o odvolání žalobce i žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu v části, ve které se žalobce domáhal zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení (výrok I), žalované uložil povinnost zaplatit žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení (výrok II) a dále jí uložil povinnost zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku [částka] k rukám právního zástupce žalobce (výrok III).

2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal zaplacení žalované částky s odůvodněním, že s žalovanou jednal o poskytnutí služeb spočívajících v dodání komplexního řešení rekonstrukce nemovitosti ve vlastnictví žalobce, a to rodinného domu na adrese [anonymizována dvě slova], který je součástí pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, vše zapsáno na [list vlastnictví] pro k. ú. [anonymizováno], [územní celek] na [anonymizováno], okres [okres], u [stát. instituce], [stát. instituce] (dále též„ nemovitost žalobce“). Žalobce poskytl žalované zálohovou platbu ve výši [částka], a to na základě podpisu listiny obsahující předběžný rozpočet zamýšlených prací. Žalobce měl po celou dobu jednání se žalovanou za to, že je ve smluvním vztahu se žalovanou jako fyzickou osobou, neboť takto se s žalovanou dohodli, protože žalovaná není plátcem DPH a cena tak mohla být účtována bez DPH. Žalobce neměl důvod se domnívat, že smluvní vztah vznikl mezi ním a [právnická osoba] – [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] žalovaná používá i v souvislosti se svými aktivitami fyzické osoby jako svoji obchodní značku. Ze strany žalované navíc nebylo nikdy dáno žalobci najevo, že jedná za [právnická osoba] – [právnická osoba] Vzhledem k tomu, že poskytnuté podklady pro rekonstrukci nemovitosti žalobce neodpovídaly předchozí dohodě, požaduje žalobce vrácení poskytnuté zálohy.

3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby z důvodu nedostatku své pasivní věcné legitimace. Zdůraznila, že s žalobcem nikdy nejednala samostatně jako fyzická osoba podnikatel, ale vždy výlučně za [právnická osoba] – [právnická osoba], což vyplývá z emailové komunikace mezi stranami, jakož i z dalších listin. Nárok na vydání bezdůvodného obohacení tak žalobci nevznikl vůči žalované, ale ani vůči [právnická osoba] – [právnická osoba], neboť částka uhrazená na záloze odpovídá rozsahu dokončeného díla.

4. Napadený rozsudek je již druhým rozhodnutím soudu prvního stupně ve věci samé, když předchozí rozsudek byl zdejším soudem zrušen. Odvolací soud se ve svém rozhodnutí ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ztotožnil se závěry soudu prvního stupně v tom, že žalovaná prokazatelně do [datum] jednala jako zástupkyně [právnická osoba] — [právnická osoba] Závěry soudu prvního stupně, že se tak dělo i po tomto datu, měl však za předčasné. Odvolací soud tak uložil soudu prvního stupně doplnit dokazování, zaměřit se na vystavení zálohové faktury a odvedení DPH z této částky v zákonem stanovené lhůtě. V případě, že by po doplnění dokazování soud prvního stupně dospěl k závěru, že smlouva byla uzavřena mezi žalobcem a žalovanou, uložil odvolací soud soudu prvního stupně zabývat se otázkou, zda bylo alespoň částečně plněno a zda jsou výsledky činnosti žalované pro žalobce využitelné a jaká je jejich hodnota.

5. Soud prvního stupně svá skutková zjištění včetně zjištění učiněných z doplněného dokazování podrobně popsal v bodech 4 až 24 napadeného rozsudku a pokud jde o rozsah provedené práce též v bodech 30 až 33 napadeného rozsudku. Odvolací soud pro stručnost na tuto část rozsudku soudu prvního stupně odkazuje. Soud prvního stupně pak svá skutková zjištění shrnul tak, že uvedl, že po doplněném dokazování dospěl k závěru, že ačkoli žalovaná skutečně vystupovala v počátcích jako jednatelka [právnická osoba] – [právnická osoba], dělo se tak pouze do [datum], zde odkázal na odůvodnění předchozích rozsudků, zejména odst. 16. rozsudku Městského soudu v Praze, sp. zn. [spisová značka]. Z dalších provedených důkazů pak vyplynulo, že žalovaná dne [datum] přijala od žalobce žalovanou částku. Peníze byly žalované předány žalobcem osobně a v hotovosti, o čemž svědčí í potvrzení ze dne [datum]. Všichni svědci navržení stranou žalovanou tvrdili, že s žalovanou vždy jednali a spolupracovali pouze jako s jednatelkou [právnická osoba] – [právnická osoba] a stejně tak pracovali i na projektu pro žalobce. Uváděli, že žalovaná pro ně byla vždy [anonymizováno]. I když je tedy z výpovědí svědků nepochybné, že žalovanou spojovali s touto značkou, nevyplynulo z jejich výpovědí jednoznačně, že by se mělo jednat o [právnická osoba] – [právnická osoba], neboť jak bylo prokázáno již dříve, žalovaná jako podnikající fyzická osoba značku [anonymizováno] používala (viz registrace domény, výpis ze živnostenského rejstříku) a adresa sídla [právnická osoba] – [právnická osoba] a žalované jako podnikající fyzické osoby je shodná. Výpovědi svědků [příjmení], [příjmení], [jméno], [příjmení] tak nepřinesly žádná zásadní zjištění, na jejichž základě by bylo možné uzavřít, zda i po [datum] žalovaná vystupovala ve vztahu se žalobcem jako jednatelka společnosti či jako podnikající fyzická osoba. Žalovaná dokládala svá tvrzení, že vystupovala jako jednatelka společnosti, i fakturami vystavenými Ing. [jméno] [příjmení], se kterou měla na projektu spolupracovat. Z těchto faktur je zřejmé, že byly vystaveny [právnická osoba] – [právnická osoba] a je v nich zahrnuta i práce na projektu pro žalobce. Jak svědkyně i žalovaná uvedly, mělo se jednat o faktury, které se nacházejí v účetnictví [právnická osoba] – [právnická osoba] Tyto důkazy byly znevěrohodněny výpovědi svědkyně [příjmení], účetní [právnická osoba] – [právnická osoba], která uvedla, že všechny faktury, které jí předávala žalovaná, byly označeny číselnou řadou, červenou tužkou se na ně dopsalo číslo, které korespondovalo s účetním systémem. Po skončení spolupráce (ukončení roku [rok]) byly veškeré materiály předány zpět jednatelce společnosti. Faktury vystavené svědkyní [příjmení], na které se odkazovala žalovaná, však takovéto [anonymizováno] neměly. Soud prvního stupně neuvěřil tvrzení žalované, že tyto faktury byly skutečně vystaveny [právnická osoba] – [právnická osoba] Nevěrohodnost obrany žalované je zřejmá i z dalších účetních kroků, a to dodatečného přiznání k dani z přidané hodnoty za období ledna [rok] podaného [datum] a z listiny nazvané důvody pro podání dodatečného daňového přiznání, z nichž vyplývá, že do účetnictví [právnická osoba] – [právnická osoba] byla částka přijatá od žalobce doúčtována až koncem [anonymizováno] [rok], kdy byla také dodatečně doúčtována i do pokladny této společnosti. Jak uvedla svědkyně [příjmení], přijetí zálohy v hotovosti bylo velmi nestandardním postupem, 99% záloh bylo vždy hrazeno na základě zálohové faktury na účet. S ohledem na shora uvedené proto soud prvního stupně dospěl k závěru, že poté, [anonymizováno] nebyla uzavřena dohoda mezi žalobcem a [právnická osoba] – [právnická osoba], jednal žalobce pouze se žalovanou jako fyzickou osobou, pro tyto závěry soudu svědčí jednak nestandardní postup při předávání zálohy a jednak i její opožděné zaúčtování a dodatečně odvedená DPH. Soud prvního stupně tedy uzavřel, že žalovaná je ve věci pasivně věcně legitimovaná.

