[anonymizováno] [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu ukládající žalované povinnost zaplatit žalobci 1 (žalobci a)) a žalobkyni 2 (žalobkyni b)) částku [částka] a částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení (výrok I), žalobci 1 uložil povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku [částka] (výrok II) a ve vztahu mezi žalobkyní 2 a žalovaným rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III).

2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobce a) a později i žalobce b) domáhali náhrady nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou řízení o obnově řízení vedeného u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. [spisová značka] (řízení o obnově dále též jako„ posuzované řízení“) a majetkové újmy ve výši [částka] s příslušenstvím způsobené nesprávným rozhodnutím Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací].

3. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že nároky byly uplatněny u žalované, pokud jde o nemajetkovou újmu dne [datum] a majetkovou újmu dne [datum]. Ze spisu Okresního soudu v Českých Budějovicích, sp. zn. [spisová značka], pak zjistil, že dne [datum] byla Okresnímu soudu v Českých Budějovicích doručena žaloba žalobce označeného jako„ [anonymizováno], spol. s r.o. [obec], zast. JUDr. [jméno] [příjmení] – kom. právníkem, [obec], [ulice a číslo], [PSČ]“, proti žalovanému [příjmení] [jméno] [příjmení] (žalobce a) v tomto řízení) o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Tato žaloba byla projednávána pod sp. zn. [spisová značka]. Platebním rozkazem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo žalovanému v uvedeném řízení, Ing. [jméno] [příjmení], uloženo uhradit společnosti [právnická osoba] částku [částka] a náklady řízení. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum], Ing. [příjmení] bylo doručeno dne [datum]. Žalovaný [příjmení] [příjmení] podal dne [datum] proti uvedenému platebnímu rozkazu odpor, který byl odmítnut [anonymizováno] opožděnost usnesením Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Proti tomuto rozhodnutí podal žalovaný [příjmení] [příjmení] dne [datum] odvolání, které Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], potvrdil. Toto usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Dne [datum] podal žalovaný [příjmení] [příjmení] k Okresnímu soudu v Českých Budějovicích návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu, neboť dosud nebylo rozhodnuto o jeho návrhu na obnovu řízení ze dne [datum] ve věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. [spisová značka]. Zmíněný návrh na obnovu řízení s razítkem Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne [datum] k návrhu přiložil. Návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu byl usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], odmítnut s odůvodněním, že řízení o návrhu navrhovatele na obnovu řízení sp. zn. [spisová značka] zahájené dne [datum rozhodnutí] (návrhem z tohoto data v průběhu řízení doplněným podáním ze dne [datum]) bylo již pravomocně skončeno dnem [datum] usnesením Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve spojení s usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kdy byl návrh zamítnut.

4. Ze spisu Okresního soudu v Českých Budějovicích sp. zn. [spisová značka] soud prvního stupně dále zjistil, že dne [datum] byl Okresnímu soudu v Českých Budějovicích doručen návrh na obnovu řízení k č. j. [spisová značka], kde jako oprávněný byla uvedena společnost [právnická osoba] a jako povinný žalobce. Podaný návrh na obnovu řízení ze dne [datum] nesměřoval k řízení exekučnímu, ale byl návrhem na obnovu řízení ohledně rozhodnutí vedeného u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. [spisová značka], přičemž žalobce žádal, aby návrh na obnovu byl zařazen do tohoto spisu. Usnesením ze dne [datum] byl žalobce vyzván k odstranění vad návrhu, byl v tomto směru poučen a byla mu k tomu stanovena lhůta (předáno žalobci osobně dne [datum] při osobním jednání u Okresního soudu v Českých Budějovicích). Žalobce reagoval podáním došlým soudu dne [datum], v němž uvedl, že žádá obnovu řízení, jehož výsledkem byl platební rozkaz ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Dne [datum rozhodnutí] se konalo jednání, při němž bylo vyhlášeno usnesení, kterým byl návrh na obnovu řízení, jehož výsledkem byl platební rozkaz ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], zamítnut. Z jeho průběhu je patrné, že Okresní soud v Českých Budějovicích prováděl dokazování jak návrhem ze dne [datum] tak návrhem ze dne [datum], který byl vyhodnocen jako doplnění návrhu. Písemné vyhotovení usnesení Okresního soudu v Českých Budějovicích bylo doručeno žalobci dne [datum]. Proti tomuto usnesení podal žalobce odvolání, v němž výslovně poukázal na podání ze dne [datum], které vztahuje k řízení vedenému u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. [spisová značka] O odvolání žalobce rozhodl Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne [datum] tak, že usnesení Okresního soudu v Českých Budějovicích potvrdil. Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích nabylo právní moci dne [datum], čímž bylo řízení pravomocně skončeno.

