o odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 17. dubna 2024, č. j. 28 C 254/2023-52,

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím a smluvní pokuty 0,5 % denně z částky [částka] od [datum] do zaplacení (výrok I) a uložil žalobkyni, aby žalované zaplatila na náhradu nákladů řízení [částka] (výrok II). Žalobkyni rovněž uložil povinnost doplatit soudní poplatek ve výši [částka] (výrok III).

2. Nevyhověl tak požadavku žalobkyně, aby jí žalovaná doplatila zbylou část ceny díla ve výši [částka] (dílčími platbami nezaplacenou), kterou odůvodnila tím, že ke splnění předmětu díla bylo nezbytné provést vícepráce, a konečný doplatek tak představuje částku vyšší, než původně stranami předpokládanou poslední splátku [částka].

3. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaná po převzetí díla odmítla žalobkyni uhradit fakturovaný doplatek ceny díla, když sporovala výši doplatku s tím, že částka neměla překročit odsouhlasenou pevně stanovenou maximální cenu díla (předem závazně smluvně naceněnou hodnotu díla) a že z konečné fakturace nebylo zřejmé, z čeho fakturovaná částka sestává.

4. Vyšel ze zjištění popsaných pod body 3. až 9. odůvodnění napadeného rozsudku, která právně posoudil dle § 561, § 582, § 1758, § 2586 a § 2620 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Dospěl k závěru (body 16. až 23. odůvodnění), že žalobkyně se žalovanou uzavřely dne [datum] písemnou Smlouvu o dílo ve smyslu § 2586 a násl. o. z., ve které se žalobkyně jako zhotovitelka zavázala na svůj náklad a nebezpečí provést pro žalovanou jako objednatele výměnu rozvodů (tzv. stoupaček) v domě žalované, a ta se zavázala dílo převzít a zaplatit sjednanou cenu, to vše ve spojení se speciální úpravou § 2623 a násl. o. z., když předmětem díla je stavba, respektive její úprava/oprava (dále jen jako „Smlouva“ či „Smlouva o dílo“). Součástí písemné Smlouvy byla i písemná aktualizovaná nabídka ze dne [datum] podle které byla v článku VI smlouvy o dílo i dojednána pevná cena díla ve výši [částka] bez DPH. Způsob úhrady této ceny si strany upravily v následujícím článku VII Smlouvy tak, že žalovaná zaplatí převážnou část této ceny ve formě dvou záloh ([částka] a [částka]) a zbylou část ceny díla žalobkyni (zhotovitelce) doplatí po splnění tří podmínek, a to po řádném dodání díla, sepsání přejímkového zápisu a předání vyúčtování se zohledněním víceprací či méněprací, po kterém počne běžet 14denní lhůta k úhradě doplatku ceny díla (kdy nastala splatnost). Splnění první podmínky řádného dodání díla pak dle článku V Smlouvy předpokládá provedení díla v souladu s cenovou nabídkou a sepsání přejímkového zápisu se soupisem vad a nedodělků. Zpracování nové cenové nabídky sice připouští článek VIII, zároveň však stanoví jednoznačný schvalovací proces (odsouhlasení minimálně dvěma členy představenstva, z nichž jeden je předseda, popř. místopředseda) i uzavření dodatku Smlouvy o dílo (článek VI bod 5 Smlouvy). Tento proces však strany ani nezahájily, a tedy cenová nabídka zůstala beze změny tak, jak je upravena v článku VI Smlouvy.

5. Uzavřel, že za situace, kdy z emailové komunikace účastníků vyplývá, že strany se nedohodly na změně formy při schvalování jiné cenové nabídky (záměně písemné formy na ústní), když žalovaná nesouhlasila s navýšením dojednané ceny o vícepráce a trvala na podmínce písemně dojednaného dodatku, nebyla splněna podmínka písemně dojednaného dodatku ke Smlouvě o dílo a ke změně dohody o ceně nedošlo. Žalobkyně proto nemá právo na cenu díla navýšenou na zažalovanou částku [částka] a nadále platí závazek žalované uhradit písemně dojednanou paušální (pevnou) částku dle § 2620 odst. 1 o. z. Uvedl, že případná změna vstupních nákladů představuje riziko zhotovitele, které si musí žalobkyně nést ze svého (nemůže tyto náklady prostřednictvím navýšení dojednané ceny přenášet na žalovanou).

