o zaplacení částky 168 000 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalobce a k odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 29. března 2022, č. j. 33 C 21/2021-89,
Mgr. Blanka Schramová soudkyně · Rozhodnutí ze dne 14. 11. 2022
Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu JUDr. (jméno) (příjmení) a soudkyň Mgr. Andrey Grycové a Mgr. Patricie Adamičkové ve věci
žalobce: [osobní údaje žalobce]
bytem (adresa žalobce)
zastoupený advokátem JUDr. (jméno) (příjmení)
sídlem (adresa)
proti
žalované: [osobní údaje žalované]
sídlem (adresa žalované)
zastoupená advokátem Mgr. (jméno) (příjmení), Ph.D.
sídlem (adresa)
o zaplacení částky 168 000 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalobce a k odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 29. března 2022, č. j. 33 C 21/2021-89,
I. Rozsudek soudu I. stupně se ve vyhovujícím výroku o věci samé I potvrzuje, v zamítavém výroku o věci samé II se mění jen tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 24 267 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z této částky od (datum) do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku; jinak se v zamítavém výroku II ohledně částky 60 800 Kč s příslušenstvím z této částky potvrzuje.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů ve výši 37 116,76 Kč, k rukám právního zástupce žalobce, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Soud I. stupně rozsudkem ze dne 29. března 2022, č. j. 33 C 21/2021-89, uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 82 933 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z této částky za dobu od (datum) do zaplacení do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok I), zamítl žalobu ohledně částky 85 067 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od (datum) do zaplacení (výrok II) a uložil žalobci povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 1 123 Kč k rukám právního zástupce žalované do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok III).
2. Soud I. stupně takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal náhrady škody ve výši 168 000 Kč vzniklé v důsledku porušení povinnosti žalované dodat žalobci do (datum) vozidlo dle uzavřené kupní smlouvy, v důsledku čehož musel žalobce vynaložit shora uvedenou částku za pronájem náhradního vozidla v období od (datum) do (datum). Žalobce s žalovanou uzavřel dne (datum) kupní smlouvu formou objednávky (číslo) na základě které se žalovaná zavázala dodat žalobci do (datum) vozidlo„ (anonymizováno 11 slov)“ za kupní cenu ve výši 588 114 Kč (včetně DPH) a téhož dne uhradil žalobce žalované zálohu na kupní cenu ve výši 30 000 Kč. K řádnému dodání vozidla dle smluvených parametrů ze strany žalované nedošlo, neboť vozidlo dovezené do prodejního místa žalované nemělo ve smlouvě požadovaná elektricky sklopná/vyhřívaná zpětná zrcátka (tzv. paket elektro). Žalovaná se snažila uvedený nedostatek dodatečně zhojit, pokus o montáž elektricky ovládaných zrcátek z jiného vozu však neuspěl. Žalovaná žalobci sdělila, že jediným řešením je objednání nového vozidla v požadované specifikaci přímo u výrobce, a že formálně je nutné podepsat novou objednávku. Žalobce souhlasil v dobré víře, že tím komplikace skončí a žalovaná se bude snažit o to více, aby bylo vozidlo dodáno co nejrychleji. Dne (datum) tak byla sepsána objednávka (číslo) na základě které mělo být u výrobce objednáno správné vozidlo, přičemž oproti původní objednávce si žalobce objednal rádio s navigačním systémem, naopak již nebylo možné objednat elektricky vyhřívaná přední sedadla. Tímto způsobem byla původní kupní smlouva modifikována druhou objednávkou, kdy upravená cena vozu byla sjednána celkem na částku 598 224 Kč (včetně DPH). Vzhledem k tomu, že šlo o úpravu již uzavřené kupní smlouvy, nepožadovala žalovaná již složení další zálohy. Žalovaná však nesplnila kupní smlouvu ani dle upravené objednávky. Po opakovaných urgencích bylo vozidlo dovezeno až koncem léta (rok), avšak ani tentokrát neodpovídalo kupní smlouvě, když ve vozidle nebylo samostatné plnohodnotné sedadlo spolujezdce, nýbrž dvoumístná lavice. Žalovaná dopisem ze dne (datum) sdělila, že požadované vozidlo již nelze dodat a odstoupila od kupní smlouvy. Žalobce sdělil žalované, že odstoupení od kupní smlouvy ze strany žalované nepovažuje za platné. Žalobce následně odstoupil od kupní smlouvy dne (datum) z důvodu prodlení žalované s dodáním vozidla a dne (datum) pak byla žalobci vrácena záloha. Pokud jde o výši žalobního nároku, žalobce si pronajal náhradní vozidlo na základě Smlouvy o nájmu dopravního prostředku ze dne (datum) ve znění dodatku (číslo) ze dne (datum). Za užívání tohoto vozu se zavázal uhradit nájemné ve výši 8 000 Kč měsíčně, a toto uhradil v celkové výši 168 000 Kč dne (datum).
3. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, když žalobní nárok neuznala co do důvodu i výše. Žalovaná potvrdila uzavření kupní smlouvy dne (datum) s tím, vozidlo bylo připraveno k předání žalobci dne (datum). Žalobce odmítl dodané vozidlo převzít s ohledem na nepodstatný nedostatek, a to absenci elektricky sklopných/vyhřívaných zrcátek, v ostatních ohledech bylo vozidlo zcela v souladu se smlouvou. Žalovaná tedy nebyla v prodlení, neboť dodané vozidlo nemělo podstatné vady bránící převzetí vozidla. Nakonec byla mezi účastníky řízení nalezena shoda v tom, že žalobce si objedná vozidlo jiné, které vyspecifikuje novým způsobem odlišným od původní objednávky, a výše uvedená kupní smlouva tak byla mezi stranami ukončena dohodou a dne (datum) byla uzavřena nová kupní smlouva na dodání zcela jiného vozidla i s termínem plnění ke dni (datum). Nejednalo se tedy v žádném případě o modifikaci původní kupní smlouvy. Na straně výrobce se ocitly výrobní komplikace, jež vedly k tomu, že nové vozidlo bylo dodáno až dne (datum), přičemž oproti objednané verzi byla vepředu lavice namísto samostatného sedadla spolujezdce, když tato odlišnost nemůže dle žalované být právně hodnocena jako vada plnění. Dodatečná výměna za samostatné sedadlo na straně spolujezdce nebyla možná, neboť v takovéto specifikaci v roce 2020 již nebyla možná. Žalobce však i v tomto případě trval na tom, že chce, aby vepředu bylo samostatné sedadlo, a proto žalovaná od smlouvy dne (datum) platně odstoupila pro následnou nemožnost plnění. Za tuto následnou nemožnost plnění pak neodpovídá žalovaná, nýbrž výrobce vozidla, neboť žalovaná následnou nemožnost plnění nezavinila, navíc žalobce nebyl oprávněn nepřevzít vozidlo.
4. Soud I. stupně po provedeném dokazování a na základě nesporných skutečností, jež vzal za svá skutková zjištění, dospěl k následujícímu skutkovému závěru. Mezi žalobcem coby kupujícím a žalovanou coby prodávající byla dne (datum) uzavřena kupní smlouva, na jejímž základě se žalovaná zavázala dodat automobil – motorové vozidlo (anonymizováno 6 slov). Žalobce uhradil zálohu 30 000 Kč. Termín dodání byl sjednán (datum). Vozidlo bylo dodáno v termínu, avšak oproti formulaci objednávky nemělo elektricky sklopná/vyhřívaná zrcátka a žalobce vozidlo odmítl převzít. Na nedostatek, stejně tak jako na náklady, které mu vznikají, upozorňoval žalobce emailem. Dle vzájemné dohody stran se žalovaná nejdříve pokusila tento nedostatek zhojit tím, že bylo objednáno jiné vozidlo s těmito zrcátky, přemontování na vůz dodaný pro žalobce se však nezdařilo a tedy se strany dne (datum) dohodly, že bude objednáno vozidlo nové a původně dodané bude nabídnuto jinému zákazníkovi. Žalobce byl u žalované zaměstnán cca 12 let na dílně, v době objednávky již zaměstnancem nebyl, vzájemné vztahy byly dobré a neformální. Dne (datum) byla mezi účastníky sepsána objednávka vozu (číslo) na vozidlo (anonymizováno 6 slov) s termínem dodání vozidla (datum) za cenu 598 224 Kč vč. DPH po slevě. Současně došlo k převodu složené zálohy ve výši 30 000 Kč. Dle objednávky mělo mít vozidlo v základní výbavě standardně dvě sedadla. Na straně výrobce vozidla se vyskytly výrobní komplikace spojené s koronavirovou epidemií a zároveň se změnami ve výrobní strategii výrobce, které vedly k tomu, že vozidlo bylo připraveno k předání žalobci teprve dne (datum). Oproti objednané verzi se vedle samostatného sedadla řidiče nacházelo dvojmístné sedadlo namísto jednomístného sedadla. Žalobce trval na objednané variantě. V takovéto specifikaci však v roce (rok) již vozidlo (anonymizováno 6 slov) nevyrábělo a výrobcem není povolena ani dodatečná úprava. Žalobce emaily