pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci [částka] s úrokem z prodlení 8,25% od [datum] do zaplacení (výrok I) a ve zbylém rozsahu [částka] s výše uvedeným zákonným úrokem z prodlení z této částky žalobu zamítl (výrok II). Náhradu nákladů [anonymizováno] přiznal co do základu nároku úspěšnému žalobci, když žalovanou zavázal k povinnosti uhradit mu z tohoto titulu k rukám jeho advokátky [částka] (výrok III).

2. V převážné míře tak zamítl žalobu, kterou se žalobce po částečném zpětvzetí žaloby domáhal finančního odškodnění nemajetkové újmy jednak ve výši [částka] za nezákonné rozhodnutí o zahájení [anonymizována dvě slova] pro podezření ze [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] porušování povinnosti při správě cizího majetku a pletichy při veřejné soutěži a dražbě, a dále ve výši [částka] (původně [částka]) jako satisfakce za nepřiměřenou délku tohoto [anonymizována dvě slova], kterou mu žalovaná po podání žaloby odškodnila částkou [částka] (rozsah částečného zpětvzetí).

3. Vyšel z nesporných skutečností o zahájení a ukončení [anonymizována dvě slova] i způsobu uplatnění nároků na náhradu škody (újmy), když vzal za prokázané, že žalobce uplatnil nárok na náhradu újmy z titulu nesprávného úředního postupu i z titulu vydání nezákonného rozhodnutí dne [datum] v celkové výši [částka]. Žalovaná ve stanovisku konstatovala vydání nezákonného rozhodnutí a připustila, že celková délka [anonymizována dvě slova] v trvání šesti let a šesti měsíců (následně vedeného před Okresním soudem v Ústí nad Labem pod sp. zn. [spisová značka]) byla již nepřiměřená. Žalobci proto poskytla finanční odškodnění újmy způsobené mu nepřiměřenou délkou [anonymizována dvě slova] ve výši [částka].

4. Dále vzal soud za prokázaná skutková zjištění o průběhu [anonymizována dvě slova] i jeho dopadech do osobní sféry žalobce popsaná v bodech 4 až 10 odůvodnění rozsudku. Po skutkové stránce pak uzavřel, že ve vztahu k žalobci [anonymizována dvě slova] trvalo 6 let a 6 měsíců, když proti němu a jeho bývalým spolupracovníkům bylo zahájeno v květnu, respektive v červnu 2013 a obžaloby byl zproštěn rozsudkem z [datum], potvrzeným rozhodnutím odvolacího soudu z [datum]. Žalobce byl před zahájením [anonymizována dvě slova] politicky činný, v [obec] zastával funkci starosty i jeho zástupce a do roku [rok] byl i radním [anonymizována dvě slova] za [anonymizováno]. V roce [rok], poté co se média začala zajímat o vyšetřování možné [anonymizováno] činnosti v Krajské [anonymizováno], ve které byl jedním z členů představenstva, rozhodl se již nekandidovat a následně odešel do předčasného starobního důchodu. O zahájení jeho [anonymizována dvě slova] i dalších exmanažerů Krajské [anonymizováno] (členů představenstva) v souvislosti s předraženými zakázkami v rozsahu desítek milionů korun v [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] celá řada médií na regionální i celostátní úrovni.

5. Zjištěné skutečnosti hodnotil zejména dle § 1, § 5, § 7, § 8, § 9, § 12, § 13, § 26 a § 31a zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) – dále jen„ OdpŠk“, v souladu se závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] i Stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne [datum], publikovaného pod zn. Cpjn 206/2010.

