Přeskočit na obsah
Městský soud v Praze 36 CO 182/2022-199 ECLI:CZ:MSPH:2022:36.Co.182.2022.1 Rozsudek

pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

JUDr. Naděžda Javůrková · Rozhodnutí ze dne 27. 9. 2022

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Naděždy Javůrkové a soudců Mgr. Štěpána Hnaníčka a JUDr. Lucie Bičákové ve věci

žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně]

zastoupené [údaje o zástupci]

proti

žalované: [osobní údaje žalované] zastoupené advokátem JUDr. [jméno] [příjmení]

sídlem [adresa]

o [částka] s příslušenstvím,

k odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],


I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího advokáta.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně žalobu zamítl (výrok I), úspěšné žalované přiznal náhradu nákladů řízení ve výši [částka] (výrok II) a žalobkyni rovněž zavázal, aby státu uhradila na nákladech řízení částku [částka] (výrok III).

2. Nevyhověl tak požadavku žalobkyně, aby žalované uložil povinnost zaplatit jí [částka] se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. Tohoto finančního plnění se žalobkyně domáhala s tím, že žalované [datum] uhradila zálohu [částka] na vypracování stavebního projektu, kterou jí žalovaná nevrátila, ačkoli od smlouvy o dílo ze dne [datum] před řádným zhotovením a odevzdáním smluveného předmětu díla (projekt výstavby bytového domu) odstoupila. Nárokovaná částka představuje bezdůvodné obohacení v rozsahu celé poskytnuté zálohy [částka] a dále částku [částka] jako část z odměny [částka], kterou před uzavřením smlouvy žalované zaplatila za studii proveditelnosti, když tu po ukončení navazujícího smluvního vztahu mohla využít jen v omezeném rozsahu.

3. Vyšel ze zjištění, že žalovaná na základě objednávky žalobkyně v [anonymizováno] [rok] řádně vypracovala studii proveditelnosti záměru, za kterou jí žalovaná zaplatila [částka]. Při odevzdání studie žalovaná upozornila žalobkyni, že realizace jejího stavebního záměru vyžaduje souhlas dotčených sousedů, když nerespektuje zákonnou podmínku minimální vzdálenosti stavby od hranice pozemku. Žalobkyně s vědomím tohoto nedostatku, přesvědčena o tom, že si zajistí nezbytné souhlasy sousedů, uzavřela jako objednatelka se žalovanou jako zhotovitelkou smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo vypracování projektové dokumentace ke stavbě domu dle dosavadních parametrů s názvem„ Bytový dům [obec]“ ve stupni pro povolení stavby (DSP) (čl. II). Cena díla byla účastnicemi sjednána ve výši [částka] bez DPH. Jako zálohu žalobkyně uhradila žalované částku [částka].

4. Dále vzal za prokázané, že jednatelka žalobkyně souhlas sousedů nezískala, ačkoli se k tomu zavázala a žalované v době uzavření smlouvy tvrdila, že souhlasy zajistí. Žalovaná podle smlouvy o dílo provedla práce v hodnotě [částka] (znalecký posudek) a nechala zpracovat i inženýrsko geologický průzkum, za který zaplatila [částka]. Žalobkyně své pokyny k vypracování dokumentace často měnila a žalovaná dokumentaci podle jejích pokynů přepracovávala. Poté, kdy jednatelka žalobkyně zjistila, že se jí nepodaří obstarat souhlasy sousedů, začalo mezi ní a realizačním týmem žalované docházet ke konfliktům, které se vyhrotily natolik, že jednatelka žalobkyně členům týmu opakovaně hrubě nadávala, posílala sprosté emaily a nevybíravým způsobem je urážela. Žalovaná proto od smlouvy odstoupila. S ukončením spolupráce jednatelka žalobkyně souhlasila a ke zpracování projektové dokumentace uzavřela novou smlouvu se [právnická osoba] na zpracování nového projektu již s pozměněným zadáním. Projektová dokumentace sloužila jako inspirace pro nové projektanty. Z práce žalované mohli využít projekty přípojek a inženýrsko geologický průzkum. Zbylá část díla již nebyla využitelná pro absenci souhlasu sousedů s původním záměrem menšího než zákonem vyžadovaného odstupu stavby od hranice jejich pozemku a z důvodu změn projektu.

5. Na základě takto zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žalobkyně se žalovanou uzavřely dle [ustanovení pr. předpisu], smlouvu o dílo, kterou se žalovaná zavázala zpracovat pro žalobkyni projektovou dokumentaci. Ve smlouvě bylo sjednáno právo odstoupit od smlouvy pro její podstatné porušení. Pro případ odstoupení od smlouvy ze strany žalované pro podstatné porušení smlouvy ze strany žalobkyně se žalobkyně zavázala uhradit poměrnou část ceny díla odpovídající jeho rozpracování. Jednatelka žalobkyně svým hrubým, nevybíravým chováním ve vztahu k žalované tento důvod ukončení smluvního vztahu naplnila, když její jednání bylo v příkrém rozporu s dobrými mravy. Žalovaná proto platně od smlouvy odstoupila, což žalobkyně ani nezpochybnila, naopak z její emailové komunikace i žalobního návrhu plyne, že s ukončením smluvního vztahu souhlasila. Následné odstoupení od smlouvy ze strany žalobkyně již nemělo právní účinky, když navíc i ze vzájemného souhlasu stran bylo nepochybné, že vzájemná spolupráce stran skončila.