6. Pokud jde o hodnotu provedené práce, soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že byla provedena první část studie, a to seznámení se zakázkou, konzultace požadavků klienta v ceně [částka] a byly započaty práce na druhé části studie, do které patří výtvarná studie interiéru, odsouhlasení cílových představ s klientem, vypracování konceptu řešení dispoziční studie, dispoziční varianty, řešení prostor, objasnění všech souvislostí, návrh řešení změn, které se propíší v exteriéru, prezentace ke hmotovému řešení, hmotová 3D studie prostor bez materiálových vlastností, výběr finální dispoziční varianty, zapracování finální vybrané dispozice do výkresů stávajícího stavu. Zhotoveny měly být výkresy, dispoziční varianty v řešení domu, pohledy a prováděcí výkres změn. Zde vycházel soud prvního stupně zejména z výpovědi svědkyně [příjmení] a listin založených do spisu. Ze strany žalované byly zpracovány dispoziční varianty řešení interiéru, navrhovala se různá řešení, a jak prokazuje i korespondence účastníků (emaily z [anonymizováno] [rok]), odsouhlasila se celková koncepce rekonstrukce. Třetí částí mělo být souborné výtvarné, barevné a materiálové řešení interiéru, výsledkem měly být výkresy elektroinstalace, rozvodů vody, výkresy podlah, spárořez v měřítku [anonymizováno], umístění sanity a baterií, kuchyňské linky. Jako čtvrté mělo být zhotoveno navržení interiéru pro realizaci domu. Měly být zhotoveny realizační výkresy atypových a typových prvků. V této tabulce je pak uvedeno i ocenění provedených prací podle započitatelné užitné plochy pro návrh a realizaci interiéru, a to v 1. nadzemním podlaží 140 m. Cena za první část zakázky byla stanovena paušálně na [částka], v druhé části výtvarné studie interiéru 1. nadzemního podlaží terasy a garáže byla cena stanovena [anonymizováno] [spisová značka], tj. [částka], třetí část souborné výtvarné barevné a materiálové řešení interiéru bylo v ceně 550 [spisová značka], tedy [částka], a návrh interiéru pro realizaci interiéru byl v ceně [anonymizováno] [spisová značka], tedy [částka]. Zapracován byl i pátý bod, a to návrh exteriéru domu v ceně [částka] celkem. V případě objednání autorského dozoru při samotné realizaci a spolupráci (za realizaci byla stanovena částka [anonymizováno] [spisová značka], při [anonymizováno] hodinách počítáno [částka]. Toto nacenění bylo vypracováno 4. [anonymizováno] (zřejmě [rok] – poznámka odvolacího soudu). Soud prvního stupně tedy uzavřel, že pokud jde o druhou část, byla pouze zahájena, neboť nedošlo k odsouhlasení finálního dispozičního řešení. Provedeno bylo tedy cca 50 % (provedeno bylo odsouhlasení cílových představ, vypracování konceptu dispoziční studie a návrh změn dispozic interiéru, nedokončeno hmotová 3D studie a rozpracování finální dispozice). Skutečnost, že finální dispozice nebyla dotažena, prokazuje emailová korespondence mezi účastníky řízení z [anonymizováno] [rok], kdy sice žalobce odsouhlasil základní část zvolené varianty dispozičního řešení, rozmístění pokojů, žádal však upravit řešení koupelny pro hosty, prádelny a umístění [příjmení] v koupelně u hlavní ložnice. Tyto otázky nebyly vyřešeny, neboť spolupráce mezi stranami skončila. Soud prvního stupně tedy dospěl k závěru, že je třeba práce vykonané na druhé fázi studie - původně oceněné na částku [částka], ocenit částkou [částka], neboť jak vyplynulo z popisu této fáze a z provedeného dokazování, byla provedena cca ½ zde uvedených činností. K tomu dále konstatoval, že žalovaná a slyšená svědkyně [příjmení] sice uvedly, že byly průběžně činěny i úkony zahrnuté v dalších fázích studie, tyto však dle názoru soudu prvního stupně nelze honorovat odměnou, neboť proto, aby se mohlo přikročit k fázi 3 studie, muselo by dojít k odsouhlasení finálního dispozičního řešení interiéru a k tomu, jak je výše uvedeno, nedošlo. Za této situace soud prvního stupně dospěl k závěru, že je možné žalované za část provedeného díla přiznat toliko [částka].