6. Při posouzení oprávněnosti žalobního požadavku na finanční odškodnění nepřiměřené délky [anonymizována dvě slova] hodnotil kritéria stanovená v ust. § 31a OdpŠk a bez ohledu na souhlasné stanovisko žalované dospěl k závěru, že celkovou délku [anonymizována dvě slova] v trvání 6 let a 6 měsíců je třeba hodnotit jako nepřiměřenou, za kterou žalobci přísluší relutární náhrada. Základní částku finančního odškodnění nemajetkové újmy stanovil jako pět a půl násobek [částka] (za první dva roky a za každý další rok trvání [anonymizována dvě slova] kalkuloval s [částka] a za zbylých šest měsíců trvání [anonymizována dvě slova] připočetl [částka]). Podle stejných hledisek (§ 31a OdpŠk) pak posuzoval i možnou korekci základní částky [částka], přičemž přihlédl i k rozhodnutí, kterým byl odškodněn spoluobviněný žalobce (rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 sp. zn. [spisová značka] ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze zn. [spisová značka]), když v podstatných znacích se jejich nároky shodují. Konstatoval, že vysoká složitost posuzovaného [anonymizováno] svědčí pro 30% snížení základní částky, které však plně vyvažuje jeho zvýšený význam pro žalobce, který si oproti tomu zasluhuje její 30% navýšení. Za situace, kdy další hodnocená kritéria neshledal důvodem pro korekci základní částky, uzavřel, že přiměřená relutární náhrada jí odpovídá. Nad rámec již žalovanou poskytnutých [částka] proto žalobci přiznal [částka] a ve stejném zbylém rozsahu tento nárok zamítl.

7. Následně se zabýval požadavkem žalobce na finanční zadostiučinění v částce [částka] za nemajetkovou [anonymizováno], způsobenou mu vydáním nezákonného rozhodnutí. Konstatoval, že vlivem nezákonného zahájení [anonymizována dvě slova] žalobci vznikla nemajetková újma, když každé [anonymizováno] obvinění citelně zasahuje do běžného života člověka, zejména tehdy, pokud se jedná o obvinění liché.

8. Při hodnocení rozsahu způsobené nemajetkové újmy a formy přiměřeného zadostiučinění přihlédl zejména k povaze věci, délce [anonymizována dvě slova] a negativním dopadům, kterými [anonymizována dvě slova] objektivně a citelně zasáhlo do žalobcova rodinného, osobního či profesního života. Jako adekvátní finanční odškodnění stanovil částku [částka] s tím, že ta odpovídá rozsahu a povaze skutečně prokázaných útrap žalobce i relutárním náhradám přiznaným ve srovnatelných případech. Konstatoval především, že [anonymizována dvě slova] nepochybně poškozeného žalobce zasáhlo a způsobilo mu [anonymizována dvě slova] za zásah do jeho cti a pověsti, když jeho jméno bylo v celostátních médiích spojováno s předmětnou [anonymizováno] kauzou. Žalobce proto následně špatně spal, uzavřel se do sebe a s okolím přestal komunikovat. Oporou mu byla rodina a přátelé, kteří věřili v jeho nevinu a plně za ním stáli.

9. Žádné jiné významné dopady do rodinného, osobního života poškozeného již neshledal a odmítl tak mnohonásobné navýšení nemajetkové újmy až na částku [částka], kterého se žalobce domáhal mimo jiné i s tvrzením, že v důsledku [anonymizována dvě slova] a medializace se stal obětí loupežného přepadení. Prvostupňový soud neshledal příčinnou souvislost mezi touto událostí a nezákonným rozhodnutím o zahájení [anonymizována dvě slova]. V této souvislosti uvedl, že v projednávaném případě nebylo prokázáno, že by medializace jakkoliv vybočila z uvedených mezí o informovanosti veřejnosti médii o probíhajících trestních stíháních. Vychází-li medializace z veřejného projednání věci soudem (informace jsou tedy veřejnosti poskytovány na základě účasti zástupců médií při veřejném jednání soudu), nelze takovou medializaci bez dalšího přikládat státu k tíži (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu z [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka]).

