pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05% ročně od [datum] do zaplacení, částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05% ročně od [datum] do zaplacení, částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně od [datum] do zaplacení, částku [částka] a částku [částka], a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I), řízení zastavil co do úroku z prodlení v zákonné výši z částky [částka] od [datum] do zaplacení (výrok II) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III).

2. Takto rozhodl po opakovaných rozšířeních žaloby a částečném zpětvzetí žaloby o nároku žalobce na zaplacení splátek kupní ceny, smluvní pokuty a příslušenství, když co do většiny jistiny požadované z titulu smluvní pokuty ve výši [částka] byla žaloba již pravomocně zamítnuta výrokem I. rozsudku soudu prvního stupně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], a co do jistiny splátek kupní ceny ve výši [částka] bylo pak řízení v důsledku zpětvzetí žaloby žalobkyní zastaveno usnesením soudu prvního stupně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Předmětem řízení tak zůstal nárok žalobce na zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05% ročně z uvedené částky od [datum] do zaplacení představující část smluvní pokuty za prodlení s úhradou části kupní ceny za rok [rok], která nezanikla započtením, dále částka [částka], tj. částka [částka] a [částka], a to se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05% ročně od [datum] do zaplacení též požadovaná z titulu smluvní pokuty za porušení sjednaných povinností a nedotčená započtením, dále částka [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně ode dne [datum] do zaplacení, představující část smluvní pokuty za prodlení s úhradou části kupní ceny za rok [rok], která nezanikla započtením, částka [částka] odpovídající úrokům z prodlení s úhradou smluvních pokut za prodlení s úhradou kupní ceny, a to ve vztahu k těm částem smluvních pokut, které v rozsahu svých jistin zanikly započtením, dále žalobce požadoval úroky z prodlení ve výši [částka] z dlužných splátek kupní ceny, které dospěly před odstoupením od kupní smlouvy dne [datum].

3. Jednalo se již o druhý rozsudek soudu prvního stupně, když předchozí rozsudek byl částečně zrušen usnesením zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], a vrácen soudu prvního stupně k dalšímu řízení se závazným právním názorem odvolacího soudu.

4. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění obsáhle popsaných v napadeném rozsudku. Odvolací soud na tato zjištění odkazuje a dále rekapituluje nejpodstatnější skutková zjištění učiněná soudem prvního stupně.

5. Společnost [právnická osoba], [IČO] zvítězila v developerském projektu na výstavbu [anonymizována tři slova] (dále též„ [anonymizována dvě slova]“ nebo„ obchodní dům [anonymizováno]“). Žalobce a [právnická osoba], a.s., [IČO], uzavřeli dne [datum] kupní smlouvu a smlouvu o předkupním právu a následně i [anonymizováno] [číslo] ke kupní smlouvě a smlouvě o předkupním právu ze dne [datum] (dále jen„ kupní smlouva“ nebo„ smlouva“). V důsledku fúze sloučením převzala následně (v roce [rok]) jmění zanikající [právnická osoba], a.s., [IČO], žalovaná. Pro zjednodušení bude o obou společnostech dále hovořeno jako o žalované, pokud nebude nutné je rozlišit. Kupní cena dle kupní smlouvy činila [částka]. Vlastnické právo k nemovitostem měla žalovaná podle čl. VIII. smlouvy nabýt až po úhradě celé kupní ceny předmětných nemovitostí, když v průběhu přípravy a výstavby projektu [anonymizována dvě slova] zůstal vlastníkem nemovitostí žalobce. Úhrada kupní ceny byla účastníky řízení dohodnuta v čl. IV. odst. 2 kupní smlouvy tak, že 50% celkové kupní ceny za nemovité věci ve výši [částka] a kupní cenu ve výši [částka] s DPH za věci movité uhradí žalovaná žalobci do 30 dnů ode dne uzavření kupní smlouvy a zbývající část kupní ceny uhradí v ročních splátkách 5% z kupní ceny za věci nemovité, tj. [částka], splatných vždy každý kalendářní rok dopředu nejpozději do 31. 1. příslušného kalendářního roku počínaje rokem [rok], a to až do získání oprávnění k užívání [anonymizováno] dle čl. VI. odst. 1 kupní smlouvy s doplatkem neuhrazené části kupní ceny, nejdéle do okamžiku, kdy bude celková kupní cena zcela uhrazena. Dle čl. IV. odst. 3 kupní smlouvy byla žalovaná povinna uhradit žalobci smluvní pokutu [částka] za každý den prodlení pro případ porušení závazku. Dle čl. V., VI. kupní smlouvy účelem smlouvy byla realizace zástavby na předmětu převodu v souladu s čl. V kupní smlouvy. Podle čl. VI. odst. 1 kupní smlouvy se žalovaná zavázala podat řádnou žádost o vydání územního rozhodnutí o umístění [anonymizováno] na předmětu převodu ve lhůtě 15 měsíců ode dne uzavření kupní smlouvy. V témže článku kupní smlouvy si žalobce a žalovaná výslovně sjednali, že podáním řádných žádostí se rozumí podání úplné žádosti, na základě které bude úřadem oznámeno zahájení stavebního řízení. Žalobce a žalovaná se dohodli v čl. VI. odst. 2 kupní smlouvy, že žalovaná je povinna před podáním řádné žádosti o vydání územního rozhodnutí o umístění [anonymizováno] na předmětu převodu poskytnout žalobci kompletní dokumentaci pro územní řízení ke kontrole dodržení shody dokumentace pro územní řízení s účelem převodu dle čl. V. kupní smlouvy, přičemž žalobce ve lhůtě do [anonymizováno] dní od obdržení dokumentace pro územní řízení žalované dodržení shody dokumentace pro územní řízení s účelem převodu potvrdí, případně ve stejné lhůtě žalované sdělí k předložené dokumentaci námitky. Žalovaná se zavázala, že žádost o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby na předmětu převodu nepodá dříve, než žalobce potvrdí dodržení shody účelu převodu s dokumentací pro územní řízení. Podle čl. VI. odst. 3 byla žalovaná v případě, že poruší povinnost podat žádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby na předmětu převodu zaviněně, až když žalobce potvrdí dodržení shody dokumentace pro územní řízení s účelem převodu, nebo zaviněně poruší povinnost podat ve stanovené lhůtě řádnou žádost o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby, povinna zaplatit žalobci smluvní pokutu [částka] za každé jednotlivé porušení uvedených povinností.

6. Žalovaná hradila kupní cenu následovně. Dne [datum] uhradila částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka] a dne [datum] částku [částka].

7. Žalovaná předložila žalobci dokumentaci pro územní řízení k vyjádření dodržení shody s účelem převodu dne [datum] prostřednictvím svého zástupce pro projekt„ [ulice] centrum [anonymizováno] – [část obce]“ společnosti [právnická osoba] Běh [anonymizováno] denní lhůty pro vyjádření žalobce započal dne [datum] a skončil dne [datum]. [jméno] statutárního města Ostrava prokazatelně usnesením ze dne [datum rozhodnutí], [číslo] [spisová značka], nepotvrdila shodu předložené dokumentace pro územní řízení s účelem výstavby, což sdělila žalované dopisem primátora statutárního města Ostrava ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka], jenž byl doručen žalované dne [datum]. Žalovaná zároveň podala prostřednictvím svého zástupce, společnosti [právnická osoba] již dne [datum] Magistrátu města Ostravy, odboru [anonymizováno] správnímu, žádost o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby [ulice] centrum [anonymizováno]. Žalovaná byla dne [datum] seznámena s nedostatky v podání žádosti o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby a byla upozorněna na nutnost jejich odstranění z důvodu pokračování v řízení. Žalovaná požádala dopisem ze dne [datum rozhodnutí], zn. [spisová značka], [stát. instituce], odbor [anonymizována dvě slova], o přerušení územního řízení na dobu 6 měsíců. [anonymizováno] přerušil územní řízení do [datum].

8. Dle závazného stanoviska oddělení památkové péče z [datum], [číslo] byl (přepracovaný) projekt shledán z hlediska státní památkové péče přípustným. Dne [datum] (v návaznosti na nesouhlasné stanovisko Rady [anonymizována dvě slova] [část obce] a [část obce], dále též„ [anonymizováno]“) vyzval žalobce dopisem schváleným [jméno] žalobce svůj územní [anonymizována dvě slova] ke zjednání nápravy. V tomto dopise územní [anonymizována dvě slova] mimo jiné upozornil, že je součástí města a měl by respektovat jeho závazky včetně předmětné kupní smlouvy. Záležitost výstavby [anonymizováno] [obec] byla medializována, přičemž v článku ze dne [datum] bylo konstatováno, že primátor [obec], [příjmení], pohrozil [anonymizováno] zrušením kvůli chátrající památce s tím, že v článku se psalo, že kupec, tj. žalovaná, dodržuje smlouvu s městem, kde jsou stanoveny určité konkrétní termíny, avšak město mu brání v jejich dodržení, protože [anonymizováno] brzdí územní řízení. Ze záznamu z jednání ze dne [datum] a dopisu ze dne [datum] pak vyplynulo, že financující banka žalované [příjmení] [jméno] zastavila financování projektu [anonymizována dvě slova]. Žalovaná v té době i seznámila žalobce se skutečností, že žalovaná ztratila i budoucí nájemce nebytových prostor v projektu [anonymizována dvě slova]. Žalovaná v souvislosti s nastalou situací požádala dne [datum] stavební úřad o zastavení územního řízení, neboť jeho pokračování ztratilo význam. Územní řízení bylo zastaveno stavebním úřadem dne [datum]. Žalobce v dopise ze dne [datum] výslovně vyjádřil zájem na realizaci projektu ([anonymizována dvě slova]) za dodržení podmínek ujednaných v kupní smlouvě a za předpokladu řádného plnění závazků obou smluvních stran. Dle názoru žalobce vyjádřeného v tomto dopise, ze strany žalobce nedošlo k tvrzenému porušení jeho závazku spočívajícího v neposkytnutí nezbytné součinnosti žalované podle čl. VI. odst. 7 kupní smlouvy. Vznik povinnosti žalobce udělit žalované smluvní právo stavby či jednostranný souhlas s umístěním stavby pro účely územního řízení mohlo nastat nejdříve až po vyjádření stanoviska žalobce ke shodě projektové dokumentace s účelem převodu podle čl. V kupní smlouvy, anebo po marném uplynutí lhůty [anonymizováno] dnů, proto za relevantní žádost o udělení souhlasu s umístěním stavby bylo lze považovat v případě fikce shody projektové dokumentace s účelem převodu žádost žalované ze dne [datum]. Žalobce trval na realizaci projektu i na podzim [rok], když odstoupení od smlouvy dopisem ze dne [datum] měl za neplatné. Neměl tak zájem od žalované odkoupit nemovitosti v k. ú. [část obce] podle nabídky ze dne [datum] do svého vlastnictví, přičemž s obsahem uvedeného dopisu vyslovilo souhlas zastupitelstvo usnesením ze dne [datum rozhodnutí], [číslo] [spisová značka].

