o uložení povinnosti odstranit neoprávněné zásahy do společných částí nemovité věci, k odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 19. 1. 2024, č. j. 13 C 190/2021175,

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu na uložení povinností žalované:

odstranit uvedením v původní stav proražení nosné zdi domu v předělu mezi plochou a sedlovou částí střechy budovy č.p. [hodnota] – bytový dům, postaveném na pozemku parc. č. [hodnota] – zastavěná plocha a nádvoří, zapsané na listu vlastnictví č. [hodnota], vedeném [Orgán veřejné moci] pro katastrální území [adresa], obec [adresa], skrz vnější zdivo budovy č.p. [hodnota] – bytový dům pro účely vybudování podesty a vstupu ze své bytové jednotky č.[hodnota] na střechu, včetně povinnosti odstranit vybudovanou podestu sloužící jako podkrovní místnost o ploše zhruba 21 m² (výrok I),

odstranit zhotovení přístupu na střechu budovy č.p. [hodnota] – bytový dům, postaveném na pozemku parc. č. [hodnota] – zastavěná plocha a nádvoří, zapsaném na listu vlastnictví č. [hodnota], vedeném [Orgán veřejné moci] pro katastrální území [adresa], přes společný prostor půdy nad bytovou jednotkou č. [hodnota] proražením zdi na střechu a osazením dřevěného dvoukřídlého eurookna o rozměru 0,95 m x 1,1 m a ploše okna 1,05 m² a zajistit uvedení do původního stavu (výrok II),

odstranit střešní okno zabudované směrem do [adresa] v jihovýchodní části sedlové střechy domu č.p. [hodnota] – bytový dům, postaveném na pozemku parc. č. [hodnota] – zastavěná plocha a nádvoří, zapsaném na listu vlastnictví č. [hodnota], vedeném [Orgán veřejné moci] pro katastrální území [adresa] a zajistit uvedení do původního stavu (výrok III),

odstranit dvojdílnou ocelovou mříž o rozměrech každého dílu 107 x 42 cm, svařenou se čtyřmi vodorovnými profily - kulatinami o průměru 15 mm, umístěnou vně na eurookně o rozměru 0,95 m x 1,1 m a ploše okna 1,05 m², připevněnou dvěma panty na nosnou zeď, která dělí sedlovou a plochou část střechy domu č.p. [hodnota] - bytový dům, postaveném na pozemku parc. č. [hodnota] – zastavěná plocha a nádvoří, zapsaném na listu vlastnictví č. [hodnota], vedeném [Orgán veřejné moci] pro katastrální území [adresa] a zajistit uvedení do původního stavu (výrok IV),

odstranit zabudované viditelné pevné části ocelové konstrukce na ploché střeše domu č.p. [hodnota], – bytový dům, postaveném na pozemku parc. č. [hodnota] – zastavěná plocha a nádvoří, zapsaném na listu vlastnictví č. [hodnota], vedeném [Orgán veřejné moci] pro katastrální území [adresa], která jsou souvisle upevněny ve vzdálenosti 10 až 51 cm od okrajů střechy skládající se z:

a) Pevně svařených vodorovných části konstrukce oplocení střechy pevně spojených s plochou střechou o celkové délce 1834 cm (a rozměrech jednotlivých částí: Část a – délka 445 cm, část b – délka 280 cm, část c – délka 106 cm, část d – délka 227 cm, část e – délka 158 cm, část f – délka 294 cm, část g – délka 324 cm¨), vyrobené z ocelových jeklů z konstrukční oceli o čtvercovém profilu s průřezem 40x40x3 mm,

b) Pevně svařených svislých částí s vodorovnými částmi popsanými pod bodem a) o celkovém počtu 15 ks, ( o délkách částí: část h – délka 19 cm, část i – délka 23 cm, část j – délka 27 cm, část k – délka 31 cm, část l – délka 32 cm, část m – délka 31 cm, část n – délka 35 cm, část o – délka 35 cm, část p – délka 32 cm, část q – délka 37 cm, část r – délka 36 cm, část s – délka 34 cm, část t – délka 31 cm, část u – délka 29 cm, část v – délka 25 cm), vyrobené z ocelových jeklů z konstrukční oceli o dutém uzavřeném obdélníkovém profilu s průřezem 60x40x3 mm, a zajistit uvedení do původního stavu (výrok V),

odstranit dřezovou/umyvadlovou vodovodní baterii značky [podezřelý výraz] s adaptérem na hadici, rozteč 100 mm, upevněnou pomocí etážek na půlpalcové vodovodní potrubí, pevně zabudovanou do jihovýchodní stěny (stěna sousedí s vedlejším domem [adresa]) domu č.p. [hodnota]- bytový dům, postaveném na pozemku parc. č. [hodnota] – zastavěná plocha a nádvoří, zapsaném na listu vlastnictví č. [hodnota], vedeném [Orgán veřejné moci] pro katastrální území [adresa], včetně povinnosti odstranit vodovodní potrubí vedeného z jednotky č. [hodnota] na plochou střechu domu č.p. [hodnota] k vodovodní baterii a zajistit uvedení do původního stavu (výrok VI),

odstranit kanalizační potrubí v provedení novodur o vnějším průměru 80 mm a celkové délce 21 plus 27 cm, propojené pomocí dvou spojovacích kolen a T-kusem, ústící na plochou střechu domu č.p. [hodnota] - bytový dům, postaveném na pozemku parc. č. [hodnota] – zastavěná plocha a nádvoří, zapsaném na listu vlastnictví č. [hodnota], vedeném [Orgán veřejné moci] pro katastrální území [adresa], pevně zabudovaném do jihovýchodní stěny domu (sousedící s vedlejším domem [adresa]) a do ploché střechy domu č.p. [hodnota] a zajistit uvedení do původního stavu (výrok VII),

odstranit 2 kusy elektrických síťových jednofázových zásuvek s víčkem pro venkovní instalace, umístěných v rámečku na nosné zdi domu, která dělí sedlovou a plochou část střechy domu č.p. [hodnota] - bytový dům, postaveném na pozemku parc. č. [hodnota] – zastavěná plocha a nádvoří, zapsaném na listu vlastnictví č. [hodnota], vedeném [Orgán veřejné moci] pro katastrální území [adresa], o parametrech: napětí [právnická osoba], max. proud 16 A, druh připojení – šroubovací svorka, krytí IP44, rozměry 80x80x41 mm, montážní hloubka 28 mm, a zajistit uvedení do původního stavu (výrok VIII),

odstranit nástěnnou elektroinstalační spojovací krabici o rozměrech 100 x 100 x 16 mm sloužící pro spojení elektrických obvodů, upevněnou na nosné zdi domu, která dělí sedlovou a plochou část střechy domu č.p. [hodnota] - bytový dům, postaveném na pozemku parc. č. [hodnota] – zastavěná plocha a nádvoří, zapsaném na listu vlastnictví č. [hodnota], vedeném [Orgán veřejné moci] pro katastrální území [adresa] a zajistit uvedení do původního stavu (výrok IX),

odstranit dvojitý vypínač o rozměrech 81 x 81 x 20 mm upevněný vně na nosné zdi domu, která dělí sedlovou a plochou část střechy domu č.p. [hodnota] - bytový dům, postaveném na pozemku parc. č. [hodnota] – zastavěná plocha a nádvoří, zapsaném na listu vlastnictví č. [hodnota], vedeném [Orgán veřejné moci] pro katastrální území [adresa], sloužící ke spínání zásuvek a zajistit uvedení do původního stavu (výrok X),

odstranit domácí dorozumívací zařízení o rozměrech 20,5 x 8 x 2 cm, upevněné na nosné zdi domu, která dělí sedlovou a plochou část střechy domu č.p. [hodnota] - bytový dům, postaveném na pozemku parc. č. [hodnota] – zastavěná plocha a nádvoří, zapsaném na listu vlastnictví č. [hodnota], vedeném [Orgán veřejné moci] pro katastrální území [adresa] a zajistit uvedení do původního stavu výrok (XI),

