pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Napadeným rozsudkem soud prvého stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] a dále z částky [částka] od [datum] do zaplacení (výrok I) a na náhradu nákladů řízení částku [částka] (výrok II).

2. Rozhodl tak o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala úhrady právních služeb, které žalovanému poskytla v souvislosti s vypracováním smluvních dokumentů k prodeji jeho domu v [část obce]. V plném rozsahu tak vyhověl žalobnímu žádání, které žalobkyně omezila z původních [částka] na [částka] poté, kdy žalovaný ji po podání žaloby částku [částka] zaplatil. K datu tohoto plnění rovněž redukovala požadované příslušenství, když od původně zažalované částky do doby okamžiku úhrady si nadále nárokovala zákonný úrok z celé jistiny a ze zbylé části úroky požadovala od částečné úhrady do zaplacení.

3. Vyšel ze zjištění, že žalobkyni se žalovaným seznámila její dlouholetá kolegyně [jméno] [příjmení] z úvalské realitní kanceláře [anonymizováno], pro kterou obě pracují. Žalobkyně jako právnička (spolupracující advokátka), která zpracovává smluvní dokumentaci pro potřeby realitní kanceláře, a [jméno] [příjmení] jako realitní makléřka. Ta žalovaného poznala jako zájemce o koupi domu v [obec], jehož prodej zprostředkovávala. Po té, co jí žalovaný sdělil, že koupi domu v [obec] hodlá financovat finančními prostředky, které získá prodejem svého bytového domu v [část obce], doporučila mu, aby smluvní dokumentaci k prodeji domu v [část obce] zpracovávala výhradně žalobkyně, která tak lépe zajistí propojení obou transakcí (prodeje bytového domu v [část obce] a koupi rodinného domu v [obec]). Za účelem seznámení a uzavření dohody o právní pomoci se všichni tři sešli dne [datum] v realitní kanceláři [anonymizováno] v [obec]. Žalobkyně se žalovaným se za přítomnosti [jméno] [příjmení] dohodli na tom, že žalobkyně zpracuje smluvní dokumentaci k převodu jeho nemovitosti v [část obce] a domluvili se i na odměně za poskytnutou právní pomoc.

4. Dále vzal za prokázané, že žalobkyně pro žalovaného připravila kupní smlouvy na prodej jeho domu v [část obce] se čtyřmi zájemci o koupi. Nejprve dne [datum] vypracovala koncept kupní smlouvy s kupujícím Bytovým domem [právnická osoba] (zastoupené jednatelem [jméno] [příjmení]), následně [datum] se [právnická osoba] s.r.o. (kupující zastoupena [jméno] [příjmení]), dále dne [datum] s [jméno] [příjmení] a konečně v [anonymizováno] [rok] se zájemcem o koupi panem [příjmení]. Ve vztahu k prvním třem zájemcům vyhotovila i návrhy smlouvy o úschově a u prvních dvou také návrhy na vklad. Za tím účelem spolu účastníci opakovaně komunikovali telefonicky či emailem. Ani v jednom případě sepsané listiny o právním jednání nebyly využity, když o koupi domu ztratili kupci zájem.