9. Žalobce odstoupil od kupní smlouvy dopisem ze dne [datum], jež byl doručen žalované dne [datum]. Žalobce od kupní smlouvy odstoupil, neboť bylo zřejmé, že projekt se do konečného data [datum], k němuž mělo být získáno poslední oprávnění k užívání [anonymizována dvě slova], nepodaří dokončit.

10. Žalobce dopisem ze dne [datum] doručeným žalované dne [datum] značnou část svých nároků, jež uplatňuje v tomto řízení, započetl oproti pohledávce na vydání již zaplacené části kupní ceny dle kupní smlouvy, která žalované vznikla v důsledku odstoupení od kupní smlouvy ze strany žalobce. Pohledávka žalované činila částku [částka] a oproti této částce žalobce započetl pohledávku na uhrazení smluvní pokuty za prodlení s úhradou části kupní ceny tak, jak se podrobně uvádí v bodě 82 napadeného rozsudku. Žalovaná dopisem ze dne [datum] odmítla zápočet provedený žalobcem s odkazem na § 1978 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“), neboť k započtení by neměly být způsobilé pohledávky tzv. nejisté, když do uvedené kategorie spadají i některé nároky na uhrazení smluvních pokut, tj. dle názoru žalované rovněž pohledávky na smluvní pokutu za prodlení s úhradou kupní ceny žalobce. Ze strany žalované byla zpochybňována platnost provedeného započtení.

11. K zaplacení smluvní pokuty za porušení povinnosti předložit projektovou dokumentaci ke schválení žalobkyni byla žalovaná vyzvána dopisem žalobce ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka], a to ve lhůtě do 10 dnů ode dne obdržení dopisu. Dopis byl žalované doručen dne [datum], avšak žalovaná smluvní pokutu neuhradila, ač tak měla učinit do [datum]. K zaplacení smluvní pokuty ve výši [částka] za porušení povinnosti podat řádnou žádost o vydání územního rozhodnutí byla žalovaná vyzvána dopisem žalobce ze dne [datum] s tím, aby tak učinila ve lhůtě do 10 dní ode dne obdržení dopisu. Dopis byl žalované doručen dne [datum], žalovaná smluvní pokutu [částka] ve lhůtě do [datum] nezaplatila.

12. Žalobce vyzval žalovanou dopisem ze dne [datum], č. P572P1927, k plnění ve výzvě uvedených pohledávek žalobce. Dne [datum] jí zaslal předžalobní výzvu.

13. Po právní stránce soud prvního stupně věc posoudil dle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“) s odkazem na § 3028 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „o. z.“), když se v konkrétním případě jedná o smlouvu týkající se prodeje nemovitostí, neboť žalobce v ní nevystupuje jako samosprávná jednotka při zajišťování veřejných potřeb podle § 261 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obch. zák.“), nýbrž jako vlastník nemovitostí při jejich prodeji bez ohledu na účel prodeje. Smlouvy se tedy řídí občanským zákoníkem (č. 40/1964 Sb.) včetně zajištění a nároku na náhradu škody. S ohledem na názor odvolacího soudu tedy zopakoval, že se ustanovení čl. IX bod 3 smlouvy o tom, že se ujednání smluvních stran o povinnostech kupujícího a ujednání týkající se smluvních pokut a náhrady škody řídí obchodním zákoníkem, je neplatné a neuplatní se. Uvedl, že si je vědom skutečnosti, že je vázán názorem rozhodnutí vyšších soudů včetně Ústavního, který byl těmito vyřčen v souvisejícím řízení, sám však rovněž posuzoval platnost odstoupení žalované a žalobce od kupní smlouvy, přičemž vyšší soudy dospěly k závěru, že kupní smlouva zanikla ke dni [datum], tudíž prodlení žalované s úhradou všech částí kupní ceny skončilo k uvedenému dni, proto jsou všechny uplatňované smluvní pokuty počítány do dne [datum], přičemž zánik kupní smlouvy je mezi stranami nesporný. Odstoupení od kupní smlouvy, které učinila žalovaná dne [datum], hodnotily vyšší soudy jako neplatné a kupní smlouva tak trvala, resp. existovala až do odstoupení od kupní smlouvy učiněného žalobcem

14. Následně odkázal na § 510 odst. 2 a § 2005 odst. 2 o. z. a § 121 odst. 1 a 3 a § 48 odst. 2 obč. zák. a uvedl, že v čl. VII odst. 1 kupní smlouvy se tímto způsobem účastníci řízení dohodli, že navzdory odstoupení nezaniká„ právo kterékoliv smluvní strany na smluvní pokuty, povinnosti smluvních stran vyplývající z odst. 2 tohoto článku, náhradu škody, nárok na vydání bezdůvodného obohacení a ostatní ustanovení této smlouvy do té míry, do jaké se týkají urovnání v případě odstoupení od smlouvy.“ Toto ani žádné jiné ustanovení kupní smlouvy však nestanoví, že by i po odstoupení měl žalobce nárok na zaplacení úroků z prodlení se splátkami kupní ceny. Zde odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], dle kterého smluvní pokuta není, na rozdíl od úroků z prodlení a poplatků z prodlení, příslušenstvím pohledávky ani opětujícím se plněním, nýbrž samostatným majetkovým nárokem. Odborná literatura a rozhodovací praxe Nejvyššího soudu je zajedno v tom, že dojde-li ke zrušení smlouvy odstoupením (§ 48 obč. zák.), zaniká sice hlavní závazek (tj. práva a povinnosti vyplývající ze smlouvy), jakož i vedlejší závazek sloužící k jeho zajištění, nezaniká však nárok na smluvní pokutu. Dále odkázal též na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], [spisová značka] či [spisová značka].

15. K otázce odstoupení od smlouvy ze strany žalované ze dne [datum] z důvodu, že jí žalobce neposkytl součinnost k realizaci projektu [anonymizována tři slova], uvedl, že posuzoval platnost odstoupení ve vztahu k okolnosti, zda již dospěla povinnost žalobce udělit souhlas žalované, avšak výhradně z formálních důvodů. Dospěl k závěru, že k uvedenému datu [datum] ještě nedospěla povinnost žalobce udělit souhlas žalované, protože žalovaná porušila povinnosti, které se zavázala plnit a neplnila v dohodnutých lhůtách. Vznik povinnosti žalobce udělit společnosti smluvní právo stavby či jednostranný souhlas s umístěním stavby pro účely územního řízení, mohl nejdříve nastat až po vyjádření stanoviska žalobce ke shodě projektové dokumentace s účelem převodu dle čl. V kupní smlouvy, anebo po marném uplynutí lhůty [anonymizováno] dnů, tudíž za relevantní žádost o udělení souhlasu s umístěním stavby by bylo možno pouze v případě fikce shody projektové dokumentace s účelem převodu považovat až žádost společnosti ze dne [datum]. Žalobce nebyl povinen smluvně zřídit právo stavby či udělit jednostranný souhlas s umístěním stavby žalované pro účely územního řízení dříve, než jim bude potvrzena shoda (přepracované) projektové dokumentace s účelem převodu, neboť až po vystavení potvrzení byla žalovaná oprávněna podat řádnou a kompletní žádost o vydání územního rozhodnutí, přičemž porušení uvedeného závazku zakládalo právo žalobce zrušit kupní smlouvu odstoupením. Ke dni [datum], k němuž byl žalobci doručen přípis společnosti, jímž odstupuje od kupní smlouvy ze dne [datum], nebylo možno pokračovat v přerušeném [anonymizováno] řízení do [datum], když k žádosti o vydání územního rozhodnutí byla předložena projektová dokumentace, jež byla v průběhu územního řízení změněna podstatným způsobem, tudíž ji stihla povinnost původní žádost upravit, případně vzít původní žádost zpět a podat žádost novou, neboť původní žádosti by nebylo možno vyhovět, přičemž žalovaná nepožádala o vydání nového kladného koordinovaného stanoviska [anonymizováno] žalobce, když kladné vyřízení dílčí závazné stanovisko oddělení památkové péče [číslo] ze dne [datum] pouze nahradilo původní dílčí negativní stanovisko a s ohledem na podstatné změny projektové dokumentace bylo nutno, aby společnost požádala o vydání nových dílčích závazných stanovisek odboru dopravy, odboru životního prostředí a odboru územního plánování. Žalobci byla známa skutečnost, že rada [anonymizována tři slova] rozhodla usnesením ze dne [datum], [číslo], o udělení souhlasu s umístěním stavby a uzavření smlouvy o poskytnutí práva stavby pro účely územního řízení a pro účely stavebního řízení. [jméno] žalobce, když přezkoumala změněnou projektovou dokumentaci, sdělila radě [anonymizována tři slova], že by v případě řádného splnění závazku žalovanou předložit změněnou projektovou dokumentaci k posouzení její shody s účelem převodu dle čl. V. kupní smlouvy sdělila žalované kladné stanovisko a z tohoto důvodu souhlasila s udělením souhlasu k umístění stavby na dotčených pozemcích pro účely územního řízení, a to výlučně z důvodu vyřešení současné situace smírnou cestou vedoucí k řádnému plnění závazků smluvních stran kupní smlouvy ze dne [datum]. Následně soud prvního stupně do odůvodnění vkládá pasáže z rozsudku Krajského soudu v Ostravě č. j. [číslo jednací] a rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. [číslo jednací].

16. Pokud jde o úrok z prodlení (ze splátek kupní ceny) zde soud prvního stupně odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], dle kterého příslušenství bez dalšího nesleduje osud věci hlavní, může být tedy samostatně předmětem právních vztahů. S odkazem na další rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], uvedl, že žalobce požaduje úrok z prodlení i za den, kdy došlo k platnému odstoupení od smlouvy ze strany žalobce, což byl den [datum].

17. Pokud jde o smluvní pokutu a její výši, uvedl, že uplatňovaný nárok a jeho výše je zcela v souladu s dobrými mravy, když je nerozhodné ustanovení o smluvní pokutě ve výši [částka] pro případ odstoupení od kupní smlouvy obsažené v čl. IV. odst. 3 kupní smlouvy, neboť uvedené ustanovení je ujednáním absolutně neplatným vzhledem k rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], tudíž žalobci žádný takový nárok nenáleží a žalobce jej ani nikdy po žalované nevymáhal.

