o zaplacení částky 18 679,80 € s příslušenstvím, k odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 17. května 2024, č. j. 28 C 282/2016-227,
JUDr. Jiří Cidlina · předseda senátu · Rozhodnutí ze dne 27. 11. 2024
Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jiřího Cidliny a soudkyň JUDr. Aleny Svátkové a Mgr. Miloslavy Štorkové ve věci
žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně]
sídlem [Adresa žalobkyně]
proti
žalované: [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované]
sídlem [Adresa žalované]
o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, k odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 17. května 2024, č. j. 28 C 282/2016-227,
I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
1. Soud prvního stupně napadeným rozsudkem zamítl žalobu, jíž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z žalované částky od [datum] do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky (výrok I). Výrokem II rozhodl o nákladech řízení tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.
2. Takto rozhodl o žalobě, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s tvrzením, že žalované zaslala na základě objednávky ze dne [datum] - 22 920 litrů slunečnicového oleje za tuto cenu. Žalovaná objednala přepravu zboží, respektive tak učinil [jméno FO], osoba se žalovanou spřízněná. Dle pokynů v objednávce bylo zboží doručeno do skladu společnosti [právnická osoba]. (IČO [IČO]), zastoupené [jméno FO] (dle soudu prvního stupně i [jméno FO]). Ten měl být přítomný při převzetí zboží. Splatnost faktury č. [hodnota] byla dohodnuta ke dni [datum]. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby, neboť se žalobkyní nikdy neobchodovala. Někdo se za ni neoprávněně vydával, proto v roce 2017 podala [podezřelý výraz] na neznámého pachatele, věc byla vedena pod č. j. [číslo] a byla odložena.
3. Žalobkyně následně doplnila skutková tvrzení tak, že osoba, která telefonicky objednávala zboží, se představila jako [jméno FO], jednatel žalované. Dohodli cenu a způsob dopravy zboží z Banské Bystrice do Prahy. Přepravu zboží měla zajistit žalovaná. [jméno FO] dohodnuté setkání dne [datum] v Bratislavě se jednatel [jméno FO] nedostavil a poslal za sebe společníka – obchodního partnera z firmy [právnická osoba]. [jméno FO]. Ten od žalované přinesl objednávku podepsanou jednatelem [jméno FO] a opatřenou razítkem žalované. Sdělil, že [jméno FO] pracuje jako ekonom – účetní jak pro žalovanou, tak i pro firmu [právnická osoba]., objednal kamionovou přepravu zboží u [firma] s tím, že ji zaplatí společnost [jméno FO]. Žalobkyně se posléze snažila získat úhradu za dodané zboží prostřednictvím [jméno FO]. Ten byl v [město] a pokusil se setkat s [jméno FO] i [jméno FO]. K tomu došlo na čerpací stanici v [město], komunikace byla bezvýsledná. Žalobkyně posléze tvrdila, že smlouvu o prodeji oleje uzavřela s firmou [právnická osoba]., kterou zastupoval jednatel [jméno FO]. [jméno FO] schůzce dne [datum] měla být uzavřena smlouva se žalovanou, [jméno FO] však neměl od žalované pověření či písemnou plnou moc a jednatel žalobkyně tak chtěl smlouvu uzavřít s tím, s kým fakticky jednal. [adresa] bylo dodáno společnosti [právnická osoba]. Následně byla žalobkyně informována, že ztratila oprávnění k podnikání. [jméno FO] přislíbil, že dluh uhradí žalovaná. Předal [jméno FO] antedatované objednávky a bianco CMR list se svým podpisem a razítkem žalované. Žalobkyně následně vystavila fakturu a dodací list na dodávku oleje, zaslala je do sídla žalované a následně se jí vrátily podepsané a opatřené razítkem žalované.
4. [jméno FO] základě provedeného dokazování vzal soud prvního stupně za prokázané následující skutečnosti:
- Z výpovědi svědka [jméno FO], obchodního partnera žalobkyně, že s [jméno FO] ze [firma] obchodoval. V prosinci 2013 [jméno FO] sháněl slunečnicový olej, on věděl, že jednatel Tomášek od žalobkyně má kamion na prodej. Došlo k setkání mezi ním a [jméno FO] a domluvě o prodeji oleje firmě [firma]. Dopravu zajistili prostřednictvím [jméno FO]. [adresa] bylo expedováno do Prahy a účtováno společnosti [firma]. Posléze na přelomu prosince a ledna se svědek od jednatele [jméno FO] dozvěděl, že společnost [firma] za zboží nezaplatila. V lednu 2014 se proto v Praze u McDonalda osobně setkal s [jméno FO] i [jméno FO]. [jméno FO] dostal novou objednávku včetně bianco CMR listu, antedatovaného, podepsaného a opatřeného razítkem žalované. Žalobkyně jej pověřila, aby převzal pozměněné dokumenty. Bylo třeba přehodnotit objednávku z firmy [firma] na žalovanou, [jméno FO] přislíbil, že cena zboží bude uhrazena žalovanou. K podrobnostem uvedl, že [jméno FO] se mu prezentoval jako účetní s tím, že žalovaná firma je jeho. Při následném setkání mezi svědkem a [jméno FO] však již [jméno FO] netvrdil, že by žalovaná či on za olej zaplatil.
