Přeskočit na obsah
Městský soud v Praze 35 CO 130/2022-117 ECLI:CZ:MSPH:2022:35.Co.130.2022.1 Rozsudek

pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

JUDr. Naděžda Zachystalová · Rozhodnutí ze dne 17. 5. 2022

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Naděždy Zachystalové a soudců JUDr. Michala Fridricha a JUDr. Ivy Zemanové ve věci

žalobce: [osobní údaje žalobce]

bytem [adresa]

zastoupený advokátkou Mgr. PhDr. [jméno] [příjmení]

sídlem [adresa]

proti

žalovaným: 1. [jméno] [příjmení], narozený dne [datum]

bytem [adresa]

2. [jméno] [příjmení], narozený dne [datum]

bytem [adresa]

oba zastoupení advokátem JUDr. [jméno] [příjmení]

sídlem [adresa]

o zaplacení [anonymizována dvě slova] K č s příslušenstvím,

k odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],


I. Rozsudek soudu I. stupně se mění tak, že žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení jdoucím, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů ve výši [částka] k rukám advokátky Mgr. PhDr. [jméno] [příjmení] do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu, aby soud uložil žalovanému 1) a žalovanému 2) zaplatit žalobci částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení (výrok I.). Žalobci uložil povinnost zaplatit žalovaným náhradu nákladů řízení [částka] k rukám právního zástupce žalovaných, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.).

2. Konstatoval, že žalobou podanou k tamnímu soudu dne [datum] se žalobce domáhal po žalovaných zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím jakožto bezdůvodného obohacení, jež mělo žalovaným vzniknout tím, že v období od [datum] do [datum] žalobci neoprávněně zadržovali dvousloupový hydraulický zvedák, výrobní číslo a rok výroby [číslo] (dále jen„ hydraulický zvedák“). Při stanovení výše bezdůvodného obohacení vycházel z částky [částka] za den neoprávněného užívání hydraulického zvedáku. Uvedl, že žalovaní měli od žalobce v pronájmu nebytový prostor, jenž k [datum] vyklidili, avšak spolu se svými věcmi odvezli i hydraulický zvedák žalobce. Žalobce proto podal k Okresnímu soudu v Kladně žalobu na vydání věci. Rozsudkem Okresního soudu v Kladně z [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze z [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], byla žalovaným uložena povinnost hydraulický zvedák žalobci vydat. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. Hydraulický zvedák byl žalovanými vydán dne [datum] v rámci exekučního řízení vedeného Mgr. [jméno] [příjmení], soudním exekutorem, [exekutorský úřad] pro [část Prahy]. Dále uvedl, že dne [datum] zaslal žalovaným prohlášení o jednostranném započtení pohledávky s výzvou k úhradě za neoprávněné užívání předmětného zvedáku ve výši [částka] denně od [datum] do faktického vydání zvedáku. Celková částka [částka] představující bezdůvodné obohacení žalovaných za 1 608 dnů neoprávněného užívání hydraulického zvedáku byla ponížena o [částka] z důvodu provedeného zápočtu pohledávky. Po poučení ve smyslu § 118a o. s. ř. co má konkrétně bezdůvodné obohacení žalovaných představovat, žalobce doplnil, že od [datum] je jednatelem společnosti [anonymizována tři slova] (dále jen„ společnost“), která v současné době provozuje autodílnu na adrese [adresa]. Společnost na uvedené adrese začala provozovat autodílnu po vyklizení prostor žalovanými. Žalobce po celou dobu pracuje jako jednatel a automechanik společnosti, z uvedeného důvodu postrádal hydraulický zvedák při svém podnikání, a proto byl dne [datum] zakoupen nový. K výši bezdůvodného obohacení uvedl, že bylo stanoveno symbolicky, když vycházel z půjčovného pro obdobný typ nářadí. Dále předložil sdělení zástupce realitní kanceláře na podporu svého tvrzení o výši bezdůvodného obohacení.