18. Pokud jde o otázku, zda smluvní pokuta za prodlení s úhradou kupní ceny mohla být požadována za prodlení s každou částí kupní ceny, či nikoli, uvedl, že postupoval podle čl. IV. odst. 3 kupní smlouvy, který výslovně stanoví, že smluvní pokuta tam uvedená se vztahuje na případy, kdy žalovaná neuhradí„ jakoukoli“ části kupní ceny ve výši, způsobem a lhůtě podle čl. IV. odst. 2 písm. a), b) nebo c) kupní smlouvy. Podle čl. IV. odst. 2 písm. b) kupní smlouvy je za část kupní ceny považována každá splátka ve výši 5% kupní ceny ve výši [částka], což vyplývá z textu předmětného ustanovení, zejména však z jeho poslední věty, která stanovuje postup splácení částí kupní ceny a výslovně stanoví, že„ …tento postup se bude opakovat…nejpozději však do okamžiku, kdy součtem částí celkové kupní ceny uhrazených dle písm. a) tohoto odst. 2 a součtem částí kupní ceny uhrazených dle tohoto písm. b) tohoto odst. 2 bude uhrazena celková kupní cena…“. Jakýkoli jiný výklad, než ten, dle něhož je samostatnou smluvní pokutou ve výši [částka] za každý den prodlení sankcionováno porušení povinnosti uhradit jakoukoli, resp. každou, část kupní ceny, by tak byl v přímém rozporu s jazykovým zněním textu kupní smlouvy. Jiná interpretace by nedávala ostatně ani věcně žádný smysl, neboť již při prodlení s úhradou první části doplatku kupní ceny by žalobce efektivně ztratil zajištění svých pohledávek na úhradu dalších částí kupní ceny a žalovaná by nebyla nijak motivována další splátky řádně hradit, neboť denní výše smluvní pokuty by nadále zůstávala neměnná. Soud prvního stupně pak odkázal na § 545 odst. 3 obč. zák. a konstatoval, že nárok žalobce na smluvní pokuty za prodlení se splátkami kupní ceny vznikl, a to na pokuty za prodlení za každou jednu roční splátku kupní ceny podle čl. IV. odst. 2 písm. b) smlouvy za každý jeden den prodlení [částka] kumulativně za každou jednu roční splátku kupní ceny dle čl. IV. odst. 2, a to se splátkou za rok [rok], [rok] a za další roky, tj. [částka] za jediný den prodlení. Žalovaná byla podnikatelkou, profesionálkou ve svém oboru. Prokazatelně obdržela po svém pokusu o odstoupení od kupní smlouvy ze dne [datum] stanovisko žalobce jako druhé strany kupní smlouvy, z něhož zcela jasně a nepochybně vyplynulo popření platnosti odstoupení od kupní smlouvy, jak plyne z dopisů ze dne [datum] a ze dne [datum], podle kterých žalobce od počátku trval na tom, že k ukončení kupní smlouvy nedošlo a žalovanou o tom řádně a prokazatelně informoval. Soud prvního stupně pak shrnul opět závěry Krajského soudu v Ostravě jako odvolacího soud v jeho rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] a Nejvyššího soudu v jeho rozsudku ve věci sp. zn. 25 [spisová značka]. K tomu ještě uvedl, že pokud jde o denní výši smluvní pokuty [částka] za prodlení s úhradou jednotlivých částí doplatku kupní ceny [částka] podle čl. IV. odst. 2 písm. b) kupní smlouvy, tato činí přibližně 0,24% z výše zajišťované pohledávky, tato výše je zcela obvyklá a platně sjednaná v souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], jenž akceptuje jako platně sjednanou také smluvní pokutu ve výši 0,5% denně.

19. Pokud jde o smluvní pokutu za nepodání řádné žádosti o vydání územního rozhodnutí, uvedl, že žalovaná se v čl. VI. odst. 1 kupní smlouvy ve znění dodatku [číslo] zavázala předložit ve sjednané lhůtě 15 měsíců ode dne uzavření kupní smlouvy řádnou žádost o vydání územního rozhodnutí, na jejímž základě bude možné oznámit zahájení řízení dle stavebního zákona. Lhůta pro podání uvedené řádné žádosti uplynula dne [datum]. Žalovaná sice podala žádost o vydání územního rozhodnutí již dne [datum], čímž současně porušila jinou smluvně převzatou povinnost, avšak již dne [datum] byla seznámena s jejími nedostatky a tím, že na základě takto předložené dokumentace nemůže být oznámeno zahájení řízení dle stavebního zákona. Žádost žalované o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby [ulice] centrum [anonymizováno], podaná dne [datum] Magistrátu města Ostravy, odboru [anonymizováno] správnímu, tak nebyla řádná. [stát. instituce], odbor [anonymizována dvě slova], tak nemohl oznámit účastníkům řízení a dotčeným orgánům zahájení územního řízení, když podle § 87 stavebního zákona byl oprávněn oznámení učinit pouze v případě, že žádost je úplná a schopna projednání. Žalovaná se podle čl. VI. odst. 3 kupní smlouvy zavázala pro případ, že shora uvedenou povinnost zaviněně nesplní, uhradit smluvní pokutu ve výši [částka]. Soud prvního stupně tedy dospěl k závěru, že žalovaná uvedenou povinnost nesplnila. Námitka žalované, že vlastnosti předložené projektové dokumentace měl posuzovat stavební úřad, jenž je z povahy věci součástí organizačního uspořádání žalobce, je dle soudu prvního stupně zcela irelevantní, neboť uvedená skutečnost byla žalované zřejmá již při sjednávání smluvních podmínek a nelze opomenout, že stavební úřad vykonává v tomto případě své funkce v tzv. přenesené působnosti, zatímco kupní smlouva byla uzavřena v samostatné působnosti žalované, kdy šlo o rozhodovací činnosti, které se odehrávají ve zcela odlišném režimu státní správy a samosprávy. Pokud jde o zavinění žalované a jí uváděné argumenty, že docházelo k průtahům v řízení o vydání závazných stanovisek dotčených orgánů, že docházelo k vydání některých negativních závazných stanovisek dotčených orgánů, že docházelo ke spekulativnímu postupu některých vlastníků sousedních nemovitostí a v neposlední řadě, že zemřel [příjmení] [příjmení], v důsledku čehož došlo k prodlení způsobeném nutností vyjasnit vlastnické vztahy k sousoší nazvanému„ [příjmení] na [anonymizováno] v [anonymizováno]“, zde soud prvního stupně uzavřel, že namítané skutečnosti nepředstavovaly takovou překážku, pro kterou by řádnou žádost o vydání územního rozhodnutí nebylo možno ve sjednané lhůtě podat, resp. pokud by ji i představovaly, tak šlo v každém případě o skutečnosti, které bylo možno již při uzavření kupní smlouvy předvídat, neboť šlo o standardní problémy spojené s výstavbou [anonymizována dvě slova] v historickém centru města, čehož si žalovaná jako profesionál pro uvedený typ výstavby musela být vědoma. Žalovaná měla postupovat způsobem, který by jí zajistil dostatečnou časovou rezervu na zpracování řádné žádosti o vydání územního rozhodnutí, jak se zavázala v kupní smlouvě. Ve vztahu k úmrtí [jméno] [příjmení], jež by se mohlo jevit jako nepředvídatelná událost, konstatoval, že již při uzavření kupní smlouvy bylo [jméno] [příjmení] 85 let, tudíž bylo lze rozumně předpokládat, že k jeho úmrtí může dojít právě v průběhu realizace projektu, jehož dokončení bylo předpokládáno do konce roku [rok].

20. Ke smluvní pokutě za předčasné podání žádosti o vydání územního rozhodnutí uvedl, že zde vyšel z čl. VI. odst. 2 kupní smlouvy ve znění dodatku [číslo] přičemž mezi stranami je nesporné, že žalovaná podala žádost o vydání územního rozhodnutí dne [datum], tj. v čase, kdy žalobci běžela lhůta ke sdělení připomínek ke zpracované projektové dokumentaci. Žalovaná vědomě postupovala v rozporu se shora citovaným ustanovením kupní smlouvy, když již žádnou jinou projektovou dokumentaci žalobci k řádnému připomínkovému řízení podle čl. VI. odst. 2 kupní smlouvy nepředložila, což vyplynulo z výsledků souvisejícího soudního řízení. Jediná žádost o vydání územního rozhodnutí byla stavebnímu úřadu předložena dne [datum] v rozporu s předmětným smluvním ujednáním.

21. K odstoupení od kupní smlouvy ze dne [datum] soud prvního stupně dále uvedl, že dle jeho názoru i dle souvisejícího řízení odstoupení od předmětné kupní smlouvy žalované dne [datum] nebylo platným právním úkonem. Kupní smlouva trvala i po uvedeném datu a žalovaná byla povinna plnit nadále své povinnosti dle kupní smlouvy, k čemuž byla žalobcem opakovaně, a to každý následující rok, vyzývána. Z uvedeného bylo patrné, že žalovaná si musela být vědoma skutečnosti, že žalobce považuje kupní smlouvu za nadále platnou a účinnou a celková výše pohledávek na smluvní pokutu za prodlení s úhradou kupní ceny byla způsobena výlučně pasivitou a délkou prodlení na straně žalované.

22. Soud prvního stupně věc tedy uzavřel, že pohledávky na smluvní pokutu za prodlení s úhradou kupní ceny v celé výši [částka] tak žalobci vznikly, přičemž žalobce uvedený nárok započetl proti nesporné pohledávce žalované na vrácení uhrazené části kupní ceny ve výši [částka], když započtení bylo provedeno co do jistiny pohledávek žalobce na smluvní pokutu za prodlení s úhradou kupní ceny, a to od nejpozději vzniklé pohledávky žalobce, tj. od pohledávky na smluvní pokutu [rok] postupně až po pohledávku na smluvní pokutu [rok]. Vzájemné pohledávky stran, jakož i proces započtení, se řídil § 580 obč. zák. Vzájemné pohledávky zanikly zpětně k datu, kdy se tyto setkaly dne [datum], tj. k datu doručení odstoupení od kupní smlouvy žalobcem žalované, tj. ke dni vzniku pohledávky žalované na vrácení uhrazené části kupní ceny nemovitostí. K uvedenému dni došlo k ukončení prodlení žalované se zaplacením pohledávek na smluvní pokutu za prodlení s úhradou kupní ceny v rozsahu a tyto nároky zanikly započtením.

23. Výrokem II soud prvního stupně řízení zastavil v rozsahu úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, když jej žalobce vzal zpět při jednání soudu dne [datum], což korespondovalo s již dřívějším zastavením řízení ohledně uvedené částky jistiny v rozsahu právě částky [částka].

24. O nákladech řízení rozhodl dle § 150 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a to z důvodu, že v průběhu řízení došlo k odstoupení žalobce od kupní smlouvy a zápočtu, se kterým žalovaná nesouhlasila, proto žalobce v rozsahu zápočtu nevzal žalobu zpět. Žalovaná zavinila probíhající spory a též nebyla úspěšná v souvisejícím řízení.

