o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, k odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu o zaplacení částky [částka] s tam specifikovaným příslušenstvím (výrok I.), uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.) a dále povinnost zaplatit státu na účet tamního soudu náhradu nákladů řízení ve výši stanovené v samostatném usnesení (výrok III.). Rozhodl tak o žalobním požadavku na vyplacení pojistného plnění odůvodněném tím, že mezi žalobkyní jako pojistníkem a žalovanou jako pojistitelem byla uzavřena pojistná smlouva, jejímž předmětem byl [značka automobilu] [anonymizováno], [registrační značka] ve vlastnictví žalobkyně, v blíže neurčeném čase mezi [datum] [údaj o čase] hodin a [datum] 16:45 hodin došlo k poškození automobilu v [příjmení] brigádníků, [obec a číslo] – [část obce], o čemž byl dne [datum] sepsán protokol [stát. instituce] s konstatováním, že identita účastníka, který měl svým jednáním zapříčinil škodu na vozidle, nebyla zjištěna, neboť tento z místa nehody ujel, případ byl odložen, žalobkyně následně oznámila žalované, že došlo ke škodní události, celková cena opravy byla vyčíslena na částku [částka] a po poskytnuté slevě žalobkyně opravci zaplatila [částka], po odpočtu sjednané 5% spoluúčasti činí pojistné plnění žalovanou částku. Žalovaná škodní událost vypořádala negativně s konstatováním, že právo na pojistné plnění nevzniklo, neboť dle jí zadaného znaleckého posudku k poškození automobilu nemohlo dojít způsobem, jak uvedla žalobkyně. Nechala si vyhotovit vlastní znalecký posudek uvádějící, že z technického hlediska nelze vyloučit, že k poškození automobilu došlo způsobem popisovaným žalobkyní, tedy srážkou cizího vozidla se stojícím automobilem. Žalovaná své zamítavé stanovisko odůvodňovala tím, že z jí zadaného znaleckého posudku vyplývá, že je vyloučeno, aby k dopravní nehodě došlo tak, jak popsala žalobkyně, proto ukončila šetření škodní události a odmítla výplatu pojistného plnění. Po obdržení nesouhlasu žalobkyně a jejího znaleckého posudku tento předložila„ svému“ znalci, který potvrdil své závěry, že k poškození vozidla [anonymizováno] došlo při reálném nárazu do jiné překážky, kdy se vozidlo pohybovalo.

2. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění uvedených v bodě 3 odůvodnění svého rozsudku, na která lze pro stručnost odkázat. K posouzení odborné otázky technické přijatelnosti a plauzibility vzniku tvrzených poškození vozidla při deklarovaném nehodovém ději účastnice předložily znalecké posudky splňující požadavky na ně kladené § 127a o. s. ř. Žalobkyně předložila znalecký posudek Ing. [jméno] [příjmení], dle jehož závěru charakter poškození levého boku [anonymizováno] jednoznačně svědčí o průběhu jeho poškození od přední části k zadní, takové poškození může vzniknout při dopředném pohybu [anonymizováno] a střetu s pevnou překážkou, ale i vzájemným protisměrným pohybem vozidel s kontaktem levými boky, ale i pohybem vozidla zepředu vůči stojícímu [anonymizováno]. Poškození vznikne vždy totožné. K poškození disku kola došlo na nejvíce vystouplých částech kol při rotaci a je možné, že k jejich poškození došlo i rotací disku druhého vozidla. Dále žalobkyně předložila znalecký posudek Ing. [jméno] [příjmení], dle jehož závěrů se neznámý řidič a jeho vozidlo muselo pohybovat v dané ulici v protisměru, poškození vozidla [anonymizováno] dle jeho charakteru muselo vzniknout od přední části k zadní, k zasažení vystouplých paprsků zimních kol vozidla [anonymizováno] od natočených kolo najíždějícího vozidla, pohybujícího se v protisměru, které se tečně střetlo se stojícím vozidlem, mohlo dojít. Osobně zhlédl poškozené disky kol, přičemž na nich byla viditelná četná poškození, která byla rozlišná, je tedy otázkou, která vznikla při dopravní nehodě, a která již byla přítomna před nehodou, daná poškození disků kol mohla vzniknout při stání vozidla. Žalovaná předložila znalecký posudek Ing. [jméno] [příjmení] obsahující závěr, že z technického hlediska lze zcela jednoznačně vyloučit, že mohlo popsaným nehodovým dějem s popsanými následky na vozidle [anonymizováno] k dané dopravní nehodě dojít. Charakter poškození vozidla vylučuje variantu stojícího vozidla [anonymizováno] v okamžiku střetu. K jeho poškození došlo při reálném nárazu do jiné překážky, kdy se vozidlo pohybovalo. Na fotografiích zaznamenaná poškození disků levých kol mohla vzniknout pouze při rotujících kolech poškozeného vozidla, takováto stopa nevznikne v klidném stavu poškozeného vozidla. Poškození levé přední části vozidla je charakteristické pro dopředný pohyb poškozeného vozidla.

