pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], a proti doplňujícímu rozsudku téhož soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Napadeným rozsudkem ve znění doplňujícího rozsudku soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od [datum] do zaplacení a úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 10 % ročně (výrok I rozsudku), co do částky [částka] s příslušenstvím žalobu zamítl (výrok II rozsudku), následně zamítl i žalobu co do částky [částka] (výrok I doplňujícího rozsudku) a žalované uložil povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku [částka] k rukám jeho právního zástupce (výrok III rozsudku) a dále částku [částka] k rukám jeho právního zástupce (výrok II doplňujícího rozsudku).

2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky [částka] z titulu zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou mu nepřiměřenou délkou řízení vedeného u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou pod sp. zn. [spisová značka].

3. Žalovaná v rámci předběžného projednání nároku vyplatila žalobci částku [částka].

4. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že žalobce uplatnil svůj nárok předběžně u žalované dne [datum]. Průběh posuzovaného řízení soud prvního stupně pak podrobně popsal v bodě 5. napadeného rozsudku. Odvolací soud na jeho zjištění pro stručnost odkazuje. Posuzované řízení trvalo od [datum], kdy byla podána žaloba, do [datum], kdy nabyl právní moci potvrzující rozsudek odvolacího soudu, tedy [anonymizováno 5 slov]. Řízení probíhalo na dvou stupních soudní soustavy. Soudy obou stupňů rozhodovaly ve věci samé celkem třikrát. V řízení bylo prováděno obsáhlé dokazování.

5. Po právní stránce soud prvního stupně věc posoudil dle § 13 odst. 1 a § 31a odst. 1 až 3 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), dále jen„ OdpŠk“. Základní částku stanovil s ohledem na délku posuzovaného řízení na [částka] za rok, tj. [částka] za měsíc. Základní částku za dobu 11 let a 9 měsíců tak stanovil na [částka]. [jméno] ponížil o 30 % za složitost věci skutkovou i procesní, o 5 % za jednání žalobce, kdy musela být doplňována žaloba, žalobce žádal opakovaně o odročení jednání. Naopak navýšil tuto částku o 5 % za postup orgánu veřejné moci, za průtah v době od [datum] do [datum] v souvislosti s výměnou soudce. Význam řízení pro žalobce shledal standardní. Snížením základní částky o 30 % tak dospěl k přiměřenému zadostiučinění ve výši [částka]. Zohlednil již provedenou úhradu [částka] a žalobě vyhověl co do částky [částka] s příslušenstvím. O nákladech řízení rozhodl dle § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“).

6. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná včasné a přípustné odvolání. Setrvala na stanovisku, že již vyplacená částka ve výši [částka] je dostatečným zadostiučiněním. Nesouhlasila s navýšením základní částky o 5 % za postup soudu, neboť ten je zohledněn již v samotném závěru o nepřiměřenosti délky řízení. Zde odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]. Namítala také porušení zásady ne bis in idem. Argumentovala, že délka řízení nebyla vzhledem ke složitosti posuzovaného řízení nijak extrémní, řízení probíhalo bez větších průtahů a průtah v délce 9 měsíců již tak délku řízení významně neovlivnil. Nebyl zde tedy důvod pro navýšení základní částky o 5 %. Také soud prvního stupně nijak nezohlednil, že žalovaná modifikovala základní částku z důvodu sdílené újmy. Žalobce v řízení vystupoval společně s manželkou jako spolužalobce. Odškodnění újmy každého z nich tak ten druhý může objektivně vnímat jako odškodnění vlastní. Toto je typické právě u příbuzných osob. Rozhodné je také, zda se jednalo o společenství samostatné nebo nerozlučné. Zde odkázala na judikaturu Ústavního soudu sp. zn. [ústavní nález] a stanovisko [stanovisko NS]. Ze všech uvedených důvodů navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil, tak že se i v částce [částka] žaloba zamítá. Žalovaná také napadla odvoláním nákladový výrok doplňujícího rozsudku.

7. K odvolání se též stručně vyjádřil žalobce, kdy nesouhlasil se snížením základní částky o 5 % za jednání žalobce a poukázal na četné průtahy v posuzovaném řízení.

8. Odvolací soud přezkoumal napadená rozhodnutí (rozsudek a doplňující rozsudek) včetně řízení, které jejich vydání předcházelo podle § 212 a § 212a o. s. ř. a odvolání shledal částečně důvodným, byť především z důvodu nesprávného výpočtu.