urgoval řešení, přes pokusy stran vzniklou situaci vyřešit, zejm. dodáním jiného vozidla se stejnými parametry avšak se silnějším motorem, které bylo pro český trh dostupné, k dohodě nedošlo. Žalobce dopisem ze dne (datum) požadoval nápravu aktuálního stavu dodáním vozidla dle objednávky ze dne (datum) (číslo) to nejpozději do (datum). Žalovaná pak v reakci na to dopisem ze dne (datum) sdělila, že výrobce již vozidlo dle požadavků žalobce na českém trhu nenabízí, žalovaná tak nemůže vozidlo dodat a od kupní smlouvy odstupuje. Záloha složená žalobcem byla žalobci vrácena. Žalobce uzavřel dne (datum) s panem (celé jméno svědka) smlouvu o nájmu dopravního prostředku, dodatkem (číslo) ze dne (datum) byla upravena – prodloužena doba trvání nájmu. Předmětem nájmu bylo vozidlo (příjmení) (jméno) 350L. Za užívání tohoto vozu se zavázal uhradit nájemné ve výši 8 000 Kč měsíčně, a toto nájemné v celkové výši 168 000 Kč uhradil dne (datum). (příjmení) (příjmení) (jméno) pronajímá vozy (příjmení) (jméno) 350L při dlouhodobém pronájmu nad 30 dnů za cenu 787 Kč vč. DPH/ den, (právnická osoba) za cenu 21 780 Kč vč. DPH za měsíc, (právnická osoba) za cenu 32 065 Kč vč. DPH za měsíc. Žalobce si pořídil u společnosti (právnická osoba) vozidlo (anonymizováno 6 slov), vozidlo bylo objednáno dne (datum) a dodáno bylo dne (datum).
5. Po právní stránce dospěl soud I. stupně k závěru, že účastníci řízení uzavřeli dvě kupní smlouvy, přičemž poté, co na základě první kupní smlouvy ze dne (datum) specifikované objednávkou (číslo) nebylo dodáno vozidlo se sjednanými parametry, došlo k dohodě mezi účastníky řízení ohledně řešení této situace. Tímto řešením mělo být objednání dalšího vozidla a přemontování zrcátek z tohoto vozidla na žalobcem objednané vozidlo. Sám žalobce nepopřel, že s touto dohodou souhlasil. Dle právního názoru soudu I. stupně, za toto období, které bylo pro nemožnost tento vadný stav odstranit přemontováním zrcátek z jiného vozidla ukončeno dohodou účastníků o uzavření prvního smluvního vztahu prodejem dodaného vozidla jinému zákazníkovi a sjednáním objednávky nové, nelze přičítat k tíži žalované. Jelikož se strany se dohodly, že dojde k uzavření nové objednávky, jakákoliv práva žalobce z vadného plnění ve vztahu ke kupní smlouvě ze dne (datum) tímto dle názoru soudu I. stupně zanikla. Ohledně následně uzavřené kupní smlouvy specifikované objednávkou vozu (číslo) ze dne (datum) se žalovaná ocitla v prodlení s dodáním vozidla od (datum), a proto soud shledal žalobu důvodnou za období od (datum) do (datum), kdy kupní smlouva zanikla odstoupení žalované pro následnou nemožnost plnění. Ani výpadky a změna výrobní strategie na straně výrobce, ve vztahu k žalobci coby koncovému zákazníkovi, s nímž měla smluvní vztah žalovaná, dle soudu I. stupně nic nemění na závazku žalované dodat vozidlo ve sjednaném termínu a se sjednanými parametry. Jelikož na straně žalované došlo v období od (datum) do (datum) k porušení smluvní povinnosti spočívající v nesplnění termínu dodání objednaného vozidla a nedodání vozidla se sjednanými parametry, má soud zato, že nebýt tohoto porušení, nevznikla by žalobci v uvedeném období škoda spočívající v úhradě nájemného v celkové výši 82 933 Kč (10 x 8 000 Kč + 11 dnů x 266,66 Kč, tj. 2 933 Kč). Ve zbylém rozsahu, pokud jde o období od (datum) do (datum) a období od (datum) do (datum), tj. ohledně částky 85 067 Kč, soud I. stupně žalobu jako nedůvodnou zamítl, a to včetně požadovaného příslušenství. O nákladech řízení rozhodl soud I. stupně dle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci a převážně úspěšné žalované přiznal náhradu nákladů řízení v rozsahu 1,27%.