odstranit domovní telefon značky [podezřelý výraz], výrobce [podezřelý výraz], upevněný vně na nosné zdi domu, která dělí sedlovou a plochou část střechy domu č.p. [hodnota] - bytový dům, postaveném na pozemku parc. č. [hodnota] – zastavěná plocha a nádvoří, zapsaném na listu vlastnictví č. [hodnota], vedeném [Orgán veřejné moci] pro katastrální území [adresa] a zajistit uvedení do původního stavu výrok (XII),

odstranit tlačítko spolu s elektroinstalační krabicí o rozměrech 81x81x16 mm, na které je tlačítko upevněno, obojí nainstalované vně na nosné zdi domu, která dělí sedlovou a plochou část střechy domu č.p. [hodnota] - bytový dům, postaveném na pozemku parc. č. [hodnota] – zastavěná plocha a nádvoří, zapsaném na listu vlastnictví č. [hodnota], vedeném [Orgán veřejné moci] pro katastrální území [adresa] a zajistit uvedení do původního stavu (XIII),

odstranit nástěnné svítidlo o průměru 15 cm; střed svítidla je ve vzdálenosti 16 cm od upevnění na zdi, svítidlo je nainstalované vně na nosné zdi domu, která dělí sedlovou a plochou část střechy domu č.p. [hodnota] - bytový dům, postaveném na pozemku parc. č. [hodnota] – zastavěná plocha a nádvoří, zapsaném na listu vlastnictví č. [hodnota], vedeném [Orgán veřejné moci] pro katastrální území [adresa] a zajistit uvedení do původního stavu (XIV),

odstranit lišty na kabely (a v nich elektrické kabely) o průřezu lišty 17x17 mm a celkové délce vedení lištami po zdi domu cca 750 cm, z toho lištou 40x18 mm v délce 130 cm, upevněných vně na nosné zdi domu, která dělí sedlovou a plochou část střechy domu č.p. [hodnota] - bytový dům, postaveném na pozemku parc. č. [hodnota] – zastavěná plocha a nádvoří, zapsaném na listu vlastnictví č. [hodnota], vedeném [Orgán veřejné moci] pro katastrální území [adresa] a vedoucí k elektrickým komponentům (svítidlo, zásuvky, vypínače) a zajistit uvedení do původního stavu (XV),

odstranit vnější elektrický kabel [hodnota] 3x1,5, v délce cca 17 m, stočený do kruhu, vyčnívající v pravé části střechy z nosné zdi domu, která dělí sedlovou a plochou část střechy domu č.p. [hodnota] - bytový dům, postaveném na pozemku parc. č. [hodnota] – zastavěná plocha a nádvoří, zapsaném na listu vlastnictví č. [hodnota], vedeném [Orgán veřejné moci] pro katastrální území [adresa] a zajistit uvedení do původního stavu (XVI),

odstranit fialový nátěr nosné zdi domu č.p. [hodnota] - bytový dům, postaveném na pozemku parc. č. [hodnota] – zastavěná plocha a nádvoří, zapsaném na listu vlastnictví č. [hodnota], vedeném [Orgán veřejné moci] pro katastrální území [adresa] a zajistit uvedení do původního stavu (XVII),

odstranit rozebrané díly kovové konstrukce oplocení nacházející se na ploché střeše vyrobené z konstrukční oceli a ocelového jeklu s dutým uzavřeným čtvercovým profilem (jekl [1] má průřez 40x40x3 mm, jekl [2] má průřez 40x60x3 mm), a to konkrétně:

a) 3 svařené jekly [1], dva v úhlu 90º délka 148 a 104 cm, 3. jekl 166 cm svařen v úhlu cca 30º

b) 3 svařené jekly [1], dva v úhlu 90º délka 160 a 104 cm, 3. jekl 175 cm svařen v úhlu cca 25º

c) 4 svařené jekly [1], tři v úhlu 90º délka 107, 104 a 104 cm, 4. jekl 112 cm svařen v úhlu cca 40º

d) 2 svařené jekly, na jekl [1] 213 cm je v 90º přivařen jekl [2] 104 cm ve vzdálenosti 103 cm od okraje

e) 2 svařené jekly, na jekl [1] 155 cm je v 90º přivařen jekl [2] 104 cm ve vzdálenosti 10 cm od okraje

f) 2 svařené jekly, na jekl [1] 275 cm je v 90º přivařen jekl [2] 104 cm ve vzdálenosti 133 cm od okraje

g) 2 svařené jekly, na jekl [1] 304 cm je v 90º přivařen jekl [2] 104 cm ve vzdálenosti 150 cm) od okraje 1

h) 5 svařených jeklů, na jekl [1] délky 455 cm jsou v 90º přivařeny 4 jekly [2] 104 cm ve vzdálenosti 145, 149, 149 cm

i) ocelový plech 102 x 12 cm, tloušťka. 3 mm a uvedení do původní stavu (XVIII),

zdržet se umísťování jakýchkoli movitých věcí či předmětů na ploché střeše domu č.p. [hodnota] - bytový dům, postaveném na pozemku parc. č. [hodnota] – zastavěná plocha a nádvoří, zapsaném na listu vlastnictví č. [hodnota], vedeném [Orgán veřejné moci] pro katastrální území [adresa], obec [adresa] (XIX),

zdržet se umísťování obuvi a jiných předmětů na podestě nacházející se před vstupem do jednotky č. [hodnota] v [hodnota]. nadzemním podlaží budovy čp. [hodnota] - bytový dům, postaveném na pozemku parc. č. [hodnota] – zastavěná plocha a nádvoří, zapsaném na listu vlastnictví č. [hodnota], vedeném [Orgán veřejné moci] pro katastrální území [adresa], obec [adresa] (XX). Žalobci uložil povinnost do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku [částka] k rukám právního zástupce žalované [Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0] advokáta (výrok XXI).

