o zaplacení 576 139,49 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalobkyně a žalovaného proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 4. března 2024, č. j. 29 C 130/2023-141,

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % p. a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % p. a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % p. a. z částek:

[částka] od [datum] do zaplacení,

[částka] od [datum] do zaplacení,

[částka] od [datum] do zaplacení,

[částka] od [datum] do zaplacení,

[částka] od [datum] do zaplacení,

[částka] od [datum] do zaplacení,

s úrokem z prodlení ve výši 15 % p. a. z částek:

[částka] od [datum] do zaplacení,

[částka] od [datum] do zaplacení,

[částka] od [datum] do zaplacení,

[částka] od [datum] do zaplacení,

[částka] od [datum] do zaplacení,

[částka] od [datum] do zaplacení,

[částka] od [datum] do zaplacení,

[částka] od [datum] do zaplacení,

[částka] od [datum] do zaplacení,

[částka] od [datum] do zaplacení,

[částka] od [datum] do zaplacení,

[částka] od [datum] do zaplacení,

[částka] od [datum] do zaplacení,

[částka] od [datum] do zaplacení,

[částka] od [datum] do zaplacení,

[částka] od [datum] do zaplacení,

[částka] od [datum] do zaplacení,

[částka] od [datum] do zaplacení,

s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % p. a. z částek:

[částka] od [datum] do zaplacení,

[částka] od [datum] do zaplacení

a s úrokem ve výši 11,99 % p. a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení,

s úrokem ve výši 11,99 % p. a. z částek:

[částka]

od

[datum]

do

zaplacení,

[částka]

od

[datum]

do

zaplacení,

[částka]

od

[datum]

do

zaplacení,

[částka]

od

[datum]

do

zaplacení,

[částka]

od

[datum]

do

zaplacení,

[částka]

od

[datum]

do

zaplacení,

[částka]

od

[datum]

do

zaplacení,

[částka]

od

[datum]

do

zaplacení,

[částka]

od

[datum]

do

zaplacení,

[částka]

od

[datum]

do

zaplacení,

[částka]

od

[datum]

do

zaplacení,

[částka]

od

[datum]

do

zaplacení,

[částka]

od

[datum]

do

zaplacení,

[částka]

od

[datum]

do

zaplacení,

[částka]

od

[datum]

do

zaplacení,

[částka]

od

[datum]

do

zaplacení,

[částka]

od

[datum]

do

zaplacení,

[částka]

od

[datum]

do

zaplacení,

[částka]

od

[datum]

do

zaplacení,

[částka]

od

[datum]

do

zaplacení,

[částka]

od

[datum]

do

zaplacení,

[částka]

od

[datum]

do

zaplacení,

[částka]

od

[datum]

do

zaplacení,

[částka]

od

[datum]

do

zaplacení,

[částka]

od

[datum]

do

zaplacení,

[částka]

od

[datum]

do

zaplacení,

[částka]

od

[datum]

do

zaplacení,

kapitalizovaný úrok ve výši [částka] od [datum] do [datum], kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši [částka] od [datum] do [datum], a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.).

Výrokem II. zamítl žalobu, kterou se žalobkyně vůči žalovanému domáhala zaplacení částky [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % p. a. z této částky od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % p. a. z částky:

[částka]

od

[datum]

do

[datum],

[částka]

od

[datum]

do

[datum],

s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % p. a. z částek:

[částka]

od

[datum]

do

[datum],

[částka]

od

[datum]

do

[datum],

[částka]

od

[datum]

do

[datum],

[částka]

od

[datum]

do

[datum],

[částka]

od

[datum]

do

[datum],

s úrokem z prodlení ve výši 15 % p. a. z částek:

[částka]

od

[datum]

do

[datum],

[částka]

od

[datum]

do

[datum],

[částka]

od

[datum]

do

[datum],

[částka]

od

[datum]

do

[datum],

[částka]

od

[datum]

do

[datum],

[částka]

od

[datum]

do

[datum],

[částka]

od

[datum]

do

[datum],

[částka]

od

[datum]

do

[datum],

[částka]

od

[datum]

do

[datum],

[částka]

od

[datum]

do

[datum],

[částka]

od

[datum]

do

[datum],

[částka]

od

[datum]

do

[datum],

[částka]

od

[datum]

do

[datum],

[částka]

od

[datum]

do

[datum],

[částka]

od

[datum]

do

[datum],

[částka]

od

[datum]

do

[datum],

[částka]

od

[datum]

do

[datum],

[částka]

od

[datum]

do

[datum],

s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % p. a. z částek:

[částka]

od

[datum]

do

[datum],

[částka]

od

[datum]

do

zaplacení,

a úroku ve výši 11,99 % p. a. z částky 152 653,64 od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 11,99 % p. a. z částek:

[částka]

od

[datum]

do

[datum],

[částka]

od

[datum]

do

[datum],

[částka]

od

[datum]

do

[datum],

[částka]

od

[datum]

do

[datum],

[částka]

od

[datum]

do

[datum],

[částka]

od

[datum]

do

[datum]

[částka]

od

[datum]

do

[datum],

[částka]

od

[datum]

do

[datum],

[částka]

od

[datum]

do

[datum],

[částka]

od

[datum]

do

[datum],

[částka]

od

[datum]

do

[datum],

[částka]

od

[datum]

do

[datum],

[částka]

od

[datum]

do

[datum],

[částka]

od

[datum]

do

[datum],

[částka]

od

[datum]

do

[datum],

[částka]

od

[datum]

do

[datum],

[částka]

od

[datum]

do

[datum],

[částka]

od

[datum]

do

[datum],

[částka]

od

[datum]

do

[datum],

[částka]

od

[datum]

do

[datum],

[částka]

od

[datum]

do

[datum],

[částka]

od

[datum]

do

[datum],

[částka]

od

[datum]

do

[datum],

[částka]

od

[datum]

do

[datum],

[částka]

od

[datum]

do

[datum],

[částka]

od

[datum]

do

[datum],

[částka]

od

[datum]

do

zaplacení.

Rozhodl dále, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám její právní zástupkyně (výrok III.). Vyslovil současně, že opatrovníku žalovaného [tituly před jménem] [jméno FO], advokátovi, se přiznává za jeho zastupování odměna ve výši [částka] (výrok IV.).

2. V odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Tvrdila, že její právní předchůdkyně [právnická osoba]. (dále jen „banka“) uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o rychlé půjčce (dále jen „smlouva“), v níž se zavázala mu poskytnout téhož dne zápůjčku ve výši [částka] a ten se zavázal tuto zápůjčku splácet spolu se smluvním úrokem ve výši 11,99 % p. a. a s dalšími poplatky dle smlouvy. Jelikož žalovaný porušil své smluvní povinnosti a dostal se do prodlení se splácením zápůjčky, přistoupila banka ke dni [datum] k jejímu zesplatnění. Žalovaná částka sestává z nesplacené jistiny ve výši [částka], z kapitalizovaného smluvního úroku ve výši [částka], z dlužného kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši [částka] a z dlužného úroku a úroku z prodlení. Aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi bankou a společností I-Xon, a. s., a smlouvou o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi společností I-Xon, a. s., a žalobkyní. Žalovaný nezaplatil požadovanou částku ani přes výzvu právního zástupce žalobkyně.

3. Žalovaný prostřednictvím opatrovníka navrhl zamítnutí žaloby s tím, že banka nedostatečně zkoumala jeho úvěruschopnost, úvěr nezesplatnila, žalobkyně není k podání žaloby aktivně legitimována, když mu nebylo dáno na vědomí postoupení pohledávky.

4. Soud prvního stupně předně konstatoval, že žalovaný je občanem Slovenské republiky. Svoji pravomoc k projednání této věci určil dle čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. [hodnota] ze dne [datum], o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, dle kterého platí, že osoba, která má bydliště v některém členském státě, může být v jiném členském státě žalována, pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nárok ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. Shrnul, že je příslušným k rozhodnutí tohoto sporu, neboť strana žalovaná měla svůj závazek splnit v místě sídla banky, tedy v [adresa]. Rozhodným právem je pak právo české, a to dle čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne [datum] o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), dle něhož platí, že smlouva se řídí právem, které si strany zvolí, neboť banka si se žalovaným jako rozhodné zvolili české právo v čl. 17. VOP banky.

5. Rekapituloval, že ve věci bylo již soudem prvního stupně rozhodováno rozsudkem ze dne [datum], č. j. [spisová značka], který byl však k odvolání obou účastníků zrušen a věc vrácena k dalšímu řízení usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [spisová značka]. Odvolací soud ve svém rozhodnutí vyslovil, že žalobkyně splnila svou povinnost řádně zkoumat schopnost žalovaného úvěr splácet, přičemž již z logiky věci tak prezentované závěry soudu prvního stupně nemohly s ohledem na odlišný právní názor obstát.

