o zaplacení [částka] s příslušenstvím, k odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.); uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.) a uložil žalované povinnost nahradit žalobci náklady soudního řízení ve výši [částka] k rukám právního zástupce žalobce do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III.).

2. Soud I. stupně tak rozhodl o žalobě ze dne [datum], jíž se žalobce domáhá proti žalované zaplacení částky [částka] spolu s příslušenstvím z titulu smlouvy o dílo (dále jen„ smlouva“) uzavřené se žalovanou dne [datum], jejímž předmětem bylo provedení oprav toalet (muži, ženy) ve třetím patře budovy [ulice a číslo], [PSČ] [obec] v rozsahu dle položkového rozpočtu v příloze smlouvy. Celková cena za dílo byla stanovena na [částka] včetně DPH. Svůj nárok žalobce odůvodnil tím, že ačkoliv nebyl schopen realizovat dílo včas, nedokončil jej a žalovaná odstoupila od smlouvy dne [datum], přesto plnil částečně dle zápisů ve stavebním deníku. Práce žalobce zahájil dne [datum] a ukončil dne [datum]. Žalovaná akceptovala zpoždění termínu provedení oproti sjednanému ze smlouvy, tj. [datum] a současně dne [datum] schválila dle zápisu ve stavebním deníku vystavení faktury, kterou žalobce stejného dne pod číslem [rok] vystavil na částku [částka] se splatností do [datum] (dále též„ faktura“). Žalovaná za provedené práce a použití materiál ničeho nezaplatila, přesto, že vystavení faktury schválila, svůj podpis do stavebního deníku k tomu připojila [jméno] [příjmení] za žalovanou jako vedoucí manažer hospodářské správy a dle smlouvy jako kontrolor díla a osoba, která s žalobcem celou dobu komunikovala. Faktura byla dne [datum] předána žalované, která následně dne [datum] zpochybnila, že by práce dle faktury byly provedeny a pokud ano, tak částečně a nekvalitně. Plnit na fakturu odmítla žalovaná i dne [datum], kdy reagovala na předžalobní výzvu žalobce ze dne [datum]. Žalobce měl za to, že smlouva byla řádně uzavřena, on dle ní částečně plnil a pokud žalovaná odstoupila od smlouvy, učinila tak ve zbytku plnění. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka] jako paušální náhrady nákladů na uplatnění pohledávky.

3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, neboť žalobce neprokázal skutečné provedení účtovaných prací v tvrzeném rozsahu a kvalitě. Žalobcem provedené práce do odstoupení od smlouvy byly zanedbatelného rozsahu, naprosto neodpovídaly rozsahu prací, tvrzeném žalobcem a vykazovaly vady a nedodělky v takové míře, že musely být de facto odstraněny a dílo muselo být provedeno znovu, jiným subjektem. Žalovaná se marně snažila žalobce přimět k účasti na kontrolních dnech, konkrétně dne [datum], [datum] a [datum], kdy žalobce se těchto kontrolních dnů odmítal účastnit a na výzvy žalované nereagoval. Žalované tudíž nezbývalo než odstoupit od smlouvy [datum]. Žalovaná sporovala, že by akceptovala zpoždění termínu plnění. Skutečnost, že žalovaná souhlasila s vystavením zálohové faktury, neměla žádnou spojitost s dosud realizovanými pracemi, žalovaná se s žalobcem v rámci smluvního vztahu dohodla pouze na možnosti vystavení zálohové faktury bez ohledu na provedené práce. Žalovaná po vystavení faktury dne [datum] vyzývala žalobce ke kontrolním dnům, k pokračování v realizaci díla a hlavně k odstranění vad – nedokončené rozvody ÚT dle požadavku, nelze napojit radiátory, nedokončený podklad pro obklad a dlažbu (nedokončené bourací práce, nezakryté potrubí vody a odpadu, nedokončená úprava zdí pro obklad, nejsou opravené zdi po výměně rozvodů vody a kanalizace – např. [anonymizováno] ženy atd.) atd. V rámci procesní obrany uplatnila žalovaná kompenzační námitku a nárokovala po žalobci náhradu škody a smluvní pokutu v celkové částce [částka].