5. Při zjištění obsahu dohody o poskytnutí právních služeb i jejich ceně soud prvního stupně vzal za prokázané, že žalobkyně při uzavření dohody dne [datum] dostatečně jasně poučila žalovaného o možné výši odměny, když odkázala na advokátní tarif a zhruba uvedla cenu za úkon dle advokátního tarifu (viz bod 23). Tento závěr soud prvního stupně učinil z výpovědi svědkyně [příjmení], když v rámci svých skutkových zjištění pod bodem 19 rozsudku citoval či parafrázoval části její výpovědi, a uvedl tak mimo jiné následující:„ Bavili se o poskytování právních služeb, ohledně financování žalobkyně říkala, že je vyhláška, dle které se toto řídí a že v daném případě je to něco přes [částka] a odvíjí se to od ceny nemovitosti, ale že neví, jak se bude dále případ odvíjet a jestli tam budou vícenáklady, co tedy bude ještě dalšího zpracovávat, řešili kupní smlouvu na [část obce]. Bavili se i o rezervační smlouvě na [obec], k tomu žalobkyně uváděla, že toto by byl případně další náklad. Obecně k otázce jak mívá žalobkyně smluvenu odměnu s klientky, svědkyně uvedla, že pokud se svědkyni ozve klient, naváže jej na sebe jako v tomto případě a zkontaktuje s žalobkyní a odměna se pak odvíjí od konečné částky ceny nemovitosti, v tomto směru se řídí vyhláškou, kdy je cena za úkon, neboť během obchodního procesu se ještě neví, co se bude řešit. K dotazu, zda Mgr. [anonymizováno] poučila žalovaného, co je jednotlivý úkon dle vyhlášky, aby tomu jako spotřebitel porozuměl, svědkyně uvedla, že žalovaný se dle jejího názoru dobře orientuje, čili toto musel chápat, zaznělo, že je to podle vyhlášky a že cena se odvozuje z ceny nemovitostí a že je to přes [částka] za jednu transakci. Žalobkyně jedná i s méně chápavými a opakovaně věci vysvětluje, když někdo něčemu nerozumí. Zaznělo, že toto je základním úkonem, ale že nelze vyloučit, že se vyvrbí další věci, respektive, že se tyto mohou vyvrbit. Zda zaznívalo, co je konkrétním úkonem a co ne, to si již svědkyně nevybavovala, pouze ví, že zaznělo upozornění, že rezervační smlouva na [obec] by již byl další úkon. [příjmení] měla být dle právního sazebníku ale s tím, že pokud se bude něco doplňovat a měnit, že bude vyšší, neboť pokud docházelo k doplnění, nemohla být částka stále stejná. Svědkyně si s ohledem na časový odstup nebyla jistá, zda přesně takto to bylo řečeno na schůzce, ale je si vědoma, že měla více klientů, které kontaktovala s žalobkyní a pokud docházelo k častým změnám, tak následně byly účtované částky vyšší. Žalovaný žádné dotazy k otázce odměňování neměl, svědkyně měla za to, že všemu porozuměl.“

6. Soud prvního stupně rovněž přihlédl ke skutečnosti, že žalobkyně koncem července [rok] žádala žalovaného o uhrazení zálohy ve výši [částka] za již poskytnuté právní služby. Dovodil, že tato skutečnost koresponduje s tvrzením žalobkyně, čestným prohlášením a výpovědí svědkyně [příjmení], že se žalovaný zavázal žalobkyni za každý úkon právní služby hradit odměnu stanovenou dle vyhlášky, tedy z prodejní ceny nemovitosti (částku okolo [částka]). Argumentoval i tím, že pokud by to měla být konečná částka, pak by žalobkyně nežádala o zaplacení zálohy.

7. Uvedená zjištění hodnotil dle § [číslo], [ustanovení pr. předpisu]“) a § 7, § 8, [ustanovení pr. předpisu], o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen advokátní tarif či„ a. t.“). Dospěl k závěru, že účastníci uzavřeli smlouvu o poskytování právních služeb, která svou povahou nejblíže odpovídá smlouvě příkazní ([ustanovení pr. předpisu]. Žalobkyně poskytla žalovanému právní službu v rozsahu, který nárokuje proplatit, když sepsala koncepty čtyř kupních smluv, tří smluv o úschově, dvou návrhů na vklad a byla přítomna jednomu jednání s jednatelem prvního zájemce [jméno] [příjmení] v [příjmení] [příjmení].

8. Žalobkyně tak v souladu s touto smlouvou poskytla žalovanému sedm úkonů právní služby, a vznikl jí nárok na smluvenou odměnu, jejíž výši si účastníci dojednali s odkazem na advokátní tarif z navrhované kupní ceny nemovitosti, i na stejný počet paušálních náhrad hotových výdajů dle § 13 odst. 3 a. t. Fakturou [číslo] s datem splatnosti svou odměnu za poskytnuté služby žalovanému rovněž řádně vyúčtovala a vyzvala ho k úhradě ve lhůtě splatnosti účetního dokladu. Tím, že žalovaný ve stanovené lhůtě odměnu neuhradil, vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení (ve výši vyplývající z [ustanovení pr. předpisu] ve znění [ustanovení pr. předpisu]), ode dne následujícího po dni, kdy měla být dle splatnosti vyznačené na faktuře dlužná částka uhrazena. Žalobě proto v plném rozsahu vyhověl a podle zásady úspěchu ve věci ([ustanovení pr. předpisu] žalobkyni přiznal i plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení.