6. Vzhledem k tomu, že byla známa celková cena díla i dílčí platby žalované, ze kterých mohla dovodit, jaká částka jí zbývá do pevně stanovené ceny doplatit, zabýval se prvostupňový soud i tím, zda v tomto rozsahu je žaloba důvodná, a zda lze proto dovodit i existenci žalobkyní požadovaného nároku na zaplacení smluvní pokuty, vyplývajícího z článku XII odstavce 2 Smlouvy (0,5 % z dlužné částky za každý den prodlení). Konstatoval, že pro částečné vyhovění žalobě by musela nastat splatnost zbývající části ceny díla (doplatku), která je však vázána na řádné dodání díla, tj. provedení díla v souladu s ujednanou cenovou nabídkou, promítnutou do konečné fakturace. Tím, že tuto podmínku žalobkyně nesplnila, doplatek ceny díla se nestal splatným, a žaloba je tak i co do doplatku pevně stanovené ceny předčasná, nedostala se dosud žalovaná do prodlení s její úhradou, a tedy i nárok na zaplacení smluvní pokuty nevznikl. Žalobu proto jako nedůvodnou výrokem I zamítl a o nákladech řízení rozhodl výrokem II podle zásady úspěchu ve věci vyjádřené v ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., když neúspěšné žalobkyni uložil, aby z tohoto titulu zaplatila žalované částku [částka] (výrok II).

7. Proti tomuto rozsudku podala včasné a přípustné odvolání žalobkyně. Ohradila se proti závěru o předčasnosti žaloby s tím, že chybný je závěr o nedodání díla, když mezi účastníky bylo nesporné, že dílo bylo předáno a tato skutečnost je zřejmá i z přejímacího protokolu k dílu, kterým žalovaná tuto skutečnost (převzetí díla) potvrdila. Podpisem přejímacího protokolu dne [datum] jí tak bylo dílo řádně v souladu se Smlouvou i s ust. § 2604 o. z. dodáno a dle § 2610 o. z. jí tak vznikla povinnost uhradit cenu díla. Nic by na tom nezměnila ani situace, kdyby žalovaná převzala dílo s vadami; ani ta však nenastala. Závěr o nedospělosti tak není správný, a tedy jí vedle finálně sjednané ceny díla, odpovídající rozšířenému rozsahu vznikl i nárok na zaplacení smluvní pokuty. Vyjádřila přesvědčení, že nárok na oba tyto samostatné nároky jí vznikl, když nárok na doplacení ceny díla vyplývá ze Smlouvy a jejích pozdějších změn a upřesnění, které byly oběma stranami platně a závazně sjednány. Skutečnost, že změny díla nebyly dojednány ve smluvené formě je pouze formálním nedostatkem, který ve světle zásad občanského zákoníku a aktuální judikatury nemůže bránit, aby soud žalobě vyhověl. Navrhla proto, aby odvolací soud dotčené výroky zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

8. Žalovaný podal odvolání do výroku napadeného rozsudku o nákladech řízení (II). Namítl, že soud při výpočtu nákladů vycházel z chybné tarifní hodnoty, když předmětem řízení byl i nárok na zaplacení smluvní pokuty, který postupně až do vyhlášení rozhodnutí narůstal. K datu [datum] již žalobní požadavek dosahoval částky [částka], a tedy soud měl vycházet z tarifní hodnoty součtu obou nároků ve výši [částka]. Pokud kalkuloval pouze s kapitalizovanou hodnotou smluvní pokuty ke dni rozšíření žalobního nároku, tedy z [částka], postupoval chybně. Vymezil se i proti posouzení účelnosti některých svých úkonů. Navrhl proto, aby odvolací soud posoudil správnost stanovené výše nákladů a přiznal jí částku [částka].

9. Ve vyjádření k odvolání pak setrval na svých dosavadních obranných argumentech a ztotožnil se závěry soudu prvního stupně. Zčásti je zopakoval či parafrázoval, čímž vyvracel odvolací námitky žalobkyně. Zdůraznil, že žalobkyně chybně zaměňuje předání díla za jeho řádné dodání, které představuje zhotovení díla podle účastníky schválené aktualizované nabídky ze dne [datum]. Závěr prvostupňového soudu, že nejsou splněny podmínky splatnosti ceny díla, když žalobkyně řádně (v rozsahu vymezeném v článku II) dílo nedodala, je tak správný. Opětovně akcentoval, že cena díla byla sjednána paušální částkou jako pevná, a tedy žalobkyni nemohl vzniknout nárok na cenu vyšší. Navrhl proto, aby odvolací soud zamítavý meritorní výrok jako věcně správný potvrdil a nákladový výrok změnil, tak aby účelnými shledal všechny jím učiněné úkony právní pomoci a při stanovení hodnoty výše některých úkonů právní pomoci zohlednil jinou výši tarifní hodnoty a přihlédl k jejich účelnosti.

10. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání nejsou důvodná.

11. Soud prvního stupně provedl dokazování v dostatečném rozsahu, provedené důkazy řádně hodnotil v souladu s ustanovením § 132 o. s. ř. a učinil správný skutkový závěr, když v odůvodnění rozhodnutí v souladu s ustanovením § 157 odst. 2 o. s. ř. uvedl, které skutečnosti má za prokázány a proč. V jeho odůvodnění jsou skutková zjištění jasná, přehledná, z nich učiněný skutkový závěr je jejich logickým, výstižným shrnutím a je i dostatečným podkladem a východiskem pro právní hodnocení věci. Odvolací soud se v zásadě ztotožňuje i s tímto podrobným, pečlivým právním hodnocením a až na hodnocení jedné z podmínek splatnosti doplatku pevné ceny díla na ně v plném rozsahu (skutkové závěry i právní hodnocení) odkazuje.

12. Lze plně souhlasit se soudem prvního stupně, že mezi účastníky byla uzavřena písemná smlouva. Její nedílnou součástí byla i aktualizovaná nabídka na realizaci svislých ZTI (čl. II Smlouvy), která spolu s popisem díla a činností uvedených v článku II specifikovala předmět díla a byla podkladem dojednané ceny. Cenu díla si však strany upravily v souladu s ustanovením § 2620 o. z. v článku VI Smlouvy jako cenu pevnou, stanovenou paušální částkou [částka] bez DPH. Možnost změny těchto základních náležitostí (smluvních ujednání o rozsahu a ceně díla) si dojednaly výhradně prostřednictvím písemných smluvních dodatků (článek VIII bod 5 Smlouvy); tohoto postupu nevyužily. K zaplacení ceny díla se žalovaná zavázala formou dvou záloh ve výši [částka] (25 % z celkové ceny) a [částka] (50 % ceny díla) a konečného 25% doplatku; tato povinnost je podmíněna splněním tří podmínek, a to 1) řádným dodáním díla, 2) sepsáním přejímkového zápisu a 3) předáním vyúčtování – konečné faktury se zohledněním více/méněprací. Doplatek ceny díla je splatný 14 dnů po předání faktury/vyúčtování (čl. VII bod 4 Smlouvy).

13. V daném případě tedy soud prvního stupně správně uzavřel, že žalobkyně nemá právo na jinou než dojednanou cenu díla a změny v rozsahu práce (tzv. vícepráce) či změna vstupních nákladů nemohou mít na paušální částku, tedy ani na konečný doplatek ceny díla vliv.

14. Zčásti nepřesné jsou však úvahy prvostupňového soudu ohledně splatnosti ceny díla vázané na jeho dodání, když lze souhlasit s odvolatelkou, že v daném případě nebyl mezi účastníky veden (soudem řešen) spor o to, zda došlo k dokončení a předání díla. Nelze souhlasit se žalovanou, že v řízení byly zjištěny méněpráce či dokonce soud rozhodoval na základě této mezi účastníky nesporné skutečnosti (viz její vyjádření k odvolání). Prvostupňový soud naopak konstatoval, že rozhodnutí závisí na právním posouzení, a své dokazovaní zaměřil výhradně na prokázaní toho, zda Smlouva byla skutečně „dodatkována“ na základě vůle obou stran, tedy zda došlo ke změně ujednání o pevné (paušální) ceně (viz bod 21 rozsudku). Závěr o nedodání díla není podložen relevantními skutkovými zjištěními ani nebyl žalovanou dostatečně tvrzen, a je proto nesprávný. Odvolací soud má naopak za to, že ze stanovisek obou stran lze uzavřít, že obě tyto hmotněprávní podmínky splněny byly, když žalovaná dílo převzala a užívá. Její tvrzení o méněpracích ve vztahu ke splnění podmínky dodání díla není v tomto případě relevantní ani proto, že cena nebyla koncipována jako položková (měřená zakázka) ani jako nákladová.