4. Soud I. stupně učinil jednotlivá skutková zjištění, jak podrobně popsáno v odstavcích 4 až 19 odůvodnění napadeného rozsudku. Na jejich základě vzal za prokázané, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o dílo podle § 2586 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), jejímž předmětem byla rekonstrukce toalet v určeném prostoru užívaném žalovanou jako nájemcem. Cena ve výši [částka] bez DPH byla stanovena jako maximální se zahrnutím případných víceprací a skutečné spotřeby materiálu do maximální výše položkového rozpočtu. Úhrada ceny za dílo byla rozložena do dvou etap, kdy vyúčtování první etapy předpokládalo dokončení prací před montáží dlažby a obkladů a odsouhlasení stavebního dozoru, vyúčtování druhé etapy bylo sjednáno po dokončení celého díla a odsouhlasení stavebním dozorem. Splatnost cen byla explicitně vymíněna i v případě, že dílo vykazuje drobné vady a nedodělky specifikované v zápise o předání a převzetí, které nebrání jeho použití. Žalobce jako zhotovitel postupoval při provádění díla dle § 2592 o. z. samostatně a volil vlastní technologické postupy v rámci limitů žalované. Pokud byly postupy žalobce žalovanou zpochybňovány, dělo se tak až po splatnosti faktury na částku odpovídající žalované částce, tedy v prodlení žalované s úhradou ceny díla dle první etapy, kdy problematičnost v postupu rovnání zdí nebyla od počátku provádění díla jakkoli popsána ve stavebním deníku a v záznamech z kontrolních dnů. Soud I. stupně dále konstatoval, že pokud nyní svědci participující na akci rekonstrukce jako osoby povolané ke kontrole provádění díla tvrdí, že toto bylo namítáno od počátku, je jen chybou kladenou k tíži žalované, že toto nebylo v rámci kontrolních dnů diskutováno, či zaznamenáno. Pokud byly vytýkány jiné vady jako prasklá přívodní trubka k topení či vadné usazení zárubní, tak tyto vady žalobce nezpochybňuje a jsou právě uvedeny ve stavebním deníku a jejich genezi svědci a současně zedník a instalatér (svědkové [anonymizováno], [příjmení]) ve shodě popisují a vysvětlují, že trubka praskla vlivem požadavku na přesazení trubek nově do podlahy nikoli do zdi a zárubně, že nebyly kompatibilní s obklady vlivem vlastního dodání obkladů žalovanou a rozměrovou nekompatibilitou se zárubněmi dodanými žalobcem. Tyto vady vedené ve stavebním deníku byly nesporné, byly žalobcem řešeny, včetně opravy usazení [anonymizováno], oproti vadnému srovnání zdí, které bylo namítáno až v prodlení žalované s úhradou faktury v řízení před soudem I. stupně. Dne [datum] je na kontrolním dni konstatováno„ částečné srovnání zdí“ a současně schváleno vyúčtování materiálu pro zálohu s možností vystavení zálohové faktury. Toto bylo odsouhlaseno oproti podpisu svědkyní [příjmení], smlouvou pověřenou ke kontrole průběhu prací na díle, [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], rovněž osobami, které záznam podepisovaly za stavební dozor. Žalobce byl tudíž oprávněn vyúčtovat cenu díla dle smlouvy v rámci první etapy a především dle schválených položek rozpočtu, které byly provedeny i s cenou za použitý materiál. [příjmení] žalované, že měl být účtován pouze materiál po schválení, nevyplývá ze smlouvy ani z žádné jiné prokázané dohody. Schválení navíc mělo být podle svědkyně [příjmení] realizováno tak, že stavební dozor za vlastníka budovy pohledem na provedené práce zjistí, kolik pytlů materiálu bylo spotřebováno. Soud I. stupně tento postup hodnotil jako nepřípustný obecně, natož konkrétně, kdy svědci za stavební dozor buď vůbec nevěděli, že mají materiál kontrolovat (svědek [příjmení] [příjmení]), jak se má kontrolovat, nebo co znamenají zápisy materiálu ve stavebním deníku, případně že by věděli o dodání materiálu žalovanou (svědek [příjmení] [příjmení]). S ohledem na neexistenci konkrétní dohody o schvalování použitého materiálu žalobce nakupoval materiál, jeho dovoz na stavbu zaznamenával do stavebního deníku, včetně kontroly materiálu stavebním dozorem dne [datum], ačkoli byl zřejmě pouze formální a na základě odsouhlasení ze dne [datum] vyúčtoval ve faktuře č. [rok]. Takto byly účtovány položky z rozpočtu dle smlouvy v plné výši jako například – bourací a demontážní práce, odvoz odpadu, doprava a přenos materiálu, srovnání podkladu pod obklad a dlažbu, či zazdění modulů [anonymizováno], oprava zdiva po instalacích, tedy položky, které byly provedeny, jak vyplynulo z výslechu svědků i stavebního deníku. Ve faktuře nebyly účtovány položky – bourání kabinek toalet, zdění příček, obkladačské práce, tedy položky, které nebyly provedeny vůbec, nebo částečně (obklady), jak opět vyplynulo z výslechu svědků a stavebního deníku. Z materiálu dle rozpočtu smlouvy účtoval žalobce použité zárubně a následně [anonymizována čtyři slova], stěrku a betonový potěr znovu dle rozpočtu avšak v množství nedosahující u jednotlivých složek materiálu ani poloviny předpokládaného maximálního množství, když o dovozu materiálu na stavbu svědčí záznamy stavebního deníku i doklady o nákupu žalobcem. Faktura byla předána žalobcem dne [datum] na sekretariát žalované, což bylo zaznamenáno ve stavebním deníku, přičemž o doručení faktury není sporu. V době 14-denní splatnosti faktury žalobce pokračoval v provádění díla, kdy k [datum] ve stavebním deníku konstatuje, že objednatel nedodal vizualizaci obkladů a kladecí plán. Žalovaná v době splatnosti faktury č. [rok] neuhradila účtovanou částku [částka] bez DPH, ačkoli tak podle smlouvy učinit měla, neboť souhlasila s vystavením zálohové faktury i přes poznámku o částečném srovnání zdí a s tvrzenými nedostatky díla v průběhu jeho provádění, neboť to bylo stranami výslovně ve smlouvě sjednáno, kdy nesedící zárubně, prasklá přívodní trubka k topení a usazení [anonymizováno] modulů bylo žalobcem řešeno v rámci pokračující realizace. Žalobce [datum] přesně po splatnosti faktury č. [rok] přerušil rekonstrukci a tentýž den navrhl žalované prostřednictvím e-mailu svědkyni [příjmení] ukončení Smlouvy v důsledku, že žalovaná se dne [datum] ocitla v prodlení s úhradou faktury. Žalovaná tudíž nemohla důvodně namítat prodlení žalobce s odevzdáním díla, či odstraněním vad, když do této doby tak nečinila a stranami byly jednoznačně sjednány podmínky pro vyúčtování průběžné ceny díla, tedy dokončení prací před montáží dlažby a obkladů a odsouhlasení stavebního dozoru. Tyto podmínky byly splněny, jak dokládá záznam ve stavebním deníku a pokud je v něm při kontrolním dnu [datum] uvedeno„ částečné srovnání zdí“, tak i přes tento fakt svědkyně [příjmení] s ostatním stavebním dozorem souhlasila s vystavením zálohové faktury. Stejně jako bylo v průběhu provádění díla konkludentně žalovanou přijato, že termín dokončení díla sjednaný ve Smlouvě k [datum] nebude dodržen. Kontrolní den právě k datu [datum] žádný záznam o prodlení žalobce neobsahuje. Ačkoli žalovaná trvala na pokračování v provádění díla žalobcem, vyzývala jej opakovaně k účasti na kontrolních dnech počínaje [datum], činila tak v prodlení s vlastním plněním závazku ze smlouvy, přičemž žalobce v nejistotě s úhradou protiplnění již neměl zájem v pokračování prací a vynakládání dalšího materiálu. Způsob jakým si účastníci v počátku sjednali vzájemná práva a povinnosti ve smlouvě je výraz jejich autonomie, měli možnost volně svůj smluvní vztah upravit. Pokud bylo počínaje prodlením žalované namítáno, že žalobce od počátku prováděl rekonstrukci vadně, kdy v zásadě„ bylo všechno špatně“, mělo to být od počátku adekvátně řešeno a stavební dozor a účast na kontrolních dnech neměla být pouze formalita smlouvy. Žalobci byl pro vyúčtování k dispozici smlouvou schválený položkový rozpočet prací a materiálu, kdy záznamy stavebního deníku i výpovědi svědků prokázaly, že položky byly žalobcem účtovány oprávněně bez ohledu na zjištěné vady v průběhu realizace, které až v prodlení samotné žalované nemohou vykazovat podstatné porušení smlouvy značící důvodné odstoupení od smlouvy.