9. Proti tomuto rozhodnutí podal žalovaný včasné odvolání. Namítl, že soud prvního stupně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním a rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Akcentoval, že soud účastníkům dostatečně nezprostředkoval odpověď ani na jednu ze tří základních otázek, když neujasnil, jakým způsobem byla uzavřena smlouva o poskytování právních služeb, co bylo jejím obsahem a zejména co bylo obsahem ujednání o odměně advokáta; dále dostatečně neozřejmil, jakým způsobem žalobkyně jako podnikatelka splnila své zákonné povinnosti vůči žalovanému jako spotřebiteli, a které fakturované úkony je možné považovat za úkony právní služby dle advokátního tarifu. Vytkl soudu i nedostatečné hodnocení zejména svědecké výpovědi neobjektivní svědkyně [příjmení], která vyzněla nikoli ve prospěch žalobkyně, kterou se snažila touto výpovědí podpořit, ale naopak paradoxně podpořila jeho tvrzení o paušálně stanovené odměně za právní pomoc při zpracování smluvních dokumentů k prodeji jeho nemovitosti v [část obce]. Upozornil rovněž na absenci hodnocení jejího čestného prohlášení s tím, že soud zcela nekriticky obsah prohlášení přijal, aniž přihlédl ke skutečnosti, že svědkyně v rámci své svědecké výpovědi nedokázala vysvětlit, proč a jak toto prohlášení vzniklo, ani jak bylo doručeno soudu. K uvedeným otázkám provedl vlastní hodnocení důkazů, kterým podpořil svou skutkovou verzi, že se žalobkyní se dohodli na fixní částce za její právní služby, když souhlasil s jejím návrhem, že její odměna za sepis smluvní dokumentace k převodu nemovitosti bude činit zhruba [částka] za celou transakci. V této souvislosti citoval část výpovědi svědkyně [příjmení], která je součástí i bodu 5 tohoto rozsudku (zvýrazněná část výpovědi). Zásadně se tak ohradil proti nepodloženému závěru prvostupňového soudu, který plně převzal skutkovou verzi žalobkyně, že na schůzce v [obec] dne [datum] mu žalobkyně sdělila a vysvětlila, že její odměna se bude odvíjet podle počtu úkonů právní služby, jejichž hodnota bude stanovena dle advokátního tarifu, a co je tímto úkonem. Poukázal na bezprostřední reakci prvostupňového soudu po ukončení svědeckého výslechu [příjmení], který konstatoval, že ani její výslech nepřinesl nic nového a že se„ žaloba stále jeví na zamítnutí“. Zmínil i webovou prezentaci právních služeb žalobkyně, ve které žalobkyně deklaruje, že při sepisování smluv o převodu nemovitostí preferuje fixní odměnu. Vymezil se i proti právnímu hodnocení zjištěných skutečností, přičemž se pozastavil nad rezignací soudu jakkoli vztah účastníků hodnotit jako spotřebitelský. Připomněl tedy spotřebitelskou povahu posuzovaného vztahu s tím, že žalobkyně v jejich vztahu vystupovala jako podnikatelka a on jako spotřebitel, tedy bylo na místě důsledně hodnotit, zda žalobkyně jako profesionál dostatečně splnila svou povinnost informovat jej o ceně poskytnuté právní služby ([ustanovení pr. předpisu]. Akcentoval, že podle ustanovení [ustanovení pr. předpisu] je pak třeba při výkladu obsahu smlouvy použít výklad pro spotřebitele příznivější. Pokud by však dílčí úpravy převodních smluv měly představovat další objednávky, je nepochybně nezbytné aplikovat [ustanovení pr. předpisu], a ozřejmit tak, zda další platbu, než kterou byl povinen uhradit na základě hlavního smluvního závazku, mohla žalobkyně požadovat, když k dalším platbám nedal výslovný souhlas ani o tom nebyl informován. Od žalobkyně navíc nedostal žádné upozornění, že drobné změny smlouvy jsou samostatným úkonem (objednávkou). Při sjednání smluvní odměny tak žalobkyně nesplnila povinnost podnikatele řádně jej informovat o ceně poskytované služby a ve vztahu k němu jednala i v rozporu s pravidly profesionální etiky advokáta ([ustanovení pr. předpisu], o advokacii; dále jen„ [jméno]“), která předpokládají, že advokát svému klientovi poskytne pravdivé a ucelené informace o možném rozsahu úkonů a úplné vysvětlení o výši mimosmluvní odměny. Zopakoval i výhrady k účtovanému rozsahu právních služeb. Setrval tak na tvrzení, že schůzku v obchodním centru [anonymizováno] nelze hodnotit jako úkon právní pomoci, když byla jen seznamovací a týkala se výhradně předání kontaktů mezi žalobkyní a jednatelem zájemce o koupi nemovitosti [jméno] [příjmení]. Žalobkyně tak zde nekonala žádnou odbornou činnost. Obdobně nelze hodnotit ani dílčí úpravy konceptu kupní smlouvy a související dokumentace k převodu nemovitosti, když na ty pamatují výslovně uvedená ustanovení na ochranu spotřebitele. Navrhl proto, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil prvostupňovému soudu k dalšímu řízení.

