pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. 23 C 212/2020-99,

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zastavil řízení co do částky [částka] (výrok I.), uložil žalované povinnost zaplatit žalobci zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně od [datum] do [datum] z částky [částka] (výrok II.), zamítl žalobu s návrhem, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku [částka] s příslušenstvím (výrok III.) a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci náklady řízení ve výši [částka] k rukám jeho advokáta do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok IV.).

2. Soud prvního stupně tak rozhodl o žalobním požadavku na zaplacení zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu ve výši [částka] s příslušenstvím, která mu měla vzniknout v důsledku nepřiměřené délky soudního řízení vedeného u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. [spisová značka], v němž byl žalobce na základě obžaloby postaven před soud pro spáchání trestného činu porušování povinnosti při správě cizího majetku dle § 255a odst. 1, 2 tr. zákoníku pro trestný čin pletichy při veřejné soutěži a dražbě dle § 128a odst. 1, 2 písm. a), b) tr. zákona a trestný čin porušování povinnosti při správě cizího majetku dle § 255 odst. 1, 3 tr. zákona, tedy pro trestné činy, za které bylo možno uložit souhrnný trest odnětí svobody v trvání až osm let. S ohledem na trestněprávní kvalifikaci byl žalobce tehdejší člen představenstva a současný ředitel společnosti Krajská zdravotní, a. s. stíhán pro trestné činy, kdy byl reálně vystaven hrozbě trestu odnětí svobody bezprostředně spojeného s mnohaletým přímým výkonem ve věznici a náhradě tvrzené škody ve výši [částka]. Řízení trvalo 6 let a 7 měsíců. Vychází ze základní částky [částka] [anonymizováno] Kč/rok. Věc nebyla nijak složitá, proto žádá navýšení o 30 %. Na délce řízení se nijak nepodílel, proto žádá navýšení rovněž o 30 %. Postup orgánů veřejné moci, který byl veden pod„ taktovkou osob vně orgánů“ vede k navýšení o 50 %, a konečně z důvodu významu řízení požaduje navýšení o dalších 50 %.

3. Žalovaná učinila nesporné, že žalobce u ní dne [datum] uplatnil nárok na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu za nesprávný úřední postup ve shora označeném řízení (dále posuzované řízení). Posoudila jej tak, že v daném případě došlo k nesprávnému úřednímu postupu v tom směru, že celková délka řízení nebyla přiměřená a poskytla žalobci zadostiučinění v penězích ve výši [částka]. Posuzované řízení probíhalo ve vztahu k současnému žalobci ode dne doručení prvního usnesení o zahájení trestního stíhání ([datum]) do právní moci rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem ([datum]) po dobu 6 let a 6 měsíců. Řízení proběhlo v rámci přípravného řízení a na dvou stupních soudní soustavy. Ve věci bylo rozhodnuto jednou soudem prvního stupně, jednou soudem odvolacím. U soudu prvního stupně k neodůvodněným prodlevám v řízení nedocházelo. Nicméně jako průtah vyhodnotila dobu od předložení spisu Krajskému soudu v Ústí nad Labem do jeho dalšího úkonu ve věci. Při stanovení výše zadostiučinění dospěla k základní částce [částka] s tím, že za 1 rok řízení náleží částka [částka], přičemž za první dva roky náleží částka v poloviční výši (tj. [částka]). Tuto základní částku pak snížila s ohledem na složitost projednávané věci o 30 %, naopak ji zvýšila o 10 % z důvodu zvýšeného významu řízení pro žalobce. Posuzované řízení hodnotila jako složité, a to zejména po skutkové stránce, o čemž svědčí i rozsáhlost trestního spisu a rozsah provedeného dokazování (výslechy obviněných, mnoha svědků, množství listinných důkazů, vypracování většího množství znaleckých posudků a v návaznosti na to výslechy znalců). Jednalo se o trestné činy porušování povinností při správě cizího majetku a pletichy při veřejné soutěži a dražbě. Ve věci vystupovalo více obviněných. Posuzovaná činnost obviněných souvisela s přípravou a realizací veřejných zakázek a s žádostmi o dotace. Žalobce ani další obvinění se na délce řízení nepodíleli. Význam řízení zhodnotila jako zvýšený, jednalo se o trestní řízení, které skončilo pro žalobce zproštěním obžaloby proto, že skutek popsaný v obžalobě, který se stal, není trestným činem, když nebyla naplněna subjektivní stránka trestného činu, tj. zavinění ve formě hrubé nedbalosti. Žalobci poskytla zadostiučinění v penězích ve výši [částka].