- Z účastnického výslechu jednatele žalobkyně [jméno FO], že žalobkyně měla ke konci roku neprodaný kamion jedlého oleje v lahvích a s ohledem na datum spotřeby měla zájem o urychlený prodej. Proto se jednatel obrátil na [jméno FO]. Ten jej informoval o zájemci z [město], posléze jej kontaktoval člověk, který se po telefonu představil jako [jméno FO] ze společnosti Vinmor. Domluvili se na osobním setkání, tam ale přijel [jméno FO] bez objednávky od žalované a bez zmocnění k jednání, pouze s ústním příslibem, že kupující má být žalovaná. Jednatel žalobkyně vystavil fakturu na toho, s kým jednal, tedy na firmu [firma], zastoupenou [jméno FO]. [jméno FO] jako účetní objednal přepravu zboží. Poté, co firma [firma] ztratila možnost obchodování, požadovala žalobkyně vrácení zboží. [jméno FO] schůzce v [město] ji zastupoval [jméno FO], [jméno FO] i [jméno FO] slíbili, že za zboží zaplatí, [jméno FO] poslal nový doklad CMR a objednávky na zboží podepsané firmou Vinmor, antedatované tak, aby to sedělo s aktuálními doklady.
- Z výpisu ARES to, že žalovaná byla v době od [datum] do [datum] plátcem DPH.
- Z mezinárodního nákladního listu (CMR) [číslo], že předmět nakládky -slunečnicový olej byl odeslán žalobkyní dne [datum], zboží vezl [jméno FO] z firmy [firma]. Jako příjemce byla označena firma [firma], která také dne [datum] potvrdila převzetí zboží.
- Z přepravy zboží byla pořízena fotografická dokumentace naloženého kamionu, na fotografii je označena osoba, kterou žalobkyně označila jako [jméno FO].
- Ze spisu Policie ČR, místního oddělení [adresa], sp. zn. [číslo], že spis byl založen dne [datum] na základě [podezřelý výraz] [adresa] ohledně objednávky nákladní dopravy z [město] do Prahy jménem žalované firmy. [právnická osoba] uvedl, že již není majitelem žalované a v průběhu let 2015 a 2016 se na něj a [jméno FO] obraceli lidé s dotazy ohledně [jméno FO]. Ten měl jménem žalované uzavírat obchody. Měl za to, že jméno jeho a jméno firmy mohlo být zneužito pro rozprostření nekalých činností [jméno FO]. Poukázal na informace od účetního [jméno FO]. Součástí spisu byla objednávka, dodací list, faktura a mezinárodní nákladní list v dané věci. Ve věci nebyly zahájeny úkony [podezřelý výraz], neboť nebylo zjištěno, že by [právnická osoba], [jméno FO] či žalovaná firma byli poškozeni. Věc byla proto ukončena a byl postoupen poznatek podezření z trestné činnosti [jméno FO] na [jméno FO], cestou příhraniční spolupráce. [jméno FO] řízení zahájeno nebylo, neboť k jmenovanému nebyl žádný záznam.
- Z úředního záznamu o podání vysvětlení u Policie ČR, sp. zn. [číslo], že dne [datum] podal jednatel žalobkyně vysvětlení v rámci podezření ze spáchání trestného činu [podezřelý výraz] s poukazem na koupi kamionu jedlého slunečnicového oleje. O něj projevil zájem jednatel firmy [firma] [jméno FO]. Přepravu zboží měl zajišťovat jeho účetní [jméno FO]. U odeslání zboží dne [datum] byl osobně přítomen, zboží dorazilo do [město] následujícího dne. Domáhal se zaplacení zboží jak po [jméno FO], tak i po [jméno FO], [jméno FO] mu sdělil, že firma [firma] nemůže obchodovat a obchod prohodí na jiného odběratele – žalovanou.