9. Soud prvního stupně zjistil skutkový stav v míře dostatečné pro své rozhodnutí. Odvolací soud proto na jeho zjištění obsažená v bodech 4. až 6. napadeného rozsudku plně odkazuje a z těchto zjištění vychází.

10. Soud prvního stupně správně zjistil délku posuzovaného řízení, a to [anonymizováno 5 slov], a tuto shledal již nepřiměřenou, ostatně tak v rámci dobrovolného plnění učinila i žalovaná. Pokud jde o výši přiměřeného zadostiučinění, stejně jako soud prvního stupně a žalovaná má i odvolací soud za to, že je nutné již toto zadostiučinění poskytnout v penězích s ohledem na délku posuzovaného řízení a předmět sporu, který nebyl bagatelní. Z těchto důvodů je také odpovídající výše zadostiučinění za rok trvání sporu stanovená na částku [částka] a není nutné ji navyšovat na [částka], jak požaduje žalobce, ani z důvodu inflace (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], a ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Výše základního zadostiučinění za nepřiměřenou délku posuzovaného řízení tak činí (za první dva roky řízení je zadostiučinění poloviční, tedy jen [částka] ročně) po zaokrouhlení částku [částka] /8 000 + 8 000 + (9 x 16 000) + (9 x 1 333,33) /, nikoliv částku [částka], jak zjevně chybně vypočetl soud prvního stupně. Odvolací soud pak při stanovení konečné částky přiměřeného zadostiučinění vyšel z následující úvahy, kterou částečně korigoval úvahu soudu prvního stupně, byť dospěl v zásadě ke shodnému snížení základní částky, a to o 30 %.

11. Pokud jde o hodnocení kritérií § 31a odst. 3 OdpŠk odvolací soud se přiklání k závěru, že skutková, procesní a právní složitost věci odůvodňuje snížení základní částky o 20 %. V posuzovaném řízení šlo o žalobu na určení vlastnického práva k pozemku. Žalobce a jeho manželka [jméno] [příjmení], o které je odvolacímu soudu známo z jeho činnosti, že se též domáhá přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou posuzovaného řízení u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. [spisová značka], vystupovali na straně žalobců. V posuzovaném řízení bylo prováděno obsáhlé dokazování, byli vyslechnuti účastníci řízení, řada svědků ([jméno] Svoboda, [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], MUDr. [příjmení] aj.). Byl zvažován návrh na zpracování znaleckého posudku, byly připojovány soudní a správní spisy, činěny dotazy na instituce (VZP), na žádost zástupkyně žalobců, ale i zástupkyně žalovaných bylo jednání opakovaně odročováno z důvodu jejich dovolené nebo kolize. Dále byla řešena řada právních otázek, a to existence naléhavého právního zájmu na určovací žalobě, otázka vážnosti projevu vůle účastníků ve vztahu k dohodě o ceně a tím i platnosti smlouvy. Všechny výše uvedené skutečnosti si vyžádaly opakované odročování jednání a podílely se na celkové délce řízení, proto odůvodňují snížení základní částky pro skutkovou, procesní a právní složitost o 20 %, a to bez ohledu na počet instancí, neboť rozsudek soudu prvního stupně v posuzovaném řízení byl opakovaně rušen, m. j. i pro procesní vady.

12. Odvolací soud však neshledává důvod pro další snížení základní částky o 5 % za postup žalobce v posuzovaném řízení z důvodu, že posuzované řízení bylo cca 3x odročováno na žádost jeho právní zástupkyně pro dovolenou, a došlo tak k posunu jednání v letních měsících roku [rok], z [datum] na [datum], o cca měsíc a půl, a v letních měsících roku [rok] ze dne [datum] na [datum], soud pak stanovil jiný termín na [datum], a k žádosti právní zástupkyně žalobce došlo k odročení na [datum], tedy v důsledku její žádostí cca o 2,5 měsíce, celkem si odročování na žádost žalobkyně vyžádalo cca [anonymizována dvě slova]. Pokud byla ze strany žalobce doplňována žaloba k výzvě soudu, bylo tak činěno mezi nařízenými jednáními a důvodem jejich odročení nebyla tato skutečnost. Prodloužení celkové doby řízení cca o [anonymizována dvě slova] při délce řízení [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] tak odvolací soud neshledává za důvod pro ponížení základní částky pro jednání žalobce, které nebylo nijak obstrukční a bylo dáno kolizí jednání s dovolenými. Tyto skutečnosti proto odvolací soud zahrnul v předchozím odstavci pro procesní složitost, neboť ji na druhou stranu nelze přičítat k tíži státu.