2. Soud prvního stupně takto rozhodl o návrhu žalobce odůvodněném tvrzením, že žalobce je vlastníkem bytové jednotky č. [hodnota] umístěné v budově čp. [hodnota], bytový dům, stojící na pozemku parc. č. [hodnota], zastavěná plocha a nádvoří, zapsané na LV [hodnota] pro katastrální území [adresa], obec [adresa], a s tím souvisejícího spoluvlastnického podílu v rozsahu 114/1000 na společných částech budovy čp. [hodnota] bytový dům, stojící na pozemku parc. č. [hodnota], který je zapsán na LV [hodnota] (dále v textu také jen „předmětný dům“), jakož i spoluvlastnického podílu v rozsahu 114/1000 na společných částech pozemku parc. č. [hodnota]. Žalobce je zároveň členem [právnická osoba], se sídlem [adresa]. Jako člen společenství a spoluvlastník společných částí má zájem na tom, aby i ostatní členové společenství plnili své povinnosti vyplývající ze zákona a stanov společenství, mimo jiné, aby i řádně užívali společné části, neměnili je a hlavně nepoškozovali. Žalovaná je vlastníkem jednotky č. [hodnota] se způsobem využití byt umístěné rovněž v budově čp. [hodnota], bytový dům, stojící na pozemku parc. č. [hodnota], bytová jednotka zapsána na LV č. [hodnota], pro katastrální území [adresa], obec [adresa] (dále v textu také jen „předmětný byt“). Žalované náleží spoluvlastnický podíl na společných částech budovy čp. [hodnota] a na společných částech pozemku parc. č. [hodnota] v rozsahu 107/1000, zapsáno na LV [hodnota] pro katastrální území [adresa]. Žalovaná ve smyslu § 1175 odst. 1 občanského zákoníku, coby vlastník jednotky, má právo svobodně spravovat, výlučně užívat a uvnitř stavebně upravovat svůj byt, jakož i užívat společné části, nesmí však ztížit jinému vlastníku jednotky výkon stejných práv ani ohrozit, změnit nebo poškodit společné části. Podle stanov společenství vlastníků pro předmětný dům, je vlastník jednotky oprávněn užívat společné části domu spolu s ostatními vlastníky jednotek tak, aby nebyla dotčena práva ostatních vlastníků jednotek v domě a též tak, aby tyto části byly užívány pouze způsobem odpovídajícím povaze společných částí a jejich obvyklému užívání. V rozporu s uvedeným ustanovením stanov společenství vlastníků pro dům, žalovaná naprosto neoprávněně provedla zábor cca 62 m² ze společného prostoru střechy, což jsou asi 2/3 celkové rozlohy střechy na budově čp. [hodnota], a to za účelem vybudování terasy, kterou přičlenila ke své bytové jednotce č. [hodnota]. Žalovaná provedla hrubé stavební zásahy do konstrukce domu, a to oplocení zabrané části střechy na budově čp. [hodnota], čímž podstatným způsobem narušila vzhled domu z estetického hlediska, ale především pak narušila i hledisko bezpečnostní, neboť oplocení vestavěla do střechy domu. Toto oplocení byla žalovaná po nesouhlasném stanovisku odboru památkové péče nucena odstranit. Žalovaná v průběhu řízení částečně zabudované oplocení odstranila, nicméně žalobce se domáhal odstranění zbývajících kovových částí po oplocení, které žalovaná na ploché střeše budovy instalovala a dále uvedení střechy do původního stavu, kdy zbylé části jsou pevně zabudovány do pláště střechy. Dále žalobce uvedl, že žalovaná prorazila obdélníkový otvor o velikosti více než 1 m2 ve zdivu nosné zdi domu, která tvoří předěl mezi plochou a sedlovou částí střechy budovy čp. [hodnota] pro účely vybudování vstupu ze své bytové jednotky na střechu domu, čímž narušila celistvost zdiva nosné zdi a fasády, a to nejen z estetického hlediska, ale i z hlediska funkčního, neboť snížila pevnost nosné zdi nesoucí konstrukční prvky krovu střechy. Do společného prostoru půdy nad bytovou jednotkou č. [hodnota] vestavěla neoprávněně přístup na střechu po schodech, přičemž touto instalací opět zatížila nosnou zeď. Žalovanou došlo k rozšíření bytové jednotky na úkor společných částí domu, když k rozšíření jednotky došlo bez smlouvy o výstavbě, kterou by uzavřeli všichni vlastníci jednotek a spoluvlastníci společných částí domu a pozemku. Z ničeho nevyplývá, že by žalované bylo povoleno rozšíření bytové jednotky do půdního prostoru. Podle žalobce z dokumentace půdní vestavby, z kolaudačního rozhodnutí ze dne [datum], z technické zprávy rozšíření bytu, z prohlášení vlastníka a ze smlouvy o bezplatném převodu vlastnictví bytu nevyplývá, že by žalované příslušel prostor až k hřebenu střechy, naopak je prostor ohraničen stropem. Rozšíření jednotky až po hřeben střechy z ničeho nevyplývá. Žalobce dále uvedl, že žalovaná provedla neoprávněně zhotovení přístupu na střechu budovy čp. [hodnota]. Neoprávněně došlo ke stavebnímu zásahu do společných částí domu. Žalovaná pro toto jednání nezískala potřebný souhlas členů společenství. Žalovaná dále zbudovala střešní okno nacházející se pod krovem, které je umístěno po pravé straně při vstupu na neoprávněně vybudovanou podestu ve společné části domu. Toto střešní okno žalovaná vybudovala neoprávněně bez souhlasu členů společenství. Žalobce dále uvedl, že žalovaná na střeše domu neoprávněně provedla elektroinstalaci spočívající v instalaci elektrické síťové zásuvky, rozvodné krabice včetně elektrických vypínačů a elektrického vedení k nim (viz body VIII. až XVI. rozsudku), kdy veškerá elektroinstalace včetně jednotlivých částí elektroinstalace byla provedena neoprávněně, bez souhlasu jednotlivých členů společenství. Žalobce se dále domáhal odstranění žalovanou odložených či nainstalovaných předmětů z ploché střechy budovy, konkrétně odstranění rozebraných dílů kovové konstrukce oplocení, tak, jak je specifikováno ve výroku XVIII., připojeného vodovodu, respektive vybudovaného odpadu do kanalizace a s tím související instalovaný jeden kus vodovodní baterie (výroky VI. a VII. rozsudku). Žalobce rovněž požadoval odstranění fialového nátěru nosné zdi, kterým žalovaná narušila celistvost původní barvy a změnila vzhled domu.

3. Podle žalobce veškeré stavební zásahy a žalovanou provedené instalace byly provedeny neoprávněně, bez souhlasu členů společenství, respektive bez souhlasu shromáždění vlastníků jednotek. Stavební zásahy do společných částí domu ohrožují bezpečnost domu a i jeho obyvatel. Kromě zabrané části zamezila žalovaná přístup vlastníků na zbylou část střechy domu, neboť vstup ze společné půdy na tuto část střechy uzamkla visacím zámkem a klíč od visacího zámku nemají vlastníci k dispozici. Takovéto jednání spoluvlastníka je nepřípustné. Jednáním žalované došlo k uzamčení možné únikové cesty v případě ohrožení například požárem. Žalovaná zamezila užívání společných prostor ostatním spoluvlastníkům bez právního důvodu, aniž by za toto užívání poskytovala jakoukoliv náhradu. Žalovaná porušuje způsob užívání střechy i schodiště jako společného prostoru, neboť na zabrané části střechy a na podestě umístila předměty nepatřící k vybavení domu. Žalovaná porušuje obvyklý způsob užívání prostor. Na porušování byla upozorněna na shromáždění vlastníků, ale nápravu neprovedla. Žalobce jako dotčený vlastník vyzval žalovanou předžalobní upomínkou ze dne 6. 5. 2021 k odstranění nepovolených stavebních zásahů, avšak žalovaná k tomuto nepřistoupila.

4. Žalovaná s návrhy žalobce v žalobě nesouhlasila. Uvedla, že prostor půdy označený „V“ nabyla v tzv. restituci na základě smlouvy uzavřené mezi [právnická osoba] dne [datum], a to až ke krovu, když ze smlouvy nelze dospět k závěru, že by žalovaná nabyla pouze část půdy „[podezřelý výraz]“ a část půdy zůstala ve vlastnictví družstva, potažmo že by se jednalo o část společných prostor domu. Převedená půda byla identickou částí půdy, kde se nachází druhý vchod na střechu pomocí žebříku, a zde je naprosto patrné její uspořádání, tj. jedná se o prostor od podlahy až ke krovu střechy. Z dokumentace řez A, nelze dospět k žádným závěrům stran vlastnických práv k částem půdy. Námitka, že výkres neobsahuje zákres schodů není vypovídající, výkres obsahuje pouze zdivo, okna, podlahy a střechu, nikoliv vnitřní uspořádání bytu a půdy. Kolaudační rozhodnutí prostor přímo pod krovem nezmiňuje jako pokoj, jak podotýká žalobce, a to z toho důvodu, že podle v době kolaudačního rozhodnutí platných předpisů se nejednalo o místnost, nýbrž pouze o úložný prostor, který se neuvádí do výčtu místností. Prohlášení vlastníka o předmětném prostoru mlčí, a to z důvodu, že se jedná o část bytové jednotky ve vlastnictví žalované, respektive o část místnosti v půdní vestavbě. Pokud prohlášení vlastníka daný prostor neuvádí mezi společnými částmi domu, nelze než uzavřít, že tento prostor jednak samostatně právně neexistuje, protože je součástí bytové jednotky ve vlastnictví žalované, a že se nejedná o společnou část. Žalovaná dále uvedla, že proražení nosné zdi v její bytové jednotce nikterak nenarušuje užívací práva ostatních vlastníků a je technicky a zejména staticky řádně provedené. Navíc proražení otvoru bylo zároveň schváleno vlastníky jednotek před vznikem SVJ a následně opětovně schváleno po vzniku SVJ, když pro schválení dotčených úprav se vyjádřilo 77,40 % vlastníků jednotek a tento závěr byl potvrzen na schůzi SVJ ze dne [datum]. Námitka žalobce, že žalovaná předmětný prostor, potažmo půdu, nenabyla na základě smlouvy o výstavbě, neobstojí, když žalovaná tyto prostory nabyla na základě označené smlouvy před vznikem SVJ od původního vlastníka celého domu, totiž označeného [právnická osoba]. Zhotovení otvoru v nosné zdi, coby přístupu na střechu domu, bylo schváleno SVJ, nejedná se tedy o zásah neoprávněný, navíc žalobce nikterak neprokazuje tvrzení, že došlo k poškození společných částí domu. Žalovaná ke zbudování střešního okna pod krovem po pravé straně při vstupu na podestu v bytové jednotce uvedla, že veškeré provedené zásahy byly schváleny SVJ. Nejedná se o úpravu neoprávněnou. Ke kovové konstrukci oplocení, které bylo instalováno na střeše domu, resp. k jeho zbytkům a k rozebrané části konstrukce, která se nachází na ploché části střechy, uvedla, že se jedná o věci, které jsou ve vlastnictví SVJ, takto to SVJ odsouhlasilo a žalovaná není pasivně legitimována v této části žaloby. Stejné platí ohledně požadavku na odstranění mříže u zhotoveného přístupu na střechu domu, mříže instalovali nájemníci v bytě, který žalovaná pronajímala. Dřezové umyvadlové vodovodní baterie instalovala žalovaná, nicméně se jedná o vlastnictví SVJ. Kanalizační potrubí žalovaná neinstalovala. Kanalizace je zde od roku 1924, je možné, že v průběhu doby bylo potrubí měněno. Dva kusy elektrických síťových jednofázových zásuvek se na místě historicky rovněž nacházely, rovněž elektřina byla na plochou část vždy vyvedena, stejně zásuvky. Žalovaná ničeho neinstalovala. Žalovaná instalovala nástěnné svítidlo včetně lišty na kabely a vnějšího elektrického kabelu. Tyto části jsou však ve vlastnictví SVJ a nikoliv žalované. Fialový nátěr nosné zdi žalovaná neprováděla a neví, kdo nosnou zeď natřel. Žalovaná veškeré stavební úpravy prováděla vždy za souhlasu SVJ, případně se jedná o věci, které jsou ve vlastnictví SVJ. Domovní telefon žalovaná instalovala na ploché střeše, nicméně se rovněž jedná o vlastnictví SVJ. Žalovaná byla pouze investorem. Žalovaná odmítla, že by provedla neoprávněný zábor střechy. Ta je i nadále přístupná všem vlastníkům jednotek v předmětné budově. Vyhotovení zábradlí a rekreační plochy na části střechy bylo schváleno SVJ. Není pravdou, že uvedené společné části budovy využívá žalovaná výlučně pro svou potřebu, jak tvrdí žalobce. Žalovaná má za to, že žaloba je ze strany žalobce zjevným zneužitím práva, které nepoužívá právní ochrany, je snahou o šikanu žalované, kdy žalobce se mimo jiné snaží podanou žalobou dosáhnout převodu části společných prostor do svého vlastnictví.