7. Po právní stránce soud prvního stupně odkázal na [ustanovení pr. předpisu]“). Uzavřel tedy, že mezi stranami tak byla platně uzavřena smlouva o dílo dle § 2586 o. z., jejímž předmětem bylo zhotovení studie komplexního řešení rekonstrukce nemovitosti vlastněné žalobcem – rodinného domu na adrese [anonymizována dvě slova], který je součástí pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, vše zapsáno na [list vlastnictví] pro k. ú. [anonymizováno], [územní celek] na [anonymizováno], okres [okres], u [stát. instituce], [stát. instituce] (dále„ nemovitost“). Žalované byla poskytnuta v hotovosti zálohová platba ve výši [částka], a to na základě podpisu listiny obsahující předběžný rozpočet zamýšlených prací. [příjmení] skutečností bylo i to, že práce nebyly dokončeny a smlouva zanikla na základě dohody obou stran ke dni [datum]. Za dílo byla uhrazena záloha, bylo tedy na straně žalované, aby prokázala, že cena dosud zhotoveného díla odpovídá uhrazené záloze. Z provedeného dokazování vyplynulo, že cena provedeného díla je rovna částce [částka], [anonymizováno] do této částky tedy soud prvního stupně žalobu zamítl. Zbývající část složené zálohy je bezdůvodným obohacením na straně žalované, a proto dle § 2991 o. z. uložil žalované povinnost tuto částku vrátit zpět žalobci. [anonymizováno] do částky [částka] s příslušenstvím bylo žalobě vyhověno. Příslušenství představují úroky z prodlení dle [ustanovení pr. předpisu]

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 20,04 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 60,02 % a úspěchu žalované v rozsahu 39,98 %).

9. Proti tomuto rozsudku, a to do výroků II a III, podala včasné a přípustné odvolání žalovaná, a to z důvodů § 205 odst. 2 písm. d), e) a g) o. s. ř. Nesouhlasila především s posouzením otázky pasivní legitimace žalované. Setrvávala na své argumentaci, že ona jako fyzická osoba žádnou smlouvu s žalobcem neuzavřela a jako fyzická osoba od něj žádné plnění nepřijala, na její straně tak nemohlo dojít k bezdůvodnému obohacení. Po celou dobu jednání s žalobcem komunikovala výlučně jako jednatelka [anonymizována dvě slova] – [právnická osoba] (dále jen [anonymizováno]), tedy jak před [datum], tak po tomto datu. Veškerá komunikace byla podepsána [právnická osoba] spolu s uvedením sídla této společnosti. V emailech také hovořila v množném čísle, tedy bylo zřejmé, že na zakázce pracuje více osob. Některé emaily byly dokonce přeposílány od svědkyně [příjmení]. V návrhu smlouvy o dílo, která nakonec nebyla uzavřena je jako smluvní strana zhotovitel označena [anonymizováno] nikoliv žalovaná. Odkázala m. j. na rozpočet, ze kterého vyplývá, že jde o rozpočet [anonymizováno], a u ceny je uvedeno, že je bez DPH. Namítala také, že má sice stále živnostenské oprávnění jako fyzická osoba, ale pouze pro zprostředkování služeb, naproti tomu [anonymizováno] má živnostenské oprávnění jak pro provádění staveb, jejich změn a jejich odstraňování, tak pro činnost návrhářskou a designérskou. A dále, že v rozhodné době měla žalovaná jako podnikající fyzická osoba sídlo na adrese [adresa]. Žalobce tak uhradil zálohu v sídle [právnická osoba] a ta mu vystavila příjmový pokladní doklad. Na architektonické studii je také zcela jasně uvedeno, že je zpracovává [anonymizováno] s uvedením sídla společnosti a odkazem na webové stránky. Následně žalovaná polemizovala s hodnocením svědeckých výpovědí soudem prvního stupně, kdy na rozdíl od soudu prvního stupně měla za to, že výpovědi svědků [příjmení], [jméno], [příjmení], [příjmení], [příjmení] prokazují tvrzení žalované o tom, že nejednala jménem svým, nýbrž za [právnická osoba]. Současně argumentovala, že i pokud jde o svědka [příjmení], i tomu služby poskytovala [právnická osoba] a tomuto svědkovi byla vystavena faktura touto společností. Namítala, že dodatečné odvedení DPH ze zálohové faktury nebylo nijak účelové, když DPH bylo odvedeno dne [datum] a žaloba byla podána až dne [datum]. Odůvodnění rozsudku tak nemá podklad v provedeném dokazování, neboť z výpovědi svědkyně [příjmení] a [příjmení] vyplynulo, že žalobce předal zálohu v kancelářských prostorách [právnická osoba]. Z výpovědí svědků [jméno], [příjmení], [příjmení] a [příjmení] pak vyplynulo, že žalovaná jako fyzická osoba nevykonává žádnou činnost, ale vystupuje výlučně jako jednatelka [právnická osoba]. Z výslechů tak nijak nevyplynulo, že by měla být zaměněna obchodní značka [anonymizováno] se [právnická osoba]. Také je nesprávná úvaha soudu prvního stupně, že jak žalovaná, tak [právnická osoba] měly mít shodnou adresu. To platilo až ode dne [datum].

10. Dále žalovaná argumentovala, že nelze souhlasit s tím, že by výslech svědka [jméno] ve věci nepřinesl žádné zásadní zjištění, když naopak z jeho výslechu jednoznačně vyplynulo, že žalovaná vždy jednala jako jednatelka [anonymizováno], a to i v případě žalobce. V řízení bylo dále prokázáno jak předloženými fakturami, tak výslechem svědkyně [příjmení], že na daném projektu pro [anonymizováno] spolupracovala právě svědkyně [příjmení], jež následně svoji činnost na projektu [anonymizováno] vyúčtovala a [právnická osoba] jí fakturovanou odměnu uhradila. Závěr soudu prvního stupně o znevěrohodnění těchto důkazů výpovědí svědkyně [příjmení] je dle žalované zavádějící a neodpovídající provedenému dokazování. Svědkyně [příjmení] vypověděla, že si na předané faktury červeně dopisovala čísla odkazující na číslo v účetním systému. Svědkyně [příjmení] však pro účely tohoto soudního řízení vystavila kopie předmětných faktur, jež následně byly založeny do spisu, a tedy tyto listiny nemohly červeně dopsané údaje obsahovat. Dle názoru žalované, pokud měl soud prvního stupně za to, že žalovaná přes výše uvedené důkazy neprokázala, že uvedené faktury byly vystaveny [právnická osoba], měl v tomto směru žalovanou poučit dle [ustanovení pr. předpisu] Uvedené faktury má tedy [právnická osoba] i svědkyně [příjmení] vedeny v účetnictví, což lze prokázat knihou přijatých faktur za daný rok či doklady o úhradě těchto faktur.