25. Proti výroku I a III napadeného rozsudku podala žalovaná včasné a přípustné odvolání. Namítla opakované pochybení soudu prvního stupně, který opět své rozhodnutí postavil na závěrech soudů rozhodujících v souvisejícím řízení, přestože pro soud prvního stupně byl ve smyslu § 159a o. s. ř. závazný jen výrok rozhodnutí. Soudy v souvisejícím řízení posuzovaly platnost odstoupení žalované od smlouvy pouze jako otázku předběžnou k otázce, zda žalované vznikl nárok na náhradu škody, proto soud prvního stupně nemohl vyjít ze závěrů soudů v souvisejícím řízení, neboť tyto závěry byly založeny na jiném skutkovém stavu. Soudy v souvisejícím řízení založily svůj závěr na tom, že povinnost udělit souhlas s umístěním stavby v rozhodné době ještě nedospěla. V předmětném řízení však mělo být zkoumáno, zda byla žalovaná oprávněna odstoupit od smlouvy pro jiná jednání žalobce, kterými žalobce také porušoval své smluvní povinnosti při realizaci projektu. Skutečnost, že tak soud prvního stupně nečinil, je zřejmá z bodu 64 napadeného rozsudku, kdy formálně sice uvedl, že posuzoval platnost odstoupení žalobce i žalované od smlouvy, ale pak dospěl k závěru, že„ dosud nedospěla povinnost žalobce udělit souhlas žalované“, čímž opět převzal závěry z rozsudku odvolacího soudu v souvisejícím řízení. Soud prvního stupně navíc na několika místech opět převzal zcela mechanicky text rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]. Opakovaně tak nerozhodoval o předmětu sporu, který mu byl předložen.

26. Žalovaná dále v odvolání namítala, že soud prvního stupně též nesprávně posoudil nárok žalobce na zaplacení pokuty za prodlení se splátkami kupní ceny, a to pro nedostatek zavinění, nesprávné vyčíslení smluvní pokuty a s tím související nesprávné vyčíslení kapitalizovaného úroku z prodlení ze splatných smluvních pokut a rozporu přiznání smluvní pokuty s dobrými mravy. Pokud jde o zavinění, prvostupňový soud v souvisejícím řízení zaujal v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], názor, že odstoupení žalované od smlouvy bylo oprávněné a došlo k porušení povinnosti součinnosti ze strany žalobce. Žalobce přitom dával veřejně najevo, že si je vědom toho, že jednání jeho územního [anonymizována dvě slova] vede k porušení žalobcem převzaté smluvní povinnosti součinnosti, jak zjistil prvostupňový soud v souvisejícím řízení z dopisu ze dne [datum] a veřejných vyjádření primátora ve sdělovacích prostředcích. Za takové situace musela být žalovaná legitimně přesvědčena o zániku smlouvy. Soud prvního stupně však přihlédl jen k dopisům, kterými žalobce neuznával odstoupení od smlouvy a účelově si připravoval pozici pro soudní řízení. Pokuta přitom neměla být počítána z každé roční splátky, ale mohla činit jen [částka] denně, její výše tak nebyla [částka] ale jen [částka], proto také kapitalizovaný úrok nemohl činit [částka], ale jen [částka]. Její přiznání je navíc v rozporu s dobrými mravy, neboť již v roce [rok] muselo být žalobci zřejmé, že projekt je zmařen, což bylo ze strany žalované žalobci opakovaně sdělováno, přesto žalobce vyčkával až do roku [rok], než odstoupil od smlouvy a nechával narůst domnělé smluvní pokuty a od smlouvy odstoupil nedlouho před tím, než by stejně dne [datum] nastoupila rozvazovací podmínka. Činil tak za účelem vyhnout se vracení již zaplacené kupní ceny. Nejpozději od ledna [rok] projektová dokumentace zcela odpovídala smlouvě, pro konečnou podobu projektu se podařilo získat souhlas památkářů. Projektu nic nebránilo. V důsledku politických půtek žalobce a jeho územního [anonymizována dvě slova] včetně nesmyslné mediální kampaně zástupců [anonymizováno] byla však možnost projekt realizovat zmařena. Byl to tedy ve skutečnosti žalobce a jeho [anonymizována dvě slova], kdo projekt zmařili, a nikoli žalovaný. Tím spíše je nutné následné vymáhání smluvních pokut hodnotit jako nemravné. Soud prvního stupně se tedy zcela nedostatečně věnoval otázce nemravnosti jednání žalobce a věc nesprávně právně posoudil, když uzavřel, že jednání žalobce není v rozporu s dobrými mravy. Tento svůj závěr navíc soud prvního stupně postavil částečně na skutkových závěrech, které jsou v rozporu s provedenými důkazy (řadu z nich navíc soud prvního stupně v odůvodnění rozsudku zcela opomenul), a opomenul i většinu argumentace žalovaného. Žalovaná dále namítala i nesprávné právní posouzení nároku na přiznání dvou smluvních pokut po [částka] za předčasné podání žádosti o územní rozhodnutí a nepodání řádné žádosti o územní rozhodnutí, kdy sjednání pokut shledal neplatnými, neshledávala zavinění na straně žalovaného a naopak shledávala jejich přiznání v rozporu s dobrými mravy. Žalovaná též nesouhlasila s přiznáním vyčísleného úroku z prodlení za neplacené splátky kupní ceny. Žalobce vzal po svém odstoupení od smlouvy v roce [rok] žalobu zpět co do příslušných splátek kupní ceny, nevzal pak zpět nárok na příslušenství vyčíslené na [částka]. Dle žalované nárok na zaplacení kupní ceny odstoupením od smlouvy zanikl, proto muselo zaniknout i jeho příslušenství. Argumentovala následně, proč je závěr soudu vnitřně rozporný. Konečně žalovaná též nesouhlasila s rozhodnutím o náhradě nákladů řízení, kdy nebyl prostor pro aplikaci § 150 o. s. ř. a žalovaná byla ve věci ve větší míře úspěšná. Pokud žalobce z opatrnosti i po provedeném započtení nevzal žalobu zpět, nelze při rozhodování o nákladech řízení tuto skutečnost přičítat k tíži žalované. Navrhla proto, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil a žalobu v její zbývající části zamítl, případně aby jej zrušil a vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. V tomto případě aby rozhodl pro nerespektování závazného právního názoru odvolacího soudu o přikázání věci jinému samosoudci.

27. K odvolání se vyjádřil i žalobce. Namítal, že soud prvního stupně zcela v souladu s pokynem odvolacího soudu zjistil skutkový stav, který s ohledem na v zásadě shodné důkazy je shodný jako v souvisejícím řízení. Namítal neexistenci důvodů vymezených v odstoupení žalované od smlouvy doručeném dne [datum]. Nesouhlasil s tím, že by se soud prvního stupně nevypořádal s argumentací žalované. Shledal i důvod pro uplatnění smluvní pokuty za nepodání řádné žádosti o vydání územního rozhodnutí a podání předčasné žádosti o vydání územního rozhodnutí. Pokud jde o úhradu úroků z prodlení z neplacené splátky kupní ceny, zde se ztotožnil s argumentací soudu prvního stupně a s jeho odkazy na dle žalobce přiléhavou judikaturu Nejvyššího soudu. Zopakoval, že příslušenství může být samostatným předmětem právních vztahů. Nárok na úhradu úroků z prodlení tak zůstává odstoupením od kupní smlouvy nedotčen. Shledal i správné rozhodnutí soudu prvního stupně o náhradě nákladů řízní. Navrhl proto potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného.

28. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, podle § 212 a § 212a o. s. ř. a odvolání shledal důvodné, ale jen v malé části.

29. Odvolací soud doplnil dokazování ve smyslu § 213 odst. 3 o. s. ř.

30. Z kupní smlouvy odvolací soud dále zjistil, že dle čl. IV. odst. 3 v případě, že kupující neuhradí jakoukoliv část kupní ceny ve výši, způsobem a ve lhůtě dle odst. 2 písm. a), b) nebo c), je kupující povinen uhradit prodávajícímu smluvní pokutu ve výši [částka] za každý den prodlení. V případě prodlení delším než 20 dnů má prodávající právo od této kupní smlouvy odstoupit. Odstoupí-li prodávající od této smlouvy, je kupující povinen uhradit prodávajícímu veškeré náklady vzniklé v souvislosti s touto kupní smlouvu a dále smluvní pokutu ve výši [částka]. Dle čl. V. účelem převodu podle smlouvy byla zástavba předmětu převodu ve shodě s platným [anonymizována dvě slova] [územní celek] a podle„ Podmínek využití pozemků nabízených k prodeji statutárním městem Ostrava v lokalitě nám. Dr. [jméno] [jméno] v [část obce] (proluka [příjmení] dům)“ schválených usnesením zastupitelstva města [číslo] dne [datum] - viz příloha [číslo] této smlouvy, při respektování základních parametrů urbanisticko-architektonického návrhu zástavby předmětu převodu - dále jen„ Objekt, který byl součástí nabídky kupujícího a který je obsahem přílohy [číslo] této kupní smlouvy. Základními parametry urbanisticko-architektonického návrhu se pro účely této smlouvy rozumí:

1. hmota [anonymizováno], tj. jeho půdorysný rozsah a celková výška,

2. jeho základní prostorové a výrazové členění v souladu s grafickou přílohou - Příloha čís. 3 smlouvy,

3. zachování navrhované plochy bytových ploch (tj. minimálně 600 m2 bytových

prostor bez započtení společných prostor), zachování navrhované plochy

[anonymizováno] charakteru nebytových prostor v přízemí a minimálně 250

parkovacích míst (je sjednáno, že zároveň budou dodrženy závazné předpisy

ohledně počtu parkovacích míst v dané lokalitě),

4. umístění vstupů a vjezdů do [anonymizováno].

Kupující se může odchýlit od základních parametrů výše uvedeného architektonického návrhu pouze v případě změny řešení prokazatelně vyvolané:

1. dodržením závazných norem a předpisů,

2. reakcí na stanoviska dotčených orgánů a připomínky účastníků územního a stavebního řízení, případně reakcí na obsah regulačního plánu, územního rozhodnutí nebo stavebního povolení,

3. dopracováním architektonického návrhu do stupně regulačního plánu dokumentace pro územní rozhodnutí nebo stavební povolení.

Podle čl. VI. odst. 7 (resp. odst. 8 dle Dodatku [číslo]) se smluvní strany dohodly, že s ohledem na odložení účinnosti některých ustanovení této smlouvy dle článku IX. odst. 1, a tedy i odložení vkladu převodu vlastnického práva na kupujícího do katastru nemovitostí, si navzájem poskytnou součinnost, kterou lze na nich spravedlivě požadovat, ke splnění povinností sjednaných zejména v tomto ustanovení článku VI. kupní smlouvy. Podle čl. VII. odst. 1 kupní smlouvy smluvní strany mohou dále vedle případů uvedených v této smlouvě od této smlouvy odstoupit i v případech uvedených v platných právních předpisech, a to vždy s účinností od doručení písemného vyhotovení oznámení o odstoupení druhé smluvní straně. Doručením oznámení o odstoupení se tato smlouva ruší a s účinky ex tunc zanikají všechna práva a povinnosti smluvních stran podle této smlouvy a obě smluvní strany jsou povinny si vzájemně vrátit vše, co si do tohoto okamžiku poskytly. Bez ohledu na předcházející větu, odstoupením od této smlouvy nezaniká právo kterékoliv smluvní strany na smluvní pokuty, povinnosti smluvních stran vyplývající z odst. 2. tohoto článku, náhradu škody, nárok na vydání bezdůvodného obohacení a ostatní ustanovení této smlouvy do té míry, do jaké se týkají urovnání v případě odstoupení od smlouvy.