5. Soud prvního stupně na základě provedeného dokazování uzavřel, že žalobce je vlastníkem jedné z bytových jednotek v domě, na základě svého vlastnictví je členem společenství vlastníků jednotek. Stejně tak žalovaná je vlastnicí jedné bytové jednotky v předmětném domě a zároveň je tak členkou společenství vlastníků jednotek. Žalovaná nabyla vlastnictví k jednotce č. [hodnota] ke dni [datum] na základě bezúplatného převodu od původního vlastníka, a to [právnická osoba]. K vymezení bytových jednotek a společných prostor v předmětném domě došlo na základě prohlášení vlastníka ze dne [datum]. Jednotka žalované je vymezena v [hodnota]. poschodí domu – podkroví, v prohlášení byla vymezena jako jednotka o celkové ploše 82,19 m2, když k prostoru stávající plochy o velikosti 37,24 m2 byl přičleněn prostor jedné půdy o velikosti plochy 44,95 m2 s tím, že dojde k půdní vestavbě, prostor byl v nákresu půdorysu označen písmenem V. Jako společný prostor byl mimo jiné vymezen prostor půdy o výměře 47,24 m2. Z nákresu půdorysu [hodnota]. poschodí, který je přílohou prohlášení vlastníka, vyplývá, že bytová jednotka č. [hodnota] sousedí s prostorem půdy o výměře 39,57 m2, dále je zde prostor označen jako půda o velikosti 7,67 m2, celkem [hodnota] m2. V této části půdy je v současné době umístěn výlez na střechu předmětného domu, který je ve výšce cca 4 m, přístup je zajištěn po žebříku, výlez je od roku 1955 osazen zámkem, klíče jsou k dispozici u správce. Žalovaná po nabytí vlastnictví k jednotce požádala o vydání stavebního povolení pro provedení stavebních úprav v souvislosti s přičleněním prostoru půdy, v rámci toho je v projektové dokumentaci zachyceno jako stávající stav dřevěné trámoví v horní části půdního prostoru, 2,5 m od podlahy, s poznámkou sádrokartonové desky. Žalovaná v bytové jednotce v části původní půdy vybudovala dvě místnosti, obývací pokoj a ložnici, v části stropu obývacího pokoje byl zhotoven výlez přístupným krátkým dřevěným schodištěm na zbudovanou podestu ve špici původního půdního prostoru. Ve stěně domu v prostoru podestou vzniklého podkroví žalovaná vybudovala se souhlasem ostatních vlastníků v domě malé okno, které slouží jako výlez na plochou střechu domu. Toto okno bylo nájemníky žalované osazeno mříží. Dále v šikmé části střechy domu, původně v prostoru půdy ve špici, se nachází střešní okno. Na střeše domu žalovaná se souhlasem SVJ instalovala kovové zábradlí, které po nesouhlasu odboru památkové péče částečně odstranila, na střeše zůstaly instalovány zbytky konstrukce do výšky cca 30 cm. Na ploché střeše domu (tzv. terasa) je umístěna elektroinstalace – kabely, lišty na kabely, zásuvky, elektroinstalační krabice, domácí dorozumívací zařízení, domovní telefon, svítidlo, vypínač (konkretizováno pod bodem VIII. – XVI. výroku). Dále je na ploché střeše domu umyvadlová či dřezová baterie s adaptérem na hadici, kanalizační potrubí. Tyto movité věci jsou majetkem SVJ, SVJ vyslovilo dodatečný souhlas s jejich umístěním. Část obvodové zdi domu ze strany ploché části střechy domu, tzv. terasy, má fialový nátěr.

6. Soud prvního stupně poté s odkazem na příslušná ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.) v rozsudku citovaná nejprve uzavřel, že žalobce je aktivně legitimován k uplatnění nároků výše specifikovaných. Žalobce je vlastníkem bytové jednotky v předmětném domě a podílovým spoluvlastníkem společných částí nemovité věci. Byť správu domu a pozemku, tedy i správu společných částí domu, zajišťuje společenství vlastníků v domě, má ve smyslu § 1042 o. z. každý vlastník, resp. i spoluvlastník právo domáhat se ochrany svého vlastnického práva, a to tzv. negatorní žalobou. Podle komentářové literatury k občanskému zákoníku se praxe ustálila v tom, že v případě spoluvlastnictví je aktivně legitimován každý ze spoluvlastníků.

7. Soud prvního stupně se dále zabýval jednotlivými nároky uplatněnými žalobou, v rámci kterých se žalobce jednak domáhal odstranění závadného stavu, potažmo uvedení v předešlý stav (výroky I. až XVIII.) a dále zdržet se zásahů (výroky XIX. a XX.).