6. Na základě provedeného dokazování soud prvního stupně vzal za prokázané žalobkyní tvrzené skutečnosti, vyjma zesplatnění dluhu. Zjistil, že dopis banky ze dne [datum] – prohlášení o okamžité splatnosti zajišťovaného závazku a výzva k uhrazení dluhu – měla banka zasílat žalovanému prostřednictvím [právnická osoba]., pod podacím číslem [částka]. Z internetových stránek, s. p., však vyplynulo, že tato zásilka pod tímto číslem není v její evidenci. Dle žalobkyně měla banka při sjednávání zápůjčky prověřovat úvěruschopnost žalovaného tak, že byly kontrolovány veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík a databáze Ministerstva vnitra České republiky. Při hodnocení úvěruschopnosti měla banka porovnávat jeho příjem a výdaje s tím, že výpočtem měla banka získat částku disponibilních zdrojů. Zkoumáním úvěruschopnosti nebyla bankou zjištěna žádná skutečnost, která by v poskytnutí zápůjčky bránila. Měsíční výdaje žalovaného činily [částka]. Z potvrzení jeho zaměstnavatele [částka], Shelton Street, London, United Kingdom, bylo zjištěno, že za předchozí 3 měsíce před uzavřením smlouvy odpovídal příjem žalovaného částkám [částka], [částka] a [částka]. Dále soud prvního stupně zjistil, že žalovaný na svůj závazek ze zápůjčky bance zaplatil částku [částka].

7. S odkazem na příslušná zákonná ustanovení, jakož i čl. 8 odst. 1, 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, soud prvního stupně shledal za oprávněnou námitku opatrovníka, že nedošlo k zesplatnění úvěru, resp. že žalobkyně zesplatnění neprokázala. Z předložených důkazů – potvrzení o číslech podaných zásilek – nebylo možné zjistit, zda taková zásilka, tedy zesplatnění, byla žalovanému zasílána či nikoli. Tuto námitku vznesl opatrovník žalovaného již ve svém vyjádření ze dne [datum], které bylo doručeno právnímu zástupci žalobkyně o den později. Žalobkyně se k této námitce nevyjádřila, z jednání nařízeného na den [datum] se omluvila. Vzhledem k tomu soud prvního stupně nemohl žalobkyni poučit ve smyslu ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. Na tomto jednání rovněž došlo ke koncentraci řízení. Pokud žalobkyně navrhla další důkazy k prokázání odeslání zesplatnění zápůjčky žalovanému až po koncentraci ve svém vyjádření ze dne [datum], tak se jedná o důkazy navržené opožděně, a proto jejich provedení soud prvního stupně na jednání dne [datum] zamítl. Taktéž se soud prvního stupně neztotožnil s tvrzením žalobkyně, že za zesplatnění je možné považovat předžalobní výzvu či žalobu, neboť v ani jednom z těchto dokumentů není nikterak vyjádřeno v souladu s ust. § 545 o. z., že by pro porušení povinnosti žalovaného přistoupila k zesplatnění zápůjčky. Navíc se opět jedná o opožděné tvrzení vznesené až na jednání dne [datum].

8. Soud prvního stupně tak dovodil, že zápůjčka dosud není zesplatněna a v době vyhlášení v pořadí druhého rozsudku dne [datum] byly ze zápůjčky splatné všechny dohodnuté splátky za dobu od [datum] do [datum] odpovídajících celkové sumě [částka] (srov. tabulku bod 15. odůvodnění napadeného rozsudku).

9. Naproti tomu se soud prvního stupně neztotožnil s opatrovníkem v tom, že by neoznámení postoupení pohledávky mělo vliv na aktivní legitimaci žalobkyně. Pokud by k oznámení postoupení pohledávky nedošlo, mělo by to dle ust. § 1882 odst. 1 o. z. pouze ten důsledek, že svůj závazek může žalovaný plnit původnímu věřiteli.

10. Soud prvního stupně vzal dále za prokázané, že banka žalovanému poskytla zápůjčku ve výši [částka]. Žalovaný na svůj dluh zaplatil celkovou částku [částka]. Na základě postoupení pohledávky se žalobkyně namísto banky a společnosti I-Xon, a. s., stala oprávněnou osobou k vymáhání nároků plynoucích ze zápůjčky vůči žalovanému.

