o zaplacení [částka], k odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu s návrhem, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku [částka] (výrok I.). Žalobci uložil povinnost zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení k rukám právního zástupce advokáta [role v řízení] [příjmení] [jméno] [příjmení], Ph.D., LL.M., částku [částka] do tří dnů ode dne právní moci rozsudku (výrok II.).

2. Rozhodl tak o žalobě odůvodněné tím, že dne [datum] účastníci uzavřeli Smlouvu o poskytování služeb, jejímž předmětem bylo technické zajištění veřejné [anonymizována dvě slova]“, kteroužto provozuje žalovaný, s tím, že žalobce obdržel výpověď této Smlouvy ze dne [datum], takže plnil dle Smlouvy do dne [datum], když v této souvislosti vystavil žalovanému svou fakturu – č. [rok], za poskytnuté [anonymizováno] v období od [datum] do [datum], vystavenou dnem [datum] a znějící na částku v celkové výši [částka] (spolu s DPH), a bez DPH na částku [částka]. Tuto fakturu mu však žalovaný vrátil, jakož i další fakturu – č. [rok] (jež byla uhrazena pouze zčásti) – za [anonymizováno] dle dané Smlouvy, kterážto byla vystavena dnem [datum], a jež rovněž zněla na částku v celkové výši [částka] (spolu s DPH), a bez DPH na částku [částka], přičemž mu, až na onu částečnou úhradu [anonymizováno] č. [rok], již žádné další finanční prostředky neuhradil, a to s odkazem na porušení dané Smlouvy, v důsledku čehož z jeho strany došlo ke krácení fakturované částky o částku [částka] a též i k provedení započtu v důsledku uplatnění smluvních pokut v celkové výši [částka].

3. Žalovaný se žalobou nesouhlasil kvůli porušení povinností podle dané Smlouvy žalobcem, konkrétně jejího článku VII. odst. 3, které spočívalo v tom, že část provozu přicházela prostřednictvím zahraničního tranzitu a„ nebyl splněn požadavek na vyhrazené připojení [webová adresa] [částka] [anonymizována dvě slova]“ a dále i z důvodu špatné synchronizace obrazu a zvuku u několika pořadů, dále z důvodu prodlení s umístěním některých pořadů do archivu, zpřístupnění obsahu v rámci [anonymizováno] v jazykových verzích, které není [anonymizováno] v rámci [anonymizováno] oprávněna poskytovat, a též i z důvodu zasekávání [anonymizováno] na zařízeních s [anonymizována dvě slova] a vadného zobrazení ovládacích prvků playeru v případě využití [anonymizováno] monitorů. Tato porušení dané Smlouvy specifikoval ve svém dopise, ze dne [datum], přičemž se jednalo o„ dodání části trafficu pomocí zahraničních transitních operátorů, nesplnění požadavku na vyhrazené připojení v [webová adresa] [částka] [anonymizováno] + [anonymizována dvě slova], dále se jednalo o špatnou synchronizaci obrazu a zvuku, o prodlení s umístěním 12 pořadů do archivu, o zpřístupnění obsahu v rámci archivu [anonymizováno] v jazykových verzích, které není [anonymizováno] oprávněna poskytovat, o zasekávání [anonymizováno] na zařízeních s [anonymizováno] systémem [anonymizováno], a též o vadné zobrazení ovládacích prvků playeru v případě využití dvou monitorů“.

4. Žalobce nesouhlasil s tím, že by se dopustil shora uvedených porušení, a naopak tvrdil, že k takto uvedeným porušením vůbec nedošlo, resp., že jejich výskyt je zcela neprůkazný anebo že mu je nelze přičítat, takže žalovaný nebyl oprávněn jím vyúčtované smluvní pokuty v celkové částce [částka] oproti faktuře žalobce započíst, a též ani krátit jeho odměnu o dalších [částka].

5. Soud I. stupně ve věci provedl dokazování řadou listinných důkazů, a též i výslechy svědků, z nichž zjistil skutečnosti podrobně popsané v odstavcích 5 až 15 odůvodnění napadeného rozsudku.

6. Vyšel z toho, že v souvislosti s výpovědí dané Smlouvy vypočetl žalovaný jednotlivé částky z titulu smluvních pokut, a dopočítal se částky v celkové výši [částka], nicméně s ohledem na ustanovení čl. V. odst. 16 mohl na předmětné smluvní pokuty nárokovat pouze částku v celkové výši [částka], když onen nárok na slevu z ceny plnění ve výši [částka], nespadá pod limitaci zmiňovaných smluvních pokut dle čl. V. odst. 16. Dospěl k závěru, že žalobce se ve vztahu k vytýkaným porušením dopustil zejména porušení povinnosti vykonávat trvalý a průběžný dohled nad funkcionalitou obsahu a [anonymizováno], dle jejího článku č. I., odst. 1, písm. j), dále porušení povinnosti vykonávat průběžnou kontrolu funkčnosti obsahu a případnou bezodkladnou spolupráci na jeho opravě dle článku čl. I. písm. i) Přílohy [číslo] i porušení povinnosti umisťovat pořady bezprostředně po jejich vytvoření do archivu ve specifikovaném formátu dle článku č. I. odst. 1 písm. d), jakož i porušení povinnosti včas odstraňovat výpadky [anonymizováno], vady obsahu a vyřešit servisní požadavky [role v řízení] dle [anonymizováno] [číslo]. Byť žalobce všechny tyto nedostatky poněkud bagatelizoval a charakterizoval je jako nikoliv zásadní porušení dané Smlouvy a dále tvrdil, že tato porušení (čímž se k nim de facto hlásil) neznamenala výrazné zvýšení nákladů na straně [role v řízení], či třetích osob, popř., že komfort diváka nemohl příliš utrpět, soud I. stupně dospěl k závěru, že se ve shora zmiňovaných případech skutečně dopustil porušení svých smluvních povinností (odstavec 16 odůvodnění napadeného rozsudku).

7. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaným uplatněné sankce za porušení smluvních povinností žalobce jsou smluvními pokutami, vyúčtovanými dle dané Smlouvy v celkové výši [částka], není povinností [role v řízení] jakkoliv prokazovat konkrétní následky těchto porušení, k nimž nepochybně došlo. Rozhodným je pouze závěr o existenci předmětných porušení smluvních povinností, což nakonec vyústilo ve výpověď dané Smlouvy ze strany [role v řízení] (odstavec 17 odůvodnění napadeného rozsudku).

8. Soud I. stupně uzavřel, že žalovaným byla prokázána porušení dané Smlouvy, jichž se dopustil žalobce, a to ve smyslu jejího čl. V. odst. 21, jakož i důvodně požadovaná výše smluvních pokut tak, jak je žalovaný uplatnil, přičemž tento nárok byl ze strany [role v řízení] započten dopisem ze dne [datum], resp. jeho prohlášením o započtení pohledávek ze dne [datum], v důsledku čehož nárok, kterého se žalobce domáhal podanou žalobou, předmětným započtením vzájemných pohledávek zanikl (odstavec [anonymizováno] odůvodnění napadeného rozsudku).

