pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu o zaplacení [částka] s příslušenstvím (výrok I) a žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal (výrok II).

2. Rozhodl tak o žalobě, kterou [anonymizováno] žalobce domáhá relutární náhrady ve výši [částka] za vzniklou [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova], kterou mu žalovaná způsobila tím, že nevyhověla jeho žádosti o ustanovení advokáta k zastoupení před [anonymizována dvě slova].

3. Vyšel ze zjištění, že rozhodnutím [anonymizováno] České advokátní komory ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], nebylo vyhověno žádosti žalobce o poskytnutí bezplatné právní služby dle § 18c zákona o advokacii (dále jen„ [jméno]“) k jeho zastoupení v řízení před Evropským soudem pro lidská práva ve věci stížnosti proti usnesení Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 774/20. Důvodem zamítavého rozhodnutí byl jednak závěr o zjevně bezdůvodném uplatňování nebo bránění práva podle § 18c odst. 5 [jméno] a dále neosvědčení nemožnosti právní službu si sám zajistit, když žadatel neoznačil advokáty, kteří mu poskytnutí právní služby odepřeli. Ačkoli byl o možnosti podat opravný prostředek proti tomuto rozhodnutí poučen, nevyužil ji.

4. Konstatoval, že žalobce své tvrzení o nezákonnosti, protiprávnosti uvedeného rozhodnutí ničím argumentačně nepodpořil a neprokazoval, odkazoval pouze na rozhodnutí soudu, ve kterém mu byl pro konkrétní soudní řízení ustanoven zástupce dle § 30 o. s. ř. (usnesení Okresního soudu v Prachaticích ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]).

5. Dále soud vzal za prokázané, že žalobce je v [anonymizována dvě slova] již od [anonymizováno] [rok], v roce [rok] trpěl chronickou těžkou traumatickou poruchou, sociální fobií, recidivující depresivní dekompenzací [anonymizováno] suicidálními projevy a změnou osobnosti i těžkým poškozením levého kolenního kloubu. Důsledkem je mimo jiné i funkční postižení pohyblivosti a orientace, z [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], a od [datum] mu byl přiznán trvalý nárok na [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno].

6. Uvedené skutečnosti právně hodnotil zejména dle § [číslo], § [číslo], § 2894 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“).

7. Dospěl k závěru, že v dané věci [anonymizováno] splněn ani jeden z předpokladů vzniku odpovědnosti za škodu, když absentuje protiprávní jednání žalované, škoda, a tedy i příčinná souvislost mezi nimi.

8. Konstatoval, že žalobce neprokázal nezákonnost rozhodnutí [anonymizována dvě slova] ani skutečnost, že by toto zamítavé rozhodnutí, jehož nápravy [anonymizováno] opravným prostředkem nedomáhal, bylo způsobilé mu jakkoli způsobit tvrzenou [anonymizováno].

9. Žalobu proto jako nedůvodnou zamítl a o nákladech řízení rozhodl dle § 150 o. s. ř s tím, že důvodem pro výjimečnou aplikaci tohoto ustanovení je špatný [anonymizováno] stav a nemajetnost neúspěšného žalobce, které byly důvodem pro ustanovení advokáta pro toto řízení.

10. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce včasné odvolání. Ohradil [anonymizováno] zejména proti závěru o absenci protiprávního jednání žalované, které nadále spatřuje v porušení zásady, že v obdobných věcech má být postupováno obdobně. Namítl rovněž, že existence škody mohla být prokázána znaleckým posudkem. Navrhl, aby odvolací soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

11. Odvolací soud přezkoumal v rozsahu podaného odvolání napadený rozsudek, včetně řízení, které mu předcházelo (§ 212, § 212a o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání [anonymizováno] důvodné.

12. Jak správně uvedl soud prvního stupně, k obecným předpokladům odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich [anonymizováno] (notářský řád), dále jen„ OdpŠk“, patří 1) existence protiprávního jednání – zde nezákonného rozhodnutí 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi porušením právní povinnosti a vznikem škody (kauzální nexus). Tyto podmínky musí být splněny kumulativně, jejich existence musí být v soudním řízení bezpečně prokázána (postavena na jisto), nepostačuje pouhý pravděpodobnostní závěr o splnění některé z nich.

13. Odvolací soud akcentuje, že existence škody (újmy) neplyne již ze samotných žalobních tvrzení, když úvahy žalobce, jeho skutková a právní konstrukce o existenci protiprávního jednání žalované (jejího nezákonného rozhodnutí), vzniku újmy a dovoditelného kauzálního nexu, tedy oprávněnosti žalobního žádání nesvědčí.

14. Především však zde žádný odpovědnostní titul státu ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. Rozhodnutí [anonymizována dvě slova] nelze hodnotit jako nezákonné dle § 7, § 8 zákona č. 82/1998 Sb., když nebylo dotčeno opravným prostředkem (napadeno žalobou ve správním soudnictví), kterým by žalobce dosáhl jeho přezkumu ve správním soudnictví (§ 65 a násl. s. ř. s ), a soudu v tomto náhradovém řízení nepřísluší rozhodnutí z těchto hledisek přezkoumávat.

15. Lze plně souhlasit rovněž [anonymizováno] závěrem, že v projednávané věci ani další podmínky odpovědnosti za škodu nebyly naplněny, když povšechná, obecná tvrzení o protiprávnosti rozhodnutí a [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] žalobce nemohou postačovat k závěru o existenci vzniku škody a příčinné souvislosti. Odpovědnost žalované tak nemůže být shledána ani z obecných ustanovení o odpovědnosti za škodu dle zákona č. 89/2012 Sb. či z jiného představitelného odpovědnostního titulu.

16. Odvolací soud proto postupem dle ust. § 219 o. s. ř. napadený rozsudek jako věcně správný potvrdil.

17. O nákladech odvolacího řízení rozhodl dle § 142 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř., když žalované žádné účelně vynaložené náklady nevznikly.