o odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 4 C 340/2016-178
Mgr. Tomáš Mottl · Rozhodnutí ze dne 13. 1. 2022
Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Tomáše Mottla a soudců Mgr. Štěpána Hnaníčka a JUDr. Lucie Bičákové ve věci
žalobce: [osobní údaje žalobce]
sídlem [adresa]
zastoupený advokátkou JUDr. [jméno] [příjmení]
sídlem [adresa]
proti
žalované: [osobní údaje žalované]
sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo]
o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím,
o odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 4 C 340/2016-178
I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje v tomto znění: Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů odvolacího řízení [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku do rukou advokátky žalobkyně.
1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci [částka] s úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I) a dále povinnost k náhradě nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky žalobce (výrok II).
2. Takto soud rozhodl o žalobě, kterou se žalobce jako zhotovitel domáhal po žalované jako objednateli doplacení ceny za provedené podlahářské práce na Staropramenné ul. a v [obec] objednané v celkové ceně [částka]. Práce sestávaly z přípravy podkladu a penetrace podkladu, montáže podlahových vlysů lepením, broušení podlah, dodávky a montáže korkových částí a manipulaci s materiálem a dopravě. Termín provedení nebyl stanoven, neboť byl závislý na předchozích rekonstrukčních pracích. Cena díla byla sjednána podle jednotkových cen žalobce. Po dokončení prací se žalobce se zástupcem žalované sešel, společně zkontrolovali podlahy a žalobce odstranil drobné vytýkané vady, dílo tak bylo předáno. Žalovaná zaplatila žalobci pouze zálohu ve výši [částka], zbývající cenu díla, kterou žalobce vyúčtoval fakturou [číslo] v částce [částka], splatnou dne [datum], žalovaná ani po výzvách žalobce nezaplatila. Žalovaná se proti žalobě bránila tím, že dílo nebylo předáno, nebylo k předání způsobilé a žalobce nerealizoval dílo ve sjednaném termínu, rozsahu a kvalitě, dílo trpělo vadami a nedodělky.
3. Soud prvního stupně vyšel v napadeném rozsudku ze závěru o skutkovém stavu věci, podle něhož žalobce se s žalovanou ústně dohodli na provedení podlahářských prací na Staropramenné ul. a v [obec] Cena byla určena jednotkově dle rozpisu prací. Žalovaná zaplatila zálohu ve výši [částka]. Práce měly spočívat v přípravě podkladu, penetraci, montáže podlahových vlysů lepením, broušení podlah, dodávky a montáže korkových částí, voskování a manipulaci s materiálem a dopravě. Tyto práce žalobce provedl, kromě voskování, které provedla žalovaná pomocí třetích osob. Zástupce žalované – pan [příjmení], žalobce a jeho syn se sešli na místě, podlahy společně prohlédli a žalobce se synem osobně opravili vytýkané drobné nedostatky, spočívající v předělání dilatační spáry a doplnění parket v rozích místnosti. Montáž podlah byla provedena kvalitně v ceně odpovídající rozmezí cen na trhu. Žalobce vystavil fakturu na doplatek podlahářských prací ve výši [částka]. Dílo je užíváno. Žalovaná cenu díla však ani po výzvě žalobce nezaplatila.
4. Po právní stránce soud prvního stupně věc posoudil dle ustanovení § [číslo] odst. 1, § [číslo] odst. 1, § [číslo], § [číslo] odst. 1, § 2610 a § 2618 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), přičemž dospěl k závěru, že účastníci uzavřeli ústně smlouvu o dílo, žalobce dílo, resp. jeho část (montáž podlah bez voskování) dokončil, dílo s jednatelem žalované prohlédl, tedy dílo předvedl a odstranil vytýkané drobné nedostatky. Jelikož jiné další konkrétní vady po předání nebyly žalovanou vytknuty, nevznikl důvod pro odstoupení od smlouvy ani pro slevu z ceny díla. Žalobce prokázal, že dílo bylo předáno jednateli, což stačilo ústně, neboť i smlouva může být ústní. Pokud žalovaná nechala dokončit dílo (navoskovat) třetími osobami, aniž by se dokončení domáhala u žalobce, znemožnila žalobci dílo dokončit, a nemůže se jednat o porušení smlouvy o dílo ze strany žalobce, když jeho závazek ze smlouvy zanikl pro nemožnost plnění. Podmínky ust. § 2604 o. z. byly splněny, dílo bylo provedeno a předáno a byla předvedena způsobilost sloužit svému účelu, tedy nastala splatnost ceny provedeného díla. Pokud žalovaná namítá předčasnost žaloby, pak však sama zájem o nějaké další předání neměla. Dílo tak bylo provedeno, byť bez voskování, a žalované po jeho provedení a předání vznikla povinnost zaplatit cenu části díla. Žalobce neprovedené práce žalované neúčtoval (nezahrnul je do fakturace). Cena byla určena jednotkově, účastníci již spolupracovali na jiné zakázce v minulosti, proto musely být ceny žalované známy. Jednatel žalované uvedl, že cena byla asi 630 Kč/m2, a že cena by byla přiměřená, kdyby byla dodávka celá v řádném termínu, včetně povrchových úprav. Povrchové úpravy však nebyly zahrnuty do rozpisu prací, nebyly účtovány a cena za m2 byly nižší než [částka]. K ceně díla se vyjádřil rovněž znalec, který ji považuje za přiměřenou. Lze tak uzavřít, že cena díla odpovídala provedeným pracím. Soud přiznal i právo na úrok z prodlení z dlužné částky v zákonné výši dle § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to od [datum] (dle splatnosti faktury ze dne [datum]) do zaplacení.