31. Z dopisu ze dne [datum] adresovaného žalobci, Statutárnímu městu [obec] (dále též„ SMO“), odvolací soud zjistil, že žalovaná informovala žalobce o změnách, které mají vliv na plnění jejích povinností z kupní smlouvy. Tyto skutečnosti byly: 1) úmrtí sochaře [jméno] [příjmení] a komplikace při plnění závazku s přemístěním jeho sochy„ [příjmení] na [anonymizována dvě slova]“, kdy dědické řízení dosud nebylo ukončeno a je nutné získat souhlas oprávněného vlastníka s přemístěním sousoší. 2) Probíhající jednání s [jméno] [příjmení] o podmínkách dohody o převodu nemovitostí v dopise specifikovaných, nezbytných pro výstavbu [anonymizována dvě slova] (dále též„ Objekt“). Obě okolnosti dle názoru žalované staví ve smyslu čl. VI. kupní smlouvy lhůty k plnění povinností a žalovaná se tak nemůže dostat do prodlení. Z dopisu žalobce ze dne [datum] adresovaného žalované odvolací soud zjistil, že tato tyto dvě skutečnosti jako okolnosti vylučující odpovědnost neuznává s tím, že byly předvídatelné a jsou řešitelné. V reakci na odmítavý dopis ze strany žalobce neuznávající uvedené skutečnosti jako překážky vylučující odpovědnost za nedodržení lhůt sjednaných v kupní smlouvě zaslala žalovaná žalobci další dopis ze dne [datum], ve kterém argumentuje pro to, že výše uvedené skutečnosti, resp. překážky (ad 1 a ad 2) jsou okolnostmi vylučujícími protiprávnost ve smyslu § 374 zákona č. 513/1993 Sb., obchodní zákoník (dále jen „obch. zák.“), zdůrazňuje naprosto iracionální požadavky vlastnice paní [příjmení] na realizaci odkupu jejích nemovitostí. V dopise ze dne [datum] pak žalovaná k výše uvedeným překážkám sděluje, že pokud jde o přemístění sousoší, započala jednání se všemi potencionálními dědici, pokud jde o převod vlastnictví k nemovitostem nyní ve vlastnictví pan [příjmení], ta stále požaduje několikanásobek odhadní ceny nemovitostí, což žalovaná skutečně nemohla při uzavření kupní smlouvy předvídat. Dále žalovaná sděluje, že situaci může ovlivnit předběžné negativní stanovisko Národního památkového ústavu, územní pracoviště v [obec] ze dne [datum], které obsahuje negativní vyjádření na výstavbu [anonymizováno]. Situace je však stále řešena. Současně navrhla [anonymizováno] kupní smlouvy. Tyto skutečnosti zjistil odvolací soud z dopisu ze dne [datum].

32. Z usnesení Rady [anonymizováno] ze dne [datum] odvolací soud zjistil, že tato udělila žalované souhlas s umístěním stavby„ [anonymizováno] domu [anonymizováno]“ a vstupem na pozemky dotčené stavbou ve vlastnictví statutárního města a svěřené [anonymizováno], které jsou v tomto usnesení vyjmenované. Žalovaná prostřednictvím společnosti [právnická osoba] požádala dne [datum] o přerušení územního řízení ve vztahu k realizaci [anonymizována tři slova]. V dopisu datovaném dnem [datum] společnosti [právnická osoba] uvádí, že důvodem návrhu na přerušení územního řízení na dobu 6 měsíců je skutečnost, že SMO neodsouhlasilo shodu dokumentace s účelem převodu vyjádřeným v kupní smlouvě, což odvolací soud zjistil z tohoto dopisu.

33. Z dopisu žalobce žalované ze dne [datum] odvolací soud zjistil, že [jméno] [příjmení] nepotvrdila shodu předložené projektové dokumentace pro územní řízení s účelem převodu a ve smyslu čl. VI. odst. 2 kupní smlouvy vyzývá žalovanou, aby ji upravila ve smyslu níže uvedených námitek. Tyto námitky spočívaly především v tom, že nebyl respektován půdorysný rozsah [anonymizováno], nebyla splněna podmínka min. 20 % plochy přístupné jako parkově upravené veřejné prostranství, výška stavby není doložena stanoviskem orgánu státní správy, na jehož základě měl být investor nucen výšku upravit, není respektováno základní prostorové a výrazové členění, nejsou zachovány bytové plochy (600 m2), není zřízeno min. 250 parkovacích míst, není zapracována náhradní parkovací plocha za zrušených 15 parkovacích míst. Z přílohy [číslo] kupní smlouvy pak nebyla splněna podmínka reflektování kompozičních principů a zásad, které je možné odpozorovat ze stávající zástavby, nebyla splněna podmínka minimálně 20 % plochy přístupné jako upravené veřejné prostranství a není řešen příjezd dopravní obsluhy od severu, ale pouze z ulice [ulice] nákladním výtahem, není řešeno chování řidičů nákladních vozidel v době obsazení výtahu. Současně byla žalovaná upozorněna na porušení čl. VI. odst. 2 kupní smlouvy, když již podala žádost o vydání územního rozhodnutí, aniž by měla potvrzenu shodu dokumentace s účelem převodu. Toto vyjádření bylo žalované doručeno dne [datum]. Žalovaná na toto vyjádření reagovala v odpovědi ze dne [datum]. Odkázala jednak na dopisy adresované žalobci ze dne [datum], [datum] a [datum] shrnující překážky při zpracovávání projektové dokumentace a jejich vliv na stanovené lhůty. Tyto překážky však žalobce neuznal. Zdůraznila, že záměrem žalované nebylo odchýlit se od architektonicko-urbanistického návrhu, nýbrž snaha vyhovět stanoviskům všech dotčených orgánů, což je vysvětleno v průvodním dopise k návrhu na vydání územního rozhodnutí. Proto také byl podán návrh na přerušení stavebního řízení, aby bylo možné požadavkům žalobce vyhovět, ať již v rámci stávajícího či nového stavebního řízení. Žalovaná také upozornila, že vyjádření žalobce k projektové dokumentaci bylo žalované doručeno až [datum], tedy po uplynutí [anonymizováno] denní lhůty. Závěrem zdůraznila, že do projektu již investovala prostředky přesahující 250 miliónů korun. Tyto skutečnosti zjistil odvolací soud z této odpovědi.

34. Usnesením ze dne [datum] bylo řízení o žádosti podané dne [datum] o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby„ [ulice] dům [anonymizováno]“ přerušeno do [datum]. Tato lhůta byla stanovena z důvodu nutnosti úpravy dokumentace a projednání jejích úprav s dotčenými orgány. K žádosti žalované došlo k dalšímu prodloužení přerušení řízení do [datum].

35. Z výzvy příslušného stavebního úřadu ze dne [datum] odvolací soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána, aby m. j. doložila souhlas vlastníků stavbou dotčených pozemků a staveb na nich s umístěním stavby, kdy je potřeba tento souhlas udělit žadateli (žalované) a bez podmínek. Tato výzva byla následně opakována dne [datum] s požadavkem na situační výkresy. Žádost žalované o souhlas s umístěním stavby [anonymizována tři slova] adresovaná městskému [anonymizována dvě slova] žalovanou byla podána dne [datum].

36. Z usnesení Rady [anonymizováno] ze dne [datum] odvolací soud zjistil, že tato revokovala souhlas s umístěním stavby„ [anonymizováno] domu [anonymizováno]“ již dříve dne [datum] udělený a rozhodla se souhlas s umístěním stavby na vyjmenovaných pozemcích neudělit. V reakci na neudělení souhlasu [jméno] [příjmení] dne [datum] žalovaná dopisem ze dne [datum] vyzvala žalobce k přehodnocení stanoviska a udělení souhlasu bez zbytečného odkladu nejpozději do tří týdnů od doručení výzvy. Ta byla žalobci doručena dne [datum] Tyto skutečnosti vyplývají z dopisu a reklamace doručení. S požadavkem na přezkoumání souhlasu se žalovaná obrátila i na [anonymizována tři slova] dopisem ze dne [datum], kdy požadovala přehodnocení negativního stanoviska k umístění stavby ve shodné lhůtě, jakou stanovila v dopise ze dne [datum]. Žalovaná žádala starostu [anonymizována tři slova] o osobní přijetí v dané záležitosti, jak plyne z dopisu ze dne [datum].

37. Záležitost problémů s výstavbou [anonymizována dvě slova] byla i námětem článku v regionálním vydání [anonymizováno] IDNES dne [datum] s názvem článku„ Primátor [obec] pohrozil [anonymizováno] zrušením. Kvůli chátrající památce“. V článku bylo m. j. uvedeno, že dle vyjádření radního [anonymizována dvě slova] měl primátor v návalu emocí pohrozit [anonymizováno] odebráním ekonomické samostatnosti nebo dokonce zrušením. Bylo označeno za paradox, že obyvatelé [obec] na jednu stranu podepisují petici za záchranu bývalého módního domu Ostravica-Textilia, na druhou stranu komunální politici, kteří by měli stát v jejich čele, jsou rozděleni na dvě skupiny a válčí mezi sebou. Bylo uvedeno, že do ostrého sporu se kvůli [obec] dostali radní [anonymizováno] v čele s primátorem [jméno] [příjmení] a radní [anonymizována dvě slova]. Je citován radní [příjmení] [jméno] [příjmení], který uvádí, že není proti stavbě, ale [anonymizováno] vadí, že investor nezabránil viditelné devastaci [obec], žádá o vyškrtnutí dvou objektů ze seznamu kulturních památek a plánuje částečnou demolici. Proto nesouhlasili s umístěním novostavby a požádali investora o doplnění některých informací. Také je citován primátor [příjmení], který odmítl, že by [anonymizováno] válčil s městským obvodem [anonymizováno]. Uvedl, že spolupráce s obvody nebývá snadná, ale jde o vysvětlování a vyjasňování stanovisek. Odmítl výhružky o zrušení [anonymizováno]. Uvedl, že [anonymizováno] poslali své stanovisko a upozornili jej, že uzavřeli smlouvu, kterou kupec (žalovaná) dodržuje, má stanoveny určité termíny a město mu nyní fakticky brání v jejich dodržení, když [anonymizováno] brzdí územní řízení. Závěrem článku je konstatování politoložky o nutnosti, aby [anonymizováno] i [anonymizováno]„ táhly za jeden provaz“, a vyjádření radních [anonymizováno] [příjmení] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], že doufají v dohodu.