5. Soud I. stupně vyhodnotil odstoupení od smlouvy ze dne [datum] žalovanou jako nedůvodné, fakticky jde o zánik závazku dohodou stran, kdy žalovaná (ačkoli s odstupem) přijala návrh žalobce na ukončení smlouvy ze dne [datum], a to k okamžiku dokončení první etapy dle smlouvy, neboť další etapa nebyla žalobcem realizována a pokud tak částečně, avšak nebyla žalobcem účtována. Dílo bylo ve smyslu [číslo] o. z. dílčím způsobem provedeno a závazek částečně splněn dle první etapy smlouvy. Žalovanou bylo částečné dílo fakticky převzato dne [datum] a ta je povinna zaplatit žalobci dílčí úhradu kupní ceny, která představuje 2/3 celkové ceny za dílo. I v případě platného odstoupení by toto bylo vztáhnuto podle § 2004 odst. 2 o. z. opět k druhé etapě smlouvy, tedy k nesplněnému zbytku plnění a důsledky by byl pro žalovanou stejné, tj. byla by povinna uhradit provedené práce a materiál první etapy bez ohledu na své jiné nároky z vadného plnění, či náhradu škody. Pokud šlo o kompenzační námitky žalované, nebylo možné je v řízení před soudem I. stupně započítat, neboť se jedná o pohledávky neurčité a nejisté a prokazování jejich způsobilosti by přesáhlo rámec soudního řízení analyzujícího závazek ze smlouvy, proto žalobě vyhověl. O příslušenství rozhodl dle § 1970 o. z. S odkazem na [ustanovení pr. předpisu] vyhověl i ohledně částky [částka] O náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř.

