pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. 27 C 307/2020-41,

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení (výrok I.) jakož i na nákladech řízení částku [částka] k rukám Mgr. [jméno] [příjmení] (výrok II.), to vše v pariční lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.

2. Konstatoval, že žalobou došlou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu smlouvy o dílo s odůvodněním, že žalobkyně s žalovanou uzavřely ústní dohodu, jejímž předmětem byla kompletní dodávka a montáž silnoproudých elektroinstalací v rozsahu a technických parametrech dle DP. Žalobkyně dílo žalované řádně předala dne [datum] podle předávacího protokolu [číslo]. Za toto objednané dílo vyúčtovala žalované fakturou [číslo] vystavenou dne [datum] splatnou [datum] dohodnutou cenu [částka] a fakturou [číslo] vystavenou dne [datum] splatnou dne [datum] účtovala za dohodnutou cenu [částka]. Žalovaná však žalobkyni celkovou částku ve výši [částka] nezaplatila. Žalovaná byla k úhradě dluhu několikrát vyzvána, naposledy výzvou ze dne [datum]. K úhradě dluhu ovšem ani přes tuto výzvu k dnešnímu dni nedošlo, proto žalobou požaduje krom zaplacení dlužné částky rovněž zákonné úroky z prodlení.

3. Žalovaná navrhla žalobu jako nedůvodnou zamítnout s odůvodněním, které je popsáno v odstavci 2 odůvodnění napadeného rozsudku a které obsahově koresponduje s podaným odvoláním jak popsáno níže.

4. Soud I. stupně vzal za prokázaný skutkový stav věci jak podrobně popsán v odstavci 3 odůvodnění napadeného rozsudku.

5. Po právní stránce soud I. stupně věc hodnotil tak, že účastnice řízení mezi sebou uzavřely smlouvu o dílo, z níž vznikla žalobkyni povinnost provést dílo a žalovaná byla v souladu s ustanovením § 2586 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen„ o. z.“) povinna dílo převzít a zaplatit žalobkyni za dodané dílo cenu. Podle § 2590 odst. 1 o. z. zhotovitel provede dílo s potřebnou péčí v ujednaném čase a obstará vše, co je k provedení díla potřeba. Podle § 2604 o. z. dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno. Podle § 2605 odst. 1 o. z. dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad. Podle § 2606 o. z. provádí-li se dílo postupně a lze-li jednotlivé stupně odlišit, může být předáno a převzato i po částech. Podle § 2607 odst. 1 o. z. má-li být dokončení díla prokázáno provedením ujednaných zkoušek, považuje se provedení díla za dokončené úspěšným provedením zkoušek. K účasti na nich zhotovitel objednatele včas přizve; nezúčastní-li se objednatel zkoušky a nevylučuje-li to povaha věci, nebrání to jejich provedení. Podle odst. 2 cit. ust. výsledek zkoušky se zachytí v zápisu; není-li objednatel přítomen, potvrdí zápis místo něho hodnověrná, odborně způsobilá a nestranná osoba, jež se zkoušek zúčastnila. Nepříčí-li se to povaze závazku, je zhotovitel povinen objednateli na jeho žádost zápis předat. Podle § 2610 odst. 1 o. z. právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla. Podle odst. 2 cit. ust. je-li dílo přejímáno po částech, vzniká právo na zaplacení ceny za každou část při jejím provedení. Podle § 2628 o. z. objednatel nemá právo odmítnout převzetí stavby pro ojedinělé drobné vady, které samy o sobě ani ve spojení s jinými nebrání užívání stavby funkčně nebo esteticky, ani její užívání podstatným způsobem neomezují (odstavec 5 odůvodnění napadeného rozsudku).