- Ze sdělení [právnická osoba]., že žalovaná měla u této finanční instituce veden běžný účet v EUR, běžný účet v USD, běžný účet v CZK. K účtům měl dispoziční oprávnění [jméno FO] (dle obchodního rejstříku bývalý jednatel žalované) a [právnická osoba]. K dalšímu z účtů měl kromě uvedených dispoziční oprávnění i [jméno FO]. V roce 2014 byly na účtu v eurech a korunách uvedeny transakce. Podle sdělení [název] měla žalovaná účet, na který vkládala prostředky v eurech i v korunách.
- Z e-mailu ze dne [datum], že jednatel žalobkyně kontaktoval dopravce – [jméno FO] [adresa] [firma] se žádostí o změnu CMR listů. Uvedl, že dne [datum] předal zboží firmě [firma]. Té také bylo dne [datum] doručeno. Přepravu objednala firma [firma], její zástupce si však podle jednatele žalobkyně spletl IČO a zaslal nesprávné údaje žalobkyni. Ta se zbožím neobchoduje a obchodovat nemůže, správně měla být příjemcem [firma] sdělila, že po ukončení přepravy již není oprávněna měnit údaje na CMR.
- Výzvou ze dne [datum], že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dluhu s tvrzením, že nezaplatila za objednané zboží, které žalobkyně dodala prostřednictvím firmy [firma], kterou k převzetí zmocnila žalovaná.
- Z výpisu ze živnostenského rejstříku, že ke dni [datum] u firmy [firma] došlo k zániku poslední živnosti – hostinská živnost a výroba, obchod a služeb neuvedených v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. Živnost koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej zanikla již ke dni [datum]. Podle obchodního rejstříku byl jednatelem a společníkem firmy [jméno FO]. Dne [datum] společnost vstoupila do likvidace a ke dni [datum] byla z obchodního rejstříku vymazána.
- Podle výpisu z obchodního rejstříku byl [právnická osoba] jednatelem žalované a v období od [datum] do [datum] společníkem. Předmět podnikání firmy byl pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor s poskytováním základních služeb, zajišťujících řádný provoz nemovitostí, bytů a nebytových prostor.
- Dle výpisu z obchodního rejstříku firmy Enviroplast s.r.o. byl jejím jednatelem a společníkem od [datum] do [datum] [jméno FO], společníkem byl až do [datum]. Podle výpisu z obchodního rejstříku firmy [právnická osoba]., IČO [IČO] byl dne [datum] [jméno FO] zapsán jako člen představenstva.
- Z objednávky zboží ze dne [datum], že jménem žalované byla vystavena objednávka na dodání kamionu slunečnicového oleje – 22 920 litrů v pet lahvích za cenu [částka] bez DPH za litr, se splatností faktury 30 dnů. Přepravu měl zajistit objednatel, zboží mělo být odesláno na adresu firmy [právnická osoba]., [adresa], kontaktní telefon [tel. číslo]. Objednávka byla opatřena razítkem [Jméno žalované]. s označením sídla, identifikačním číslem a nečitelným podpisem umístěným přes razítko.
- Z dodacího listu č. [hodnota] ze dne [datum], vystaveného žalobkyní na žalovanou, že měl potvrzovat dodání uvedeného zboží. Dodací list byl potvrzen razítkem s označením žalované a nečitelným podpisem, shodným jako na objednávce zboží.
- Z faktury č. [hodnota] ze dne [datum] to, že byla vystavena na žalovanou částku se splatností [datum], opatřena razítkem s označením žalované a nečitelným podpisem, shodným jako na objednávce. Faktura byla opakovaně jako nedoručená vrácena.
- Z bianco CMR listu, že šlo o formulář v česko-německé jazykové verzi, bez vyplněných údajů o odesílateli či příjemci nebo zboží, pouze s vyplněnou částí kolonky 24 – zboží obdržel. Kolonka datum byla opatřena razítkem s označením žalované, podpisem přes razítko a datem [datum].
