o zaplacení [částka] s příslušenstvím, k odvolání žalovaného proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Shora citovaným rozsudkem soud I. stupně žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 9 % ročně od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I). Řízení o zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] zastavil (výrok II). Žalovanému dále uložil povinnost zaplatit žalobci náklady řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce (výrok III).

2. Soud I. stupně takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky [částka] s tím, že uzavřel s žalovaným dne [datum] Dohodu o složení blokovací zálohy (dále jen„ Dohoda“). Předmětem Dohody byl závazek žalovaného coby zprostředkovatele obstarat příležitost k uzavření kupní smlouvy mezi žalobcem a vlastníkem 50 % výměry pozemku parc. [číslo] zapsaného na listu vlastnictví [číslo] v katastrálním území Turkovice. Kupní cena měla činit [částka]. [příjmení] nemovitosti nebyl v Dohodě nikterak specifikovaný. Žalobce se v souladu s článkem II odst. 2.3. Dohody zavázal složit žalovanému rezervační poplatek ve výši [částka] na účet žalovaného do tří dnů od podpisu Dohody, což také učinil. Rezervační poplatek byl uhrazen žalobcem žalovanému na účet dne [datum] Dohoda byla sjednána na dobu určitou, a to od [datum] až do [datum]. S ohledem na skutečnost, že žalobci nebylo po uzavření Dohody ze strany bankovní instituce umožněno čerpat za účelem uhrazení kupní ceny nemovitosti hypoteční úvěr v dostačující výši, nebylo po něm rozumně možné požadovat, aby přistoupil k uzavření kupní smlouvy o prodeji nemovitosti s vlastníkem nemovitosti. Žalobce tuto skutečnost neprodleně oznámil žalovanému prostřednictvím emailu a současně ho vyzval k vrácení uhrazeného rezervačního poplatku ve výši [částka]. Žalovaný rezervační poplatek žalobci vrátit odmítl a oznámil mu jednostranné započtení své pohledávky z titulu smluvní pokuty vůči pohledávce žalobce na vrácení rezervačního poplatku. Žalovaný si tudíž žalobcem uhrazený rezervační poplatek ponechal jakožto smluvní pokutu dle [anonymizována tři slova] Dohody, a to za porušení povinnosti žalobce uzavřít kupní smlouvu o prodeji nemovitosti s blíže nespecifikovaným vlastníkem nemovitosti. Shora popsané jednání žalovaného lze ve světle ustálené rozhodovací praxe považovat za neplatné a neúčinné, neboť neplatným je i samotné ujednání v [anonymizována tři slova] Dohody, podle kterého by měla žalovanému náležet smluvní pokuta ve výši rezervačního poplatku, tj. v částce [částka], v případě, kdy žalobce neuzavře kupní smlouvu o prodeji nemovitosti s blíže nespecifikovaným vlastníkem nemovitosti. Žalobce uplatnil svůj nárok u žalovaného předžalobní výzvou ze dne [datum], na kterou žalovaný reagoval dopisem ze dne [datum].