5. Po právní stránce soud prvního stupně odkázal na § 1 odst. 1 a 3, § 3 odst. 1, § 5 písm. a) a b), § 7 odst. 1, § 8 odst. 1, § 13 odst. 1, § 14 odst. 3, § 15 odst. 2, § 31a odst. 1 až 3 a § 32 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), dále jen„ OdpŠk“. Konstatoval, že [anonymizováno] vznik odpovědnosti [anonymizováno] za škodu podle OdpŠk je třeba splnění tří kumulativních podmínek, a to existence nesprávného úředního postupu či nezákonného rozhodnutí, vznik škody či nemajetkové újmy a příčinná souvislost mezi předchozími dvěma podmínkami.

6. Nejprve se tedy zabýval nárokem na náhradu škody, která měla být způsobena nezákonným rozhodnutím, a to platebním rozkazem vydaným Okresním soudem v Českých Budějovicích dne [datum rozhodnutí] pod č. j. [číslo jednací]. S odkazem na komentářovou literaturu uvedl, že v souladu se zásadou presumpce správnosti rozhodnutí není soud v řízení o odpovědnosti [anonymizováno] za škodu oprávněn sám posuzovat zákonnost rozhodnutí vydaného v jiném řízení a podmínka nezákonnosti rozhodnutí je splněna pouze tehdy, bylo-li toto pravomocné rozhodnutí skutečně jako nezákonné zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Soud rozhodující v kompenzačním řízení pak není oprávněn sám posuzovat zákonnost rozhodnutí vydaných v jiném řízení. V poměrech daného případu tak nejsou splněny podmínky [anonymizováno] posouzení platebního rozkazu vydaného Okresním soudem v Českých Budějovicích dne [datum rozhodnutí] pod č. j. [číslo jednací] jako nezákonného rozhodnutí ve smyslu OdpŠk, neboť toto nebylo [anonymizováno] nezákonnost zrušeno ani změněno příslušným orgánem. Tvrzení žalobce o tom, že platební rozkaz nenabyl právní moci či je nevykonatelný, nejsou v řízení o náhradě škody způsobené nezákonným rozhodnutím relevantní, neboť i kdyby tomu tak bylo, měl tyto výhrady žalobce uplatňovat v řízení exekučním. V odškodňovacím řízení nepřísluší soudu tyto otázky jakkoli posuzovat. Vzhledem k tomu, že tedy není splněna jedna z kumulativních podmínek vzniku odpovědnosti [anonymizováno] za škodu, a to existence nezákonného rozhodnutí, nezabýval se již ani dalšími dvěma podmínkami (vznikem škody a příčinnou souvislostí mezi vznikem škody a nezákonným rozhodnutím) a žalobu v této části zamítl.