10. Žalobkyně se ve vyjádření k odvolání plně ztotožnila se skutkovými i právními závěry soudu prvního stupně. Výhrady žalovaného proti hodnocení důkazů odmítla jako irelevantní s tím, že soud veškeré důkazy řádně provedl i hodnotil a jeho skutkové i právní závěry mají oporu v provedeném dokazování. Zopakovala či parafrázovala svá žalobní tvrzení a zjištění soudu, kterými vyvracela odvolací námitky žalovaného. Odmítla tak zejména jeho pochybnosti o čestném prohlášení [jméno] [příjmení], o její věrohodnosti jako svědka i o celkovém hodnocení její svědecké výpovědi. Zdůraznila, že v řízení bylo jednoznačně prokázáno, jakým způsobem byla odměna sjednána a že žalovaného o tom dostatečně poučila, když pojem transakce musel i s ohledem na vnímání tohoto pojmu svědkyní [příjmení] chápat jen jako prodej nemovitosti jednomu konkrétnímu zájemci. Pevnou fixní cenu nebylo možné sjednat, když s ohledem na složitost a propojení dvou transakcí nebylo možné odhadnout, jaký rozsah právních služeb žalovanému poskytne. Z výslechu svědkyně [příjmení] naopak jasně vyplynulo, že žalovanému muselo být zřejmé, že [částka] je jen hrubý odhad odměny za jednu kupní smlouvu, a tato částka tak nemusí představovat konečnou odměnu. Citovala či parafrázovala části výpovědi žalobkyně, ze kterých i soud prvního stupně uzavřel, že žalovaný si musel být vědom toho, že odměna není fixní a odvíjí se od počtu úkonů právní pomoci a hodnoty nemovitosti. Připomněla tak část výpovědi svědkyně, že„ nelze vyloučit, že se vyvrbí další věci“ a že„ částka měla být podle sazebníku, ale s tím, že pokud se bude něco doplňovat a měnit, bude vyšší…“. Poukázala i na to, že v rámci vyúčtování služeb poskytla žalovanému maximální možné snížení své odměny. Navrhla proto, aby odvolací soud napadený rozsudek jako věcně správný potvrdil a přiznal jí i náhradu nákladů odvolacího řízení.

11. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, [ustanovení pr. předpisu], a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

12. Lze přisvědčit žalovanému, že zásadní otázkou pro vyřešení oprávněnosti žalobního žádání je prokázání obsahu dohody o právním zastoupení a odměně žalobkyně za smluvně dojednaný předmět právní služby.