38. Na schůzce zástupců žalované se zástupcem financující banky tito k jeho dotazu na informace z tisku sdělili, že souhlas s umístěním stavby nebyl udělen. Zápis ze dne [datum] dále obsahuje konstatování zástupce financující banky, že tedy doporučí bance ukončit financování projektu. Oznámení o ukončení financování projektu pak bylo žalované sděleno bankou dopisem ze dne [datum].

39. Odvolací soud zjistil z dopisu ze dne [datum] doručeného žalobci téhož dne a nazvaného jako odstoupení od kupní smlouvy a smlouvy o předkupním právu ze dne [datum] ve znění dodatku [číslo] adresovaném žalobci, že žalovaná v tomto dopise rekapitulovala vývoj spolupráce po uzavření smlouvy a m. j. uvedla, že [jméno] [příjmení] udělila souhlas s umístěním [anonymizována čtyři slova] (dále jen„ objekt“) na pozemcích, se kterými byla oprávněna hospodařit, a to již dne [datum]. V rámci dalšího průběhu územního řízení však bylo nutné souhlas doplnit tak, aby zahrnoval i další související pozemky nezbytné především pro přeložky sítí. Žalovaná považovala udělení souhlasu za spíše formální úkon, neboť vycházela ze smlouvy a již dříve projevené vůle žalobkyně. Na jednání dne [datum] si [jméno] [příjmení] vyžádala určité doplňující informace, které jí byly obratem poskytnuty. [jméno] [příjmení] však na schůzi dne [datum], kde si opět vyžádala od žalované doplnění informací, nakonec ještě téhož dne rozhodla o zrušení již poskytnutého souhlasu, což znamenalo zcela klíčovou překážku dalšího úspěšného průběhu územního řízení. Žalovaná plnila své veškeré povinnosti a očekávala ze strany žalobkyně poskytnutí veškeré nezbytné součinnosti k splnění smlouvy. Žalobce však svým jednáním, jež vedlo k zablokování územního řízení, zabránil splnění povinnosti žalované spočívající ve výstavbě [anonymizováno]. V bodě 4. tohoto dopisu nazvaném jako odstoupení od smlouvy pak konstatovala, že žalobce je v současné době v prodlení se splněním své povinnosti poskytnout nezbytnou součinnost v rámci předmětného územního řízení a s plněním smlouvy obecně. Toto porušení povinností považuje žalovaná za podstatné. Žalovaná poskytla žalobci i přes nepochopitelný postup Rady [anonymizováno] dopisem ze dne [datum] dodatečnou lhůtu k opětovnému udělení souhlasu, ta však marně uplynula. V důsledku odvolání již dříve uděleného souhlasu s umístěním [anonymizováno] a odmítnutím jeho opětovného udělení, vykazují nemovité věci, jež jsou předmětem převodu, zcela zásadní vady spočívající v nemožnosti výstavby [anonymizováno] a tyto vady žalobce neodstranil ani v dodatečně poskytnuté lhůtě. Tyto vady jsou klíčové, neboť brání naplnění faktického účelu smlouvy. Odmítnutím souhlasu s umístěním [anonymizováno] ze strany Rady [anonymizováno] stejně jako jejími vyjádřeními v denním tisku, dle kterých nelze předpokládat opětovné udělení souhlasu s umístěním [anonymizováno], došlo k nevratnému vypovězení možnosti získání peněžních prostředků nezbytných k realizaci Smlouvy ze strany financující banky. Jiné financování je s ohledem na aktuální situaci prakticky nemožné. Žalovaná proto odstoupila od smlouvy a) pro její podstatné porušení ze strany žalobce, které nebylo napraveno ani v dodatečně poskytnuté lhůtě, b) pro právní vady převáděných nemovitostí, které nebyly odstraněny ani v dodatečné lhůtě k nápravě a c) pro zmaření účelu smlouvy kvůli nemožnosti financování výstavby [anonymizováno] v důsledku aktivního jednání žalobce. Žalovaná uvedla, že smlouva je tímto zrušena v celém rozsahu. Pokud by se odstoupení od celé smlouvy ukázalo neplatným, odstupuje žalovaná od té části smlouvy, která ji zavazuje k výstavbě [anonymizováno].

40. V článku uveřejněném v [anonymizována dvě slova] dne [datum] je uvedeno, že [jméno] [příjmení] udělila dodatečně souhlas s umístěním stavby nového [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Je citován radní [příjmení], který uvádí, že se [anonymizováno] měl možnost seznámit s dalšími materiály, ke kterým neměl přístup, neboť nebyl účastníkem smlouvy, a přehodnotil své zamítavé stanovisko. Je citován i primátor, který uvítal tento názorový obrat a uvedl, že tato skutečnost výrazně zvyšuje postavení [obec] v případných soudních sporech s developerem, což odvolací soud zjistil z uvedeného článku.

41. Sdělení o udělení souhlasu s umístěním stavby [anonymizována tři slova] bylo žalované sděleno dopisem [anonymizována tři slova] ze dne [datum], jehož součástí byl i návrh smlouvy o poskytnutí práva provést stavbu, která měla m. j. řešit situaci pro případ, že by stavba nemohla být užívána ke svému účelu, což odvolací soud zjistil z uvedeného dopisu a návrhu smlouvy.

42. Ze zprávy ze dne [datum] zpracované [právnická osoba], a. s. odvolací soud zjistil, že další financování projektu [anonymizováno] je složité po odstoupení financující banky, bude třeba (pro nalezení nového investora) vyšší podíl vlastních zdrojů investora, zajištění úvěru dalším majetkem či osobními směnkami vlastníků či členů orgánů a doložení příslibů pronájmů obchodních a administrativních prostor.

43. Po doplněném dokazování dospěl odvolací soud k závěru, že výše zjištěný skutkový stav, a to shrnutá skutková zjištění soudu prvního stupně a nyní doplněná skutková zjištění soudu odvolacího, se nijak zásadně neliší od skutkového stavu zjištěného v řízení„ souvisejícím“, tj. v řízení vedeném v prvním stupni před Okresním soudem v Ostravě pod sp. zn. [spisová značka], ve stádiu odvolacího řízení před Krajským soudem v Ostravě pod sp. zn. [spisová značka], ve stádiu dovolacího řízení před Nejvyšším soudem pod sp. zn. [spisová značka] a před Ústavním soudem pod sp. zn. II. ÚS 2131/19, ve kterém byl řešen nárok stran v opačném postavení o náhradu škody, ušlého zisku a bezdůvodného obohacení a které výsledně skončilo tak, že žaloba byla zamítnuta, neboť bylo shledáno, že za situace, kdy žalovaná nepředložila přepracovaný projekt k opětovnému schválení žalobci z hlediska jeho shody s účelem kupní smlouvy, nemůže být žalobce v prodlení s poskytnutím součinnosti.

44. Podle § 159a odst. 1 o. s. ř. nestanoví-li zákon jinak, je výrok pravomocného rozsudku závazný jen pro účastníky řízení.

45. Je sice třeba přisvědčit odvolací námitce žalované, že pokud jde o rozhodnutí soudů v souvisejícím řízení, jsou strany sporu vázány jen výrokem rozhodnutí nikoliv odůvodněním, není tedy správný závěr soudu prvního stupně o vázanosti rozhodnutími vyšších soudů v souvisejícím řízení. To však neznamená, že v řízení předmětném nelze dospět ke shodnému skutkovému stavu. Potom je na místě aplikace ustanovení § 13 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též „o. z.“), byť se nachází již v nové právní úpravě, kdy účastníci mohou mít legitimní očekávání, že skutkově obdobný případ bude rozhodnut obdobně.

46. Předmětem řízení v této fázi jsou již jen nároky na zaplacení zbývajících částí smluvních pokut a úroků z prodlení ze smluvních pokut vyčíslených dle příslušného článku kupní smlouvy, a to dle čl. IV. odst. 3 kupní smlouvy, a smluvních pokut s úroky z prodlení dle čl. VI. odst. 3 kupní smlouvy (ve znění dodatku [číslo]), a dále vyčíslené úroky z prodlení z dlužných splátek kupní ceny do [datum].

47. Pokud jde o smluvní pokuty dle č. VI. odst. 3 kupní smlouvy, nárok na jejich zaplacení je třeba posuzovat s ohledem na skutečnosti nastalé v průběhu roku [rok]. Jedná se a) o smluvní pokutu ve výši [částka] za porušení povinnosti podat řádnou žádost o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby [anonymizována tři slova]), na základě které bude příslušným úřadem zahájeno řízení dle stavebního zákona, a b) o smluvní pokutu ve výši [částka] za porušení povinnosti prodávajícího předložit kompletní dokumentaci pro územní řízení ke kontrole dodržení shody této dokumentace pro územní řízení za účelem shody této dokumentace s účelem převodu dle č. V. kupní smlouvy. Žalobce měl po předložení kompletní projektové dokumentace [anonymizováno] dní na potvrzení shody s účelem převodu či na sdělení námitek. V obou případech je pak žalovaná povinna hradit smluvní pokutu v případě zaviněného porušení povinností, což koresponduje i se zněním § 545 odst. 3 obč. zák.

48. V případě ad a) nelze považovat projektovou dokumentaci předloženou k návrhu na zahájení řízení o vydání územního rozhodnutí ze dne [datum] za řádnou, neboť tato jednak nebyla v souladu s čl. V. kupní smlouvy, tedy s účelem převodu. Jak vyplývá z námitek žalobce ve sdělení žalobce ze dne [datum] m. j. nebyl respektován půdorysný rozsah [anonymizováno], nebyla splněna podmínka min. 20 % plochy přístupné jako parkově upravené veřejné prostranství, výška stavby není doložena stanoviskem orgánu státní správy, na jehož základě měl být investor nucen výšku upravit, není respektováno základní prostorové a výrazové členění, nejsou zachovány bytové plochy (600 m2), není zřízeno min. 250 parkovacích míst, není zapracována náhradní parkovací plocha za zrušených 15 parkovacích míst. Dále žalovaná neměla kladné stanovisko Národního památkového ústavu. Žalovaná byla dne [datum] seznámena s nedostatky dokumentace s tím, že na základě takto předložené dokumentace nemůže být oznámeno zahájení řízení dle stavebního zákona. [jméno] navíc prostřednictvím společnosti [právnická osoba] požádala již dne [datum] o přerušení územního řízení na dobu 6 měsíců, neboť jí již v té době zjevně bylo známo, že žalobce neodsouhlasil shodu projektové dokumentace s účelem převodu vyjádřeným v kupní smlouvě k žádosti žalované ze dne [datum]. Překážky, které žalovaná vyjadřovala v komunikaci s žalobcem v dopisech ze dne [datum], [datum] a [datum], ji nemohou zbavit odpovědnosti, neboť se v zásadě jednalo o skutečnosti, které mohla a měla jako profesionál předvídat a řešit (a to i v případě úmrtí sochaře [příjmení] [příjmení], kdy mohla vstoupit v jednání s potencionálními dědici po zemřelém). Zde lze zcela odkázat na přiléhavou argumentaci soudu prvního stupně. Tyto žalovanou tvrzené překážky navíc také nijak neodůvodňovaly vytvoření projektové dokumentace neodpovídající té, se kterou žalovaná vyhrála vypsanou soutěž na výstavbu [anonymizována tři slova], když závěr o nesouladu projektové dokumentace s účelem převodu m. j. konstatovaly soudy i v souvisejícím řízení a v této otázce skutková zjištění logicky nemohou být odlišná. A tato skutečnost pak zcela zřejmě vyplývá z dopisu ze dne [datum], kterým žalobce sděloval žalované své námitky vůči projektové dokumentaci předložené pro účely vydání územního rozhodnutí. Smluvní pokuta ve výši [částka] není nepřiměřeně vysoká s ohledem na náklady celého projektu a kupní cenu za pozemky a její přiznání není v rozporu s dobrými mravy, neboť žalovaná měla 15 měsíců od uzavření smlouvy na přípravu projektové dokumentace a jako profesionál v dané oblasti měla a mohla být schopna zvážit při uzavírání kupní smlouvy všechna rizika převzetí závazku vypracování řádné projektové dokumentace ve sjednané lhůtě. Závěr soudu prvního stupně o důvodnosti nároku žalobce na přiznání této smluvní pokuty včetně příslušenství tak shledává odvolací soud správným a v podrobnostech odkazuje na odůvodnění soudu prvního stupně.

