o zaplacení 23 856,50 Kč s příslušenstvím

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši [částka], úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši [částka] (výrok I), žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku [částka] (výrok II), žalobkyni vrátil z účtu soudu složenou zálohu ve výši [částka] (výrok III), žalované vrátil část složené zálohy ve výši [částka] (výrok IV).

2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení žalované částky z důvodu, že žalovaná poškodila pronajaté minirypadlo, které užívala na základě smlouvy o podnikatelském nájmu věc movitých, přičemž žalovanou částku žalobkyně vynaložila na jeho opravu. Proti žalobnímu tvrzení stála obrana žalované, že předmět nájmu nepoškodila, když k poškození minirypadla mohlo dojít až poté, co ho žalobkyni vrátila.

3. Soud prvního stupně vyšel z nesporných tvrzení a ze skutkových zjištění popsaných v bodech 3 až 10 odůvodnění napadeného rozsudku, která není třeba v zájmu stručnosti podrobně opakovat.

4. Rozhodná skutková zjištění potom shrnul v závěru o skutkovém stavu, podle něhož žalovaná dne [datum] převzala od žalobkyně do užívání nepoškozené minirypadlo, které žalobkyni vrátila dne [datum] (v pátek). Minirypadlo za žalobkyni přebíral svědek [jméno FO] a předával ho [jméno FO]. Soud prvního stupně hodnotil výpovědi obou těchto svědků ve vztahu k rukou psanému zápisu na zadní straně smlouvy o podnikatelském pronájmu, na které mělo být při předání minirypadla žalovanou zapsáno svědkem [jméno FO] jeho poškození slovy „promáčklý kryt motoru“, přičemž svědek [jméno FO] popřel, že v době, kdy minirypadlo vracel, byl takový zápis sepsán a rovněž popřel, že by při vrácení byla pořízena fotodokumentace. Naproti tomu svědek [jméno FO] uváděl, že pořizoval fotodokumentaci, fotil služebním mobilním telefonem, údaje pak přenesl do počítače a spolu se zápisem o vrácení stroje je zasílal na škodní oddělení žalobkyně. Svědek [jméno FO] vysvětlil, že přenášení údajů do počítače se mělo udělat ihned, ale někdy to z nedostatku času dělal později. Protože svědek [jméno FO] vypověděl, že si zápis při přádání stroje nevzal, měl soud prvního stupně k posouzení pouze zápis, kterým disponovala žalobkyně, na kterém bylo zachycen právě záznam „promáčklý kryt motoru, pořízena fotodokumentace“. Měl k dispozici černobílé i barevné fotografie, na kterých nebylo uvedeno datum pořízení, a dále fotografie, na kterých byl uveden údaj, že byly pořízeny dne [datum], tedy několik dní po vrácení stroje.

5. Vzal rovněž v úvahu výpověď svědka [jméno FO], servisního technika společnosti [právnická osoba]., ze které měl za prokázané, že před tím, než žalobkyně dne [datum] objednala opravu minirypadla, mu svědek [jméno FO] ohledně poškození stroje volal a uvedl, že k poškození došlo plus mínus 10 dnů před podáním objednávky (kterou žalobkyně učinila poté, co minirypadlo svědek [jméno FO] prohlédl na pobočce žalobkyně v [adresa]), Z toho dospěl k závěru, že svědek [jméno FO] minirypadlo prohlédl v době, kdy mu ho svědek [jméno FO] vracel (jinak řečeno, časové údaje uvedené svědkem [jméno FO] mu umožnily tento závěr učinit). Pokud svědek [jméno FO] potvrdil, že fotografie zachytily poškozený kryt motoru, dospěl k závěru, že svědek [jméno FO] poškození minirypadla nafotil a u data [datum] se soud prvního stupně přiklonil k tomu, že šlo o datum odeslání souboru na škodní oddělení žalobkyně. Výpověď svědka [jméno FO] ohledně absence zápisu poškození ve znění: „promáčklý kryt motoru, pořízena fotodokumentace“ v době, kdy minirypadlo vracel, pak shledal nevěrohodnou.

6. Na základě uvedených zjištění uzavřel, že žalovaná vrátila žalobkyni minirypadlo poškozené v zadní části krytu motoru a že žalobkyně v příčinné souvislosti s tímto poškozením vynaložila na jeho odstranění částku [částka].

7. Po právní stránce vyšel z § 2316 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), na věc dále aplikoval § 2225 odst. 1 o. z. a nárok žalobkyně na zaplacení žalované částky poté posoudil podle § 2944 o. z. ve spojení s § 2951 odst. 1 a § 2969 odst. 1 o. z. Smluvní úrok z prodlení žalobkyni přisoudil podle § 1970 o. z.