7. Pokud jde o nepřiměřenou délku řízení o obnově řízení vedeného u Okresního soudu v Českých Budějovicích (dále jen„ OS ČB“) pod sp. zn. [spisová značka], návrh na povolení obnovy řízení (podaný ke sp. zn. [spisová značka]) byl doručen OS ČB dne [datum]. Řízení bylo pravomocně skončeno dne [datum], kdy nabylo právní moci usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích (dále jen„ KS ČB“), jímž bylo potvrzeno usnesení OS ČB. Posuzované řízení trvalo necelých osm měsíců, tudíž se jedná již na první pohled o dobu zcela přiměřenou, přičemž v řízení nebyly zjištěny žádné průtahy. Soud opakovaně s žalobcem (žalobcem a)) osobně jednal, jednou jej vyzval k doplnění podání, čemuž žalobce vyhověl podáním ze dne [datum]. Jednání ve věci bylo poté nařízeno za jeden měsíc a deset dnů a bylo při tomto prvním jednání skončeno. Písemné vyhotovení vyhlášeného usnesení bylo vypraveno za dvanáct kalendářních dnů a doručeno žalobci dne [datum]. Byl to naopak žalobce, který si písemnost vyzvedl až po čtrnácti dnech, tedy za dobu delší než kterou soud potřeboval k vyhotovení a vypravení usnesení. Odvolání žalobce bylo OS ČB doručeno dne [datum]. Následně byl žalobce vyzván k zaplacení soudního poplatku za odvolání. Odvolání bylo předáno KS ČB dne [datum] a došlo mu [datum]. Odvolací usnesení byl KS ČB vyhlášeno dne [datum], tedy za necelé dva měsíce a doručeno žalobci dne [datum], tedy ve třicetidenní lhůtě. Soud nepovažoval návrh doručený soudu dne [datum] za návrh samostatný, o němž mělo být samostatně rozhodováno, nýbrž jen za doplnění podání učiněného již dne [datum]. V prvotním podání totiž žalobce označil řízení [spisová značka]. Při osobním jednání se soudem dne [datum], jehož výstup žalobce stvrdil svým podpisem, bez jakýchkoli pochybností uvádí, že návrh na obnovu řízení směřuje proti platebnímu rozkazu, o čemž také OS ČB tak KS ČB rozhodovaly. I když je podání doručené OS ČB dne [datum] označeno jako návrh a nikoli jako doplnění návrhu, podání se posuzuje podle skutečného obsahu a nikoli podle toho jak je označeno. Stejně tak nemůže žalobce úspěšně tvrdit, že jeho podání ze dne [datum] bylo žalobou [anonymizováno] zmatečnost, když v něm nic takového není uvedeno. I ze záznamu, který byl dne [datum] s žalobcem na OS ČB sepsán a který žalobce stvrdil svým podpisem, se podává, že byl podrobně poučen o ustanoveních zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ o. s. ř.“) vztahujících se k obnově řízení. I z protokolu z jednání dne [datum] je patrné, že soud prováděl dokazování jak prvotním podáním ze dne [datum], tak podáním ze dne [datum], které považoval za jeho doplnění, jímž také bylo vyhověno výzvě soudu a odstraněny vady návrhu. Z protokolu o jednání se nepodává, že by se žalobce proti tomuto procesnímu postupu nějak ohradil. Žalobu proto v této části také zamítl.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud prvního stupně dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Uvedl, že ani jeden ze žalobců neměl v řízení úspěch a náhrada nákladů jim proto nepřísluší. Žalovaná měla v řízení plný úspěch a náleží jí plná náhrada nákladů na účelné uplatňování práv u soudu. Náklady řízení představují náhradu za 8 úkonů dle § 151 o. s. ř. ve výši Kč [číslo], za vyjádření k žalobě, vyjádření k podání žalobců, účast při 3 jednáních a 3x příprava na jednání. Nahradit veškeré náklady vynaložené žalovanou soud uložil žalobci 1, neboť žalobkyně 2 vstoupila do řízení v jeho pozdní a prakticky závěrečné fázi, přičemž žalobce 1 je s ní současně úzce personálně propojen, neboť byl jejím jednatelem a nyní je jejím likvidátorem. Nadto je žalobkyně 2 v likvidaci a dobytnost případně vzniklé pohledávky je tak spíše nepravděpodobná. Z těchto důvodů ve vztahu mezi žalobkyní 2 a žalovanou rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

