o zaplacení [částka] s příslušenstvím, k odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 40 C 25/2021-93,
JUDr. Jiří Cidlina · Rozhodnutí ze dne 22. 6. 2022
Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jiřího Cidliny a soudkyň JUDr. Aleny Svátkové a Mgr. Miloslavy Štorkové ve věci
žalobce: [osobní údaje žalobce]
bytem [adresa], Slovenská republika
zastoupený advokátem JUDr. [jméno] [příjmení]
sídlem [adresa]
proti
žalované: [osobní údaje žalované]
sídlem [adresa]
o zaplacení [částka] s příslušenstvím, k odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 40 C 25/2021-93,
I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve vyhovujícím věcném výroku I potvrzuje, ve výroku II o nákladech řízení se mění jen tak, že jejich výše činí [částka], jinak se i v tomto výroku potvrzuje.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů odvolacího řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta JUDr. [jméno] [příjmení].
1. Soud prvního stupně napadeným rozsudkem uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku [částka] s 8,25 % úrokem z prodlení ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení v třídenní lhůtě od právní moci rozsudku (výrok I), výrokem II uložil žalované povinnost zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku [částka] k rukám právního zástupce a v téže lhůtě.
2. Uvedených částek se žalobce domáhal z titulu úhrady smluvní pokuty podle článku 5.1 Dohody o mlčenlivosti a ochraně informací ze dne [datum] – [částka] (dále jen dohody) a částky [částka] z titulu náhrady škody způsobené porušením smluvní povinnosti. Žalovaná strana navrhovala zamítnutí žaloby, neboť neporušila žádnou dohodnutou smluvní povinnost. Žalobci naopak poskytla dostatečnou součinnost. Soud prvního stupně vzal v řízení za prokázané, že v listopadu 2017 žalobce prezentoval pracovníkům žalované návrhy týkající se stíracích losů, představil hry [příjmení] [příjmení] [jméno] najlepšie. Dne [datum] účastníci uzavřeli dohodu, podle jejíhož článku 3.4„ V případě, že příjemce vyvine nebo bude užívat výrobek či postup, který by mohl dle názoru sdělující strany zahrnovat užití důvěrných informací poskytnutých sdělující stranou, je příjemce povinen na základě písemné žádosti sdělující strany dodat sdělující straně všechny potřebné informace k tomu, aby určila, že důvěrné informace nebyly užity nebo poskytnuty k výrobě či užívání takového výrobku či postupu.“ Podle článku 5.1 dohody platí, že„ Aniž by bylo jakýmkoli způsobem omezeno jakékoli právo sdělující strany domáhat se uplatnění zákonných právních prostředků, v případě, že příjemce nebo jeho jakýkoli zástupce poruší své povinnosti související s důvěrnými informacemi uvedené v č. l. 2 až 2.4, 3.1, 3.3 a 7.3 této dohody, je příjemce povinen zaplatit sdělující straně smluvní pokutu ve výši [částka] za každý jednotlivý případ porušení“. Dohoda byla vypracována žalovanou stranou.
3. Žalobce dne [datum] vyzval v souladu s článkem 3.4 dohody žalovanou ke sdělení, od kdy vlastní licenci ke hře Šťastné datum a k doložení licence k této hře, neboť nabyl podezření, že hra žalované vykazuje znaky hry, kterou v listopadu 2017 žalované prezentoval. Žalovaná strana na výzvu odpověděla dopisem ze dne [datum] tak, že neví, jakou dokumentaci žalobce požaduje, stejně jako to, z jakého důvodu jsou dokumenty požadovány, a proto nemůže poskytnout ke hře Šťastné datum jakékoli informace. Dopisem ze dne [datum] žalobce žalovanou vyzval k uhrazení smluvní pokuty, neboť nesplnila svoji smluvní povinnost dle článku 3.4 dohody, když žalobci nesdělila požadované informace. Žalovaná dopisem ze dne [datum] sdělila, že žalobce nespecifikoval, jaké dokumenty má žalovaná předložit, a neuvedl, jaké důvěrné informace, které žalobce žalované poskytl, měly být použity v rozporu s dohodou. Žalobce reagoval dne [datum] a sdělil, že s ohledem na dikci článku 3.4 nemusí specifikovat, jaké dokumenty má žalovaná předložit, neboť ve smyslu dohody má předložit veškeré potřebné informace. Žalovaná dopisem ze dne [datum] odmítla nárok žalobce a k dopisu přiložila dva dokumenty, jejichž obsah byl začerněn. Za poskytnuté právní služby v souvislosti s posouzením podobnosti hry podle pokladního dokladu ze dne [datum] byly žalobci vyúčtovány právní služby ve výši 80 € a podle faktury z [datum] ve výši 55 €, poskytnuté právním zástupcem, který jménem žalobce zaslal žalovanému dopis s výzvou ze dne [datum]. Podle pokladního dokladu ze dne [datum] byly žalobci vyúčtovány právní služby ve výši 130 € na základě právní konzultace k ustanovením dohody a pokladním dokladem ze dne [datum] právní služby ve výši 80 € za právní konzultace v souvislosti s posouzením podobnosti hry žalobce a hry žalované.