5. Proti napadenému rozsudku podala žalovaná včasné a přípustné odvolání, v němž namítala nepřezkoumatelnost rozsudku pro nedostatek důvodů. Dále uvedla, že obrana žalované od počátku spočívala na tom, že dílo mělo být předáno nejpozději do [datum], že žalobce nebyl schopen dílo realizovat, realizoval je nedostatečně, žalovaná sporovala předání díla. Pro neschopnost žalobce dílo dokončit zajistila žalovaná jeho dokončení, tím zanikl závazek žalobce realizovat dílo pro tzv. následnou nemožnost plnění. V daném případě tak mohl soud posoudit nárok žalobce případně jen jako nárok na vydání bezdůvodné obohacení, žalovaná navrhovala zpracování znaleckého posudku na jeho výši. Žalovaná namítala, že znalecký posudek zpracovaný znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení] ze dne [datum], jímž znalec dospěl k závěru, že ceny tvrzené žalobcem jsou„ v toleranci cen na trhu a jsou přiměřené“, byl zpracován podjatým znalcem, který pro žalobce dělal již tři posudky, soud neprovedl výslech znalce, ačkoliv to žalovaná navrhovala. Navíc znalec byl zapsán v seznamu znalců pro obor znalecké činnosti dřevo zpracování, odvětví dřevo zpracování, specializace vlastnosti dřeva a nebyl zapsán jako znalec pro obory ekonomika, odhady; znalecký závěr je tak mimo působnost znalce. Znalec nadto vycházel z toho, že posuzované práce realizoval žalobce bezvadně, což není pravda. Žalovaná navrhla zrušení napadeného rozsudku a vrácení soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
6. K odvolání žalované se vyjádřil žalobce tak, že se ztotožnil se závěry soudu prvního stupně. Namítala-li žalovaná vadné provedení díla, tato svá obecná tvrzení nedoložila ani doložit nemohla, neboť nejsou pravdivá. Jestliže žalovaná požadovala výslech znalce, není bohužel možné tento uskutečnit, neboť znalec v mezidobí zemřel. Námitky podjatosti znalce považuje žalobce za absurdní. Podotýká, že dva posudky z celkem tří, které znalec pro žalobce zpracoval, byly provedeny v souvislosti s tímto soudním řízením. Mezi účastníky je nesporné, že žalobce neprovedl voskování (olejování) podlah, ve vztahu k odstraňování údajných vad je třeba zdůraznit, že soud prvního stupně dospěl ke správnému závěru, že žádné konkrétní vady nebyly ze strany žalovaného vytknuty. Žalobce navrhl, aby napadený rozsudek byl potvrzen jako správný.
7. Odvolací soud přezkoumal z podnětu podaného odvolání a v jeho mezích napadené rozhodnutí včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, 212a odst. 5 o. s. ř.), přičemž dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. V souladu s ustanovením § 214 odst. 3 o. s. ř. odvolací soud věc rozhodl bez nařízení jednání, neboť účastníci s tímto postupem souhlasili, resp. se k výzvě odvolacího soudu opačně nevyjádřili.