5. Soud prvního stupně opakovaně vyslechl svědka [jméno FO]. Ten při první výpovědi dne [datum] uváděl, že se o záležitosti s olejem dozvěděl, když jej kontaktoval zástupce žalobkyně s požadavkem na úhradu [částka]. S [jméno FO] se seznámil přes svého kamaráda, půjčoval mu peníze a auto. Měli společný podnikatelský záměr. On měl firmu na zpracování plastů a chtěl investovat jinam, koupili proto energetické nápoje z [stát] za účelem jejich prodeje v [město] prostřednictvím [jméno FO]. Ten však nápoje prodal ve [stát] a peníze mu nedal. Popřel, že by objednával dopravu zboží z [název]. Neplatil ani fakturu za dopravu společnosti LKW, ale je možné, že tímto způsobem půjčil [jméno FO] peníze. [jméno FO] žalované firmy měl plnou moc, listinu CMR nepodepsal. Při výpovědi dne [datum] uváděl, že s jednatelem žalované byl dohodnutý, že pro ni bude dělat účetnictví za rok 2014/2015. Žalovaná nebyla aktivní, neobchodovala, neměla majetek ani příjem. Nepodávala daňová přiznání. Mělo jít o tzv. prázdnou firmu. Firma nedostávala žádnou korespondenci. Pro Vinmor na základě plné moci nic nezařizoval. Měl patrně plnou moc k jednání s Finančním úřadem. S jednatelem Vinmoru [jméno FO] neobchodovali. Žalovaná firma neměla razítko. Popřel činnost ve firmě Enviroplast včetně objednávání přepravy u firmy LKW. Potvrdil podnikatelský záměr prodeje energetických nápojů. Měl spolupracovat s [jméno FO], nakonec k tomu nedošlo. Seznámil však [jméno FO] se svými e-maily včetně přístupových hesel. Posléze zjistil, že [jméno FO] přišel o živnostenské oprávnění. Potvrdil cestu na [jméno FO] ohledně žalobou uplatněného nároku, byť s obchodem neměl nic společného. Jednal se zástupcem žalobkyně [jméno FO]. [jméno FO] schůzce mu bylo vyhrožováno a požadováno, aby osobně podepsal uznání dluhu. K přepravě u [firma] uvedl, že šlo o přepravu granulátu a nikoli oleje. Za žalovanou firmu nic neplatil. Neví ani o tom, že by něco objednávala. On nic nevyřizoval. Potvrdil, že ze strany žalobkyně byl opakovaně telefonicky kontaktován s požadavkem na zaplacení ceny oleje. On sám v lednu 2014 žádný e-mail žalobkyni neposílal, je možné, že tak za něj učinil [jméno FO]. Závazky za firmu [firma] v důsledku nemožnosti obchodovat nepřebíral. K předloženému bianco CMR listu s razítkem žalované uvedl, že podpis je jeho. Bianco CMR listy měli ve [stát], kde je nechal [jméno FO] a řidiči.
6. [právnická osoba] jako bývalý jednatel žalované při své výpovědi uvedl, že žalovanou firmu koupil jako spící a účetnictví pro něj dělal známý [jméno FO]. Firma neměla razítko a nikdy ho nepoužívala. O [jméno FO] se dozvěděl ve chvíli, kdy byl informován, že žalovaná firma někde podniká. Objednávku, dodací list a fakturu s označením Vinmor nikdy neviděl. Poštu nepřebíral, protože neznal odesílatele, když se dozvěděl o daném problému, podal [podezřelý výraz].
7. Žalobkyně poukazovala na angažmá bývalého jednatele [adresa] v dalších firmách a k doložení tvrzení, že žalovaná podnikala, připojila printscreen obrazovky historie transakcí z [název], podle něhož žalovaná uhradila [firma], s.r.o. dne [datum] - [částka]. [jméno FO] účet u [název] jí společnost [jméno FO] s.r.o. dne [datum] uhradila [částka]. Žalobkyně předložila faktury vystavené firmou [firma] žalované za dodané nápoje v roce 2014. Všechny faktury byly opatřeny razítkem žalované a podpisem, razítko bylo shodné jako na dokladech žalobkyně. Ve všech případech byl umístěný podpis přes razítko. Dále poukazovala na propojení mezi [jméno FO] a [jméno FO], konkrétně na objednávku kamionové přepravy nápojů v roce 2014. Tu objednávala firma [právnická osoba]., u [firma] byl uveden telefonický kontakt jak na Ant. [jméno FO], tak i na M. [jméno FO].
8. K provedenému dokazování soud prvního stupně uvedl, že svědeckou výpověď [jméno FO] hodnotil jako nevěrohodnou v části, kde uváděl, že žalovaná byla neaktivní a neobchodovala, neboť tato výpověď byla vyvrácena provedenými listinnými důkazy. Bylo naopak prokázáno, že žalovaná měla bankovní účty u bankovních institucí, dispoziční oprávnění k nim měl mimo jiné [jméno FO]. Výpověď [jméno FO] byla také účelová, sám připustil, že má zájem distancovat se od [jméno FO]. Neuvěřil jeho tvrzení ve vztahu k bianco CMR listu, tedy že se jedná o jeho podpis na listě, který zanechal prázdný a podepsaný ve [stát] za účelem zajištění přepravy zbytku energetických nápojů do Čech. Navíc [jméno FO] nejprve popřel pravost svého podpisu na uvedených CMR listech, později pravost podpisu potvrdil s uvedeným tvrzením. Podle [jméno FO] měl [jméno FO] problémy mimo jiné s drogami, proto lze jen těžko uvěřit, že by mu nechal bianco dokumenty s podpisem, a navíc poskytl veškeré vstupní údaje – hesla k elektronické poště. Naopak soud prvního stupně nepochyboval o věrohodnosti výpovědi svědka [jméno FO]. Ten zastupoval při některých jednáních žalobkyni, vypovídal konzistentně. Jeho tvrzení zapadala do celkového rámce způsobu jednání mezi žalobkyní a dalšími zúčastněnými osobami. Uvěřil i tomu, že [jméno FO] na osobní schůzce u McDonalda vytáhl z tašky připravenou antedatovanou objednávku na kamion slunečnicového oleje s označením žalované firmy. Uvěřil i tomu, že po upozornění, že je třeba vyřešit CMR list, mu předal i prázdný formulář CMR, který na místě orazítkoval razítkem žalované a opatřil podpisem.