13. Důvodná je námitka odvolatele, že rozsudek je při řešení této zásadní otázky vnitřně rozporný, když obsah ústní dohody dovozuje (má za prokázaný) z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení], jejího čestného prohlášení a následného jednání žalobkyně (jejího požadavku na dílčí, zálohovou fakturaci), které však k prokázání žalobkyní tvrzené dohody o právním zastoupení a odměně advokáta za poskytnuté služby nepostačují.

14. Navíc z odpovědí svědkyně [příjmení] před soudem prvního stupně, které jako zjištění prvostupňový soud nesprávně převzal do svého odůvodnění (bod 19, viz„ soud má za prokázané“), neplyne, že žalobkyně řádně informovala žalovaného o způsobu stanovení své odměny a vysvětlila mu dostatečně, co znamená úkon právní služby a to, že za každý z nich bude požadovat po žalovaném uhradit částku přes [částka]. Naopak je možné souhlasit s odvolatelem, že i z citovaných pasáží svědecké výpovědi je možné dospět k závěru opačnému, tedy že tuto povinnost žalobkyně řádně nesplnila, když jediný jasný údaj o odměně bylo uvedení částky okolo [částka].

15. Odvolací soud proto zopakoval svědecký výslech [jméno] [příjmení], který hodnotil následovně. Svědkyně v průběhu výslechu působila značně nevěrohodně, když nebyla schopna vysvětlit proč dne [datum], tedy v době, kdy soud ani nemohl zvažovat její výslech (účastníci její výslech nenavrhovali), sepsala čestné prohlášení, ve kterém detailně popsala skutečnosti, k jejichž prokázání byla žalobkyně vyzvána při předešlém jednání [datum] dle [ustanovení pr. předpisu] Jejímu vysvětlení, že čestné prohlášení vyhotovila proto, že její účast při jednání soudu byla ohrožena, když v blízké době jí čekala [anonymizováno] a následná rekonvalescence, odvolací soud neuvěřil.

16. Toto vysvětlení se jednak zcela shoduje s reakcí žalobkyně na tuto relevantní námitku žalovaného (její vyjádření k odvolání), zejména však zcela pomíjí shora akcentovanou skutečnost, že jej měla svědkyně sama spontánně učinit a svůj podpis na něm úředně ověřit v době, kdy ani soud nemohl zvažovat její výpověď (ani v jednom vyjádření účastníků nebyla zmíněna, natož jako svědek navržena); navíc se časově shoduje s doplněním žalobních tvrzení ze dne [datum], kterým se žalobkyně snažila dostatečně dotvrdit obsah ústní dohody o své odměně, byť ani v tomto vyjádření nebyla jako svědek navržena (žalobkyně navrhla pouze důkaz tímto čestným prohlášením). Účelem a důvodem zpracování tohoto čestného prohlášení tak nepochybně byla výpomoc žalobkyni v její tíživé důkazní situaci. K obsahu čestného prohlášení proto odvolací soud nepřihlédl a jeho existenci zvažoval pouze při hodnocení věrohodnosti svědecké výpovědi autorky tohoto prohlášení [jméno] [příjmení].

17. Zaujatost svědkyně vůči žalovanému byla znát i při výslechu před odvolacím soudem, když na otázky právního zástupce žalovaného reagovala často podrážděně a svou animozitu vůči žalovanému dala najevo i tím, že jej označila za lháře a manipulátora. Své podráždění pak vysvětlila tím, že v důsledku jednání žalovaného byla nucena ze svého hradit rezervační poplatek, když prodej domu v [obec], kterého jako realitní makléřka zprostředkovávala, žalovaný zmařil.

18. Z výpovědi svědkyně je pak zřejmé, že si byla vědoma toho jak potvrdit skutkovou verzi žalobkyně, když opakovaně prohlašovala, že žalobkyně jednoznačně žalovaného vyrozuměla o tom, že za každou další smlouvu si bude účtovat odměnu dle vyhlášky (advokátního tarifu).