13. Odvolací soud dále shledává důvod pro snížení základní částky pro sdílenou újmu, a to o 20 %, neboť v posuzovaném řízení žaloval žalobce a jeho manželka, vzájemně se mohli při vedení sporu podporovat, sdíleli náklady a oba současně uplatňují nárok na přiměřené zadostiučinění za nepřiměřenou délku posuzovaného řízení. Zde se odvolací soud ztotožňuje s argumentací žalované a jejím přiléhavým odkazem na rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 3369/17. Odškodnění jednoho z manželů má pak příznivý efekt i na druhého manžela.

14. Odvolací soud konečně shledává i důvod pro navýšení základní částky, a to o 10 % pro postup orgánu veřejné moci. V posuzovaném řízení bylo nejenže rozhodnutí prvostupňového soudu dvakrát zrušeno odvolacím soudem, ale v řízení se opakovaně vyskytovaly průtahy, a to nikoliv zanedbatelné. K prvnímu průtahu došlo již v roce [rok] [anonymizováno] [rok], kdy první jednání ve věci se konalo bez důvodu až dva roky po podání žaloby, dále k průtahům došlo po prvním jednání dne [datum], které bylo odročeno na neurčito a další jednání bylo nařízeno až v srpnu [rok] na [datum], aniž by řízení bylo v mezidobí přerušeno, k průtahu došlo, jak uvedl již soud prvního stupně i cca od [datum] do [datum], dále pak v průběhu posledního řízení před odvolacím soudem, kdy první úkon ve věci byl učiněn až po půlroce od předložení spisu prvostupňovým soudem. Z tohoto důvodu vedle závěru, že délka řízení byla nepřiměřená, navýšil odvolací soud základní částku ještě o uvedených 10 %.

15. Důvody pro další modifikaci základní částky dle § 31a odst. 3 o. s. ř. odvolací soud již neshledal. Význam řízení pro žalobce shledal odvolací soud jako standardní. Posuzované řízení nepatřilo mezi řízení se zvýšeným významem pro účastníka, jako jsou řízení trestní, ochrany osobnosti, řízení řešící rodinněprávní vztahy, osobní stav, pracovně právní spory, spory o zdraví či řízení o poskytnutí různých plnění ze strany státu jako jsou sociální dávky, dávky důchodového pojištění, dávky zdravotního pojištění, podpora v nezaměstnanosti.

16. Po sečtení navýšení 10 % a snížení 20 % a 20 %, je nutné základní částku ponížit o 30 %, což činí při základní částce [částka] částku [částka]. Vzhledem k plnění žalované ve výši [částka], je tak nad rámce plněné částky důvodných již jen [částka] nikoliv [částka]. V rozdílu [částka] s příslušenstvím proto odvolací soud napadený rozsudek ve vyhovujícím výroku I změnil dle § 220 odst. 1 písm. b) tak, že co do této částky s příslušenstvím žalobu zamítl. Tento rozdíl je pak zapříčiněn početní chybou, kdy jednak odvolací soud dospěl k základní částce zadostiučinění [částka], nikoliv [částka], kterou uváděl soud prvního stupně, a i částka [částka] snížená o 30 % činila [částka] a nikoliv [částka], jak mylně uvedl soud prvního stupně.

17. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 2 o. s. ř. a úspěšnému žalobci přiznal jejich plnou náhradu. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši [částka] a mimosmluvní odměnou advokáta za 4 úkony právní služby ve výši [částka] za úkon, za převzetí zastoupení, sepis žaloby, vyjádření k odvolání a účast na jednání odvolacího soudu dle § 6 odst. 1, § 7 bod 5, § 9 odst. 4 písm. a), § 12 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“), a 4 režijními paušálem po [částka] (§ 13 odst. 4 a. t.). Mimosmluvní odměna je zvýšena o 21 % DPH. Celková výše nákladů řízení činí [částka] a odvolací soud uložil žalované povinnost zaplatit tuto náhradu nákladů řízení v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).