8. O nákladech řízení mezi účastníky rozhodl podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), přičemž dále vyslovil, že ze zálohy složené žalovanou ve výši [částka] použil částku [částka] na úhradu svědečného a žalobkyni vrátil složenou zálohu v plné výši [částka].

9. Proti všem výrokům napadeného rozsudku podala žalovaná včasné a přípustné odvolání, které odůvodnila tím, že minirypadlo bylo vráceno dne [datum] v 7:40 hodin a při převzetí stroje z pronájmu nebylo do poznámky nic zapsáno, přičemž v předávacím protokolu nebylo zaškrtnuto ani to, že by stroj byl převzat pronajímatelem zpět s výhradou. Jednatel žalované byl až po vystavení faktury za opravu informován o tom, že poznámka „promáčklý kryt motoru; pořízena fotodokumentace“ byla žalobkyní do protokolu zapsána později, a to bez schválení a autorizace žalované. Poté, co s prodlením několika měsíců žalovaná obdržela fakturu za opravu stroje ve výši žalované částky, vyzvala žalobkyni k doložení fotodokumentace, která měla být pořízena při jeho vrácení dne [datum]. Fotografie, které však žalobkyně doložila, nejsou ze dne [datum], ale ze dne [datum], tedy vznikly s prodlením 5 dnů. I z této skutečnosti je podle žalované zřejmé, že poznámka o promáčklém plechu a fotodokumentaci nevznikla dne [datum], ale mnohem později a bez součinnosti a potvrzení žalované. Žalovaná trvala na tom, že minirypadlo nepoškodila a doložila, že fotografie, ze kterých by snad vyplývalo, že k jeho poškození mělo dojít, vznikly až s odstupem 5 dnů, kdy bylo v dispozici žalobkyně, přičemž za tímto účelem doložila originální soubory fotografií, ze kterých vyplývá datum jejich vzniku [datum]. Soud prvního stupně důkaz originálními soubory neprovedl, naopak v odůvodnění napadeného rozsudku uvedl, že měl k dispozici černobílé a barevné fotografie, na kterých nebylo uvedeno datum pořízení. Žalovaná však doložila originální soubory, které soud prvního stupně vůbec nevzal v potaz a svou argumentaci opřel o premisu, že datum odeslání souboru na škodní oddělení žalobkyně je datem uvedeným u fotografií.

10. Žalovaná doplnila, že žalobkyně ani na výzvu soudu nedoložila e-mail, který zaslala na škodní oddělení, pouze bez jakéhokoliv důkazu tvrdila, že datum pořízení fotografií není datem jejich vzniku. Soud prvního stupně bez provedení jakéhokoliv důkazu přiklonil k nedoloženému tvrzení žalobkyně, které ani na výzvu svým vlastním e-mailem neprokázala. Nepřihlédl také k výpovědi svědka [jméno FO], která jeho závěry zcela popírala, aniž by svůj postup zdůvodnil. Výpověď tohoto svědka ve spojení s originálními soubory přitom prokazuje tvrzení žalované, že ke dni vrácení stroje nebylo minirypadlo poškozené, na předávacím protokolu nebylo při vrácení uvedeno, že by poškozené bylo a že by fotografie minirypadla byly při jeho vrácení provedeny.

11. K výtce soudu prvního stupně, že žalovaná neměla k dispozici druhé vyhotovení předávacího protokolu, žalovaná v odvolání uvedla, že sám zaměstnanec žalobkyně potvrdil, že žádné druhé vyhotovení předávacího protokolu neexistuje, nevystavuje se a po vrácení každého půjčeného stroje zůstává jediné originální vyhotovení žalobkyni. Uzavřel, že je nutné revidovat všechny výroky napadeného rozsudku a žalobu zamítnout.

12. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo podle § 212 a § 212a o. s. ř. a odvolání žalované neshledal důvodným. Odvolací soud o odvolání rozhodl, aniž za tímto účelem nařizoval ústní jednání, když účastníci s tímto postupem výslovně souhlasili (§ 214 odst. 3 o. s. ř.).

13. Odvolací soud v prvé řadě zjistil, že soud prvního stupně provedl v projednávané věci dokazování v potřebném rozsahu a procesně správným způsobem. Veškeré dokazování směřovalo k objasnění rozhodných skutečností, jeho výsledky soud prvního stupně zhodnotil postupem podle § 132 o. s. ř. a dospěl rovněž ke správným skutkovým zjištěním, s nimiž se odvolací soud ztotožňuje a na něž pro stručnost odkazuje. Takto zjištěný skutkový základ nedoznal změny ani v odvolacím řízení, může tak být podkladem i pro rozhodnutí odvolacího soudu.