11. Žalovaná připustila chybu v předání účetního dokladu se zpožděním, což je uvedeno i v textu dodatečného daňového přiznání. Nejednalo se však ze strany [anonymizováno] o účelové jednání, když důvodem tohoto postupu byla pouze snaha [anonymizováno] vyjít žalobci vstříc. Žalobce totiž původně [anonymizováno] sdělil, že se rozhoduje, zda bude chtít mít fakturu vystavenou na sebe jako na fyzickou osobu nebo na jím určenou společnost. Uvedené ostatně potvrzuje i e-mail [anonymizováno] ze dne [datum], kde se [anonymizováno] žalobce dotazuje, zda žalobce chce mít fakturu vystavenou na fyzickou osobu nebo na společnost. Uhrazení zálohy v hotovosti bylo nestandardní, což ostatně při svém výslechu připustila i žalovaná, neboť většinou jsou zálohy mnohem vyšší, a proto tyto platby musí být prováděny bezhotovostně. Uhrazení zálohy v hotovosti však bylo výslovným požadavkem žalobce, kterému [anonymizováno] vyhověla. Vzhledem k tomu, že [anonymizováno] v kanceláři nevystavuje faktury, což pro tuto společnost činí externí společnost (jak bylo v řízení prokázáno výslechem svědkyně [příjmení]), [anonymizováno] dne [datum] po přijetí zálohy v hotovosti vystavila příjmový pokladní doklad. [příjmení] fakturu by následně vystavila externí účetní společnost, nicméně [anonymizováno] neměla v danou dobu od žalobce podklady pro vystavení této faktury, který se rozhodoval, zda chce mít fakturu vystavenou na fyzickou osobu, nebo na společnost. Nestandardní postup při předání zálohy tak v žádném případě neodůvodňuje závěr soudu prvního stupně o tom, že by žalobce jednal se žalovanou jako s fyzickou osobou. Žalovaná zdůraznila, že jako fyzická osoba nepodniká již cca 20 let. [příjmení] [právnická osoba] jednala i v případě svědka [příjmení].

12. Pokud jde o hodnotu provedených prací, podrobně argumentovala, že ta přesahuje složenou zálohu a nesouhlasila s vyčíslením hodnoty provedených prací způsobem provedeným soudem prvního stupně. Argumentovala, že součástí odměny měla být i náhrada cestovních nákladů. V otázce nákladů řízení pak nesouhlasila s přiznáním úkonu za vyjádření z [datum], neboť tento úkon se týkal námitky podjatosti vznesené žalobcem a nejednalo se o vyjádření ve věci samé.

13. Žalobce ve vyjádření k odvolání vyvracel námitky žalované. K její námitce ohledně sídla žalované jako fyzické osoby, které dle její argumentace mělo být na adrese [adresa], až od [datum], uvedl, že žalovaná však měla v době uzavření smlouvy tuto adresu uvedenou jako adresu pro vypořádání závazků pro případ ukončení činnosti ve smyslu [ustanovení pr. předpisu]. Také tuto adresu měla jako jednatelka [anonymizováno] od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] zapsánu v obchodním rejstříku. Schůzky navíc probíhaly na více místech a svědkyně [příjmení] a [příjmení] mu nikdy nebyly představeny. Žalobce složil k rukám žalované částku [částka] s tím, že tato částka nebude navyšována o DPH. Pokud by tato částka měla být zaúčtována [právnická osoba], musela by být navýšena o DPH. Až po ukončení spolupráce žalobce s žalovanou v květnu [rok] byla tato částka zaúčtována [anonymizováno] a byla z ní odvedena DPH, byla však zaúčtována včetně DPH, tedy částka bez DPH pak tvořila [částka], zbytek byl DPH. Toto zaúčtování bezprostředně navazuje na email o ukončení spolupráce z [datum] a výzvy k vrácení zálohy. Právě z tohoto dodatečného účelového zaúčtování částky na [právnická osoba] v bezprostřední návaznosti na skončení spolupráce je i v souladu s předchozí instrukcí odvolacího soudu nutno dovozovat, že zaúčtování bylo provedeno v rámci obrany žalované (po zaslání informace o ukončení smlouvy a e-mailové výzvy k vrácení finančních prostředků), tak, aby žalovaná následně mohla vznést námitku nedostatku pasivní věcné legitimace. Ostatně žalovaná byla opakovaně vyzývána jak soudem, tak žalobcem prostřednictvím soudu k tomu, aby doložila, jak byla hotovost vložena do pokladny [právnická osoba] a jak byly žalobci zaslány či předloženy vyhotovené účetní doklady. Svou povinnost tvrzení a důkazní k těmto aspektům žalovaná nikdy nesplnila a žádné důkazy nedoložila. V této situaci tak nelze námitku nedostatku pasivní věcné legitimaci již přijmout jako jakkoliv relevantní. Příjmový pokladní doklad na přijetí částky [částka] byl [právnická osoba] vytvořen až dodatečně. Žalobce při předání zálohy obdržel žalovanou podepsaný časový harmonogram, na němž bylo žalovanou převzetí částky [částka] potvrzeno. Dále žalobce zdůraznil, že to byla žalovaná, kdo byl vlastníkem ochranné známky [anonymizováno] a domény [webová adresa], nebyla to [právnická osoba], tedy [právnická osoba] – [právnická osoba] Žalobce poté odkázal na zrušující rozhodnutí odvolacího soudu a zdůraznil, že žalovaná neprokázala, že by [právnická osoba] předala příjmové a účetní doklady (ohledně zálohy) žalobci a ten nebyl ani informován o tom, že tato částka byla následně zaúčtována [právnická osoba] a byla z ní odvedena DPH. Žalobce dále namítal, že nebylo prokázáno, že by byl tvrzený rozsah prací žalobci žalovanou předán, byl by mu k užitku a bez vad, nicméně akceptoval v tomto ohledu názor soudu prvního stupně. Závěrem pak nesouhlasil s námitkami proti hodnocení důkazů soudem prvního stupně a uvedl s odkazy na judikaturu Nejvyššího soudu (rozhodnutí sp. zn. [spisová značka] a sp. zn. [spisová značka]), že důkazy byly soudem prvního stupně hodnoceny řádně v souladu s touto judikaturou. Navrhl proto, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil.