6. Soud I. stupně dospěl k závěru, že v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně dílo řádně a včas provedla a odevzdala žalované, což vyplynulo z předávacího protokolu včetně listin nezbytných pro dokončení díla a jeho kolaudaci. Že dílo plnilo svůj účel, ke kterému bylo určeno, potvrdili všichni zúčastnění v předávacím protokolu svými podpisy. Podle § 440 odst. 1 o. z. překročil-li zástupce zástupčí oprávnění, zavazuje právní jednání zastoupeného, pokud překročení schválí bez zbytečného odkladu. To platí i v případě, kdy za jiného právně jedná osoba, která k tomu není oprávněna. Pokud šlo o [jméno] [příjmení], ten byl pro žalobkyni oprávněně hlavním zástupcem žalované, za kterou dílo přebíral a žalobkyně a její zaměstnanci k němu tak přistupovali. Podle zavedené praxe mezi stranami vždy po provedení části díla ji [jméno] pan [příjmení] převzal, převzetí potvrdil na příslušném dokumentu vlastnoručním podpisem a žalovaná na základě toho zaplatila žalobkyni cenu za část díla. Takto byla schválena první část ceny díla, čímž žalovaná schválila bez zbytečného odkladu překročení zástupčího oprávnění [jméno] [příjmení], technického zástupce žalované, jenž měl přebírat dílo po technické stránce, avšak přebíral dílo v podstatě i po stránce právní a nahrazoval tak nepřítomného jednatele žalované, [jméno] [příjmení], jenž byl nekontaktní pro žalobkyni. Skutečnost, že dílo bylo plně funkční a sloužilo ke svému účelu, byla prokázána projevy vůle nejen [jméno] [příjmení] za žalovanou a [jméno] [příjmení] za žalobkyni, nýbrž i zástupců obchodní řetězců Penny a Pepco, pana [příjmení] a [příjmení], kteří byli nájemci prostor, ve kterých byla stavba realizována a žalovaná byla pouze jejich subdodavatelem. Pan [příjmení] a pan [příjmení] ztvrdili svými podpisy pod předávací protokol, že je dílo dokončeno v plném rozsahu a schopno plnit svůj účel, když šlo o osoby, které zastupovali nájemce, a to obchodní řetězec Pepco a Penny. Nelze klást k tíži žalobkyně, že komunikovala s [jméno] [příjmení] jako zástupcem žalované, když s ní jednatel žalobkyně nekomunikoval. [jméno] [příjmení] převzal za žalovanou dílo bez výhrad, o čemž svědčil předávací protokol. O skutečnosti, že byly provedeny ujednané zkoušky, což se považuje za součást provedení díla, opět svědčil předávací protokol. Nelze klást k tíži žalobkyně, že dílo nepřebíral jednatel žalobkyně, nýbrž [jméno] [příjmení], který dílo přebíral i v předchozích případech od žalobkyně, čímž byla zavedena obchodní praxe mezi účastníky řízení. Žalobkyni vůči žalované vznikla pohledávka odpovídající nedoplatku ceny za provedené dílo ve výši žalované částky (odstavec 6 odůvodnění napadeného rozsudku).

7. Soud I. stupně proto žalobě výrokem I. napadeného rozsudku vyhověl, neboť shledal nárok žalobkyně zcela po právu, když nezaplacením ceny provedeného díla k datu splatnosti se žalovaná dostala do prodlení s placením žalovaného závazku a žalobkyni tak vznikl podle ustanovení § 1970 o. z. nárok požadovat vedle nedoplatku ceny za provedené dílo i úrok z prodlení v zákonné výši. Soud I. stupně pak uložil žalovanému účastníkovi povinnost zaplatit úroky z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti žalovaného plnění, když žalovaná se dostala do prodlení s jeho úhradou. Výše úroků z prodlení vychází z nař. vl. [číslo] Sb., v platném znění. O nákladech řízení rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř.

