Přeskočit na obsah
Městský soud v Praze 39 CO 221/2022-48 ECLI:CZ:MSPH:2022:39.Co.221.2022.1 Rozsudek

pro zaplacení [částka] s příslušenstvím, k odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 80 C 9/2022 - 33,

JUDr. Jiří Cidlina · Rozhodnutí ze dne 2. 11. 2022

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jiřího Cidliny a soudkyň JUDr. Aleny Svátkové a Mgr. Miloslavy Štorkové ve věci

žalobce: [osobní údaje žalobce]

bytem [adresa]

zastoupený advokátem Mgr. [jméno] [příjmení]

sídlem [adresa]

proti

žalované: [osobní údaje žalované]

sídlem [adresa]

pro zaplacení [částka] s příslušenstvím, k odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 80 C 9/2022 - 33,


I. Rozsudek soudu prvního stupně se v napadených výrocích I. o věci samé a II. o nákladech řízení potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta Mgr. [jméno] [příjmení].

1. Soud prvního stupně napadeným rozsudkem uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku [částka], částku [částka] a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a v téže výši z částky [částka] od [datum] do zaplacení v třídenní lhůtě od právní moci rozsudku (výrok I). Výrokem II uložil žalované povinnost zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku [částka].

2. Takto rozhodl o žalobě, jíž se žalobce domáhal uvedených částek na základě smlouvy o zápůjčce, mezi nimi uzavřené dne [datum]. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby s odkazem na širší kontext obchodů mezi stranami a okolnosti uzavření smlouvy. Podle žalobce žalovaná poskytla žalobci zápůjčku za účelem získání úvěru pro žalovanou ze zahraničí.

3. Mezi stranami nebylo sporné uzavření smlouvy o zápůjčce dne [datum] ani to, že téhož dne poskytl žalobce žalované peněžní prostředky ve výši [částka] na její bankovní účet včetně toho, že žalovaná žalobci vrátila [částka]. Žalovaná se zápůjčku zavázala vrátit do [datum]. Strany si dohodly smluvní pokutu 0,5 % denně z dlužné částky za každý den prodlení s vrácením zápůjčky či její části až do úplného zaplacení dlužné částky. Převod peněz dne [datum] byl potvrzen výpisem z účtu Fio banky včetně toho, že dne [datum] byla na účet žalobce vrácena částka [částka]. V řízení bylo prokázáno i to, že předžalobní výzvou ze dne [datum] žalobce žalovanou vyzval k plnění před podáním žaloby.

4. Takto provedené dokazování bylo podle soudu prvního stupně dostatečné skutkově i právně. Návrh žalované na výslech svědka k prokázání okolností před uzavřením smlouvy poté soud prvního stupně zamítl, neboť ani prokázaná tvrzení žalované ohledně okolností uzavření smlouvy nejsou pro posouzení věci právně významná. Provedené důkazy hodnotil dle § 132 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.).

5. Soud prvního stupně skutkově uzavřel, že na základě dohody stran dne [datum] žalobce poskytl žalované částku [částka] a ta se zavázala mu ji vrátit do [datum]. Pro případ prodlení ze strany žalované s vrácením půjčky či její části účastníci sjednali smluvní pokutu 0,5 % denně z dlužné částky za každý den prodlení až do zaplacení. Žalobce převedl na účet u Fio banky dne [datum] částku [částka] a žalovaná dne [datum] vrátila částku [částka] a dne [datum] částku [částka] O vrácení zbylých částek byla žalovaná ze strany žalobce upomenuta.

6. Takto zjištěný stav soud prvního stupně posuzoval dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. – občanského zákoníku (dále jen o. z.) a vycházel z toho, že žalobce poskytl žalované částku [částka] se splatností do [datum], ze strany žalované byla uhrazena celková částka [částka]. Žalobci tak vzniklo právo na zaplacení zbývajících [částka] včetně smluvní pokuty ve sjednané výši 0,5 % denně z dlužné částky [částka] za období od [datum] do [datum], tj. za 69 dní, a za období od [datum] do [datum], tedy za 259 dní z dlužné částky [částka], celkem [částka].