4. Na základě provedeného dokazování učinil soud prvního stupně tento závěr o skutkovém stavu. V listopadu 2017 se konala schůzka mezi účastníky a žalobce prezentoval koncept své hry [příjmení] [příjmení] [jméno] najlepšie. V návaznosti na prezentaci uzavřeli účastníci dne [datum] předmětnou dohodu o mlčenlivosti. Sjednali v ní jednak závazek žalované poskytnout žalobci součinnost ve smyslu článku 3.4 dohody a dále smluvní pokutu v souladu s § 2048 odst. 1 občanského zákoníku (dále jen o. z.). Následně se žalobce dne [datum] seznámil s hrou žalované [příjmení] datum a nabyl dojmu, že žalovaná strana pro svou hru využila principy hry prezentované žalobcem. Měl za to, že jsou si hry podobné, a proto dopisem ze dne [datum] žalovanou v souladu s článkem 3.4 dohody vyzval, aby sdělila všechny potřebné informace k posouzení toho, že informace poskytnuté žalobcem žalované nebyly zneužity. Demonstrativně uvedl, že žádá o předložení informace od jakého termínu vlastní žalovaná licenci ke hře a o její předložení. Žalovaná reagovala tak, že není zřejmé, co žalobce požaduje, ani proč, a proto mu nemůže poskytnout jakékoli informace. Dále vyzvala žalobce ke specifikování dokumentů. Žalobce reagoval tak, že nemá povinnost specifikovat dokumenty, naopak na žalované straně leží povinnost prokázat, že z její strany nedošlo ke zneužití důvěrných informací. V návaznosti na to předložila žalovaná dva dokumenty se začerněnými informacemi, z nichž z tohoto důvodu nešlo dovodit obsah. Žalobce nyní v souladu s článkem 3.4 požaduje úhradu smluvní pokuty a dále náklady právního zastoupení ve výši [částka].
5. Soud prvního stupně uzavřel, že ve smyslu dikce článku 3.4 je rozhodný subjektivní dojem žalobce, že žalovaná strana zneužila poskytnuté informace, a nikoli to, zda žalovaná mohla zneužít důvěrné informace, neboť v článku je jasně uvedeno, že„ by mohl dle názoru sdělující strany zahrnovat užití důvěrných informací poskytnutých sdělující stranou“. Dovodil, že ve smyslu smluvního ujednání dohody 3.4 vznikla žalované povinnost předložit žalobci všechny informace potřebné k tomu, aby žalobce určil, že důvěrné informace nebyly užity. Žalovaná svoji povinnost nesplnila, neboť nedoložila veškeré informace a ani žalobci neposkytla dostatečnou součinnost. Argumentace žalované strany, že žalobce byl povinen specifikovat, jaké dokumenty má žalovaná předložit, je lichá s ohledem na smluvní ujednání článku 3.4. Žalovaná měla v důsledku tohoto ujednání předložit veškeré informace, jimiž disponuje, ke své hře Šťastné datum. Zdůraznil i to, že z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] vyplynulo, že dohodu koncipovala žalovaná strana. [příjmení] si tak být vědoma uložené povinnosti. Té se žalovaná nezprostila ani tím, že žalobci dodala dva dokumenty se začerněným obsahem. Navíc tak učinila čtyři měsíce poté, co žalobce žalovanou vyzval k předložení informací dle článku 3.4 dohody. Zdůraznil i to, že žalovaná je v dané situaci vůči žalobci v pozici silnější strany jednak proto, že je autorem dohody, a dále i proto, že na rozdíl od žalobce disponuje širokým právním aparátem. Žalovaná si tak měla být vědoma možných následků. Kdyby poskytla žalobci potřebnou součinnost, mohla se jim vyhnout. Přesto zůstala nečinná. Soud prvního stupně proto shrnul, že za situace, kdy žalovaná nesplnila povinnost danou článkem 3.4 dohody, vznikl žalobci v souladu s článkem 5.1 dohody nárok na smluvní pokutu ve výši [částka]. Soud prvního stupně dále doplnil, že se nezabýval podobností obou her, neboť spor se týkal porušení smluvní povinnosti.