19. Přesto nebyla schopna vysvětlit, proč žalobkyně na tuto skutečnost žalovaného při jednání dne [datum] upozorňovala, když v době tohoto jednání již byla kupní smlouva na prodej předmětné nemovitosti Bytový dům [právnická osoba] sepsána, a k dokončení kontraktačního procesu chyběl již jen podpis stran na připravené smluvní dokumentaci (kupní smlouvy, smlouvy o úschově a návrhu na vklad). Ten byl domluven na následující týden, a tedy v této rozhodné době ani jiný zájemce nebyl účastníky zvažován (nebyl znám).

20. Svědkyně na tuto námitku reagovala tím, že požadavek žalobkyně na úhradu odměny za každou další smlouvu vyplynul z toho, když žalobkyně vymluvila žalovanému posouzení či sepsání rezervační smlouvy na prodej [část obce] s tím, že by to pro něj znamenalo další náklady na její odměnu. Svědkyně se tak snažila přesvědčit soud, že byť žalobkyně výslovně účtování odměny za další v budoucnu zpracované kupní smlouvy explicitně nezmínila, žalovaný na to mohl usuzovat z jejího upozornění, že revize či zpracování rezervační smlouvy by znamenalo další zvýšení její odměny.

21. O tom, že žalobkyně o tvrzeném způsobu stanovení své odměny žalovaného řádně neinformovala, nepochybně svědčí i to, že svědkyně připustila, že žalobkyně při jednání o odměně žalovanému nesdělila, co je úkon právní pomoci, co je to tarifní hodnota, hotové výdaje či jaké další náklady mohou zvýšit odměnu v předpokládaném rozsahu [částka] až [částka]. Jediná relevantní informace, která při jednání o uzavření smlouvy tak nepochybně zazněla, byla paušální odměna v rozsahu [částka] až [částka] za sepsání smluvní dokumentace k převodu nemovitosti v [část obce] (tuto skutečnost potvrdil i žalovaný).

22. Odvolací soud tedy z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] vzal za prokázané pouze to, že žalobkyně informovala žalovaného, že její odměna za sepsání smluvní dokumentace k prodeji jeho domu v [část obce] bude činit okolo [částka] a může dosáhnout až [částka] pokud vzniknout další náklady se sepisováním listin.

23. Odvolací soud tak dospěl k závěru, že jediné jednání, při kterém rozsah právních služeb a odměny za ně účastníci vedli, proběhlo [datum] v kanceláři úvalské realitní kanceláře [anonymizováno], pro kterou žalobkyně vykonává právní služby jako spolupracující advokát. Přítomna tohoto ústního jednání účastníků byla výhradně svědkyně [jméno] [příjmení], která spolupráci a setkání účastníků iniciovala jako realitní makléřka úvalské realitní kanceláře. Ta v průběhu celého smluvního vztahu účastníků ve vztahu k žalovanému vystupovala jako zástupce prodejce domu v [obec], koupi kterého žalovaný hodlal financovat z peněz získaných prodejem domu v [část obce].

24. Účastníci uzavřeli smlouvu inominátní (§ 1746 o. z.), která se nejvíce typově blíží příkazní smlouvě dle § 2430 o. z., když žalobkyně se zavázala pro žalovaného zajistit vyhotovení smluvní dokumentace k prodeji domu v [část obce], aby prodejem získal finanční prostředky pro koupi domu v [obec].

25. Součástí ústní dohody o poskytnutí právní služby byla i dohoda o odměně, ve které se žalovaný zavázal za zajištění vypracování či revizi smluvní dokumentace k převodu nemovitosti v [část obce] a jednání o ní uhradit žalobkyni odměnu okolo [částka], v případě dalších souvisejících nákladů maximálně ve výši [částka].

26. Při výkladu smluvního ujednání se odvolací soud přiklonit na stranu žalovaného spotřebitele, když bylo na žalobkyni, aby jako profesionál poskytla žalovanému spotřebiteli (laikovi) úplnou a jednoznačnou informaci o ceně právní služby. Pokud nesplněním této povinnosti vyvolala u žalovaného dojem o fixní odměně, který mohl být podpořen i tím, že žalobkyně jako spolupracující advokát měla zájem na zajištění finančních prostředků pro realizaci další transakce, ze které„ její realitní kancelář“ obdrží odměnu, je třeba vycházet při hodnocení dohody o odměně ve prospěch výkladu žalovaného jako spotřebitele.