9. Sumarizoval, že existence zahraničního tranzitu byla prokázána, když všichni vyslechnutí svědkové (viz odstavec 11) potvrdili, že v rozhodném období docházelo k pohybu dat (k doručování video-streamu [anonymizováno] zákazníkům poskytovatelů internetového připojení) přes zahraniční tranzit. Toto potvrdil Ing. [příjmení] [příjmení], z nezávislého sdružení [anonymizováno], když uvedl, že minimálně do [datum] putovala data [anonymizováno] do sítě [anonymizováno] zahraničím s tím, že později už data ve sdružení [anonymizováno] neanalyzovali. V tomto smyslu vypovídal i další svědek - [jméno] [příjmení], ze [právnická osoba] [právnická osoba], který potvrdil, že do [anonymizováno] putovala data kvůli [anonymizováno] žalobce přes zahraniční tranzit ještě do [datum]. V témže duchu pak vypovídal i svědek [jméno] [příjmení], zástupce sdružení [anonymizováno] (společnosti sdružující poskytovatele internetových služeb za účelem vzájemného propojení jejich sítí), když uvedl, že sice neumí kvantifikovat, kolik dat putovalo přes zahraničí, nicméně, poukazoval na to, že byl adresátem mnoha stížností poskytovatelů internetového připojení, kteří tuto skutečnost pociťovali. A konečně, tyto skutečnosti potvrdil i obsah Znaleckého posudku [právnická osoba], [číslo]. Zástupce tohoto znaleckého ústavu (Ing. [příjmení] – viz výše – bod [číslo]) potvrdil správnost v něm uvedených údajů. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] (bývalý ředitel úseku [anonymizována čtyři slova] - [právnická osoba] – odstavec 13) existenci zahraničního tranzitu dat rovněž potvrdil (odstavec [anonymizováno] a 20 odůvodnění napadeného rozsudku). Pokud jde o sumarizaci jednotlivých porušení dané Smlouvy, jichž se dopustil žalobce, pak se jednalo (ve světle závěrů znaleckého posudku – viz odstavec 21), kromě onoho nepovoleného zahraničního tranzitu, o vadnou synchronizaci obrazu, o prodlení s umístěním pořadů do archivu, o zpřístupnění obsahu v nepovolených jazykových verzích a o zasekávání přenosu [anonymizováno] („ video on demand“ – video na vyžádání) na zařízeních s [anonymizováno] systémem [anonymizováno]. Rovněž porušil své povinnosti při odstraňování vady přehrávače, a byť, v této souvislosti uváděl, že kód přehrávače mu byl dodán žalovaným, tak ale dle Přílohy [číslo] dané Smlouvy bylo jeho povinností poskytnout žalovanému přehrávač a dále jej vyvíjet a podporovat, a to včetně předávání aktuálních zdrojových kódů, takto:„ Poskytovatel poskytne a bude dále vyvíjet a podporovat [anonymizováno] přehrávač (dále jen„ Přehrávač“) s požadovanými vlastnostmi a funkčností. Poskytovatel je povinen klientovi předávat aktuální zdrojové kódy Přehrávače včetně jejich dokumentace.“ Odpovědnost za bezvadnost přehrávače tak opravdu spočívala pouze na bedrech žalobce, a dále, jak vyplývá z dalších listin, jimiž soud I. stupně rovněž doplnil dokazování (výpisy z„ ticketovacího portálu [příjmení]“), tak žalovaný předmětnou chybu nahlásil dne [datum]. Žalobce bez dalšího označil dne [datum] tento požadavek za vyřešený („ [anonymizováno]“). Tuto chybu však vůbec neodstranil, a proto na základě podnětů od diváků žalovaný dne [datum] upozornil, že k odstranění vady nedošlo s tím, že poté následovala komunikace, ze které je tato skutečnost patrná, přičemž až teprve dne [datum] ve 13:48 hodin žalobce sdělil, že se toho dne věnovali zdroji jakožto příčině předmětného nahlášení oné vady. Žalovaný mu přitom do 8 minut poskytl detailnější popis kroků, jak tuto vadu vyvolat, poté následovalo další upřesnění na obou stranách, a ještě téhož dne (v [anonymizováno]) žalobce potvrdil, že předmětné skutečnosti znovu otestují („ retestují“), a ve [anonymizováno] byl předmětný požadavek žalobcem přesunut z kategorie„ Nahlášeno od [anonymizováno]“ do sloupce„ V řešení“. Přestože žalobce dne [datum], v 0:21 hodin ještě uvedl, že se chyba neprojevuje, téhož dne ve [údaj o čase] hodin uvedl, že vada byla vyřešena pro přehrávač verze [číslo] v internetových prohlížecích, vyjma prohlížeče [anonymizováno], na [anonymizována tři slova] („ vyreseno ve verzi [číslo] playeru, pro vse krom chrom ve win, prozatim“), nicméně ve verzi [číslo] přehrávače vada ještě vyřešena nebyla („ na vyjmenovanych mate [číslo] verzi, ta v sobe tenhle fix jeste nema, takze test je correct“). Soud I. stupně se v této souvislosti ztotožnil s názorem [role v řízení], že dotyčná vada byla opakovatelná a odstranitelná, neboť byla žalobcem, alespoň pro některé verze, opravena (zjištěno Výpisem z ticketovacího portálu [příjmení]:„ [příjmení] prehravace na sekundarnim monitoru“, dále Výpisem z ticketovacího portálu [příjmení]:„ [příjmení] prehravace na sekundarnim monitoru - moved bug report), takže dospěl k závěru, že žalobce se v době mezi [datum] a [datum] předmětnou vadou vlastně nezabýval, a pokud argumentoval ustanovením Přílohy [číslo] že pro opravu vady přehrávače byla stanovena lhůta 1 měsíc, tak tato lhůta byla určena pro vývoj přehrávače (pro vývoj nových prvků), jelikož v Příloze [číslo] byla specificky sjednána pro vývoj nových prvků přehrávače a nebyla řešena Příloze [číslo] v níž právě byly řešeny záležitosti týkající se odstraňování (opravy) vad přehrávače (odstavce 22 a 23 odůvodnění napadeného rozsudku).

10. Tvrdil-li žalobce, že souhrnná výše smluvních pokut za jeden kalendářní měsíc byla v čl. V. odst. 16 limitována, tak tato limitace se výslovně týká pouze smluvních pokut dle čl. V. odst. 3 až 14 dané Smlouvy, kdežto předmětná sleva, uplatněná žalovaným v částce [částka], je upravena v jejím čl. V. odst. 15, takže se nejedná o smluvní pokutu dle čl. V. odst. 3 až 14, a proto se na ni žádná limitace nevztahuje. Souhrnná výše smluvních pokut je ovšem naopak limitována v jejím čl. V. odst. 16, který se ovšem na onu slevu nevztahuje (odstavec 24 odůvodnění napadeného rozsudku).

11. Vzhledem ke shora popsaným skutečnostem soud I. stupně opět, pro lepší přehlednost, sumarizoval jak v odstavci 25 odůvodnění napadeného rozsudku podrobně popsáno.

12. Tvrdil-li žalobce, že v dané Smlouvě nebyl zakotven zákaz využití tranzitu dat přes zahraničí ani požadavek na navýšení připojení do peeringového centra [webová adresa] o dalších [anonymizována dvě slova], takže z jeho strany nemohlo dojít k vytýkaným porušením, pak nicméně z bodů [číslo] její [anonymizováno] vyplývá, že byla uzavřena na základě výběrového řízení vyhlášeného žalovaným pod názvem„ Technické zajištění veřejné [anonymizována dvě slova] (streaming pro [anonymizováno])“ a realizovaného v souladu s ustanovením § 29, písm. d) zákona č. 147/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v platném znění, mimo režim zadávacího řízení (tedy jako„ výběrové řízení“). Toto vycházelo z [anonymizována dvě slova] [role v řízení]:„ Technické zajištění veřejné [anonymizována dvě slova] (streaming pro [anonymizováno])“ ze dne [datum], které bylo upraveno dne [datum] („ Informační memorandum“). Po seznámení se s podmínkami tohoto výběrového řízení poskytovatel (žalobce) doručil klientovi (žalovanému), dne [datum] svou nabídku, jejímž prostřednictvím žalobce podmínky výběrového řízení akceptoval (zjištěno z nesporných tvrzení účastníků). V této souvislosti je též třeba poukázat na„ Technické zajištění veřejné [anonymizována dvě slova] (streaming pro [anonymizováno])“, ze dne [datum], a v této souvislosti pak i na článek VII. odst. 4 dané Smlouvy, podle kterého je poskytovatel (žalobce):„ povinen při poskytování služeb respektovat a zohlednit eventuální upřesňující podmínky a připomínky klienta resp. jeho zástupce či zmocněnce a dle toho provádět dílčí změny a korektury v rámci poskytování služeb.“ Podle článku VI., odst. 4 Přílohy [číslo] měla být přenosová kapacita technického řešení (distribuční platformy) - pro území [anonymizováno] - [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] současně připojených uživatelů pro prvních 12 měsíců provozu [anonymizováno]. Žalovaný přitom byl oprávněn krátkodobě vytížit rezervovanou kapacitu na 125 %, reálná kapacita technického řešení (distribuční platformy) musela být zajištěna až do výše [anonymizována dvě slova]. Na základě článku III., odst. [anonymizováno] byl:„ oprávněn na základě samostatných objednávek požadovat a poskytovatel je povinen v souladu s takovým požadavkem navýšit celkovou kapacitu datového proudu (konektivity a kapacity platformy) na území [anonymizováno] max. o 100 % požadované hodnoty přenosové kapacity pro území [anonymizováno] uvedené v článku VI, bodu 4, Přílohy [číslo] smlouvy“. Tento článek III., odst. [anonymizováno], dané Smlouvy, který upravuje oprávnění [role v řízení] požadovat navýšení konektivity a kapacity platformy, následuje hned po článku III., odst. 1, který výslovně operuje s pojmem„ konektivita“, v souvislosti s připojením do peeringového centra [webová adresa] -„ přímé napojení do peeringového centra [webová adresa] s rychlostí konektivity [částka] [anonymizováno]“ (odstavec 26 odůvodnění napadeného rozsudku), čehož tento využil jak popsáno v odstavci 27).

