o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, k odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Shora citovaným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci [částka] s příslušenstvím (výrok I). Žalobci uložil povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalované (výrok II), a nahradit České republice prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 9 náklady řízení ve výši, o níž bude rozhodnuto samostatným usnesením (výrok III).

2. Soud I. stupně takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z této částky od [datum] do zaplacení s tím, že byl vlastníkem motocyklu tovární značky [anonymizována čtyři slova], a dne [datum] jej zavezl do servisu žalované na adrese jejího sídla s požadavkem na seřízení ventilů, servis rozvodů, výměnu oleje a běžný servis před sezónou. Uvedené práce byly provedeny zaměstnancem žalované, jež podniká mimo jiné v předmětu činnosti oprava motorových vozidel. Motocykl byl k servisu dopraven vlastní motorovou silou kompletní a pojízdný. Ze strany žalované byl na provedení servisních prací vystaven nečíslovaný a nedatovaný servisní list s rozpisem provedených prací znějící na částku [částka], kterou žalobce zaplatil v hotovosti při převzetí motocyklu dne [datum]. Žalobce zjistil při projížďce po převzetí motocyklu ze servisu žalované, že motocykl jede pouze na 3 válce. O uvedené skutečnosti žalobce informoval zaměstnance žalované, který prováděl předmětný servis, a ten provedl výměnu zapalovacích svíček. Poté, co ani uvedené nevedlo k nápravě, daný mechanik změřil tlak, čímž zjistil, že do jednoho válce nejde tlak, a následně nabídl opravu motoru motocyklu. Následná oprava však v konečném důsledku vedla k celkové nepojízdnosti a dalšímu poškození motocyklu, konkrétně k poškození vložky [anonymizováno] válce motoru motocyklu, což mělo za následek ztrátu tlaku ve válci, a tento pak podle stavu hlavy válců pracoval se sníženým výkonem až ke ztrátě výkonu, jak žalobce zjistil ze znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum] soudního znalce [jméno] [příjmení], který si nechal vypracovat. Ze znaleckého posudku dále vyplynulo, že žalovaná jako opravce nezvolila technicky přijatelný postup opravy, když ji nezapočala kontrolou tlaku ve válcích. V případě dodržení postupu by měla dojít k závěru, že požadovaná oprava„ seřídit ventily, udělat rozvody, vyměnit olej a udělat běžný servis před sezónou“ je technicky i ekonomicky nevhodná, čímž by žalobci nevznikl neúčelný náklad ve výši [částka] za předmětný servis. Žalobce se na žalovanou obrátil v dobré víře a měl důvěru v profesionální služby, po provedeném pravidelném servisu proto důvodně předpokládal, že provedené servisní práce byly provedeny odborně a po uvážení všech hledisek, a i z toho důvodu v dobré víře zaplatil předmětnou cenu. Žalobce zaplatil znalci [jméno] [příjmení] odměnu ve výši [částka] včetně DPH na základě vytavené faktury – daňového dokladu [číslo]. Žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalovanou výzvou ze dne [datum] k zaplacení celkové částky [částka] skládající se z neúčelně vynaloženého nákladu ve výši [částka] a nákladů vynaložených na znalečné ve výši [částka], a to ve lhůtě do [datum]. Žalovaná reagovala na výzvu prostřednictvím svého právního zástupce dopisem ze dne [datum], v němž odmítla jakoukoliv odpovědnost za špatnou volbu technicky přijatelného postupu opravy motocyklu žalobce. Do podání žaloby žalovaná nezaplatila žalobci předmětnou částku ani z části. Při prvním jednání dne [datum] (č. l. 24 – 25) žalobce doplnil svá žalobní tvrzení tak, že motorku dával do servisu s tím, že je zde nějaké klepání nebo cvakání v motoru. Žalovaná jako profesionál měla takto deklarovanou závadu prošetřit s vynaložením veškeré odborné péče, provést řádnou diagnostiku a zabývat se tlakem ve válcích. Žalovaná dále měla podle přesvědčení žalobce upozornit žalobce na to, že ke zjištění důvodů závady cvakání v motoru bude potřeba provést určité diagnostické úkony, a případně na jejich cenu. Bylo by pak na rozhodnutí žalobce jako zákazníka, zda nechá uvedené úkony provést, či nikoliv.