6. K právnímu poradenství soud prvního stupně odkázal na § 2913 odst. 1, 2 o. z. Uvedl, že žalobce před podáním žaloby vynaložil finanční prostředky na právní poradenství, a tyto náklady představují škodu vzniklou v příčinné souvislosti s jednáním žalované, tedy porušením smluvní povinnosti. Účtované částky představují náklady žalobce, které jako právní laik vynaložil k tomu, aby mohl posoudit, zda žalovaná svým jednáním porušila dohodnutou povinnost. Existuje tak kauzální nexus mezi jednáním žalované a vznikem škody žalobci. Proto žalobě vyhověl i ohledně částky [částka], kterou žalobce požadoval z tohoto titulu.
7. O úroku z prodlení rozhodl dle § 1970 o. z., výši dovodil z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
8. O náhradě nákladů řízení rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a úspěšnému žalobci přiznal náhradu nákladů řízení, tvořenou zaplaceným soudním poplatkem ve výši [částka] a náklady zastoupení advokátem ve výši [částka] včetně DPH. Konkrétně přiznal žalobci odměnu advokáta za 8 úkonů právní služby dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. – advokátního tarifu (dále jen a. t.) ve výši [částka], 8 paušálních částek po [částka] dle § 13 odst. 3 téže vyhlášky.
9. Proti rozsudku soudu prvního stupně podala včasné odvolání žalovaná s návrhem na jeho změnu a zamítnutí žaloby. Rozsudku soudu prvního stupně vytýkala nesprávné právní posouzení věci a to, že na základě provedených důkazů učinil nesprávná skutková zjištění. Nesouhlasila s tím, že by nesplnila svoji povinnost dle článku 3.4 dohody o mlčenlivosti. Citovala z dopisu ze dne [datum], který jí zaslal žalobce, v němž požádal o předložení kopie originálnosti licencie na hru Šťastné datum. [příjmení] se tak na žalovanou se žádostí o poskytnutí jednoho konkrétního dokumentu a informací k němu, z textu nebylo zřejmé, o jaký dokument se žalobci jedná, jak se později ukázalo, tento dokument ani neexistuje. Proto také žalobci sdělila, že neví, jakou dokumentaci požaduje a o jaký dokument se má jednat. Žalovaná neměla možnost postupovat jinak, než žalobci předmětný dokument neposkytnout, protože ten neexistuje, o tom jej transparentně informovala. V tomto postupu nelze spatřovat porušení povinnosti, neboť žalovaná adekvátně reagovala na žádost žalobce. Žalované není zřejmé, z čeho soud prvního stupně dovodil, že žalobce uvedl požadované informace demonstrativně. Dopis ze dne [datum] zmiňoval kopii originálu licence, z ničeho nevyplývá, že by šlo o příkladmý výčet. Z dopisu rovněž nevyplývá, že by žalobce kromě zmíněného dokumentu požadoval i jiné podklady. Soud prvního stupně dále uvedl, že žalovaná měla na základě předmětného dopisu žalobce ze dne [datum] sdělit žalobci všechny potřebné informace k tomu, aby žalobce mohl posoudit, že důvěrné informace, které žalované poskytl, nebyly zneužity. Soud však opomenul, že žalobce žalované v dopise ze dne [datum] ani v jiném konkrétně neuvedl, jaké jeho důvěrné informace ve smyslu článku 1.1 dohody o mlčenlivosti měly být zneužity. Ve smyslu článku 3.4 byla žalovaná strana povinna doložit informace potřebné k určení, že nebyly zneužity důvěrné informace. Plnění povinnosti předložit informace se tedy týká důvěrných informací, proto je nezbytné, aby žádající smluvní strana určila, o jaké důvěrné informace se jí jedná. Jinak nelze vyvracet zneužití důvěrné informace. K projektu žalobce [příjmení] [příjmení] uvedla, že šlo