6. Proti tomuto rozsudku žalovaná podala v zákonné lhůtě odvolání. Namítla, že smlouva ze dne [datum] byla koncipována tak, že žalobci vzniká nárok na zaplacení ceny díla jeho úplným provedením. To dokládá i chování smluvních stran, kdy žalobce neměl potřebu žalované formálně nic předávat, tedy ani část díla, a žalovaná po něm žádné předání části díla nevyžadovala. Žalobci žádný nárok na zaplacení díla nevznikl. Povaha závazku ani účelu smlouvy v žádném případě neumožňovala částečné plnění. Ve smlouvě byly dohodnuty pouze platební podmínky vázané na určité milníky, v podstatě s možností zálohových plateb. V žádném případě nebylo ve smlouvě stanoveno přejímání díla po částech. I v případě, že by přejímání díla po částech bylo možné, žalovaná uvedla, že by žalobce neměl ani v takovém případě nárok na úhradu části díla. Předání a převzetí části díla by muselo naplnit smluvní a zákonné podmínky. Předání a převzetí části díla by muselo analogicky naplnit podmínky pro předání a převzetí celého díla. Jde především o aktivní činnost zhotovitele – žalobce, který je pro řádné předání povinen podle § 2604 o. z. předvést, že dílo je způsobilé sloužit svému účelu. Pokud by odvolací soud dovodil (oproti podmínce stanovené v článku 5 bodu 5. 3 smlouvy), že formální předávací protokol/zápis o předání a převzetí v konkrétním případě potřeba nebyl, muselo by být tím spíše jednoznačně prokázáno, že obě smluvní strany měly zcela jasno v tom, že se při kontrolním dnu konaném [datum] odehrává právě předání a převzetí konkrétního díla. Pro vznik nároku na zaplacení odměny za část díla odpovídající 1. etapě by žalobce musel kumulativně splnit následující smluvní a zákonné podmínky, a to: A/ žalobce by musel řádně dokončit„ 1. etapu“ –„ práce před montáží dlažby a obkladů“ s tím, že jsou eventuálně tolerovány drobné vady a nedodělky, B/ žalobce by musel podle článku 9 bodu 9. 9. smlouvy formálně vyzvat žalovanou k převzetí části díla odpovídající příslušné etapě, C/ část díla odpovídající příslušné etapě by musela být podle čl. 5 bodu 5. 3 písm. a) smlouvy schválena stavebním dozorem, a to na základě sepsaného zápisu o převzetí části díla (předávacího protokolu), jak je rovněž uvedeno v článku 5 bodu 5. 3. Žalobce musel v rámci„ 1. etapy“ řádně dokončit následující práce dohodnuté s žalovanou na základě položkového rozpočtu smlouvy, a to: 1/ bourací a demontážní práce – zejména demontáž a likvidace stávajících zařizovacích předmětů, vybourání stávajících obkladů a dlažby včetně odstranění stávající omítky (na cihlu), vybourání zárubní; 2/ instalatérské práce – zejména vodoinstalace a kanalizace; 3/ zazdění modulů [anonymizováno] a zárubní – montáž a zazdění vestavených [anonymizováno] modulů, montáž zárubní as tím, že musí mít takovou velikost, aby se pod ně vešel obklad; 4/ opravy zdiva a podlah po instalacích; 5/ srovnání podkladu pod obklad a dlažbu – srovnání zdiva a podlahy (včetně stěrky a lepidla), tak by obklady a dlažby byly v rovině a nebyly pod nimi žádné dutiny (z důvodu další instalace a zabránění jejich poškození), 6/ odvoz a likvidace odpadu. Ze stavebního deníku ani z výpovědí svědků (svědkové [anonymizováno], [příjmení], [příjmení], [příjmení], [příjmení]) nelze dovodit, že by„ 1. etapa“ byla řádně dokončena a rovněž předána. Nebyl sepsán zápis o předání a převzetí části díla (předávací protokol). Ani ve stavebním deníku není jediná zmínka o tom, že by se dne [datum] mělo jednat o předání a převzetí díla. Svědecké výpovědi rovněž neprokázaly, že by se snad dne [datum] odehrávalo předání a převzetí díla. Žalovaná měla rovněž výhrady k tomu, jakým způsobem bylo vedeno soudní řízení u soudu I. stupně. Tvrdila a prokazovala, že práce, které žalobce prováděl, byly bez významu, vadné, nebo že vůbec nebyly provedeny, předložila na podporu svých tvrzení fotografie vadného díla 1 – 41 a videa vadného díla, které byly pořízeny po ukončení prací žalobce dne [datum], resp. [datum] Tyto fotografie a videa předkládá i odvolacímu soudu s tím, že soud I. stupně tyto důkazy nesprávně vyhodnotil. Odmítá názor soudu I. stupně, že dílo bylo ve smyslu § 2606 o. z. částečně provedeno a předáno. Neztotožňuje ani s právním závěrem týkajícím se odstoupení od smlouvy. Již jen z toho důvodu, že žalovaná nesouhlasila s finančním vyrovnáním, nemohlo v žádném případě dojít k uzavření dohody o předčasném ukončení smlouvy o dílo. Za naprosto chybný právní závěr soudu I. stupně považuje závěr, že v průběhu provádění díla bylo žalovanou konkludentně akceptováno nedodržení termínu dokončení díla žalobcem, sjednaného ve smlouvě ke dni [datum]. Zpochybňuje závěr soudu ohledně oprávnění žalobce přerušit rekonstrukci ke dni [datum]. Nezavdala jedinou příčinu k obavám, že v případě řádného dokončení díla nezaplatí. Nesouhlasí s právním názorem soudu týkající se neurčitosti ustanovení o smluvní pokutě stanovené v čl. 11 bodu 11. 1 smlouvy a vztahu této smluvní pokuty se soudem tvrzeným prodlením žalované. Neztotožňuje se ani se závěry soudu I. stupně týkajícími se kompenzační námitky vznesené žalovanou v rámci vyjádření k žalobě ze dne [datum]. V případě pohledávek namítaných k započtení se nemohlo jednat o pohledávky nejisté a z toho důvodu k započtení nezpůsobilé. Žalobce pohledávku na náhradu škody spočívající ve vynaložení nákladů na pořízení nového materiálu v celkové výši [částka] vůbec nezpochybnil. U ostatních pohledávek, pokud byly vůbec zpochybněny, nebylo toto zpochybnění podloženo relevantními důvody. Navrhla, aby odvolací soud změnil napadený rozsudek tak, že se žaloba zamítá případně, aby jej zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.