9. 11. Proti tomuto rozsudku podal žalobce a) včasné a přípustné odvolání. Nejprve poukázal na neúplnost obsahu protokolu o jednání ze dne [datum], kdy v protokolu chybí opakované tvrzení žalobců, že platební rozkaz není založen ve spisu sp. zn. [spisová značka] na č. l. 20, že na č. l. 20 je založen pouze referát s vyznačenou doložkou právní moci a [anonymizováno] vadu doručování nemůže být celé řízení vedené pod sp. zn. [spisová značka] pravomocně ukončené. Platební rozkaz v originálním provedení není tedy ve spise založen. Nelze doručovat opisy platebního rozkazu, když neexistuje prvopis exekučního rozhodnutí (titulu) ve spisu. Tvrzení žalobce o absenci platebního rozkazu bylo vzneseno a fyzicky prokázáno nahlédnutím do spisu sp. zn. [spisová značka] dne [datum rozhodnutí] před soudkyní Mgr. [jméno řešitele] [příjmení řešitele], jak plyne z tohoto protokolu. Na rozhodnutí ve věci sp. zn. [spisová značka] tak byla nesprávně vyznačena doložka právní moci, toto řízení není dosud pravomocně skončené, proto nemohou být pravomocná ani rozhodnutí v navazujících řízeních. Žalobci jsou přesvědčeni, že prokázali několikanásobný nesprávný úřední postup na základě pravomocně neukončeného řízení ve věci vedené OS ČB sp. zn. [spisová značka], tedy nesprávné vyznačené doložky právní moci, nezákonně provedenou exekuci na základě nepravomocného rozhodnutí, posouzení návrhu (na obnovu řízení) ze dne [datum] jako doplnění návrhu z [datum], přestože se jednalo o návrh nový a směřoval právě do řízení sp. zn. [spisová značka], aby se prokázala nepravomocnost platebního rozkazu, který ve spise chyběl. Ve spise sp. zn. [spisová značka] je založen jen referát, bez otisku razítka soudu, bez podpisu soudce a bez data vystavení. Nejedná se o originální prvopis platebního rozkazu. Proto nemohl být změněn ani příslušným soudem [anonymizováno] nezákonnost. Navrhl proto, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

10. K odvolání žalobce a) se vyjádřila i žalobkyně b). Souhlasila s odvolací argumentací žalobce a). Namítala, že se soud prvního stupně nezabýval námitkami žalobců o neexistenci prvopisu platebního rozkazu, když tento není založen na č. l. 20 spisu sp. zn. [spisová značka], kde se nachází pouze referát. Platební rozkaz doručený účastníkům řízení tak nemohl nabýt právní moci a nemohlo být na jeho základě vedeno exekuční řízení. Nicméně vzhledem k tomu, že na základě této listiny na č. l. 20 spisu sp. zn. [spisová značka], která dle žalobců není exekučním rozhodnutím, bylo zahájeno nesprávným úředním postupem exekuční řízení vedené pod [číslo jednací] u Okresního soudu v Českých Budějovicích, které ve svých vydaných rozhodnutích v exekučním řízení omezil na právech disponovat svým movitým a nemovitým majetkem společníka a jednatele společnosti [příjmení] [právnická osoba] s přiděleným identifikačním [číslo] Ing. [jméno] [příjmení], který pak následně [anonymizováno] nedostatek finančních prostředků nemohl přihlásit své know how technologického postupu na zpracování v té době nerecyklovatelných odpadů zatěžujících životní prostředí do výrobků s vysokou užitnou hodnotou. Tím bylo [právnická osoba] [právnická osoba] [anonymizováno] poškození dobrého jména a dobré pověsti jednatele a společníka Ing. [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] nedostatek finančních prostředků jednatele a společníka společnosti znemožněno plnění investičních smluv, které byly podepsány s Ruskou federací právě na základě know how společníka a jednatele [příjmení] [jméno] [příjmení] v celkovém objemu [částka] v roce 2000.

11. Žalovaná navrhla potvrzení rozsudku jako věcně správného.

12. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, podle § 212 a § 212a o. s. ř. a odvolání neshledal důvodným.

13. Soud prvního stupně zjistil skutkový stav procesně správným postupem v rozsahu dostačujícím [anonymizováno] jeho rozhodnutí, proto odvolací soud z takto zjištěného skutkového stavu vychází a na takto soudem prvního stupně zjištěný skutkový stav odkazuje. Tento skutkový stav soud prvního i správně právně posoudil. Odvolací soud opět zcela odkazuje na podrobné odůvodnění napadeného rozsudku soudem prvního stupně.