3. Žalovaná nárok uplatněný žalobou neuznala. Odmítla jakoukoliv odpovědnost za údajnou špatnou volbu technicky přijatelného postupu opravy motocyklu žalobce s tím, že žádný manuál ani závazné servisní postupy stanovené výrobcem nestanoví, že by objednané opravy měly být započaty kontrolou tlaku ve válcích. Žalovaná provedla všechny opravy či servisní úkony požadované žalobcem, mezi nimiž kontrola tlaku ve válcích nebyla. Nízký tlak ve válci motoru byl zjištěn v podstatě na základě zkušeností žalované až v závěru a není pravdivé tvrzení, že měl být kontrolován jako prvotní. Žalovaná ke své procesní obraně předložila znalecký posudek [číslo] ze dne [datum] znalce [jméno] [příjmení], z něhož bylo patrno, že neexistuje žádný předpis či doporučení výrobce motocyklu, který by ukládal měření tlaku ve válcích před údržbou konkrétně objednanou žalobcem, když měření komprese nelze zařadit jako prvotní úkon před započatou opravou, pokud toto není vyloženě zadáno zákazníkem. Znalecký posudek předložený žalobcem a znalecký posudek předložený žalovanou jsou tak v příkrém rozporu. Podle žalované závada, která se na motocyklu objevila, nemohla být při prováděném servisu v rámci prováděných úkonů zjištěna. Žalovaná by takovou závadu mohla zjistit, pokud by došlo k úplnému rozebrání motoru, což však žalobcem nebylo požadováno. Navíc by taková oprava stála významně vyšší částku.

4. Soud I. stupně v posuzované věci rozhodl na základě skutkových zjištění a právní argumentace, které jsou uvedeny v písemném odůvodnění napadeného rozsudku a které v zájmu stručnosti není třeba opakovat. Na základě uvedeného pak dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dílo podle § 2586 odst. 1 o. z., spočívající v údržbě a opravě motocyklu podle § 2587 věty první o. z. Žalovaná provedla pro žalobce dílo a žalovaný jí zaplatil cenu. V řízení však nebylo prokázáno, že by žalovaná při provádění díla jako podnikatel a odborník v oblasti oprav motorových vozidel porušila povinnost jednat s odbornou péčí podle § 5 odst. 1 o. z., povinnost vynaložit potřebnou péči pro zjištění případné nevhodnosti motocyklu předaného k provedení díla, respektive nevhodnosti příkazu žalobce podle § 2594 odst. 1 o. z., či povinnost uplatnit zvláštní znalost, dovednost nebo pečlivost podle § 2912 odst. 2 o. z. V řízení ani nebylo prokázáno, že by žalovaná porušila jinou zákonnou povinnost nebo povinnost ze smlouvy. Povinnost žalované nahradit žalobci újmu ve výši [částka] jako neúčelný náklad ve výši ceny díla a jako znalečné vyplacené žalobcem znalci tak žalované podle § [číslo] ani § 2913 odst. 1 o. z. nevznikla.

