o odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost uhradit žalobci a) [částka] s úrokem z prodlení [anonymizováno] výši 8,5 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení (výrok I). Co do požadavku žalobce a) na úhradu částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení žalobu zamítl (výrok II). Dále uložil žalované povinnost uhradit žalobci b) [částka] s úrokem z prodlení [anonymizováno] výši 8,5 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení (výrok III). Co do požadavku žalobce b) na úhradu částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení žalobu zamítl (výrok [příjmení]). Žalované pak uložil povinnost zaplati žalobcům náklady řízení [anonymizováno] výši [částka] k rukám právního zástupce žalobců, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok V).

2. Takto soud rozhodl o žalobě, kterou se žalobci domáhali přiznání přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která jim vznikla nesprávným úředním postupem v podobě nepřiměřené délky řízení zahájeného u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. [spisová značka], po rozhodnutí o věcné nepříslušnosti vedeného dále u Okresního soudu v Havlíčkově Brodě (dále též„ posuzované řízení“).

3. Soud prvního stupně v napadeném rozsudku vyšel ze skutkových zjištění uvedených v bodě 4 napadeného rozsudku, která činil převážně ze spisu týkajícího se posuzovaného řízení. Odvolací soud na jeho skutková zjištění [anonymizováno] stručnost odkazuje a jen shrnuje, že žalobou podanou původně u Krajského soudu v Hradci Králové se žalobci domáhali po žalovaných (žalobcích v tomto řízení), aby tito zaplatili společně a nerozdílně částku [částka] z titulu náhrady škody, kterou měli způsobit tím, že nepodali včas návrh na prohlášení konkurzu. Žaloba v posuzovaném řízení byla žalobci a) doručena dne [datum] a žalobci b) dne [datum]. Řízení bylo vedeno včetně prováděného dokazování u Krajského soudu v Hradci Králové do [datum], kdy byl tímto soudem spis předložen Vrchnímu soudu v Praze k rozhodnutí o věcné příslušnosti. Vrchní soud v Praze rozhodl usnesením ze dne [datum], že k projednání věci jsou věcně příslušné Okresní soudy, konkrétně Okresní soud v Havlíčkově Brodě, kterému byla věc postoupena dne [datum]. Tento soud rozhodl dne [datum], jeho rozhodnutí bylo odvolacím soudem potvrzeno rozsudkem ze dne [datum]. K dovolání Nejvyšší soud rozsudkem ze dne [datum] rozsudek odvolacího soudu zrušil a tomuto věc vrátil k dalšímu řízení, kdy bylo konstatováno, že soud prvního stupně nesplnil poučovací povinnost dle § 118a o. s. ř. a k nápravě nedošlo ani ze strany odvolacího soudu. Odvolací soud pak zrušil i rozhodnutí soudu prvního stupně, neboť po poučení dle § 118a o. s. ř. zjistil, že je třeba provést rozsáhlé dokazování, což je úkolem soudu prvního stupně. Ke zpětvzetí žaloby bylo pak Okresním soudem v Havlíčkově Brodě řízení zastaveno usnesením ze dne [datum], které nabylo právní moci, pokud jde o zastavení dne [datum], [anonymizováno] vztahu k výroku o nákladech řízení pak dne [datum] po potvrzujícím rozhodnutí odvolacího soudu.

4. Po právní stránce odkázal soud prvního stupně na § 1, § 2, § 5 písm. a) a b), § 13 odst. 1, § 14 odst. 1, § 15 odst. 2, § 26, § 31a odst. 1 až 3 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), dále jen„ OdpŠk“.

5. Konstatoval, že nárok žalobců byl u žalované řádně a včas uplatněn, věc proto může být projednána před soudem. Dále vymezil obecně předpoklady odpovědnosti ze škodu. S odkazem na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva (dále jen„ [anonymizováno]“) a Nejvyššího soudu pak uvedl, že při hodnocení otázky přiměřenosti posuzovaného řízení aplikoval kritéria uvedená v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk.