3. Žalovaní ve svém vyjádření ze [datum] uvedli, že nárok žalobce neuznávají ani z části. Žalovaný 2) zejména namítal, že není ve věci pasivně legitimován, když ani v řízení o vydání hydraulického zvedáku nikdy netvrdil, že by měl věc ve vlastnictví. Žalovaný 1) připustil, že měl věc v držení, ale činil tak v dobré víře, že mu věc patří. Namítali, že zvedák nebyl v držení žalovaných nikdy protiprávně, tudíž se žalobce nemůže domáhat vydání bezdůvodného obohacení. Poté, co nabyl právní moci rozsudek, jenž uložil žalovaným vydat žalobci předmětný zvedák, kontaktovali soudního exekutora, Mgr. [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad], jenž vůči žalobci vede exekuci pod sp. zn. [spisová značka]. Zvedák byl po provedení soupisu jako movité věci a jeho označení jako zajištěné věci dne [datum] ponechán na místě soupisu. Žalovaný 1) jako osoba mající hydraulický zvedák do té doby v držení, od tohoto data nemohla se zvedákem jakkoli disponovat. Následně žalobce podal exekuční návrh k odebrání věci. Exekuční řízení bylo vedeno Mgr. [jméno] [příjmení], soudním exekutorem [exekutorský úřad] pro [část Prahy] sp. zn. [spisová značka]. Po následné součinnosti jmenovaných exekutorských úřadů byl hydraulický zvedák převzat Mgr. [jméno] [příjmení]. Konečně namítali, že sazba obohacení ve výši [částka] denně je neurčitá, a žalobce nijak nevysvětluje, jak k této částce dospěl. V podání z [datum] žalovaný 1) dále argumentoval, že nabyl vlastnictví k hydraulickému zvedáku vydržením.

4. Na základě provedeného dokazování soud I. stupně dospěl ke skutkovým zjištěním popsaným v odstavcích 4 až 11 odůvodnění napadeného rozsudku.

5. Na základě uvedených zjištění soud I. stupně učinil tento závěr o skutkovém stavu. Žalovaní dne [datum] vyklidili nebytové prostory žalobce, které měli v nájmu a odvezli si hydraulický zvedák, jenž byl žalobci vydán až dne [datum] v rámci exekučního řízení vedeného Mgr. [jméno] [příjmení]. Bez ohledu na pohnutky žalovaných k takovému jednání je pro rozhodování soudu podstatné, že žalovaným byla citovaným rozsudkem Krajského soudu v Praze uložena povinnost hydraulický zvedák vydat. Ve věci došlo nejprve k sepsání zvedáku a jeho zajištění jako movité věci soudním exekutorem, Mgr. [jméno] [příjmení], a až následně po pravomocném skončení řízení o návrhu žalovaných v postavení povinných na zastavení exekuce, jenž byl odůvodněn právě skutečností, že zvedák je již zajištěn v rámci exekuce vedené vůči žalobci [příjmení] [jméno] [příjmení], byl zvedák převzat Mgr. [jméno] [příjmení]. Žalobce za období od [datum] do [datum] žádal bezdůvodné obohacení ve výši [částka] denně, ponížené o pohledávku žalobce ve výši [částka], tj. celkem částku [částka]. Mezi účastníky nebylo sporu, že k pronájmu zvedáku běžně nedochází. Žalobce je od roku [rok] jednatelem společnosti, jež si k [datum] zakoupila nový hydraulický zvedák.

