o [částka] s příslušenstvím, k odvolání žalovaného proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 5C 68/2017 – 225

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně výrokem I. žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobcům částku [částka] s 8,05% úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku s tím, že povinnost žalovaného zaniká v rozsahu plnění z titulu rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 č. j. 43 C 173/2016 – 39 ze dne [datum rozhodnutí], výrokem II. žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobcům na náhradě nákladů řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobců.

2. V odůvodnění uvedl, že zaplacení žalované částky se žalobci po žalovaném domáhali s tím, že dne [datum] uzavřeli s [jméno] [příjmení] smlouvu o zprostředkování zčásti uvozenou jako rezervační na 14 prodejních stánků a prodejní místo nádraží [část obce], [příjmení] [jméno], pronajímatelem měl být Ing. [jméno] [příjmení]. V čl. II odst. 2 smlouvy byl stanoven závazek uzavřít nájemní smlouvu s vlastníkem nemovitostí do [datum], v čl. III. odst. 2) bylo sjednáno vyplacení odstupného Ing. [jméno] [příjmení] v celkové výši [částka], při podpisu smlouvy o pronájmu prodejních stánků mělo být zaplaceno [částka], [datum] [částka], [datum] [částka], do [datum] [částka] Smlouva byla uzavřena na dobu určitou do [datum]. K uzavření smlouvy nedošlo, žalovaný převedl prodejní místa jiné osobě. Žalovaný od žalobců převzal část odstupného ve výši [částka] a [částka], přes výzvu k plnění do [datum] bezdůvodné obohacení žalobcům nevydal. Podle žalobců šlo o smlouvu lichevní.

3. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby s tím, že nebyl účastníkem smlouvy, v níž bylo ujednáno vyplacení odstupného, peníze žalobci předali [jméno] [příjmení], nikoli jemu.

4. Soud prvního stupně uvedl, že rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 5 C 68/2017 – 142, žalobu zamítl (s tím, že žalovaný není věcně pasivně legitimován). Odvolací soud svým usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 39 Co 211/2019 – 174, rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení s tím, že neučinil všechna potřebná skutková zjištění.