9. [jméno FO] základě provedeného dokazování soud prvního stupně skutkově uzavřel, že dne [datum] jednala žalobkyně o prodeji kamionu slunečnicového oleje s jednatelem [firma] [jméno FO]. Jednání mělo původně proběhnout s jednatelem [jméno FO], na schůzku však přišel [jméno FO] bez písemné objednávky či plné moci k zastupování žalované. Obchodnímu jednání byl přítomen svědek [jméno FO], jednání proběhlo v jeho kanceláři. Dopravu zboží zajistil [jméno FO] prostřednictvím [firma]. Smlouvu o prodeji zboží tak žalobkyně uzavřela s [firma]. Odeslání zboží byl osobně přítomen její jednatel. Bylo doručeno do [adresa] je převzala rovněž [firma]. [adresa] přepravoval [jméno FO] z [firma] a dopravcem byla [firma]. Cenu dopravy zaplatila [firma], jejímž jednatelem byl [jméno FO]. Ten působil jako účetní mimo jiné i u žalované. [firma] za dodané zboží neuhradila kupní cenu, poslední živnostenské oprávnění jí zaniklo ke dni [datum]. O tom byla žalobkyně informována e-mailem [jméno FO] ze dne [datum]. V této souvislosti došlo v [město] ke schůzce mezi [jméno FO] a [jméno FO], který mu předal antedatovanou objednávku na předmětné zboží s označením žalované firmy s vyznačeným datem [datum] a vzápětí prázdný CMR list s razítkem opět žalované, datem [datum] a svým podpisem. [jméno FO] se neprokázal oprávněním jednat za žalovanou, svědek [jméno FO] měl za to, že vystupoval jako vlastník žalované. Z výpisu z obchodního rejstříku však vyplývá, že nebyl ani společníkem žalované a ani jednatelem žalované. Sám se představil jako účetní žalované. [jméno FO] schůzce byla dojednána záměna dokladů včetně objednávek, fakturace a CMR listů tak, aby na místo [firma] byla uvedena firma žalovaná. Následně byla kontaktována i přepravní [firma], ta záměnu CMR listů neprovedla. Žalobkyně poté zaslala do sídla žalované vystavenou fakturu a dodací list, uvedené dokumenty jí byly zaslány zpět spolu s razítkem žalované a podpisem. [firma] byla zrušena s likvidací usnesením ze dne [datum], k jejímu zániku došlo dne [datum]. Svědeckou výpověď [jméno FO] se nepodařilo zajistit.
10. Soud prvního stupně proto shrnul, že žalobkyně smlouvu na dodávku kamionu slunečnicového oleje dne [datum] uzavřela s [firma], zastoupenou jednatelem [jméno FO]. [adresa] k přepravě na [jméno FO] převzal pracovník firmy PeTrans Teleservis, naložení zboží byl přítomen jednatel žalobkyně. [adresa] na cestě provázel [jméno FO], místo určení bylo dáno na základě smlouvy mezi žalobkyní a [firma]. Ta také potvrdila jeho převzetí. Objednávka, faktura a dodací list na předmětné zboží ve vztahu k žalované byly fiktivní, k vystavení dokladů došlo poté, co vyšlo najevo, že firma [firma] ztratila živnostenské oprávnění. Objednávka žalované byla antedatovaná, stejně jako CMR nákladní list. [adresa] přepravce předal [firma]. Fiktivní antedatovou objednávku na dodávku zboží včetně CMR listu patrně vystavil [jméno FO], kdo podepsal, orazítkoval a následně zpět zaslal žalobkyni fakturu a dodací list, se nepodařilo prokázat.