14. Žalobce současně podal odvolání proti výroku o nákladech řízení. Měl za to, že se soud prvního stupně při rozhodování o nákladech řízení měl zabývat průběhem řízení a působením žalované napříč řízením, kdy vyjma dvou úkonů, a to jednání dne [datum], při němž byla vyslechnuta svědkyně [příjmení] i k otázce reálně poskytnutého plnění a dne [datum], kde žalovaná tvrdila a označovala důkazy k otázce reálně poskytnutého plnění, se veškerá procesní obrana žalované týkala otázky pasivní legitimace. Žalovaná předkládala řadu vykonstruovaných důkazů, aby důvodnost této námitky prokázala. Důkazy byly navíc tříštěny a soudu dodávány v časových odstupech. Tato obrana se však ukázala jako nevěrohodná. Pokud by tedy žalovaná přistoupila ke své obraně legitimně, nedošlo by k tak neúměrnému nárůstu nákladů řízení. Odkázal zde na komentářovou literaturu. Navrhl proto separaci nákladů dle § 147 odst. 1 o. s. ř. či s ohledem na postup soudu dle [ustanovení pr. předpisu] i zohlednění tohoto ustanovení při rozhodování o nákladech řízení. Požadoval tedy 23 úkonů a 23 paušálních náhrad a zaplacený soudní poplatek na náhradě nákladů řízení úhradu částky [částka].

15. K odvolání žalobce se stručně vyjádřila žalovaná. Odmítla jeho argumentaci v otázce nákladů řízení. Namítla, že stále trvá na nedostatku své pasivní legitimace, přičemž má právo zvolit tuto námitku v rámci své obrany. Žalovaná řádně tvrdila i označila důkazy, byl to naopak žalobce, kdo dostatečně netvrdil a neprokazoval ani přes výzvy dle [ustanovení pr. předpisu] k otázce okolností uzavření smlouvy s žalovanou. Současně neshledala podmínky pro aplikaci § 147 dost. 1 o. s. ř. ani [ustanovení pr. předpisu] Uvedla, že k postupu dle § 136 o. s. ř. v dané věci nebyl důvod.

16. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, podle § 212 a § 212a o. s. ř., a odvolání žalobce ani odvolání žalované neshledal důvodným.

17. Soud prvního stupně v zásadě dostatečně zjistil skutkový stav a tento i správně právně posoudil.

18. Odvolací soud doplnil dokazování, především s ohledem na odvolací námitky, provedením listinných důkazů ve spise již založených v souladu s § 213 odst. 3 o. s. ř. Vzhledem k výtkám žalované v odvolání též vyzval žalovanou dle [ustanovení pr. předpisu] k předložení příjmového pokladního dokladu, na základě kterého účetní, svědkyně [příjmení], dle své výpovědi měla vystavit fakturu na složenou zálohu a provést dodatečné daňové přiznání k DPH ve vztahu k žalobcem složené záloze. Tento důkaz byl odvolacímu soudu předložen alespoň k nahlédnutí a pořízení kopií, hodnocen bude dále. Odvolací soud také vyzval žalovanou dle [ustanovení pr. předpisu] k doplnění tvrzení a důkazů ohledně jí obecně tvrzeného nároku na cestovné, žalovaná však v reakci na tuto výzvu již na přiznání nákladů na cesty na předmětnou nemovitost žalobce (dle cenové nabídky ve výši [částka] za km bez DPH) netrvala.

19. Z doplněných důkazů odvolací soud zjistil dále uvedené skutečnosti. Z příjmového pokladního dokladu, stvrzenka [číslo] na částku [částka] s datem [datum], kde je v kolonce firma uvedeno [právnická osoba], [adresa], dále je uvedeno [anonymizováno] a [anonymizováno], že byl vystaven na částku [částka]. Z kopie pokladní knihy odvolací soud dále zjistil, že tento doklad byl společností [právnická osoba], zaúčtován dne [datum].

20. [jméno] [příjmení] komunikoval v roce [rok] se svědkyní [příjmení], která vystupovala za [anonymizována dvě slova] – [právnická osoba], a komunikovala z emailové adresy: [email] Touto společností mu bylo i fakturováno, což odvolací soud zjistil z emailové korespondence a faktury ([číslo listu]).

21. Žalobce zaslal žalované dne [datum] jí dříve vyžádané dokumenty, a to výkresy skutečného stavu předmětného domu žalobce zpracované v listopadu [rok] [jméno] [příjmení], a to především půdorys přízemí, podkroví a příčný řez domem, což odvolací soud zjistil z emailové korespondence. Žalobce požadoval po žalované také zpracování rozpočtu prací pro účely žádosti o úvěr, žalovaná mu v přílohách emailů ze dne [datum] a [datum] zaslala studie a rozpočty týkající se jiných nemovitostí jako návod. Žalobce žalovanou emailem ze dne [datum] informoval, že se ve věci zpracování rozpočtu obrátí na třetí osobu ([jméno], v tvrzeních vysvětluje, že se jednalo o [jméno] [příjmení]). Od žalované obdržel emailem dne [datum] plán bouracích prací k předmětné nemovitosti, který zaslal [jméno] [příjmení]. Od něj dne [datum] obdržel rozpočet. Ten poslal žalované k vyjádření, ta uvedla, že je rozpočet OK. Dne [datum] ji poslal ke schválení ještě záložní rozpočet a žádal o osobní schůzku. Dne [datum] obdržel žalobce od žalované emailem kontakt na svědka [jméno] [příjmení] Tyto skutečnosti odvolací soud zjistil z emailové komunikace. Kromě emailu ze dne [datum], který je koncipován od žalované v množném čísle („ podíváme se na to a nějak to poskládáme“), je komunikace vedena mezi žalobcem a žalovanou v tomto období v čísle jednotném.

22. Žalobce si domluvil s žalovanou na den [datum] schůzku, jíž se účastnila i [jméno] [příjmení]. Následně byla domluvena schůzka na [datum] na místě předmětné nemovitosti, což odvolací soud zjistil z sms zpráv a emailové komunikace. Z emailové komunikace je dále zřejmé, že žalovaná na konci některých emailů již nepoužívá po uvedení svého jména, příjmení, emailové adresy a domény, odkaz na obchodní společnost v tomto provedení: [anonymizováno], [adresa], ale cca od konce dubna [rok] je emailová komunikace zakončována také takto: [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova] – [právnická osoba], [webová adresa], dále je uveden telefonický kontakt a adresa.