11. Soud prvního stupně se zabýval, zda žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného, když s odkazem na rozhodnutí odvolacího soudu a po opětovném posouzení dospěl k závěru, že vysoce nadprůměrný příjem žalovaného byl dostatečný nejen k pokrytí měsíčních splátek zápůjčky ve výši [částka], ale i k žalovaným tvrzeným životním nákladům ve výši [částka] měsíčně. Ověřování konkrétní výše jeho životních nákladů, případně jeho životní situace, je tak s ohledem na měsíční příjmy ve výši [částka], [částka] a [částka] již nadbytečným a formalistickým požadavkem na žalobkyni, resp. na banku. Soud prvního stupně tak uzavřel, že banka s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet zápůjčku. Navíc banka nespoléhala jen na informace předložené žalovaným, ale jeho schopnost splácet zápůjčku ve sjednaných splátkách prověřila jak z interních údajů, tak i z externí databáze, přičemž výstupem ekonomického modelu zohledňujícího náklady a výdaje žalovaného byla absence důvodných pochybností o jeho schopnostech zápůjčku splácet. Soud prvního stupně tak dovodil, že smlouva je platná.

12. Soud prvního stupně dále konstatoval, že z tvrzení žalobkyně a z jí předložených důkazů plyne, že banka žalovanému poskytla [částka], z níž je splatná částka [částka] a že žalovaný bance zaplatil částku [částka]. Soud prvního stupně proto žalobě stran jistoty vyhověl ve výši rozdílu mezi splatným závazkem ze zápůjčky [částka] po odečtení již zaplacené částky [částka], tedy co do částky [částka]. Ve zbývající části [částka], v níž není nárok žalobkyně ke dni rozhodnutí soudu splatný, soud prvního stupně žalobu zamítl spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % p. a. z této částky od [datum] do zaplacení.

13. Podrobně dále rozvedl, že vedle jistiny žalobkyni náleží i příslušenství v podobě úroku z prodlení v zákonné výši. Žalobkyně požadovala uhradit kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši [částka] za dobu od [datum] do [datum]. Do tohoto data měl žalovaný uhradit celkem [částka], z níž uhradil pouze [částka], k úhradě zbyla částka [částka], tj. nezaplacené splátky od [datum] do [datum] představující 10 měsíců prodlení se zákonným úrokem 8,25 % p. a., odpovídající kapitalizované výši [částka]. Pokud žalobkyně požadovala uhradit [částka], soud prvního stupně jí vyhověl. Žalobkyně dále požadovala uhradit úrok z částky [částka] od [datum] do zaplacení. K tomuto datu byl žalovaný nepochybně v prodlení, ovšem pouze co do výše splatných splátek k tomuto dni ve výši [částka], tj. splátky zápůjčky od [datum] do [datum]. K tomuto dni žalovaný zaplatil [částka]. Rozdíl mezi těmito částkami činí [částka], tedy z této částky je žalovaný povinen žalobkyni hradit úrok z prodlení od [datum] do zaplacení. Od [datum] je potom žalovaný v prodlení s úhradou měsíční splátky zápůjčky ve výši [částka] od [datum] a od tohoto data až do zaplacení je povinen žalobkyni hradit úrok z prodlení. To stejné platí i pro další splátky, kdy je povinen platit úrok z prodlení z měsíční splátky od [datum] do zaplacení, od [datum] do zaplacení atd., a to až po splátku [částka] splatnou do [datum] (srov. tabulku jednotlivých splátek a jejich splatnosti bod 20. odůvodnění napadeného rozhodnutí).

14. Podle zrcadlového klíče soud prvního stupně zamítl požadavek na hrazení úroku z prodlení ze splátek, které ještě nebyly splatné. Žalobkyně požadovala zaplatit úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Z ní byla splatná jen částka [částka], přičemž z ní již žalovaný zaplatil [částka]. Žalovaný byl povinen zaplatit částku [částka] (splatných [částka] minus zaplacených [částka]) ke dni [datum], žalobkyně tak neměla nárok na úrok z prodlení z částky [částka] (úrok z požadované částky [částka] minus [částka] plus k datu [datum] nesplatná splátka [částka]). Dlužná částka žalovaného potom každý měsíc roste o měsíční splátku [částka], o níž se logicky každý měsíc snižuje částka úroku, o níž soud prvního stupně žalobu zamítl (srov. tabulku bod 21. odůvodnění napadeného rozhodnutí).

15. Vedle jistiny dále žalobkyni náleží i příslušenství v podobě smluvního úroku ze zapůjčené částky ve výši 11,99 % p. a. Žalobkyně požadovala uhradit kapitalizovaný úrok ve výši [částka] za dobu od [datum] do [datum] a za dobu od [datum] do [datum], když za tuto dobu jí vznikl nárok na zaplacení [částka] (srov. tabulku bod č. [hodnota] odůvodnění napadeného rozsudku).