15. Pokud by Smlouva splatnost doplatku ceny výslovně neupravovala, a nevyžadovala splnění i třetí podmínky řádné fakturace – vyúčtování, od které se odvíjí počátek pariční čtrnáctidenní lhůty, pak v souladu s ustanovením § 2610 odst. 1 o. z. by žalovaná byla v prodlení s úhradou zbylé části pevné ceny díla. Podle uvedeného ustanovení totiž platí, že provedení díla je jediným zákonným předpokladem pro vznik práva zhotovitele na zaplacení ceny díla. Splatnost ceny díla, vázaná jen na jeho provedení, tak vyžaduje pouze splnění dvou kumulativních podmínek, dokončení a předání díla (§ 2610 odst. 1 o. z. ve spojení s § 2604 o. z.), přičemž relevantním kritériem není ani řádné provedení díla (bez vad), postačuje jen, že dílo slouží svému účelu.

16. Uvedená zákonná kritéria ke splatnosti zbylé části ceny díla však nepostačují za situace, kdy účastníky sjednanou podmínkou splatnosti bylo i předání řádného vyúčtování – fakturace doplatku (třetí smluvní podmínka, viz bod 12. shora). Faktura má v daném případě povahu nejen daňového dokladu, ale jako jednostranný právní úkon (právní jednání) představuje i výzvu k plnění, od které běží lhůta sjednaná účastníky závazkového vztahu ke splnění fakturované dlužné částky. Faktura, na kterou je navázána i lhůta k plnění, když splatnost doplatku je stanovena na 14. den po jejím předložení, však není způsobilá splatnost vyvolat, když nesplňuje podmínku srozumitelného, určitého právního jednání, ze kterého vyplývá požadavek věřitele (žalobkyně) vůči dlužníku (žalované) zaplatit existující dluh. Tuto smluvní hmotněprávní podmínku splatnosti doplatku pevné ceny díla žalobkyně nesplnila, když žalovanému fakturovala jinou než sjednanou cenu, aniž by uvedla důvod, aniž by jí na tuto fakturovanou částku vznikl nárok. V daném případě, kdy vícepráce nemohly mít vliv na konečnou, pevně stanovenou cenu díla, pak postačovalo, aby žalobkyně fakturovala 25% doplatek pevné ceny dle smlouvy o dílo (v rozsahu rozdílu záloh a pevné ceny), aby nastala její splatnost. K tomu však nedošlo, jak správně poznamenal i prvostupňový soud v bodě 22. odůvodnění napadeného rozsudku.

17. Z výše uvedených důvodů proto odvolací soud jako nedůvodný posoudil i nárok na zaplacení doplatku pevné ceny díla a smluvní pokuty (žalovaná se do prodlení nedostala). Podle § 219 o. s. ř. proto napadený zamítavý výrok o věci samé jako věcně správný potvrdil. Stejně postupoval i ve vztahu k nákladovému výroku, když prvostupňový soud přiléhavou aplikací ustanovení procesního předpisu (§ 142 odst. 1 o. s. ř.) neúspěšnou žalobkyni zavázal k náhradě nákladů řízení, jejichž výši správně stanovil (v souladu s vyhláškou 177/1996 Sb.). Tarifní hodnota a z ní vyplývající výše jednotlivých úkonů právní pomoci odpovídá předmětu řízení v době jejich provedení a rovněž výše přiznaných nákladů řízení plně koresponduje s počtem účelně vykonaných úkonu právní služby. V tomto rozsahu odvolací soud rovněž na odůvodnění napadeného rozhodnutí zcela odkazuje, když prvostupňový soud při zvážení tarifní hodnoty vzal správně v úvahu povahu smluvní pokuty, její možné uplatnění v soudním řízení a její výši stanovil ke dni rozšíření žaloby.

18. Obdobně rozhodl odvolací soud i o nákladech odvolacího řízení (§ 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř.), když i v tomto stadiu řízení byla žalovaná plně úspěšná. Ty sestávají z odměny advokáta za 1 úkon právní pomoci [částka] (z tarifní hodnoty [částka] dle § 7, § 8, § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb.) za vyjádření k odvolání, jednu paušální náhradu hotových výdajů ve výši [částka] (§ 13 odst. 4 vyhlášky) a 21% DPH ve výši [částka]; celkem tak činí [částka].

19. Lhůta ke splnění povinnosti k náhradě nákladů je třídenní od právní moci rozhodnutí (§ 160 odst. 1, § 167 odst. 2 o. s. ř.); náhrada nákladů řízení se hradí do rukou advokáta účastníka, jemuž byla přisouzena (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).