o zaplacení 203 774 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 18. prosince 2024, č. j. 44 C 40/2021 – 356

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně výrokem I řízení do částky 1 500 Kč s příslušenstvím zastavil, výrokem II zamítl žalobu o zaplacení částky 202 274 Kč s příslušenstvím, výrokem III žalobci uložil povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 244 657 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta [tituly před jménem] [jméno FO], výrokem IV žalobci vrátil složenou zálohu na náklady důkazů ve výši 10 000 Kč.

2. V odůvodnění uvedl, že žalobce se původně proti žalované a [jméno FO] domáhal zaplacení žalované částky s příslušenstvím s tím, že s nimi uzavřel smlouvu o zhotovení stavby spočívající zejména ve zhotovení dřevěného fošnového stropu dle projektové dokumentace a dále konstrukce krovu dřevo a ocelové nosníky, celoplošné bednění, pojistná hydroizolace, kontralatě, to vše na pozemku parcelní číslo [číslo] v katastrálním území [adresa]. Předmět díla byl následně rozšířen o vícepráce, na kterých se prostřednictvím e-mailu, textových zpráv a aplikace [aplikace] dohodli. Ač žalovanou vyzýval k uzavření smlouvy, k podpisu písemné smlouvy nedošlo. Účastníci se ale smlouvou řídili, [jméno FO] na ni v e-mailu odkazoval, účastníci se jí řídili, konkludentně smlouva byla uzavřena. S pracemi započal v prosinci 2019, [jméno FO] mu vytkl vady, které v březnu 2020 odstranil, dílo bylo předáno jako celek v květnu 2020 za přítomnosti pánů [jméno FO], pokrývače [jméno FO] a tesaře [jméno FO]. Cena díla, určená podle rozpočtu, nebyla zcela uhrazena. [jméno FO] vznesl nárok na smluvní pokutu za pozdní předání díla, kterou žalobce neuznal. Podle závěrečné kalkulace z června 2020 dluh činil 240 290 Kč.

3. Žalovaní navrhovali zamítnutí žaloby s tím, že žalobce není aktivně legitimován s tím, že smlouvu uzavřela žalovaná jako objednatel a vlastník nemovitostí se společností [právnická osoba]., IČO [IČO], jejímž je žalobce jednatelem. Syn žalované [jméno FO] svou matku zastupoval, není pasivně legitimován. Fakticky k uzavření smlouvy došlo tak, že zhotovitel předložil k podpisu dvě vyhotovení jím podepsané, které žalovaná podepsala a jedno vyhotovení vrátila žalobci. Proforma faktury vystavovala žalované [právnická osoba]. Dílo podle smlouvy mělo být zhotovené do 15. 1. 2020, což nebylo. Nebyl veden stavební deník dle smlouvy. Cena měla být placena na základě faktur, které jsou daňovým dokladem, ty vystaveny nebyly, nenastala splatnost. K předání díla mělo dojít na základě písemného protokolu, k čemuž dosud nedošlo.

4. K tomu žalobce uvedl, že žalovanou podepsané vyhotovení smlouvy neobdržel, předložil smlouvu o postoupení pohledávky ze dne 14. 12. 2021 společností [právnická osoba]. žalobci. Žalobu proti [jméno FO] vzal zpět a řízení proti němu bylo usnesením ze dne 17. 12. 2021, č. j. [spisová značka], zastaveno. Dále uvedl, že prováděl dle pokynů pana [jméno FO] a [jméno FO][Anonymizováno]v rámci [aplikace] komunikace vícepráce, a to hydroizolaci asfaltovou lepenkou, základ přizdívky, přizdívku, hydroizolaci, nopovou fólii kolem přizdívky, rozebrání stavební buňky a odvoz na skládku, kácení spadlých stromů, betonovou desku nad šachtou, průrazy zdí pro chráničky plynu a elektropřípojky, dešťovou kanalizaci kolem domu, drenážní potrubí, betonové patky dřevěné terasy, opěrnou zeď. Uvedl i práce související se stavbou krovu, a to betonáž štítů, bednění štítů, římsa okapní, prodloužení krovu přesah bednění střechy.

5. Žalovaná popírala, že by společnost [právnická osoba]. proti ní měla pohledávku, poukazovala na to, že smlouvu o postoupení podepsala jedna osoba.

6. Soud prvního stupně za tohoto stavu žalobu žalobce pro nedostatek tvrzení zamítl svým rozsudkem ze den 4. 11. 2022, č. j. [spisová značka], odvolací soud svým usnesením ze dne 20. 9. 2023, č. j. [spisová značka], rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení s tím, že je třeba žalobce vyzvat k odstranění vad žaloby.