6. Délku posuzovaného řízení [anonymizováno] vztahu k žalobcům pak stanovil na 11 let a 11 měsíců, od [datum] ([anonymizováno] žalobce a)), resp. od [datum] ([anonymizováno] žalobce b)), do [datum]. Zmíněná kritéria pak vyhodnotil tak, že délka posuzovaného řízení již byla nepřiměřená, zejména [anonymizováno] postup orgánu veřejné moci (§ 31a odst. 3 písm. d) OdpŠk). Důvodem [anonymizováno] tento závěr je dle soudu prvního stupně zejména skutečnost, že žaloba byla podána již dne [datum] ke Krajskému soudu v Hradci Králové a tento krajský soud až [datum], tj. po čtyřech letech a pěti měsících, teprve předložil věc Vrchnímu soudu v Praze k posouzení věcné příslušnosti, což je skutečnost, která se na celkové délce řízení negativně promítla, neboť až po rozhodnutí Vrchního soudu v Praze o věcné nepříslušnosti a postoupení věci Okresnímu soudu v Havlíčkově Brodě bylo řízení vedeno věcně příslušným soudem. K průtahu navíc došlo i u Vrchního soudu v Praze, kterému byla věc předložena k rozhodnutí o věcné příslušnosti dne [datum], nicméně vrchní soud rozhodl až usnesením z [datum], tedy rozhodnutí o věcné příslušnosti trvalo déle než 1 rok. Dalším důvodem [anonymizováno] závěr o nesprávném úředním postupu je pak odůvodnění rozhodnutí soudu dovolacího z [datum], kterým tento zrušil rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové z [datum], [anonymizováno] kterém dovolací soud konstatoval, že jak soud první instance, tak soud druhé instance nesplnily poučovací povinnost [anonymizováno] smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. k doplnění relevantních skutkových tvrzení a označení důkazů k samotným žalobním tvrzením i k obraně žalovaných. Zrušeno bylo pouze rozhodnutí soudu odvolacího, neboť tento tuto vadu nezhojil, když toto poučení neposkytl již soud prvé instance. Jakkoliv nelze přesně vyčíslit, nakolik tato shledaná pochybení délku řízení protáhla, je nepochybným, že se na celkové délce řízení negativně promítla. Ani skutková a právní složitost věci nemohla tuto délku řízení ospravedlnit, když se žalovaní na této délce nijak nepodíleli. Soud prvního stupně neposuzoval ani vedlejší řízení, do kterého bylo posuzované řízení [anonymizováno] stádiu před Krajským soudem v Hradci Králové přerušeno, když celou dobu řízení před Krajským soudem v Hradci Králové z důvodu neřešení otázky věcné příslušnosti považoval za průtahovou. S odkazem na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu pak tuto otázku uzavřel tak, že žalobcům vznikla nemajetková újma, kterou je již nutné odškodnit v penězích.