4. Protože žalobce vzal žalobu co do částky [částka] zpět, neboť v této výši žalovaná žalobci plnila dne [datum], soud prvního stupně podle § 96 odst. 2 o. s. ř. řízení co do této částky zastavil (výrok I).

5. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění shrnutých v bodech 5 a 6 odůvodnění svého rozhodnutí, na která lze pro stručnost odkázat, a po skutkové stránce uzavřel, že celková doba od zahájení řízení dne [datum] usnesením o sdělení obvinění do pravomocného skončení věci dne [datum] činila 6 let a 6 měsíců.

6. S poukazem na §§ 1, 2, 13 a 31a zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (dále jen OdpŠk) a ustálenou soudní praxi soud prvního stupně uzavřel, že doba trestního řízení, vedeného proti žalobci, v trvání celkem 6 let a 6 měsíců, je zjevně nepřiměřená už s ohledem na délku samotného řízení, neboť se jednalo o řízení trestní. Navíc žalobci bylo sděleno obvinění pro skutek, který prakticky znemožňuje důvěryhodné obchodní vztahy. Žalobci tak náleží zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Poskytované zadostiučinění má kompenzovat stav nejistoty, ve které byl poškozený nepřiměřeně dlouhý řízením udržován. Konstatoval, že pro poměry České republiky se považuje za přiměřené, jestliže se základní částka, z níž se při určování výše přiměřeného zadostiučinění vychází, pohybuje v rozmezí mezi 15 až [částka] za první dva roky a dále pak za každý další rok řízení (t. j. [částka] až [částka] za jeden měsíc s tím, že v prvních dvou letech trvání řízení jde o částky poloviční). Při stanovení nižší částky odškodnění za prvé dva roky řízení je brán ohled na to, že během nich je újma způsobená (nakonec příliš dlouhým řízením) nejnižší a teprve s plynutím času a prodlužováním řízení narůstá, čemuž musí odpovídat i částka odškodnění za rok trvání řízení. Dle Stanoviska Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum], sp. zn. Cpjn 206/2010, při stanovení základní částky bude hrát roli zejména celková doba řízení. Navíc, bylo-li řízení celkově extrémně dlouhé (byla-li jeho délka násobně delší, než by bylo možno vzhledem k okolnostem případu očekávat) bude se přiznaná částka za příslušný časový úsek blížit horní hranici výše uvedených intervalů. Stejně tak lze zvýšit základní částku za příslušný časový úsek v případě, kdy je samotné kompenzační řízení nepřiměřeně dlouhé a žalobce zvýšení odškodnění z tohoto důvodu navrhne. S ohledem na citovanou judikaturu soud uzavřel, že je na místě stanovit základní částku odškodného ve výši [částka] ročně (resp. za prvé dva roky řízení [částka]), a to s ohledem na nepřiměřenou délku řízení, kdy nejde o extrémní délku, která navýšení základní částky odůvodňuje. Dospěl k základní částce [částka].