23. V emailu ze dne [datum] žalobce žádá žalovanou s ohledem na blížící se termín schůzky se stavební firmou ohledně bouracích prací a nutnost udělat rozvahu stavebních prací a přípojky elektřiny, o parametry oken, dveří, terasových dveří, vchodových dveří, variant dveří, ceny kamen, sanity, podlah, materiálu na zateplení střechy. Žalovaná mu emailem ze dne [datum] sděluje, že se na to podívá. Žalovaná mu dne [datum] posílá tabulku s odhadem nákladů rekonstrukce. Emailem ze dne [datum] žalobce žádá upřesnění ohledně cen a výrobce oken v různých variantách materiálu a členění. Žalovaná mu téhož dne odpovídá, že cenovou nabídku od firem nelze takto narychlo zajistit. Zdůrazňuje, že je třeba odsouhlasit finální řešení. V navazujícím emailu ze shodného dne v čase [anonymizováno] hod. v zásadě žalovaná uvádí, že se bude snažit požadavkům žalobce vyhovět. Zdůrazňuje, že je třeba dořešit finální dispozice, otázku prádelny, koupelny. Zasílá žalobci dosavadní návrhy dispozic, a to především půdorysy s různými řešeními šatny, koupelny a uspořádání nábytku v obývacím pokoji. Žalobce v emailu z téhož dne, [anonymizováno] hod., žádá, z důvodu schůzky se stavební firmou, harmonogram prací. K tomu žalovaná uvádí (email z [anonymizováno] hod.), že potřebuje odsouhlasit dispozici domu, vzhled oken a dveří, potvrzení vzhledu domu z exteriéru. V následující emailové komunikaci z [datum] žalobce vznáší ještě další dotazy, na které mu žalovaná odpovídá. V zásadě mu sděluje, že harmonogram prací a nákup materiálu bude řešit stavební firma. Dále mu sděluje (zde hovoří opět v množném čísle), že mu dodají maximum výkresů, nicméně nezpracovávají dokumentaci pro stavební povolení, přímý dozor a koordinace žalované na místě stavby by byla drahá s ohledem na časovou náročnost a vzdálenost, konečná dispozice (koupelna) bude dořešena na místě. Po proběhlé schůzce [datum], kterou žalobce hodnotí jako přínosnou, žádá o sdělení, jaká částka byla čerpána ze zálohy [částka]. Dne [datum] žádá žalobce žalovanou opět emailem o ukončení prací, dokud nebude odsouhlaseno vyúčtování prvních dvou etap. V emailu ze dne [datum] žádá pak žalobce žalovanou o ukončení spolupráce. Nesouhlasí s dosavadním vyúčtováním prací, kdy žalovaná v procentech vyjadřuje dokončenost jednotlivých etap. Popírá, že by výsledky některých jí účtovaných prací obdržel. Za realizované práce je ochoten zaplatit [částka]. V odpovědi ze dne [datum] žalovaná vyjadřuje překvapení a lítost nad ukončením spolupráce. Trvá však na tom, že odvedená práce má hodnotu vyšší než navrhovaných [částka]. V emailu ze dne [datum] žalobce žádá po žalované vrácení částky [částka] do pěti pracovních dnů. Namítá, že neobdržel žádné plnění, za které by měl platit tak vysokou částku. Mělo se postupovat krok po kroku. Žalobce nikdy neodsouhlasil rozvody vody, elektřiny a další detaily. Bod 3 (etapa 3) nebyl nikdy odsouhlasen ani řešen, nevybral barvy, materiály, nábytek ani finální podobu interiéru. Dosud také obdržel jen dva nakreslené pohledy domu, které však neodsouhlasil k finální podobě. Namítal, že řada fotek a dispozic byla jen stažena z internetu. Skutečnosti uvedené v tomto odstavci odvolací soud zjistil z emailové komunikace žalobce a žalované.

24. Odvolací soud tedy konstatuje, že žalobce od počátku tvrdil, že měl po celou dobu jednání se žalovanou za to, že je ve smluvním vztahu se žalovanou jako fyzickou osobou, neboť takto se s žalovanou dohodli, protože žalovaná není plátcem DPH a cena tak mohla být účtována bez DPH, byla by tedy pro žalobce nižší. Tvrdil, že se neměl důvod domnívat, že smluvní vztah vznikl mezi ním a [právnická osoba] – [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] žalovaná používá i v souvislosti se svými aktivitami fyzické osoby jako svoji obchodní značku. Odvolací soud se ve svém zrušujícím rozhodnutí ze dne [datum] ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že žalovaná jednala jako zástupkyně [právnická osoba] – [právnická osoba], ovšem jen cca do [datum], kdy emailem sdělovala žalobci, že návrh smlouvy o dílo je s připomínkami u jejího právního zástupce. Byť tedy odkaz na [právnická osoba] – [právnická osoba] v emailové korespondenci stran za jménem žalované, její emailovou adresou a doménou je značně zavádějící, tedy v té podobě, ve které byl mezi stranami používán do konce dubna [rok] ([anonymizováno]), a na první pohled si nezasvěcená osoba nemusí uvědomit, že jde o [anonymizováno] obchodní společnosti (žalobce byl právní laik), vzhledem k tomu, že i právní zástupce žalobce připomínkoval návrh smlouvy o dílo a jako smluvní stranu na straně zhotovitele označil [právnická osoba] – [právnická osoba] zastoupenou jednatelkou [jméno] [příjmení] (současně také označil žalobce jako fyzickou osobu, tedy jménem, příjmením, datem narození a adresou), bylo možné uzavřít, že ve hře bylo uzavření smlouvy s touto obchodní společností, jíž byla žalovaná jednatelem. O tom měl být žalobce minimálně svým právním zástupcem informován. Je též pravdou, že v připomínkovaném návrhu smlouvy, jež od žalobce obdržela žalovaná, již nebyla cena díla výslovně uvedena, byl zde odkaz na přílohu, kde cena měla být následně uvedena. Kontraktační proces mezi uvedenými subjekty nicméně nebyl nikdy dokončen. Žalovaná poté, [anonymizováno] jí byl koncept smlouvy s připomínkami žalobce zaslán k vyjádření, již v kontraktačním procesu nepokračovala a uzavření písemné smlouvy o dílo nepožadovala. Následně dne [datum] převzala od žalobce zálohu ve výši [částka], což potvrdila na cenové nabídce původního návrhu smlouvy s celkovou cenou [částka] bez DPH svým podpisem ovšem již bez [anonymizováno] skutečnosti, že jedná za [právnická osoba] – [právnická osoba] Jen na horní části listu cenové nabídky na formátu A4 je napsáno [anonymizováno]. Za této situace, i s ohledem na výpověď svědka [příjmení], který dal žalobci na žalovanou kontakt, a pro kterého dle jeho výpovědi žalovaná dříve vykonávala designérské práce bez smlouvy jako pro kamaráda a takto tuto spolupráci svědek žalobci prezentoval, má i odvolací soud za prokázané tvrzení žalobce, že převzetím zálohy dne [datum] došlo k uzavření smlouvy o dílo v ústní formě přímo mezi žalobcem a žalovanou. I pokud žalovaná neměla v rozhodném období, tedy koncem ledna [rok], v živnostenském rejstříku zapsanou jako adresu místa podnikání adresu [adresa], měla tuto adresu zapsanou jako místo vypořádání závazku po skončení činnosti dle § 31 odst. 16 živnostenského zákona. Na této adrese svou činnost také fakticky vykonávala. Tuto námitku tedy odvolací soud nepovažuje za relevantní. Ostatně žalobce i žalovaná jsou právní laici, právní termíny používali volně, o čemž svědčí i skutečnost, že se žalovaná při zastupování obchodní společnosti ve smlouvě označovala jako odpovědná osoba, nikoliv jako jednatelka. Ze stejného důvodu není ani rozhodné, že žalovaná měla jako fyzická osoba živnostenské oprávnění jen ke zprostředkování služeb. Pro žalobce bylo rozhodné, že měl doporučení od svého kamaráda [příjmení], že se žalovaná činností, kterou u ní poptával, fakticky zabývá. Ostatně žalobce nebyl kontrolor z finančního nebo živnostenského úřadu, aby posuzoval soulad jednání žalované s předpisy práva veřejného.