8. Žalovaná podala proti tomuto rozsudku v zákonné lhůtě odvolání žalovaná. Namítla, že soud zcela pominul skutečnost, že zde nebyly splněny hmotněprávní podmínky pro splatnost ceny za provedené dílo. Žalobce byl dle čl. 3 oprávněn vystavit dílčí faktury každý měsíc, až na základě podrobného soupisu skutečně provedených prací – dle položkového rozpočtu, když takový soupis musel být opatřen podpisem jak technickým dozorem (což byl [příjmení] [příjmení]), ale současně také zástupcem objednatele – jednatelem žalované – panem [jméno] [příjmení] (čl. 14 [číslo] ve spojení s čl. 14 2. smlouvy – s vlastnoručním podpisem statutárního orgánu nebo osoby oprávněné podle této smlouvy. Jako podklad pro dílčí fakturace byl potřeba soupis prací dle položkového rozpočtu, který je přílohou smlouvy o dílo, nicméně ze soudního spisu pak jasně vyplývá, že takové příloze smlouvy neodpovídají, navíc zde nebyl ani předávací protokol. Čl. 3.9 smlouvy pak stanoví, že pokud v případě absence dílčích řádných podkladů pro faktury (příloha – soupis prací podepsaný i jednatelem žalované) a dále při absenci protokolu o předání díla (opět podepsaným jednatelem žalované), není pak žalovaná povinna hradit cenu díla. Nadto, pokud si strany výslovně sjednaly ve smlouvě jako podmínku pro předání díla písemný předávací protokol, podepsaný jednatelem žalované, pak dílo do dnešního dne nebylo řádně předáno, a tak žalobkyni nevzniklo právo na zaplacení. Předávací protokol, podepsaný jednatelem žalované, pak tvořil hmotněprávní podmínku předání a převzetí díla – tedy podmínku pro vznik nároku na zaplacení ceny díla (viz rozhodnutí NS č. j. 32 Cdo 542/2018-736). Soud staví své odůvodnění na obchodních zvyklostech a praxi zavedené mezi stranami, kdy faktury vystavené dne [datum] a [datum] byly ze strany žalované proplaceny, ačkoliv byly podepsány pouze panem [příjmení] bez podpisu jednatele žalované. Nicméně je nutno zdůraznit následující. Předně platí, že úhrada těchto dvou faktur nejen že nebyla v řízení prokázána, ale soud ani k dokazování nepřikročil a vzal za svá pouhá tvrzení žalobce, že k zaplacení těchto faktur došlo. Nadto pak z provedeného zvukového záznamu je zcela zřejmé (neboť tak uvedl sám jednatel žalobkyně), že k platbě došlo až pod pohrůžkou ze strany žalobce, že pokud k uhrazení faktur, resp. alespoň jejich částí, nedojde, žalobce odmítne předat žalované příslušnou dokumentaci k dílu. V daném případě se o obchodní praxi nejednalo a ani jednat nemohlo. K tomu například rozsudek Nejvyššího soudu, dle kterého„ ne každé obvyklé chování účastníků obchodních vztahů je obchodní zvyklostí, zejména v případech opakovaného porušování práv a povinností“ Žalovaná navrhla odvolacímu soudu, aby rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvého stupně k novému projednání a rozhodnutí nebo rozhodnutí sám změnil tak, že se žaloba v plném rozsahu zamítá.

9. Žalobkyně navrhla, aby byl napadený rozsudek jako věcně správný potvrzen. Poukázala na to, že bylo prokázáno, že dílo řádně zhotovila a předala. Dílo je bez problémů užíváno, nebylo nic reklamováno, k dílu byly předány i veškeré dokumenty, revize apod. Navíc předávací protokol byl podepsán oprávněnými osobami v souladu se smlouvou. Odvolání žalované je ryze účelové, motivováno neochotou platit. Její postoj nemůže požívat právní ochrany, neboť je v rozporu se zásadou poctivého obchodního styku.

10. Odvolací soud z podnětu podaného odvolání a v jeho mezích podle § 212 a § 212a o. s. ř. přezkoumal napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vyhlášení předcházelo, a podané odvolání neshledal opodstatněným.