13. Ohledně prodlení s umístěním pořadů do archivu žalovaný uplatnil v této souvislosti smluvní pokutu ve výši [částka] a to dle článku V. odst. 3 dané Smlouvy za prodlení žalobce s umístěním 12 pořadů do archivu:„ prodlení s umístěním pořadů do archivu u 12 pořadů (418 236 [číslo] vysílaný [datum] v 8:50, 318 297 [číslo] vysílaný [datum] v 11:10, [anonymizováno] 471 [číslo] vysílaný [datum] v 20:50, [anonymizováno] 471 [číslo] vysílaný [datum] v 23:35, [anonymizováno] 471 [číslo] vysílaný [datum] v 8:35, [anonymizováno] 553 [číslo] vysílaný [datum] 18:05, [anonymizováno] 411 [číslo] vysílaný [datum] v 13:40, [anonymizováno] 411 [číslo] vysílaný [datum] v 14:40, [anonymizováno] 411 [číslo] vysílaný [datum] v 15:10, [anonymizováno] 411 [číslo] vysílaný [datum] v 15:40, [anonymizováno] 411 [číslo] vysílaný [datum] v 17:10 a [anonymizováno] 471 [číslo] vysílaný [datum] v 7:55), které byly opraveny (špatná synchronizace obrazu a zvuku) a umístěny do archivu dne [datum] v 16:22, tj., smluvní pokuta účtovaná žalovaným dle čl. V. odst. 3 (prodlení s umístěním zpracovaných záznamů do archivu), zde činí celkem (19+19+19+19+19+18+19+19+19+19+18+19) dní - [částka] za každý započatý den prodlení = [částka] (zjištěno z dopisu [role v řízení], ze dne [datum], jakož i z [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum], a dále i z článku V. odst. 3 takto:„ V případě prodlení poskytovatele s poskytnutím [anonymizováno] specifikované v čl. I., odst. 1., písm. d) smlouvy v rozsahu stanoveném v Příloze [číslo] této smlouvy, je poskytovatel povinen zaplatit klientovi smluvní pokutu ve výši [částka] za každý i započatý den prodlení a každý pořad). Proto dospěl soud I. stupně k závěru, že předmětná smluvní pokuta ve výši [částka] byla žalovaným uplatněna a započtena vůči žalobci zcela po právu (odstavce 28 a 29 odůvodnění napadeného rozsudku).

14. Ohledně zpřístupnění v nepovolených jazykových verzích žalovaný uplatnil smluvní pokutu ve výši [částka], a to dle článku V. odst. 6 dané Smlouvy, za nedodržení doby pro odstranění vady obsahu, spočívající ve zpřístupnění obsahu v rámci archivu [anonymizováno] v nepovolených jazykových verzích:„ zpřístupnění obsahu v rámci archivu [anonymizováno] v jazykových verzích, které není [anonymizováno] v rámci [anonymizováno] oprávněna poskytovat“ (nahlášeno [datum] s uvedením jednoho pořadu z mnoha, konkrétně [anonymizována dvě slova] [číslo]), následně [anonymizováno] odsouhlasila, že tato vada bude odstraněna [datum], nicméně konkrétní pořad byl i k datu [datum] (datum poslední kontroly) stále k dispozici v původním znění, které ale nemělo být ani nahráno, v důsledku čehož smluvní pokuta dle čl. V. odst. 6 (kvůli vadě obsahu) činí celkem [anonymizováno] dní (tedy [částka] za každých započatých 24 hodin = [částka] – zjištěno z dopisu [role v řízení] ze dne [datum], dále z [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum]), když tato smluvní pokuta je upravena v článku V. odst. 6 takto:„ Poskytovatel je povinen zaplatit klientovi smluvní pokutu za nedodržení doby pro odstranění„ Vady obsahu“ určené v Příloze [číslo] této smlouvy ve výši [částka] za každých 24 započatých hodin nad dobu vymezenou pro odstranění vady„ Vady obsahu“ (odstavec 30 odůvodnění napadeného rozsudku).

15. Dne [datum] ve 13:22 hodin žalovaný nahlásil žalobci, že vytváří pořady v původním (cizojazyčném) znění. V rámci této komunikace byl žalobce prokazatelně seznámen se skutečností, že tato [anonymizováno] znění nemají být dostupná prostřednictvím [anonymizováno] (oproti běžnému televiznímu vysílání), neboť žalovaný k tomuto nemá dostatečná licenční oprávnění, a proto se jedná o urgentní záležitost. Dne [datum] žalobce informoval [role v řízení], že v pátek, tj. [datum], došlo k vyřešení tohoto problému, kdy již pořady nejsou vyráběny v původním znění a nevyskytují se na webu (tzn. v rámci [anonymizováno]). Byť žalobce tvrdil, že toho dne došlo k pře-enkódování videí, které byly vyrobeny s původním zněním, žalovaný následně zjistil (při kontrolách dne [datum] a [datum]), že pořady v původním znění byly, i přesto nadále dostupné (zjištěno z Výpisu z ticketovacího portálu [příjmení]:„ [anonymizováno] znění“) i když bylo povinností žalobce vykonávat trvalý, průběžný, dohled nad funkcionalitou obsahu a [anonymizováno], včetně kontroly enkodovaných videí (zjištěno z článku I. odst. 1, písm. j, dané Smlouvy), jakož i vykonávat průběžnou kontrolu funkčnosti obsahu, a především pak funkčního přehrávání video-obsahu, a též vykonávat i případnou bezodkladnou spolupráci na jeho opravě (zjištěno z článku č I. písm. i Přílohy [číslo] zvláště když v onom [anonymizována dvě slova] v rámci jeho [anonymizováno] je uvedeno, že:„ Primárním účelem [anonymizováno] je v rámci [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] sdělovat veřejnosti [anonymizována dvě slova] a případně další audiovizuální obsah prostřednictvím internetové sítě, a to na území České republiky, a pokud [anonymizováno] takovými právy disponuje, tak i v zahraničí. Technické zabezpečení [anonymizováno] musí reflektovat tento účel, včetně např. autorskoprávních limitů.“ (zjištěno z listiny zachycující Informační memorandum -„ Technické zajištění veřejné [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] pro [anonymizováno]“ – ze dne [datum], upravené dne [datum]), v důsledku čehož i zde dospěl soud I. stupně k závěru, že ona smluvní pokuta - ve výši [částka] byla žalovaným uplatněna a započtena po právu (odstavec 31 odůvodnění napadeného rozsudku).

16. Ohledně pochybení spočívajícího v zasekávání [anonymizováno] na zařízeních s [anonymizováno] systémem [anonymizováno] žalovaný uplatnil další smluvní pokutu ve výši [částka] dle článku V. odst. 5 dané Smlouvy za prodlení žalobce s odstraněním částečného výpadku [anonymizováno] v podobě zasekávání [anonymizováno] (video on demand – video na vyžádání) na zařízeních s [anonymizováno] systémem [anonymizováno] s následujícím odůvodněním:„ zasekávání [anonymizováno] na zařízeních s [anonymizováno] systémem [anonymizováno] - dne [datum] bylo akceptováno přehrávání [anonymizováno] na zařízeních s [anonymizována dvě slova], a to s výhradou, protože na některých zařízeních docházelo k sekání. Bylo dohodnuto a uvedeno do protokolu, že uvedená vada bude odstraněna do [datum]. Poskytovatel však tuto závadu neodstranil. Smluvní pokuta dle čl. V. odst. 5 Smlouvy (částečný výpadek [anonymizováno]) činí celkem za 1 den, tj. za 24 hodin prodlení, z nichž pro první dvě hodiny činí smluvní pokuta [částka], a za další hodiny [částka], částku [částka]“ (zjištěno z dopisu [role v řízení] - ze dne [datum], dále z [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum]), když předmětná smluvní pokuta je upravena v článku V. odst. 5 dané Smlouvy následujícím způsobem:„ Poskytovatel je povinen zaplatit klientovi smluvní pokutu za nedodržení doby pro odstranění„ Částečného výpadku [anonymizováno]“ určené v Příloze [číslo] této smlouvy ve výši [částka] za každou i započatou hodinu nad dobu vymezenou pro odstranění vady„ Částečného výpadku [anonymizováno]“. V případě, že prodlení poskytovatele bude delší než [anonymizováno] hodiny, zvyšuje se smluvní pokuta od započaté třetí hodiny prodlení na [částka] za každou i započatou hodinu nad dobu vymezenou pro odstranění vady„ Částečného výpadku [anonymizováno]“, přičemž zmíněná Příloha [číslo] v článku 1.1 klasifikuje„ Částečný výpadek [anonymizováno]“ takto:„ Služba je v provozu, ale poskytování služeb koncovým uživatelům je částečně omezeno nebo některá ze součástí [anonymizováno] není funkční dle specifikace [anonymizováno] dané Smlouvou a jejími přílohami. Za částečný výpadek [anonymizováno] se považuje rovněž nezvýšení požadované kapacity datového proudu nebo počtu kanálů z enkodérů poskytovatele v požadovaném rozsahu a také situace, kdy klient v rámci zkušebního provozu akceptoval některé funkcionality s výhradou a vady nebyly odstraněny v termínu stanoveném klientem.“ (zjištěno ze Smlouvy o poskytování služeb [číslo] ze dne [datum]). Předmětný problém, spočívající v zasekávání [anonymizováno] („ video on demand“ – video na vyžádání) na zařízeních s [anonymizováno] systémem [anonymizováno] žalovaný nahlásil žalobci dne [datum] ve [údaj o čase] hodin. K definitivnímu odstranění této závady však nedošlo, a to ani do dne [datum], jak ostatně i sám žalobce potvrzuje ve své žalobě (zjištěno z Výpisu z ticketovacího portálu [příjmení]:„ Videa sekající se na mobilu“, a též vlastně i z nesporných tvrzení účastníků). Pokud tedy žalobce tvrdil, že žalovaný vypověděl dne [datum] danou Smlouvu a přestal službu využívat, pak ovšem dotyčná výpověď neměla okamžité účinky, v důsledku čehož tak byl povinen plnit své povinnosti ze Smlouvy i po dobu trvání výpovědní doby. Neodstranění předmětné vady v termínu [datum] přitom naplňuje definici„ Částečného výpadku [anonymizováno]“ dle článku 1.1 Přílohy [číslo] dané Smlouvy, a proto žalovaný uplatnil předmětnou smluvní pokutu za 1 den, tj. [datum], prodlení žalobce v měsíci květnu. I tato smluvní pokuta ve výši [částka] byla žalovaným uplatněna a započtena zcela po právu (odstavec 32 odůvodnění napadeného rozsudku).