11. Soud prvního stupně dále uvedl, že za situace, kdy žalobkyně je slovenskou právnickou osobou, postupoval dle článku 4 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 – [stát] I a dovodil, že rozhodné je právo země, v níž má prodávající obvyklé bydliště, neboť takto je upravena smlouva o koupi zboží. Za situace, kdy smluvní strany nezvolily rozhodné právo, soud proto jako rozhodné určil právo [jméno FO] republiky.
12. Mezi účastníky bylo sporné uzavření kupní smlouvy, žalovaná tvrdila, že se žalobkyní smlouvu neuzavřela a stala se obětí podvodu. Žalobkyně nejprve tvrdila, že se žalovanou uzavřela kupní smlouvu, v závěru tvrdila, že vystavením antedatované objednávky a potvrzením dodacího listu a faktury žalovaná převzala dluh [firma].
13. Soud prvního stupně právně postupoval dle § 409 odst. 1 zákona č. 513/1991 Zb. – obchodního zákoníku ve spojení s § 411, § 15 odst. 1 a 2, § 531 odst. 1 zákona č. 40/1964 Zb. – občanského zákoníku ve spojení s § 532, § 533 a § 534 tohoto zákona. Zdůraznil, že smlouvu uzavřely žalobkyně a [firma], šlo o kupní smlouvu, jejíž stranou nebyla žalovaná, která také není povinna platit žalobkyni kupní cenu a není pasivně legitimovaná. K vystavení antedatovaných dokumentů a tvrzení žalobkyně, že tímto došlo k převzetí závazku žalovanou, soud prvního stupně uvedl, že [jméno FO] byl externí účetní, ale nikoli jednatel či prokurista žalované či zaměstnanec. Jeho jednání se žalovanou probíhalo mimo sídlo či provozovnu žalované. Rovněž se neprokazoval zástupčím oprávněním, byť navenek vystupoval jako vlastník firmy, což nebyl. To, že měl přístup k internetovému bankovnictví, neznamená, že by byl oprávněn za společnost jednat. Navíc předmětem činnosti účetního nebylo uzavírání obchodů. Citoval z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka]. [právnická osoba] není jen na základě § 15 obch. z. oprávněn za společnost jednat, neboť předmětem činnosti účetního není uzavírání obchodů. Žádné smluvní zastoupení tvrzeno ani prokázáno nebylo. Judikatura Nejvyššího soudu ČR, použitelná i ve vztahu ke slovenské právní úpravě, resp. zákonu č. 513/1991 Zb., se již dříve vyslovila, že: 1) podmínkou pro řádný vznik oprávnění k zastupování podnikatele ve smyslu § 15 obch. zák. je jednak to, že musí jít o osobu, jež byla pověřena určitou činností a také to, že taková činnost je činností při provozu podniku. Zvláštní plná moc se v tomto případě nevyžaduje a zákon nestanoví ani další omezení zástupce co do jeho poměru k zastupovanému podnikateli. Ustanovení § 15 obch. zák. upravuje zákonné zastoupení podnikatele; 2) zákonné zastoupení podnikatele podle § 15 obch. zák. je nutné odlišovat od zastoupení smluvního, založeného např. smlouvou mandátní či smlouvou o obchodním zastoupení, u kterých oprávnění mandatáře či obchodního zástupce vzniká na základě plné moci (rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka], dostupné na www.nsoud.cz).
14. Soud prvního stupně vyjádřil souhlas s tvrzením žalobkyně, že je běžnou obchodní praxí, že firmu v běžném provozu nezastupuje pouze její statutární orgán, ale že provozní věci vyřizují zaměstnanci či jiné smluvně pověřené osoby. Takové osoby však musí být jednak činností pověřeny a současně musí jít o činnost při provozu podniku. O takový případ se v dané věci nejednalo. Navíc předmětem podnikání žalované byl pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor, tedy činnost, nesouvisející s nákupem a prodejem slunečnicového oleje. Jednatel žalobkyně kupní smlouvu uzavřel s [firma], neboť od [firma] neměl [jméno FO] zmocnění a nechtěl uzavírat smlouvu bez doložení písemné objednávky. Převzetí závazku není běžnou činností účetního a nespadá ani pod běžnou činnost provozu podnikání. Skutkově proto uzavřel, že jednání [jméno FO] žalovanou nezavazuje, žalovaná dluh [firma] nepřevzala ani k němu nepřistoupila. Poukázal i na zákonný požadavek písemné formy. Doplnil i to, že nepoctivost [jméno FO] či [jméno FO] při jednání se žalobkyní nezakládají důvodnost žaloby. Proto žalobu jako celek zamítl.
15. O náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) za situace, kdy úspěšné žalované žádné náklady řízení nevznikly.