7. O smluvní pokutě rozhodl dle § 2048 odst. 1 o. z. O úrocích z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z dlužné částky za dobu prodlení do zaplacení rozhodl dle § 1970 o. z. ve spojení s vládním nařízením č. 351/2013 Sb.

8. K procesní obraně žalované strany soud prvního stupně uvedl, že okolnosti ohledně uzavření smlouvy nebyly bez dalšího pro projednávanou věc právně významné. Dle vyjádření žalované mělo být právní jednání stran k jejímu prospěchu, neboť peníze od žalobce v době podpisu smlouvy potřebovala. Navíc pokud by strana žalovaná zastírala pravý účel právního jednání, nejednala poctivě a ze svého vlastního nepoctivého jednání nemůže mít prospěch. Shrnul, že žalobce prokázal v řízení svá žalobní tvrzení, a proto žalobě vyhověl.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši [částka], tedy [částka] za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a z náhrady za DPH ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].

10. Proti rozsudku soudu prvního stupně podala včasné odvolání žalovaná. Uvedla, že soud prvního stupně rozhodl bez přihlédnutí k podstatným náležitostem a bez umožnění výslechu svědků, které žalovaná pro objasnění případu navrhovala vyslechnout. Soud podle ní nepřihlédl k celému stavu situace, proč vznikla a proč došlo k zápůjčce. Poukázala i na to, že částka již vlastně vrácena byla, protože sumu 48 749 € poukázala žalovaná na bankovní účet třetí strany, kterou žalobce a jeho spolupracovníci zajistili. Díky tomuto podvodu již své prostředky dostal žalobce zpět. Jakou formou a jak si je skupina mezi sebou rozdělila, není žalované známo, ale vznikla jí tím škoda. Soud však hodnotil právně pouze smlouvu o půjčce, ta je však vyústěním širokého podvodného jednání žalobce a jeho skupiny, která se na podvodu podílela. Policie České republiky věc vyšetřuje v přípravě pro trestní stíhání. Navíc vyhověním žalobě by se žalovaná dostala do situace platební neschopnosti a tedy insolvence, v konečném důsledku by šlo o ukončení společnosti a nemožnost zajištění si v budoucnu úvěr od jiného třetího subjektu či příjem z podnikatelské činnosti. Nebude tak schopna uspokojit i své ostatní závazky a současní věřitelé se nikdy nedostanou ke svým zapůjčeným prostředkům ani úrokům z nich. Zdůraznila, že jednala v dobré víře a má zájem na vypořádání svých závazků. [příjmení] tak podnikat kroky, aby prostředky získala, a jednu z hlavních priorit vidí v prostředcích, které bude žádat po žalobci. Zdůraznila, že je strana podvedená a tím pádem i poškozená přímou vinou žalobce a jeho skupiny.

11. Při jednání před odvolacím soudem žalovaná uvedla, že žádala o peníze na získání zahraničního úvěru, aby mohla splnit jeho podmínky. Podmínky však nesplnila a úvěr nedostala. S věcí by se podle ní mělo počkat až do skončení trestního řízení. Jednání žalobce bylo podvodné.

12. Žalobce při jednání odvolacího soudu uvedl, že na žalobě trvá a námitky žalované nejsou právně relevantní. Výhrady strany žalované se zápůjčkou nesouvisí, vráceno nebylo více, než uvedl v žalobě. Doplnil, že proti němu není vedeno trestní stíhání.