17. Ohledně pochybení spočívajícího ve vadném zobrazení ovládacích prvků přehrávače v případě dvou monitorů žalovaný uplatnil smluvní pokutu ve výši [částka] dle článku V. odst. 7 dané Smlouvy za nedodržení doby pro vyřešení servisního požadavku na opravu vadného zobrazení ovládacích prvků přehrávače v případě využití dvou monitorů s odůvodněním, že je vadné zobrazení ovládacích prvků playeru v případě využití dvou monitorů - dne [datum] nahlášena chyba, kdy v případě, že má uživatel dva monitory a sleduje [anonymizováno] na sekundárním monitoru, zůstanou ovládací prvky playeru aktivní, takže překrývají přehrávaný obsah, který nelze sledovat. Dne [datum] dodavatel (žalobce) oznámil, že chyba je vyřešena ve verzi playeru [číslo]. K datu [datum] se nicméně stále chyba projevovala v prohlížeči [příjmení] 16 na [anonymizováno] 10, a to i ve verzi playeru [číslo]. i ve verzi [číslo]. Chyba tedy opravena nebyla, přestože dodavatel tvrdil, že ano. Pokuta za nedodržení doby pro vyřešení servisního požadavku dle čl. V. odst. 7 Smlouvy od [datum] do [datum] činí jednorázových [částka], přičemž předmětná smluvní pokuta je upravena v článku V. odst. 7 následujícím způsobem:„ Poskytovatel je povinen zaplatit klientovi smluvní pokutu za nedodržení doby pro vyřešení Servisního požadavku klienta určené v Příloze [číslo] této smlouvy anebo v případě jakéhokoliv případu neposkytnutí součinnosti poskytovatele ve výši [částka]“ s tím, že zmiňovaná Příloha [číslo] článku 1.1, klasifikuje„ Servisní požadavek klienta“ takto:„ Služba je v provozu, klient hlásí servisní požadavek.“ Žalovaný nahlásil žalobci tuto chybu dne [datum]. Jak ostatně potvrzuje i sám žalobce, ve své žalobě, tak tato chyba nebyla v úplnosti odstraněna ani po datu [datum], nicméně délka trvání této vady je nepodstatná, když tato smluvní pokuta dle článku V. odst. 7 je jednorázovou, a tedy bez ohledu na délku prodlení. I tato smluvní pokuta ve výši [částka] byla žalovaným uplatněna a započtena po právu (odstavec 33 odůvodnění napadeného rozsudku).

18. Konečně pak ještě žalovaný uplatnil i smluvní pokutu ve výši [částka] za pochybení spočívající v prodlení s odstraňováním vady obsahu – synchronizace obrazu i zvuku. Předmětná vada v obsahu spočívala ve špatné synchronizaci obrazu a zvuku, tzn. v rozcházení se obrazu a zvuku, což se projevovalo tak, že zvuk předcházel obraz o několik sekund, a to konkrétně u záznamů tří pořadů v rámci iVysílaní. Špatná synchronizace byla nahlášena u dvou pořadů ([číslo] [číslo] a [anonymizováno] [bankovní účet]) dne [datum] v [údaj o čase] hodin a u 3. pořadu při urgenci dne [datum] ve 13:24 hodin. Oprava byla provedena až dne [datum] v 16:22 hodin, takže smluvní pokuta dle čl. V. odst. 6 dané Smlouvy (za nedodržení doby pro odstranění vady obsahu) činí celkem [anonymizováno] x [anonymizováno] + 6 = [anonymizováno] dní. [příjmení] [částka] byla sjednána za každých započatých 24 hodin nad stanovenou reakční dobu 24 hodin pro odstranění vady obsahu = [částka]. Existenci chyby softwarového řešení žalobce, která způsobovala špatnou synchronizaci obrazu a zvuku koneckonců žalobce uznává i ve své žalobě a jelikož v rámci [anonymizováno] jím zajišťovaného docházelo k poruchám v synchronizaci zvuku a obrazu, pak porušil předmětnou Smlouvu, když poskytl plnění, jež nelze s ohledem na účel Smlouvy spočívající v povinnosti sdělovat veřejnosti [anonymizována dvě slova] považovat za bezvadné (odstavec 34 odůvodnění napadeného rozsudku).

19. Kromě mluvních pokut uplatnil žalovaný i slevu ve výši [částka], což představuje snížení odměny žalobce za období od [datum] do [datum] s ohledem na vady plnění, jež se v tomto období projevily. Mechanismus uplatnění takové slevy byl upraven v článku č. V. odst. 15 dané Smlouvy a představuje 14 % z částky fakturované žalobcem za dané období (tedy od [datum] do [datum]), přičemž toto procentuální určení odpovídá podmínkám článku V. odst. 15 a věcnému i časovému rozsahu vadného poskytování [anonymizováno] podle ní. Nárok na slevu vzniká přímo ze zákona v důsledku vadného plnění dle ustanovení § 1923 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „ o. z.“, a to v jakémkoli případě, kdy došlo k vytknutí vady plnění, ať již odstranitelné, nebo neodstranitelné, k čemuž, v tomto konkrétním případě prokazatelně došlo dopisem [role v řízení] ze dne [datum] a též i jeho dopisem ze dne [datum]. Byť v dané Smlouvě byly sjednány smluvní pokuty, tak je zjevné, že strany si možnost uplatnění slevy sjednaly i v jejím čl. č. V. odst. 15, z nějž nárok na uplatnění slevy rovněž vyplývá, a to takto:„ V případě porušení kterékoli povinnosti dle čl. VII. odst. 3 smlouvy, je poskytovatel povinen bezodkladně zjednat nápravu, a v případě, že k nápravě bude klientem vyzván s poskytnutím přiměřené doby k provedení nápravy, je povinen zjednat nápravu v této přiměřené době. Pokud poskytovatel nezjedná nápravu ani v této době, není po dobu trvajícího porušování povinnosti oprávněn účtovat cenu za poskytované [anonymizováno] dle čl. III. odst. 1 této smlouvy, tj. do doby zjednání nápravy je poskytovatel povinen poskytovat [anonymizováno] bez nároku na smluvní odměnu.“ Z tohoto ujednání jednoznačně vyplývá, že předmětné ustanovení odkazuje na nárok na uplatnění slevy právě v tom smyslu, že žalobce je při porušení povinnosti dle čl. VII. odst. 3 povinen poskytovat plnění, avšak neobdrží za to sjednanou odměnu, popř. obdrží odměnu sníženou. Z toho vyplývá i to, že uvedené ustanovení umožňuje, aby žalovaný v případě vzniku porušení žalobci jeho nárok na smluvní odměnu v plném rozsahu odepřel (a aby tedy žalovaný uplatnil slevu ve výši 100 % kontrahované ceny služeb), a pak je na žalovaném, jakou část sjednané odměny žalobci přizná. Obě strany se takto zjevně dohodly a žalobce nikdy text dané Smlouvy nezpochybňoval. Nárok na slevu z ceny díla odpovídá rozdílu mezi hodnotou, kterou by mělo dílo bez vad, a hodnotou, kterou mělo dílo dodané s vadami, přičemž je rozhodující doba, v níž se řádné plnění mělo uskutečnit. Jak žalovaný uvedl ve svém dopise ze dne [datum], tak nárok na shora zmiňovanou slevu žalovaný uplatnil z toho důvodu, že žalobce nesplnil požadavek vyhrazeného připojení do peeringoveho centra [webová adresa] nebo [webová adresa], ve smyslu čl. VII. odst. 3 dané Smlouvy, když v období měsíce května [rok] přicházela část provozu iVysílaní vybraným poskytovatelům internetového připojení prostřednictvím zahraničního tranzitu, a tedy mimo [webová adresa] nebo [webová adresa]. Žalovaný tak v souvislosti s odměnou žalobce (viz Faktura žalobce – č. [rok] – znějící na částku [částka] – bez DPH – a spolu s DPH na částku v celkové výši [částka]) uplatnil slevu ve výši 14 % z celkové výše takto fakturované odměny, a tedy právě v tom rozsahu, v jakém bylo žalovaným zjištěno doručování obsahu zahraničním tranzitem. Žalovaným takto uplatněná sleva odpovídá povaze i rozsahu vad plnění žalobce, spočívajících v částečném poskytování provozu [anonymizováno], a to prostřednictvím zahraničního tranzitu, a tato sleva je přiměřenou slevou z ceny služeb ve smyslu ustanovení § 1923 o. z. K přiměřenosti výše takto uplatněné slevy se též pozitivně vyjádřil i znalecký ústav – [právnická osoba], jejíž specializací je i oceňování nejrůznějších komodit, závodů, průmyslového vlastnictví, informačních systémů, apod. (odstavec 37 odůvodnění napadeného rozsudku).