6. V této souvislosti soud akcentoval článek IX [anonymizováno] 3 smlouvy, dle kterého žalobkyni vznikla povinnost uhradit žalované poměrnou část ceny díla odpovídající jeho rozpracování. Cena žalovanou zhotoveného díla, kterou žalobkyně byla povinna uhradit, sestávala jednak z hodnoty prací na projektové dokumentaci ve výši [částka] (bez zahrnutí prací na zaměření řadového domu, které žalobkyně zadala žalobkyni v souladu s čl. IX smlouvy v průběhu zpracování díla) a dále z částky [částka] za geologický průzkum.

7. Uzavřel, že za situace, kdy celková cena provedených prací převyšuje zaplacenou zálohu a studie proveditelnosti byla zpracována na základě předcházející dohody stran sporu, od níž odstoupeno nebylo, k bezdůvodnému obohacení žalované ve smyslu § 2991 o. z. nedošlo, a tedy nárok žalobkyně na vrácení zálohy ani části ceny předchozího, řádně provedeného díla není důvodný. Žalobu proto v plném rozsahu zamítl a o nákladech řízení rozhodl podle zásady úspěchu ve věci (§ 142 odst. 1 o. s. ř.), když neúspěšnou žalobkyni zavázal k náhradě žalovanou účelně vynaložených nákladů řízení i nákladů státu (§ 148 o. s. ř.).

8. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně včasné odvolání. Nezpochybnila závěry prvostupňového soudu o ukončení smluvního vztahu účastnic ani důvody, které žalovanou vedly k odstoupení od smlouvy, když ve svých námitkách se soustředila zejména na prokázání svého hlavního žalobního tvrzení, že výsledky práce žalované byly pro ni zcela bezcenné. Zopakovala či parafrázovala tak svou žalobní argumentaci, že dosavadní výsledky práce žalované nemohla využít, když ta jí ani část projektové dokumentace řádně v tištěné písemné podobě nepředala a k nakládání s ní jí neposkytla souhlas. Obsáhle pak provedla vlastní hodnocení provedených důkazů, ze kterých dovodila existenci uvedených žalobních tvrzení. Navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně„ zrušil a její nároky uznal“ (správně změnil a žalobnímu žádání vyhověl).

9. Žalovaná se plně ztotožnila se skutkovými i právními závěry soudu prvního stupně, které ve vyjádření zčásti zopakovala či parafrázovala, a vyvracela tak námitky žalobkyně. Zdůraznila, že veškeré výsledky své práce průběžně žalobkyni zasílala ve formátu PDF i přes server [anonymizováno]. Rovněž žalobkyni poskytla i souhlas s jejich využitím, o který žalobkyně ani nežádala, když jí sdělila, že zaslané dokumenty může využít jiný projektant. Připomněla, že to byla žalobkyně, která nebyla schopna zajistit slíbené souhlasy sousedů a obce a znemožnila tak realizaci projektu. Poukázala rovněž na závěry znaleckého posudku, podle kterých by rozpracovaný projekt byl plně využitelný, pokud by žalobkyně obstarala nezbytná souhlasná stanoviska dotčených stran stavebního řízení. Zopakovala, že to nebyla ona, kdo porušil smluvní podmínky a jednal v hrubém rozporu s dobrými mravy. Navrhla proto, aby odvolací soud napadený rozsudek jako věcně správný potvrdil.

10. Odvolací soud přezkoumal v napadeném rozsahu rozsudek soudu prvního stupně včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné.

11. Odvolací námitky žalobkyně se týkají zejména hodnocení provedených důkazů, když odvolacímu soudu předkládá vlastní verzi tohoto hodnocení. Uvedené výhrady však odvolací soud nesdílí; prvostupňový soud důkazy hodnotil v souladu s ustanovením § 132 o. s. ř., svá zjištění učinil z poznatků a dojmů získaných z důkazů, které v řízení správně provedl, a napadený rozsudek obsahuje řádné zhodnocení i znaleckého posudku..

12. Soud prvního stupně tedy provedl dokazování v dostatečném rozsahu, provedené důkazy řádně hodnotil v souladu s ustanovením § 132 o. s. ř. a učinil správný skutkový závěr, když v odůvodnění rozhodnutí v souladu s ustanovením § 157 odst. 2 o. s. ř. uvedl, které skutečnosti má za prokázány a proč. V jeho odůvodnění jsou skutková zjištění jasná, přehledná, z nich učiněný skutkový závěr je jejich logickým, výstižným shrnutím a je i dostatečným podkladem a východiskem pro právní hodnocení věci. Odvolací soud se ztotožňuje i s tímto právním hodnocením a v plném rozsahu na ně odkazuje.