8. Podle § 2610 odst. 1 o. z. právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla.
9. Podle ustanovení § 2604 o. z. dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno.
10. Podle § 2605 odst. 1 o. z. dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad.
11. Odvolací soud v první řadě nemá rozsudek za nepřezkoumatelný, jak namítá žalovaná, odůvodnění rozsudku obsahuje všechny zákonem stanovené náležitosti (§ 157 odst. 2 o. s. ř.), je z něj jednoznačně patrné, na základě jakého skutkového stavu soud rozhodl, jakým dokazováním skutkový základ zjistil, a jak jej právně posoudil. Odvolací soud v tomto odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2543/2011, podle něhož:„ Měřítkem toho, zda rozhodnutí soudu prvního stupně je či není přezkoumatelné, je především zájem účastníků řízení na tom, aby mohli náležitě použít v odvolání proti tomuto rozhodnutí odvolací důvody.“ V tomto případě odvolací soud neshledal, že by odůvodnění napadeného rozsudku bylo na překážku uplatnění práv žalované.
12. Odvolací soud dospěl k závěru, že ve věci samé soud prvního stupně provedl dokazování v potřebném rozsahu k rozhodným skutečnostem pro právní posouzení věci, výsledky tohoto dokazování zhodnotil postupem podle § 132 o. s. ř. a dospěl na základě provedeného dokazování ke správným skutkovým zjištěním, jež nedoznaly změny ani v rámci odvolacího řízení. Pro stručnost se na ně odkazuje (viz body 3. až 15. odůvodnění napadeného rozsudku). Z hlediska konstrukce žalobního nároku jakožto doplatku ceny díla byly pro věc podstatné následující rozhodné skutečnosti – uzavření smlouvy o dílo, ujednání o ceně a předmětu díla, dokončení, předání a převzetí díla. Odvolací soud považuje tyto skutečnosti dokazováním za spolehlivě zjištěné provedeným dokazováním. Odvolací soud nespatřuje žádné deficity dokazování provedeného soudem prvního stupně, a to ani v rovině důkazů neprovedených. Jednak není povinností soudu provést všechny navržené důkazy (viz § 120 odst. 1 o. s. ř.), ale jen ty, které směřují k objasnění rozhodných skutečností, v tomto případě považuje odvolací soud skutkový stav za spolehlivě objasněný, neboť rozhodné skutečnosti jsou čerpány z věrohodných důkazů, jež jsou z části podporovány i výpovědí samotného jednatele žalované.
13. Odvolací soud má rozhodnutí soudu prvního stupně za věcně správné i v rovině právní. Soud prvního soudu věc po právní stránce správně posoudil podle jím citovaných ustanovení, na přiléhavé odůvodnění se pro stručnost rovněž odkazuje.
14. Odvolací soud k věci a k námitkám žalované pouze dodává následující. Uzavření smlouvy nebylo mezi stranami sporné, k uzavření smlouvy došlo ústní formou, ujednáním žalobce a jednatele žalované [jméno] [příjmení], ujednání navazovalo na předchozí obchodní spolupráci na předchozí stavbě v [jméno] ul., kde žalobce vykonával pro žalovanou práce stejného druhu. Za té situace nebylo pochybností ani o předmětu díla (zhotovení předmětných podlah na stavbě„ [ulice]“ a„ [obec]“), cena díla byla sjednána podle jednotkových cen žalobce, které byly žalované známy z předchozí spolupráce na předchozí stavbě v [jméno] ul., což je potvrzeno výpovědí jednatele žalovaného. Byť je mezi stranami spor o tom, jaký byl ujednán termín dokončení díla (žalobce tvrdí, že ujednán nebyl a dílo mělo být dokončeno v závislosti na předchozích rekonstrukčních pracích, zatímco žalovaná tvrdila, že dílo mělo být dokončeno do [datum], resp. [datum], kdy mělo být dílo předáváno investorovi), není to pro věc podstatné, protože rozhodné bylo to, že v polovině června 2016 žalovaná dílo dokončila vlastními silami, jak vyplynulo z výpovědi jednatele žalované, čímž znemožnila jeho úplné dokončení žalobcem. Nebyl-li ujednán zvláštní (protokolární) způsob předání díla, splní zhotovitel svou povinnost dokončit dílo a předat jej objednateli tím, že jej k předání vyzve a dílo mu předvede. Dílo je předáno pak tím, že je předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel dílo přebere bez výhrad nebo s výhradami, odepření povinnosti převzít dílo představuje porušení smluvní povinnosti objednatele a zakládá prodlení na straně objednatele, jež pak vylučuje prodlení zhotovitele.