3. Žalovaný nárok žalobce neuznal, když částku [částka] si ponechal jakožto smluvní pokutu v souladu s článkem IV. odst. 4.2. ve spojení s článkem III. odst. 3.2. písmena b) předmětné Dohody o složení blokovací zálohy, neboť k uzavření kupní smlouvy zcela jednoznačně nedošlo z důvodu na straně žalobce. Žalovaný nesouhlasil s tím, že žalobce nevěděl, kdo je prodávající, neboť nejen že mu tuto skutečnost žalovaný, který uzavíral Dohodu o složení blokovací zálohy nejen za sebe, ale i v zastoupení majitele předmětu převodu, sdělil. Navíc údaje o vlastníku lze vyčíst z veřejně přístupných zdrojů. Mezi žalovaným a vlastníkem nemovitosti panem [příjmení] [příjmení] byla uzavřena zprostředkovatelská smlouva, a dále pan [příjmení] [příjmení] k uzavření dohody o složení blokovací zálohy žalovaného výslovně zmocnil ve zprostředkovatelské smlouvě. Kdyby soud dospěl k závěru, že je ujednání o smluvní pokutě skutečně neplatné, na straně žalovaného by k bezdůvodnému obohacení nemohlo dojít, neboť žalovaný uvedenou částku započetl na žalovaným a prodávajícím prokazatelně vynaložené náklady. Konkrétně šlo o vícenáklady na přesun terasy činěné výslovně k požadavku žalobce včetně všech souvisejících nutných prací ve výši [částka]. Dále žalovaný navrhl k započtení náklady na cesty z bydliště žalovaného na prohlídky předmětné jednotky žalobce, či jím pověřenou osobou, celkem ve výši [částka], kdy prohlídek bylo minimálně deset, přičemž jedna cesta z místa bydliště žalovaného na adrese [adresa], [obec a číslo], [obec], činí cca 30 km. Žalovaný dále zdůraznil, že polovinu žalované částky, tj. [částka], předal na základě ujednání s vlastníkem nemovitosti, vlastníkovi nemovitosti. Žalovanému částka [částka] částečně pokryla náklady na přemístění terasy. Žalovaný dále uvedl, že žalobce podal žalobu těsně před uplynutím tříleté promlčecí doby, a proto přiznání zákonných úroků z prodlení je v rozporu s dobrými mravy, přičemž předžalobní výzva nemá veškeré náležitosti.

4. Žalobce vzal zpět žalobu co do zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum]. Žalovaný k tomuto zpětvzetí neměl námitek. Soud I. stupně proto postupoval podle § 96 odst. 2 o. s. ř. a řízení v uvedeném rozsahu zastavil (viz výrok II. napadeného rozsudku).

5. Soud I. stupně na základě provedeného dokazování uzavřel, že mezi žalobcem jako klientem a žalovaným jako zprostředkovatelem byla uzavřena Dohoda o složení blokovací zálohy, která svým obsahem je smlouvou o zprostředkování ve smyslu § 2445 odst. 1 o. z., kdy žalovaný jako zprostředkovatel se zavázal pro žalobce jako zájemce zprostředkovat uzavření kupní smlouvy s panem [příjmení] [příjmení] týkající se nemovitosti v katastrálním území Turkovice u Ondřejova. Z Dohody o složení blokovací zálohy vyplývá, že žalovaný jednal svým jménem jako zprostředkovatel a vlastník nemovitosti pan [příjmení] [příjmení] nebyl smluvní stranou této Dohody o složení blokovací zálohy. V článku [anonymizováno] strany sjednaly, že pokud nedojde k uzavření kupní smlouvy z důvodů ležících na straně klienta, náleží zprostředkovateli smluvní pokuta představující blokovací zálohu složenou klientem podle článku II. 2.3. Blokovací záloha představovala první část ceny za převod ve výši [částka] ve smyslu článku III. 3. I.

6. Soud I. stupně dále dospěl k závěru, že podle Dohody o složení blokovací zálohy byl žalobce povinen uzavřít kupní smlouvu na předmětnou nemovitost s vlastníkem předmětné nemovitosti, který nebyl smluvní stranou dohody o složení blokovací zálohy, čímž nemohla platně vzniknout povinnost žalobce uzavřít kupní smlouvu a z toho vyplývající sankce o smluvní pokutě při neuzavření smlouvy. Ujednání o povinnosti uzavřít kupní smlouvu v předmětné dohodě o složení blokovací zálohy je neplatné, neboť odporuje zákonu ([ustanovení pr. předpisu]. S ohledem na neplatnost ujednání týkajícího se hlavního závazkového vztahu, je neplatné i ujednání o smluvní pokutě jako vedlejšího závazku. Z předmětné Dohody o složení blokovací zálohy, a to článku [anonymizováno], vyplývá, že smluvní pokuta má náležet zprostředkovateli. Pokud žalovaný předal část složené blokovací zálohy panu [příjmení] [příjmení], učinil tak ze smluvního vztahu mezi žalovaným a panem [příjmení] [příjmení] vyplývajícího ze zprostředkovatelské smlouvy ze dne [datum]. Žalobce nebyl smluvní stranou této zprostředkovatelské smlouvy a není touto smlouvou vázán. Žalobce předal částku [částka] žalovanému, čímž je dána jeho pasivní legitimace ve sporu ohledně celé částky. Jak s touto částkou žalovaný naložil, se nepromítá do právního vztahu mezi žalobcem a žalovaným.