8. K nároku ad I. na odstranění uvedením v původní stav proražení nosné zdi domu v předělu mezi plochou a sedlovou částí střechy pro účely vybudování podesty a vstupu ze své jednotky na střechu včetně povinnosti odstranit vybudovanou podestu sloužící jako podkrovní místnost o ploše cca 21 m2 soud prvního stupně uvedl, že v řízení bylo prokázáno, a v podstatě mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalovaná, coby vlastník jednotky č. [hodnota], vytvořila v jedné z místností svého bytu, konkrétně v místnosti podle projektové dokumentace označené jako obývací pokoj „průraz“ či otvor do stropu – podesty, čímž získala vstup na podestu, která je ve špici sedlové části střechy domu. Tím došlo ke vzniku místnosti v podkroví. Mezi účastníky pak byl spor o to, zda se jedná o stavební zásah v rámci bytové jednotky, jak tvrdila žalovaná, či v rámci společných prostor, jak tvrdil žalobce, když tvrdil, že se jedná o společný prostor půdy. S ohledem na sporná tvrzení účastníků se soud prvního stupně nejprve zabýval tím, jak byla vymezena bytová jednotka žalované. Za určující považoval prohlášení vlastníka v kontextu se smlouvou o bezúplatném převodu. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že žalovaná nabyla do svého vlastnictví celý prostor půdy označené jako V o ploše 44,95 m2, kdy půda zasahovala až do krovu, tedy až do špice. Z ničeho nevyplývá, že prostor půdy označený jako V byly v době nabytí žalovanou dva oddělené půdní prostory a že žalovaná nabyla do svého vlastnictví pouze jeden z nich a druhý (nad ním) by byl společným prostorem. Tvrzení žalobce, že žalovaná nabyla de facto prostor půdy, který sám o sobě je prostorem pod střechou domu, ale prostor pod střechou by de facto byl společným prostorem bez jakéhokoli přístupu, zcela postrádá logiku. Navíc prohlášení vlastníka zcela jasně vymezuje společné části domu, kdy společnou částí jsou další půdní prostory v 4. podlaží, a to prostor půdy sousedící s bytovou jednotkou žalované a navazující část, celkem o ploše 47,24m2. Jako společný prostor není prohlášením vlastníka definována část půdního prostoru označeného v příloze 6 prohlášení jako V. Pokud žalobce poukazoval na řez [podezřelý výraz]-[právnická osoba] dokumentace, z kterého dovozoval, že špice půdního prostoru V je oddělena a je tak společnou částí, pak podle soudu prvního stupně z projektové dokumentace je zřejmé, že v horní části krovu je zakreslen dřevěný trám, který má být obložen sádrokartonem. Určujícím je prohlášení vlastníka, dle kterého žalované byl přičleněn celý prostor půdy označené písmenem [podezřelý výraz], a to až do krovu (špice) a bylo na žalované, coby vlastníka, jak prostor stavebně upraví, včetně případného zbudování podesty a průrazu do podesty. Žalovaná se tak nedopustila zásahu do spoluvlastnických práv žalobce a soud prvního stupně proto nárok v této souvislosti uplatněný zamítl výrokem I. tohoto rozhodnutí.

9. K nároku ad II. a IV. na odstranění zhotovení přístupu na střechu budovy č.p. [hodnota] proražením zdi na střechu a osazením dřevěného dvoukřídlého eurookna a odstranění zbudované mříže na tomto okně soud prvního stupně uvedl, že zeď, kde bylo předmětné okno vybudováno, je společnou částí domu. Jedná se o okno v obvodové zdi domu, které zároveň slouží jako výlez na plochou část střechy domu – tzv. terasu, a to z bytové jednotky žalované. Žalovaná nesporovala, že okno (výlez) vybudovala ona, nicméně uváděla, že ho vybudovala se souhlasem ostatních vlastníků v domě. V řízení pak bylo prokázáno, že shromáždění vlastníků souhlasilo s vybudováním okna, a to prostřednictvím hlasování na shromáždění vlastníků, když jediným, kdo vyslovil nesouhlas byl právě žalobce (hlasování dne 30. 9. 2020 a dne 20. 10. 2022). Zásah žalované tak nebyl neoprávněný. Co se týká instalované mříže na okně, žalovaná uváděla, že tu ona neinstalovala a že ji zřejmě instalovali nájemci bytu žalované. Žalobce pak nikterak neprokázal, že to byla právě žalovaná, která instalovala na okno mříže a zasáhla tak do jeho práv žalobce. Soud prvního stupně z uvedených důvodů zamítl posuzovaný nárok (výroky II. a IV.).

10. K nároku ad III. k odstranění střešního okna v jihovýchodní části sedlové střechy směrem do [adresa] soud prvního stupně uvedl, že okno je umístěno v sedlové části střechy, a to v prostoru místnosti nad „podestou“ v části krovu původního prostoru půdy označeného písmenem [podezřelý výraz], tedy je umístěno v bytové jednotce žalované. Vzhledem k tomu, že okna jsou podle prohlášení vlastníka společnou částí domu, byla dána aktivní legitimace žalobce, nicméně žalobce nikterak neprokázal, že to byla právě žalovaná, která střešní okno vybudovala, instalovala, navíc za současného negatorního tvrzení žalované, že střešní okno ona neinstalovala. Vzhledem k tomu, že se jedná o společnou část domu, je nutno zdůraznit, že z ničeho nevyplývá, že by samotné SVJ či ostatní vlastníci bytových jednotek a spoluvlastníci společných částí domu měli výhrady vůči umístění okna či požadovali jeho odstranění. Ze všech uvedených důvodů soud prvního stupně i tento nárok zamítl (výrok III. tohoto rozsudku).

11. K nároku ad V. a XVIII. k odstranění zabudované viditelné části ocelové konstrukce a rozebraných dílů konstrukce – „zábradlí“ soud prvního stupně uvedl, že se jedná o zábradlí, které žalovaná vybudovala na ploché části střechy, tzv. terasy. Žalovaná tedy provedla instalaci na společné části domu, nicméně se nejedná o zásah neoprávněný, neboť žalovaná měla k instalaci souhlas většiny vlastníků v domě, kteří vyslovili souhlas s vyžádáním dodatečného stavebního povolení. Pokud pak bylo zábradlí žalovanou prostřednictvím firmy částečně odstraněno s ohledem na stanovisko památkové péče a na střeše zůstaly zabudované zbývající části oplocení, nemá to vliv na to, že instalace byla provedena oprávněně. O tom svědčí i to, že ani SVJ, coby správce společných částí domu, nepožadovalo odstranění zbytků zábradlí. Pokud pak žalobce požaduje odstranění odříznutých částí zábradlí, má soud prvního stupně za to, že se nejedná o omezení žalobcova vlastnického práva, žalobce není tímto nikterak omezen v užívání společné věci. I tyto nároky proto soud prvního stupně zamítl (výrok V. a XVIII.).

12. K nároku ad VI. a VII. k odstranění umyvadlové baterie a kanalizačního potrubí soud prvního stupně uvedl, že na ploché střeše domu, terase, je ve zdi domu umístěna vodovodní baterie (kohoutek) a že je zde kanalizační potrubí. Žalovaná nesporovala to, že vodovodní baterii na terase domu instalovala, bylo však prokázáno, že k tomu měla souhlas vlastníků jednotek v domě, jak výše uvedeno. Žalovaná tedy baterii instalovala oprávněně. Žalobce neprokázal, že to byla právě žalovaná, kdo kanalizační potrubí instaloval, a to za současného negatorního tvrzení žalované, že potrubí neinstalovala. Z uvedených důvodů soud prvního stupně nároky zamítl (výroky VI. a VII.).

13. K nároku ad VIII. až XVI. k odstranění elektroinstalace včetně zařízení konkretizovaných výše (domovní telefon, svítidlo atd.) soud prvního stupně uvedl, že výše uvedená elektroinstalace se nachází na ploché části střechy, tedy společné části domu. Žalovaná popřela, že by instalovala elektrické zásuvky a dvojitý vypínač, žalobce neprokázal, že to byla právě žalovaná, kdo tyto věci na střeše domu instaloval. Žalovaná navíc měla k úpravám souhlas ostatních vlastníků bytových jednotek, tudíž se nejedná o zásah neoprávněný. Uvedené platí ohledně veškerého elektro zařízení či instalace uváděné pod těmito body, když žalovaná ke všem měla souhlas většiny vlastníků jednotek. Z uvedených důvodů soud prvního stupně rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku VIII. až XVI. rozhodnutí.

14. K nároku ad XVII. k odstranění fialového nátěru soud prvního stupně uvedl, že část zdi na ploché části střechy, tedy společné části domu, má fialový nátěr. Žalobce nikterak neprokázal, že to byla právě žalovaná, kdo natřel zeď domu fialovou barvou, a to při současném negatorní tvrzení žalované, že zeď nenatřela. Soud nemá za prokázaný zásah žalované do práv žalobce, když ani není zřejmé, v čem by zásah do žalobcových vlastnických práv měl spočívat. Z uvedených důvodů soud prvního stupně rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku XVII. rozhodnutí.