7. Žalobce ve svém vyjádření k podanému odvolání navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně jako věcně správný potvrdil a přiznal žalobci náhradu nákladů odvolacího řízení. Žalobce primárně nesouhlasí se závěrem, že mu nemohl vzniknout nárok na úhradu části ceny za dokončení díla – 1. etapu. K tomu lze odkázat na znění 5. 3 smlouvy. Pokud by mělo být ujednáno hrazení za celé dílo, toto ujednání by se ve zmíněném ustanovení odrazilo, což se nestalo. Smlouvu připravovala žalovaná. Pokud tvrdí, že dílo mělo být převzato a uhrazeno jako celek, nelze pochopit, proč se tomu odpovídající ustanovení ve smlouvě neobjevilo. Vadnost plnění díla se žalovaná snažila a nadále snaží prokázat poukazem na fotografie a videozáznamy a výpovědi svědků [příjmení], [příjmení] a [příjmení]. Co se týče záznamů, soud I. stupně je správně k argumentu žalobce posoudil jako nedostatečné, když v rozsudku uvedl, že není známo, kdy tyto byly pořízeny, výslovně k fotografiím pak zmínil, že na nich není zobrazena celá vodováha, kterou má být prokazována nerovnost obkladů. Žalobce tyto důkazy zpochybňoval. S ohledem na provedenou koncentraci řízení podle § 118b odst. 1 o. s. ř. žalovaná nemůže odvolacímu soudu k důkazu nově předkládat rozebírané fotografie a videozáznamy včetně metadat. Žalobce proto souhlasí se soudem I. stupně, že žalovanou předložené záznamy neprokazují ničeho o vadách díla. Žalobce nesouhlasí s výtkami žalované týkající se zápisu ve stavebním deníku. Žádné z vad díla, které nyní žalovaná žalobci vytýká, nebyly žalovanou ve stavebním deníku popsány. Vady díla začala žalovaná namítat až po datu splatnosti faktury č. [rok] ze dne [datum]. Pokud skutečně žalobce podle 9. 9. smlouvy porušil, takové porušení nemůže mít za následek nedokončení 1. etapy díla a nemožnost žalobce požadovat za to dílčí úhradu ceny. Takové následky porušení povinnosti žalobce totiž smlouva ani právní předpisy neobsahují. Žalobce dokončil 1. etapu díla s vědomím a za přítomnosti žalované – viz podpisy zástupců žalované dne [datum] ve stavebním deníku. Formální vyzvání k převzetí 1. etapy díla ve smyslu ust. 9.9. smlouvy nebylo třeba, resp. logicky k němu muselo dojít minimálně ústně, když se dne [datum] na staveništi zástupci žalované nacházeli. Ust. 5. 3 písm. a) smlouvy nevyžaduje, aby souhlas stavebního dozoru s dokončením etapy byl ve formě předávacího protokolu. Mohl tedy být učiněn i ústně, samozřejmě i konkludentně. V rozebíraném případě se tak stalo podpisem osob stavebního dozoru do stavebního deníku dne [datum], kterým byla mj. stvrzena možnost žalobce vystavit fakturu č. [rok] ze dne [datum]. Žalobce považuje důkazy (daňové doklady prokazující koupi a úhradu materiálu, objednávku žalované) za dostatečné k prokázání, že 1. etapa díla byla dokončena.

8. Odvolací soud z podnětu podaného odvolání přezkoumal podle § 212 a § 212a o. s. ř. napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vyhlášení předcházelo, a podané odvolání neshledal opodstatněným.