20. [příjmení] [částka] představuje započtené pohledávky [role v řízení] - ve výši smluvních pokut dle Smlouvy, které vyčíslil a uplatnil vůči žalobci dopisem ze dne [datum] a fakturou [číslo] ze dne [datum], přičemž tyto pohledávky započetl žalovaný dopisem ze dne [datum], resp., prohlášením [role v řízení] o započtení pohledávek - ze dne [datum] – vůči pohledávce žalobce - ve výši [částka], která byla vyúčtována fakturou žalobce č. [rok] (viz výše – bod [číslo]). Specifikace těchto smluvních pokut je obsažena výše (viz body [číslo] [číslo] – [číslo]), a provedené započtení ze strany [role v řízení] vyhodnotil soud I. stupně jakožto důvodné, když žalovaný disponoval takovými pohledávkami vůči žalobci, jež byly způsobilými k započtení (odstavec 38 odůvodnění napadeného rozsudku). Předmětná Smlouva o poskytování služeb, ze dne [datum], splňuje dle názoru soudu I. stupně atributy smlouvy o dílo s nehmotným výsledkem ve smyslu ustanovení § 2631 a násl. o. z. (odstavec 39 odůvodnění napadeného rozsudku). Protože žalovanému evidentně vzniklo právo požadovat uspokojení vlastních pohledávek, soud I. stupně žalobu zamítl s poukazem na prastarou zásadu„ pacta sunt servanda“ („ smlouvy se mají plnit“).

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „ o. s. ř.“

22. Rozsudek žalobce napadl včasným odvoláním. Namítl, že soud I. stupně nereflektoval jeho tvrzení a argumenty. Z provedených důkazů v žádném případě nevyplývají tvrzená porušení Smlouvy. Uváděných porušení se nedopustil, žalovaný je neprokázal, a tudíž smluvní pokutu i slevu z ceny plnění započetl neoprávněně. Zcela nesprávně vyložil povinnosti ohledně možného zahraničního transitu v bodu 10 rozsudku. Toto však nemá oporu ve Smlouvě, když v čl. VII odst. 3 výslovně říká, že připojení prostřednictvím tranzitních operátorů nesmí překročit uvedenou hodnotu 10%, na což ve svých vyjádřeních opakovaně upozorňoval, avšak soud prvního stupně toto ustanovení vůbec nevzal v potaz a operoval s výkladem, že„ zahraniční tranzit byl, v rámci daného smluvního vztahu, vyloučen, až na zcela nepatrné výjimky“. To nemá oporu v uzavřené Smlouvě. Pokud soud I. stupně argumentuje vysvětlením zadávací dokumentace, kde údajně měl být zcela vyloučen zahraniční transit, pak toto vysvětlení bylo sděleno před uzavřením Smlouvy, tj. pozdější úprava v ní tento výklad derogovala. Tranzit se vyskytl zcela výjimečně. Trvá na tom, že v souvislosti s vyhrazeným připojením v [webová adresa] Smlouvu neporušil. Poukázal čl. VII odst. 3 Smlouvy. Požadavek na navýšení kapacity připojení do peeringového centra [webová adresa] o dalších [anonymizována dvě slova] nevyplývá ani ze Smlouvy ani z objednávky [číslo] Smluvní podmínky pro dostatečnou kapacitu dokoupením dodatečné konektivity zůstaly neměnné. Ohledně prodlení s umístěním pořadů do archivu dne [datum] informoval [role v řízení] o re-enkodingu těchto pořadů a potvrdil přidání nových verzí do archivu. Nedošlo v žádném případě k opožděnému vložení pořadů do archivu, ale pouze k jejich novému vložení z důvodu prevence možných chyb v synchronizaci. Veškeré uvedené pořady byly v archivu včas v souladu se Smlouvou. Ohledně zpřístupnění v nepovolených jazykových verzích žalovaný dne [datum] otevřel ticket“ [anonymizována dvě slova], ve kterém ho informoval, že vyrábí pořady včetně původního znění, tedy i včetně zvukových stop, na jejichž vysílání nemá licenční práva. Zvukové stopy však byly vytvářeny na základě parametrů dodaných ze strany žalované. Nejednalo se o tak o chybu na straně žalobce, který o těchto licenčních podmínkách nebyl informován. V období mezi 26. - 28. 4. proběhla v ticketovacím [anonymizováno] komunikace, na jejímž základě upravil tvorbu zvukových stop dle domluvy s žalovaným a došlo k přeenkódovaní videí, které byly vyrobeny s původním zněním u těch pořadů, u kterých žalovaný požadoval odstranění původních znění. Ticket byl uzavřen [datum]. Dle vyjádření [role v řízení] z 25. 6. (sankční pokuty), nedošlo k přeenkódování všech videí, které byly původně vytvořené v původním znění. Tyto pořady však nebyly přes ticketovací portál nijak reportované. Nemohl vědět, jaké má žalovaná licenční ujednání se třetími stranami a nemohl tudíž sám vědět, které pořady mohou být archivovány v původním znění a které nikoliv. Neplyne mu povinnost kontrolovat licenční ujednání žalované s třetími osobami, jak zcela chybně dovozuje soud prvního stupně. Dále soud prvního stupně přiznal žalované nárok na smluvní pokutu za prodlení žalobce s odstraněním částečného výpadku [anonymizováno] v podobě zasekávání [anonymizováno] (video on demand – video na vyžádání) na zařízeních s [anonymizováno] systémem [anonymizováno]. Účastníci se dohodli (rovněž uvedeno do protokolu), že uvedená vada bude odstraněna do [datum], tj. od [datum] od [údaj o čase] hod. měla být vada vyřešena. Avšak dne [číslo] mu žalovaný vypověděl smlouvu a ten samý den v [číslo] přepnul veškerý traffic zpět k původnímu dodavateli. [anonymizováno] tedy přestala službu používat před ukončením lhůty na vyřešení problému s [anonymizováno] a žalobce tak ani tento problém nemohl vyřešit, když k [anonymizováno] již neměl přístup. Většinu případů vyřešil již v období mezi 21. - [číslo], po [číslo] h dne [datum] již nebylo možné tyto případy řešit a žalovaný po této době službu přestal využívat. Špatná synchronizace obrazu a zvuku byla nahlášena u dvou pořadů dne [datum] v [číslo] hod a dále dne [datum] v [číslo] hod u třetího pořadu. Oprava byla provedena dne [datum] v 16:22 hodin. Uvedená závada byla nahlášena ze strany [role v řízení] dne [datum] v [číslo] pomocí ticketovacího portálu [příjmení], tj. [anonymizováno] sloužícímu k hlášení závad/poruch, který k ohlášení incidentů používal. Mezi nahlášením a vyřešením incidentu proběhlo celkem 38 hodin a 49 minut. Vzhledem ke Smlouvě, která mu poskytuje 24 hodin reakční doby, tedy doby mezi potvrzením přijetí požadavku klienta a zahájením procesu jeho vyřešení a dále 8 hodin na samotné odstranění problému, byl žalovaný oprávněn dle Smlouvy požadovat smluvní pokutu v maximální výši [částka] (tj. [anonymizováno] pořady x [částka]) a to za prvních započatých 24 hodin od vypršení lhůty na vyřešení problému do potvrzení o vyřešení. Dne [datum], tedy 9 dní po vyřešení problému, žalovaný založil nový ticket“ Oprava videí se špatnou synchronizací audia”, kde se pouze ptá:“ kdy budou prosím opravena videa, kterých se chyba dotkla? Stále jsou v archivu s chybou, je to už 9 dnů, kdy jste napsali, že oprava bude u ostatních dotčených videí provedena v následujících dnech.” Neuvádí, kterých pořadů se údajná vada v synchronizaci týká s výjimkou jediného pořadu (rozdílného než v incidentu nahlášeném 4.5.). V další komunikaci v témže ticketu dodal, že problém se týká i dvou pořadů nahlášených již 4.5. Na žádost o dodání konkrétních IDEC (identifikátoru pořadů či časového období v kterém problémy zaznamenali), žádné informace ani podklady nedodal, tj. neposkytl žádnou součinnost ani nutné údaje o chybném obsahu. Dále soud prvního stupně uznal nárok na smluvní pokutu ve výši [částka], a to„ za nedodržení doby pro vyřešení servisního požadavku na opravu vadného zobrazení ovládacích prvků přehrávače v případě využití dvou monitorů“ (bod 33 rozsudku). Žalobce trvá na tom, že nedošlo k překročení doby servisního zásahu. Žalovaný ve svém dopise ze dne [datum], ve kterém mu sděloval údajná porušení Smlouvy uvedl následující:„ vadné zobrazení ovládacích prvků playeru v případě využití dvou monitorů - dne [datum] nahlášena chyba, kdy v případě, že má uživatel dva monitory a sleduje [anonymizováno] na sekundárním monitoru, zůstanou ovládací prvky playeru aktivní, takže překrývají přehrávaný obsah, který tedy nelze sledovat. Dne [datum] dodavatel oznámil, že chyba je vyřešena ve verzi playeru [číslo] k [datum] se nicméně stále chyba projevuje v prohlížeči [příjmení] 16 na [anonymizováno] 10, a to i ve verzi playeru [číslo], i ve verzi [číslo]. Chyba tedy opravena nebyla, přestože dodavatel tvrdil, že ano. Pokuta za nedodržení doby pro vyřešení servisního požadavku dle čl. V. odst. 7 Smlouvy od [datum] do [datum] činí jednorázových [částka]“. Jednalo o velmi specifické chování přehrávače, které nebylo možné spolehlivě replikovat, což zástupci [anonymizováno] sami potvrdili dne [datum] v ticketu [příjmení] přehrávače na sekundárnim monitoru. K přesné specifikaci servisního požadavku tak došlo až [datum] ve 14:20, do té doby vůbec nebylo možné chybu ověřit a zahájit její odstranění (resp. část). Zástupce žalobce potvrdil odstranění chyby ve [údaj o čase] - tedy stále ve lhůtě dle smluvních podmínek. Od té doby již [anonymizováno] v ticketu nevykázala žádnou aktivitu a neproběhla již další komunikace, tj. bylo možné jej považovat za vyřízený. Trvá na tom, že došlo ke včasnému vyřešení servisního požadavku v souladu se Smlouvou. Navrhl, aby odvolací soud změnil rozsudek soudu I. stupně tak, že žalobě vyhoví a přizná mu náhradu nákladů řízení.