13. Lze plně přisvědčit prvostupňovému soudu, že žalovaná řádně od smlouvy odstoupila, když způsob chování jednatelky žalobkyně vůči ní správně hodnotil jako jednání v rozporu s dobrými mravy. Nelze po žádném jedinci požadovat, aby snášel neurvalé jednání a hrubé a sprosté útoky na svou osobu jen proto, že jej s útočníkem pojí smluvní závazek. Verbální agrese žalobkyně vůči žalované byla v řízení důkazními prostředky jednoznačně prokázána a svou neschopnost slušné mezilidské komunikace a respektování základních pravidel zdvořilého, korektního, nekonfrontačního jednání demonstrovala i při soudním jednání před soudem prvního stupně, při kterém znovu slovně žalovanou zcela nevhodně napadala.

14. Správný je rovněž závěr, že odstoupením od smlouvy došlo k zániku smluvního závazku, a tedy nelze jako relevantní připustit námitku, že žalovaná svůj smluvní závazek nesplnila, když dílo řádně v dojednané formě nedodala. Jak konstatoval i soud prvního stupně pro výsledek sporu není ani podstatné, zda žalovaná předala žalobkyni projektovou dokumentaci také ve vytištěné formě, když tato povinnost ze smlouvy neplyne. Navíc za situace, kdy dílo nebylo dokončeno zcela, pak předání dokumentace v pdf formě je plně dostačující. Ze smluvních ujednání rovněž plyne, že projektová dokumentace zůstává vlastnictvím žalované, a tedy nelze dovodit porušení jejích povinností ani z jejího případného nesouhlasu s převodem autorských práv na žalobkyni či dalšího projektanta.

15. Bez významu není ani skutečnost, že nepoužitelnost výsledků práce žalované zapříčinila žalobkyně výhradně sama jednak tím, že nezajistila souhlas dotčených stran stavebního řízení (sousedů a obce) a dále svou verbální agresivitou vůči žalované, svým vulgárním a arogantním jednáním, jehož intenzita byla důvodem, proč žalovaná od smlouvy o dílo odstoupila. V této souvislosti je třeba akcentovat i to, že žalobkyně se výslovně zavázala k úhradě poměrné ceny díla v případě, že podstatným způsobem poruší smlouvu a žalovaná využije svého práva od smlouvy odstoupit (článek IX [anonymizováno] 3 smlouvy). Je pak bez významu, zda výsledek práce, který má být žalované zaplacen, je pro žalobkyni využitelný.

16. Výhrady žalobkyně vůči znaleckému posudku jsou pak jen obecného rázu a nemohou zpochybnit jeho správnost. Z odůvodnění rozhodnutí je zřejmé, že znalecký posudek, ze kterého soud prvého stupně částečně vycházel (hodnota projektové dokumentace a její využitelnost žalobkyní), hodnotil podle zásad uvedených v ustanovení § 132 o. s. ř., tedy podle hledisek úplnosti závěrů ve vztahu k jejich zadání, logičnosti, přesvědčivosti i v souladu s ostatními provedenými důkazy.

17. Požadavek na vrácení části plnění ve výši [částka], které žalobkyně poskytla žalované za předchozí řádně dodané dílo (zpracovaná studie proveditelnosti) není také oprávněný, když nárok na odměnu žalované v důsledku předčasného ukončení navazujícího právního vztahu nezanikl.

18. Za situace, kdy skutkovému závěru soudu prvního stupně i jeho právnímu hodnocení není možné nic vytknout, postupoval odvolací soud dle § 219 o. s. ř. a napadený zamítavý výrok I jako věcně správný potvrdil. Stejně postupoval i ve vztahu k nákladovým výrokům, když prvostupňový soud aplikoval přiléhavá ustanovení procesního předpisu (§ 142 [anonymizováno] 2, [ustanovení pr. předpisu] a jejich výši správně stanovil (v souladu s [ustanovení pr. předpisu]).

19. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 142 [anonymizováno] 1 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř., když úspěšné žalované i v tomto stádiu řízení náhrada účelně vynaložených nákladů náleží. Ty sestávají ze dvou úkonů právní pomoci po [částka] (§ 7, § 8 vyhl. č. 177/1996 Sb.), dvou paušálních náhrad hotových výdajů po [částka] (§ 13 [anonymizováno] 3 vyhl.) a 21 % DPH ve výši [částka]; celkem tak činí [částka].

Proti výroku I tohoto rozsudku lze do dvou měsíců od jeho doručení podat dovolání k Nejvyššímu soudu ČR, a to prostřednictvím soudu prvého stupně za splnění podmínek dle § 237 o. s. ř. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat dovolací soud. Dovolatel musí být zastoupen advokátem.

Proti nákladovému výroku II není dovolání přípustné.