7. Soud prvního stupně dále uvažoval kritéria uvedená v § 31a odst. 3 Odpšk odůvodňující případné zvýšení či snížení uvedené částky. Zohlednil, že význam řízení pro žalobce byl vzhledem k tomu, že se jednalo o řízení o osobním stavu (správně trestní – pozn. odvolacího soudu) zvýšený, o čemž svědčí i medializace trestního řízení žalobce. Konstatoval, že žalobce po celou dobu spolupracoval s orgány činnými v trestním řízení, proto základní výměru zvýšil o 10 %. Zároveň poukázal na složitost řízení, kdy byli ve věci přibráni znalci k podání znaleckého posudku, slyšeno velké množství svědků, spis byl velmi obsáhlý zejména z důvodu rozsáhlosti listinných důkazů. Proto snížil základní částku z hlediska složitosti o 30 %. Ve věci rozhodoval jedenkrát soud I. a II. stupně, proto základní částku z tohoto důvodu nemodifikoval. Pokud jde o kritérium postupu orgánů veřejné moci, žalobci přisvědčil, že zejména u odvolacího soudu došlo k ničím neodůvodněnému průtahu, který ovlivnil celkovou délku řízení. To je však dostatečně zohledněno již stanovením základního odškodnění, neboť právě a jen tyto pochybení v postupu soudu, prodlouživší značně řízení, určilo celkovou délku řízení jako nepřiměřenou. Uzavřel, že žalobci by měla být jako přiměřené zadostiučinění přiznána částka [částka] - 30 % + 10 %, tedy [částka], která již byla přiznána žalovanou. Proto žalobě co do této částky s příslušenstvím vyhověl (výrok II) a ve zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok III). O náhradě nákladů řízení rozhodl dle § 142 odst. 3 o. s. ř. (výrok [příjmení]).

8. Proti tomuto rozsudku žalobce podal v zákonné lhůtě odvolání směřující do výroků III. a IV. z důvodu nesprávných skutkových zjištění a nesprávného právního posouzení věci. Namítl v něm, že z důvodu složitosti řízení nemělo být odškodnění sníženo o 30%, ale naopak o 30 % navýšeno, když celý proces byl veden toliko v řádném řízení před soudy dvou instancí soudní soustavy, kde v případě, že by bylo dopřáno sluchu, co říkal dnes poškozený a řízení nebylo ovlivňováno„ zvenčí“, pak by řízení před soudem nebylo nikdy ani začalo a bylo ukončeno v rámci přípravného řízení. Ve stejném rozsahu mělo být odškodnění navýšeno o 30% z důvodu, že se poškozený nikdy na průtazích nepodílel. Dále namítl, že postup orgánů veřejné moci pod taktovkou osob vně orgánů činných v trestním řízení, snažící se vést řízení i přes zprošťující rozhodnutí, zjevně pod tlakem zvenčí, osobami mimo orgány činné v trestním řízení zasluhuje navýšení o 50% základní částky. Poukazoval na aktivitu těchto osob před vyhotovením usnesení o zahájení trestního stíhání. Z hlediska významu posuzovaného řízení pro poškozeného bylo namístě navýšit základní částku minimálně v rozsahu 30 %, neboť zcela bezúhonná osoba byla vystavena dlouholetému šikanóznímu řízení ovládanému zvenčí, pronásledovaná sdělovacími prostředky po mnoho let. Komplexní zvýšení základní částky [částka] je tak odpovídající o 140 % tedy o částku ve výši [částka]. V souhrnu se pak jedná o částku [částka]. S ohledem na plnění žalované v průběhu soudního řízení ve výši [částka] žádal o přiznání částky [částka] s příslušenstvím a ve zbývajícím rozsahu částky [částka] s příslušenstvím vzal žalobu zpět. Závěrem poukázal na to, že další poškození - spoluobvinění také požádali o odškodnění. Ing. [příjmení] byla přiznána náhrada ve výši [částka], a to rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 27 C 104/2020-115, kde soud význam pro žalobce ohodnotil + 30% zvýšení základní částky. Ing. [příjmení] byla přiznána náhrada ve výši [částka], a to rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 26 C 213/2020-65, kde soud význam pro žalobce ohodnotil + 20% zvýšení základní částky. Navrhl, aby změnou napadeného výroku III. byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25% p. a. od [datum] do zaplacení, aby řízení bylo co do částky [částka] s příslušenstvím zastaveno a aby žalobci byla přiznána náhrada nákladů odvolacího řízení.

9. Žalovaná navrhla potvrzení rozsudku soudu prvního stupně.

10. Z podnětu a v mezích podaného odvolání odvolací soud přezkoumal v systému neúplné apelace napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§§ 212 a 212a odst. 1, 5 o. s. ř.), a odvolání neshledal důvodným.

11. Protože žalobce za odvolacího řízení vzal zpět žalobu co do zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, odvolací soud postupoval podle § 222a odst. 1 o. s. ř. a napadený rozsudek v tomto rozsahu zrušil a řízení zastavil.