23. Žalovaný ve svém písemném vyjádření k odvolání vyvracel jeho důvody o tom, že žalobce neporušil své smluvní povinnosti tak, že z bodů 1 a [anonymizována dvě slova] Smlouvy vyplývá, že byla mezi účastníky uzavřena na základě výběrového řízení vyhlášeného pod názvem„ Technické zajištění veřejné [anonymizována dvě slova] (streaming pro [anonymizováno])“ realizovaného v souladu s ustanovením § 29 písm. d) zákona č. 147/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v platném znění, mimo režim zadávacího řízení (dále jako„ výběrové řízení“). Výběrové řízení vycházelo z [anonymizována dvě slova] [role v řízení]„ Technické zajištění veřejné [anonymizována dvě slova] (streaming pro [anonymizováno])“ ze dne [datum], které bylo upraveno dne [datum] (dále jako„ Informační memorandum“). V rámci výběrového řízení uchazeči vznášeli dotazy k jeho podmínkám a obsahu. Tyto otázky žalovaný zodpovídal v rámci procesu vysvětlení a změn podmínek výběrového řízení a tím zpřesňoval dokumentaci výběrového řízení včetně [anonymizována dvě slova]. Dne [datum] žalovaný poskytl uchazečům vysvětlení, které k otázce [číslo] v bodě [anonymizováno] písm. c) jednoznačně stanovuje zákaz zahraničního tranzitu:„ (…) distribuce prostřednictvím tranzitních operátorů je omezena na max. 10% z požadovaného datového toku (kapacity), přičemž nelze využít tranzit přes zahraničí.“ Současně z článku VII. odst. 4 Smlouvy vyplývá, že je poskytovatel (tedy žalobce)„ povinen při poskytování služeb respektovat a zohlednit eventuální upřesňující podmínky a připomínky klienta ([role v řízení]), resp. jeho zástupce či zmocněnce, a dle toho provádět dílčí změny a korektury v rámci poskytování služeb“, žalobce tak byl povinen respektovat i pokyny [role v řízení] sdělené nad rámec ustanovení Smlouvy. Tuto skutečnost potvrdil i soud I. stupně v odst. 10 Rozsudku. Žalobce v žádném okamžiku řízení na prvním stupni neprokázal, že by žalovaný jakkoli souhlasil s přenosem dat prostřednictvím zahraničního tranzitu. Tvrzení, že vysvětlení bylo sděleno před uzavřením Smlouvy, tj. pozdější úprava ve Smlouvě tento výklad derogovala, nemá oporu v zásadách závazkového práva. Smlouva nemůže být vykládána izolovaně, nýbrž je třeba přihlédnout právě i k dokumentaci předmětného výběrového řízení (což vyplývá i ze zákonných ustanovení o výkladu právních jednání). Tím spíše pak nelze předmětné přehlížet v situaci, kdy byl žalobce dle Smlouvy výslovně povinen respektovat a zohlednit eventuální upřesňující podmínky a připomínky [role v řízení]. Tvrzení, že možnost využití zahraničního tranzitu nebyla smluvně zakázána, je nesprávné. Bylo vyslechnuto značné množství svědků, kteří potvrdili, že k pohybu dat prostřednictvím zahraničního tranzitu v předmětném období docházelo, jak soud I. stupně sumarizoval. Žalovaný již od počátku vyloučil možnost přenosu dat jeho prostřednictvím. Otázka (ne) existence specifických problémů na straně koncových uživatelů je tak pro posouzení porušení Smluvních povinností žalobce irelevantní. Tento argument je rovněž nedůvodný. Ze znaleckého posudku provedeného k důkazu jasně vyplynula přiměřenost výše uplatněné slevy. Porušení povinnosti ze Smlouvy ze strany žalobce zajistit vyhrazení připojení přes peeringová centra [webová adresa] a [webová adresa] (tj. hlavní uzly české internetové sítě) v požadovaném rozsahu spočívá v tom, že byl na základě objednávky [číslo] učiněné dne [datum] (dále jako„ Objednávka“) povinen zajistit navýšení vyhrazeného připojení (konektivity) do peeringového centra [webová adresa]“ o [anonymizována dvě slova] a současně navýšit i vyhrazené připojení (konektivitu) do peeringového centra [webová adresa]“, taktéž o [anonymizována dvě slova]. Tento svůj závazek ze Smlouvy však porušil tím, že vyhrazené připojení zajistil v menším než požadovaném rozsahu ve smyslu článku VI. odst. 4 Přílohy [číslo] Smlouvy a článků III. odst. 1 a VII. odst. 3 Smlouvy. Požadovaná vyhrazená konektivita (tj. připojení do [webová adresa] ve výši min. [anonymizována dvě slova] + připojení do [webová adresa] ve výši min. [anonymizována dvě slova] + přímé propojení dle nabídek uchazečů) byla a zákonitě musí být vyšší než požadovaná kapacita technického řešení (distribuční platformy). Prvním důvodem je rozdíl struktury odbavovaného provozu a struktury konektivity. Služba musela být zajištěna tak, aby bylo počítáno s proměnlivostí jejího sledování uživateli nejen v čase, ale také v místě. Druhým důvodem je pak skutečnost, že udávaná výše konektivity peeringových center je kapacitou (rychlostí) teoretickou, v praxi nedosažitelnou. Žalovaný využil možnosti na základě článku III. odst. [anonymizováno] Smlouvy, který následuje hned po článku III. odst. 1 Smlouvy, jenž výslovně operuje s pojmem„ konektivita“ v souvislosti s připojením do peeringového centra [webová adresa] („ přímé napojení do peeringového centra [webová adresa] s rychlostí konektivity [částka] [anonymizováno]“), když dne [datum] učinil Objednávku na„ navýšení kapacity datového proudu (konektivity a kapacity platformy) na území [anonymizováno] o [anonymizována dvě slova], a to v období od [datum] do [datum]“. Z objednávky je tak patrné, že byla učiněna nejen na navýšení kapacity, jak tvrdí žalobce, ale právě i konektivity (tzn. přímého napojení do peeringových centrech [webová adresa] a [webová adresa] ve smyslu článku III. odst. 1 a VII. odst. 3 Smlouvy). Soud I. stupně v odstavcích 27 a 37 řádně odůvodnil své rozhodnutí o tom, že ze strany žalobce došlo k porušení jeho povinností ze Smlouvy. Ohledně prodlení s umístěním pořadů do archivu pouze v odvolání účelově odvádí pozornost od skutečného problému. Jeho smluvně zakotvenou povinností bylo vytvářet záznamy odvysílaných pořadů dle sjednaných parametrů (čl. I. odst. 1 písm. b) a c) Smlouvy) a tyto umisťovat neprodleně po jejich vytvoření do archivu ve specifikovaném formátu (čl. I. odst. 1 písm. d) Smlouvy). Tuto svou povinnost však porušil u dohromady dvanácti pořadů, které byly vysílány dne [datum], a