6. Zjištěný skutkový stav soud I. stupně právně posoudil podle § 2991 odst. 1 a 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“ Nejprve se zabýval námitkou nedostatku pasivní legitimace žalovaného 2), když s ohledem na skutečnost, že rozsudek Krajského soudu v Praze, č. j. [číslo jednací], ukládá povinnost vydat hydraulický zvedák oběma žalovaným, ji neshledává důvodnou. Se zřetelem na výrok jmenovaného rozsudku, neshledal dále relevantním se v řízení zabývat tvrzenou dobrou vírou žalovaných či námitkou vydržení žalovaných, neboť jsou tyto okolnosti pro předmět sporu nerozhodné. Za stěžejní považoval pravomocný rozsudek Krajského soudu v Praze ukládající žalovaným hydraulický zvedák žalobci vydat. Nicméně přestože po provedeném dokazování dospěl k závěru, že hydraulický zvedák byl v držení žalovaných po celou dobu tvrzenou žalobcem, tj. od [datum] do [datum] (zde pro úplnost soud I. stupně uvedl, že rozsudek na vydání věci zněl ve prospěch žalobce a nikoli soudního exekutora Mgr. [jméno] [příjmení], jenž vede vůči žalobci exekuční řízení. Je činností soudního exekutora zjišťovat majetek povinného a nikoli žalovaných, jež tuto činnost za něj suplovali.). Žalobu však jako nedůvodnou zamítl, když sám žalobce připustil, že se mu nikde z veřejně dostupných zdrojů nepodařilo dohledat, že by se hydraulické zvedáky komerčně pronajímaly. Při stanovení výše bezdůvodného obohacení vycházel z analogie ceny pronájmu jiných typů nářadí běžně užívaných v autodílnách, např. vrtačky apod. Nicméně pokud sám žalobce tvrdí, že pronájem hydraulického zvedáku není běžnou záležitostí, nelze dospět k závěru, že by se žalovaní jeho užíváním obohatili. Zvedák jako takový byl žalobci vrácen dne [datum]. Žalovaní, kteří se v rámci řízení o vydání hydraulického zvedáku vedeného u Okresního soudu v Kladně bránili tvrzením vlastnického práva, si nesou náklady předmětného řízení a byla jim uložena povinnost k náhradě nákladů řízení žalobci.

7. S přihlédnutím na specifickou povahu hydraulického zvedáku jakožto věci velkých rozměrů, těžké váhy a jako movité věci, jež je pevnou součástí dílny, všichni tři soudem oslovení znalci uvedli, že se nikdy se službou pronajímání zvedáku nesetkali, a proto hodnotu jeho užívání nelze ocenit. Soud I. stupně při svém hodnocení nevycházel ze sdělení [jméno] [příjmení], neboť jak vyplynulo z výpisu z živnostenského rejstříku, nemá oprávnění provozovat živnost z oboru realitní činnosti a sám žalobce ani po výzvě soudu ve smyslu ustanovení § 118a o. s. ř. soudu nepředložil žádný srovnatelný případ. Konečně soud I.. stupně přisvědčil námitce žalovaných, že pokud se vydání bezdůvodného obohacení domáhal žalobce též s poukazem, že si musel koupit zvedák nový, z předloženého daňového dokladu je doložena koupě hydraulického zvedáku společností a nikoli žalobcem. Pokud dále žalobce namítal, že je ve společnosti zaměstnán jako automechanik, i toto nebylo v řízení prokázáno, neboť žalobce zároveň uvedl, že žádnou pracovní smlouvou nebo obdobným dokumentem nedisponuje, nadto pořád by se jednalo o podnikatelskou činnost společnosti a nikoli žalobce. Se zřetelem na skutečnost, že se žalobci v řízení nepodařilo prokázat, že by se žalovaní na jeho úkor jakkoli obohatili, soud I. stupně dospěl k závěru o nedůvodnosti žaloby, a proto ji zamítl. O nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř.