13. Odvolací soud postupem dle § 213 odst. 4 o. s. ř. dokazování doplnil a z usnesení Obvodního státního zastupitelství pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] - 47, vzal za prokázané, že ke stížnosti poškozené obchodní společnosti [právnická osoba], [IČO] (zde žalované) zrušilo usnesení policejního orgánu Policie České republiky, Obvodního ředitelství policie [obec] I, 3. OHK SKPV ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], a policejnímu orgánu uložilo, aby o věci znovu jednal a rozhodl. Podle odůvodnění rozhodnutí Policie České republiky odložila trestní věc neznámého pachatele, podezřelého ze spáchání zločinu podvodu podle § 209 odst. 1, 4 písm. d/ trestního zákoníku, jehož se měl dopustit tím, že jako osoba vystupující pod jménem [příjmení] [příjmení] vylákal dne [datum] od společnosti [právnická osoba], [IČO], částku 48 749 € pod záminkou úvěrového financování podnikatelských aktivit ze strany zahraniční [právnická osoba] Investment se sídlem [adresa], Level 5 v Abú Dhabí, Spojené arabské emiráty, které však nebylo realizováno, a společnosti tak byla způsobena škoda v uvedené výši.

14. Odvolací soud poté přezkoumal napadený rozsudek dle odvolání žalované, postupem dle § 212, § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř., a dospěl k závěru, že odvolací námitky žalované nejsou důvodné.

15. V řízení bylo prokázáno, že účastníci mezi sebou uzavřeli smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 o. z. Nyní po splatnosti zápůjčky se žalobce po žalované kromě nevrácené částky domáhá i smluvní pokuty, sjednané ve formě 0,5 % z dlužné částky za každý den prodlení až do zaplacení dlužné částky včetně zákonného úroku z prodlení z neuhrazených částek ([částka] od 24. 9. do [datum] a [částka] od [datum] do zaplacení). Odvolací soud se po přezkoumání závěrů soudu prvního stupně, které jej vedly k zamítavému rozsudku, s těmito závěry ztotožňuje.

16. Smlouva o zápůjčce je reálným právním vztahem, je tedy uzavřena teprve okamžikem faktického poskytnutí předmětu zápůjčky, v dané věci předáním peněz žalobcem a jejich převzetím žalovanou. Tato okolnost a v důsledku toho uzavření smlouvy žalovaná v řízení ani nezpochybňovala včetně toho, že žalobci vrátila ve dvou splátkách pouze [částka].

17. Žalovaná v odvolání poukazovala na to, že vrátila i zbytek půjčené částky, neboť částku 48 749 € poukázala na bankovní účet třetí strany, kterou žalobce a jeho spolupracovníci zajistili. Protože tuto skutečnost žalovaná nově tvrdila teprve v odvolacím řízení, ačkoli byla soudem prvního stupně při jednání dne [datum] řádně poučena dle § 119a o. s. ř., bylo by toto tvrzení zásadně nepřípustné ve smyslu § 205a o. s. ř. Za situace, kdy však o podaném trestním oznámení právě v souvislosti s touto částkou rozhodlo dne [datum] (tedy po vyhlášení napadeného rozsudku) Obvodní státní zastupitelství pro [část Prahy] [číslo jednací] - 47, se odvolací soud zabýval i touto skutkovou okolností ve smyslu § 205a písm. f/ o. s. ř.

18. Z usnesení Obvodního státního zastupitelství pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. ZN 1113/2022-47, vyplývá, že žalovaná podala trestní oznámení na osobu, vystupující pod jménem [příjmení] [příjmení], která od žalované měla vylákat právě částku [částka] [anonymizováno] € pod záminkou zajištění úvěrového financování podnikání žalované v [příjmení] [jméno]. Důvodem zrušení usnesení policejního orgánu byla mimo jiné okolnost, že se se policie nezabývala bližšími okolnosti, tedy i úlohou žalobce v transakci. Nyní se žalovaná strana v tomto řízení odvolává právě na širší okolnosti a souvislosti ve spojení s uzavřením smlouvy o výpůjčce.