o obsáhlý projekt, žalobce k němu nezanechal žalované žádnou dokumentaci. Tvrzení žalobce, podle něhož přílohou dohody o mlčenlivosti byla kopie projektu, není pravdivé. Žalovaná tak neměla možnost bez součinnosti žalobce dovodit, o jakou důvěrnou informaci se mu jedná. Objektivně nemohla předložit informace a podklady prokazující, že nedošlo ke zneužití losu žalobce [příjmení] [příjmení] [jméno] najlepšie. Teprve z dopisu žalobce ze dne [datum] vyplynulo, že se mu jedná o koncepci hry podobné hře Šťastné datum a teprve svým vyjádřením soudu ze dne [datum] žalobce vymezil, jak měla hra vypadat a v čem měla spočívat. Do té doby žalovaná nevěděla, co má žalobci vyvracet. Pokud by se odvolací soud ztotožnil s názorem soudu prvního stupně, že žádost o kopii originálu licence v dopise žalobce ze dne [datum] byla pouze demonstrativní, nic to nemění na tom, že žalovaná nemohla poskytnout žalobci informace vyvracející zneužití důvěrných informací, když žalobce informaci nespecifikoval. Dále uvedla, že žalobce výzvou ze dne [datum] místo vysvětlení toho, o jaké jeho důvěrné informace se mu jedná, vyzval žalovanou k úhradě smluvní pokuty. V reakci na to žalovaná žalobce upozornila, že neví, co po ní žalobce žádá a jaká jeho důvěrná informace měla být zneužita. Žalobce reagoval dopisem ze dne [datum] a projevil zjevnou neochotu žalované vyjasnit, čeho se domáhá a jaké informace měly být zneužity. Výslovně uvedl, že přesné konkretizování prvků, které navrhl, odprezentoval a na nichž je založena číselná loterie Šťastné datum, v rámci vzájemné komunikace neuvede. [příjmení] se zmínil, že se mu jedná o dokumentaci, týkající se vlastnictví konceptu hry Šťastné datum. Z toho žalovaná dovodila, že žalobce považuje za svou zneužitou informaci jakýsi koncept hry, který se měl podobat konceptu hry Šťastné datum. Shrnula, že až do vyjádření žalobce zaslaného soudu dne [datum] přesně nevěděla, o jakou hru žalobce se má jednat a v čem má spočívat její specifičnost. V okamžiku, kdy z posledního dopisu ze dne [datum] byla schopna dovodit, že žalobce za zneužitou důvěrnou informaci považuje koncepci hry podobné hře Šťastné datum, dopisem ze dne [datum] poskytla žalobci informace a podklady, z nichž vyplývá, že koncepce hry Šťastné datum byla žalované známa a byla v držení již v roce 2016. Sdělila mu i to, že koncepce hry není a nemůže být předmětem duševního vlastnictví a nelze na ni mít licenci. Hru Šťastné datum provozuje na základě povolení Ministerstva financí České republiky, licenci k provozování nepotřebuje. Koncepcí hry Šťastné datum se žalovaná prokazatelně zabývala již víc než tři čtvrtě roku předtím, než žalobce žalovanou poprvé navštívil a uzavřel s ní dohodu o mlčenlivosti. Nemohla se dostat do prodlení s plněním svých smluvních povinností, neboť ve chvíli, kdy z posledního dopisu žalobce dovodila, o co se žalobci pravděpodobně jedná, poskytla mu relevantní informace a dokumenty. Závěr soudu prvního stupně, že nesplnila svou povinnost vyplývající z dohody o mlčenlivosti, nemá oporu v provedených důkazech. Stejně tak závěr soudu, podle něhož žalovaná neposkytla potřebnou kooperaci a byla vůči žalobci téměř nečinná, je v hrubém rozporu se založenou dokumentací a provedenými důkazy. K tomu, že žalovaná byla dle soudu prvního stupně v pozici silnější strany, uvedla, že nešlo o spotřebitelský vztah. Povinnosti dle článku 3.4 smlouvy o mlčenlivosti nejsou bezbřehé a jsou