16. Proti tomuto rozsudku podala včasné odvolání žalobkyně s návrhem na jeho zrušení, případně změnu a vyhovění žalobě. Upozornila především na nepřesnosti odůvodnění rozsudku. K tvrzení o tom, že [firma] odmítla provést záměnu CMR listu, uvedla, že ihned poté, co zjistila, že [firma] nemůže obchodovat, hlásila pro všechny účely obchod se žalovanou. Nesouhlasila ani se závěrem, že objednávka, faktura a dodací list na předmětné zboží ve vztahu k žalované byly fiktivní, naopak všechny doklady mají reálnou sílu. [jméno FO] jako zplnomocněná osoba za žalovanou, což sám uvedl, vlastnoručně odevzdal svědkovi [jméno FO] CMR list, který orazítkoval razítkem žalované a podepsal. Podpis a razítko jsou shodné s podpisy a razítky na jejich faktuře a dodacím listu. Jestliže [jméno FO] jako zplnomocněná osoba věděl o objednávce a CMR listu, musel vědět i o potvrzení faktury a dodacího listu za dodání zboží. Ihned po zjištění, že [firma] nemůže obchodovat, žádali o vrácení zboží, s nápadem na výměnu dokladů přišel právě [jméno FO]. K jeho plné moci od žalované uvedla, že je důležité to posuzovat i logicky. Jestliže by se [jméno FO] zabýval účetnictvím a žalovaná nic nevyráběla, plná moc by nebyla potřebná. Navíc jednatel nevěděl, že firma je plátcem DPH, tvrdil, že nevyvíjí obchodní činnost a nemá ani žádný účet. [jméno FO] by bez generální plné moci nemohl zařídit na Finančním úřadě přidělení statutu plátce DPH. To, že jednání mezi [jméno FO] a svědkem [jméno FO] se uskutečnilo mimo provozovnu žalované, vyplývá z toho, že žalovaná žádnou provozovnu neměla. To, že [jméno FO] vystupoval jako vlastník žalované, vyplývá z jeho tvrzení, že žalovaná je jejich firma, jejíž chod má plně pod kontrolou. Jednání [jméno FO] nepůsobilo žádné pochybnosti. Zdůraznil obchodní praxi, v níž se reálně nevyžadují při obchodech smlouvy. Obě výpovědi [jméno FO] před soudem i na policii obsahují lži, klamání, polopravdy a zamlžování. V tomto sporu je rozhodná osoba. Proč by jinak například cestoval do Košic objasňovat situaci ohledně žalované. Poukázal i na jeho distancování od společných obchodních aktivit s [jméno FO]. Jejich [podezřelý výraz] Policie ČR odmítla. Kdyby soud neposuzoval daný případ jako běžné dodání zboží, měl jej posuzovat s ohledem na všechny dokumenty a okolnosti jako převzetí dluhu či přistoupení k závazku. Rozsudek soudu prvního stupně je podle ní nelogický. Byť nevěřil výpovědi svědka [jméno FO], a naopak přisvědčil výpovědi svědka [jméno FO], přesto rozhodl v neprospěch žalované.
17. Při jednání odvolacího soudu jednatel žalobkyně zdůraznil osobu [jméno FO] a jím uváděné nelogické souvislosti. Zopakoval i to, že kdyby žalovaná byla neaktivní, neměla by důvod mít účetního, být registrována k DPH a mít účty v bankách. Pro firmu, která nekoná, není důležité ani identifikační číslo. Nebylo třeba, aby [jméno FO] byl zaměstnanec či jednatel, mohl-li disponovat s účtem či registrací právě k DPH. Svědek [jméno FO] před soudem lhal.
18. Odvolací soud poté přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v plném rozsahu dle odvolání žalobkyně, postupem dle § 212, § 212a o. s. ř., a dospěl k závěru, že odvolací námitky žalobkyně nejsou důvodné.
19. Žalobkyně původně tvrdila, že na setkání dne [datum] přivezl [jméno FO] z firmy [právnická osoba]. objednávku s podpisem jednatele žalované včetně razítka žalované, a dovozovala z toho uzavření smlouvy se žalovanou. Posléze však tvrdila, že smlouvu uzavřela právě s firmou [právnická osoba]., která na [jméno FO] fakticky objednala zboží, které jí také bylo v České republice dodáno. Legitimaci žalované v daném řízení dovozovala nikoli z uzavřené smlouvy, ale z převzetí závazku žalovanou (či k přistoupení k dluhu).