10. V souladu s rozhodovací praxí Nejvyššího soudu (rozh. rozhodnutí [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]) provedl i komparaci s jinými obdobnými případy, ve kterých poškozeným hrozil rovněž vyšší trest odnětí svobody a došlo k zásahu do jejich osobního i profesního života, což soudy ohodnotily odškodněním okolo [částka].

11. Žalobě proto výrokem I co do [částka] (16 500 + 150 000) s příslušenstvím vyhověl a ve zbylém rozsahu výrokem II oba žalobní požadavky v celkové výši [částka] s příslušenstvím zamítl. O nákladech [anonymizováno] rozhodl dle § 142 odst. 3 o. s. ř., když částečně úspěšnému žalobci přiznal plnou náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši [částka].

12. Proti zamítavému výroku II podal žalobce včasné odvolání. Ohradil se proti 30% snížení základní částky zadostiučinění újmy, způsobené mu nepřiměřenou délkou [anonymizována dvě slova] z důvodu jeho složitosti. Akcentoval, že toto kritérium nemůže být důvodem pro provedenou korekci, když vyšší složitost, a tedy i celkovou délku [anonymizováno] zapříčinily orgány činné v [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] nestandardním, nezákonným postupem, když vytvořily tlak na nezávislé znalce. Vytkl soudu, že s touto skutečností se v odůvodnění napadeného rozsudku dostatečně nevypořádal. Zopakoval také své přesvědčení, že okolnosti posuzovaného [anonymizována dvě slova] jsou dostatečným důvodem nejen proto, aby soud při stanovení základní částky relutární náhrady za déletrvající [anonymizováno] vyšel z [částka] ročně, ale i pro stanovení vyššího odškodnění újmy, která mu byla způsobena nezákonným rozhodnutím o zahájení [anonymizována dvě slova]. Vymezil se i proti závěru o absenci příčinné souvislosti mezi loupežným přepadením a vedeným stíháním. Vyjádřil přesvědčení, že kauzální nexus mezi nezákonným rozhodnutím a [anonymizována dvě slova] třetích osob je nepochybně dán tím, že pokud by [anonymizována dvě slova] nebylo zahájeno, média by neinformovala veřejnost o skutečnostech, ze kterých pachatelé mohli nabýt dojmu, že předražováním [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] získal miliony korun. Konečně namítl, že soud prvního stupně pochybil i při stanovení nákladů [anonymizováno], když mu nepřiznal náhradu za dvě porady s právním zástupcem a nepřihlédl ani k tomu, že požadoval více peněžitých nároků. Navrhl proto, aby odvolací soud napadený zamítavý výrok II změnil tak, že uloží žalované povinnost zaplatit mu i zbylých [částka] s příslušenstvím a na nákladech [anonymizováno] před soudem prvního stupně částku [částka].

13. Žalovaná se včasným opravným prostředkem vymezila proti nákladovému výroku III s tím, že soud prvního stupně jí chybně uložil zaplatit žalobcem uhrazený soudní poplatek ve výši [částka], když jeho správná výše měla činit [částka], neboť předmětem [anonymizováno] byly jen dva samostatné nároky. Se zamítavým meritorním výrokem se pak plně ztotožnila a navrhla jeho potvrzení.

14. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně včetně [anonymizováno], které jeho vydání předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné.

15. Soud prvního stupně učinil dostatečná a pro posouzení věci podstatná skutková zjištění, přičemž důkazy nejen řádně provedl, ale i správně hodnotil (§ 132 o. s. ř.). V odůvodnění napadeného rozhodnutí jasně vyjádřil, o jaké důkazy opřel svá skutková zjištění, jakými úvahami se při jejich hodnocení řídil i jak věc posoudil po právní stránce. Odvolací soud s jeho skutkovými i právními závěry souhlasí a plně na ně odkazuje.