16. Soud prvního stupně konstatoval, že na tyto úroky potom žalobkyně žalovanému započetla jeho úhradu ve výši [částka]. Rozdíl mezi těmito částkami činí [částka] ([částka] minus [částka]), které soud prvního stupně žalobkyni přiznal. Žalobkyně dále požadovala uhradit smluvní úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalobkyní požadovaný smluvní úrok z prodlení zcela odpovídá požadovanému úroku z prodlení a soud prvního stupně jej přiznal v identickém rozsahu lišící se pouze v procentuální výši. Soud prvního stupně zcela odkázal na bod 20. rozsudku. Stejně jako v případě úroku z prodlení soud prvního stupně ze shodných důvodů částečně zamítl nárok žalobkyně na smluvní úrok, přičemž odkázal na závěry uvedené v bodě 21. rozsudku. Jinými slovy soud prvního stupně přiznal a zamítl smluvní úrok na základě stejné úvahy jako v případě přiznaného a zamítnutého úroku z prodlení.

17. Výrok o náhradě nákladů řízení soud prvního stupně odůvodnil ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., když uzavřel, že žalobkyni náleží poměrná část nákladů v rozsahu 30,75 %, tedy její úspěch 65,38 % po odečtení jejího neúspěchu 34,62 %, tj. částka [částka].

18. Opatrovníku soud prvního stupně přiznal na odměně a vynaložených nákladech částku v celkové výši [částka] sestávající z odměny, z náhrady cestovních výdajů a z náhrady za promeškaný čas (včetně 21 % DPH).

19. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný prostřednictvím opatrovníka včasné odvolání, které směřovalo do výroku I., III. a IV. Po rekapitulaci průběhu řízení shrnul, že ve svém druhém rozhodnutí soud prvního stupně uložil žalovanému zaplatit pouze část žalovaného nároku, když shledal, že zbylá část není splatná, neboť ji žalovaná řádně a včas splatnou neučinila. Tím bylo vyhověno jeho argumentaci. Přesto však dovozoval, že napadené rozhodnutí je vadné opět v rozsahu zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Uvedl, že nejde snad ani o samotný rozsah prověřování úvěruschopnosti žalovaného, ale spíše v první fázi vůbec o samotné tvrzení o tom, že ho žalobkyně provedla. Konstatoval, že usnesením ze dne [datum] soud prvního stupně žalobkyni vyzval, aby doplnila, jakým způsobem banka ověřovala úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně odpověď realizovala prostým velice obecným sdělením, ze kterého se ničeho konkrétního nepodává. Setrval na svém názoru, že ačkoliv k tomu byla žalobkyně vyzvána, neunesla břemeno tvrzení a důkazní stran posouzení úvěruschopnosti žalovaného, když se omezila na obecné tvrzení, že zkoumání provedla, přičemž doložila jednu výplatnici žalovaného a vlastní obecný dokument o fungování schvalovacího procesu. Navrhoval, aby odvolací soud napadený rozsudek ve výroku I. zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, když podotkl, že odvolání proti výroku III. a IV. bylo podáno pouze formálně v souvislosti s případnou odměnou za právní službu spojenou s odvolacím řízením, jinak k výrokům neměl námitek.