limitovány minimálně tím, že žádající strana určí dotčené důvěrné informace. Proto je nesmysl, uvedl-li soud prvního stupně, že žalovaná měla předložit veškeré informace, jimiž ke hře Šťastné datum disponuje. Takový požadavek je prakticky nerealizovatelný a neodůvodněný. Z příslušných důkazů založených žalovanou vyplývá, že koncept jakékoli hry podobné hře Šťastné datum nemůže být důvěrnou informací ve smyslu dohody o mlčenlivosti mezi účastníky uzavřené. Hry tohoto typu jsou provozovány loterijními společnostmi v zahraničí a jde tak o veřejně přístupnou informaci ve smyslu článku 1.1 písm. a) dohody, například v Rakousku pod názvem„ [příjmení] [příjmení]“. Navíc šlo o informace, které byly prokazatelně v oprávněném držení žalované ještě předtím, než jí je dle svého tvrzení zpřístupnil žalobce. V tomto smyslu poukázala i na to, že [právnická osoba], s. r. o. prováděla již v období listopadu [rok] do února 2017 pro žalovanou výzkum a testování potenciálu nových loterijních her, mezi nimiž byla i číselná loterie Šťastné datum. [právnická osoba] připravovala v lednu [rok] pro žalovanou podklady, které byly využity při testování uvedené hry. Uvedla i to, že žalobcem prezentovaný herní princip nemůže být důvěrnou informací. Herní princip hry [příjmení] [příjmení] [jméno] najlepšie dle žalobce spočívá ve výběru pouze jednoho předem zvoleného očíslovaného hracího stíracího okénka v sekci sedmi dní a jednoho okénka v sekci měsíců přímo na hracím listu. K prezentaci založené žalobcem v rámci řízení a jeho hernímu konceptu uvedla, že prezentace žalobce neobsahuje vůbec žádnou novou neobvyklou, jedinečnou či neznámou informaci, která by mohla být považována za důvěrnou informaci ve smyslu dohody. Los žalobce [příjmení] [příjmení] [jméno] najlepšie není založen na žádném unikátním konceptu. Mezi tímto stíracím losem či obecně jeho herním principem a číselnou loterií Šťastné datum nelze spatřovat žádnou podobnost zejména proto, že v případě první hry se jedná o stírací los, zatímco druhá je číselnou loterií. Z dokazování nevyplynulo ani to, že by žalobce žalované skutečně prezentoval tvrzené skutečnosti. Z e-mailové komunikace vyplývá, že v rámci schůzky dne [datum] žalobce neprezentoval žádné skutečnosti či myšlenky, které by mohly být použitelné jako číselná loterie. K částce [částka], kterou soud žalované uložil žalobci jako náhradu škody, zdůraznila to, že neporušila žádnou smluvní povinnost a žalobci nezpůsobila škodu, není tak povinna cokoli uhradit. Z provedených důkazů nevyplývá, že by náklady vznikly v příčinné souvislosti s tvrzeným porušením povinnosti. Shrnula, že žalobce se na žalovanou obrátil se žádostí o poskytnutí jednoho konkrétního dokumentu, přičemž ze žádosti nebylo jasné, o jaký dokument se mu jedná, navíc se ukázalo, že takový dokument neexistuje. Proto jej nemohla žalobci poskytnout. Žalobce žalované nesdělil, jaké důvěrné informace žalobce měla žalovaná zneužít. Bez součinnosti žalobce proto žalovaná nemohla začít vyvracet zneužití důvěrných informací. Ve chvíli, kdy z posledního dopisu žalobce ze dne [datum] dovodila, o jakou důvěrnou informaci se žalobci jedná, předložila mu relevantní informace a podklady týkající se toho, že důvěrnou informaci žalobce nezneužila. Neporušila tak své smluvní povinnosti. Navíc žalobce žalované nesdělil žádné důvěrné informace, o které by mohl opřít svůj požadavek na poskytnutí jakýchkoli informací od žalované.