3. Protože předložené znalecké posudky obsahovaly protichůdné odborné závěry znalců stran technické plauzibility vzniku tvrzených poškození vozidla při deklarovaném nehodovém ději, které nebyly odstraněny ani následnými výslechy a konfrontací znalců, soud prvního stupně ve věci zadal zpracování revizního znaleckého posudku znaleckým ústavem - Univerzita [obec], dopravní fakulta [jméno] [příjmení]. Ten své odborné skutkové závěry ve spojení s následným výslechem zpracovatele Ing. [jméno] [příjmení] přesvědčivě a kategoricky odůvodnil. Vysvětlil, že poškození nemohl vzniknout nárazem vozidla do pevné překážky, ať by se jednalo o sloup nebo o svodidla, byl vyloučen vznik nehodového děje tak, že by poškození vzniklo ve směru od zadní části vozidla k přední. Absence jakýchkoliv střepů na místě parkování vozidla [anonymizováno], ani tohoto vozidla, ani vozidla neznámého. Vzniklé poškození na discích má na všech paprscích velmi podobný charakter v podobě převážně obvodově orientovaného otěru naneseného proti směru hodinových ručiček, tato skutečnost dobře koresponduje se vznikem poškození při rotaci kola, tedy při jízdě vpřed. Byl proveden znalecký experiment, který prokázal, že koroze vzniká již po jednom dni stání vozidla. Není technicky možné, aby vozidlo, které dle výpovědi stálo bez pohybu na jednom místě po dobu čtyř dní, nejevilo známky povrchové koroze na brzdových kotoučích kol. Zbývají pouze 2 technicky přijatelné možnosti vzniku poškození. Jednou je poškození nepohybujícího se [anonymizováno] neznámým vozidlem, nebo střet pohybujícího se [anonymizováno] s neznámým vozidlem. Ani jeden z těchto dějů nelze jednoznačně potvrdit nebo vyvrátit. Z dřecích stop na karosérii nelze jednoznačně určit, jestli se vozidlo [anonymizováno] při vzniku poškození pohybovalo nebo stálo. K poškození disků kol vozidla [anonymizováno] konstatoval, že detailní analýzou bylo zjištěno, že směry otěrů indikují otáčivý pohyb kola při vzniku poškození. Tato skutečnost dobře koresponduje se vznikem poškození při rotaci kola, tedy při jízdě vpřed. Při stání by se otěr pneumatik odrazil na kole jiným způsobem. Otáčení kola neznámého vozidla by se na discích kol vozidla [anonymizováno] odrazilo/zapsalo v podobě cykloidy, přičemž cykloida vypadá tak, že buď stoupá šikmo vzhůru, nebo šikmo dolů klesá, ale stopy, které vznikly na disku kola vozidla [anonymizováno], jsou orientovány v kruhovém směru. Charakter poškození na discích kol je totožný, přičemž vznikl jedním nehodovým dějem. Vyloučil, aby stopy na discích kol vozidla [anonymizováno] vznikly při stání vozidla, tedy v okamžiku, kdy se kola vozidla [anonymizováno] neotáčejí. Dále znalecký ústav provedl znalecký experiment k posouzení vlivu povětrnostních podmínek na vznik koroze na kotoučovém disku brzdy vozidla. Konstatoval, že není technicky přijatelné, aby na vozidle [anonymizováno] nevznikla jakákoliv známka koroze materiálu kotouče.