8. Žalobce podal proti tomuto rozsudku v zákonné lhůtě odvolání. Namítl, že žalovaní měli od žalobce v pronájmu nebytový prostor na adrese [adresa], pro provozování autodílny. Tyto prostory k [datum] vyklidili, avšak spolu se svými věcmi odvezli i dvousloupový hydraulický zvedák žalobce. Rozsudkem Okresního soudu v Kladně z [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze z [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byla žalovaným uložena povinnost žalobci hydraulický zvedák vydat a ten byl vydán v rámci exekučního řízení vedeného Mgr. [jméno] [příjmení] dne [datum]. Jak vyplynulo z místního šetření PČR ze dne [datum], které je již přílohou žaloby, hydraulický zvedák byl po přestěhování umístěn v nové autodílně žalovaných. Žalobce po vyklizení prostor žalovanými až do současnosti provozuje v prostorách prostřednictvím společnost [anonymizována dvě slova] s.r.o. nadále autodílnu, ve společnost je jednatelem a pracuje jako automechanik. Dne [datum] zakoupil žalobce prostřednictvím společnost nový hydraulický zvedák, který byl pro provoz autodílny nezbytný a za který zaplatil [částka]. Při stanovení výše bezdůvodného obohacení žalobce vycházel z částky [částka] za den neoprávněného užívání hydraulického zvedáku. Žalovaní neoprávněně užívali autozvedák v jejich autodílně v období od [datum] do [datum], za uvedené období žalobce požadoval částku [částka] za den. K tomu doložil vyjádření realitní kanceláře [právnická osoba], zástupce [jméno] [příjmení], že pokud je nemovitost zkolaudována jako autoservis, činí měsíční pronájem s autozvedákem [částka] a bez autozvedáku [částka]. Hodinová sazba za pronájem autozvedáku fyzické osobě se pohybuje 250 – [částka]. Dále odkázal na vyjádření soudního znalce osloveného soudem, pana [jméno] [příjmení], který sice uvedl, že k pronájmu zvedáku v praxi běžně nedochází, ale cena [částka] na den se znalci jeví jako akceptovatelná. Žalobce nesouhlasí se závěrem soudu, že pokud pronájem zvedáku není běžnou záležitost, nelze dospět k závěru, že by se žalovaní jeho užíváním obohatili. Nesouhlasil ani se závěrem, že pokud je zvedák jako věc pevnou součást dílny, není jej možno pronajímat. Pronájem může být uskutečněn jako užití věci na dílně v určitém časovém úseku. To, že žalovaní po dobu 4 a půl roku neoprávněně užívali pro své podnikání cizí věc, což bylo také soudem potvrzeno, má zcela jistě penězi ocenitelnou hodnotu. Zejména v případě, kdy ve stejném oboru podniká žalobce a uvedená věc mu pro jeho účely chyběla. Soud nevzal v potaz vyjádření realitní kanceláře, a to z důvodu, že zástupce nemá živnost, ale toto vyjádření bylo stanoviskem realitní kanceláře, která má oprávnění k realitnímu podnikání. Soud se tímto důkazem měl zabývat, a to i ve vztahu k vyjádření soudního znalce, který považoval částku [částka] na den jako akceptovatelnou. Navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, nebo aby rozsudek změnil a žalobě v plném rozsahu vyhověl.

9. Žalovaní navrhli, aby byl rozsudek soudu I. stupně jako věcně správný potvrzen. Poukázali na to, že tvrzení žalobce, že neoprávněně užívali předmětnou movitou věc (hydraulický zvedák, dále jen„ Zvedák“) ke svému podnikání a z toho profitovali, je zcela nesprávné, nezakládá se na pravdě a taková skutečnost nebyla nijak prokázána. V řízení před Okresním soudem v Kladně (sp. zn. [spisová značka]) i v uvedeném úředním záznamu Policie ČR bylo opakovaně uváděno, že žalovaný [číslo] měl Zvedák v držení a byl v dobré víře, že jej vlastní. Tvrzení žalobce o potenciální výši nájemného autodílny se Zvedákem a autodílny bez Zvedáku, je nesprávné a nepodložené. Žalobce prezentuje vyjádření osoby [jméno] [příjmení], že rozdíl ve výši nájemného by měl být [částka] měsíčně. To však považují za zcela nemožné. Nelze přistoupit na závěr, že by pořizovací hodnota Zvedáku [částka] dle faktury [číslo] byla po necelých devíti měsících užívání zcela vykompenzována a následoval by jen zisk. Ve standardním podnikatelském prostředí je toto zcela nereálné. Bez ohledu na shora uvedené trvají na tom, že pan [jméno] [příjmení] není kvalifikovanou osobou k provedení takového vyčíslení. Pan [příjmení] [příjmení] nedisponuje vázanou živností Realitní zprostředkování, a to ani ke dni podání tohoto vyjádření. Pokud žalobce tvrdí, že vyjádření podal [jméno] [příjmení] v zastoupení společnosti [právnická osoba], tak ani tento argument neobstojí, neboť daná osoba není a nikdy nebyla statutárním orgánem této společnosti, a tedy nebyla oprávněna tuto společnost zastupovat, nadto v tak zásadním věci jako je vypracování vyjádření, které žalobce použil pro dokazování před soudem. Tvrzení žalobce, že znalec oslovený soudem ([jméno] [anonymizováno]) uvedl, že„ cena [částka] za den užívání Zvedáku se jeví jako akceptovatelná“, je nesprávné, a nadto nelze toto tvrzení užít jako důkaz. Pokud žalobce prezentuje, že on sám provozuje autodílnu, tak se toto tvrzení nezakládá na pravdě. V řízení před soudem prvního stupně z tvrzení žalobce vyplynulo, že pokud určitý subjekt dílnu provozuje, tak je to společnosti [právnická osoba] ([IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo]), přičemž žalobce je jednatelem této společnosti, avšak společníkem není a nikdy nebyl. Sám žalobce při jednání soudu dne [datum] uvedl, že v dílně pracuje jako automechanik, ale se společností [právnická osoba] není v žádném smluvním vztahu. Stejně tak z faktury [číslo] která dokládá koupi zvedáku [značka automobilu], vyplývá, že kupujícím byla společnost [právnická osoba], nikoli žalobce. Vzhledem k těmto skutečnostem je zřejmé, že žalobce sám se zvedákem nepodniká a nepodnikal.