9. Podle § 2586 odst. 1 o. z. smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

10. Podle § 2593 o. z. objednatel má právo kontrolovat provádění díla. Zjistí-li, že zhotovitel porušuje svou povinnost, může požadovat, aby zhotovitel zajistil nápravu a prováděl dílo řádným způsobem. Neučiní-li tak zhotovitel ani v přiměřené době, může objednatel odstoupit od smlouvy, vedl-li by postup zhotovitele nepochybně k podstatnému porušení smlouvy.

11. Podle § 2606 o. z. provádí-li se dílo postupně a lze-li jednotlivé stupně odlišit, může být předáno a převzato i po částech.

12. Podle § 2004 odst. 2 o. z. plní-li dlužník zčásti, může věřitel od smlouvy odstoupit jen ohledně nesplněného zbytku plnění. Nemá-li však částečné plnění pro věřitele význam, může věřitel od smlouvy odstoupit ohledně celého plnění.

13. Podle § 2002 odst. 1 o. z. poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.

14. Podle § 1987 o. z. k započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem. Pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.

15. Soud I. stupně si pro své rozhodnutí opatřil správná a postačující skutková zjištění, která pečlivě v souladu s § 132 o. s. ř. hodnotil jednotlivě i ve vzájemných souvislostech, a věc posoudil správně i po stránce právní. Odvolací soud se se skutkovými i právními závěry soudu I. stupně ztotožňuje a plně na ně odkazuje. Z obsahu spisu je zřejmé, že mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva o dílo podle § 2586 odst. 1 a násl. o. z., kdy předmětem díla bylo provedení opravy toalet ve III. patře, budovy [ulice a číslo], [obec a číslo] v sídle objednatele, tj. žalované. Úhrada ceny za dílo byla rozložena do dvou etap, čemuž odpovídá i textace čl. 5 3 smlouvy, kdy vyúčtování první etapy předpokládalo dokončení prací před montáží dlažby a obkladů a odsouhlasení stavebního dozoru, vyúčtování druhé etapy bylo sjednáno do dokončení celého díla a odsouhlasení stavebním dozorem. Průběh provádění díla, tj. oprava předmětných toalet se i z hlediska termínu dokončení díla uvedeného ve smlouvě ([datum] – [datum]), a v neposlední řadě vytýkaných vad prováděných prací ukázal být problematický především z důvodu nerovnosti zdí v místě provádění díla (viz např. svědecká výpověď pana [příjmení] nebo paní [příjmení] před soudem I. stupně). Zhotovitel, tj. žalobce zvolil pro srovnání zdí postup spočívající v odstranění původních obkladů a srovnáním zdí do roviny lepidlem na obklady tzv. na buchty. Provádění díla bylo průběžně na kontrolních dnech kontrolováno ze strany žalované, a to prostřednictvím paní [příjmení] (zaměstnankyně žalované), smlouvou pověřené ke kontrole průběhu prací na díle, pana [příjmení] (zaměstnanec vlastníka budovy), pana [příjmení] (zmocněn vlastníkem budovy ke kontrole díla) za přítomnosti žalobce, o čemž byly vyhotovovány stručné zápisy do stavebního deníku žalobce, které byly následně všemi zúčastněnými podepisovány, tj. odsouhlaseny. Dne [datum] bylo na kontrolním dni konstatováno částečné srovnání zdí a současně schváleno vyúčtování materiálu pro zálohu s možností vystavení zálohové faktury. Tento zápis ve stavebním deníku byl odsouhlasen proti podpisu paní [příjmení] a panem [příjmení] a [příjmení].

16. Zcela zásadní pro posouzení celého případu bylo, zda dílo a smluvní podmínky umožňovaly částečné předání díla podle § 2606 o. z. a zda dne [datum] k tomuto částečnému předání díla skutečně i po formální stránce došlo. Jednotlivé stupně díla bylo možné v přezkoumávaném případě odlišit (první etapa – dokončení prací před montáží dlažby a obkladů a odsouhlasení stavebního dozoru, druhá etapa – do dokončení díla) a bylo-li možné jednotlivé stupně odlišit, bylo možné je i po částech předat (viz znění § 2606 o. z.). Bod 5. 3. smlouvy sice odkazuje na tzv. zápis o předání a převzetí díla, nicméně není specifikováno, jakou formu má takový protokol o předání, jak jej žalovaná označuje v odvolání, mít. Mohlo mít tedy i formu zápisu ve stavebním deníku dne [datum]. Ostatně toto umožňuje i vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb (viz příloha 16, písm. B, bod 2 písm. a) vyhlášky). Na základě předloženého spisu a provedených důkazů před soudem I. stupně odvolací soud dospěl ke stejnému závěru jako soud I. stupně, tedy že k částečnému plnění dle smlouvy skutečně došlo a dne [datum] došlo i k částečnému předání díla žalované. Jak uvedl soud I. stupně, způsob jakým si účastníci v počátku sjednali vzájemná práva a povinnosti ve smlouvě je výraz jen jejich autonomie, měli možnost volně svůj smluvní vztah upravit.