20. Rozsudek soudu prvního stupně napadla včasným odvoláním i žalobkyně. Uvedla předně, že se neztotožnila se závěrem soudu prvního stupně, že neprokázala zesplatnění úvěru, neboť z předložených důkazů – potvrzení o číslech podaných zásilek – nebylo možné zjistit, zda zásilka, tedy zesplatnění, byla žalovanému zasílána či nikoli. Soud přitom vycházel pouze z údajů obsažených na internetových stránkách [právnická osoba]., když po vyhledání podacího čísla se objeví poznámka, že zásilka tohoto podacího čísla není v evidenci. Sdělila, že dle jejích dostupných informací se zásilky evidují na internetových stránkách pouze 1 rok a z tohoto důvodu není možné zpětně dohledat zásilky starší více než 1 rok v evidenci podacích čísel na internetových stránkách. Dovozovala, že v dané věci koncentrace řízení nastala [datum], když do tohoto okamžiku tvrdila zesplatnění ke dni [datum], což opírala o listinu „Přehled podacích čísel“, z které je patrné podací číslo, kterým je možné prokázat odeslání zásilky. Zdůraznila, že v době, kdy podávala žalobu, bylo podací číslo v evidenci [právnická osoba]. Podotkla, že se pokoušela prostřednictvím žádosti o informace získat potvrzení [právnická osoba], zda zásilka s podacím číslem uvedeným v žalobě byla odeslána, komu a kdy. [právnická osoba] žádost rozhodnutím č.j.: [číslo] odmítla a Úřad pro ochranu osobních údajů rozhodnutím č. j.[číslo] rozhodnutí o odmítnutí potvrdil a odvolání zamítl, vždy s odkazem na právní nástupnictví, když je singulárním sukcesorem právního předchůdce. Shrnula, že bez své viny tak nebyla schopna uvést potvrzení podacích čísel přímo od [právnická osoba] po uplynutí jednoho roku. Soud prvního stupně si měl za této situace vyžádat součinnost [právnická osoba]. Od podání žaloby byla ještě 2 měsíce zásilka dohledatelná na stránkách [právnická osoba], neboť dopis zesplatnění její právní předchůdce zaslal v září 2021, žaloba byla podána v červenci 2022 a až do záři 2022 [právnická osoba] umožňovala na internetu pomocí podacího čísla dohledat informace o zásilce. Uzavřela, že podle jejího názoru svou povinnost splnila, když soudu sdělila odpovídající podací číslo dané zásilky. Navrhovala, aby odvolací soud výrok I. napadeného rozsudku potvrdil a výrok II. zrušil a věc vrátil nalézacímu soudu k dalšímu řízení, případně aby výrok II. změnil tak, že žalovaný je povinen žalobkyni zaplatit částku [částka] s konkretizovaným příslušenstvím a přiznal jí náhradu nákladů odvolacího řízení.

21. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně z podnětu podaných odvolání, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (ust. § 212 a ust. § 212a, ust. § 214 odst. 1 o. s. ř.), a poté dospěl k následujícím závěrům.

22. V posuzovaném případě soud prvního stupně provedl správně a úplně dokazování, na základě kterého zjistil všechny rozhodné skutečnosti, a dospěl ke správným skutkovým závěrům, kdy zjištěný skutkový stav posoudil správně i po právní stránce.

23. Odvolací soud se se závěry soudu prvního stupně zcela ztotožnil a na odůvodnění napadeného rozhodnutí v podrobnostech odkazuje.

24. Na tomto místě odvolací soud rekapituluje, že mezi stranami nebylo zásadně zpochybňováno, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba]., uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o rychlé půjčce, na jejímž základě v hotovosti téhož dne banka poskytla žalovanému zápůjčku ve výši [částka]. Žalovaný se ji zavázal splatit se smluvním úrokem ve výši 11,99 % ročně a s dalšími poplatky dle smlouvy a ceníku. Banka své povinnosti dostála, žalovaný však porušil své smluvní povinnosti a dostal se do prodlení se splácením. Na svůj závazek zaplatil bance pouze částku [částka].

25. Soudu prvního stupně nelze ničeho vytknout, pokud na vztah mezi účastníky aplikoval ust. smlouvy o zápůjčce ve smyslu ust. § 2390 a násl. o. z. Lze podotknout, že žalovaný na straně vydlužitele smlouvu uzavřel v postavení spotřebitele a právní předchůdkyně na straně zapůjčitele v postavení podnikatele; smlouva tak podléhá rovněž režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

26. Soud prvního stupně se dále zcela správně vypořádal s namítaným nedostatkem aktivní legitimace žalobkyně ve sporu, když uzavřel, že neoznámení postoupení pohledávky by nemělo vliv, neboť by mělo pouze za důsledek ve smyslu ust. § 1882 odst. 1 o. z. pouze to, že by svůj závazek mohl žalovaný zaplatit původnímu věřiteli.

27. Odvolací soud v daném případě zdůrazňuje, že rozhodnutí soudu prvního stupně bylo napadeno jak žalovaným prostřednictvím jeho opatrovníka, tak žalobkyní.