7. Následně žalobce k výzvě soudu doplnil, že účastníci konkludentně uzavřely smlouvu o dílo, která sestávala ze tří dílčích plnění, dílo 1 se týkalo střešní konstrukce, cena činila 558 250 Kč, uhrazeno bylo 447 000 Kč, zbývá uhradit 111 250 Kč, dílo 2 se týkalo opěrné zídky zahrady, cena 47 400 Kč, zaplaceno 35 000 Kč, zbývá zaplatit 12 400 Kč, dílo 3 sestávalo z přizdívky k domu, cena 98 670 Kč, zaplaceno 48 000 Kč, zbývá doplatit 49 870 Kč, celkem jde o 173 250 Kč, dále provedl vícepráce související s výše uvedený dílem v ceně 46 170 Kč, na zálohách zaplaceno 15 646 Kč, dluh 31 524 Kč, součet činí 204 774 Kč, později částky opravil na 173 520 + 30 254 = 203 774 Kč a uvedl, že k vyúčtování díla nikdy nedošlo.

8. Po upozornění, že za římsu okapní tesařská konstrukce uvádí cenu 9 000 Kč, ale požaduje doplatit 10 500 Kč, vzal žalobce žalobu do částky 1 500 Kč s příslušenstvím zpět a soud prvního stupně v tomto rozsahu řízení podle ust. § 96 o. s. ř. zastavil.

9. Po skutkové stránce soud prvního stupně zjistil, že e-mailem ze 4. 11. 2019 zaslal žalobce kalkulaci krovu na 455 000 Kč a stropní konstrukce na 335 826 Kč. V e-mailu z 19. 11. 2019 zaslal proforma fakturu s tím, že smlouvu ještě nemá dopsanou. Dne 18. 11. 2019 vystavila společnost [právnická osoba]. proforma fakturu na 80 000 Kč za dřevěný strop a částku 140 000 Kč za dřevěnou konstrukci krovu dle [Označení] [adresa], celkem 220 000 Kč, splatnou 22. 11. 2019. Zaplaceno mělo být hotově, DPH nebylo fakturováno, ač bylo uvedeno, že společnost [právnická osoba] je plátcem DPH.

10. Dne 21. 11. 2019 žalobce za společnost [právnická osoba] vyhotovil smlouvu o dílo, kde odběratelem byla žalovaná, předmětem díla bylo zhotovení stavby dle položkového rozpočtu, který měl tvořit přílohu 1 smlouvy, a to dřevěný fošnový strop dle projektové dokumentace, b) konstrukce krovu dřevo + ocelové nosníky, celoplošné obezdění, pojistná hydroizolace, kontralatě, na pozemku parcelní číslo [číslo], katastrální území [adresa], cena byla sjednána na 103 250 Kč + 455 000 Kč, celkem 558 250 Kč, 1 záloha 220 000 Kč, druhá rovněž, třetí 118 250 Kč. Konečná faktura za dílo měla být zhotovitelem objednateli vystavena a na e-mail zhotovitelem odeslána ve lhůtě 10 dnů od dokončení a předání díla objednateli a měl v ní být uveden soupis na díle všech skutečně provedených prací, dodávek a výkonů a jejich cen včetně případné DPH. Zálohy měly být vypořádány. Dílo mělo být dokončeno do 15. 1. 2020. Pro případ, že v průběhu realizace díla dojde mezi smluvním stranami k dohodě o změně rozsahu díla (méněpráce, vícepráce) nebo k dohodě o změně kvality díla, bylo ujednáno, že bude na základě toho sjednáno nová cena díla a popřípadě i nový termín dokončení díla, a to na základě dodatku ke smlouvě obsahujícího takovou dohodu smluvních stran o takové změně. V případě, že by v této souvislosti k podpisu takového písemného dodatku nedošlo, nebyl zhotovitel povinen takové změny díla realizovat. V případě, že by objednatel v souvislosti s podpisem dodatku týkajícího se změny rozsahu díla neuhradil sjednanou cenu víceprací nebo jiné změny díla řádně a včas podle dohody obsažené v souvisejícím dodatku ke smlouvě, měl takový dodatek ke smlouvě pozbýt účinnosti a zhotovitel nebyl povinen takové změny díla realizovat. Dílo mělo být provedeno, bylo-li dokončeno a předáno objednateli, o převzetí a předání díla měl být pořízený písemný předávací protokol. Smlouva měla nabýt účinnosti dnem jejího podpisu poslední smluvní stranou. Na smlouvě je připojen podpis žalobce i žalované, s datem 21. 11. 2019.