4. Po takto provedeném dokazování soud prvního stupně danou věc po právní stránce i posuzoval dle §§ 1, 2, 4 odst. 4 a 5 a článku I. odst. 1 písm. a) Všeobecných pojistných podmínek pro havarijní pojištění vozidel - [anonymizována dvě slova] [rok] (dále jen VPP) a článku XII odst. 4 písm. b) VPP a dospěl k závěru o nedůvodnosti žaloby. Revizním znaleckým posudkem vzal za prokázané, že k tvrzeným poškozením vozidla žalobkyně nemohlo dojít při deklarovaném nehodovém ději, tedy jak byl popsán při nahlášení škodní události žalované. Ačkoliv znalecký ústav v závěru svého revizního znaleckého posudku uvádí, že nelze jednoznačně potvrdit nebo vyvrátit varianty nehodového děje v případě poškození nepohybujícího se [anonymizováno] neznámým vozidlem či střetem pohybujícího se [anonymizováno] s neznámým vozidlem, měl za to, že znalecký ústavem byly kategoricky potvrzeny minimálně 2 skutečnosti, které jednoznačně vylučují nehodový děj, při kterém vozidlo [anonymizováno] stojí na místě a nepohybuje se v době střetu, s neznámým vozidlem. Prvním z nich je charakter poškození disků levých kol vozidla [anonymizováno], kdy znalecký ústav zcela kategoricky vyloučil, aby dané poškození na discích levých kol vozidla [anonymizováno] vzniklo při stání vozidla [anonymizováno], neboť zcela zjevně odpovídá typickému poškození vzniklému při otáčení (rotaci) těchto kol. Lze taktéž jednoznačně vyloučit, že by některá ze zaznamenaných poškození disků levých kol vznikla již před tvrzenou dopravní nehodou, když charakter veškerého zaznamenaného poškození disků levých kol je totožný a vznikl při jednom nehodovém ději. Druhým z nich je pak absence koroze na kotoučovém disku brzdy vozidla [anonymizováno] při venkovním stání vozidla v délce čtyř dnů bez jeho pohybu. Za povětrnostních podmínek přítomných v době tvrzené dopravní nehody, tedy v daném místě a čase, není technicky přijatelné, aby na vozidle [anonymizováno] nevznikla jakákoliv známka koroze materiálu kotouče. K poškození daného vozidla nemohlo dojít při jeho stání - nepohybování, ale pouze střetem pohybujícího se [anonymizováno] s jiným vozidlem. S ohledem na skutečnost, že žalobce při uplatnění práva na pojistné plnění uvedl žalované vědomě nepravdivé údaje, tj. že vozidlo [anonymizováno] v době střetu stálo, byla žalovaná oprávněna odmítnout pojistné plnění. Proto žalobu zamítl. O nákladech řízení mezi účastníky navzájem rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., a výrok o nákladech řízení státu opřel o § 148 odst. 1 o. s. ř., když ohledně jejich konkrétní výše avizoval, že o ní podle § 155 odst. 1 o. s. ř. rozhodne v samostatném usnesení.