10. K odvolání žalované se vyjádřil žalobce s návrhem na potvrzení napadeného rozsudku. Uvedl, že jeho žádost ze dne [datum] byla dostatečně určitá v kontextu dohody o mlčenlivosti. Citoval její článek 3.4. Ačkoli žalobce žalovanou vyzval k poskytnutí licence na hru Šťastné datum, současně odkázal na výše uvedené ustanovení. Běžným výkladem žádosti žalobce šlo tak dovodit, čeho se přesně domáhá. Argumentace žalované by mohla být důvodná, kdyby v reakci na výzvu žalobce uvedla, že požadovaný dokument neexistuje. To však neučinila, uvedla pouze, že neví, čeho se žalobce domáhá, a proto mu žádné informace týkající se hry Šťastné datum neposkytne. Byla si tak vědoma, že žalobce se domáhal sdělení informací ohledně uvedené hry a znala i důvod, na základě kterého se žalobce informací domáhá, neboť žalobce výslovně odkázal na článek 3.4 dohody, přesto žalobci odmítla informace poskytnout. V tomto okamžiku žalobci vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty v souladu s článkem 5.1 dohody. Tvrzení žalované, že nemohla postupovat jinak, je dle žalobce účelové. V souladu s dohodou měla žalobci poskytnout informace ohledně hry Šťastné datum týkající se právního titulu, na základě jehož hru užívá či provozuje, respektive poskytnout veškeré potřebné informace k tomu, aby mohlo být posouzeno, zda důvěrné informace žalobce nebyly žalovanou zneužity, jak stanoví dohoda. Postup žalované naopak nasvědčoval tomu, že skutečně mohlo dojít ke zneužití důvěrných informací. Za rovněž účelové považoval tvrzení žalované, že žalobce byl povinen specifikovat důvěrné informace. Z dohody taková povinnost žalobce neplyne, ani žalovaná neuvedla, z čeho ji dovozuje. Dohoda mezi účastníky nebyla uzavřena samostatně bez souvislostí tak, aby žalovaná nevěděla, z jakého důvodu se na ni žalobce obrátil. Byla uzavřena v souvislosti s obchodním jednáním mezi účastníky a s prezentací her žalobce. Tvrzení žalované, že žalobci poskytla svým třetím dopisem ze dne [datum] všechny požadované informace, neobstojí. Dopis byl žalovanou zaslán až poté, kdy žalobci vznikl nárok na smluvní pokutu dle článku 5.1 dohody a současně žalovanou poskytnuté informace neměly ve smyslu dohody a v kontextu žádosti žalobce žádnou vypovídací hodnotu. Uvedl i to, že žalovaná byla vůči němu v silnějším postavení, své dominance si byla dobře vědoma. Z článku 3.4 dohody nevyplývá, že by se žalobce mohl domáhat poskytnutí předmětných informací pouze v případě, že by došlo ke zneužití jeho důvěrných informací, ale postačí, že důvěrné informace mohly být zneužity podle jeho názoru. Není rozhodující, zda žalobcem prezentované herní principy mohly tvořit důvěrné informace ve smyslu dohody, neboť předmětem řízení nebylo posouzení toho, zda žalovaná důvěrné informace žalobce zneužila. Předmětem řízení je žalobcem tvrzené a prokázané porušení smluvní povinnosti, zakotvené v článku 3.4 dohody. Škoda mu vznikla v příčinné souvislosti s porušením smluvních povinností žalované. Shrnul, že ze žádosti žalobce ze dne [datum] vyplývala povinnost žalované sdělit, od kdy vlastní licenci ke hře Šťastné datum a předložit její kopii. Podle této žádosti byla žalovaná minimálně povinna žalobci předat kopii licence, pokud žádnou licenční smlouvu nemá, byla povinna mu to sdělit. Je logické, že ve výzvě žalobce nemohl přesně označit požadované podklady a informace, protože je neznal, znát nemohl a nemohl je tak pojmenovat.