14. Odvolací soud se ztotožnil také s právním hodnocením soudu prvního stupně, který právní vztah mezi účastníky posoudil podle § 2316 odst. 1 a 2 o. z. Vyšel totiž ze závěru, že oba účastníci byli v rozhodné době podnikatelé a žalobkyně se jakožto podnikatel zabývající se pronajímáním věcí zavázala přenechat žalované movitou věc – minirypadlo – za sjednané nájemné. Správný je také závěr, že žalobkyně se při předání minirypadla žalované řídila ustanovením § 2317 o. z., pronajímanou věc prohlédla a přesvědčila se o jejím technickém stavu, což protokolárně zaznamenala na zadní stranu smlouvy. Tento závěr soud prvního stupně učinil z písemného záznamu na smlouvě a také z výpovědi svědka Pástora.

15. Podle § 2225 odst. 1 o. z. při skončení nájmu odevzdá nájemce pronajímateli věc v místě, kde ji převzal, a v takovém stavu, v jakém byla v době, kdy ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení při řádném užívání, ledaže věc zanikla nebo se znehodnotila; odevzdáním se rozumí i předání vyklizené nemovité věci. Byl-li při odevzdání věci nájemci pořízen zápis obsahující popis věci, přihlédne se při odevzdání věci pronajímateli také k němu.

16. Soud prvního stupně se při posouzení důvodnosti žalobního nároku zabýval okolnostmi skončení nájmu předmětné movité věci a jejím stavem v době vrácení pronajímateli. Předmětem sporu mezi účastníky byla v souvislosti s vrácením stroje otázka jeho poškození a také to, zda a případně kdy žalobkyně pořídila zápis obsahující popis vrácené věci se zaznamenaným poškozením, obdobně jako takový zápis vyhotovila prostřednictvím svědka Pástora při předání pronajaté věci žalované. Soud prvního stupně pečlivě posoudil proti sobě stojící výpovědi svědka [jméno FO], který za žalobkyni minirypadlo přebíral, a svědka [jméno FO], který jej za žalovanou vracel. Odvolací soud se s ním zcela ztotožňuje v hodnocení, že žalovaná na konci sjednané doby nájmu vrátila žalobkyni minirypadlo poškozené v jeho zadní části (promáčklý kryt motoru). V té souvislosti je správný závěr, že výpověď svědka [jméno FO] o tom, že stroj byl nepoškozený, zápis se neprováděl a stav stroje svědek [jméno FO] nedokumentoval na mobilní telefon, je nevěrohodná, neboť je vyvrácena logicky sestaveným řetězcem přímých a nepřímých důkazů prokazujících opačnou verzi. Žalobkyně ji v řízení prokazovala zejména výpovědí svědka [jméno FO], který potvrdil, že zápis o poškození stroje provedl při jeho vrácení dne [datum], dále fotografiemi zachycujícími promáčklou zadní část stroje a také výpovědí svědka [jméno FO], který poškozený stroj přebíral jen několik dnů poté od žalobkyně k opravě. Pokud žalovaná proti tomuto řetězci důkazů nabídla pouze fotografie poškozeného stroje obsahující ve svém popisu datum [datum], nejedná se o důkaz, který by mohl vyvrátit skutkovou verzi žalobkyně opírající se o výpověď svědka [jméno FO], že tyto fotografie pořízené v den vrácení stroje posílal škodnímu oddělení žalobkyně až s několikadenním zpožděním.

17. Na základě takto ustaveného skutkového stavu a jeho právního posouzení soud prvního stupně zaujal správný názor i v otázce odpovědnosti žalované za škodu vzniklou poškozením předmětu nájmu.

18. Podle § 2944 o. z. každý, kdo od jiného převzal věc, která má být předmětem jeho závazku, nahradí její poškození, ztrátu nebo zničení, neprokáže-li, že by ke škodě došlo i jinak.

19. Jedná se o povinnost k náhradě škody bez ohledu na zavinění, jde tedy o objektivní odpovědnost za škodu s možností liberace. Předpoklady vzniku povinnosti nahradit škodu jsou existence závazkového vztahu mezi poškozeným a škůdcem, převzetí věci škůdcem, která má být předmětem závazku vůči poškozenému, událost, při níž došlo k poškození, ztrátě nebo zničení této věci a příčinná souvislost mezi převzetím věci a vzniklou škodou. Splnění všech uvedených předpokladů prokazuje poškozený. Nemusí však prokazovat porušení nějaké konkrétní právní povinnosti tím, kdo věc převzal, ani jeho zavinění na vzniku škody. Škůdce se povinnosti k náhradě zprostí, tvrdí-li a prokáže-li, že by ke škodě došlo i jinak [srovnej komentář autorů [adresa], J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání (2. aktualizace). [adresa]: [právnická osoba]. Beck, 2023].