10. Odvolací soud z podnětu podaného odvolání přezkoumal podle § 212 a § 212a o. s. ř. napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vyhlášení předcházelo, a podané odvolání shledal opodstatněným.

11. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. Soud I. stupně sice zjistil skutkový stav věci v souladu s provedenými důkazy tak, jak je vyjádřil v odst. 13 odůvodnění napadeného rozsudku, tedy že na základě uvedených zjištění bylo prokázáno, že žalovaní dne [datum] vyklidili nebytové prostory žalobce, které měly v nájmu a odvezli si hydraulický zvedák, jenž byl žalobci vydán [datum] v rámci exekučního řízení vedeného Mgr. [jméno] [příjmení]. K tomu se sluší dodat, že o tomto je úřední záznam, ze kterého vyplývá, že došlo k demontáži zvedáku na adrese [adresa]. Zvedák byl vydán synem povinného 2/ a následně převezen oprávněnému na adresu [adresa], kde jej oprávněný převzal. Tímto je splněna povinnost nepeněžitého plnění ve výši uvedeného exekučního titulu, přičemž exekučním titulem byl rozsudek Krajského soudu v Praze z [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kterým byl změněn rozsudek soudu Okresního soudu v Kladně z [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], se závěrem, že žalobce své vlastnické právo k předmětnému zvedáku prokázal a nezpochybnili jej ani sami žalovaní, když tvrdili, že 1. žalovaný zvedák od žalobce koupil, a byla jim uložena povinnost tento vydat.