5. Soud I. stupně proto žalobu jako nedůvodnou zamítl a o náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka].

6. Rozsudek soudu I. stupně napadl žalobce včasným odvoláním a namítal, že soud I. stupně neúplně zjistil skutkový stav, na základě provedených důkazů dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním a že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Souhlasil s tvrzením soudu I. stupně (bod 25. napadeného rozsudku), že jádro sporu spočívalo v posouzení odborné péče žalované při poskytování servisních služeb žalobci zejména stran deklarované závady cvakání v motoru, pokud žalovaná neprovedla měření tlaku ve válcích. Žalobce je však přesvědčen, že soud I. stupně při hodnocení dané otázky pochybil, když především nevycházel z výpovědi znalce [příjmení] slyšeného při jednání konaném dne [datum]. Podle žalobce z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaná jako profesionál a podnikatel měla při vynaložení potřebné péče zjistit, že provedení servisních úkonů je s ohledem na deklarovanou závadu a na to, jak se i podle znalce měla závada projevovat, nevhodné a měla být primárně zjištěna příčina předmětného cvakání resp. klepání v motoru. To se však nestalo. Nesouhlasil s hodnocením soudu I. stupně, že žalovaná, zastoupená svým zaměstnancem, se žalobcem deklarovanou závadou řádně zabývala, když svědek [příjmení] za účelem odstranění této závady provedl seřízení ventilových vůlí a výměnu rozvodového řetězu a jeho napínáku, jak plyne i z žalobcem předloženého servisního listu. Skutečnost, že žalovaná prostřednictvím svého zaměstnance tyto servisní úkony provedla, ještě neprokazuje, že žalovaná se řádně zabývala žalobcem uvedeným problémem v podobě předmětného cvakání, resp. klepání v motoru. Právě při hodnocení této zásadní otázky je třeba vycházet ze stěžejního důkazu v podobě znaleckého posudku [číslo] znalce [jméno] [příjmení], ze kterého jasně vyplývá, že„ oprávce [příjmení] [příjmení] (žalovaná) nezvolil technicky přijatelný postup opravy, kdy nezapočal opravu kontrolou tlaků ve válcích. V případě dodržení postupu by měl dojít k závěru, že požadovaná oprava je technicky i ekonomicky nevhodná.“ Tyto své závěry znalec [příjmení] [příjmení] řádně obhájil a objasnil při své výpovědi, při které uvedl, že je běžnou praxí provádět jako jeden z prvních diagnostických úkonů měření tlaku ve válcích. Při těchto závěrech přitom vycházel i z citované odborné literatury. Soud I. stupně tedy mj. pochybil i tím, pokud neprovedl důkaz kopií strany 121 z knihy Diagnostika automobilů od Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D., ani kopií strany 395 z knihy Zkoušení a diagnostika motorových vozidel od [jméno] [příjmení], které soudu předložil znalec (viz bod 18. napadeného rozsudku). Pokud ze strany žalované nedošlo ke správnému profesionálnímu postupu, tj. provedení měření a kontroly tlaku ve válcích, došlo k porušení povinnosti podle § 5 o. z., a to v návaznosti na § 2912 odst. 2 o. z. Pokud žalovaná prostřednictvím svého zaměstnance jednala bez této odborné péče, jde to k její tíži.

7. Žalobce dále namítal, že soud I. stupně v napadeném rozsudku téměř nehodnotil výslech znalce [příjmení], což jej činí nepřezkoumatelným. Z výpovědi znalce jasně vyplynulo, že o to víc bylo na místě změřit tlak ve válcích motocyklu, když se jedná o velmi jednoduchou [anonymizováno] a jednu z nejjednodušších diagnostických metod. Tím spíše v případě, kdy zde bylo slyšet cvakání v motoru. Hodnocení soudu I. stupně v bodě 25. napadeného rozsudku, kdy je třeba podle soudu přihlédnout i ke skutečnosti, že žalobce popsal zvuk motoru jako cvakání, zatímco znalec při výslechu popsal zvuk vadného pístu jako ťukání kladivem, je nepřiměřeně přísné, právě s ohledem na celkové okolnosti případu, vystupování žalobce jako spotřebitele a laika a všechny skutečnosti, které znalec při své výpovědi uvedl. Je pochopitelné, že žalobce jako laik není schopen předmětnou závadu, či zvuk odborně popsat, a pokud soud I. stupně hodnotil tuto skutečnost v neprospěch žalobce, dospěl na základě provedeného dokazování k nesprávným zjištěním. Soud I. stupně nevzal v potaz další tvrzení znalce, tedy že předmětné poškození motoru u motocyklu žalobce vznikalo postupně, je dlouhodobé a nevznikne hned. Takovéto poškození mohlo vzniknout v řádu několika stovek kilometrů, až došlo k úplnému poškození válce. Podle žalobce z těchto tvrzení lze mít za prokázané, že již v době, kdy žalobce předával žalované předmětný motocykl k servisu s deklarováním předmětná závady v podobě cvakání, či klepání v motoru, motor motocyklu, resp. jeho válec byl v takovém stadiu poškození, že žalovaná měla jako profesionál s ohledem na deklarovanou závadu provést předmětnou kontrolu tlaku ve válcích.