11. Při jednání odvolacího soudu žalovaná poukázala na nesprávné právní posouzení věci soudem prvního stupně, dospěl-li k závěru, že porušila článek 3.4 dohody. Nesprávný je i jeho závěr, že byla povinna předložit všechny informace ke hře. Žalobce požádal pouze o jeden dokument, žalovaná odpověděla, že tento dokument neexistuje. Žalobce nevymezil důvěrnou informaci, proto nebylo lze přesně určit, k jakému zneužití důvěrné informace ve smyslu článku 1.1 došlo. Koncept hry Všetko najlepšie není důvěrnou informací.
12. Odvolací soud poté přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně, dle odvolání žalované v plném rozsahu, postupem dle § 212, § 212a odst. 1, 5 o. s. ř., a dospěl k závěru, že odvolací námitky žalované nejsou důvodné. Odvolací soud naopak (s jednou výjimkou uvedenou dále), zcela souhlasí se skutkovými i právními závěry soudu prvního stupně a pro stručnost na ně odkazuje.
13. Jak již správně uvedl soud prvního stupně, smyslem čl. 3 dohody (text bod 2 odůvodnění tohoto rozsudku) bylo poskytnutí součinnosti žalované strany žalobci tak, aby si žalobce mohl ověřit, že žalovaná strana jeho postupy, prezentované žalované v listopadu 2017, nepoužívá či nezneužívá. Takové součinnosti se však žalobci žalovanou stranou nedostalo. Ve smyslu uvedeného smluvního ujednání účastníků nebyl žalobce povinen specifikovat dokumenty, jejichž předložení se domáhá, měly to být dokumenty takové, aby žalobce jako sdělující strana mohl určit, že důvěrné informace nebyly užity nebo poskytnuty k výrobě či užívání takového výrobku či postupu. Požadoval-li žalobce i přesto jeden konkrétní dokument (a odvolací soud v tomto nesouhlasí se soudem prvního stupně, že šlo o demonstrativní výčet), bylo ve smyslu smluvních ujednání na žalované, aby mu sdělila, že takový dokument neexistuje. [obec] toho reagovala tak, že není zřejmé, jaký dokument požaduje (ačkoli žalobce se jednoznačně domáhal předložení licence na hru Šťastné datum včetně sdělení, od kdy licenci vlastní). Ve výzvě ze dne [datum] výslovně odkázal na čl. 3 účastníky uzavřené dohody včetně uvedení data uzavření. Byť žalobce v uvedené výzvě dále zmínil povinnost žalované předložit potřebné informace, bylo zcela zřejmé, že požaduje uvedenou licenci včetně sdělení, od kdy ji žalovaná vlastní. Za situace, kdy žalobce na hru Šťastné datum licenci nemá (a ani to není třeba), žalobce by se své povinnosti jednoduše zprostil odpovědí, že požadovanou licenci nevlastní. Své povinnosti se však zprostit nemohl sdělením, že není zřejmé, co žalobce požaduje (protože to bylo naprosto zřejmé). Žalovaná strana dále uvedla, že z výzvy nevyplývá, proč žalobce dokument požaduje. Žalobce však ve svém dopise ze dne [datum] přímo odkázal na účastníky uzavřenou dohodu včetně datace, i na čl. 3, a důvod své žádosti tak ozřejmil.