12. Soud prvního stupně si pro své rozhodnutí k tvrzením žalobce opatřil úplná skutková zjištění, která zákonem stanoveným způsobem hodnotil a věc zásadně správně posoudil i po stránce právní. Na odůvodnění napadeného rozsudku tak lze pro stručnost odkázat. Odvolací soud se zcela ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že v posuzované věci došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v nepřiměřené délce nezákonně vedeného trestního řízení žalobce v délce 6 let a 6 měsíců. Soud prvního stupně také dospěl ke správné výměře základního odškodnění za tuto dobu ve výši [částka]. Tuto základní výměru pak v souladu se zákonem podrobil modifikaci podle kritérií uvedených v § 31a odst. 3 OdpŠk. Odvolací soud se ztotožňuje s jeho závěrem, že z důvodu složitosti (zejména složitosti procesní) je na místě základní částku snížit o 30 %. Zásadním kritériem pro poškozeného je význam posuzovaného řízení. Jednalo se o trestní řízení, s nímž je z objektivního hlediska podle ustálené judikatury spojen zvýšený význam. Podle náhledu odvolacího soudu soud prvního stupně dostatečně nezohlednil, že v trestním řízení žalobci hrozil trest odnětí svobody až na 8 let a uložení povinnosti k náhradě škody přes [částka]. Tomuto hledisku pak odpovídá zvýšení základní částky o 30 %. Odvolací soud také shledal důvodnou námitku odvolatele, v níž poukazoval na to, že ostatním spoluobviněným v dané kauze byly přiznány vyšší částky z titulu přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu než odvolateli. Odvolacímu soudu je z jeho úřední činnosti známo, že pravomocným rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 27 C 104/2020-115, byla Ing. [jméno] [příjmení] za totéž posuzované řízení přiznána částka [částka], když základní výměra [částka] byla snížena o 30% z důvodu složitosti posuzované věci a naopak zvýšena o 30 % z důvodu zvýšeného významu předmětu řízení pro žalobce. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 26 C 213/2020-65, byla Ing. [jméno] [příjmení] přiznána z téhož titulu částka [částka], když základní výměra byla snížena o 20 % z titulu složitosti řízení a zvýšena o 20 % pro zvýšený význam řízení pro poškozeného. V zájmu dodržení zásady předvídatelnosti soudního rozhodnutí (§ 13 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku) se odvolací soud ztotožnil se závěry vyjádřenými v uvedených rozhodnutích, tedy že z důvodu zvýšeného významu posuzovaného řízení pro poškozeného žalobce je na místě základní výměru navýšit o 30 %.

13. Z výše uvedených důvodů odvolací soud napadený rozsudek v zamítavém výroku o věci samé změnil podle § 220 odst. 1 písm. a/ o. s. ř. a žalobci přiznal dalších [částka] s příslušenstvím, jinak jej v tomto výroku, tj. co do částky [částka] s příslušenstvím podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil.

14. O nákladech řízení před soudy obou stupňů bylo rozhodnuto podle §§ 224 odst. 2 a 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce měl v obou stadiích řízení úspěch, má proto vůči neúspěšné žalované právo na náhradu nákladů, které mu vznikly. Soud prvního stupně na nákladech řízení přiznal částku [částka], v tomto výroku o nákladech řízení odvolací soud neshledal pochybení. K těmto nákladům je nutno připočíst náklady odvolacího řízení. Ty sestávají z odměny advokáta za 2 úkony právní služby (odvolání a účast u odvolacího jednání) po [částka], náhrady hotových výdajů 2× [částka], jízdného [obec] - [obec] a zpět 2× 96 km a [částka], tj. [částka], náhrada za promeškaný čas za 6 půlhodin po [částka], celkem [částka] a 21 % DPH ve výši [částka], celkem [částka] (§§ 7 bod 5, 9 odst. 4 písm. a/, 11 odst. 1 písm. d/ a g/, 13 odst. 3, 14 odst. 1 písm. a/, odst. 3 vyhl. 177/1996 Sb., advokátního tarifu a §§ 1 a 4 vyhl. č. 589/2020 Sb. a vyhl. č. 511/2021 Sb.) O lhůtě k plnění a platebním místě odvolací soud rozhodl podle §§ 160 odst. 1 a 149 odst. 1 o. s. ř.