19. Podle § 556 o. z. o výkladu právních jednání, co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen (odst. 1). Při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají (odst. 2). Podle judikatury Nejvyššího soudu k tomuto ustanovení, např. rozsudku ze dne 25. 4. 2017, sp. zn. 21 Cdo 5281/2016 platí, že„ základním hlediskem pro výklad právního jednání je podle právní úpravy účinné od 1. 1. 2014 úmysl jednajícího (popřípadě – u vícestranných právních jednání – společný úmysl jednajících stran), byl-li takový úmysl druhé straně (adresátovi projevu vůle) znám, anebo musela-li o něm vědět. Při zjišťování tohoto úmyslu je třeba vycházet z hledisek uvedených v ustanovení § 556 odst. 2 o. z. a přihlédnout též k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají. Teprve v případě, že ani za použití uvedených výkladových pravidel nelze zjistit úmysl jednajícího, se uplatní objektivní metoda interpretace a projevu vůle se přisuzuje význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen“.

20. Ve smyslu § 161 a násl. o. z. za právnickou osobu jednají její statutární orgány, jinými slovy společnost jejich prostřednictvím vyjadřuje svoji vůli.

21. V dané věci smlouvu o zápůjčce za žalovanou podepsali oba její jednatelé. Z textu je zřejmé, že žalobce měl v úmyslu žalované za tam ujednaných podmínek zapůjčit [částka], učinil tak, a žalovaná rovněž ve smyslu ujednání částku přijala. Žalovaná v řízení ani netvrdila, že tomu bylo jinak či že nevrácenou částku žalobci zaplatila. Její poukaz na to, že částku vlastně vrátila úhradou 48 749 € třetí straně, není pro posouzení věci relevantní, protože netvrdila, že by se o způsobu úhrady se žalobcem kdy dohodla jinak. Žádná taková skutečnost nevyplývá ani z usnesení státního zastupitelství, protože důvodem trestního oznámení žalované strany bylo tvrzené vylákání této částky osobou, vystupující pod jménem [příjmení] [příjmení], ale nikoli pod záminkou úhrady zápůjčky mezi žalovanou a žalobcem, ale pod záminkou úvěrového financování podnikatelských aktivit ze strany zahraniční [právnická osoba] Investment se sídlem [adresa], Level 5 v Abú Dhabí, Spojené arabské emiráty s tím, že v důsledku nerealizace podnikání byla žalované způsobena škoda v uvedené výši.

22. Ani z doplnění dokazování právě k širším okolnostem spolupráce stran dle návrhu žalované tak nelze dovodit to, že by úhrada částky [částka] [anonymizováno] € třetí straně byla úhradou žalobcem poskytnuté zápůjčky.

23. Odvolací soud z uvedených důvodů rozsudek soudu prvního stupně postupem dle § 219 o. s. ř. jako celek jako správný potvrdil včetně správného výroku o náhradě nákladů řízení mezi účastníky.

24. K poukazu žalované na to, že vyhověním žalobě by se dostala do platební neschopnosti a insolvence, ukončila činnost a nebyla by úvěruschopná včetně toho, že by nedostála svým dalším závazkům, odvolací soud uvádí, že tyto skutečnosti nemohou být pro posouzení věci právně relevantní. Poukazovala-li žalovaná na podvodné jednání žalobce, pro posouzení dané věci je podstatné, že žalobce žalované poskytl finanční prostředky, žalovaná je přijala a svým smluvním povinnostem nedostála.

25. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení vychází z § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. a plného úspěchu žalobce v řízení. Protože byl zastoupen advokátem, vznikly mu náklady spojené s právním zastoupením za jeden úkon právní služby ve výši [částka] (§ 7 bod 6 a. t.) za účast na jednání odvolacího soudu dne [datum], spolu s paušální náhradou hotových výdajů dle § 13 odst. 4 uvedené vyhlášky - [částka] a náhradou 21 % DPH ve výši [částka], celkem [částka]. Tuto částku odvolací soud uložil žalované zaplatit žalobci v zákonné lhůtě (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

Proti tomuto rozsudku je přípustné dovolání, jestliže na základě dovolání, podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu prvního stupně, dospěje dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.