5. Soud prvního stupně z rezervační smlouvy na 14 prodejních stánků a jednoho prodejního místa od Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] zjistil, že odkazuje na ust. § 2445 – 2454 zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník – dále o. z.), smlouvu uzavřeli žalobci jako zájemci s [jméno] [příjmení], zastoupenou [jméno] [příjmení], jako zprostředkovatelem, smlouvu podepsali žalobci a [jméno] [příjmení]. Z příjmového pokladního dokladu ze dne [datum] zjistil, že [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] přijali zálohu na odstupné, 2. platbu [částka]. Z rozsudku pro zmeškání Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 43 C 173/2016 – 39, zjistil, že jím [jméno] [příjmení] byla uložena povinnost zaplatit žalobcům částku [částka] s příslušenstvím. V odůvodnění soud uvedl, že uvedená částka představuje rezervační poplatek, který žalobci uhradili žalované na základě smlouvy o zprostředkování ze dne [datum]. Rozsudek nabyl právní moci [datum]. Z nájemní smlouvy z [datum] zjistil, že hlavní město Praha pronajalo [právnická osoba] s.r.o., zastoupené jednatelem [jméno] [příjmení], část chodníku o výměře 8 m2 za [částka] za m2 denně na dobu od [datum] do [datum]. Z výpovědi žalobce a) zjistil, že žalobci se s [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] domlouvali na společném podnikání. Dne [datum] předali při jednání, kde byli žalobci, [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], částku [částka] [jméno] [příjmení], kterou si následně převzal žalovaný, který přišel později. Částku [částka] předali [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], ti ji měli předat žalovanému. Ohledně předání této částky byl vystaven daňový doklad a byla podepsána rezervační smlouva. [příjmení] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a žalovaným byla ústní dohoda, že finanční prostředky budou předány žalovanému z důvodu pronájmu stánků. U předání částky žalovanému nebyl přítomen. Žalovaný jim odmítl peníze vrátit s tím, že šlo o nevratnou zálohu. Z výpovědi žalobkyně b) zjistil, že částku [částka] předali [datum] [jméno] [příjmení], který peníze přepočítal a v okamžiku, kdy přišel žalovaný, předal obálku s penězi žalovanému. O předání této částky potvrzení nedostali. Teprve u jednání [datum] byla podepsána smlouva, u tohoto jednání žalovaný nebyl, částku [částka] převzal [jméno] [příjmení]. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] zjistil, že byla u předání obou částek, částku [částka] převzal [jméno] [příjmení], který ji přepočítal, pak ji předal žalovanému. Na částku [částka] vystavila příjmový doklad, podle ní byl i u předání této částky žalovaný přítomen. Částku [částka] žalobcům nevrátila, nebyl k tomu důvod, převzal ji žalovaný. Z peněz, které žalobci zaplatili žalovanému, měla ona i [jméno] [příjmení] odměnu po [částka]. Přes výpověď žalobců svědkyně setrvala na tom, že žalovaný byl i u druhého jednání přítomen. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] zjistil, že žalobci na schůzce v kavárně v Palladiu předali žalovanému částku [částka] v hotovosti, žalovaný si obálku s penězi vložil do hnědé kožené tašky. Peněžní prostředky představovaly investici žalobců do prodejních stánků v [část obce] a Nových Butovicích, jednalo se o zálohu. Na další schůzce v hotelu [příjmení] [příjmení] na Staroměstském náměstí v [obec] byla podepsána rezervační smlouva žalobci a [jméno] [příjmení]. Další smluvní vztah existoval mezi žalovaným a [jméno] [příjmení]. Ve zprostředkovatelské smlouvě bylo potvrzeno složení zálohy [částka] i zaplacení doplatku ve výši [částka]. Tuto částku převzala [jméno] [příjmení] s tím, že ji předá žalovanému. V přítomnosti svědka potvrdila převzetí částky telefonicky žalovanému. Z prodeje následně sešlo, neboť žalobci neměli další finanční prostředky na úhradu. Žádali proto žalovaného o prodej alespoň 4 stánků za složenou zálohu [částka]. K prodeji nedošlo a částka žalobcům nebyla vrácena. Z nahrávek telefonických rozhovorů, které posoudil jako důkaz přípustný, když obsah hovorů nelze podřadit pod ochranu projevů osobní povahy, zjistil, že v nahrávce [číslo] [jméno] [příjmení] uvedla:„ … [částka] šlo panu [příjmení] k té rezervačce a [částka] bylo jako rezervační poplatek …“. Na nahrávce [číslo] [jméno] [příjmení] uvedl:„ … já se bavím o celý kompletní smlouvě, o tom, že jste dali panu [příjmení] [částka] …“. Na nahrávce [číslo] žalovaný uvedl:„ … víte, za co byly ty peníze … nevratná záloha … na to, že budete upřednostněni … při prodeji [jméno].“ K tomu soud prvního stupně uvedl, že uvedené záznamy prokazují, že žalovaný převzal od žalobcům celkem částku [částka] a definoval ji jako nevratnou zálohu za upřednostnění při prodeji [jméno].

6. Následně soud prvního stupně citoval ustanovení § [číslo] odst. 1, 2, § [číslo], § [číslo] odst. 1, § [číslo] odst. 1, § 2993 o. z. a provedl právní hodnocení věci. Dospěl k závěru, že žalobci dne [datum] uzavřeli rezervační smlouvu na 14 prodejních stánků a jedno prodejní místo na adrese [adresa], smlouva odkazovala na ust. § 2445 – 2454 zákona č. 89/2012 Sb., tj. na smlouvu o zprostředkování, byla uzavřena mezi žalobci jako zájemci a [jméno] [příjmení] jako zprostředkovatelem a jimi také byla podepsána. Částku [částka] převzala [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], podle výpovědi žalobců, svědků a nahrávek telefonických rozhovorů byla částka [částka] předána žalovanému, který za ni žalobcům neposkytl žádné protiplnění. Částku [částka] už Obvodní soud pro Prahu 2 uložil zaplatit [jméno] [příjmení]. Soud prvního stupně proto uložil povinnost zaplatit částku [částka] žalovanému, neboť byl jejím faktickým příjemcem, s ohledem na rozsudek, kterým již bylo uloženo [jméno] [příjmení] částku [částka] zaplatit, jim uložil povinnost zaplatit do této částky společně a nerozdílně. Uzavřel, že na straně žalovaného došlo k bezdůvodnému obohacení, které podle ust. § 2991 o. z. musí žalobcům vydat.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a v řízení úspěšným žalobcům přiznal náhradu nákladů řízení, které spočívaly v zaplacených dvou soudních poplatcích po [částka] a v nákladech na právní zastoupení, podrobný výpočet v odůvodnění rozepsal.

8. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný odvolání, kterým se domáhal jeho změny a zamítnutí žaloby, případně jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. V odvolání namítal, že vzhledem k několika změnám žaloby nebylo zřejmé, čeho se žalobci domáhali. Původně se domáhali zaplacení částky [částka] s tím, že povinnost k úhradě žalovaného zaniká v rozsahu plnění na základě rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2, ve výroku II. se domáhali zaplacení [částka], tomu výrok soudu prvního stupně nekoresponduje. Nesouhlasil s tím, že povinnost k plnění byla soudem prvního stupně vázána na rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2, neboť mezi žalovaným a [jméno] [příjmení] nebyl žádný právní vztah. Není ani zřejmé, proč žalobci po žalovaném požadovali [částka]. Podle něho v roce 2015 v Palladiu předali částku [částka] paní [příjmení], která peníze předala panu [příjmení], což potvrdili žalobci. Smluvní vztah byl uzavřen s [jméno] [příjmení], což všichni slyšení potvrdili. U předání částky [částka] nebyl žalovaný ani přítomen, převzetí částky paní [příjmení] bylo zdokumentováno. Pokud mělo dojít k bezdůvodnému obohacení, podle žalovaného to nekoresponduje s žalobním petitem a není možné to dovodit z dokazování. Soud se ani nevypořádal s tím, proč žalobci požadují [částka], ač předali částku [částka]. Protože mezi účastníky řízení nedošlo k uzavření smluvního vztahu, trval na tom, že není pasivně legitimován. Dále zpochybňoval autentičnost nahrávek, neboť chybí začátky a konce a je otázkou, jak se liší od původních nahrávek. Účastníci nahrávek mohli nesprávně vnímat realitu. Poukazoval i na výpověď svědka [příjmení], který uvedl, že se nejdříve podepisovala zprostředkovatelská smlouva, ve které bylo potvrzeno, že byla složena záloha [částka] a že z částky [částka] byla částka [částka] provizí pro realitní kancelář a další částka, která tam zahrnuta nebyla. Částku převzala paní [příjmení], respektive pan [příjmení] a žalovaný není pasivně legitimován.

9. Žalobci ve svém vyjádření navrhli potvrzení rozsudku s tím, že by nemělo být určeno, že povinnost žalovaného zaniká v rozsahu plnění dle rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2. Uvedl, že námitka, že výrok nekoresponduje s navrhovaným petitem, není důvodná. V doplnění z [datum] skutkový stav žalobci nesprávně vyhodnotili a kvalifikovali jej jako ručitelský závazek, toto pochybení napravili podáním z [datum], ve kterém uvedli, že setrvávají na původním petitu. Souhlasili proto s žalovaným, že mezi žalovaným a [jméno] [příjmení] neexistoval žádný právní vztah, v němž by byli navzájem v postavení solidárních dlužníků zavázaných cokoli plnit společně a nerozdílně. Ustanovení § [číslo], § 1872 o. z. nelze aplikovat. Nesouhlasili s tím, že by mezi žalovaným a [jméno] [příjmení] neexistoval žádný vztah. Podle nich mezi nimi byla uzavřena samostatná zprostředkovatelská smlouva ústní formou. K tomu odkázali na nahrávku [číslo] kde [jméno] [příjmení] prohlásila, že žalovaný na to nemá buňky a proto ona vše zařizuje za něj, dále na výpověď této svědkyně. V nahrávce [číslo] žalovaný uvedl, že neví, zda mu [jméno] [příjmení] smlouvu ukazovala, ale namítl, že jí nedal exkluzivitu. Uvedl, že podle výpovědi obou svědků byla [jméno] [příjmení] pověřena žalovaným k činnosti zprostředkovatele pro žalovaného, k tomu citovali části výpovědi svědků. Nesouhlasili s tím, že peníze převzala paní [příjmení] či pan [příjmení]. [příjmení] [příjmení] vystupovala jako zmocněnkyně žalovaného na základě zprostředkovatelské smlouvy. Od žalovaného také obdržela provizi [částka]. Odkázali na rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 2868/2009, podle něhož osobou povinnou k vydání bezdůvodného obohacení je ten, komu bylo plnění určeno. Podle nich na věc dopadá ust. § 2997 o. z., který upravuje situaci ohledně plnění na základě právního důvodu, který později nenastal. Dále poukázali na výpovědi svědků a přepisy telefonických hovorů, z nichž vyplývá, že žalovaný částku [částka] převzal.

10. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř. – ve lhůtě patnácti dnů od doručení rozhodnutí), osobou oprávněnou (§ 201 o. s. ř. – účastníkem řízení), že splňuje náležitosti plynoucí z ust. § 205 o. s. ř., postupem podle ust. § 212, § 212a o. s. ř. přezkoumal správnost napadeného rozsudku, jeden z důkazů zopakoval (§ 213 odst. 2 o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného je v podstatě nedůvodné.

11. Z čl. III. bod 1. rezervační smlouvy, uzavřené mezi žalobci a [jméno] [příjmení] [datum] odvolací soud zjistil, že za splnění předmětu zprostředkování uvedeného v čl. 1 smlouvy náleží zprostředkovateli provize dle ústní dohody obou stran. Podle čl. III. bod 2 na základě dohody zájemce vyplatí odstupné Ing. [jméno] [příjmení], které činí [částka] a to následovně: -při podpisu smlouvy o pronájmu prodejních stánků specifikovaných v čl. 1 smlouvy na základě jím vystaveného daňového dokladu bude vyplaceno [částka], [datum] bude vyplaceno [částka], [datum] bude vyplaceno [částka] a [datum] bude doplacen rozdíl odstupného v částce [částka].

12. Odvolací soud souhlasí s účastníky, že soud prvního stupně částečně rozhodl o něčem jiném, než navrhovali žalobci. Ti podanou žalobou požadovali po žalovaném zaplacení částky [částka] s 8,05 % úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. Podáním z [datum] navrhli změnu žaloby (co do důvodů i formulace petitu – tak, že povinnost k plnění částky [částka] bude vázána na rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2), v podání z [datum] uvedli, že setrvávají na původním petitu. Za situace, kdy žalobci svůj návrh na změnu žaloby vzali zpět dříve, než o něm soud prvního stupně rozhodl, tak žalobní petit zůstal v původní podobě, když změna žaloby nebyla připuštěna, a soud prvního stupně neměl povinnost k plnění vázat na rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2, neboť tak žalobci nenavrhovali a nebyly proto ani neplněny hmotněprávní předpoklady, jak se účastníci sporu shodli. Odvolací soud proto v této části rozsudek soudu prvního stupně podle ust. § 219 odst. 1 písm. a) o. s. ř. zrušil a řízení podle ust. § 221 odst. 1 písm. c) o. s. ř. zastavil.

13. Žalovaný namítal, že se na úkor žalobců neobohatil, neboť žalovanou částku převzala [jméno] [příjmení] či [jméno] [příjmení]. V řízení byl proveden důkaz rezervační smlouvou, uzavřenou mezi žalobci a [jméno] [příjmení], z níž vyplývá, že podle ní [jméno] [příjmení] mohlo vůči žalobcům vzniknout právo na provizi. Pokud jde ale o předané částky [částka] a [částka], bylo ve smlouvě uvedeno, že jde o částky podle článku III. bod 2 smlouvy určené pro Ing. [jméno] [příjmení]. Podle rezervační smlouvy [jméno] [příjmení] právo na plnění ohledně částky [částka] nevzniklo. Právo na plnění vůči žalobcům ohledně této částky nevzniklo ani žalovanému, neboť mezi žalobci a žalovaným se o uzavření smlouvy sice jednalo, k uzavření smlouvy ale nedošlo. Bylo proto třeba posoudit, kdo byl příjemcem obou částek.

14. Pokud jde o částku [částka], z rezervační smlouvy vyplývá, že byla určena pro žalovaného na úhradu ceny ze smlouvy, kterou s ním žalobci chtěli uzavřít. Žalobci a svědci shodně vypověděli, že na schůzku [datum] v Palladiu se dostavili, byli již přítomni [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], podle žalobců a svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] částku [částka] přepočítal a předal ji žalovanému, který se se zpožděním dostavil. Z uvedeného je zřejmé, že částka [částka] byla určena pro žalovaného, který ji také na schůzce osobně převzal. Z toho, že částku před převzetím žalovaným přepočítala jiná osoba ([jméno] Dosoudil nebo [jméno] [příjmení] /podle svědka Dosoudila/), nelze dovodit, že by také byla konečným příjemcem této částky.