5. Proti tomuto rozsudku žalobkyně podala v zákonné lhůtě odvolání. Namítla v něm, že se soud v rámci dokazování a hodnocení důkazů dopustil řady procesních pochybení. Znalecký ústav opakovaně konstatoval, že nelze vyloučit, že k poškození vozidla mohlo dojít i tak, jak uvádí žalobkyně, tedy že vozidlo v okamžiku škodné události stálo na místě a nepohybovalo se. Citovala jednotlivé pasáže z posudku, že nelze jednoznačně prokázat, jestli vozidlo při střetu s neznámým vozidlem stálo, nebo se pohybovalo, že ve znaleckém posudku Ing. [příjmení] nebylo žádným způsobem prokázáno ani zdůvodněno, že nemohlo ke střetu vozidel dojít ve směru od přední části zadní, tedy v protisměru jízdy jednosměrnou ulicí, nebyl uvažován ani zohledněný jiný vznik poškození. Závěr soudu prvního stupně nereflektoval a dovozoval, že možnost vzniku poškození vozidla při jeho stání je kategoricky vyloučena. Znalci při jednání dne [datum] kladl sugestivní otázky. Napadené rozhodnutí vycházelo ze zcela chybného skutkového závěru. Dále nedostatečně hodnotil výpovědní hodnotu znaleckého experimentu, který použil jako stěžejní podklad pro své rozhodnutí. Znalecký ústav vyvodil, že mělo být s vozidlem v období, kdy došlo ke škodné události, pohybováno (či přesněji brzděno). [příjmení] z uvedeného v experimentu je pouze zdánlivý, když znalec přiznal, že fotografie ze znaleckého experimentu byly jen zčásti pořízeny ve srovnatelnou denní dobu jako fotografie kola poškozeného vozidla, přičemž nijak nezohledňovali vzdálenost, ze které byla fotografie poškozeného vozidla pořízena, nebyla provedena korekce expozice a nebyla provedena kompenzace blesku. Uvedené nedostatky zapříčiněné nepoužitelnost výstupu ze znaleckého experimentu. Použití jediného snímku neumožňuje posoudit, zda a v jakém rozsahu byla koroze přítomna před časovým obdobím, ve kterém došlo ke škodné události. Znalecký ústav neměl k dispozici ani srovnatelné časové verze fotografií kola poškozeného vozidla. Vytkla soudu prvního stupně, že jí neposkytl lhůtu k doplnění tvrzení či označení důkazů, a to s odůvodněním, že se závěry výslechu údajně nelišily od těch, které byly uvedeny v písemném vyhotovení znaleckého posudku. Poukázala na závěry vyslovené v rozsudku [anonymizováno] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], dle nichž závěry znaleckého posudku nelze bez dalšího přebírat, ale je třeba v případě potřeby je ověřovat i jinými důkazy. Dále poukázala na rozsudek [anonymizováno] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. do [spisová značka] stanovícím, že existence skutečností, které opravňují pojistitele odmítnout plnění z pojistné smlouvy, musí být prokázána; toliko pravděpodobnostní skutkový závěr není pro aplikaci ustanovení umožňujících odmítnutí pojistného plnění postačující. Navrhla, aby změnou napadeného rozsudku bylo žalobě vyhověno, eventuálně byl rozsudek soudu prvního stupně zrušen a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení.

6. Žalovaná ve svém písemném vyjádření k odvolání žalobkyně odmítla její argumentaci. Akcentovala, že z protokolu posledního jednání ze dne [datum] je v závěru revizních znalců jasně řečeno, že nehodový děj se rozhodně nestal tak, jak jej popisuje žalobkyně. Revizní znalecký posudek v obecné rovině potvrdil stanovisko znalce [příjmení] [příjmení], a sice že stopy na kolech vozidla [anonymizováno] jednoznačně prokazují, že kola se v okamžiku srážky točila směrem dopředu, což vyplývá i z ohledání místa Policií ČR a dále také ze samotného revizního posudku na str. 28 v odpovědi na otázku [číslo]. Revizní posudek v několika částech dále potvrdil, že k dopravní nehodě nemohlo dojít na místě, kdy poukazuje na chybějící střepy či další stopy po dopravní nehodě v daném místě. Konečně pak str. 26 a odpověď na otázku [číslo] uvádí, že některé prvky vypovídají o jízdě šetřeného vozidla. Navrhla potvrzení rozhodnutí soudu prvního stupně.

7. Z podnětu podaného odvolání odvolací soud přezkoumal v systému neúplné apelace napadený rozsudek, včetně řízení, které předcházelo jeho vyhlášení (§§ 212 a 212a odst. 1, 5 o. s. ř.), a odvolání neshledal důvodným.