49. V případě ad b) pak žalovaná podala žádost o vydání územního rozhodnutí dne [datum] ačkoliv projektovou dokumentaci žalobci ke schválení předložila jen o cca 13 dní dříve, tj. dne [datum]. Vzhledem k tomu, že žalobce měl [anonymizováno] dnů k posouzení souladu projektové dokumentace a tato lhůta ke dni podání žádosti o vydání územního rozhodnutí dne [datum] ještě neuplynula, nelze než učinit závěr, že žalovaná porušila povinnost v čl. VI odst. 2 kupní smlouvy (ve znění dodatku [číslo]), a to zaviněně, když opět skutečnosti popsané v dopisech ze dne [datum], [datum] a [datum] ji odpovědnosti zbavit nemohou. Výše smluvní pokuty není nepřiměřeně vysoká a její přiznání není v rozporu s dobrými mravy s ohledem na skutečnosti uváděné v předchozím odstavci. Závěr soudu prvního stupně o důvodnosti nároku žalobce na přiznání této smluvní pokuty včetně příslušenství tak shledává odvolací soud správným a v podrobnostech odkazuje na odůvodnění soudu prvního stupně.

50. Odvolací soud nesouhlasí s námitkou žalované, že obě smluvní pokuty nemohou obstát vedle sebe, že se logicky vylučují. Dle názoru odvolacího soudu naopak mohou být žalobci současně přiznány při splnění řešených předpokladů, neboť jejich účelem bylo zajistit splnění dvou smluvních povinností žalované, a to povinnosti podat takovou žádost o vydání územního rozhodnutí na umístění stavby, která nebude muset být následně předělávána či zásadně doplňována, a dále zajištění možnosti žalobce posoudit soulad projektové dokumentace s účelem převodu. Současně podmínky, za kterých se staly splatnými, nebyly závislé na jednání třetí osoby do té míry, že kdyby příslušný stavební úřad vydání oznámení o zahájení řízení o umístění stavby zdržoval, ať již úmyslně či z nedbalosti, nebylo by možné na straně žalované hovořit o zavinění. Nicméně k této situaci v posuzovaném případě nedošlo. K přerušení řízení o umístění stavby došlo z toho důvodu, že žádost nebyla řádná včetně toho, že se odchylovala od původní projektové dokumentace, s níž se žalovaná účastnila soutěže.

51. Pokud jde o smluvní pokutu za opožděné hrazení ročních splátek kupní ceny: Žalovaná se dostala do prodlení s hrazením těchto splátek dle tvrzení žalobce po uplynutí splatnosti roční splátky za rok [rok] a v prodlení byla i se splátkami za další roky až do odstoupení od smlouvy ze strany žalobce (viz žaloba a její postupné rozšiřování). Žalovaná naopak tvrdí, že již žádnou povinnost hradit splátky kupní ceny neměla, neboť ke dni [datum] platně odstoupila od kupní smlouvy z důvodu neposkytnutí součinnosti ze strany žalobce tím, že jeho [anonymizována tři slova] dne [datum] neudělil souhlas s umístěním stavby [anonymizována tři slova] na pozemcích, jež sice byly předmětem kupní smlouvy, dle jejího znění však v té době byly ještě ve vlastnictví žalobce a hospodařil s nimi právě [anonymizována tři slova], v důsledku čehož došlo k odstoupení od financování ze strany banky. Jak již bylo uvedeno výše, právní vztah účastníků je třeba posuzovat dle občanského zákoníku platného v době uzavření smlouvy, tedy zákona č. 40/1964 Sb. (obč. zák.). Za této situace nemohl žalobce odstoupit od smlouvy pro její podstatné porušení dle § 345 obch. zák. Navíc z provedených důkazů včetně novinových článků je zřejmé, že žalobce krátce po neudělení souhlasu ještě před dopisem ze dne [datum] od žalované oslovil svůj [anonymizována tři slova] a snažil se vysvětlit městskému [anonymizováno] situaci kolem výstavby [anonymizována dvě slova], zájem žalobce na realizaci projektu, jeho smluvní závazky a nutnost koordinace postupu žalobce a [anonymizována dvě slova]. Kladné stanovisko [anonymizováno] k výstavbě sice nebylo vydáno v žalovanou stanovené lhůtě tří týdnů od doručení dopisu ze dne [datum], nicméně tuto lhůtu si stanovila jen žalovaná, přičemž její délka ne zcela respektovala mechanismy rozhodování na úrovni statutárního města, přihlédnuto též k tomu, že žalobce před tím strpěl žalované, že minimálně další rok od zahájení řízení o umístění stavby na základě návrhu ze dne [datum] přepracovávala zcela nevyhovující projekt. Odvolací soud se tedy neztotožňuje s tvrzením žalované, že žalobce porušil povinnost součinnost tím, že jeho [anonymizována tři slova] neudělil dne [datum] souhlas žalované s umístěním stavby [anonymizována dvě slova]. Navíc, i pokud by v tom bylo porušení povinnosti součinnosti shledáno, s porušením součinnosti nespojuje kupní smlouva, tak jak byla uzavřena, možnost odstoupení od smlouvy. Podle § 48 odst. 1 obč. zák. od smlouvy může účastník odstoupit jen, jestliže je to v tomto zákoně stanoveno nebo účastníky dohodnuto. Zde nenastala ani jedna z těchto variant. Také postup financující banky, která odstoupila od financování výstavby [anonymizována tři slova] záhy po neudělení souhlasu s umístěním stavby v lednu [rok] údajně v důsledku mediální kampaně namířené vůči žalované podněcované zástupci žalobce, resp. dotčeného [anonymizována dvě slova], je dosti zarážející, a zvláštní je i přístup žalované, která si musela být vědoma toho, že žalobce situaci řeší, a v rámci prevence měla tak financující banku na schůzce s jejím zástupcem spíše ujistit, že k souhlasu s umístěním stavby po dořešení situace dojde (což tedy neučinila) a ne ji utvrzovat v závěru, že z důvodu odepření souhlasu nebude moci výstavba [anonymizována tři slova] proběhnout. Ostatně zajištění financování bylo odpovědností žalované. Zde odvolací soud připomíná časovou osu, kdy žalovaná odstoupila od kupní smlouvy dopisem ze dne [datum] doručeným žalobci téhož dne. Financující banka po předchozí schůzce jejího zástupce se zástupci žalované datovala dopis s odstoupením od financování projektu až dnem [datum] Odvolací soud taktéž nesouhlasí, že na předmětu kupní smlouvy, tedy převáděných nemovitostech, vázly právní vady právě z důvodu neudělení souhlasu s umístěním stavby spočívající v nemožnosti realizace projektu. Dle názoru odvolacího soudu tak nebylo možné odstoupit od kupní smlouvy dle § 597 odst. 1 obč. zák., neboť nesouhlas Rady [anonymizována tři slova] s umístěním stavby z [datum] nebyl s ohledem na další vývoj definitivní (souhlas byl následně udělen [datum]), nelze jeho absenci považovat za právní vadu nemovitosti, a to navíc za právní vadu, která činí věc neupotřebitelnou. Opět, i pokud by se o právní vadu jednalo, k jejímu vytknutí došlo až po uplynutí šestiměsíční lhůty po uzavření kupní smlouvy, když tato byla uzavřena [datum], proti nesouhlasu [anonymizována tři slova] pak žalovaná brojila až dopisem z [datum]. Dle názoru odvolacího soudu tak k vytknutí vady došlo opožděně. V době odstoupení od smlouvy dne [datum] také nebylo možné hovořit o zmaření účelu smlouvy kvůli nemožnosti financování projektu. Byť odstoupením financující banky bylo financování projektu ztíženo, nebylo úplně vyloučeno, jak vyplývá i ze zprávy [právnická osoba] Za situace, kdy žalobce v minulosti čekal na přepracování projektu žalovanou tak, aby odpovídal parametrům původního projektu, s nímž vyhrála soutěž, bylo možné na žalované spravedlivě požadovat uskutečnění projektu eventuelně se zvýšenými náklady nebo zvýšeným rizikem na její straně. Ostatně to je v souladu s § 575 odst. 2 obč. zák., dle kterého plnění není nemožné, zejména lze-li jej uskutečnit i za ztížených podmínek, s většími náklady nebo po sjednaném čase. Odvolací soud tedy uzavírá, že žalovaná nebyla v březnu [rok] oprávněna od kupní smlouvy odstoupit. Kupní smlouva tedy i nadále trvala a zanikla až odstoupením žalobce dopisem ze dne [datum] doručeným žalované dne [datum].