15. Skutečnost, že došlo k předání díla formou jeho předvedení způsobilosti sloužit svému účelu ve stavu, kdy byly podlahy poleženy, zbroušeny, zalištovány a chybělo pouze voskování či olejování podlah, má i odvolací soud za spolehlivě prokázanou výpověďmi svědků [příjmení] a [příjmení] ml., z nichž vyplynulo, že když byly podlahy hotové, jednatel žalované vytknul nedostatky (některé chybějící parkety v rozích místnosti a vadná dilatační spára), ty byly na místě opraveny, parkety doplněny, dilatační spára předělána. K voskování a olejování podlah už nebyli pracovníci žalobce připuštěni, protože byli„ vyhozeni“. Jelikož protokolární převzetí díla nebylo ujednáno (nikdo nic takového ani netvrdil), není rozhodné, že o převzetí díla nebyl sepsán protokol a v něm zachyceny případné vady díla, podstatné je, že to, co bylo ústně vytčeno, bylo na místě při předání opraveno; dokončení povrchů voskováním a olejováním byla žalobci znemožněno samotnou žalovanou. Lze tak uzavřít, že došlo k naplnění zákonného požadavku na předání díla, že bylo předvedeno ve stavu způsobilém sloužit svému účelu (§ 2605 odst. 1 o. z.). Žádné další vady díla ze strany žalované žalobci vytčeny nebyly – o tom ani nebylo sporu.
16. Pokud jde o námitky žalované proti znaleckému posudku znalce [příjmení] [příjmení] (a proti odbornosti a podjatosti znalce) k posouzení jednotkových cen předmětných prací na stavebních akcích [ulice] a [obec], byť soud prvního stupně z tohoto důkazu čerpal závěr o přiměřenosti účtovaných cen žalobcem, z pohledu právního posouzení nejde o skutečnosti rozhodné. Rozhodnou skutečností je ve vztahu k ceně pouze ujednání účastníků o ceně díla, které v tomto případě bylo navázáno na jejich předchozí obchodní spolupráci (zavedené zvyklosti), proto i v intenci § 558 odst. 2 o. z. lze vyložit ujednání o ceně jako opřené o předchozí zvyklost. Za té situace vznikla žalované povinnost zaplatit takto sjednanou cenu, bez ohledu na to, zda byla znaleckým posudkem shledána přiměřenou. Znalecký posudek tak není pro věc rozhodný.
17. Odvolací soud uzavírá, že skutečnost, že žalovaná znemožnila úplné dokončení podlah voskováním žalobci tím, že je sama dokončila, jde za popsané situace k její tíži, neboť nebylo prokázáno, že předané dílo trpělo takovými podstatnými vadami, jež by opodstatňovaly odstoupení žalované od smlouvy o dílo. Vzhledem k tomu, že žalobní nárok nezahrnuje cenu konečné úpravy povrchů předmětných podlah voskováním a olejováním, ale toliko doplacení ceny díla – skutečně provedených prací, je žaloba důvodná a obrana žalované neobstojí. Odvolací námitky tak nejsou s to vyvrátit správnost napadeného rozsudku.
18. Ze shora uvedených důvodů odvolací soud napadený rozsudek dle § 219 o. s. ř. jako věcně správný v napadeném výroku o věci samé (I) potvrdil, a to ve znění formulační změny, kterou opravil zřejmou nesprávnost, již obsahoval tento výrok – chybějící sazbu zákonného úroku z prodlení dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jakož i ve výroku o nákladech řízení (II), který byl shledán správným co do určení náhradové povinnosti a její výše.
19. O náhradě nákladů odvolacího řízení odvolací soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř., v souladu s nimiž procesně úspěšnému žalobci náleží k náhradě částka [částka] sestávající z mimosmluvní odměny advokáta za jeden úkon právní služby – sepis vyjádření k odvolání ve výši [částka] (§ 7 bod 5, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. k) advokátního tarifu), dále z paušální náhrady hotových výdajů souvisejících s tímto úkonem ve výši [částka] (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu) a z náhrady daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny za zastupování a náhrad, tj. [částka], kterou je advokát povinen odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 o. s. ř.).
20. Lhůta k splnění povinnosti k náhradě nákladů je třídenní od právní moci rozhodnutí (§ 160 odst. 1, § 167 odst. 2 o. s. ř.); náhrada nákladů řízení se platí do rukou advokáta účastníka, jemuž byla přisouzena (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).
Proti tomuto rozhodnutí lze podat dovolání do dvou měsíců od jeho doručení. Dovolání se podává u soudu prvního stupně a rozhoduje o něm Nejvyšší soud.