28. Jedinou odvolací námitkou opatrovníka pak bylo, že žalobkyně nedostatečně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Jednalo se však o námitku, se kterou se již odvolací soud vypořádal ve svém předchozím kasačním rozhodnutí, když mimo jiné uvedl, že: „Z obsahu spisu se podává, že žalobkyně v žalobních tvrzení uváděla, že před poskytnutím úvěru původní věřitel splnil své zákonné povinnosti, když zkoumal úvěruschopnost žalovaného, a to jak prostřednictvím bankovních i nebankovních registrů klientských informací (SOLUS), tak i kontrolou veřejných databází (insolvenční rejstřík, databáze MVČR). Zkoumáním úvěruschopnosti žalovaného nebyla zjištěna žádná skutečnost, která by v poskytnutí sjednaného úvěru bránila (vyjádření banky, dokumentace ze systému banky). Usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka], soud prvního stupně vyzval žalobkyni s náležitým poučením, jakým způsobem banka prověřovala schopnost žalovaného splácet úvěr; jakým způsobem ověřovala odhadované měsíční náklady žalovaného; na základě jakých podnikatelských úvah a ekonomických výpočtů dospěla banka k závěru, že žalovaný bude schopen poskytnutou částku splatit; jakou částku žalovaný na úvěr bance zaplatil. V reakci na tuto výzvu žalobkyně opětovně uvedla, že banka vycházela z údajů poskytnutých klientem v návrhu na uzavření smlouvy č. [hodnota]. Žádost klienta byla hodnocena individuálně v souladu s platnými schvalovacími strategiemi a s principy obezřetného úvěrování. V rámci posouzení byly kontrolovány veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík a databáze MVČR. Při hodnocení úvěruschopnosti klienta banka porovnávala jeho příjem a jeho výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Výpočtem získala částku disponibilních zdrojů klienta. Ve prospěch svých tvrzení založila návrh na uzavření smlouvy, vyjádření banky, CBL a potvrzení o příjmu. Za těchto okolností odvolací soud shrnul, že banka prověřovala dostatečně úvěruschopnost žalovaného jednak z informací jím poskytnutých, přičemž příjem žalovaného ve výši [částka] měsíčně čistého měla podložený potvrzením zaměstnavatele. Z návrhu na uzavření smlouvy o rychlé půjčce se mj. podává, že žalovaný[Datum narození zainteresované osoby 0/0] případě o zaměstnance se zahraničním příjmem na pozici střední/vyšší manažer v oboru služby a spoje. V současném zaměstnání je zapojen od ledna 2019, zaměstnavatelem je společnost [firma], Shelton Street, London, United Kingdom. Z potvrzení zaměstnavatele ze dne [datum] se podává, že příjem žalovaného za poslední tři měsíce činil [částka], [částka][částka]. Výdajovou stránku stanovila banka na základě interního ekonomického modelu pracujícím se statistickými daty, resp. s historickými daty z ČSÚ. Dále byla provedena lustrace v interních i externích systémech bankovních i nebankovních registrů, kdy nebyla zjištěna existence dalších spotřebitelských závazků. V této souvislosti žalobkyně odkazovala na listinu s názvem CBL, obsahující kontrolu interního Black listu a vyhodnocení externích úvěrových registrů (SOLUS), kterou žalovaný prošel bez negativní informace. Odvolací soud na základě uvedených skutečností seznal, že příjem žalovaného byl dostatečný k pokrytí měsíčních splátek (96) ve výši [částka] (první splátka ve výši [částka]) i životních výdajů [částka]. Ověřování konkrétní výše životních nákladů žalovaného, případně jeho životní situace, se tak důvodně s ohledem na jeho bonitu jevilo nadbytečným a formalistickým“.

29. V kontextu s uvedeným odvolací soud i nadále shledává argumentaci opatrovníka za účelovou ve snaze zvrátit nepříznivé rozhodnutí ve prospěch žalovaného, přičemž pro stručnost lze odkázat na předchozí rozhodnutí odvolacího soudu, ze kterého bylo shora citováno, a od jehož závěrů není důvodu se v posuzovaném případě odchýlit.

30. Pokud se pak jedná o odvolání žalobkyně, bylo taktéž založeno na jedné, resp. jediné stěžejní odvolací námitce, a to, když zpochybňovala závěr soudu prvního stupně v tom směru, že neprokázala zesplatnění zápůjčky. Odvolací soud však i v případě žalobkyně shledal její námitku neopodstatněnou a do jisté míry účelovou.

31. Soud prvního stupně zcela správně shrnul, že co se týká zesplatnění zápůjčky bylo zjištěno, že dopis banky ze dne [datum] – Prohlášení o okamžité splatnosti zajišťovaného závazku a výzva k uhrazení dluhu – měla zasílat žalovanému prostřednictvím [právnická osoba]., pod podacím číslem RR0918044443U, avšak tato zásilka dle internetových stránek její evidencí neprochází. V této souvislosti soud prvního stupně přisvědčil námitce opatrovníka, že nedošlo k zesplatnění zápůjčky, resp. že žalobkyně neprokázala předloženými důkazy odeslání zásilky žalovanému.