15. K nároku ad XIX. a XX. k zdržení se umísťování movitých věcí na ploché střeše a obuvi a jiných předmětů před vstupem do bytu žalované soud prvního dospěl k závěru, že se jedná o nárok zcela neurčitý a nevykonatelný. Pokud žalovanou byly na ploché střeše domu umístěny některé výše uvedené movité věci, činila tak se souhlasem většiny vlastníků jednotek v domě. To, že by před vchodem do svého bytu žalovaná na společné podestě umístila jakékoliv movité věci, včetně obuvi, a tento stav navíc trval ke dni vyhlášení rozhodnutí, žalobce nikterak neprokázal. Z uvedených důvodů soud prvního stupně rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku XIX. a XX. rozhodnutí.

16. O náhradě nákladů řízení soud prvního stupně rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal procesně zcela úspěšné žalované jejich plnou náhradu.

17. Rozsudek soudu prvního stupně žalobce napadl včasným odvoláním a s odkazem na důvody uvedené v § 205 odst. 2 písm. e/, g/ o. s. ř. namítal, že v posuzované věci žalovaná na převedenou bytovou jednotku nastavěla podestu proražením stropu jednotky do společného prostoru domu, ze které následně pokračovala proražením okna jako vstupu na střechu, ze které si učinila terasu s různými vybavovacími prvky tak, aby střecha, alias terasa, mohla být v teplotně příznivých měsících žalovanou či jejími nájemci plnohodnotně užívána. Veškeré stavební zásahy činila žalovaná pro účely připojení části střechy domu ke své jednotce tak, aby získala komfort a pohodlí na úkor ostatních spoluvlastníků domu. Žalobce odmítl názor soudu prvního stupně, že stavební zásah je zásahem žalované v rámci její jednotky. Žalobce za chybný považuje názor soudu prvního stupně, že žalovaná nabyla do svého vlastnictví celý prostor půdy označené jako V o ploše 44,95 m², kdy půda zasahovala až do krovu, tedy až do špice. Žalobce k prokázání svých tvrzení předložil dokumentaci půdní vestavby „[podezřelý výraz]-[právnická osoba] výkres přístavby půdorys půdní vestavby. Z této dokumentace lze vyčíst, že žalované rozhodně prostor až k hřebenu střechy nepřísluší, ale je ohraničen stropem. Pokud by byl prostor přidělen až po krov, ohraničení stropem by chybělo. Dále kolaudační rozhodnutí ze dne 20. 5. 1996, kterým bylo povoleno užívání stavby – stavebních úprav půdního prostoru provedeným za účelem vodorovného rozšíření do půdního prostoru (nikoliv tedy směrem vzhůru) stávajícího bytu 0+1 na 2+1, včetně vytápění elektrickými přímotopy. Jednalo se tak o jednopodlažní byt. Rovněž z technické zprávy rozšíření bytu z měsíce března 1995, týkající se požární ochrany, nevyplývá, že by k rozšíření došlo až po hřeben střechy. Rovněž v Prohlášení vlastníka není uvedeno, že by žalované příslušel půdní prostor až po hřeben střechy. Žalovaná nepovoleným stavebním zásahem znepřístupnila prostor nad její půdní vestavbou tak, že celou část půdy svévolně přehradila vybudovanou stěnou a tím oddělila tuto část od zbylé společné půdy domu. Kdyby dodržela realizaci jednopodlažní vestavby, byl by společný prostor nad její půdní vestavbou přístupný ze společné půdy domu, sloužil by pro potřeby SVJ. Podle žalobce soud prvního stupně vyložil listinné důkazy či faktický stav jednotky tendenčně a jednostranně. Řádně nezohlednil výkres z projektu „rozšíření bytu do půdního prostoru – „[podezřelý výraz]“, kde je uveden strop, který odděluje místnosti půdní vestavby od prostoru nad nimi. Ve výkresu není počítáno se střešním oknem, které žalovaná nepovoleně vybudovala. Čestné prohlášení, které žalovaná v této souvislosti předložila, nepsala ani jedna ze svědkyň. Nešlo o jejich autentické vyjádření. Soud prvního stupně toto pochybné čestné prohlášení ponechal bez povšimnutí a nezahrnul ho do svých úvah.

18. Žalobce dále uvedl, že prostor nad bytem by musel být uveden i v Prohlášení vlastníka. Žalovaná platí příspěvky na správu domu a pozemku pouze podle plochy bytu uvedené v Prohlášení vlastníka, tj. plochu 82,19 m², s podkrovní místností cca 21 m² by žalovaná měla platit za 103,19 m². Žalovaná, i pokud by byla vlastníkem celého prostoru, nemůže stavebně upravovat prostor na základě své vlastní libovůle. V daném případě se jedná o velmi závažný statický zásah do nosných konstrukcí domu, na který nelze ani rozhodně nahlížet tak liknavě, jak činí soud prvního stupně. K uvedeným zásahům by žalovaná musela mít 100 % souhlas všech vlastníků jednotek, k čemuž nedošlo.

19. Žalobce se neztotožnil se závěrem soudu prvého stupně, že zásah žalované při zhotovení přístupu na střechu budovy proražením zdi a osazením dřevěného dvoukřídlého okna a zbudováním mříže byl oprávněný, neboť shromáždění vlastníků jednotek s ním vyslovilo souhlas hlasováním dne 30. 9. 2020 a 20. 10. 2022. Střecha domu je společnou částí domu, která musí a má sloužit pouze svému účelu, ke kterému je určena, a to především z důvodu bezpečnosti všech obyvatel bytového domu. Účel může být změněn pouze Změnou prohlášení vlastníka jednotek, kdy tyto části budou vyňaty a převedeny do výlučného užívání vlastníka jednotky. V posuzované věci k tomuto nedošlo, žalovanou nic neopravňovalo zasahovat do společných částí za účelem vstupu na střechu domu, či užívání střechy pro jiné účely, než byla určena. Podle žalobce v řízení nebylo prokázáno, že by se o této věci jednalo. S ohledem na to, že se jedná o stavební zásah do nosných konstrukcí domu, které navíc mění vzhled stavby, je podle čl. 8, odst. 5 stanov nutný souhlas všech vlastníků jednotek, který žalovaná nikdy nezískala. Hlasování fakticky neproběhlo, žalovaná požadovala od vlastníků souhlas nikoliv formou předepsanou zákonem. Žalovaná pro nedosažení 100 % souhlasu se stavebními zásahy podala k Městskému soudu v Praze návrh na nahrazení projevu vůle v dané věci proti žalobci. Soud prvého stupně v této souvislosti listinu špatně vyhodnotil, když uzavřel, že stavební zásahy byly schváleny.

20. Žalobce nesouhlasil s názorem soudu prvého stupně, že neprokázal, že okno v jihovýchodní části sedlové střechy směrem do [adresa] instalovala žalovaná, a to, když soud současně konstatoval, že okno bylo instalováno bez souhlasu vlastníků jednotek. Tento názor je zmatečný a rozporuplný. Žalovaná na místním šetření dne 28. 11. 2022 uvedla, že střešní okno bylo vybudováno při zhotovování přístavby v rámci projektu. Je tedy jednoznačné, že okno vybudovala ona. Svědek Wegerbauer uvedl, že okno bylo vybudováno v šikmé části střechy, která byla dána do užívání žalované. V roce 2003 při opravě střechy okno bylo její součástí, svědek uvedl, že ušetřili za tašky. Jedná se o stavební zásah do nosných konstrukcí domu, měnící vzhled stavby, ke kterému je potřeba souhlas všech vlastníků jednotek, který žalovaná nikdy nezískala.