7. Soud I. stupně s odkazem na [ustanovení pr. předpisu] dospěl k závěru, že ujednání o smluvní pokutě je neplatné, proto plnění smluvní pokuty ve výši [částka] představuje pro žalovaného majetkový prospěch bez právního důvodu.

8. Ohledně provedených zápočtů soud I. stupně uvedl, že žalovaný započetl na částku [částka] náklady na přesun terasy ve výši [částka]. Ze samotného tvrzení žalovaného vyplývá, že dohoda o provedení přesunu terasy byla uzavřena mezi žalobcem a panem [příjmení] [jméno] Náklady na přesun terasy patří do smluvního vztahu mezi žalobcem a panem [příjmení], nikoliv se žalovaným. Žalovaný proto tuto částku nemůže započítávat vůči nároku žalobce. Ohledně částky [částka], představující další náklady žalovaného spojené s cestami z bydliště žalovaného na prohlídku předmětné jednotky s žalobcem, soud I. stupně uzavřel, že z dohody o složení blokovací zálohy v článku II. 2.4. vyplývá, že kromě provize nenáleží zprostředkovateli náhrada nákladů související se zprostředkováním uzavření kupní smlouvy. Žalovanému tedy nevznikl nárok na úhradu nákladů spojených s cestou z bydliště na prohlídky předmětné jednotky s žalobcem.

9. Soud I. stupně neprovedl k důkazu svědeckou výpověď pana [příjmení] [příjmení], když z listinných důkazů je zřejmý smluvní vztah mezi ním a žalovaným a smluvní vztah mezi žalobcem a žalovaným, který byl zjištěn v rozsahu nezbytném pro rozhodnutí v dané věci. Soud dále neprovedl k důkazu svědeckou výpověď [příjmení] [jméno], který měl pomáhat vlastníku panu [příjmení] mimo jiné při přesunu terasy a důkaz mapou dokládající délku trasy z bydliště žalovaného, neboť tato zjištění nebyla třeba pro rozhodnutí v dané věci.

10. Soud I. stupně přiznal žalobci s odkazem na [ustanovení pr. předpisu] od [datum], když žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky do 10 dnů od doručení výzvy a je nepochybné, že výzva byla žalovanému doručena nejpozději dne [datum]. Podle soudu I. stupně uplatnění nároku u soudu po téměř třech letech není v rozporu s dobrými mravy.

11. O nákladech řízení soud I. stupně rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř.

12. Rozsudek soudu I. stupně ve výrocích I. a III. napadl žalovaný včasným odvoláním a s odkazem na důvody uvedené v [ustanovení pr. předpisu] namítal, že soud I. stupně nesprávně uzavřel, že ujednání o smluvní pokutě uzavřené účastníky je neplatné. Soud I. stupně nevzal v této souvislosti v úvahu tvrzení žalovaného a neprovedl jím všechny navržené důkazy. Nebyla provedena svědecká výpověď [příjmení] [příjmení], tehdejšího vlastníka bytové jednotky, který by se vyjádřil ke zmocnění, které udělil žalovanému k uzavření Dohody o složení blokovací zálohy a ke všem úkonům s tím spojených a dále by se vyjádřil k tvrzení žalobce, že vlastník nebyl specifikován. Podle žalovaného Dohoda o složení blokovací zálohy není podle obsahu smlouvou o zprostředkování dle § 2445 odst. 1 o. z. Jedná se o rezervační smlouvu. Dohoda zahrnuje závazek žalobce, který byl zájemcem o koupi, složit blokovací zálohu za konkrétních podmínek a dále zahrnuje způsob vypořádání blokovací zálohy. Žalovaný předmětnou Dohodu o složení blokovací zálohy uzavřel v zastoupení vlastníka předmětné bytové jednotky pana [příjmení], což doložil předložením zprostředkovatelské smlouvy uzavřené s panem [příjmení] dne [datum], v jejímž článku II. odst. 2, 1 je obsaženo zmocnění mj. k uzavření Dohody o složení blokovací zálohy. To, že žalobce věděl o tom, že žalovaný jedná v zastoupení vlastníka pana [příjmení] a že opačná tvrzení žalobce jsou účelová, chtěl žalovaný doložit svědeckou výpovědí, kterou soud I. stupně neprovedl. Žalovaný dále odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] s tím, že žalovaný v posuzovaném případě jednoznačně jako zástupce budoucího prodávajícího jednal. Ujednání o smluvní pokutě je platné, na uvedeném závěru nemůže nic změnit to, že zmocnění výslovně neobsahuje i podpis samotné kupní smlouvy. Pod zmocnění„ ke všem úkonům směřujícím k uzavření kupních smluv“ by se dalo zahrnout i uzavření kupních smluv.