11. Ze smlouvy o dílo [číslo] uzavřené mezi účastníky odvolací soud zjistil, že podle čl. 3 4. zhotovitel na konci svého plnění vystaví daňový dokad (dále jen„ [ulice] faktura“). [ulice] faktura bude obsahovat rekapitulaci zaplacených dílčích cen díla. Podkladem a přílohou pro vystavení konečné faktury je oprávněnými zástupci smluvních stran podepsaný přejímací protokol, jakož i soupis provedených prací jednotlivých částí díla vycházející z přílohy [číslo] této smlouvy písemně potvrzený technickým dozorem objednatele a objednatelem. Podle čl. 3 6. Lhůta splatnosti daňových dokladů (faktur), případně jiných plateb ze strany objednatele je 30 dnů od doručení daňového dokladu (faktury) objednateli, případně ode dne, kdy vznikla povinnost takovou fakturu zaplatit. Pak je zde čl. 3 7. o tom, že pokud zhotovitel přeruší práce, není od dne jejich přerušení v prodlení a nevzniká mu povinnost placení smluvních pokut. Pak je zde čl. 3 9., kde je v odvolání namítáno, že by měl znít tak, jak je tam uvedeno, nicméně odvolací soud z něj zjišťuje, že v něm uvedeno, že v případě, že daňový doklad (faktura) bude obsahovat nesprávně nebo neúplné údaje nebo náležitosti tam uvedené, je objednatel oprávněn daňový doklad vrátit zhotoviteli ve lhůtě pěti (5) pracovních od obdržení daňového dokladu, aniž se tak dostane do prodlení s platbou, jejíž úhrada je tímto dokladem požadována. Zhotovitel nesprávný nebo neúplný daňový doklad, který byl objednatelem vrácen, opraví nebo vystaví doklad nový, s novou lhůtou splatnosti, která počíná běžet znovu od doručení. Podle čl. 4 1. Zhotovitel se zavazuje řádně provést a dokončit dílo v celém rozsahu a předat jej objednateli bez vad a nedodělků s případnou výjimkou ojedinělých drobných vad (nedodělků) nebránícím provozu a užívání díla, takto definovaných v článku 7. 6. Této smlouvy, a to písemným předávacím protokolem. Podle čl. 5 6. Objednatel, příp. technický dozor objednatele, je oprávněn kontrolovat provádění díla průběžně v každé fázi jeho provádění, zejména kontrolovat jakost a rozsah prací ve shodě s předanou zadávací dokumentací a časovým plánem (harmonogramem) výstavby. Zhotovitel je povinen zajistit objednateli přístup ke kontrolovaným činnostem a poskytnout veškerou součinnost k tomu, aby objednatel, příp. technický dozor objednatele mohl tuto kontrolu provést s odbornou péčí. Současně zhotovitel zajistí účast svých určených (zmocněných) odpovědných zástupců na pravidelných kontrolních poradách na stavbě. Podle čl. 7 3. Dílo je splněno předáním a převzetím díla objednatelem ve stavu bez vad a nedodělků, v úplném dokončeném stavu, provozuschopné, s ověřenými funkcemi jednotlivých zařízení. Podle čl. 14 1. Objednatel a zhotovitel jmenují své zmocněnce, kteří budou jednat jménem smluvních stran v níže uvedených záležitostech spojených s realizací díla, a to v rozsahu svých zmocnění, a to za objednatele ve věcech smluvních [jméno] [příjmení] a ve věcech technických [jméno] [příjmení], za zhotovitele ve věcech smluvních [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení], ve věcech technických [jméno] [příjmení]. V čl. 14 2. Posledním odstavci je pak uvedeno, že stanoví-li tato smlouva, že dodatel, oznámení, jednání strany nebo jakýkoliv jiný úkon má učinit písemně (v písemné podobě), pak se tak musí stát výhradně v listinné podobě s vlastnoručním podpisem statutárního orgánu takové smluvní strany nebo osoby oprávněné podle této smlouvy.