14. Žalovaná dále argumentovala tím, že žalobce neuvedl, jaké důvěrné informace mohly být podle něj porušeny. Ve smyslu již citovaného čl. 3 dohody postačí, jestliže dle názoru žalobce jako sdělující strany mohly být užity jím poskytnuté důvěrné informace, a žalobce je v dopise ze dne [datum] přesně specifikoval tak, že jde o informace ohledně projektu žalobce [příjmení] [příjmení], konkrétně„ [příjmení] [příjmení] určený pro samostatné provozovatele hazardních her“,„ [příjmení] [příjmení] – komplex losovacích konceptů a různých hracích principů“ a„ [příjmení] [příjmení] - určený pro kooperující obchodníky samostatné provozovatele hazardních her“. Specifikace důvěrných informací vychází ze čl. 1 dohody účastníků o spolupráci mezi stranami ohledně projektu MayMer Lot. Ani tato odvolací námitka žalované tak není opodstatněná, protože, jak shora uvedeno, žalobce důvěrné informace konkretizoval ve smyslu ujednání účastníků. Stejné lze vztáhnout i k tomu, že žalobci se jednalo o hru Šťastné datum, což podle žalované„ bezděky zmínil“ a ozřejmil teprve dopisem ze dne [datum], protože odkaz na tuto hru žalované obsahuje již prvá výzva ze dne [datum]. Poukazovala-li žalovaná strana, že žalobce teprve dne [datum] vyjasnil, jak měla hra vypadat, odvolací soud k tomu uvádí, že povinnost žalované ve smyslu čl. 3 nebyla podmíněna popisem hry sdělující strany, ale názorem sdělující strany o možném zneužití poskytnutých důvěrných informací.
15. Odvolací soud proto shrnuje, že žalobce v dopise ze dne [datum] uvedl důvěrné informace, které mohly být žalovanou užity ve hře Šťastné datum, a žalovaná odpovědí, podle níž jí není jasné, co požaduje, nedostála své smluvní povinnosti, zakotvené v čl. 3 dohody. Tomuto porušení odpovídá právo žalobce požadovat smluvní pokutu, zakotvenou v čl. 5 dohody, jehož znění je rovněž citováno v bodu 2 odůvodnění tohoto rozsudku. Odvolací soud se ztotožňuje s vyjádřením žalobce k odvolání žalované, podle něhož v okamžiku odmítající odpovědi žalované dne [datum] vznikl žalobci nárok na zaplacení smluvní pokuty v souladu s článkem 5.1 dohody.
16. Pokud se týká náhrady škody, žalobce v řízení prokázal právní poradenství v souvislosti se základem nároku ve výši 345 €, při kurzu [částka] za € potom [částka]. Nutnost právní porady zavinila žalovaná porušením smluvní povinnosti, jak shora uvedeno, a mezi částkami, z tohoto důvodu vynaloženými žalobcem, tak existuje i kauzální nexus (§ 2913 odst. 1 o. z.).
17. Z uvedených důvodů odvolací soud napadený rozsudek ve věcném vyhovujícím výroku I jako správný potvrdil dle § 219 o. s. ř. Postupem dle § 221a o. s. ř. jej změnil pouze ve výroku o nákladech řízení, protože zástupce žalobce učinil pouze 6 a ½ úkonu právní služby, konkrétně za úkony právní služby, jimiž jsou převzetí věci dne [datum], sepis žaloby dne [datum] včetně doplnění ze dne [datum], účast na jednání soudu ve dnech [datum], [datum], repliky k vyjádření žalované ve dnech [datum] a [datum] a vyjádření ze dne [datum] k věcné příslušnosti soudu za ½ úkonu právní služby. Spolu s náhradou 21 % DPH ([částka]) a soudním poplatkem ([částka]), žalobci na náhradě nákladů řízení náleží částka [částka], odvolací soud proto změnil výrok o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně pouze v jeho výši, jinak jej v tomto výroku ohledně lhůty k plnění a platebním místě dle § 160 odst. 1 o. s. ř. a § 149 odst. 1 o. s. ř. postupem dle § 219 o. s. ř. rovněž potvrdil.
18. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení vychází z § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. a plného věcného úspěchu žalobce v řízení. Za právní zastoupení mu náleží náhrada odměny za dva úkony právní služby - vyjádření k odvolání dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. k/ a. t.) a účast na jednání odvolacího soudu dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. g/ a. t.) po [částka] (§ 7 odst. 5 a. t.), spolu s paušálními náhradami hotových výdajů dle § 13 odst. 4 a. t. po [částka] a náhradou 21 % DPH ([částka]), celkem [částka]. Tuto částku odvolací soud uložil žalované zaplatit žalobci v zákonné lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř. a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).
Proti tomuto rozsudku je přípustné dovolání, jestliže na základě dovolání, podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu prvního stupně, dospěje dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.