13. Žalovaný pro jistotu a z opatrnosti namítl k započtení mj. částku [částka] představující náklady na cesty z bydliště žalovaného na prohlídky předmětné jednotky s žalobcem či jím pověřenou osobou. Soud I. stupně zápočet odmítl s odkazem na článek [anonymizováno] Dohody o složení blokovací zálohy, kde je uvedeno, že kromě provize nenáleží zprostředkovateli náhrada nákladů souvisejících se zprostředkováním. V daném případě se nejedná o provizi, ale o smluvní pokutu, kterou žalobce požaduje po žalovaném vrátit, s čímž žalovaný nesouhlasí. Provedený zápočet je proto zcela namístě.

14. Žalovaný soudu I. stupně vytkl, že se nedostatečně zabýval i další námitkou, kterou žalovaný z opatrnosti vznesl, a to že jednání žalobce, který na přípis právní zástupkyně žalovaného ze dne [datum] nikterak nereagoval a téměř po třech letech bez dalšího podal žalobu, je jednáním v rozporu s dobrými mravy. Dále, že přípis zaslaný žalobci dne [datum], tj. necelé 3 roky před podáním žaloby, nelze považovat za výzvu k plnění, která by odůvodňovala právo žalobce na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému. Ze stejných důvodů měla být zamítnuta žaloba v části, ve které žalobce požaduje úhradu zákonných úroků z prodlení, když se lze domnívat, že žalobce podání žaloby záměrně oddaloval, přičemž zákonné úroky značně převyšují úroky z vkladů u bank.

15. Z uvedených důvodů žalovaný navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně změnil a žalobu zamítl.

16. Žalobce navrhl potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného. Uvedl, že žalovaný nebyl v postavení účastníka kupní smlouvy a ani, jak sám výslovně uvedl v rámci svého účastnického výslechu dne [datum], nebyl oprávněn k uzavření kupní smlouvy se žalobcem jakožto zprostředkovatel. Dále žalobce uvedl, že tvrzené náklady žalovaného nebyly prokázány a žalovanému na ně dle smlouvy nevznikl nárok. Žalobce nadto v řízení před soudem I. stupně v této souvislosti vznesl námitku promlčení k údajným nárokům žalovaného, a to na přesun terasy ve výši [částka] a cestovních výdajů ve výši [částka]. Žalobce odmítl tvrzení žalovaného, že s ním dostatečně před podáním žaloby nekomunikoval. Žalovaný v přípisu ze dne [datum] odmítl důvod vzneseného nároku žalobcem a požadovanou částku výslovně odmítl uhradit. Žalovaný nenaznačil, že by měl zájem o této věci dále s žalobcem mimosoudně jednat.

17. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu I. stupně v rozsahu podaných odvolání, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1, 5 o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

18. Soud I. stupně si pro své rozhodnutí opatřil dostatek důkazů, vyvodil z nich správné skutkové závěry a v návaznosti na to i závěry právní. Důvodně uzavřel, že žalobce prokázal svá žalobní tvrzení o tom, že žalovanému vzniklo na jeho úkor bezdůvodné obohacení, představující nevrácenou blokovací zálohu, které je povinen vydat.

19. Podle § 2445 odst. 1 o. z., smlouvou o zprostředkování se zprostředkovatel zavazuje, že zájemci zprostředkuje uzavření určité smlouvy s třetí osobou, a zájemce se zavazuje zaplatit zprostředkovateli provizi.

20. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

21. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

22. Nejvyšší soud v usnesení sp. zn. [spisová značka] uvedl, že podle ustálené judikatury smluvní pokuta jako jeden z prostředků zajištění závazků je peněžitá částka, kterou je dlužník povinen zaplatit věřiteli v případě, že nesplní svoji smluvní povinnost. Vznik povinnosti zaplatit smluvní pokutu je tedy vázán na porušení povinnosti, kterou na sebe převzal dlužník na základě smlouvy. Soudní praxe dovodila, že není-li smluvní pokuta sjednána pro případ porušení povinnosti, ale pro případ výkonu práva, které dlužníku podle smlouvy (případně podle zákona) náleželo, jde o ujednání neplatné pro rozpor s účelem zákona (posuzováno v režimu [ustanovení pr. předpisu] – srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Nejvyšší soud v řadě svých rozhodnutí posuzoval platnost ujednání, kterým smluvní strany (v konkrétním případě šlo sice o zájemce a zprostředkovatele, avšak dále uvedené závěry lze vztáhnout i na projednávanou věc) zajistily smluvní pokutou splnění povinnosti spjaté se závazkem (zájemce) uzavřít zprostředkovávanou smlouvu, jejímž subjektem nebyl zprostředkovatel. Dovodil, že povinnost uzavřít v rezervační lhůtě smlouvu s třetí osobou je závazkem zavazujícím jen účastníky nepojmenované (rezervační) smlouvy, který nemůže být považován za závazek uzavřít smlouvu ve prospěch třetího, jelikož k tomu nesměřovala vůle účastníků smlouvy, a navíc třetí osoba nebyla stranou rezervační smlouvy a není jí vázána (srov. např. rozsudek ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Nevznikl-li mezi účastníky rezervační smlouvy (hlavní) závazek, jehož splnění měla pokuta zajišťovat, je ujednání o smluvní pokutě neplatné (srov. rozsudky ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], a ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

23. V posuzované věci bylo v řízení prokázáno, že žalobce jako klient a žalovaný jako zprostředkovatel uzavřeli smlouvu, označenou Dohoda o složení blokovací zálohy, která svým obsahem je smlouvou o zprostředkování ve smyslu § 2445 odst. 1 o. z. a ve které se žalovaný zavázal pro žalobce jako zájemce zprostředkovat uzavření kupní smlouvy s vlastníkem (jehož jméno není v dohodě uvedeno) konkrétních nemovitostí v katastrálním území Turkovice u Ondřejova ve smlouvě specifikovaných (viz článek I. Dohody). Z Dohody o složení blokovací zálohy vyplývá, že žalovaný jednal svým jménem jako zprostředkovatel a vlastník nemovitosti pan [příjmení] [příjmení] nebyl smluvní stranou této Dohody o složení blokovací zálohy. Ze smlouvy nevyplývá, že by žalovaný zastupoval vlastníka nemovitosti pana [příjmení] [příjmení]. Žalobce v souladu s článkem II. odst. 2.3. Dohody o složení blokovací zálohy uhradil žalovanému na jeho účet dne [datum] blokovací zálohu ve výši [částka]. Žalobce kupní smlouvu k označeným nemovitostem neuzavřel, neboť mu nebyl poskytnut hypoteční úvěr v dostatečné výši. Vyzval žalovaného k vrácení částky [částka], což žalovaný odmítl s tím, že částku [částka] si ponechal jakožto smluvní pokutu podle článku IV. odst. 4.2. ve spojení s článkem III. odst. 3.2. písmena b) Dohody o složení blokovací zálohy, neboť k uzavření kupní smlouvy nedošlo z důvodu na straně žalobce.

24. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu I. stupně, podle kterého je předmětné ujednání, obsažené v Dohodě o složení blokovací zálohy uzavřené pouze žalobcem a žalovaným, umožňující žalovanému ponechat si blokovací zálohu ve výši [částka] jako smluvní pokutu z důvodu neuzavření kupní smlouvy žalobcem s vlastníkem nemovitostí z důvodů na straně žalobce, neplatné. Povinnost uzavřít kupní smlouvu s vlastníkem nemovitostí, by byla závazkem zavazujícím jen účastníky nepojmenované (rezervační) smlouvy, pokud by byla sjednána, což se nestalo. Povinnost uzavřít kupní smlouvu s vlastníkem nemovitostí nebyla ani obsahem Dohody o složení blokovací zálohy, jejímž účastníkem navíc vlastník nemovitostí nebyl. V posuzovaném případě měla tedy pokuta zajišťovat závazek žalobce vůči vlastníku nemovitostí, který nevznikl. Dále je namístě uzavřít, že žalobci vůči žalovanému závazek, který by mohl porušit, nevznikl. Nemohl mu proto platně vzniknout ani nárok na úhradu smluvní pokuty [částka]. Pokud tuto částku žalovaný bez právního důvodu zadržuje, dochází tím ke vzniku bezdůvodného obohacení na jeho straně a žalovaný je povinen je žalobci vydat.