7. S ohledem na délku posuzovaného řízení stanovil v tomto konkrétním případě roční výši přiměřeného zadostiučinění na [částka] (za první dva roky v poloviční výši), měsíčně tedy [částka]. Základní částku zadostiučinění za řízení trvající 11 let a 11 měsíců pak stanovil na [částka]. Tuto částku soud prvního stupně dále modifikoval dle kritérií § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk s následujícím odůvodněním. Pokud jde o složitost řízení (kritérium podle § 31a odst. 3 písm. b) OdpŠk) dospěl k závěru, že řízení bylo zvýšeně složité po stránce skutkové a [anonymizováno] toto kritérium tak soud základní částku odškodnění snížil o 10 %. Závěr o zvýšené skutkové složitosti je odůvodněn zejména tím, že žalobci se po žalovaných domáhali náhrady škody z titulu nesplnění povinnosti podat včasný návrh na prohlášení konkurzu a související nemožnost dosáhnout uspokojení pohledávky, která právě [anonymizováno] porušení této povinnosti nemohla být splněna. Po skutkové stránce bylo komplikovaný zejména vyhodnotit aktivní legitimaci všech žalobců, a dále skutečnosti týkající se existence jejich pohledávky a skutečnosti nasvědčující úpadku na straně dlužníka. Samotná skutková složitost věci pak měla odraz právě i v tom, že Nejvyšší soud svým usnesením ze dne [datum] zrušil rozhodnutí soudu odvolacího právě proto, že nebyla doplněna relevantní skutková tvrzení stran, v řízení tedy nebylo možné dostatečně objasnit komplikovaný skutkový podklad [anonymizováno] rozhodnutí a soudy prvé instance i druhé instance v tomto směru nesplnily svou poučovací povinnost dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. Vyhodnocení otázky případné odpovědnosti žalovaných by rovněž bylo právně komplikovanějším, nicméně toto se fakticky na celkové délce řízení nepromítlo, neboť z obsahu posuzovaného řízení se nepodává, že by se [anonymizováno] komplikovanost právního posouzení řízení vedlo delší dobu. Soud prvního stupně rovněž neshledal, že by řízení bylo procesně složitějším, a proto [anonymizováno] tato dvě kritéria základní částku odškodnění nemodifikoval. Rovněž nemodifikoval základní částku odškodnění [anonymizováno] počet soudních instancí, když [anonymizováno] věci sice rozhodoval 2x soud prvé instance i 2x soud odvolací a jednou soud dovolací, nicméně soud dovolací zrušil první rozhodnutí soudu odvolacího a ten poté zrušil rozhodnutí soudu první instance, nelze tedy dospět k závěru, že by [anonymizováno] četnost rozhodování na vícero soudních instancích bylo možno základní částku odškodnění [anonymizováno] vztahu k poškození krátit, neboť tato byla dána pochybeními na straně soudů. Důvod [anonymizováno] modifikaci základní částky neshledal ani [anonymizováno] kritérium jednání poškozeného (kritérium podle § 31a odst. 3 písm. c) OdpŠk). Pokud jde o kritérium postupu orgánu veřejné moci (kritérium podle § 31a odst. 3 písm. d) OdpŠk) [anonymizováno] výše popsaných průtazích či pochybeních soudů shledal důvod [anonymizováno] závěr o nesprávném úředním postupu [anonymizováno] formě nepřiměřené délky řízení. K další modifikaci základní částky [anonymizováno] toto kritérium již tedy nepřistoupil. Význam předmětu řízení [anonymizováno] poškozeného (kritérium podle § 31a odst. 3 písm. e) OdpŠk) shledal pak standartní. Posuzované řízení nebylo typově řízením se zvýšeným významem [anonymizováno] žalobce. Přiměřené zadostiučinění tak soud prvního stupně stanovil na částku [částka]. Vzhledem k tomu, že žalovaná každému ze žalobců již poskytla na tomto zadostiučinění částku [částka], soud prvního stupně každému ze žalobců přiznal nárok na zbývající část finančního zadostiučinění [anonymizováno] výši [částka] (157 196,70 – 121 333) a [anonymizováno] zbytku žalobního požadavku co do částky [částka] (43 696 – 35 863,70) soud žalobu [anonymizováno] vztahu ke každému ze žalobců zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl dle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“).

8. Proti tomuto rozsudku, a to do vyhovujících výroků I a III a nákladového výroku V, podala žalovaná včasné a přípustné odvolání. Namítala nesprávné právní posouzení věci (§ 205 odst. 2 písm. g) o. s. ř.). Doposavad jí poskytnutou částku ([částka]) považovala za dostatečnou. Trvala tak na modifikaci základní částky, kterou vyčíslila na [částka], tak, jak ji provedla [anonymizováno] svém Stanovisku, tedy ponížení o 5 % z důvodu složitosti řízení, o 20 % z důvodu počtu instancí a o 5 % z důvodu sdílené újmy. K tomu uvedla, že nesouhlasí s názorem soudu prvního stupně, že nebylo možné dospět k závěru, že by [anonymizováno] četnost rozhodování na vícero soudních instancí bylo možné základní částku odškodnění krátit, neboť tato byla dána pochybeními na straně soudu resp. důvodně podávanými opravnými prostředky. Dle zavedené soudní praxe přichází standardně v úvahu [anonymizováno] případ, že věc byla projednávána celkem před soudy třech stupňů, v úvahu snížení obecné základní výše o 20%. V rámci mimosoudního projednání náhrady nemajetkové újmy žalobců tak byla základní částka ponížena plně v souladu s ustálenými závěry soudní judikatury. Zde odkázala na rozhodnutí zdejšího soudu č. j. [číslo jednací] a dále rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 2, č. j. [číslo jednací]. Dále k této otázce uvedla, že jak je rovněž konstatováno v soudní judikatuře, počet stupňů soudní soustavy, před nimiž byla věc projednávána, je objektivním kritériem, při jehož posuzování je potřeba vnímat, že s rostoucím počtem soudních instancí přirozeně narůstá délka řízení a tudíž je ospravedlnitelné zohlednění instančnosti řízení, a to bez ohledu na důvodnost podaných opravných prostředků či postup orgánů veřejné moci. Zde opět odkázala na rozsudek Městského soudu v Praze [číslo jednací], a dále na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]). Svou argumentaci uzavřela tak, že i v případě, kdy je četnost rozhodování na vícero soudních instancích dána v důsledku případného pochybení na straně soudu, krácení základní částky odškodnění z důvodu tzv. víceinstančnosti v posuzovaném řízení je možné. Dále argumentovala, že soud prvního stupně rovněž pochybil, když v tomto řízení nevzal v úvahu institut tzv. sdílené újmy žalobců a neponížil základní částku odškodnění s ohledem na toto kritérium. Přitom s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem tohoto případu lze uzavřít, že žalobci měli v posuzovaném řízení společný zájem, spor vedli [anonymizováno] shodě a [anonymizováno] stejném postavení plynoucím z jejich pozice bývalých jednatelů společnosti [právnická osoba] vázaných stejnými právy a povinnostmi, přičemž v případě, že by bylo v posuzovaném řízení žalobě vyhověno, byli by žalobci povinni plnit společně a nerozdílně. V řízení měli žalobci navíc společného právního zástupce a vystupovali jednotně. V této otázce pak opět věc uzavřela, že újma žalobců byla do určité míry – jako procesní stranou – sdílena a byl tedy dán důvod [anonymizováno] snížení základní částky odškodnění v důsledku posouzení tohoto kritéria. Navrhla proto změnu napadeného rozsudku a zamítnutí nároku žalobců v plném rozsahu.