11. Žalobce byl od 2. 6. 2017 do 2. 11. 2023 jedním ze dvou jednatelů společnosti [právnická osoba]., druhým byl [jméno FO], nyní je žalobce jediným jednatelem a společníkem. Společnost je od 1. 12. 2018 plátcem DPH. Na proforma faktuře č. [číslo] žalobce potvrdil převzetí částky 200 000 Kč v hotovosti dne 21. 11. 2019 a částky 20 000 Kč 3. 12. 2019. Dne 9. 12. 2019 vystavila společnost [právnická osoba]. proforma fakturu, která není daňovým dokladem, na 23 250 Kč za dřevěný strop a 196 750 Kč za dřevěnou konstrukci krovu dle [Označení] [adresa], celkem 220 000 Kč, splatnou 9. 12. 2019. DPH nebylo fakturováno, bylo uvedeno, že společnost je plátcem DPH, fakturu vystavil žalobce. Na faktuře potvrdil převzetí 100 000 Kč v hotovosti 10. 12. 2019. Na účet společnosti [právnická osoba]. v období od 21. 11. 2019 do 31. 8. 2020 nebyla připsána žádná platba od žalované či [jméno FO], nebyla tam ani žádná částka žalobcem vložena. Žalobcem byla [jméno FO] předložena závěrečná kalkulace, obsahující kalkulaci na materiál na 2 komínová tělesa. V e-mailu z 3. 11. 2020 [jméno FO] sděloval, že jelikož panu [jméno FO] vše, co sám dodělával, postupně doplatil, považuje nějaké doúčtování za nedůvodné, poukazoval na vady díla. Žalobce s tím v odpovědi nesouhlasil. E-mailem ze dne 9. 1. 2020 žalobce zaslal nacenění opěrné zídky a přizdívky. Oba původní žalovaní byli předžalobní výzvou z 18. 2. 2021 vyzváni žalobcem k plnění ze smlouvy o dílo, kde mimo jiné uváděl, že k jejímu podpisu nikdy nedošlo. Písemnou smlouvou ze dne 14. 12. 2021 došlo k postoupení pohledávky za žalovanou společností [právnická osoba]. žalobci.

12. Z výpovědi svědka [jméno FO] zjistil, že s žalobcem je seznámil pan [jméno FO], partner svědka, s žalobcem jednal v zastoupení matky, tedy žalované. Žalobce se představil jako majitel stavební společnosti, jednal s ním jako se zástupcem společnosti, ze smlouvy a zálohových faktur vyplynulo, že šlo o společnost [právnická osoba]. Zaslal cenovou nabídku, v prosinci 2019 se 2x, 3x sešli, předali si smlouvu, svědek předal zálohu dle zálohových faktur. Smlouvu převzal ve dvojím vyhotovení podepsanou, předal ji žalované, která ji podepsala a vrátila svědkovi, začátkem prosince 2019 ji spolu se zálohou předal žalobci, předání byl přítomen pan [jméno FO]. Z faktur vyplývalo, že společnost [právnická osoba]. je plátcem DPH, předpokládal, že bude účtována, s nikým neřešil, že by chtěl ušetřit za DPH, žalovaná ho nijak neinstruovala. Nevěděl o tom, že by měl dílo provádět někdo jiný než společnost [právnická osoba], zejména žalobce sám. Na základě cenových nabídek dojednal v lednu a únoru 2019 další práce, a to zhotovení opěrné zídky na zahradě a rozšíření základových pasů a přizdívku ze ztraceného bednění, chápal to jako pokrčování díla, které bylo sjednáno se společností [právnická osoba], která celou dobu vykonávala činnost, s nikým jiným nejednal. Objednány byly další práce, nevnímal je jako vícepráce, ale součást původně sjednaného díla. Popřel, že by někdy došlo k formálnímu písemnému předání díla. V červnu 2020 došla závěrečná kalkulace včetně položkového rozpočtu s údaji společnosti [právnická osoba]., ke kterému uváděl své připomínky. Předpokládal, že v závěrečné faktuře DPH bude vyúčtována. Faktura nikdy vystavena nebyla. [jméno FO] nebyl zmocněn jednat za žalovanou, na stavbě se pohyboval, s žalobcem komunikoval, rozhodnutí dělal svědek. Tesař [jméno FO] vystupoval jako subdodavatel žalobce či jeho společnosti, následně u něho svědek objednal další práce, které mu v hotovosti zaplatil.

13. Z výpovědi svědka [jméno FO] zjistil, že ve společnosti [právnická osoba] si se žalobcem řešili každý svou část samostatně, žalobce stavební zakázky, svědek zakázky týkající se květinářství. O zakázce žalobce věděl, viděl jím podepsanou smlouvu za společnost, byl přítomen schůzce, kde žalobce předal smlouvu [jméno FO]. Pak se strany nějak dohodly, že to přes společnost nepůjde, žalobce si to řešil sám. Podepsaná smlouva do společnosti nedorazila. Proforma faktury neviděl. Nebyl si vědom toho, že by společnost evidovala pohledávku za žalovanou, nevěděl o postoupení takové pohledávky žalobci, smlouvu o postoupení neviděl a nevěděl o úplatě za postoupení.