12. Soud I. stupně si pro své rozhodnutí opatřil správná a postačující skutková zjištění, která velmi pečlivě hodnotil jednotlivě i ve vzájemných souvislostech, a věc správně posoudil i po stránce právní. Odvolací soud, pokud jde o právní východiska, se plně ztotožňuje s argumentací, která je uvedena v odst. 5 odůvodnění napadeného rozsudku s tím, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dílo podle § 2586 odst. 1 o. z., pro kterou platí úprava tak, jak je soudem I. stupně v odst. 5 v odůvodnění jeho rozsudku citována, a v odst. 6 pak učinil správný závěr, že bylo prokázáno, že žalobkyně dílo řádně a včas provedla, odevzdala žalované, což vyplynulo z předávacího protokolu včetně listin nezbytných pro dokončení díla a jeho kolaudaci. To, že dílo plnilo svůj účel, ke kterému bylo určeno, potvrdili všichni zúčastnění v předávacím protokolu svými podpisy. Soud I. stupně ve vztahu k jednání pana [jméno] [příjmení] správně akcentoval, že je třeba na to nahlížet optikou ust. § 440 odst. 1 o. z., což platí i v případě, kdy za jiného právně jedná osoba, která k tomu není oprávněná, jestli tomu opravdu tak nebylo. Pokud šlo o pana [jméno] [příjmení], ten byl pro žalobkyni oprávněným zástupcem žalované, za kterou dílo přebíral, a žalobkyně a její zaměstnanci k němu tak přistupovali. Podle zavedené praxe mezi stranami vždy po provedení díla jej [jméno] [příjmení] převzal, převzetí potvrdil na příslušném dokumentu vlastnoručním podpisem a žalovaná na základě toho zaplatila žalobkyni cenu za část díla. Takto byla schválena první část ceny díla, takže žalovaná schválila bez zbytečného odkladu i případné překročení oprávnění [jméno] [příjmení], technického zástupce žalované, jenž měl přebírat dílo po technické stránce. Avšak přebíral ho i po stránce právní a nahrazoval tak nepřítomného jednatele žalované [jméno] [příjmení], jenž byl nekontaktní, to vše s tím, že technická stránka svým obsahem neoddělitelně naplňuje i stránku právní. Skutečnost, že dílo bylo plně funkční a sloužilo svému účelu, byla prokázána projevy vůle nejen [jméno] [příjmení] za žalovanou a [jméno] [příjmení] za žalobkyni, nýbrž i zástupců obchodních řetězců Penny a Pepco pana [příjmení] a [příjmení], kteří byli nájemci prostor, ve kterých byla stavba realizována. Pan Karásek a pan [příjmení] stvrdili pod předávacím protokolem, že dílo je dokončeno v plném rozsahu a schopno plnit svůj účel. Nelze klást k tíži žalobkyně, že komunikovala s [jméno] [příjmení] jako zástupcem žalované, když s ní jednatel žalobkyně nekomunikoval. [jméno] [příjmení] převzal za žalovanou dílo bez výhrad, o čemž svědčil předávací protokol. O skutečnosti, že byly provedeny údajné zkoušky, což se považuje za součást provedení díla, opět svědčil předávací protokol. Nelze klást k tíži žalobkyně, že dílo nepřebíral jednatel žalobkyně, nýbrž [jméno] [příjmení], který dílo přebíral i v předchozích případech od žalobkyně, čímž byla zavedena obchodní praxe mezi účastníky. Žalobkyni tak vůči žalované vznikla pohledávka odpovídající nedoplatku ceny za provedené dílo v žalované výši. Odvolací soud k tomu dodává, pokud jde o odvolací námitky, zejména k tomu doplnil dokazování předmětnou smlouvou s tím, že v čl. 3 není uvedeno to, co se tvrdí v odvolání, tedy že stanoví, že pokud v případě absence dílčích řádných podkladů pro faktury a dále při absenci protokolu o předání díla opět podepsaným jednatelem žalované není pak žalovaná povinna hradit cenu díla. Článek zní jinak, upravuje otázku fakturace a zní tak, jak bylo rekapitulováno výše. Pokud jde o samotný protokol, odvolací soud ho má za bezvadný. Jednak s přihlédnutím již k odůvodnění soudu I. stupně s aplikací § 440 odst. 1 obč. zák., nadto v kontextu všech ustanovení smlouvy o dílo tak, jak byly rekapitulovány ve vzájemných souvislostech na straně jedné (čl. 3 ovšem ve spojení s čl. 14 1. 