9. Žalobci se k odvolání vyjádřili a navrhli potvrzení rozsudku soudu prvního stupně. Uvedli, že při hodnocení kritérií je třeba vždy zohledňovat konkrétní okolnosti případu a posuzované řízení hodnotit individuálně, což soud prvního stupně učinil. Soud prvního stupně postupoval zcela v souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], ze kterého [anonymizováno] vyjádření citovali. V otázce sdílené újmy pak odkázali na nález Ústavního soudu II ÚS 554/18 a neshledávali důvod [anonymizováno] krácení přiměřeného zadostiučinění.

10. Odvolací soud odvoláním napadený rozsudek soudu prvního stupně přezkoumal podle § 212 a násl. o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné.

11. Odvolací soud shledal, že soud prvního stupně v projednávané věci provedl dokazování v potřebném rozsahu, dokazování směřovalo k objasnění rozhodných skutečností, výsledky tohoto dokazování zhodnotil postupem podle § 132 o. s. ř. a dospěl na základě provedeného dokazování ke správným skutkovým zjištěním, s nimiž se odvolací soud ztotožňuje a na něž [anonymizováno] stručnost odkazuje. Tento skutkový základ nedoznal zásadní změny ani v odvolacím řízení. K dotazu odvolacího soudu strany sporu pouze uvedly, že mezi nimi není sporu o tom, že žalobci byli jednatelé [právnická osoba] obnova, spol. s r. o.

12. Odvolací soud pak v zásadě souhlasí i s právními závěry soudu prvního stupně, které velmi podrobně, systematicky a správně uvedl v napadeném rozsudku včetně odkazů na přiléhavou judikaturu Nejvyššího soudu Odvolací soud nemá k tomuto pečlivému odůvodnění, pokud jde o úvahu o přiměřenosti délky posuzovaného řízení, formě zadostiučinění, určení výše základní roční částky a základní částky zadostiučinění za celé posuzované řízení, co dodat.

13. Soud prvního stupně dále precizně odůvodnil jednotlivá kritéria § 31a odst. 3 písm. b) až e), dle kterých lze modifikovat základní částku zadostiučinění s ohledem na konkrétní okolnosti případu. Odvolací soud opět s jeho závěry většinou souhlasí.

14. Odvolací soud jen přisvědčuje žalované, že v posuzovaném řízení, kdy byli žalováni dva jednatelé obchodní společnosti ([ulice] obnova, spol. s r. o.) společně a nerozdílně o náhradu škody, kterou měli způsobit včasným nepodáním návrhu na konkurz této obchodní společnosti, jsou splněny podmínky [anonymizováno] krácení základní částky z důvodu sdílené újmy, neboť jmenovaní se znali, spojovalo je společné podnikání a v případě neúspěchu [anonymizováno] věci by se v rámci následného vypořádání měli na úhradě škody podílet oba. Jde tedy o jinou situaci, než kdyby byl o částku, která byla předmětem žaloby, žalován jen jeden z žalobců (obdobně srovnej rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]). Jako přiměřené odvolací soud shledává krácení základní částky zadostiučinění o 10 % z důvodu sdílené újmy. Tento závěr odvolacího soudu není v rozporu s nálezem Ústavního soudu sp. zn. II ÚS 554/18, neboť krácení je provedeno v přiměřené částce s ohledem na konkrétní okolnosti daného případu. Na druhé straně je však odvolací soud toho názoru, že pochybení soudů v posuzovaném řízení byla tak zásadní a opakovaná, že je zde důvod [anonymizováno] navýšení základní částky za postup orgánu veřejné moci (§ 31a odst. 3 písm. d) OdpŠk) též o 10 %, ještě nad rámec závěru o nepřiměřené délce posuzovaného řízení. Uvedené navýšení a snížení základní částky přiměřeného zadostiučinění se tak vynuluje.