14. Svědek [jméno FO], externí účetní společnosti [právnická osoba]., uvedl, že mu o stavbě není nic známo, společnost ohledně ní nic neúčtovala, nevěděl o tom, že by společnost v souvislosti se stavbou přijala finanční prostředky, proforma faktury neviděl, nejde o daňové doklady. Společnost neevidovala pohledávku za žalovanou.

15. Svědek [jméno FO] uvedl, že prováděl tesařské práce pro žalobce, písemnou smlouvu neměli, cenu fakturoval žalobci jako fyzické osobě a byla mu uhrazena, o společnosti [právnická osoba]. neslyšel. Dělal bednění střechy pod krytinu, nebyl si jistý, zda ho objednával žalobce nebo [jméno FO], který si u něho objednával další práce.

16. Svědek [jméno FO] uvedl, že je přítelem svědka [jméno FO], žalobce potkal na chatovací aplikaci v době, kdy sháněl zhotovitele střechy pro svědka [jméno FO], zprostředkoval kontakt. Žalobce byl na stavbě, zaslal cenovou nabídku, žalovaná chtěla stavbu zformalizovat, protože nešlo o levnou věc, byl sepsán návrh smlouvy, který již podepsaný byl žalobcem předán [jméno FO] a žalované, na základě smlouvy byly v hotovosti předány nějaké peníze a začalo se stavět. Žalobce původně vystupoval jako [jméno FO], smlouva měla v hlavičce s.r.o. [jméno FO] smlouvu předložil žalované a pak ji předával žalobci spolu s penězi, viděl, že předával žalobci peníze s nějakými dokumenty a měl za to, že mezi nimi byla i smlouva. Žalobce se pak na smlouvu v průběhu stavby odkazoval, když požadoval placení dalších záloh. K předání došlo na schůzce na stavbě asi v listopadu 2019. O tom, že by měl provádět stavbu sám žalobce, nevěděl, ani že by se řešilo něco ohledně DPH. Jeho role byla taková, že zprostředkovával kontakt mezi [jméno FO] a žalobcem a jeho firmou, neměl žádné kompetence. Vše se řešilo za pochodu, další smlouvy se nesepisovaly, vše se bralo jako další činnost podle smlouvy. Byly provedeny další práce, kalkulaci prováděl žalobce a jeho společnost. Písemný předávací protokol neexistuje. Po ukončení spolupráce probíhalo dohadování o konečném vyúčtování, [jméno FO] požadoval slevu za pozdní dodání díla. Závěrečná faktura nebyla vystavena.

17. Žalobce ve své účastnické výpovědi uvedl, že neformální rozhovory o stavbě probíhaly se svědkem [jméno FO], na základě zaslaného projektu zaslal kalkulaci, kterou odsouhlasili. Pak následovalo řešení smluvního vztahu, společnost používá na projekční práce většího rozsahu nebo pro klienty, kteří jsou plátci DPH. Většina soukromých klientů DPH platit nechce. [jméno FO] chtěl nějaký papír, byla proto připravena smlouva na společnost [právnická osoba]., protože jemu jako OSVČ na konci roku hrozilo, že kvůli obratu se sám stane plátcem DPH, jednak kvůli pojištění odpovědnosti, které měla sjednané společnost [právnická osoba]., nikoli žalobce, který podniká na [stát] živnostenský list. Smlouvu zaslal k připomínkám, oni ji odsouhlasili a žalobce na schůzku v kavárně v [adresa] přinesl smlouvu podepsanou, přítomen byl ještě pak [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO]. Tam dostal první zálohu a [jméno FO] předal smlouvu ve dvou výtiscích. Domluvili se, že si smlouvu nechají v záloze kvůli pojištění, dílo bude realizovat žalobce jako fyzická osoba. Smlouvu nikdy nedostal podepsanou zpět. Vystavení druhé proforma faktury označil za formalitu. Se žalobcem jako OSVČ žádná smlouva podepsána nebyla. Vše bylo založeno na důvěře. Vše platil žalobce ze svých účtů. K původnímu předmětu díla se postupně přidávaly další práce bez smluvního vztahu na základě ústní komunikace, nějaké [aplikace], e-mailové a SMS. Většinou se domlouval s panem [jméno FO], pan [jméno FO] řešil technické věci. Na schůzky, kde se věci kontrolovaly a předávaly se peníze, jezdili vždy spolu. Všechny práce byly provedeny po dohodě s [jméno FO], kterému sdělil orientační cenu. Položkový rozpočet s údaji společnosti [právnická osoba] byl dle žalobce zaslán omylem, díla se netýká. Fakturu jako OSVČ nevystavil, [jméno FO] po něm nic takového nepožadoval, i když mu to nabízel.