25. Zde je ještě třeba zmínit, že byť k uzavření připravované písemné smlouvy o dílo mezi žalobcem a [právnická osoba] – [právnická osoba] nedošlo, žalobce i žalovaná v zásadě vycházeli z cenové nabídky, jež byla součástí původního návrhu smlouvy, ovšem bez DPH. Po [datum] započaly práce žalované na díle. Žalobce tvrdí, že dále již jednal s žalovanou jako s fyzickou osobou. Toto jeho tvrzení je prokazováno dále uvedenými skutečnostmi. Žalovaná inkasovala zálohu ve výši [částka], tato tak v zásadě činila skutečně 40 % z původně navrhované ceny díla, ovšem bez DPH. Cena díla dle návrhu smlouvy o dílo činila [částka] bez DPH, 40 % z této částky bylo [částka] opět bez DPH. Žalovaná tedy inkasovala zálohu [částka], jak vyplývá z potvrzení ze dne [datum], napsaného ručně na cenové nabídce. Navýšení platby zálohy o DPH již žalovaná později po žalobci nepožadovala. K výzvě odvolacího soudu předložil zástupce žalované při jednání odvolacího soudu příjmový pokladní doklad, stvrzenka [číslo] na částku [částka] datovaný dnem [datum], kde je v kolonce firma uvedeno [právnická osoba], [adresa], je také uvedeno [anonymizováno] a [anonymizováno], dále předložil kopii z pokladní knihy o zaúčtování tohoto příjmového dokladu k [datum]. Ani tato skutečnost však nedokládá, že byl žalobce s tímto příjmovým dokladem seznámen a byl si tak vědom při skládání zálohy [datum], že žalovaná jedná za společnost [právnická osoba], přičemž tuto skutečnost žalobce popírá. Tento doklad mohl být vyhotoven kdykoliv později, pokud není žalobcem parafován. Navíc je zarážející, že je na něm uvedena jiná částka, a to [částka], zatímco na potvrzení ručně napsaném na cenové nabídce je částka [částka]. Rozdíl v ceně je sice nepodstatný, nicméně pokud bylo žalobci potvrzeno na cenové nabídce přijetí částky [částka], je zarážející, že by si nevšiml, že na pokladním dokladu, se kterým měl být seznámen, je uvedena částka jiná. Je tedy nepravděpodobné, že by tedy žalobce byl s příjmovým pokladním dokladem seznámen a proti nesrovnalosti částky nic nenamítal. Záloha přijatá již [datum] byla navíc zaúčtována až [datum] a dodatečné daňové přiznání bylo podáno také až [datum]. Tedy až poté, [anonymizováno] se strany dohodly na ukončení spolupráce a vznikl mezi nimi spor o vyúčtování přijaté zálohy. Přitom se jeví nepravděpodobné, že by tomu tak bylo z toho důvodu, že žalobce váhal, jménem jakého subjektu smlouvu uzavře, na jaký subjekt budou tedy vystavovány faktury, když prokázal, že nebyl plátcem DPH, ani pokud jde o jím ovládané obchodní společnosti, a pokud společnosti, kterými v minulosti podnikal, vykazovaly nějaký příjem, byly náklady uplatňovány paušální částkou. Z daňového hlediska to proto pro něj nemělo význam. A navíc, jak bylo zmíněno výše, již v připomínkách k návrhu smlouvy od svého advokáta byl žalobce označen jako fyzická osoba.