27. Tento postup odvolacího soudu je tedy odůvodněn i spotřebitelskou povahou posuzovaného vztahu, ze které vyplývá nejen rozšířená informační povinnost žalobkyně o odměně ([ustanovení pr. předpisu], ale i povinnost při hodnocení smluvních ujednání použít výklad pro spotřebitele příznivější (§ 1812 o. z.). Nepřímo pak informační povinnost advokáta ve vztahu ke klientovi plyne i z jeho základní stavovské povinnosti prosazovat práva a oprávněné zájmy klienta a řídit se jeho pokyny (§ 16 [jméno]), dodržovat pravidla profesionální etiky a soutěže, jednat čestně a svědomitě (§ 17 [jméno]). Zájmy klienta jsou ve stavovském předpise nadřazeny nad profesní a osobní zájmy advokáta, a tedy pokud ten nesplnil svou povinnost dostatečně informovat klienta o své odměně, postupoval v rozporu s uvedenými ustanoveními a toto jednání nemůže být hodnoceno k tíži žalovaného. Odkaz advokáta na advokátní tarif pak nepředstavuje dostatečnou informaci o ceně konkrétní právní služby i proto, že není v souladu s § 5a odst. 3 písm. c) zákona o ochraně spotřebitele, když tato informace bez bližšího vysvětlení je schopna uvést spotřebitele v omyl ohledně ceny advokátem nabízené služby či jejího výpočtu.

28. Vzhledem k tomu, že mezi účastníky není sporné, že žalobkyně při zhotovení smluvní dokumentace opakovaně zapracovávala do původních konceptů kupní smlouvy, smlouvy o úschově i návrhu na vklad řadu změn, čímž se nepochybně rozšířil i rozsah její právní služby, shledal odvolací soud oprávněným její požadavek na úhradu odměny v rozsahu smluvené maximální částky [částka].

29. Postupoval proto dle ust. § podle § 220 o. s. ř. a napadený rozsudek změnil tak, že žalovanému uložil zaplatit [částka] ([částka] uhradil již v průběhu tohoto řízení) a v rozsahu [částka] žalobu jako nedůvodnou zamítl. Spolu se závazkem uhradit žalobkyni [částka] žalovanému uložil i povinnost zaplatit jí zákonné úroky z prodlení, když lze souhlasit se žalobkyní, že na základě její výzvy k plnění nastala splatnost závazku žalovaného [datum], a tedy v den následující se dostal s jeho splněním do prodlení (§ 1958 odst. 2, § 1970 o. z.).

30. O nákladech řízení před soudy obou stupňů pak rozhodl dle § 224 odst. 1, 2 o. s. ř. podle zásady poměru úspěchu ve věci vyjádřené v ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. Převážně úspěšnému žalovanému přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v rozsahu 34 %, když žalobkyně byla v řízení úspěšná co do 33% ([částka] z celkové částky [částka]) a žalovaný ve zbylých 67 % ([částka]). Ty sestávají ze zaplaceného soudního poplatku z odvolání ve výši [částka], odměny advokáta za právní zastupování v rozsahu čtrnácti úkonů právní pomoci po [částka] (dle § 7 bod 5 AT z tarifní hodnoty [částka] ve spojení s § 11 AT za převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ze dne [datum], sepis odvolání ze dne [datum], repliku ze dne [datum] k vyjádření žalované, jednání ve dnech [datum], [datum], [datum] a dále vždy ze dvou úkonů právní pomoci za účast na jednání ve dnech [datum], [datum] a [datum] (každé z těchto jednání přesáhlo dvě hodiny) a dvou polovičních úkonu za účast na publikaci rozsudku ve dne [datum] a [datum]) a stejného počtu paušálních náhrad hotových výdajů po [částka] (§ 13 odst. 3 AT) i 21 % DPH ve výši [částka] (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Celková výše účelně vynaložených nákladů žalovaného tak představuje částku [částka] a soudem přiznaný podíl v rozsahu 34% činí [částka].