18. Následně soud prvního stupně věc posuzoval právně podle ust. §§ 2586, 2604, 2605, 2610, 570, 1744 o. z. Vzal za prokázané, že smlouva o dílo byla uzavřena mezi žalovanou a společností [právnická osoba]. Bylo nesporné, že písemný návrh společnosti, podepsaný žalobcem jako jednatelem, byl žalované předložen. Z výpovědi svědka [jméno FO] a nepřímo i svědka [jméno FO] vzal za prokázané, že žalovanou podepsaná smlouva byla předána zpět žalobci. Výpovědi hodnotil jako věrohodné, svědci vypovídali konzistentně a přesvědčivě. Závěr o existenci smluvního vztahu mezi žalovanou a společností byl podporován i vystavenými proforma fakturami ve prospěch společnosti.

19. I kdyby uvedený závěr o dojití podepsaného návrhu smlouvy do dispozice společnosti neměl být správný, soud prvního stupně uvedl, že by došlo k uzavření smlouvy konkludentní akceptací návrhu společnosti žalovanou, neboť žalovaná podle smlouvy jednala. Dohoda o změně smlouvy nebyla prokázána.

20. Výpověď žalobce hodnotil za nevěrohodnou. Žalobce měnil tvrzení ohledně kontraktačního procesu. Nejprve tvrdil, že smlouva byla uzavřena konkludentně mezi žalobcem a žalovanými dle písemného návrhu, kde ale jako zhotovitel byla uvedena společnost [právnická osoba]., poté tvrdil, že pohledávka na něho byla postoupena, vzápětí se ke konstrukci konkludentně uzavřené smlouvy vrátil s tím, že smlouva byla mezi nimi uzavřena, aby žalovaná ušetřila DPH, tvrzeno bylo i to, že k uzavření smluv došlo prostřednictvím osobní domluvy, e-maily, [aplikace] komunikace, ve výpovědi žalobce vysvětloval, že smlouva byla pojistkou pro případ vzniku odpovědnosti. Pokud jde o předmět díla, poukázal na to, že žalobce původně tvrdil, že se dohodli dle písemného návrhu, následně ve výpovědi uvedl, že jen přislíbil, že se jako fyzická osoba pokusí dodržet původně sjednaný termín díla. Proforma faktury vystavené společností [právnická osoba]. označil za chybu, ač byly vystaveny dvě. Rovněž struktura pohledávky byla v průběhu řízení měněna tak, aby se žalobce nakonec dostal na výši uplatněné pohledávky. Závěru o smluvním vztahu neodporuje ani výpověď svědka [jméno FO], který fakturoval žalobci, neboť bylo věcí žalobce, jak si upraví vztahy se subdodavateli.

21. Za součást smlouvy o dílo považoval i další práce, za které se žalobce domáhal úhrady, což dovodil s odkazem na výpovědi svědků [jméno FO] a [jméno FO] s tím, že stejným způsobem to původně prezentoval i žalobce, když netvrdil, že ohledně víceprací se mělo jednat o samostatný smluvní vztah, naopak bylo tvrzeno, že jde o rozšíření původního předmětu díla. Uvedl, že strany sporu sice nedodržely sjednanou písemnou formu dodatku ke smlouvě o dílo, neplatnost vzhledem k ust. § 582 odst. 2 o. z. pro nedodržení formy nemohou namítat, když vícepráce byly provedeny. Smlouva o dílo obsahovala ujednání o předání díla na základě písemného předávacího protokolu a o zaplacení ceny díla na základě závěrečné faktury s náležitostmi daňového dokladu, ve které budou vyúčtovány zaplacené zálohy. Vystavení řádné konečné faktury bylo hmotněprávní podmínkou vzniku práva na zaplacení ceny díla nad rámce ustanovení § 2610 odst. 1 o. z. Dílo také dosud nebylo žalované sjednaným způsobem předáno. Soud prvního stupně tak uzavřel, že požadavek na zaplacení ceny díla je nyní předčasným. Poukázal i na to, že jestliže pohledávka neexistuje, nemohla být platně postoupena dle § 1879 a násl. o. z. žalobci, když dle textu smlouvy neměla být postupována budoucí pohledávka, ale pohledávka existující a konkrétně vyčíslená. Z těchto důvodů soud prvního stupně žalobu zamítl.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 v kombinaci § 146 odst. 2 věta prvá o. s. ř. a dovodil, že žalovaná byla v řízení plně úspěšná. Podrobný výpočet výše nákladů řízení v celkové výši 244 657 Kč uvedl pod bodem 77 odůvodnění svého rozhodnutí. Důvody pro použití ust. § 150 o. s. ř. neshledal.