14. K odvolacím námitkám odvolací soud uvádí následující skutečnosti: Námitky proti protokolaci měl žalobce a) vznést přímo při jednání soudu prvního stupně. Ve stádiu odvolacího řízení již samotné námitky proti protokolaci řešeny být nemohou. Nicméně argumentaci, která dle žalobce a) nebyla zaznamenána v protokole o jednání, vznesl žalobce a) v rámci svého odvolání a odvolací soud se k ní tedy vyjádří dále. Věcná argumentace žalobce a) (žalobce b) s ní souhlasí) je pak založena na opakujícím se tvrzení, že formulář platebního rozkazu vyplněný ve věci rozhodující soudkyní ve spise sp. zn. [spisová značka] je jen referátem, nelze jej považovat za prvopis rozhodnutí. Ten ve spise zcela chybí, nemohly tedy být ani vyhotoveny opisy (platebního rozkazu) a ty řádně doručeny. Dotčený platební rozkaz tedy nemohl nabýt právní moci a vyvolat s ní spojené účinky. Odvolací soud však této argumentaci nepřisvědčuje. Řádně vyplněný formulář [anonymizováno] vydání platebního rozkazu na č. l. 20 spisu sp. zn. [spisová značka] lze považovat za prvopis rozhodnutí. Je řádně vyplněn a dostatečně určitý, tak, aby mohl být pořízen jeho opis, k čemuž také došlo, je podepsán věc projednávající soudkyní a je datován. Pokud jeho opisy byly doručeny stranám sporu a uplynula lhůta k podání odporu, bylo na něm možné vyznačit právní moc. Tento prvopis na č. l. 20 dotčeného spisu jen není opatřen označením, že jde o originál, to však není tak zásadní pochybení, aby bylo možné uvažovat o jeho nicotnosti. Prvopis rozhodnutí obsažený ve spise se neopatřuje kulatým razítkem soudu. Odvolací soud neshledává, že by bylo postupováno v rozporu s tehdy platným jednacím a kancelářským řádem. Judikatura, na kterou svém odvolání poukazuje žalobce a) a kterou ve svém vyjádření zmiňuje žalobce b), není [anonymizováno] daný případ přiléhavá, neboť vesměs řešila skutkově odlišné situace. A to situace, kdy prvopis kvalifikované výzvy dle § 114b o. s. ř. nebyl podepsán ve spise soudcem před tím, než byl její opis doručen žalovanému, případně absence řádného doručení exekučního titulu byla shledána v rámci exekučního řízení. Skutkové okolnosti nyní řešeného případu jsou však jiné, neboť formulář platebního rozkazu založený v dotčeném spise na č. l. 20 jako prvopis byl při svém vyhotovení podepsán a datován. Navíc, pokud jej žalobce a) z důvodů jím v odvolání tvrzených vad považoval za nicotný akt, měl tuto argumentaci uplatnit v exekučním řízení, aby zabránil proběhnutí exekuce. Pokud exekuce nebyla zastavena příp. příslušné rozhodnutí o nařízení exekuce [anonymizováno] nezákonnost zrušeno, přerušuje tato skutečnost také příčinnou souvislost mezi tvrzeným nesprávným úředním postupem, resp. nezákonným rozhodnutím, a tvrzeným vznikem škody. Žalobci tak se svým nárokem na náhradu majetkové škody způsobené v důsledku nicotného platebního rozkazu, na základě kterého proběhla exekuce, nemohou být úspěšní.

15. Pokud jde o nepřiměřenou délku řízení o obnově, toto řízení bylo do roka skončeno, o nepřiměřené délce tak nelze hovořit. V rámci řízení o obnově byl projednáván i návrh ze dne [datum], který byl dle obsahu posouzen jako doplnění návrhu na obnovu řízení.

16. Jak správně uvedl soud prvního stupně u této nemajetkové újmy, ale i u majetkové újmy, jíž se odvolací soud věnoval v odstavci 15, soudům v odškodňovacím řízení nepříslušní přezkoumávat zákonnost rozhodnutí vydaných v posuzovaných řízeních. Podmínka nezákonnosti je splněna jen tehdy, byla-li tato pravomocná rozhodnutí [anonymizováno] nezákonnost zrušena nebo změněna příslušným orgánem.

17. Z uvedených důvodů odvolací soud napadený rozsudek postupem dle § 219 o. s. ř. potvrdil jako věcně správný včetně věcně správného výroku II o nákladech řízení za řízení před soudem prvního stupně. Odvolací soud potvrdil též nákladový výrok III, neboť v zásadě souhlasí s důvody, [anonymizováno] které ve vztahu mezi žalobkyní b) a žalovanou nebyla žalované přiznána náhrada nákladů řízení, opravil však tento výrok formulačně, neboť postupu dle § 150 o. s. ř. odpovídá formulace, že se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

18. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud dle § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. dle zásady úspěchu ve věci, přičemž povinnost k náhradě nákladů řízení uložil oběma žalobcům společně a nerozdílně. Důvod [anonymizováno] aplikaci § 150 o. s. ř. zde již neshledal.