15. Pokud jde o částku [částka], byla předána proti potvrzení [jméno] [příjmení], podle rezervační smlouvy i výpovědí žalobců a svědků byla určena žalovanému, který ji převzal a slyšeným svědkům z převzatých částek vyplatil po [částka]. Z uvedeného je zřejmé, že mezi žalovaným a svědkyní [příjmení] existoval vztah, který ji opravňoval jednak za žalovaného jednat ohledně pronájmu a prodeje věcí za žalovaného, ale také k převzetí finančních částek na úhradu ceny ze smlouvy, která měla být uzavřena. Nasvědčuje tomu i jednání žalovaného na první schůzce [datum], kde byl osobně přítomen a kde žádné výhrady k tomu, že peníze za něho převzala a přepočítala jiná osoba, neměl. Žalobci proto nemohli předpokládat, že by tomu v tomto druhém případě mělo být jinak. Předání žalované částky v tomto případě ve výši [částka] žalovanému tak bylo prokázáno.

16. Pokud žalovaný zpochybňoval věrohodnost nahrávek telefonních hovorů, z nichž soud prvního stupně vycházel, odvolací soud je ve shodě se závěry soudu prvního stupně za věrohodné považuje, neboť z nich plynou stejné skutečnosti, které uvedli žalobci a svědci v rámci svých výpovědí.

17. To, že žalobci předali celkem [částka] a požadovali zaplacení jen částky [částka] je samo o sobě nerozhodné. Soud je vázán návrhem žalobců, který nemůže překročit (§ 153 odst. 2 o. s. ř.), soud prvního stupně se proto správně zabýval tím, zda žalobci mají nárok na vrácení žalované částky.

18. Žalobci žalovanému plnili na základě toho, že s ním zamýšleli uzavřít smlouvu, jejíž obsah byl předjednán a k jejímuž uzavření nakonec nedošlo proto, že žalobcům nebyl poskytnut úvěr, z něhož by cenu mohli zaplatit. Odvolací soud proto souhlasí se žalobci, že jde o případ předpokládaný v ust. § 2997 o. z., kdy žalobci plnili na základě důvodu, který později nenastal a mají tak právo na vydání bezdůvodného obohacení vůči žalovanému v částce [částka], kterou nepochybně převzal a o níž se tak obohatil (§ 2991 odst. 1 o. z.)

19. Správně soud prvního stupně žalobcům přiznal i úrok z prodlení, neboť žalovaný přes výzvu žalobců svůj dluh do [datum] nezaplatil a je tak od následujícího dne v prodlení (§ 1968, § 1970 o. z.). Výše úroku z prodlení byla stanovena v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

20. Z výše uvedeného vyplývá, že soud prvního stupně o věci rozhodl správně. Protože správně rozhodl i o náhradě nákladů řízení (proti tomuto výroku žádná konkrétní odvolací námitka nebyla vznesena a odvolací soud proto zcela odkazuje na odůvodnění napadeného rozsudku), odvolací soud (až na výše uvedenou část výroku I.) rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný podle ust. § 219 o. s. ř. potvrdil.

21. Pro úplnost lze uvést, že rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 nevytvářel překážku věci rozsouzené, neboť žalovaný účastníkem tohoto řízení nebyl.

22. V odvolacím řízení byli žalobci do žalované částky zcela úspěšní, mají proto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na plnou náhradu nákladů této fáze řízení. Odměna advokáta činí za zastupování jedné osoby po snížení o 20 % dle § 12 odst. 4 advokátního tarifu podle § 7 advokátního tarifu [částka], za dvě osoby jde o [částka], za dva úkony právní služby (sepis vyjádření k odvolání, účast na jednání odvolacího soudu) jde o [částka] a s 2 náhradami hotových výdajů po [částka] jde o [částka]. Náhradu za DPH odvolací soud již žalobcům nepřiznal, neboť jejich zástupce přednesl, že již není jejím plátcem.