23. O vrácení zálohy rozhodl s tím, že nebyla čerpána, neboť svědci svědečné nepožadovali.

24. Proti tomuto rozsudku, proti výrokům II a III, podal žalobce odvolání, kterým se domáhal jeho změny tak, aby odvolací soud jeho žalobě v odvoláním dotčené části vyhověl, případně aby ho v této části zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. V odvolání soudu prvního stupně vytýkal, že netrval na předložení listin, které uložil předložit svědkům, že zcela uvěřil výpovědi svědka [jméno FO], i když vypovídal nepravdivě, že dílo nebylo převzato, nevypořádal se ani s postoupením pohledávky společností [právnická osoba] na žalobce. Pokud jde o nedodání listin, poukázal na to, že svědek [jméno FO] vystupoval jako subdodavatel žalobce, nikoli společnosti [právnická osoba]. Dále poukázal na to, že se stále řeší, zda jde o pohledávku žalobce nebo společnosti, ač je jediným jednatelem a společníkem společnosti, ač v řízení bylo prokázáno, že žalobce dílo provedl. Dílo spočívající v krovu bylo následně převzato k dalšímu pokračování prací pokrývači, kteří na něj položili střešní krytinu. Společnost, která pokládala střešní krytinu, měla výhrady ke konstrukci krovu, nedostatky žalobce odstranil a následně došlo k předání díla synovi žalované, který stavbu předal pokrývačům. Žalobce a pan [jméno FO] byli přátelé, kteří si důvěřovali, i z tohoto důvodu vztahy nebyly příliš formální. Shrnul, že v listopadu 2019 se sešli v kavárně, kde žalobce předal panu [jméno FO] návrh smlouvy, kde jako zhotovitel byla uvedena společnost [právnická osoba]. a jako objednatel žalovaná, [jméno FO] tvrdil, že smlouvu nechal podepsat matkou a následně ji předal žalobci, žalobce tvrdí, že mu smlouva nebyla předána. Podle žalobce je výpověď svědka [jméno FO] nepravdivá, když uvedl, že dílo nikdy nepřevzal, že ho k převzetí nikdo nevyzval a že dílo v úplnosti není dokončeno dodnes. V řízení bylo zjištěno, že kontrolu oprav vad krovu prováděli zástupci společnosti, kteří později pokládali střešní krytinu. Teprve poté, co dali stanovisko, že je vše v pořádku, mohli střešní krytinu položit. Dílo tak bylo předáno. Pokud jde o stavbu opěrné zdi, uvedl, že žádné formální předání neproběhlo, žalobce všechno shrnoval do jednoho společného vyúčtování, které zaslal v červnu 2020, následně uznal, že v červnu 2020 bylo vše dokončeno. Pokud by existovala řádně uzavřená smlouva mezi žalovanou a [právnická osoba]., nedávalo by smysl, aby nakupoval veškerý materiál na stavbu na své IČO jako OSVČ. Bezdůvodně by si tak zvyšoval základ daně ze zisku na straně [právnická osoba]. Totéž platí ohledně nákladů vynaložených na subdodavatele pana [jméno FO]. Smlouva nebyla zanesena do účetnictví společnosti, i když jinak účetnictví vede řádně. Vzniká také otázka, proč by v případě existence řádné smlouvy nepodal sám žalobu za společnost [právnická osoba]. Žalobce by tedy postupoval nelogicky. Nesouhlasil s tím, že soud prvního stupně pod smlouvu zahrnul i další stavební práce dohodnuté před [aplikace] komunikaci. Pominul, že smlouva o dílo vylučovala jakoukoliv jinou než písemnou formu. K postoupení smlouvy došlo 14. 12. 2021 vzhledem k procesní opatrnosti. Pokud společnost měla pohledávku, došlo by k jejímu řádnému postoupení. Neplatnost smlouvy nikdo nenamítal. Žalobce by tak byl aktivně legitimován k jejímu vymáhání. Jestliže dílo bylo předáno, mělo dojít k jeho zaplacení.

25. Žalovaná navrhla potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného a požadovala přiznání náhrady nákladů odvolacího řízení. Trvala na tom, že uzavřela pouze jednu smlouvu se společností [právnická osoba]., které uhradila zálohové platby na základě dokladů, které předložila. Ve smlouvě byly sjednány termíny plnění, cena díla a její splatnost a další podmínky. Bylo prokázáno, že tyto podmínky pro vznik nároku na doplatek ceny díla nebyly splněny a žaloba tak byla podána předčasně. Neexistovala pohledávka, kterou by společnost mohla postoupit.

26. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), osobou oprávněnou (§ 201 o. s. ř.), postupem podle ust. § 212, § 212a o. s. ř. přezkoumal správnost napadeného rozsudku v mezích, vytyčených odvoláním (§ 206 odst. 2 o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

27. Odvolací soud po přezkoumání věci dospěl k závěru, že soud prvního stupně provedl všechny potřebné důkazy, skutkový stav na základě provedených důkazů řádně posoudil a věc ohledně rozhodných skutečností správně posoudil i po stránce právní.

28. Mezi účastníky vznikl spor, zda 21. 11. 2019 došlo k uzavření písemné smlouvy o dílo, když žalobce tvrdil, že smlouvu za společnost [právnická osoba]. připravil a podepsanou ji zástupci žalované předal, podepsaná žalovanou mu ale nebyla vrácena, žalovaná založila smlouvu podepsanou oběma smluvními stranami a tvrdila, že smlouva byla předána žalobci. Soud prvního stupně k tomu vyslechl žalobce, který setrval na svém tvrzení, že mu smlouva nikdy nebyla podepsaná vrácena zpět, dále svědka [jméno FO], který uvedl, že po převzetí smlouvy ji na další schůzce žalobci podepsanou s další zálohou za přítomnosti svědka [jméno FO] předal, tento svědek potvrdil, že smlouvu [jméno FO] předložil žalované k podpisu a měl za to, že ji při další schůzce předal žalobci, když viděl, že [jméno FO] předává žalobci peníze s nějakými dokumenty a potvrdil i to, že žalobce na smlouvu v průběhu stavby odkazoval. Protože tvrzení účastníků ohledně předání smlouvy byla rozdílná, soud prvního stupně správně na základě provedených důkazů posuzoval, která verze odpovídá provedeným důkazům. Podle názoru odvolacího soudu přiléhavě vysvětlil, proč je výpověď žalobce nevěrohodná, když uváděl, jak žalobce s ohledem na obranu žalované svá tvrzení uzpůsoboval, tak, aby obrana vyzněla nedůvodně a nárok mohl být na základě jeho tvrzení přiznán, což ale ve svém důsledku způsobuje nevěrohodnost jeho výpovědi, správně poukázal i na to, že účastníci se smlouvou řídili, společností byly vystaveny proforma faktury. Správně uvedl i to, že výpověď žalobce nepodpořil ani svědek [jméno FO], který byl v rozhodné době jednatelem a společníkem firmy, který byl přítomen při předání návrhu smlouvy [jméno FO] a dále uváděl, že žalovanou podepsanou smlouvu neviděl, do společnosti nedorazila, proforma faktury neviděl, peníze od žalované do firmy nedorazily, pak se strany nějak domluvily, že to přes společnost nepůjde. Přitom právě na této schůzce mělo být podle žalobce dojednáno, že dílo bude realizovat žalobce kvůli DPH a smlouvu si nechají v záloze kvůli pojištění. Při výpovědi svědka [jméno FO], tesaře, soud prvního stupně vyšel z toho, že provedené práce fakturoval žalobci, nikoli společnosti, za této situace, kdy z výpovědi svědka vycházel, nebylo třeba tyto skutečnosti dále dokládat listinami, jak namítá žalobce v odvolání. Jen z této skutečnosti nelze usuzovat na smluvní vztah mezi účastníky tohoto řízení, k němu se svědek nevyjádřil. Jestliže soud prvního stupně správně dovodil, že výpověď žalobce je nevěrohodná, a naopak výpověď svědků [jméno FO] a [jméno FO] se žalobci nepodařilo dostatečně zpochybnit (nelze dovodit, že vypovídali nepravdivě), správně s ohledem právě na jejich výpovědi uzavřel, že smlouva byla žalobci s podpisem žalované předána a tím pádem uzavřena. Protože šlo o smlouvu o dílo uzavřenou v souladu s ust. § 2586 a násl. o. z. (sama smlouva na tato ustanovení odkazuje), soud prvního stupně z této smlouvy správně vycházel. Správně tak dovodil i to, že byla uzavřena mezi společností [právnická osoba]. a žalovanou.