15. Pokud jde o žalovanou požadované snížení základní částky z důvodu počtu instancí, zde odvolací soud [anonymizováno] uvedený postup důvod neshledává. V obecné rovině lze samozřejmě přisvědčit argumentaci žalované, že řízení [anonymizováno] více instancích je obecně spojeno s dobou potřebnou [anonymizováno] předložení věci přezkumnému soudu, [anonymizováno] jeho přezkumné posouzení a [anonymizováno] případné promítnutí výsledků přezkumu do dalšího postupu v řízení, pročež je ospravedlnitelná celková délka řízení o tuto dobu prodlužována. Zároveň je však třeba přihlédnout též k tomu, z jakého důvodu byla věc na více stupních soudní soustavy projednávána. Zda z důvodu složitosti řízení, nebo z důvodu procesních pochybení soudů nižších stupňů. Pokud postup soudu v řízení neodpovídá procesním pravidlům a dochází v něm k závažným chybám spočívajícím např. v nepřezkoumatelnosti rozhodnutí, je třeba takovou skutečnost zohlednit v rámci kritéria postupu orgánů veřejné moci během řízení, a to zejména tehdy, dojde-li v důsledku takových pochybení ke zjevnému prodloužení řízení oproti stavu, kdy by orgán veřejné moci postupoval z procesního hlediska bezvadně (srovnej Stanovisko [stanovisko NS] i rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). V posuzované věci dle názoru odvolacího soudu došlo k závažné procesní vadě, kdy byla žaloba zamítnuta [anonymizováno] neunesení důkazního břemene, aniž by byli žalobci řádně poučeni dle § 118a o. s. ř. a tato vada pak nebyla odstraněna ani odvolacím soudem, proto došlo ke kasaci až ze strany soudu Nejvyššího. Tento postup je pak zcela přičitatelný orgánu veřejné moci (§ 31a odst. 3 písm. d) OdpŠk), proto [anonymizováno] rozhodování na více instancích nemůže současně dojít ke snížení základní částky přiměřeného zadostiučinění z důvodu počtu instancí, tedy kritéria složitosti řízení (§ 31a odst. 3 písm. b) OdpŠk). Je tedy správný odkaz žalobce na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]. Lze tak zcela přisvědčit soudu prvního stupně v jeho argumentaci v této otázce. Žalovanou zmiňované odkazy na rozhodnutí zdejšího soudu pak zcela neodráží konkrétní okolnosti daného případu a nejsou přiléhavé. Např. z odkazovaného rozhodnutí zdejšího soudu č. j. [číslo jednací] není zřejmé, zda v rámci projednávání věci na více soudních instancí došlo ke kasaci a z jakého důvodu. U odkazovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] pak ke zrušení rozhodnutí odvolacího soudu došlo z jiného důvodu, než [anonymizováno] nezohlednění počtu instancí.

16. Z výše uvedených důvodů shledal odvolací soud napadené rozhodnutí věcně správným a potvrdil jej dle § 219 o. s. ř. včetně správného výroku o nákladech řízení.

17. O povinnosti k náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. [anonymizováno] spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. a v odvolacím řízení úspěšným žalobcům přiznal náhradu nákladů řízení za 4 (2 + 2) úkony právní služby (§ 7 bod 5., § 8 odst. 1, § 9 odst. 4 písm. a) a § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“)) snížené o 20 % při [anonymizováno] dvou osob, 2 x náhradu paušálních výdajů advokáta po [částka] (§ 13 odst. 4 a. t.), vše zvýšeno o 21 % DPH [anonymizováno] výši [částka] (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Celkové náklady žalobců [anonymizováno] výši [částka] byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).