17. Pokud jde o zápisy ve stavebním deníku, odvolací soud upozorňuje na znění § 157 odst. 2 zákona č. 83/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), podle něhož je stavební deník nebo jednoduchý záznam o stavbě povinen vést zhotovitel stavby, u stavby prováděné svépomocí stavebník. Záznamy do nich jsou oprávněni provádět stavebník, stavbyvedoucí, osoba vykonávající stavební dozor, osoba provádějící kontrolní prohlídku stavby a osoba odpovídající za provádění vybraných zeměměřických prací. Záznamy jsou dále oprávněny provádět osoby vykonávající technický dozor stavebníka a autorský dozor, jsou-li takové dozory zřízeny, koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, působí-li na staveništi, autorizovaný inspektor u stavby, pro jejíž provedení vydal certifikát podle § 117, a další osoby oprávněné plnit úkoly správního dozoru podle zvláštních právních předpisů. Vypovídali-li tedy svědci shodně ([příjmení], [příjmení], [příjmení]), že se na zápisech ve stavebním deníku vůbec nepodíleli, protože je vedl pouze žalobce, ač měli kontrolní prohlídku stavby provádět (ať již na základě smlouvy či pověření vlastníka budovy, kde rekonstrukce probíhala), jde to k tíži žalované. Na tom nemohou nic změnit ani žalovanou předložené fotografie dokumentující stavbu, které žalovaná předkládala již v koncentrační lhůtě podle § 118b odst. 1 o. s. ř. před soudem I. stupně.

18. Dne [datum] v návaznosti na provedenou kontrolu žalobce vystavil fakturu č. [rok] s datem splatnosti [datum], v níž žalované fakturoval za dílčí plnění za opravu [anonymizováno] ve třetím patře, [ulice a číslo] podle smlouvy o dílo ze dne [datum], celkem na žalovanou částku [částka], která zahrnovala jak použitý materiál (např. zdící malta, [anonymizována dvě slova], samonivelační stěrka aj.), tak i žalobcem provedené práce (např. bourací a demontážní práce, odvoz odpadu, manipulace s odpadem atd.). Ve vystavené faktuře, a v tomto závěru se odvolací soud shoduje se závěry soudu I. stupně, nebyly vyúčtovány položky, včetně žalobcem provedených prací, které by, jak vyplynulo z dokazování před soudem I. stupně, nebyly vůbec použity a provedeny (viz výslechy svědků [příjmení], [příjmení], [příjmení]), nadto vystavení faktury bylo odsouhlaseno dne [datum] při kontrolním dni na místě prováděného díla. Fakturaci ceny za dílo po provedení tzv. první etapy díla, před montáží dlažby a obkladů i přes nedostatky (vady, nedodělky) díla umožnoval i čl. 5 3 smlouvy. I z tohoto pohledu je odvolací námitka žalované, že z chování smluvních stran i ze samotné smlouvy vyplývalo, že žalobci vzniká nárok na zaplacení ceny díla jeho úplným provedením, nedůvodná. Pakliže žalovaná zálohovou fakturu neuhradila ani v poslední den splatnosti, tj. dne [datum], ocitla se v prodlení s vlastním plněním závazku. Žalobce v nejistotě s úhradou protiplnění již pochopitelně neměl zájem v pokračování prací a vynakládání dalšího materiálu.

19. V tomto případě soud I. stupně dospěl k závěru, že oprávněné vyúčtované položky ve faktuře [rok] bez ohledu na zjištěné vady průběhu realizace nemohou až v prodlení samotné žalované vykazovat podstatné porušení smlouvy značící důvodné odstoupení od smlouvy. Podle § 2593 o. z. zjistí-li objednatel při kontrole provádění díla, že dílo je prováděno v rozporu s povinnostmi zhotovitele, má právo požadovat zajištění nápravy prováděním díla zhotovitelem řádně. K tomu stanoví zhotoviteli přiměřenou lhůtu. Nezajistí-li zhotovitel ani v této přiměřené době sjednání nápravy, může objednatel od smlouvy odstoupit, vedl-li by postup zhotovitele nepochybně k podstatnému porušení smlouvy. Podstatné porušení smlouvy je přitom takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není (§ 2002). Dospěl-li soud I. stupně po provedeném dokazování k závěru, že ke dni [datum], kdy žalobce přerušil veškeré práce na díle, a žalovaná byla v prodlení s placením faktury ze dne [datum], došlo konkludentně k ukončení smlouvy, pak tento závěr odvolací soud aprobuje.