16. Předně je třeba konstatovat, že je správný a mezi účastníky i nesporný závěr o existenci nesprávného úředního postupu i nezákonného rozhodnutí, a tedy základní podmínka odpovědnosti státu byla v obou nárocích na zaplacení relutární náhrady nemajetkové újmy splněna.

Odškodnění imateriální újmy z nezákonného rozhodnutí

17. Nezákonným rozhodnutím (§ 8 OdpŠk) je zde usnesení o sdělení obvinění, když ustálená soudní judikatura za použití extenzivního výkladu zákona dospěla k závěru, že v případě [anonymizována dvě slova] je rozhodující jeho výsledek. Zastavení [anonymizována dvě slova] či zproštění obžaloby má tak stejné účinky jako zrušení pravomocného usnesení o vznesení obvinění pro nezákonnost (srov. rozsudek NS ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], publikovaný pod [číslo] ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 1991). Rozhodující je tedy výsledek [anonymizována dvě slova], když nezákonnost [anonymizována dvě slova] se projeví až jeho zastavením či zproštěním obžaloby, aniž se přihlíží ke správnosti postupu orgánů činných v [anonymizována dvě slova] při sdělení obvinění (k tomu co vedlo k tomuto postupu).

18. Lze souhlasit s tím, že každé [anonymizována dvě slova] negativně ovlivňuje osobní život trestně stíhaného, zasahuje do jeho integrity, a tedy [anonymizováno] až na zcela výjimečné případy (osoba opakovaně trestaná, odškodňované [anonymizována dvě slova] je zcela marginálního významu oproti [anonymizována dvě slova] paralelně s ním probíhajícím aj.) lze předpokládat. Při úvahách o přiměřené výši zadostiučinění způsobené v důsledku zahájení (vedení) [anonymizována dvě slova], které neskončilo pravomocným odsuzujícím rozhodnutím [anonymizováno] soudu, by měl soud zohlednit zejména povahu [anonymizováno] věci, délku [anonymizována dvě slova] a dopady [anonymizována dvě slova] do osobnostní sféry poškozené osoby, to vše s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem, za nichž k újmě došlo (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Je však vždy primárně na žalobci, aby v případě vzneseného požadavku na relutární náhradu nejen tvrdil, ale i prokázal míru a rozsah tohoto zásahu.

19. Soud prvního stupně proto při stanovení odpovídající formy zadostiučinění postupoval správně, když posuzoval kritéria, která se v těchto případech obvykle vyskytují a zpravidla mají vliv na rozsah způsobené újmy a tím i na výši případného zadostiučinění. Přihlédl tak zejména k povaze [anonymizováno] věci, hrozící [anonymizováno] sankci, délce [anonymizována dvě slova] a zejména následkům způsobeným [anonymizováno] řízením v osobnostní i profesní sféře poškozeného žalobce.

20. Při posouzení oprávněnosti nároku na finanční satisfakci za nezákonně zahájené [anonymizována dvě slova] správně přihlédl ke skutečnosti, že v rámci [anonymizována dvě slova] nebyl žalobce omezen na svobodě, [anonymizováno] zásadním způsobem nezasáhlo do jeho rodinného života (blízcí mu po celou dobu projevovali podporu) a že ostatní zásahy, které spočívaly v obavě z hrozícího [anonymizováno] postihu, natolik výrazně nepřekročily diskomfort, který je obvykle s [anonymizováno] stíháním spojen, aby odůvodňovaly přiznání mimořádně vysokého finančního odškodnění.

21. Lze rovněž přisvědčit tomu, že žalobcova tvrzení, kterými odůvodňoval mimořádně vysoký, iluzorní nárok na finanční odškodnění (nepředložil žádný srovnatelný případ), pak v převážné míře zůstala u obecných formulací o zásahu do osobního a rodinného života, aniž by uvedl (tím méně prokázal) konkrétní citelný zásah, pro který by se mu mělo mimořádného odškodnění dostat. (neoznačil jiný než obvyklý obecný zásah do rodinného a osobního života).