to v rozmezí 7:55 hod. ráno až 17:10 hod. odpoledne, když jejich záznamy byly řádně umístěny do archivu až dne [datum] v 16:22 hod. Do té doby byl v prodlení. V tomto případě tak také porušil své povinnosti dané Smlouvou. K tomuto porušení smlouvy se sám přiznal, a i připustil existenci chyby svého softwarového řešení, která způsobovala špatnou synchronizaci obrazu a zvuku, a též pak připustil i existenci svého prodlení s umístěním pořadu do archivu [anonymizováno], a to na str. [číslo] své žaloby, kde uvedl, že u 12 pořadů tyto proaktivně re-enkodoval, tj. uznal, že napoprvé nedošlo k jejich řádnému nahrání do [anonymizováno] archivu [anonymizováno]“. K tvrzení, že by předmětné pořady byly řádně nahrány již dříve (tj. bezprostředně po jejich vytvoření, resp. odvysílání), však nepředložil žádný důkaz. Tvrzení, že předmětné pořady byly opětovně nahrány toliko„ proaktivně“, aniž by snad dříve byly nahrány vadně (na základě vady softwarového řešení, kterou sám výslovně uznal), je tak nepodložené a i nedůvěryhodné. Ohledně zpřístupnění v nepovolených jazykových verzích se snaží navodit dojem, že k pochybení z jeho strany nemohlo dojít, neboť nevěděl o licenčních oprávněních [role v řízení]. Tato skutečnost však není v případě nadepsaného porušení Smlouvy vůbec podstatná. Dne [datum] ve 13:22 hod. mu žalovaný nahlásil, že vytváří pořady v původním (cizojazyčném) znění. Dne [datum] žalobce (prostřednictvím jednatele, pana [jméno] [příjmení]) informoval [role v řízení], že předchozí den, tj. [datum], došlo k vyřešení tohoto problému, a pořady již nejsou vyráběny v původním znění a nevyskytují se na webu (tzn. v rámci [anonymizováno]). Jak však žalovaný následně zjistil (například při kontrolách dne [datum] a [datum]), jím výslovně nahlášené pořady v původním znění byly i přesto nadále dostupné. Samotné porušení povinnosti podle čl. V. odst. 6 Smlouvy tedy trvalo nejméně po dobu [anonymizováno] dnů. Smluvní pokuta ve výši [částka] byla uplatněna a započtena po právu. V rámci technického zajišťování [anonymizována dvě slova] docházelo u dílčích pořadů opakovaně k tzv. zasekávání obrazu při přehrávání pořadů [anonymizováno] (video on demand – video na vyžádání). Jedná se o vady, při kterých je při sledování pořadu uživateli [anonymizováno] významně snižován požitek z využívání [anonymizováno] provozované žalovaným. Žalobce svou argumentaci staví na tom, že žalovaný vypověděl dne [datum] Smlouvu a přestal službu využívat, a z toho důvodu neměl údajně možnost vadu zasekávání obrazu odstranit. Výpověď Smlouvy však neměla okamžité účinky, byl proto povinen plnit své povinnosti ze Smlouvy i po dobu běhu výpovědní doby. Neodstranění předmětné vady v termínu [datum] přitom naplňuje definici„ Částečného výpadku [anonymizováno]“ dle článku 1.1 Přílohy [číslo] Smlouvy, a proto žalovaný uplatnil předmětnou smluvní pokutu za 1 den (tj. [datum]) prodlení žalobce v měsíci květnu [rok] oprávněně. Dne [datum] v [údaj o čase] hod. nahlásil žalobci vadu v obsahu spočívající ve špatné synchronizaci obrazu a zvuku (tzn. rozcházení obrazu a zvuku, kdy zvuk předchází obraz o několik sekund), a to konkrétně u záznamů dvou pořadů umístěných v archivu. Na toto nahlášení zareagoval dne [datum] ve 14:21 hod. pracovník žalobce (pan [jméno] [příjmení]), který přislíbil prověření a nápravu vady. Dne [datum] v 12:59 hod. pak stejný pracovník oznámil, že byla zjištěna příčina vady, došlo k nasazení opravené verze a že„ v nasledujicich dnech projdeme ostatni videa, ktera mohla byt teoreticky postihnuta danou chybou a zaradime je k re-enkodingu“. Dne [datum] v 10:43 hod. pak jednatel žalobce (pan [jméno] [příjmení]) přesunul předmětné hlášení vady do kategorie„ Vyřešeno“. Existenci chyby softwarového řešení, která způsobovala špatnou synchronizaci obrazu a zvuku, přitom žalobce uznává i v rámci žaloby. Žalovaný však následně po výše uvedeném vyjádření zjistil, že v rozporu s tvrzeními závada odstraněna nebyla, a to ani u původně nahlášených dvou pořadů. Tuto skutečnost nahlásil žalobci v hlášení (ticketu) založeném dne [datum] v 13:22 hod., přičemž poukázal na další konkrétní pořad, u kterého také došlo k vadné synchronizaci obrazu a zvuku. Popřel, že by neposkytl dostatečnou součinnost, jak uvádí žalobce v odst. 25 odvolání, přičemž předně ani neměl povinnosti obsah sám kontrolovat a žalobci hlásit všechna vadná videa, kdyžto bylo jeho smluvní povinností. Až teprve dne [datum] v 16:22 hod. oznámil žalobce, že právě došlo k vyřešení chyby a opravě dotčených videí. Nemůže se tak dovolávat údajného neposkytnutí součinnosti, když k jejímu poskytování nebyl žalovaný povinen (ale předmětné výslovně spadalo pod smluvní povinnosti žalobce – článek I. písm. i) a j) Přílohy [číslo] Smlouvy). Namítá-li, že z jeho strany údajně nedošlo k překročení doby servisního zásahu k odstranění vadného zobrazování ovládacích prvků přehrávače v situaci, kdy koncoví uživatelé využívali současně dva monitory, pak tato chyba byla dne 28. 4. žalovaným nahlášena. Ačkoli žalobce oznámil dne [datum] (tj. po více než [anonymizováno] dnech), že chyba byla odstraněna, na internetových prohlížečích [příjmení] 16 spouštěných v [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] 10 se uvedená chyba zobrazení nadále vyskytovala. Z čl. VII., odst. 4.2 písemného vyjádření žalobce, ze dne [datum], vyplývá, že svou chybu vlastně přiznává, když uvádí, že se ji snažil napravit. Zejména u sportovních přenosů lze překrývání obrazu ovládacími prvky považovat za rušivé natolik, že pro diváka způsobuje nemožnost sledování. Žalobce neposkytoval [anonymizováno] podle čl. I odst. 1 Smlouvy řádně a včas, a smluvní pokuta tak byla uplatněna po právu. Navrhl, aby Městský soud v Praze napadené rozhodnutí ve výroku I. potvrdil a ve výroku II. změnil tak, že je žalobce povinen zaplatit mu na náhradě nákladů řízení k rukám jeho právního zástupce částku ve výši [částka], a aby mu přiznal náhradu nákladů odvolacího řízení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