8. Podle žalobce se soud I. stupně nedostatečně vypořádal s otázkou, zda žalobce postupoval s odbornou péčí. [příjmení] uvedl, že znalec vycházel z odborné literatury, ta však pouze popisuje průběh měření tlaku ve válcích a nestanovuje, že by bylo nutné jej provést při běžném servisu nebo při výskytu jakéhokoliv nežádoucího zvuku v motoru, naproti tomu však soud v bodě 18. napadeného rozsudku uvedl, že důkaz kopiemi předmětné literatury vůbec neprováděl. Soud I. stupně tak de facto vytrhl jedinou větu znalce z kontextu celé výpovědi. Nelze celý rozsudek postavit pouze na tom, zda měření tlaku ve válcích je či není postup, který by byl předepsán či by měl být notoricky uznávaný praxí v oboru oprav motorových vozidel. Takovýto závěr soudu I. stupně je zcela nedostačující a zjednodušující celou podstatu sporu.

9. Žalobce dále napadl výroky II. a III. o povinnosti žalobce zaplatit žalované, resp. České republice náhradu nákladů řízení. Podle žalobce měl soud I. stupně, pokud dospěl k závěru, že nárok žalobce není po právu, postupovat podle § 150 o. s. ř, případně i podle §143 o. s. ř. a nepřiznat náhradu nákladů řízení. Žalobce svůj nárok zažaloval na základě znaleckého posudku, který si nechal vypracovat, a jako laik pochopitelně důvěřoval závěrům v tomto posudku. Pokud následně soud I. stupně dospěl k závěru, že postup žalované chybný nebyl a žalobcem zaplacený náklad nebyl neúčelný, nemůže to jít k tíži žalobce v podobě povinnosti nahradit náklady řízení. Žalobce je i nadále přesvědčen, že pokud svůj nárok„ opřel“ o závěry znaleckého posudku, zakládá tato skutečnost nárok na rozhodnutí v souladu s § 150 o. s. ř., neboť se mohl domnívat, že bude se svým nárokem ve věci úspěšný.

10. S ohledem na výše uvedené žalobce navrhl, aby odvolací soud změnil rozsudek soudu I. stupně tak, že žalobě vyhoví a přizná žalobci náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů, případně změní výrok II. a nepřizná žalované náhradu nákladů řízení. Případně, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.

11. Žalovaná navrhla potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného.

12. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu I. stupně v rozsahu žalobcem podaného odvolání včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1, 5 o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

13. Soud I. stupně si pro své rozhodnutí opatřil dostatek důkazů, z nichž vyvodil správné skutkové závěry, které tak mohou být podkladem i pro rozhodnutí odvolacího soudu a na které lze pro stručnost odkázat. Rovněž právní hodnocení, které soud I. stupně ze zjištěného skutkového stavu vyvodil, je v zásadě správné. Odvolací soud nemá důvod se od uvedených závěrů soudu I. stupně odchýlit.

