o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, mezitímním rozsudkem, k odvolání žalované proti mezitímnímu rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 18 C 125/2019 – 102

1. Napadeným mezitímním rozsudkem soud prvního stupně výrokem I. rozhodl, že základ žalobního nároku je po právu, ve výroku II. uvedl, že o výši nároku a o náhradě nákladů řízení bude rozhodnuto v rozhodnutí konečném.

2. V odůvodnění uvedl, že zaplacení žalované částky s příslušenstvím se žalobkyně po žalované domáhala s tím, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o dílo, jejímž předmětem bylo zhotovení webové prezentace žalobkyní pro žalovanou, v článku III. smlouvy byl sjednán způsob stanovení ceny za dílo. V průběhu provádění díla na základě vzájemné dohody účastníků došlo k ukončení závazkového vztahu. Žalovaná v e-mailu z [datum] sdělila žalobkyni, že s ní ukončuje spolupráci a vyjádřila ochotu proplatit dosud provedené práce, což žalobkyně akceptovala. Fakturovanou částku ale žalovaná žalobkyni přes upomínku nezaplatila.

3. Žalovaná namítala, že dílo nebylo žalobkyní dokončeno a předáno, proto náklady musí jít k tíži žalobkyně. Předložený znalecký posudek považovala pro chybné zadání za nepoužitelný a pro případ důvodnosti žaloby navrhovala zpracování nového posudku k ocenění fakticky provedené části díla.

4. Soud prvního stupně vzal za prokázané, že účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o dílo, na základě které se žalobkyně jako zhotovitelka zavázala provést na svůj náklad a nebezpečí pro žalovanou jako objednatelku dílo, které je uvedeno v článku I. odstavec 2 smlouvy a objednatelka se zavázala dílo převzít a zaplatit za něj smluvenou cenu. V článku I. odstavec 2 smlouvy je uvedena specifikace díla, konkrétně zhotovit novou webovou prezentaci v rozsahu specifikovaném ve smlouvě. V článku II. smlouvy byla sjednána doba plnění s tím, že žalobkyně začne pracovat na díle v říjnu 2017, předá objednateli grafický návrh díla do [datum] a zavazuje se provést dílo a předat jej objednateli do [datum]. Ve smlouvě byla v článku III. sjednána cena za dílo. Ta je rozdělena na pevnou částku (v příloze položkového rozpočtu označeno jako vytvoření webu [příjmení] [jméno]) a pohyblivé částky (v příloze položkového rozpočtu označeno ostatní práce – jednotkové ceny) s tím, že k ceně bude připočtena zákonná DPH. Smlouva obsahuje další práva a povinnosti obou smluvních stran včetně přílohy [číslo] týkající se specifikace ceny za dílo. Mezi účastníky probíhala e-mailová komunikace týkající se vzhledu webové stránky žalované. Účastníci se v srpnu 2018 dohodli na ukončení vzájemné spolupráce a ukončení závazkového vztahu ze smlouvy o dílo. Žalovaná zároveň v e-mailu z [datum] vyzvala žalobkyni ke specifikaci nákladů, které jí v souvislosti s uzavřenou smlouvou o dílo vznikly. Žalobkyně po ukončení smlouvy žalované vyúčtovala celkové náklady, které jí v souvislosti s uzavřenou smlouvou se žalovanou vznikly, a to v celkové výši [částka] (bez DPH), když tyto sestávají z částky [částka] za 2 hodiny produkce á [částka], dále za vyhotovení 7 kusů fotografií á [částka], nákladů na focení za pořízení 24 kusů fotografií á [částka] ve výši [částka] a za práci programátora a grafika za 42 hodin á [částka] ve výši [částka] (konečné vyhotovení prací). Svědek [příjmení] [příjmení] v rámci své svědecké výpovědi uvedl, že se žalobkyní spolupracuje 3 až 4 roky, a to příležitostně, když pro ni vyhotovuje webové stránky a grafické práce. Měl snahu realizovat stránky podle představ žalované. Ze strany žalované byly připomínky, některé do webu zapracoval, jednalo se o designové připomínky. Statutární zástupkyni se provedený návrh žalobkyně nelíbil, nedokázala však uvést, co konkrétně se jí nelíbí a z tohoto důvodu bylo lepší upustit od realizace webového vyhotovení designu. Nemohl se vyjádřit k tomu, zda dílo dle smlouvy bylo žalované předáno, té byly předány přístupy k webu tak, aby si statutární zástupkyně žalované mohla sama stránku prohlédnout, naostro se web nespustil. Žalobkyně v průběhu řízení předložila znalecký posudek, vyhotovený Mgr. [jméno] [příjmení], znalcem z oboru kriminalistika se specializací bezpečnost a ochrana dat, počítačová a informační technologie, kybernetika, odvětví výpočetní technika se specializací vývojů softwaru, tvorba internetových stránek. Znalec v rámci znaleckého posudku zodpověděl kromě jiného otázku týkající se odhadu časové náročnosti a nákladů potřebných k vytvoření žalobkyní předložené webové aplikace. Znalec uvedl, že náklady související s realizací webové aplikace činí [částka] bez DPH a byly stanoveny na základě odhadované časové náročnosti 55 hodin a hodinové sazby [částka] bez DPH za hodinu. Znalec se nemohl procentně vyjádřit k tomu, co fakticky bylo dle smlouvy o dílo žalobkyní ve prospěch žalované provedeno, tj. k procentnímu splnění smlouvy o dílo.