22. Závěr soudu prvního stupně o výši přiznané relutární náhrady obstojí i při komparaci s obdobnými případy. Prvostupňový soud přistoupil ke komparaci s jinými pravomocnými rozsudky (bod 24 až 32 rozsudku), které se v podstatných znacích shodovaly s posuzovaným [anonymizováno] řízením. V jednom z nich byl poškozený rovněž mediálně známou osobou a [anonymizována dvě slova] se měl dopustit při výkonu svého povolání (vysoký důstojník [příjmení]), se kterým společnost spojuje vyšší nároky na dodržování morálky a profesní etiky (srovnání s rozsudkem Městského soudu v Praze sp. zn. [spisová značka]). Přiléhavá je rovněž komparace s rozsudkem zdejšího odvolacího soudu sp. zn. [spisová značka], který rozhodoval o totožných nárocích poškozeného, jenž v posuzovaném [anonymizována dvě slova] byl spoluobžalovaným žalobce, a v odškodňovacím [anonymizováno] nebyly shledány žádné skutečnosti, které by vedly soud k závěru, že jeho obava o výsledek [anonymizováno] a útrapy s ním spojené byly výrazně jiné (menší či větší). Ve všech srovnávaných případech se poškozeným dostalo menší relutární náhrady nebo náhrady, která výrazně nepřesáhla žalobci přiznaných [částka] (ve věci sp. zn. [spisová značka] byla žalobci přiznáno finanční odškodnění ve výši [částka], hrozil mu však vyšší trest a byl podroben zkoumání [anonymizována dvě slova]).

23. Důvodem pro zvýšení relutární náhrady pak nemůže být ani loupežné přepadení, kterému byl žalobce v době [anonymizována dvě slova] vystaven, když mezi sdělením obvinění a [anonymizována dvě slova] třetích osob vůči němu nelze dovodit příčinnou souvislost. Není možné přenášet vinu za nezákonné jednání z pachatele [anonymizována dvě slova] na stát jen proto, že pachatel, který se rozhodl, že se bude živit nepoctivě ([anonymizována dvě slova]), se mohl na základě sdělení obvinění či z informací podávaných médii domnívat, že jeho oběť je dobře finančně zabezpečena. V opačném případě, pokud by chtěl soud závěr o existenci kauzálního nexu učinit, musel by dospět k nepřijatelnému závěru, že pachatel či pachatelé [anonymizována dvě slova] za své trestněprávní jednání (loupež) neodpovídali, jednali z přímého podnětu státu, neboť nemohli jinak (nemohli své jednání svobodnou vůlí ovlivnit), a byli tak k němu vytýkaným nezákonným postupem orgánů činných v [anonymizována dvě slova] donuceni.

24. V této souvislosti lze parafrázovat i konstatování soudu prvního stupně, že stát neodpovídá za způsob, jakým sdělovací prostředky informují o probíhajícím vyšetřování (viz správný odkaz prvostupňového soudu na rozh. dovolacího soudu sp. zn. [spisová značka]).

25. Nedůvodná je rovněž námitka žalobce, že soud nepřihlédl k nestandardnímu vedení [anonymizována dvě slova], když tak učinil v bodu 33 a 34 odůvodnění napadeného rozsudku; odvolací soud na ně v plném rozsahu odkazuje. Navíc v posuzované věci nebyl zjištěn žádný úmyslný excesivní postup či libovůle orgánů činných v [anonymizována dvě slova] ve vztahu k žalobci (bod 9 rozsudku) a v [anonymizována dvě slova] se plně uplatnil princip volného hodnocení důkazů, při kterém je posledním arbitrem při stanovení váhy a hodnoty jednotlivých důkazních prostředků (i znaleckých posudků) nezávislý soud, což se bezpochyby projevilo i v konečném výsledku posuzovaného [anonymizována dvě slova] (zproštění žalobce).