29. Další otázkou bylo, zda písemná smlouva dopadá na všechny práce, za které žalobce požaduje úhradu ceny, když v obecné rovině požaduje doplatit cenu za práce sjednané ve smlouvě, dále požaduje doplatit cenu za vícepráce souvisejícími s těmito pracemi a dále doplatek ceny za práce, které s krovem a stropem domu nesouvisí. Soud prvního stupně dovodil, že jde o práce spadající pod smlouvu, neboť v článku 3.7. smlouvy možnost rozšíření díla účastníci předpokládali s tím, že bude sjednán písemný dodatek. K uzavření takových písemných dodatků nedošlo, jak bylo zjištěno, k provedení prací došlo zejména na základě [aplikace] komunikace. Odvolací soud souhlasí se závěrem soudu prvního stupně, že ze smlouvy i výpovědí žalovaného a svědků [jméno FO] a [jméno FO] vyplývá, že účastníci při uzavření smlouvy počítali s možností změny rozsahu díla, tedy s rozšířením předmětu smlouvy o další práce, že podle smlouvy s výjimkou nedodržení písemné formy jednali, neboť se dohodli na provedení dalších prací na stejné stavbě, tedy na rozšíření díla. Vzhledem k tomu, že podle dohod o rozšíření smlouvy bylo fakticky jednáno (práce byly provedeny a podle žalobce částečně za ně bylo zaplaceno), nelze neplatnost smlouvy namítat (§ 582 odst. 2 o. z.). Zhotovitel tak má právo na zaplacení ceny i těchto prací za podmínek stanovených písemnou smlouvou, která v ostatních částech nebyla změněna.

30. Smluvní strany se v článku 9.6. smlouvy dohodly, že se sejdou na staveništi k předání a převzetí díla a že o předání a převzetí díla bude sepsán písemný předávací protokol, jehož existence je tak hmotněprávní podmínkou předání a převzetí díla. Nepostačuje proto, že žalovaná fakticky s dílem dále nakládala či jej fakticky s výhradami převzala. V článku 6.2. a 6.3. se dohodly, že konečná faktura za dílo bude zhotovitelem objednateli vystavena a na e-mail „zhotovitele“ (správně objednatele) odeslána ve lhůtě 10 dní od dokončení a předání díla objednateli a bude v ní uveden soupis na díle skutečně provedených prací, dodávek a výkonů a jejich cen včetně případné DPH, objednatelem zaplacené zálohy budou vypořádány. Faktura (daňový doklad) musí splňovat náležitosti stanovené příslušnými právními předpisy. Jak správně uvedl soud prvního stupně, dílo sjednaným způsobem nebylo předáno, závěrečná faktura nebyla vystavena, právo na zaplacení ceny díla tak žalobci dosud nemohlo vzniknout.

31. S ohledem na tento závěr soud prvního stupně správně žalobu zamítl. Zabývat se tím, zda by právo na zaplacení měl v případě existující splatné pohledávky v závislosti na platnosti smlouvy o postoupení pohledávky žalobce nebo jeho společnost již bylo nadbytečné, navíc má odvolací soud pohybnosti o správnosti tohoto závěru. Předmět postoupení se vymezuje osobou dlužníka, jeho předmětem a rozsahem, postoupit lze pohledávku existující i neexistující, která vznikne v budoucnu, pohledávku dosud nesplatnou. Jestliže společnost žalobce ve smlouvě uvedla jen to, že postupuje žalobci pohledávku za žalovanou ze smlouvy o dílo ze dne 21. 11. 2019 ve stanovené výši, nebylo ve smlouvě vymezeno, že se postoupení vztahuje jen na pohledávku existující a splatnou, jak dovozoval soud prvního stupně.

32. Výrok o náhradě nákladů řízení nebyl žalobcem konkrétní námitkou zpochybněn, odvolací soud proto v tomto bodě odkazuje na správné odůvodnění rozhodnutí, provedené soudem právního stupně.

33. Protože rozhodnutí soudu prvního stupně je ve výrocích II a III věcně správné, odvolací soud napadený rozsudek v těchto výrocích podle ust. § 219 o. s. ř. potvrdil.

34. O náhradě nákladů odvolacího řízení odvolací soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 ve spojení s ust. § 224 odst. 2 o. a. ř. Žalovaná byla v odvolacím řízení plně úspěšná, má proto právo na náhradu nákladů řízení za dva úkony právní služby svého advokáta za sepis vyjádření ze dne 22. 4. 2025 a účast na jednání odvolacího soudu dne 13. 8. 2025, a to 2 x 9 140 Kč, k nim náleží dvě náhrady hotových výdajů po 450 Kč (§ 7, § 11, § 13 odst. 4 a.t.), celkem jde o částku 19 180 Kč, s náhradou za 21 % DPH dle § 137 odst. 2, 3 písm. a) o. s. ř. jde o částku 23 207,80 Kč. O lhůtě k plnění odvolací soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta první o. s. ř. a o tom, že tyto náklady je třeba zaplatit k rukám advokáta, podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.

35. Ve výrocích I a IV zůstal rozsudek soudu prvního stupně odvoláním nedotčen a v těchto výrocích samostatně nabyl právní moci (§ 206 odst. 2 o. s. ř.).