52. Žalobce tak má z důvodu, že žalovaná nehradila splátky kupní ceny, právo na úhradu smluvní pokuty ve výši [částka] z dlužné splátky denně v souladu s čl. IV. odst. 3 kupní smlouvy. Odvolací soud nesouhlasí s argumentací žalované, že nezavinila porušení smluvní povinnosti řádně splácet roční splátky kupní ceny, neboť i s ohledem na prezentaci celé záležitosti v médiích měla za to, že ona své povinnosti plní, naopak je porušuje žalobce, což potvrdil, byť nepravomocně, i soud prvního stupně v souvisejícím řízení. V důsledku této skutečnosti měla být žalovaná v dobré víře, že kupní smlouva zanikla ke dni [datum] v důsledku odstoupení, a pak bylo nadbytečné splácet dál splátky kupní ceny. Odvolací soud poukazuje na skutečnost, že žalobce dal ihned po učiněném odstoupení od smlouvy ke dni [datum] žalované jasně najevo, a to např. dopisem ze dne [datum], že toto odstoupení nepovažuje za platné a trvá na plnění smlouvy, a to včetně podrobné argumentace, proč tento názor zastává. Ještě v dubnu [rok] žalované sdělil, že souhlas s umístěním stavby byl ze strany [anonymizována tři slova] dán. Tento souhlas sám o sobě pak nebyl vázán na žádnou podmínku. Přiložená smlouva měla jen upravit vztahy při výstavbě [anonymizována dvě slova] vzhledem k tomu, že docházelo do splacení kupní ceny ke stavbě na cizím pozemku. Svůj požadavek na splnění kupní smlouvy žalobce sdělil žalované i dopisy z podzimu [rok]. Žalovaná tak nemohla být v dobré víře o řádném zániku smlouvy v důsledku jejího odstoupení, neboť žalobce dostatečně určitě žalované komunikoval svůj nesouhlas s odstoupením. Porušení povinností je tak ze strany žalované zaviněné. Žalovaná mohla při vědomí existence sporu ohledně trvání smluvního vztahu např. plnit splátky kupní ceny do soudní úschovy, čímž by zabránila vzniku nároku žalobce na úhradu smluvních pokut za neplacení splátek kupní ceny. K tomuto kroku však žalovaná nepřistoupila.

53. Pokud jde o otázku, zda smluvní pokuta za prodlení s úhradou kupní ceny může být požadována za každou dlužnou roční splátku či nikoliv, odvolací soud souhlasí s odůvodněním soudu prvního stupně podrobně popsaném v bodě 18. tohoto rozsudku a plně na ně odkazuje. Souhlasí i se závěrem soudu prvního stupně o tom, že denní výše smluvní pokuty vzhledem k výši zajištěné splátky je zcela obvyklá. Zde tedy opět odkazuje na odůvodnění soudu prvního stupně včetně přiléhavého odkazu na judikaturu Nejvyššího soudu Odvolací soud též zvažoval, zda přiznání smluvní pokuty dle čl. IV. odst. 3, která před provedeným zápočtem a částečným zamítnutím žaloby (právě z důvodu provedeného zápočtu a skutečnosti, že žaloba v této části nebyla vzata zpět) přesahovala [částka], není v rozporu s dobrými mravy. Nicméně dospěl k závěru, že tomu tak není. Žalovaná byla podnikatelka, zkušený profesionál ve svém oboru, která v minulosti úspěšně realizovala řadu obdobných projektů, což ostatně bylo také jedním z důvodů, proč v soutěži vyhrála. Žalovaná po výše popsaných peripetiích se souhlasem [anonymizována tři slova] odstoupila od kupní smlouvy a neměla již zájem na realizaci projektu, nesnažila se najít nového investora a trvala na zániku smlouvy v důsledku jejího odstoupení ze dne [datum], přestože žalobce trval na realizaci projektu a toto také žalované výslovně opakovaně sdělil. Odvolací soud tak má za to, že v samotné skutečnosti, že žalobce odstoupil od kupní smlouvy až březnu [rok] a nikoliv dříve, např. v roce [rok], a až do jeho odstoupení se prodlužovala doba prodlení žalované se splátkami kupní ceny a tím i celková částka smluvní pokuty, nelze spatřovat rozpor s dobrými mravy, a to i s ohledem na skutečnost, že mezi stranami probíhalo i související řízení, ve kterém se žalovaná domáhala vůči žalobci úhrady cca [anonymizována dvě slova] Kč za zmaření projektu z jeho strany. Jak odvolací soud uvedl výše, žalovaná mohla při vědomí existence sporu ohledně trvání smluvního vztahu plnit splátky kupní ceny do soudní úschovy, čímž by zabránila vzniku nároku žalobce na úhradu smluvních pokut za neplacení splátek kupní ceny. V tomto postupu jí nikdo nebránil. Žalovaná však k tomuto kroku nepřistoupila. Žalobci pak nelze vyčítat, že s ohledem na finanční a časové investice obou stran do snahy o realizaci projektu, ke kterým do vyostření vztahů mezi stranami došlo, trval na realizaci projektu [anonymizována tři slova] a přehodnocení přístupu žalované.

54. Závěr soudu prvního stupně o důvodnosti nároku na zbývající části smluvní pokuty dle čl. IV. odst. 3 kupní smlouvy je tak správný. Správný je i závěr o důvodnosti nároku na zaplacení splatného příslušenství smluvní pokuty, tedy úroků z prodlení naběhlých z důvodu jejího nehrazení. Zde odvolací soud opět odkazuje na správné odůvodnění soudu prvního stupně.

55. Naopak odvolací soud s ohledem na tehdejší právní úpravu odstoupení od smlouvy (§ 48 odst. 2 obč. zák., dle kterého odstoupením od smlouvy se smlouva od počátku ruší, není-li právním předpisem stanoveno nebo účastníky dohodnuto jinak) neshledal důvodným nárok na zaplacení úroku z prodlení z dlužných splátek kupní ceny, když kupní smlouva byla zrušena ex tunc, tedy od počátku, strany si byly tak povinny vrátit z titulu bezdůvodného obohacení jen to, co si vzájemně plnily, a ohledně úroků z kupní ceny nebylo mezi účastníky žádné konkrétní ujednání řešící tuto problematiku odlišně.

56. Z uvedených důvodů odvolací soud co do částky [částka] představující vyčíslené úroky z prodlení rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. změnil tak, že žalobu zamítl (§ 220 odst. 1 písm. b)), jinak jej podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

57. O nákladech řízení rozhodl odvolací soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 2 o. s. ř. Odvolací soud se neztotožnil s argumentací soudu prvního stupně ohledně aplikace § 150 o. s. ř., kdy soud prvního stupně vyslyšel argumentaci žalobce, že měl důvody pro to, aby ani po provedení zápočtu částky [částka] nevzal v této části žalobu zpět. Odvolací soud má za to, že pokud žalobce provedl zápočet této částky a současně však u nároku zaniklého v důsledku započtení nevzal žalobu zpět a dopustil, že žaloba byla co do této částky zamítnuta, byl co do této částky v řízení neúspěšný, bez ohledu na skutečnost, že žalobu původně podal důvodně celou. Žalobce se po opětovném rozšíření žaloby domáhal (po zaokrouhlení) úhrady částky [částka], a to na jistině, neúspěšný byl na jistině co do částky [částka], neúspěšný byl tedy co do 67,7 % z žalované jistiny, což jsou 2/3 z požadované celkové částky. Po odečtení míry úspěchu a neúspěchu je tedy nutné učinit závěr, že žalovaná má právo na náhradu 1/3 celkových nákladů řízení. Za jednotlivé úkony právní služby pak přiznal odvolací soud odměnu advokáta vždy ve výši, která odpovídala hodnotě jistiny, která byla při učinění úkonu předmětem sporu, když v rámci celého průběhu sporu byla vždy řešena jistina, nikdy nebylo předmětem sporu jen příslušenství. Výši mimosmluvní odměny tak odvolací soud určil v souladu s § 6 odst. 1, § 7 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ a. t“)

58. Jako účelné shledal odvolací soud tyto úkony právní služby v souladu s § 11 odst. 1, 2 a 3 a. t. 1) Vyjádření žalované k žalobě ze dne [datum] na č. l. 21. V té době byla předmětem sporu jistina ve výši [částka]. Hodnota úkonu právní služby činila [částka] 2) Vyjádření žalované ze dne [datum] na č. l. 46 spisu. V té době byla předmětem sporu jistina ve výši [částka]. Hodnota úkonu právní služby činila [částka] 3) Vyjádření žalované ze dne [datum] na č. l. 144 spisu. V té době byla předmětem sporu jistina ve výši [částka]. Hodnota úkonu právní služby činila [částka] 4) Vyjádření žalované ze dne [datum] k odvolání žalobkyně do usnesení o přerušení řízení. V té době byla předmětem sporu stále jistina ve výši [částka]. Hodnota úkonu právní služby činila dle § 11 odst. 2 písm. c) a. ř. polovinu mimosmluvní odměny, tj. [částka] ([částka]). 5) Vyjádření žalované ze dne [datum] před prvním ústním jednáním, aktualizace stavu, na č. l. 207 spisu. V té době byla předmětem sporu stále jistina ve výši [částka]. Hodnota úkonu právní služby činila [částka] 6) Účast na jednání soudu dne [datum]. V té době byla předmětem sporu jistina ve výši [částka]. Hodnota úkonu právní služby činila [částka] 7) Kompenzační námitka žalovaného ze dne [datum] na č. l. 226 spisu. V té době byla předmětem sporu jistina ve výši [částka]. Hodnota úkonu právní služby činila [částka] 8) Účast na jednání soudu dne [datum]. V té době byla předmětem sporu jistina ve výši [částka]. Hodnota úkonu právní služby činila [částka]. Závěrečný návrh žalované na č. l. 303 odvolací soud za účelný úkon nepovažoval, když na tento bylo odkázáno na jednání soudu dne [datum], za které přiznává odvolací soud plnou odměnu za úkon. 9) Účast na jednání soudu dne [datum]. V té době byla předmětem sporu jistina ve výši [částka]. Hodnota úkonu právní služby činila [částka]. 10) Odvolání žalované do rozsudku soudu prvního stupně ze dne [datum]. Předmětem přezkumu dovolacího soudu byl jistina ve výši [částka]. Hodnota úkonu právní služby činila [částka]. 11) Replika žalované k vyjádření žalobce k odvolání ze dne [datum], na č. l. 386. Předmětem přezkumu dovolacího soudu byl jistina ve výši [částka]. Hodnota úkonu právní služby činila [částka]. 12) Účast na jednání dne [datum]. Předmětem přezkumu dovolacího soudu byl jistina ve výši [částka]. Hodnota úkonu právní služby činila [částka] 13) Účast na jednání dne [datum]. Předmětem přezkumu dovolacího soudu byla jistina ve výši [částka] (jednání bylo konáno již po částečném zastavení řízení co do částky [částka]). Hodnota úkonu právní služby činila [částka]. 14) Účast na jednání dne [datum]. Předmětem přezkumu odvolacího soudu byl jistina ve výši [částka]. Hodnota úkonu právní služby činila [částka]. 15) Odvolání žalované do rozsudku soudu prvního stupně ze dne [datum]. 16) Účast na jednání odvolacího soudu dne [datum] 17) Účast na jednání odvolacího soudu dne [datum]. Předmětem přezkumu dovolacího soudu u úkonů pod body 15), 16) a 17) byla opět jistina ve výši [částka]. Hodnota úkonu právní služby činila [částka]. Žalované též náleží ke každému úkonu paušální náhrada nákladů řízení po [částka], tj. 17 x [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. Dále žalovaná zaplatila soudní poplatek za odvolání ve výši [částka] (viz. č. l. 332 p. v.). Celková výše náhrady nákladů řízení tak činí [částka]. Jedna třetina z této částky pak činí [částka] a odvolací soud uložil žalobci povinnost zaplatit tuto částku žalované v zákonné lhůtě (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).