2) a jejich ne úplné kategoričnosti na straně druhé (čl. 5), lze dovodit i to, že předávací protokol obstojí i pouze s podpisem pana [příjmení] za stranu žalovanou, a to i s ohledem na to, čím byl smlouvou pověřen a to s ohledem na jednotlivé ustanovení smlouvy o dílo - čl. 3 4. vykládaný systematicky s čl. 5 6., 14. 1. a především 14. 2. poslední odstavec. Pokud jde o poukaz na judikát, který činí žalovaná strana od počátku, 32 Cdo 542/2018, je skutečností, že ten opravdu říká, že nebyl-li předávací protokol tvořící hmotněprávní podmínku předání a převzetí díla podepsán všemi osobami, které ho podle smlouvy o dílo podepsat měly, není možné dílo považovat za předané a převzaté. Zde odvolací soud nakonec uzavírá i s poukazem na již prve uvedené, že v posuzovaném případě vzhledem ke všem okolnostem byl protokol podepsán všemi osobami, které ho podepsat měly (a mohly), jakkoliv tam scházel podpis jednatele žalované strany. Kromě toho je třeba akcentovat, že namítané rozhodnutí bylo vydáno ve vztahu, který se řídil obchodním zákoníkem, a skutková situace byla jiná než ve zde posuzované věci, když podle skutkových okolností v tam projednávané věci u podpisů z té jedné strany scházel jakýkoliv podpis. Nebyl tou jednou stranou podepsán vůbec, což není posuzovaný případ, kdy naopak i z těch kompetencí tak, jak je pan [příjmení] měl vytyčené (č. l. 5 6. a 14. 2. smlouvy o dílo), lze i dovodit, že byl dostatečně nadán pro to, aby takový úkon sám za žalovaného učinil. Ostatně i sám žalovaný poslední fakturu zaplatil, a pokud bylo namítáno, že tak učinil na určitou výhrůžku žalující strany, že pozastaví práce, zde je třeba podotknout, že žalující strana jednala v souladu s příslušným článkem 3. 7. smlouvy, takže rozhodně se nemohlo jednat o nějakou bezprávní výhrůžku, která by měla v tomto směru nějakou relevanci. I pokud některé práce byly prováděny ještě před uzavřením smlouvy, čemuž odpovídala žaloba, tak i toto judikatura připouští a není nutné věc nutně uzavírat tak, jako kdyby snad žalující strana konstruovala žalobu nějakým podivným způsobem. Odvolací soud shodně se soudem I. stupně dospěl k závěru, že žalobce má právo vůči žalovanému na zaplacení doplatku ceny díla. Podle příslušných faktur, které opět všechny nesou včetně přiložených dokumentů kontrasignaci panem [příjmení], obstojí, a že právo žalobce na cenu za dílo zde je dáno a je splatná v souladu s tím, co je ve fakturách uvedeno.

13. Proto odvolací soud ze všech uvedených důvodů napadený rozsudek podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil, a to včetně správného výroku o nákladech řízení s odkazem na odůvodnění rozsudku soudu I. stupně.

14. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalující strana měla plný procesní úspěch i v odvolacím řízení a tyto představují odměnu advokáta za 2 úkony právní služby (vyjádření k odvolání a účast při jednání odvolacího soudu) po [částka] podle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), se 2 režijními paušály po [částka] podle § 13 odst. 4 cit. vyhl. a 21 % DPH vše spolu [částka].