8. Soud prvního stupně si pro své rozhodnutí opatřil postačující a správný skutkový podklad, zjištěné skutečnosti zákonem stanoveným způsobem hodnotil a věc také správně posoudil i po stránce právní. S odůvodněním napadeného rozsudku se odvolací soud zcela ztotožňuje a pro stručnost na ně odkazuje. Mezi účastnicemi nebylo sporu o tom, že došlo k pojistné události, že pojistitelem je žalovaná a pojistníkem žalobkyně. Soud prvního stupně vyšel správně z článku XII. odst. 4 písm. b) VPP, dle něhož je pojistitel oprávněn odmítnout plnit z pojistné smlouvy, jestliže oprávněná osoba uvede při uplatňování práva na plnění pojišťovny vědomě nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje týkající se rozsahu pojistné události nebo podstatné údaje této události zamlčí. Soud prvního stupně ve věci provedl dokazování v dostatečném rozsahu a při posouzení věci vycházel ze závěrů revizního znaleckého posudku v řízení zpracovaného. Znalecký posudek a následný výslech zpracovatele odpověděl na všechny dotazy položené spornými stranami. Existence skutečností, které opravňují pojistitele odmítnout plnění z pojistné smlouvy, případně která umožňují závěr, že jde o pojistnou událost, z níž nevzniká právo na pojistné plnění, musí být prokázáno. Důkazní břemeno stíhalo žalovanou jakožto pojistitele. Ta předložila znalecký posudek, jehož závěry byly rozporné se závěry znaleckého posudku předloženého žalobkyní, proto soud prvního stupně správně nechal vypracovat revizní znalecký posudek. Ten sice nevyloučil, že k poškození vozidla mohlo dojít dle tvrzení žalobkyně - tedy působením jiného vozidla na stojící vozidlo žalobkyně, avšak soud prvního satupně vzal v úvahu i další okolnosti zjištěné tímto znaleckým posudkem, a to charakter poškození disků levých kol poškozeného vozidla a absenci koroze na kotouči brzd. Není proto oprávněná výtka odvolatelky, že soud prvního stupně dovozoval, že možnost vzniku poškození vozidla při jeho stání je kategoricky vyloučena. Důvodnými námitkami nejsou ani námitky směřující do vadného provádění dokazování, spočívajícího v sugestivních otázkách kladených soudem znalci. Žalobkyně tak mohla reagovat přímo u ústního jednání, což neučinila. Dle názoru odvolacího soudu soud prvního stupně pokládal otázky tak, aby mohl odborným závěrům jakožto laik porozumět. Znalecký experiment vyvodil, že mělo být s vozidlem v období, kdy došlo ke škodné události, pohybováno (brzděno), byl podkladem pro závěry znaleckého posudku, že při stání vozidla by se otěr pneumatik odrazil na kole jiným způsobem, a to v podobě cykloidy, a tak vyloučil, aby stopy na discích kol vozidla [anonymizováno] vznikly při stání vozidla, tedy v okamžiku, kdy se kola vozidla [anonymizováno] neotáčejí. Je proto správný skutkový závěr soudu prvního stupně, že k poškození pojištěného vozidla nemohlo dojít při jeho stání - nepohybování, ale pouze střetem s jiným vozidlem. Jsou tedy dány podmínky pro odmítnutí pojistného plnění, žalobu tak bylo namístě jako nedůvodnou zamítnout. Napadený rozsudek není v rozporu se závěry vyslovenými v rozsudku [anonymizováno] z [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] vycházejícím z jiného skutkového stavu, kdy předmětem řízení bylo odmítnutí pojistného plnění z důvodu fingování dopravní nehody, respektive pojistné události, a po přihlédnutí k oněm dalším okolnostem byla žaloba konečně zamítnuta rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]; Nejvyšší soud dovolání odmítl a byla odmítnuta i ústavní stížnost.

9. Pochybení soudu prvního stupně nebylo shledáno ani v akcesorickém výroku o nákladech řízení, odvolací soud proto z uvedených důvodů napadený rozsudek jako věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

10. O nákladech odvolacího řízení odvolací soud rozhodl podle §§ 224 odst. 1 a 142 odst. 1 o. s. ř. s přihlédnutím k tomu, že úspěšná žalovaná jejich náhradu v tomto stadiu řízení nepožadovala.