20. Odvolací soud se ztotožňuje se závěrem prezentovaným v napadeném rozsudku, že žalovaná převzala na základě uzavřené nájemní smlouvy od žalobkyně předmět nájmu (minirypadlo), tento stroj vrátila žalobkyni poškozený v zadní části, čímž žalobkyni vznikla škoda odpovídající nákladům na uvedení předmětu závazku do původního nepoškozeného stavu (srovnej § 2951 odst. 1 o. z., podle něhož se škoda nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích). Žalobkyně výši této škody v řízení prokázala (žalovaná ji ostatně ani nesporovala), žalovaná se naopak své povinnosti k náhradě škody nezprostila, neboť v řízení neprokázala, že by ke škodě došlo i jinak. Odvolací soud proto uzavřel, že napadený rozsudek soudu prvního stupně je věcně správný, a v napadeném výroku I jej podle § 219 o. s. ř. v rozsahu přiznaného nároku na náhradu škody potvrdil.

21. Odvolací soud však již nesouhlasí se závěrem soudu prvního stupně, že žalovaná je kromě náhrady vzniklé škody povinna zaplatit žalobkyni také úrok z prodlení ve sjednané výši 0,05 % denně. Existence tohoto nároku podle žalobkyně měla vyplývat z Rámcové kupní smlouvy uzavřené mezi účastníky, soud prvního stupně tento žalobní požadavek nepodrobil žádnému zkoumání, když jej odůvodnil pouze odkazem na znění § 1970 o. z. a v této souvislosti nijak nehodnotil, že Rámcová kupní smlouva a její obchodní podmínky, které stanovovaly tuto výši úroku z prodlení, se vůbec netýkala nájemního vztahu mezi účastníky. Nezabýval se ani tím, že ve smluvních podmínkách vztahujících se ke smlouvě o pronájmu věci nebyla výše úroku z prodlení sjednána vůbec. Protože žalobkyně v žalobě uplatnila požadavek na zaplacení denního úroku z prodlení, který nebyl mezi stranami sjednán, odvolací soud napadený rozsudek změnil dle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. ve vyhovujícím výroku I jen tak, že žalobu o zaplacení úroku z prodlení ve výši [částka] a úroku z prodlení z částky [částka] ve výši 0,05 % denně od [datum] do zaplacení zamítl.

22. O náhradě nákladů řízení vedeného před soudy obou stupňů rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. a ve věci procesně úspěšné žalobkyni (její žaloba byla zamítnuta pouze co do příslušenství) přiznal plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Ty sestávají ze zaplaceného soudního poplatku z žaloby ve výši [částka], dále z odměny advokáta stanovené dle § 6 odst. 1, § 7 bod 5 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“) za 6 úkonů právní služby po [částka] počítaných z tarifní hodnoty [částka] (převzetí zastoupení, sepis žaloby, účast na jednání konaném dne [datum], [datum], [datum] a dále vyjádření k odvolání) a rovněž ze 6 náhrad hotových výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. Celkové náklady žalobkyně ve výši [částka] (zahrnující podle § 137 odst. 3 o. s. ř. rovněž 21 % DPH z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů) byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 věta druhá o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

23. Soud prvního stupně od každého z účastníků vybral zálohu na náklady důkazu ve výši [částka] a v průběhu řízení ze zálohy složené procesně neúspěšnou žalovanou zaplatil náklady svědečného ve výši [částka]. Přestože státu již byly takto vzniklé náklady řízení plně nahrazeny, měl o nich soud prvního stupně rozhodnout ve smyslu § 148 odst. 1 o. s. ř., jeho pochybení však již z důvodu předchozího uspokojení nákladů státu není třeba v odvolacím řízení zhojit. Směřovalo-li však do výroku IV o vrácení zálohy krácené o částku [částka] odvolání žalované, nejedná se o odvolání důvodné (náklady státu vznikly a v důsledku procesního neúspěchu žalované byly kryty částí jí složené zálohy), pročež odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. potvrdil rovněž ve výroku IV.

24. Odvolání žalované do výroku III o vrácení takto složené zálohy ve výši [částka] zpět žalobkyni poté odvolací soud podle § 218 písm. b) o. s. ř. odmítl, neboť bylo podáno neoprávněnou osobou.