13. Odvolací soud souhlasí se závěrem soudu I. stupně, že po provedeném dokazování je správný závěr, že hydraulický zvedák byl v držení žalovaných po celou dobu tvrzenou žalobcem od [datum] do [datum]. Naproti tomu nesouhlasí se závěry, jak jsou uvedeny pod body 16 a 17 v odůvodnění napadeného rozsudku, že nebylo prokázáno, že by se žalovaní na úkor žalobce obohatili. Zde lze přisvědčit žalující straně, že žalovaní po dobu 4 a ½ roku neoprávněně užívali pro své podnikání cizí věc, což bylo také potvrzeno soudem, že ta má zcela jistě penězi ocenitelnou hodnotu. Pokud jde o ocenění, zde žalovaní namítali nedostatečnost dokazování. Zde ovšem je třeba zohlednit to, že cena [částka] denně je akceptovatelná, a zjištění, která k tomu soud I. stupně prováděl, pak jsou použitelná v rámci určení hodnoty volnou úvahou podle § 136 o. s. ř., kdy lze vyjít z vyjádření znalce [jméno] [příjmení], jakkoliv nebyly provedeny znalecké posudky, ale pro volnou úvahu toto postačuje, a to i v souvislosti s vyjádřením [právnická osoba], ať už jednající pan [příjmení] postavení měl jakékoliv, když to je jen podpůrná informace k tomu, jaký vyjádřila názor tato společnost jeho prostřednictvím, ať už jakkoliv, přičemž to, co požaduje žalobce, je výrazně nižší, než jak tato společnost vymezila, takže toto nemá vůbec žádnou relevanci. Po právní stránce má odvolací soud za to, že je třeba vyjít z § 2991 odst. 2 o. z., že v daném případě se jedná o skutkovou podstatu protiprávního užití cizí hodnoty. Přičemž je třeba konstatovat, že toto je nová skutková podstata, která nahrazuje dřívější bezdůvodné obohacení z nepoctivých zdrojů, a zde je třeba vyjít z toho, že obohaceným je ten, kdo do výhradní hodnoty zasáhl nebo komu je takový zásah přičitatelný. Pokud je tu více osob, je dána solidární odpovědnost a ochuzeným je ten, do jehož výhradní hodnoty bylo zasaženo, tedy zpravidla vlastník. Zde je ten zásah daný už samotným protiprávním užíváním věci žalovanými, o čemž není sporu, a je to podpořeno závěry Okresního soudu v Kladně a Krajského soudu v Praze tak, jak jsou zaznamenána v rozhodnutích výše citovaných. Přičemž zde nejde ani o pronájem jako takový. Lze jistě souhlasit se znalci, že se obvykle takový zvedák nepronajímá, nicméně v daném případě o žádný pronájem nešlo. Tady bylo prokázáno, resp. žalovaní neprokázali opak, že užívali cizí věc protiprávně, a tudíž nepochybně zasáhli do výhradní hodnoty žalobce, přičemž tato hodnota je reálně oceněna částkou [částka] denně, která není nikterak přemrštěná, takže pokud i soud I. stupně vycházel ze zjištění, ze kterých vycházel, pak samozřejmě nešlo o žádné znalecké dokazování, ale o podpůrná zjištění pro volnou úvahu o stanovení správnosti částky bezdůvodného obohacení jako majetkového prospěchu získaného protiprávním užitím cizí hodnoty. Konečně žádnou relevanci nemá ani skutečnost, že žalobce byl ve společnosti [anonymizována tři slova] pouze jednatelem, a zda a za kolik tato zakoupila jiný zvedák.

14. Pokud došlo k vydání zvedáku v exekuci [datum], tak je třeba akcentovat, že skutečně k plnění došlo až zde, kdy po rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], v exekuční věci, kterou vedl žalobce proti žalovaným, bylo nakonec rozhodnuto tak, že exekuce se nezastavuje a postup soudního exekutora Mgr. [příjmení], v exekuční věci vedené jiným subjektem proti žalobci spočívající v pojetí předmětného zvedáku do soupisu a jeho zanechání u žalovaných, aniž by byl odevzdán podle § 326 odst. 2 o. s. ř., byl shledán nesprávným a irelevantním, takže i celková doba odpovídá těmto skutečnostem, a prodlení tomu, že ještě před podáním žaloby žalobce vyzval žalované k plnění právě v částce [částka] denně a to zápočtem pohledávky z [datum], jak je ve spise doloženo. Požadovaný úrok z prodlení od [datum] je tak po právu podle § 1970 o. z. a jeho výše odpovídá § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

15. Ze všech těchto důvodů odvolací soud napadený rozsudek podle § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil tak, že žalobě vyhověl. Žalobci přiznal náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů podle § 224 odst. 1 a 2 o. s. ř. a § 142 odst. 1 o. s. ř. v rozsahu celkem 7 úkonů právní služby advokáta po [částka] podle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), se 7 paušálními náhradami hotových výdajů po [částka] podle § 13 odst. 4 cit. vyhl. (5 řízení před soudem I. stupně - příprava a převzatí zastoupení, žaloba, účast na ú. j. [datum], doplnění žaloby, účast na ú. j. [datum], a 2 v řízení odvolacím – odvolání a účast při jednání odvolacího soudu) plus soudní poplatek z žaloby a z odvolání (2 x [částka]), vše spolu [částka], přičemž vycházel z toho, že zástupkyně žalobce není plátcem DPH.

Proti tomuto rozsudku je dovolání přípustné k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím soudu prvního stupně do dvou měsíců od jeho doručení, jestliže dovoláním napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.