21. Žalobce nesouhlasil se závěry soudu prvního stupně o nedůvodnosti jeho požadavku na odstranění zabudované viditelné části ocelové konstrukce a rozebraných dílů konstrukce („zábradlí“). Za situace, kdy nedošlo ke změně Prohlášení vlastníka jednotek ohledně užívání společné části střechy (vyjmutí ze společných částí a svěření do výlučného užívání žalované), nemohl být ani jakýkoliv zásah týkající se přístupu ze střechy v souladu se zákonnou úpravou. Soud prvního stupně povahu střechy jako společné části domu nehodnotil. Podle žalobce souhlas s vyžádáním dodatečného povolení rozhodně nemůže nahradit výslovný souhlas všech vlastníků jednotek s tímto stavebním zásahem. Žalovaná byla vyzvána k odstranění oplocení z moci úřední. Podle žalobce je její povinností odstranit i zbytky oplocení, které mají stejný režim jako oplocení samo. Zbytky by mohly způsobit ve střeše závady, na jejichž opravy by žalobce měl přispívat zálohami, s čímž nesouhlasí. Zbytky narušují vzhled domu. Žalovaná k instalaci zbylého oplocení od žalobce souhlas neobdržela. Rovněž není důvod, aby zde cokoliv skladovala. Žalovaná byla povinna zábradlí ze střechy domu odstranit a je s podivem, že soud prvního stupně toleruje neodstranění zbytků zábradlí ze střechy. Názor soudu prvního stupně, že „ani SVJ coby správce společných částí domu nepožadovalo odstranění zbytků zábradlí“, je v dané věci irelevantní, byť jej žalobce považuje za velmi zvláštní.

22. K zamítavým výrokům týkajícím se instalování vybavovacích předmětů na střeše domu žalovanou žalobce odkázal na porušování pravidel týkajících se užívání střechy jako společné části, která musí sloužit pouze svému účelu. Stavební zásahy spočívající v instalaci vybavovacích předmětů nebyly žalované schváleny shromážděním vlastníků jednotek. U většiny z nich žalovaná uvedla, že je odstraní (viz prohlášení žalované v rámci ústního jednání), což soud prvního stupně nevzal v potaz.

23. Z uvedených důvodů žalobce navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k novému projednání, event. ve věci rozhodl a žalobě vyhověl.

24. Žalovaná ve vyjádření k odvolání navrhla, aby odvolací soud vzal v potaz konkrétní okolnosti případu, kdy po proběhlém dokazování před soudem prvého stupně má žalovaná za prokázané, že žaloba je ze strany žalobce šikanózním jednáním a zneužitím procesního i hmotněprávního práva (§ 8 o. z.). Žalobce žalobou nesleduje jím uváděný záměr, nýbrž činí nátlak na žalovanou jako předsedkyni výboru SVJ, aby souhlasila s prodejem části společných částí domu žalobci a s instalací klimatizace do jeho bytu, aniž by takové rozhodnutí žalované náleželo. O nepoctivém záměru žalobce svědčí i samo odvolání, kde žalobce tvrdí, že účelem jejích stavebních zásahů bylo pouze získání komfortu a pohodlí na úkor ostatních spoluvlastníků domu, přičemž není zřejmé, proč by se zvýšení komfortu žalované mělo zároveň rovnat snížení komfortu (na úkor) ostatních vlastníků jednotek. Jedná se jen o projev závistivé povahy žalobce. Žalovaná se ztotožnila se závěry nalézacího soudu. Půdu nabyla v tzv. privatizaci na základě smlouvy uzavřené mezi [právnická osoba] dne [datum], a to včetně půdního prostoru označeného jako „[podezřelý výraz]“, a to až ke krovu. Ze smlouvy nelze dospět k závěru, že by žalovaná nabyla pouze část půdy a část půdy zůstala ve vlastnictví družstva součástí společných prostor domu, a to zejména za situace, kdy takto převedená půda byla identickou částí půdy, kde se nachází druhý vchod na střechu pomocí žebříku. Zde je naprosto patrné její uspořádání, tedy skutečnost, že se jedná o prostor od podlahy až ke krovu střechy. V této souvislosti žalovaná odkázala na správnou argumentaci soudu prvého stupně. Neobstojí proto odvolací námitka žalobce s odkazem na nákres půdní vestavby dle projektu. Veškeré jí provedené zásahy byly schváleny SVJ domu a nejedná se o úpravu neoprávněnou, a to zejména umístění střešního okna, stejně tak i oplocení. Souhlas byl dán i pro umístění elektroinstalace a instalace vody. Ty jsou navíc ve vlastnictví SVJ. S ohledem na výše uvedené žalovaná navrhla, aby odvolací soud odvolání zamítl a žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení.

25. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v rozsahu podaného odvolání, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, doplnil dokazování (§ 212, § 212a odst. 1, 5, § 213 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 z. ř. s.), a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

26. K aktivní legitimaci žalobce je namístě odkázat na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2018, sp. zn 26 Cdo 287/2018, podle kterého jsou práva jednotlivých vlastníků jednotek omezena stejným vlastnickým právem ostatních vlastníků jednotek. Podle § 1175 odst. 1 o. z. vlastník jednotky má právo svobodně spravovat, výlučně užívat a uvnitř stavebně upravovat svůj byt jakož i užívat společné části, nesmí však ztížit jinému vlastníku jednotky výkon stejných práv ani ohrozit, změnit nebo poškodit společné části. Poruší-li vlastník jednotky tyto povinnosti, může se dotčený vlastník domáhat ochrany svého vlastnického práva podle citovaného ustanovení. Půjde-li o změnu společných částí domu, je třeba za „dotčené“ vlastníky považovat všechny vlastníky jednotek v domě. Byť je společenství vlastníků oprávněno v rámci správy domu podat negatorní žalobu podle ustanovení § 126 odst. 1 obč. zák. (nyní § 1042 o. z.) proti osobě, která neoprávněně zasahuje do práv vlastníků jednotek ke společným částem domu, není tím vyloučeno, aby se jednotliví vlastníci jednotek domáhali ochrany svých práv samostatně, jsou-li pro to splněny předpoklady.

27. Podle § 1175 odst. 1 o. z. má vlastník jednotky právo svobodně spravovat, výlučně užívat a uvnitř stavebně upravovat svůj byt jakož i užívat společné části, nesmí však ztížit jinému vlastníku jednotky výkon stejných práv ani ohrozit, změnit nebo poškodit společné části.

28. V souladu s rozhodovací praxí dovolacího soudu platí ve vztahu k § 1175 odst. 1 o. z., že vlastník jednotky nesmí užívat společné prostory takovým způsobem, kterým by nad míru přiměřenou poměrům ztížil užívání těchto prostor ostatním vlastníkům jednotek (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 6. 2019, sp. zn. 26 Cdo 2359/2018) a že má právo domáhat se v případě změny či poškození společných částí domu odstranění neoprávněného zásahu do jeho vlastnického práva k jednotce, kterého se dopustil jiný vlastník jednotky (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2019, sp. zn. 26 Cdo 381/2019).

29. Projednávanou věc je třeba posuzovat – vzhledem k tomu, že stavební úpravy (jejichž odstranění se žalobce v části žaloby domáhá) byly provedeny v roce 1995 a 1996 – podle zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, ve znění účinném do 31. 12. 2013, a podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, dále jen „obč. zák." (viz § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle odst. 2 téhož ustanovení není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů). Vznik práv žalobkyně k bytové jednotce (provádění stavebních úprav, případné porušení povinností) je proto namístě posoudit podle výše uvedené právní úpravy. Tvrzená porušení vlastnického (spoluvlastnického) práva žalobce a jeho aktivní legitimaci pak podle zákona č. 89/2012 Sb.

30. V této souvislosti odvolací soud uzavírá, že žalovaná provedla ve své bytové jednotce stavební úpravy, které zasáhly i do vnější části domu, zanedbatelně změnily jeho vzhled, neboť změny nejsou při pohledu na tuto část domu hned viditelné. K stavebním úpravám, v době jejich provedení, měla souhlas všech vlastníků jednotek, resp. nebylo prokázáno, že by některý z tehdejších spoluvlastníků nesouhlasil. Nedošlo jimi k poškození společných částí domu, ani k zásahu do vlastnického práva žalobce k jeho bytové jednotce.