20. Jak přitom soud I. stupně správně podotkl i v případě, jednalo-li by se o platné odstoupení od smlouvy, byly by důsledky pro žalovanou naprosto stejné. V obecném ustanovení § 2004 odst. 2 o. z., které upravuje odstoupení od smlouvy, zákonodárce výslovně zakotvil možnost věřitele v případě, že dlužník plnil zčásti, odstoupit pouze od nesplněného zbytku plnění. V případě již proběhnuvšího částečného plnění (které je věřitel podle § 1930 odst. 2 o. z. povinen přijmout) může věřitel od smlouvy odstoupit jen ohledně nesplněného zbytku plnění. Účinky odstoupení se tedy mohou týkat pouze té části závazku, která ještě splněním nezanikla a fakticky se tedy o zrušení ex tunc, tj. od počátku jednat nebude (srov. [příjmení], [jméno]. Občanský zákoník: komentář. Praha: C.H. Beck, 2015. [příjmení] komentáře. str. [číslo], nebo důvodovou zprávu k o. z.). Tento závěr je použitelný i v případě aplikace § 2593 o. z. (blíže viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

21. Jde-li o kompenzační námitku, kterou žalovaná uplatnila v rámci procesní obrany, na celkovou částku [částka], sestávající z nároku na zaplacení smluvní pokuty ve výši [částka] podle čl. 11, bod [číslo] smlouvy za prodlení žalobce s realizací díla, počítaného od [datum] do odstoupení žalovaného od smlouvy dne [datum], nároku na náhradu škody ve výši [částka] a nákladů na právní služby poskytnuté před zahájením soudního řízení ve výši [částka], pak soud I. stupně správně uzavřel, že prokazování způsobilosti těchto pohledávek k započtení by přesáhlo rámec řízení analyzující závazek ze smlouvy. Výklad § 1987 odst. 2 o. z. byl podán v rozsudku velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]„ Nejistou nebo neurčitou“ ve smyslu vykládaného ustanovení je (zásadně) právě pohledávka ilikvidní, tj. pohledávka, která je co do základu a/nebo výše sporná (nejistá), a jejíž uplatnění vůči dlužníku (věřiteli pasivní pohledávky) formou námitky započtení vyvolá (namísto jednoznačného, tj. oběma dotčenými stranami akceptovaného zániku obou pohledávek v rozsahu, v jakém se kryjí) spory o existenci či výši aktivní pohledávky. Aktivně započítávaná pohledávka nebude jistá a určitá ve smyslu § 1987 odst. 2 o. z. zpravidla tehdy, jeví-li se aktivní pohledávka jako objektivně sporná, tj. má-li žalobce proti této pohledávce relevantní věcné argumenty a vyžaduje-li zjištění (prokázání) této pohledávky co do důvodu nebo výše rozsáhlejší či složitější dokazování, jež by vedlo k neúměrnému prodloužení řízení o žalobou uplatněné (pasivní) pohledávce. Za nejistou či neurčitou však nelze pohledávku považovat pouze proto, že ji dlužník neuznává (odmítá uhradit) nebo že je sporná (nejednoznačná) její právní kvalifikace; musí zde být objektivní nejistota, zda pohledávka vznikla a z jakého důvodu, popř. zda je splatná, kdo je jejím věřitelem či dlužníkem, jaká je její výše apod. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

22. Tyto závěry v zásadě dopadají na pohledávky uplatněné žalovanou v rámci procesní obrany, z nichž poslední dvě žalovanou uplatňované pohledávky vůbec nevznikly ze stejného právního vztahu jako pohledávka uplatněná žalobcem. Jde-li o kompenzační námitku na zaplacení smluvní pokuty ve výši 7 932, [částka] podle čl. 11, bod 11. 1 smlouvy a prodlení žalobce s realizací díla, odvolací soud se ztotožňuje s názorem soudu I. stupně, že ustanovení smlouvy o smluvní pokutě je ve své formulaci (citace:„ [číslo]. Pokud zhotovitel odevzdá dílo uvedené v čl. 2 po termínu dle čl. 3 této smlouvy je povinen zaplatit objednateli smluvní pokutu ve výši 0,05 % z ceny uvedené v čl. 4 odst. 1 za každý den prodlení.“) neurčité, protože odkazuje pro výpočet pokuty na článek smlouvy, který cenu díla nevymezuje. Nadto, jak vyplývá z dokazování před soudem I. stupně, strany konkludentně akceptovali, že termín [datum] dodržen nebude.

23. Odvolací soud proto ze všech uvedených důvodů napadený rozsudek podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil včetně správného výroku o nákladech řízení.

24. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 o. s. ř. a § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaná měla i v odvolacím řízení plný procesní úspěch. Náklady představují odměnu advokáta za 2 úkony právní služby za vyjádření k odvolání, účast při jednání odvolacího soudu podle § 11 odst. 1 písm. g), k) vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) (dále jen„ a. t.“), po [částka] podle § 7 bod 5 a. t., tj. [číslo] x 2 = [částka]. K odměně přísluší 2 paušální náhrady hotových výdajů po [částka] podle § 13 odst. 1, 4 téže vyhlášky. Náhrada DPH ve výši 21 % v částce [částka] Celkem částka [částka].