24. Žalovaný napadl rozsudek včasným odvoláním ve výroku II. o nákladech řízení a namítl, že soud I. stupně v odst. 10 rozhodnutí konstatoval, že k zahraničnímu tranzitu docházelo, a že tato činnost (i kdyby byla v zanedbatelné míře) byla porušením Smlouvy. K uvedeným právním závěrům dospěl mimo jiné na základě znaleckého posudku znaleckého ústavu [právnická osoba] ze dne [datum], [číslo] (dále jen„ znalecký posudek“). Při vyčíslení nákladů řízení opomněl do jejich vyčíslení zahrnout znalecký posudek, který byl v řízení navržený žalovaným, a následně provedený k důkazu. Náklady na vyhotovení znaleckého posudku představují částku [částka] bez DPH; celkové náklady včetně DPH ve výši 21 %, které musel za vypracování znaleckého posudku zaplatit, představují částku [částka]. Celková výše náhrady nákladů řízení, s ohledem na plný úspěch [role v řízení] ve věci a odůvodněnost vypracování znaleckého posudku, tak činí částku ve výši [částka].

25. Odvolací soud z podnětu podaných odvolání a v jejich mezích přezkoumal podle § 212 a § 212a o. s. ř. napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vyhlášení předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání žalobce není opodstatněné, zatímco odvolání [role v řízení] ano.

26. Podle § 2631 o. z. spočívá-li dílo v jiném výsledku činnosti, než je zhotovení věci nebo údržba, oprava či úprava věci, postupuje zhotovitel při této činnosti, jak bylo ujednáno a s odbornou péčí tak, aby dosáhl výsledku činnosti určeného ve smlouvě.

27. Podle § 1746 odst. 2 o. z., strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

28. Podle § 1923 o. z., je-li vada odstranitelná, může se nabyvatel domáhat buď opravy, nebo doplnění toho, co chybí, anebo přiměřené slevy z ceny. Nelze-li vadu odstranit a nelze-li pro ni předmět řádně užívat, může nabyvatel buď odstoupit od smlouvy, anebo se domáhat přiměřené slevy z ceny.

29. Podle § 2048 odst. 1 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

30. Podle § 1982 odst. 1 o. z., dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh.

31. Podle § 1982 odst. 2 o. z., započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

32. Soud prvního stupně si pro své rozhodnutí opatřil správná a postačující skutková zjištění, která mimořádně pečlivě hodnotil ve smyslu § 132 o. s. ř. jednotlivě jakož i ve vzájemných souvislostech a v rámci tohoto hodnocení i významným způsobem správně přihlédl k tomu, co ve věci uvedli účastníci, zejména strana žalující, s čímž pracoval v jednotlivých odstavcích svého odůvodnění, kde vždy ten který odstavec obsahuje jak skutková zjištění, tak současně jejich hodnocení a celkové vyhodnocení té které záležitosti pro ten který nárok. Věc posoudil správně i po stránce právní. Odvolací soud se s jeho skutkovými i právními závěry ztotožňuje a pro stručnost na ně odkazuje.

33. Správně uzavřel, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o poskytování služeb ze dne [datum] jako smlouva o dílo s nehmotným výsledkem ve smyslu § 2631 a násl. o. z. Právní hodnocení na výsledku věci nemá až tak zásadní význam, když smlouva je nepochybně platná a stejně by obstála i tak, jak byla účastníky označena, jako smlouva dle § 1746 odst. 2 o. z., tedy smlouva nepojmenovaná. Dospěl ke správnému závěru, že podle této měl zhotovitel postupovat s odbornou péčí tak, aby dosáhl výsledku činnosti určené ve smlouvě. K tomu je pro daný vztah třeba uvést, že podstata toho, co všechno mělo být posouzeno a z čeho je třeba vycházet, shrnula správně žalovaná strana již ve svém vyjádření uvedeném ve spise tak, že žalobce měl dle smlouvy poskytovat službu [anonymizováno] za podmínek, jež vyplývají ze smlouvy, jejích příloh, účelu smlouvy, vymezeném např. v [anonymizována dvě slova] a s ohledem na čl. 4 odst. 4 smlouvy též z upřesňujících podmínek či připomínek [role v řízení] k plnění smlouvy. Z toho vyšel správně soud I. stupně, když akcentoval, že ve věci je třeba vycházet jak z tohoto [anonymizováno], tak i z objednávek, které činila strana žalovaná s ohledem na to, jak celý smluvní proces probíhal s tím, že právě [anonymizováno] smlouvy je svorníkem všech těchto dokumentů, které je třeba aplikovat. Správně dospěl k závěru, že žalovaná strana se ubránila žalobě tím, že provedla důvodný zápočet tak, jak to podrobně rozvádí v odstavci 43 svého odůvodnění, jakož i že jí vznikl nárok na smluvní pokuty v celkové výši [částka]. Správně se vypořádal s tím, že tento nárok 70 280 je nárok na slevu v příslušné výši 14 % potvrzené za pomoci znaleckého posudku v souvislosti s výslechem svědků a s výkladem jednotlivých článků smlouvy mezi účastníky uzavřené, přičemž lze odkázat na odstavce 20, 22 odůvodnění napadeného rozsudku, že se žalobce dopustil porušení zákazu zahraničního tranzitu, a kromě tohoto šlo o vadnou synchronizaci obrazu, o prodlení s umístěním pořadů do archivu a o zpřístupnění v obsahu v nepovolených jazykových verzích, zasekávání přenosu [anonymizováno] na zařízeních s [anonymizováno] systémem [anonymizováno], vadné zobrazení ovládacích prvků přehrávače v případě dvou monitorů a prodlení s odstraňováním vady synchronizace obrazu a zvuku. Pokud v odvolání strana žalující zpochybňuje závěry soudu I. stupně, pak je třeba poukázat na to, že tato zpochybnění strana žalovaná relevantním způsobem vyvrací ve svém vyjádření k odvolání. Lze zejména poukázat na jeho body 16, 17 a [anonymizováno]. Dále je třeba akcentovat, že soud I. stupně v odstavci 17 odůvodnění napadeného rozsudku učinil správný závěr ke smluvním pokutám ve výši [částka] o tom, že není povinností [role v řízení] jakkoliv prokazovat konkrétní následky těchto porušení, k nimž nepochybně došlo, takže rozhodným je pouze závěr o existenci předmětných porušení smluvních povinností žalobcem, což nakonec vyústilo ve výpověď smlouvy danou ze strany [role v řízení]. Soud I. stupně tedy správně uzavřel a rozvedl v jednotlivých odstavcích odůvodnění svého rozsudku, že nakonec byla žalovaným prokázána porušení dané smlouvy, a to ve smyslu jejího čl. 5 odst. 21 a i důvodně požadovaná výše smluvních pokut tak, jak je žalovaný uplatnil vůči žalobci zápočtem dopisem ze dne [datum]. Lze tedy odkázat na odstavce 17, [anonymizováno] a [anonymizováno] napadeného rozsudku. Správně též pracoval se znaleckým posudkem a správně celou věc sumarizoval v odstavci 25 odůvodnění napadeného rozsudku a správně se vypořádal i s otázkou slevy tak, že zde lze použít zákonné ustanovení § 1923 o. z., jak uvedl v odstavci 37 odůvodnění svého rozsudku.

34. Odvolací soud proto na základě všeho shora uvedeného napadený rozsudek ve výroku o věci samé I. podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil.

35. Ohledně nákladů řízení, které žalovaný rozporoval, odvolací soud podle § 220 odst. 1 o. s. ř. rozsudek soudu I. stupně ve výroku o nich II. změnil jen tak, že jejich výše činí [částka], jinak jej v tomto výroku podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil, když tyto soud I. stupně vyčíslil ve správné výši jak podrobně popsáno v odstavci 44 odůvodnění napadeného rozsudku s tím, že k těmto odvolací soud přidal pouze náklady znaleckého posudku ve výši [částka], které musel žalované straně přiznat, proti straně žalující, jakkoliv jsou vysoké, neboť nenalezl žádný způsob, jak tento náklad nepřiznat, když posudek opravdu v řízení řádně použit byl k závěrům soudu I. stupně, byl řádně vyúčtován a podle dokladů byl i řádně zaplacen, takže se jednalo o účelně vynaložený náklad.

36. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaný měl plný procesní úspěch i v odvolacím řízení. Tyto představují dva a půl úkonu právní [anonymizováno] advokáta za vyjádření k odvolání, odvolání do nákladů řízení a účast při jednání odvolacího soudu po [částka] podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), dále jen„ a. t.“, se třemi paušálními náhradami hotových výdajů po [částka] podle § 13 odst. 4 a. t., vše spolu [částka] s 21% DPH pak [částka].