32. Odvolací soud se s uvedeným závěrem soudu prvního stupně zcela ztotožnil, když nadto z obsahu spisu se podává, že ve věci bylo nařízeno jednání na den [datum]. Z tohoto jednání se žalobkyně omluvila, o odročení nežádala, soud prvního stupně proto jednal v její nepřítomnosti. Žalobkyně se však tímto svým jednáním vyloučila z možnosti být poučena ve smyslu ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. V tomto směru soud prvního stupně zcela přiléhavě odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], ze kterého mj. vyplývá, že: „účastník, který se jednání neúčastní, dobrodiní poučení podle ust. § 118 o. s. ř. ztrácí“. Nadto, jak se podává ze samotného protokolu o zmíněném jednání došlo při něm ke koncentraci řízení, když přítomnému žalovanému, resp. opatrovníku se dostalo náležitého poučení ve smyslu ust. § 119a o. s. ř. Lze tak uzavřít, že žalobkyně se k jednání nedostavila, byť byla seznámena s vyjádřením opatrovníka, který ne/zesplatněním argumentoval, sám poukazoval, že konkretizovaná zásilka není evidována. Za těchto okolností tak nic nebránilo žalobkyni za dostatečné procesní aktivity, aby skutečnosti a důkazy o nich, které uváděla až ve svém odvolání a následně ve svém vyjádření ze dne [datum], uvedla již v této fázi řízení. Za této situace soud prvního stupně nikterak nepochybil, pokud provedení opožděně navrhovaných důkazů, zejména žádost o informaci od [právnická osoba], tj. zda zásilka se zesplatněním byla podána, kdy a komu byla doručena, na jednání dne [datum] zamítl.

33. Pouze nad rámec odvolací soud v této souvislosti odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], ze kterého se podává, že: „Východiskem pro užití neúplné apelace je zásada, že soud prvního stupně je instancí, u které mají být provedeny všechny účastníky navržené důkazy potřebné k prokázání právně významných skutkových tvrzení. K tomu zákon ukládá účastníku povinnost tvrdit před soudem prvního stupně všechny pro věc v té době existující právně významné skutečnosti a označit všechny v té době dostupné důkazy způsobilé k jejich prokázání. O této povinnosti musí být účastník poučen v průběhu celého řízení, zejména pak podle § 119a o. s. ř. před rozhodnutím o věci samé. Nastane-li koncentrace řízení, lze uvést nové skutečnosti a důkazy jen za podmínek uvedených v § 118b odst. 1, větě třetí, o. s. ř. a po rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé (s výjimkou rozsudků pro uznání a pro zmeškání) jen za podmínek uvedených v § 205a odst. 1 o. s. ř. Nastane-li některá z výjimek ze zákazu skutkových a důkazních novot, uvedená v § 205a odst. 1 pod písmeny a/ až f/ o. s. ř., jsou způsobilým odvolacím důvodem také nové skutečnosti a nové důkazy, a to v rozsahu, v jakém z těchto výjimek vyplývají. V ostatních případech nové skutečnosti a nové důkazy nemohou být v odvolání účinně uplatněny.“

34. Lze tak uzavřít, že pokud žalobkyně argumentovala, že jelikož od podání žaloby byla ještě dva měsíce zásilka dohledatelná s tím, že si tak měl soud za této situace vyžádat součinnost [právnická osoba], je tato její konstrukce lichá až absurdní. Stejně tak nelze akceptovat názor, že i přes zásadu projednací je možné, aby soud provedl i jiné než účastníky navržené důkazy, když z obsahu spisu jasně vyplýval údaj o podacím čísle zásilky, která byla klíčovou pro zajištění skutkového stavu věci, neboť soud nesupluje procesní pasivitu účastníka, který mohl i před samotným zahájením řízení například navrhnout zajištění důkazu, byl-li si vědom, že s ohledem práva na ochranu poštovního [podezřelý výraz] nebude schopen odeslání zásilky náležitě prokázat.

35. Za těchto okolností, když odvolací námitky byly shledány nedůvodnými, odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně ve smyslu ust. § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil, a to včetně akcesorických výroků o nákladech řízení a o odměně opatrovníka.

36. Výrok o nákladech odvolacího řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. za situace, že oba účastníci byli v této fázi řízení zcela neúspěšní.

37. O odměně a vynaložených nákladech opatrovníka za jeho zastupování v odvolacím řízení rozhodne soud prvního stupně samostatným rozhodnutím.