31. K odvolacím námitkám je namístě uvést, že z Prohlášení vlastníka [právnická osoba] z [datum] jednoznačně vyplývá, že k jednotce č. [hodnota] byla připojena část ze společného půdního prostoru označeného v příloze číslo [hodnota] jako [podezřelý výraz], a to o výměře 44,95 m², určená k projektované půdní vestavbě pro rozšíření bytu č. [hodnota]. Celková rozpočitatelná podlahová jednotka plochy č. [hodnota] je 37,24 m² + 44,95 m², celkem 82,19 m². Mezi společnými částmi prostor je uvedena zbylá část půdy o výměře 47,24 m². Právní účinky vkladu vzniku nastaly ke dni 8. 12. 1995. Z Prohlášení je tedy jednoznačně zřejmé, že žalobkyni byla přidělena celá prostora půdy, a to až do hřebene, stejně tak jako do společných prostor byla přikázána zbylá část půdy rovněž až do hřebene. Prostor označený V nebyl původním vlastníkem nijak limitován a výslovně byl určen k rozšíření tehdejšího bytu č. [hodnota], a to vznikem půdní vestavby nad touto jednotkou, tj. žalovaná jednala se souhlasem původního vlastníka. Od počátku se počítalo s tím, že prostory budou propojeny schodištěm a budou zde vybudována okna tak, aby mohly prostory sloužit k řádnému bydlení. Na uvedeném závěru, ze kterého vyšel i soud prvního stupně, nemohou nic změnit údaje z listin předkládaných žalobcem a namítaných v odvolání k výroku I. rozsudku. Žalovaná coby vlastník bytové jednotky č. [hodnota] a nad ní půdního prostoru, a to až ke krovu, byla oprávněna tento prostor přehradit v celém rozsahu vertikálně a provádět zde stavební úpravy. V této souvislosti je namístě uvést, že žalovaná práce prováděla v letech 1995 a 1996. Žalobce se stal vlastníkem jednotky až v roce 2008, přičemž v řízení bylo prokázáno, že jediný, kdo s výstavbou nesouhlasí, je žalobce. Jeho nesouhlasné stanovisko, které poprvé uplatnil v předmětné žalobě podané 14. 9. 2021, je irelevantní. Žalobce žádnou konkrétní osobu, která by s výstavbou v rozhodné době nesouhlasila, neoznačil a v průběhu řízení nebyla zjištěna. Žalovaná zásah do společných prostor neprovedla, neboť měla tehdejším vlastníkem schválenou výstavbu mezonetového bytu se zásahem do podlahy domu. Žalovaná stavební práce prováděla podle projektové dokumentace, stavební práce jsou zkolaudovány. Pokud žalobce namítá, že šlo o velmi závažný statický zásah do nosných konstrukcí domu, pak je zřejmé, že žalovaná učinila ze stavebního hlediska vše pro to, aby k ohrožení stavby nedošlo. V opačném případě by stavba nemohla být zkolaudována. Navíc žalobce netvrdí žádné konkrétní poškození společných částí domu, ke kterému by došlo v této souvislosti, a to jak při propojení bytové jednotky s půdním prostorem nad ní, tak při vybudování nových oken v nově budované části bytové jednotky žalované. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná společné prostory neužívala způsobem, kterým by nad míru přiměřenou poměrům ztížila užívání těchto prostor ostatním vlastníkům jednotek, zejména pak žalobci, přičemž nedošlo k poškození společných částí domu v souvislosti s jejich změnou. I v souvislosti s výstavbou střešního okna je zřejmé, že dílo bylo v této části zkolaudováno, žalobce netvrdil žádné konkrétní poškození společných částí domu, které by mělo představovat zásah do jeho vlastnického práva k jeho bytové jednotce.

32. Odvolací soud s ohledem na fotografie domu pořízené z pohledu ze shora ([webová stránka]), kterými provedl důkaz, dospěl k závěru, že střešní okno na straně do [adresa] je vidět jen z leteckého pohledu. Pokud žalobce namítal, že i ze střechy protějšího domu, pak toto tvrzení žalovaná popřela s tím, že zde žádné takové domy nejsou. Okno se vstupem na terasu směřuje do vnitrobloku a je vidět jen z oken protějších domů, která se nacházejí ve stejné výši.

33. K námitce žalobce, týkající se výlučného užívání ploché části střechy, tj. společného prostoru, pouze žalovanou, je namístě uvést, že v řízení bylo prokázáno, že i poté, co žalovaná zpřístupnila tento prostor ze své bytové jednotky, zůstal zachován další přístup na celou plochu střechy. Žalovaná nikdy nebránila ostatním spoluvlastníkům, tedy ani žalobci, aby tento společný prostor nadále užívali.

34. Zábradlí ze střechy v části označované terasa odstranila žalovaná k výzvě památkové péče, evidentně s ohledem na vzhled, který se neztotožňuje s architekturou domu. Oplocení (podle doložených fotografií, kterými byl proveden důkaz soudem prvého stupně) bylo dřevěné, neprůhledné. Žalovaná v mezidobí odstraněnou část zábradlí ze střechy odstranila. Aktuálně tvoří zábradlí (asi 30 cm vysoké) pouze kovové sloupky rozmístěné ve větší vzdálenosti od sebe, na kterých je připevněna kovová část – viz specifikace žalobce v odstavci V. rozsudku. Z fotografií předložených žalovanou, kterými byl proveden důkaz, je zřejmé, že zábradlí nepůsobí rušivě, plní i určitou funkci bezpečnostní, na fotografiích není zřejmé, že by došlo k poškození střechy vlivem umístění zábradlí, jak „hypoteticky“ namítá žalobce. Ten je tak jediný, kdo z vlastníků jednotek s umístěním zábradlí nesouhlasí. I v tomto případě lze tedy uzavřít, že zábradlí ve stavu, jak je zachycen na fotografiích, nepředstavuje zásah do vlastnického práva žalobce.

35. K nároku ad VI. a VII. k odstranění umyvadlové baterie a kanalizačního potrubí a k nároku ad VIII. až XVI. k odstranění elektroinstalace včetně zařízení konkretizovaných výše (domovní telefon, svítidlo atd.) lze uvést, že jimi nedošlo k poškození společných částí domu, ani k zásahu do vlastnického práva žalobce k jeho bytové jednotce. Odvolací soud navíc za zásadní shledává relevantní námitku žalované, že pokud jednotlivé uvedené předměty, umístěné na střeše, případně na ploše označované jako terasa, jsou ve vlastnictví SVJ, nelze žalované ukládat povinnost k jejich odstranění, a to za situace, kdy SVJ tento požadavek vůči žalované nevzneslo. Žalovaná nemá v této části žalobcem uplatněných nároků pasivní legitimaci. Na uvedeném závěru nic nemění námitka žalobce, že přechod uvedených zařizovacích předmětů do vlastnictví SJV na základě hlasování je v rozporu se stanovami. Podle ustálené soudní praxe může soud posuzovat platnost rozhodnutí přijatého shromážděním vlastníků pouze v řízení podle § 11 odst. 3 věty třetí zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, ve znění účinném do 31. 12. 2013, v jiném řízení jeho platnost posuzovat nelze, a to ani jako předběžnou otázku (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2012, sp. zn. 29 Cdo 383/2010, uveřejněný pod číslem 58/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

36. K nároku ad XVII. k odstranění fialového nátěru a k nároku ad XIX. a XX. k zdržení se umísťování movitých věcí na ploché střeše a obuvi a jiných předmětů před vstupem do bytu žalované se odvolací soud ztotožnil se závěry soudu prvního stupně uvedenými v odst. 14. a 15. shora a pro stručnost na ně odkazuje. Ze skutkových tvrzení, o která žalobce opřel žalobní návrh, nelze bez dalšího dovodit šikanóznost žaloby. S ohledem na to, že soud prvního stupně žalobu zamítl z výše uvedených důvodů, odvolací soud, který se s nedůvodností žaloby ztotožnil, se pro nadbytečnost tímto tvrzením žalované nezabýval.

37. Odvolací soud proto rozsudek soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil.

38. O náhradě nákladů řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce byl v řízení zcela neúspěšný, je proto povinen nahradit úspěšné žalované náklady odvolacího řízení, tvořené náklady právního zastoupení podle § 9 bodu 1 a § 7 bodu 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč, a to odměnu advokáta sestávající z částky 1 500 Kč za každý úkon právní služby podle § 11 odst. 1 písm. g) a k) za 3 vyjádření k odvolání a za účast na ústním jednání dne 3. 9. 2024. Dále soud přiznal žalované náhradu hotových výdajů v paušální výši 300 Kč spojených se čtyřmi uvedenými úkony právní služby podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a náhradu za DPH 21 %, celkem 8 712 Kč. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.