26. Odvolací námitky tak nejsou způsobilé zpochybnit závěr o výši přiměřeného odškodnění nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím o zahájení [anonymizována dvě slova]. Navíc ani neobsahují žádné nové konkrétní skutečnosti, které by svědčily o citelném zásahu do osobní integrity žalobce, které by odůvodňovaly přiznání tak mimořádně vysokého finančního odškodnění.

Odškodnění nemajetkové újmy vzniklé žalobci nesprávným úředním postupem

27. Odvolací soud souhlasí také se závěrem, že posuzované [anonymizováno] trvalo nepřiměřeně dlouhou dobu, a odpovědnost žalované je tak i z tohoto odpovědnostního titulu dána (žalovaná tuto skutečnost ani nesporuje).

28. Délka soudního [anonymizováno] je nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu, tj. soudu, nikoliv žalobce, příp. od něj odlišných účastníků [anonymizováno]. Při posuzování přiměřenosti doby [anonymizováno] soud váží celkový pohled na [anonymizováno], přičemž podle dosavadní rozhodovací praxe lze v určité fázi [anonymizováno] tolerovat i existenci průtahu za předpokladu, že celková doba [anonymizováno] není nepřiměřená; naopak v [anonymizováno], v němž soud učinil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, je možné konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba [anonymizováno] jeví nepřiměřeně dlouhou.

29. V této souvislosti je třeba připomenout, že [anonymizována dvě slova], na rozdíl od civilního soudního [anonymizováno], je vedeno zásadou vyšetřovací a orgány činné v [anonymizována dvě slova] tak musí rozhodné skutečnosti vyhledávat. Jeho časovou náročnost proto nelze jednoduše poměřovat s řízením civilním, kde strany jsou zatíženy břemenem tvrzení a důkazním, a tedy se převážně lze spolehnout na aktivitu stran. Oproti tomu obviněného či obžalovaného toto břemeno netíží, a ten tak může zvolit procesní taktiku, při které svou pasivitou brání shromáždění podstatných zjištění nezbytných pro ukončení [anonymizována dvě slova]. V posuzované věci tak není bez významu, že celé [anonymizováno] bylo zatíženo výslechy řady svědků, velikým množstvím listinných důkazů i znaleckým zkoumáním (spis měl 65 svazků), které odhalování hospodářské [anonymizováno] činnosti, na kterém se sofistikovaně podílí větší počet klientelisticky provázaných osob, vyžaduje. Hodnocení kritéria postupu orgánů činných v [anonymizována dvě slova] a jeho procesní složitosti proto nelze nic vytknout.

30. Závěr o přiměřenosti celkové délky posuzovaného [anonymizováno] i výše přiměřeného finančního odškodnění je správný, když soud prvního stupně řádně hodnotil i zbylá kritéria dle § 31a OdpŠk, a v úvahu vzal všechna hlediska relevantní pro toto rozhodnutí tak, jak vyplývají z ustálené judikatury.

31. Odvolací soud proto žalobcem napadený zamítavý výrok o věci samé (II) jako věcně správný potvrdil. Změnil však nákladový výrok III, když oprávněnou shledal jen námitku žalované, že předmětem [anonymizováno] byly dva samostatné nároky a soudní poplatek tak měl být vyměřen ve výši [částka]. Vzhledem k tomu, že rozsah i výši zbylé části žalobcem účelně vynaložených nákladů [anonymizováno] prvostupňový soud správně stanovil, změna se projevila jen v jejich snížení o nedůvodně vyměřenou část soudního poplatku v rozsahu [částka].

32. O nákladech odvolacího [anonymizováno] rozhodl podle zásady úspěchu ve věci vyjádřené v ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř., když v tomto stadiu plně úspěšné žalované přiznal na nákladech [anonymizováno] tři paušální náhrady po [částka] za vyjádření, přípravu na jednání a účast na něm (vyhl. č. 254/2015 Sb.).