25. Odvolací soud nepovažuje námitky žalovaného uvedené v odvolání za relevantní. Z obsahu Dohody o složení blokovací zálohy ze dne [datum] je zřejmé, že byla uzavřena žalobcem, který je označen jako klient, a žalovaným, zde označeným jako zprostředkovatel. [příjmení] nemovitosti pan [příjmení] [příjmení] podle obsahu Dohody jednoznačně nebyl účastníkem této smlouvy a ze žádného ustanovení této Dohody nevyplývá, že by žalovaný jednal jménem vlastníka pana [příjmení] při jejím uzavření. Podle závěru odvolacího soudu soud I. stupně správně dohodu posoudil jako zčásti smlouvu o zprostředkování ve smyslu [ustanovení pr. předpisu], a zčásti jako dohodu o povinnosti žalobce uhradit blokovací zálohu, jejíž součástí je i ujednání stran o vzniku nároku žalovaného na případnou úhradu smluvní pokuty. Z uvedeného je zřejmé, že výslech navrhovaného svědka pana [příjmení], který měl vypovídat k tomu, že zmocnil žalovaného ke všem úkonům směřujícím k uzavření kupních smluv, nemohl zvrátit závěry soudu I. stupně v souvislosti s posouzením Dohody o složení blokovací zálohy, a to s ohledem na její jednoznačný obsah. Z textu Dohody o složení blokovací zálohy nelze dovodit, že by dohodu uzavřel vlastník nemovitosti zastoupený žalovaným.

26. Soud I. stupně rovněž důvodně odmítl zápočet provedený žalovaným co do částky [částka], tj. nákladů žalovaného vzniklých v souvislosti s cestami z bydliště žalovaného na prohlídku předmětné jednotky s žalobcem. Tento nárok žalovanému nepřísluší, jak vyplývá z článku II [číslo] Dohody o složení blokovací zálohy, kde je výslovně uvedeno, že kromě provize nenáleží zprostředkovateli náhrada nákladů související se zprostředkováním uzavření kupní smlouvy.

27. Žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalovaného podáním ze dne [datum] k vrácení částky [částka]. Žalobce ve výzvě uvedl důvody pro vrácení částky [částka] a lhůtu 10 dnů od doručení výzvy k výplatě této částky. Žalovaného upozornil na možnost soudního vymáhání nároku a výslovně uvedl, že se jedná o předžalobní výzvu podle § 142a o. s. ř. Žalovaný plnění odmítl. Z uvedeného je zřejmé, že námitky žalovaného ohledně jednání žalobce v rozporu s dobrými mravy, nejsou relevantní. Žalobce řádně vyzval žalovaného k vrácení bezdůvodného obohacení, stanovil mu lhůtu a upozornil ho na možnost projednání věci soudem. Podání žaloby k soudu před uplynutím promlčecí doby nelze hodnotit jako jednání žalobce v rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 6 o. z. Žalovaný nárok žalobce odmítal jak před podáním žaloby, tak i nyní.

28. Odvolací soud na základě shora uvedených skutečností neshledal odvolací námitky žalovaného důvodné, proto rozsudek soudu I. stupně podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil včetně správného výroku o nákladech řízení.

29. Podle § 142 odst. 1 ve spojení s [ustanovení pr. předpisu] odvolací soud rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit procesně úspěšnému žalobci náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši [částka], a to odměnu za 2 úkony á [částka] podle § 7, [ustanovení pr. předpisu], 2 režijní paušály po [částka] podle § 13 odst. 4 téže vyhlášky, a DPH ve výši 21 % v částce [částka].