14. V posuzované věci žalobce jako zákazník předal žalované do servisu dne [datum] motocykl [anonymizována dvě slova], rok výroby [rok], s nájezdem [anonymizována dvě slova] km, a to s požadavkem na„ kontrola ventilů, olej + [anonymizována dvě slova] kapalina, brzdová kapalina, kontrola brzd“. Současně upozornil na„ cvakání motor“. Žalovaná v této souvislosti provedla servisní opravu, v rámci které vyměnila napínák řetězu, rozvodový řetěz, těsnění nádrže, těsnění víka, olejový [anonymizováno], použila [anonymizována dvě slova] ×, [anonymizována dvě slova] 3 ×, [anonymizováno] 2 ×, [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] a 3× podložky pro ventily, za což vyúčtovala žalobci celkovou cenu [částka] skládající se z cen materiálu a ceny práce. Žalovaná v rámci prací provedených do [datum] neprovedla měření tlaku ve válcích předmětného motocyklu. Z odůvodnění rozsudku je zřejmé, že soud I. stupně vyšel z obsahu objednávky a z rozsahu a způsobu, v jakém byla vyřízena (viz servisní list a svědecká výpověď [jméno] [příjmení] pracovníka žalované). V návaznosti na uvedené pak soud I. stupně důvodně uzavřel, že žalovaná dílo provedla v souladu s objednávkou žalobce, a to včetně reakce na oznámení o problému týkajícím se„ cvakání v motoru“. Pokud byl ve věci vypracován znalecký posudek [číslo] následně byl slyšen v této souvislosti i znalec [jméno] [příjmení], který posudek vypracoval, pak z uvedených důkazů nevyplynulo, že je zákonnou povinností, resp. obecnou zvyklostí servisu, aby vždy při oznámení takové závady postupoval konkrétním a pouze jediným způsobem, a to provedením měření tlaku ve válcích motocyklu. Z výpovědi uvedeného znalce jednoznačně vyplynulo, že postupy zjišťování příčiny závady mohou být různé. Volba je na servisu. [příjmení] závěr byl zjištěn i z výpovědi pracovnice žalované. Soud I. stupně proto nepochybil, pokud z důvodu nadbytečnosti neprovedl důkaz kopií strany 121 z knihy Diagnostika automobilů od Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D., ani kopií strany 395 z knihy Zkoušení a diagnostika motorových vozidel od [jméno] [příjmení], které soudu předložil znalec [příjmení] (viz bod 18. napadeného rozsudku). Na uvedenou literaturu odkazoval znalec [příjmení] s tím, že je běžnou praxí provádět jako jeden z prvních diagnostických úkonů měření tlaku ve válcích. Z uvedené literatury však nevyplývá, že by se jednalo o povinný postup, či o postup, který musí být proveden jako přednostní. Soud I. stupně navíc přezkoumávané rozhodnutí nepostavil pouze na posouzení toho, zda měření tlaku ve válcích je či není postup, který by byl předepsán, či by měl být notoricky uznávaný praxí v oboru oprav motorových vozidel, jak namítá žalobce v odvolání. Soud I. stupně hodnotil celý postup žalované při opravě předmětného motocyklu, přičemž je namístě rovněž zohlednit, že žalobce nenamítal (viz obsah spisu), že by při odjezdu ze servisu slyšel„ cvakání“ v motoru motocyklu.

15. Na základě výše uvedeného se odvolací soud ztotožnil se závěrem soudu I. stupně, podle kterého na základě účastníky uzavřené smlouvy o dílo (§ 2586 a násl. o. z.) žalovaná provedla údržbu a opravu motocyklu žalobce (§ 2587 věta první o. z.). Žalobce za provedené dílo žalované zaplatil vyúčtovanou cenu. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná při provádění díla jako podnikatel a odborník v oblasti oprav motorových vozidel porušila povinnost jednat s odbornou péčí (§ 5 odst. 1 o. z.), či povinnost vynaložit potřebnou péči pro zjištění případné nevhodnosti motocyklu předaného k provedení díla, resp. nevhodnosti příkazu žalobce (§ 2594 odst. 1 o. z.), event. povinnost uplatnit zvláštní znalost, dovednost nebo pečlivost podle § 2912 odst. 2 o. z. Rovněž nebylo prokázáno porušení jiné zákonné nebo smluvní povinnosti žalovanou. Za této situace nelze částku [částka] zaplacenou žalobcem žalované hodnotit jako neúčelný náklad. Žalované proto nevznikla povinnost nahradit žalobci újmu v žalované výši (§ [číslo], resp. § 2913 odst. 1 o. z.).

16. Odvolací soud z výše uvedených důvodů proto rozsudek soudu I. stupně podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil, a to včetně správného výroku o nákladech řízení (výrok I. rozsudku). Odvolací soud neshledal důvod pro nepřiznání náhrady nákladů žalované podle § 150 o. s. ř., či pro postup podle § 142 odst. 3 o. s. ř. při rozhodování o náhradě nákladů řízení, a to jak před soudem I. stupně, tak před soudem odvolacím, když se ztotožnil se závěry soudu I. stupně uvedenými v této souvislosti v odst. 33 napadeného rozsudku.

17. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. Náklady procesně úspěšné žalované sestávají z odměny za 2 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 písm. g), k) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (sepis vyjádření k odvolání, účast u jednání), částka za jeden úkon právní služby ve výši [částka]. K odměně přísluší 2 paušální náhrady hotových výdajů po [částka] podle § 13 odst. 1, [anonymizováno] téže vyhlášky. Náhrada DPH ve výši 21 % v částce [částka], celkem [částka].