5. Soud prvního stupně následně uvedl, že mezi účastníky nebylo sporu o tom, že uzavřeli smlouvu o dílo, že závazkový vztah byl před dokončením díla na základě dohody ukončen, že žalobkyně fakturou po žalované požadovala za dosud provedené dílo částku [částka]. Spornou otázkou bylo, zda má žalobkyně právo na zaplacení ceny za část provedeného díla a v jakém rozsahu.

6. S ohledem na sporné otázky mezi účastníky považoval soud prvního stupně za účelné ve věci rozhodnout mezitímním rozsudkem o základu věci. Uvedl, že bylo nesporné, že mezi účastníky existoval závazkový vztah. K jeho zániku došlo konkludentně (§ 1981o. z.) a ve smyslu ust. § 2614 o. z. došlo k omezení rozsahu díla, účastníci se přitom nedohodli na tom, jaké bude mít omezení díla důsledky na výši ceny. Podle uvedeného ustanovení má žalovaná povinnost zaplatit cenu upravenou s přihlédnutím k rozdílu v rozsahu nutné činnosti a v účelných nákladech spojených se změněným prováděním díla. To, že práce byly zčásti provedeny, vyplývá z výpovědi svědka [příjmení] i znaleckého posudku. K námitkám žalované uvedl, že dílo nemohlo být dokončeno a předáno ve smyslu ust. § 2604 a násl. o. z., neboť účastníci se dohodli na předčasném ukončení závazkového vztahu, proto ani nelze úspěšně uplatňovat vady díla dle § 2615 o. z. S ohledem na uvedené ve věci rozhodl mezitímním rozsudkem o základu nároku s tím, že o jeho výši a náhradě nákladů řízení bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí.

7. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná nejprve blanketní, později doplněné, odvolání, kterým se domáhala jeho změny a zamítnutí žaloby. Namítala, že soud prvního stupně věc nesprávně právně posoudil. Poukázala na dříve platnou úpravu provedenou obchodním zákoníkem a zdůraznila, že od [datum] je úprava, provedená novým občanským zákoníkem, rozdílná. Podle ust. § 2604 o. z. je dílo provedeno, je-li dokončeno a předáno. V takovém případě přebírá objednatel dílo s výhradami nebo bez výhrad (§ 2605 o. z.). Znamená to, že i když má objednatel výhrady k dílu, zpravidla pro jeho vady, může takové dílo sloužit svému účelu a po jeho předvedení, případně provedení zkoušek (§ 2607 o. z.), je lze považovat za dokončené. Je-li současně předáno (§ 2608 o. z.), vzniká zhotoviteli právo na zaplacení ceny díla. Nově tak platí, že i dílo, které je vadné, ale bylo předvedeno, že slouží svému sjednanému účelu, je dílo dokončené, a bylo-li předáno, je objednatel povinen zaplatit cenu díla, nebylo-li sjednáno něco jiného. Žalovaná ale namítala, že dílo nebylo dokončeno, nebylo provedeno, část díla nebyla schopná sloužit svému účelu, dílo nebylo předáno, žalobkyni tak nevzniklo právo na zaplacení ceny díla. Při jednání u odvolacího soudu ještě poukázala na to, že podle článku II. bod 2 smlouvy o dílo mohla žalobkyně přistoupit ke zpracování předmětu díla dle článku I, odst. 2, písm. b) teprve po písemném odsouhlasení grafické úpravy, že jí žalobkyně předkládala k posouzení stránky [právnická osoba] a Zetor, že jí nebyl předán klíč k webovým stránkám a že podle čl. VII. bod 4 smlouvy o dílo se zhotovitel zavázal nepředat informace získané při plnění smlouvy jinému.

8. Žalobkyně navrhla potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného. Podle ní soud prvního stupně správně dovodil, že konkludentně došlo k zániku závazkového vztahu dle § 1981 o. z., smlouva zanikla dohodou stran. Soud prvního stupně proto podle ní správně aplikoval ust. § 2604 a násl. o. z. a má tak právo na zaplacení upravené ceny díla. Zdůraznila, že se nebránila předání dosud provedeného díla žalované, ta ale odmítá zaplatit příslušnou cenu.

9. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř. – ve lhůtě patnácti dnů od doručení), osobou oprávněnou (§ 201 o. s. ř. – účastníkem řízení), že po obsahové stránce má náležitosti vyžadované ust. § 205 o. s. ř., postupem podle ust. § 212, § 212a o. s. ř. přezkoumal správnost napadeného rozsudku a dospěl k závěru, že odvolání je nedůvodné.

10. Skutková zjištění učiněná soudem prvního stupně žalovaná nezpochybňovala. Protože odpovídají tomu, co vyplývá z provedených důkazů, odvolací soud z nich vycházel.

11. Mezi účastníky byl spor o základ nároku, neboť žalovaná namítala, že žalobkyně nemá na žádné plnění nárok, dále o výši plnění, když žalovaná dovozovala, že žalobkyně provedla dílo v rozsahu asi 20 %, znalecký posudek zpochybňovala. Ust. § 152 odst. 2 o. s. ř. soudu umožňuje o věci rozhodnout mezitímním rozsudkem pouze o základu věci, je-li to účelné. Vzhledem k tomu, že základ sporu je mezi účastníky sporný a sporná je i výše plnění, jejíž zjištění si pravděpodobně vyžádá další dokazování znaleckým posudkem, lze souhlasit se soudem prvního stupně, že předpoklady pro rozhodnutí věci mezitímním rozsudkem byly splněny.

12. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že [datum] uzavřeli písemně smlouvu o dílo podle ust. § 2586 o. z. a že se následně ve smyslu ust. § 1981 o. z. dohodli na ukončení této smlouvy poté, co žalovaná e-mailem z [datum] informovala žalobkyni o tom, že práce žalobkyně neodpovídá jejím představám, její výsledky nemůže použít, zadá ji proto jinde, a uvedla, že chápe, když jim žalobkyně vyúčtuje práci. V této souvislosti je třeba připomenout, že účinky zániku závazku nastávají v tomto případě ex nunc, tedy ke dni uzavření dohody o ukončení závazku, nikoli od počátku, na tom by se účastníci museli výslovně dohodnout, což neučinili. Jestliže se v průběhu provádění díla účastníci dohodli na ukončení závazku před jeho dokončením a předáním, dohodli se tak zároveň na omezení rozsahu díla, proto na věc dopadá ust. § 2614 o. z. a žalovaná má povinnost zaplatit cenu upravenou podle pravidel uvedených v tomto ustanovení. Žalovaná v e-mailu z [datum] uvedla, že chápe, když jí žalobkyně vyúčtuje práci. Taková nabídka ale není dostatečně určitá, neboť není uvedeno, jakou částku je ochotna zaplatit, ani jaké konkrétní práce je ochotna uhradit, jaké náklady, tedy podle citované věty nelze výši částky vypočítat. Navíc ani žalobkyně netvrdila, že by se účastníci na způsobu výpočtu ceny dohodli. Žalovaná tvrdila, že dílo nebylo dokončeno a předáno, přitom právo na zaplacení vzniká provedením díla (§ 2610 o. z.). U děl s nehmotným výsledkem upravuje předání díla ust. § 2632 o. z. tak, že se považuje za předané, je-li dokončeno a zhotovitel umožní objednateli jeho užití. V dané věci žalovaná měla přístup k webu tak, aby mohla provádění díla sledovat, jak potvrdil svědek [příjmení], dílo nebylo dokončeno a připraveno k samotnému spuštění na webových stránkách. Odvolací soud se tak ztotožňuje s názorem soudu prvního stupně, že v tomto případě, kdy dílo vzhledem k dohodě účastníků o ukončení závazku nebylo dokončeno a proto je nebylo možné předat, kdy vzhledem k předmětu plnění je dílo před dokončením pro daný účel nepoužitelné, může žalobkyně požadovat zaplacení ceny snížené dle § 2614 o. z. i za situace, kdy dílo (jeho část) nebylo žalované předáno. [jméno] žalovaná deklarovala v e-mailu z [datum], že výsledky dosavadní práce žalobkyně jsou pro ni nepoužitelné, přesto vyjádřila ochotu za provedené práce zaplatit, což nepochybně mělo vliv na to, že žalobkyně návrh na ukončení závazkového vztahu na základě smlouvy o dílo dohodou akceptovala. Pokud žalovaná namítala, že žalobkyně dílo neprováděla sama, lze k tomu uvést, že smlouva takový postup nezakazovala (článek VII. bod 4. smlouvy o dílo zakazuje zhotoviteli sdělování informací získaných od žalované třetím osobám, nikoli to, aby žalobkyně k provedení díla použila subdodavatele). Další námitky (použití vzorů či šablon, provádění dalších prací bez odsouhlasení grafické přípravy) směřovaly již k samé výši částky, kterou žalobkyně může po žalované požadovat.

13. S ohledem na uvedené dospěl odvolací soud k závěru, že odvolací námitky žalované jsou nedůvodné, rozhodnutí soudu prvního stupně je věcně správné, proto ho podle ust. § 219 o. s. ř. potvrdil.