26. Též je zde skutečně rozpor mezi výpovědí svědkyně [příjmení] a předloženými fakturami týkajícími se práce svědkyně [příjmení]. Svědkyně vypověděla, že faktury předložené společností [právnická osoba] označovala číselnou řadou, červenou tužkou, a toto [anonymizováno] korespondovalo s účetním systémem. Faktury se pak zakládaly do šanonů. Faktury od svědkyně [příjmení] založené ve spise na [číslo listu], [anonymizováno] však žádné svědkyní [příjmení] popsané [anonymizováno] neměly. Soud prvního stupně, pokud je považoval za nevěrohodné v tom smyslu, že zřejmě nebyly zařazeny do účetnictví společnosti [právnická osoba], postupoval logicky, neodchýlil se od zásad, které ovládají volné hodnocení důkazů, a nelze mu podsouvat, že měl žalobkyni vyzvat dle [ustanovení pr. předpisu] Argumentace, že tyto faktury vytiskla účetní z počítače, proto neměly číselné [anonymizováno] výše popsané, neboť se nejednalo o faktury vytisknuté ve fyzické podobě a zařazené do šanonu, se objevila až v odvolání, jde o nové tvrzení a fakticky odlišný důkaz (faktura s připsaným číslem od účetní pro účely zařazení) než ten, [anonymizováno] byl předložen v kontextu prokazovaných skutečností (faktura bez [anonymizováno] od účetní). Vzhledem k tomu, že žalované byly po skončení spolupráce s účetní firmou fyzicky vráceny účetní doklady, mohla takto označené faktury předložit rovnou v řízení před soudem prvního stupně. Navíc však z hlediska uzavření smlouvy koncem ledna [rok] a otázky, kdo ji uzavřel, není až tak podstatné, jak bylo následně fakturováno mezi zhotovitelkou a třetími osobami, tedy i svědky [jméno], svědkyní [příjmení] a žalovanou, resp. tím, že tyto osoby účtovaly společnosti [právnická osoba] a nikoliv žalované. Jmenovaní u uzavírání smlouvy koncem ledna [rok] nebyli přítomni. Je také nerozhodné, v jakých prostorách žalobce předal zálohu. Navíc žalovaná i jako podnikající fyzická osoba používala [právnická osoba], a jak bylo uvedeno výše, bylo používání tohoto [anonymizováno] a názvu právnické osoby značně zavádějící. Jak již bylo opět zmíněno výše, není také rozhodné, že v té době měla ještě žalovaná v živnostenském rejstříku starou adresu, když dle výpisu z obchodního rejstříku pro společnost [právnická osoba], měla jako jednatelka této společnosti uvedenu adresu bydliště [adresa]. Dle živnostenského rejstříku se také jednalo o adresu pro vypořádání závazků. Nerozhodná je i skutečnost, že na cenové nabídce, na níž bylo dne [datum] potvrzeno, že byla převzata v hotovosti záloha ve výši [částka], byly uvedeny ceny bez DPH, za situace, kdy záloha [částka] byla částka bez DPH a žalovaná ji akceptovala a nepožadovala již její navýšení právě o DPH. Pokud jde o snahu žalované znevěrohodnit svědka [příjmení], zde je podstatné, jak byla situace při zprostředkování kontaktu s žalovanou žalobci svědkem [příjmení] prezentována, a ten žalovanou označil jako známou kamaráda, se kterou neformálně spolupracoval. Závěr soudu prvního stupně o pasivní legitimaci žalované je tak správný, neboť žalobce a žalovaná spolu uzavřeli dne [datum] ústní smlouvu o dílo, a na provedení díla, tak jak bylo specifikováno v cenové nabídce, jež byla původně součástí návrhu smlouvy o dílo, cena ovšem byla bez DPH. Cca v polovině [anonymizováno] [rok] se pak strany dohodly na ukončení této smlouvy. Soud prvního stupně tedy hodnotil důkazy správně v souladu se zásadou volného hodnocení důkazů. Zde lze odkázat na žalobcem již v odvolání uvedenou judikaturu Nejvyššího soudu.

27. Pokud jde o hodnotu dosud provedených prací, odvolací soud zcela odkazuje na dostatečná zjištění soudu prvního stupně a jeho vyčerpávající hodnocení této otázky a zcela správnou úvahu, pokud jde o výši plnění (viz body 30 až 34 napadeného rozsudku). Na závěrech soudu prvního stupně nemůže nic změnit ani doplněné dokazování provedené odvolacím soudem a odvolací soud se se závěry soudu prvního stupně a s veškerou jeho argumentací k této otázce zcela ztotožňuje. Soud prvního stupně podrobně vysvětlil, proč přiznal plnění jen za celou první etapu prací a polovinu druhé, a neuznal práce na dalších etapách. Bylo by zbytečné zde jeho úvahy opakovat.

28. Pokud jde o námitku ohledně přiznání náhrady nákladů řízení za úkon, a to vyjádření ze dne [datum], ten byl přiznán důvodně, neboť vyjádření se týkalo i věci samé a procesního postupu, nevztahovalo se jen k námitce podjatosti, jež nebyla následně shledána důvodnou. Tato námitka je tak také nedůvodná.

29. Žalovaná má tedy právo na úhradu ceny částečně provedeného díla v rozsahu přiznaném soudem prvního stupně ve výroku I rozsudku, který nebyl napaden odvoláním, zbývající část včetně příslušenství je povinna dle § 2991 o. z. vrátit žalobci.

30. Odvolací soud dále neshledává důvodným ani odvolání žalobce do výroku o nákladech řízení. Za situace, kdy strany sporu neuzavřely písemnou smlouvu, která by všechny v tomto řízení řešené otázky dozajista výslovně vyřešila, nemohou nyní lamentovat, že prokazování jejich verze skutečností je ztížené a že si žádá čas a prostředky. Je to ale dáno tím, že prokazování ústně sjednaných skutečností je vždy obtížné. Žalovaná se za této situace zcela legitimně brání, nejedná se o obstrukční jednání, to vypadá zcela jinak. Argumentaci žalobce v otázce nákladů řízení tak odvolací soud zcela odmítá, podmínky pro aplikaci § 147 odst. 1 o. s. ř. a separaci nákladů řízení dány nejsou. Odvolací soud ani neshledává podmínky pro aplikaci [ustanovení pr. předpisu] Zde je dána možnost a ne povinnost aplikovat toto ustanovení. Žalobce sám odhadl hodnotu žalovanou poskytnutých prací na částku [částka] (viz emailová korespondence), nic mu tak nebránilo požadovat vrácení zálohy v nižší výši, pak by bylo možné učinit závěr, že byl zcela úspěšný nebo neúspěšný jen v nepatrné výši.

31. Z uvedených důvodů odvolací soud napadený rozsudek ve výrocích II a III potvrdil dle § 219 o. s. ř. včetně správného výroku o nákladech řízení.

32. Pokud jde o náklady odvolacího řízení, zde je rozhodující, jak dopadlo odvolání ve věci samé, a v tom byla žalovaná neúspěšná, konkrétně [anonymizováno] do částky [částka] Odvolací soud proto přiznal žalobci náhradu nákladů odvolacího řízení spočívající v odměně advokáta za dva úkony právní služby, podání odvolání do věci samé a účast na odvolacím jednání, z tarifní hodnoty [částka], se sazbou [částka] za úkon, a dvěma náhradami paušálních výdajů po [částka], dle § 6 odst. 1, § 7 bod 5, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 a § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. Vše bylo zvýšeno o 21 % DPH. Celkové náklady žalobce ve výši [částka] byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).