20. [jméno FO] základě provedeného dokazování soud prvního stupně skutkově s odkazem na § 409 odst. 1, § 411 zák. č. 513/1991 Zb. uzavřel, že kupní smlouva byla fakticky uzavřena mezi žalobkyní a firmou [právnická osoba]., neboť tato firma prostřednictvím jednatele [jméno FO] zboží u žalobkyně na [jméno FO] dohodou se žalobkyní fakticky objednala a do jejího skladu bylo zboží dodáno, neboť jak objednávka ze strany žalované, tak i dodací list a faktura byly vystaveny antedatovaně poté, co vyšlo najevo, že firma [právnická osoba]. pozbyla živnostenské oprávnění. Odvolací soud se s tímto závěrem ztotožňuje a na podrobné odůvodnění soudu prvního stupně pro stručnost odkazuje. Navíc k této interpretaci věci se posléze připojila i sama žalobkyně, nově však tvrdila, že žalovaná převzala závazek fy [právnická osoba]. (či přistoupila k dluhu).
21. K převzetí dluhu (či k přistoupení k dluhu) žalovanou prostřednictvím osoby [jméno FO] soud prvního stupně s odkazem na § 15 odst. 1, 2, § 531–534 zák. č. 40/1964 Zb. uvedl, že [jméno FO] k takovému úkonu nebyl oprávněn, protože nebyl ani jednatelem či prokuristou žalované firmy a ani jejím zaměstnancem, byl pouze externím účetním, a od žalované k takovému úkonu ani nedisponoval žádným pověřením. Dovozovala-li žalobkyně oprávnění k tomuto jednání ze skutečnosti, že měl přístup k účtům žalované, postupovala nesprávně, protože ze skutečnosti, že externí účetní má dispoziční právo k účtům, nic takového dovodit nelze. Navíc tvrzené převzetí či přistoupení nebylo učiněno ani v zákonem předepsané písemné formě. I s tímto právním hodnocením věci odvolací soud souhlasí a na podrobné odůvodnění soudu prvního stupně pro stručnost odkazuje.
22. Žalovaná v odvolání potvrzuje tytéž skutkové okolnosti, které pouze rozdílně interpretuje. S jí učiněným výkladem událostí však nelze souhlasit. Z toho, že žalobkyně po zjištění neschopnosti fy [právnická osoba]. obchodovat začala obchody „hlásit“ na žalovanou, nelze pro danou věc učinit žádný pro žalobkyni příznivější závěr. Má-li tím žalobkyně na mysli zpětnou změnu kupujícího a antedatování smluv, jde o postup právně neakceptovatelný, z něhož rovněž nelze dovodit povinnost žalované k úhradě kupní ceny. Uváděl-li [jméno FO], že je osoba zplnomocněná k jednání za žalovanou či že je to jeho firma, jde pouze o nepodložená tvrzení, navíc z údajů v obchodním rejstříku jako veřejného registru je evidentní, v daném případě u společnosti s ručením omezeným, jak kdo je společníkem, tak i kdo je oprávněn za firmu jednat, a [jméno FO] takovou osobou nikdy nebyl. Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně poukazuje i na to, že zapsaným předmětem podnikání žalované byl pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor, který s obchodováním s olejem neměl nic společného. V kontextu s tím je absurdní odvolací tvrzení žalobkyně, podle něhož jednání této osoby nevzbuzovalo žádné pochybnosti. Úvahy o tom, že kdyby žalovaná nic nevyráběla, nebylo třeba se zabývat účetnictvím firmy a nebylo by třeba žalovanou tvrzeného zmocnění [jméno FO], jsou mimo rámec daného řízení. Z různých výpovědí [jméno FO] v daném řízení je zřejmé, že neuvádí celou pravdu, z této okolnosti však nelze dovodit ani uzavření kupní smlouvy mezi účastníky řízení a ani převzetí dluhu žalovanou či přistoupení k závazku. [jméno FO] těchto závěrech nemůže změnit nic ani to, že [jméno FO] měl přístup k účetnictví žalované či registroval DPH za žalovanou stejně jako skutečnost, že žalovaná prováděla jiné obchody. Ani ze skutečnosti, že [jméno FO] vypovídal rozdílně, nelze pro žalobkyni dovodit v odvolacím řízení příznivější závěr.
23. Ze všech těchto důvodů odvolací soud napadený rozsudek jako správný postupem dle § 219 o. s. ř. potvrdil včetně výroku o nákladech řízení mezi účastníky.
24. O náhradě nákladů odvolacího řízení odvolací soud rozhodl podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř., když žalovaná byla plně úspěšná, avšak žádné náklady jí v odvolacím řízení nevznikly.
25. Pro úplnost odvolací soud uvádí, že souhlasí se soudem prvního stupně i v posouzení rozhodného práva.
Proti tomuto rozsudku je přípustné dovolání, jestliže na základě dovolání, podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu prvního stupně, dospěje dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.