6. Proti výroku II a III rozsudku podal včasné a přípustné odvolání žalobce, a to z důvodu nesprávných skutkových zjištění a nesprávného právního posouzení věci. Žalobce nesouhlasil s tím, že by v řízení bylo zjištěno, že dne (datum) v souvislosti se sepsáním objednávky došlo k převodu složené zálohy, neboť z provedených důkazů nevyplývá, že by došlo k jakémukoli formálnímu převodu uhrazené zálohy, naopak z opravného daňového dokladu žalované ze dne (datum) vyplývá, že jde o opravný doklad vztahující se k zálohové faktuře ze dne (datum), jež byla vystavena v souvislosti s první objednávkou vozidla. Rovněž nesouhlasí se zjištěním, že důvodem prodlení žalované s dodáním vozidla dle druhé objednávky byly výrobní komplikace spojené s koronavirovou epidemií, neboť jednatel žalované ve své výpovědi výslovně uvedl, že koronakrize se první objednávky žalobce nedotkla, přičemž ve vztahu k druhé objednávce uvedl, že koronakrize se jí dotknout mohla, avšak žalovaná tyto informace nemá. Nesprávné právní posouzení pak spočívá v závěru soudu I. stupně, že byly uzavřeny dvě kupní smlouvy, a že první smluvní vztah byl ukončen dohodou o prodeji dodaného vozidla jinému zákazníkovi a sjednáním nové objednávky. Soud I. stupně přisuzuje jednání účastníků nesprávný význam, když právní jednání je třeba vykládat dle vůle účastníků dle § 556 odst. 2 o. z. Vůlí žalobce nebylo zrušení kupní smlouvy dle první objednávky z listopadu 2018 a uzavření nové kupní smlouvy. Žalobce nepopírá, že poté co bylo zjištěno, že první vozidlo neodpovídá smlouvě, skutečně souhlasil s tím, že žalovaná zkusí přemontovat elektrická zrcátka z jiného vozu. Poté co však bylo zjištěno, že toto není možné, mu bylo žalovanou tvrzeno, že je třeba sepsat novou objednávku a jiný postup není možný. Žalobci šlo o to, aby mu bylo dodáno vozidlo, které si v roce 2018 objednal, proto na shora uvedený požadavek žalované přistoupil, přičemž rozhodně nesouhlasil s posunem termínu pro dodání vozidla, resp. s tím, že uzavřením druhé objednávky by se měl připravit o své nároku vůči žalované vzniklé z důvodu prodlení s dodáním dle první objednávky. Termín dodání prosinec 2019 uvedený v druhé objednávce, tak představoval pouze informaci, kdy lze dodání vozidla očekávat, nikoli dohodu o posunu termínu. Ve skutečnosti se jednalo o modifikaci kupní smlouvy. Žalovaná v řízení neprokázala, že by ke dni (datum) nebylo možné objednané vozidlo dodat, tedy ani za ztížených podmínek, či s většími náklady. Naopak jednatel žalované uvedl, že možnost oslovit jiného dealera za účelem dodání žalobcem objednaného vozidla nevyužili.
7. Proti výroku I a III rozsudku podala včasné a přípustné odvolání žalovaná, a to z důvodu, že soud I. stupně nepřihlédl ke skutečnostem tvrzeným žalovanou, z důvodu nesprávných skutkových zjištění a nesprávného právního posouzení věci. Pokud jde o v pořadí druhou uzavřenou kupní smlouvou, pak na straně výrobce vozidla se vyskytly výrobní komplikace, které vedly k tomu, že vozidlo bylo připraveno k předání žalobci až dne (datum), přičemž oproti objednané verzi byla vepředu lavice. Jedná se však o nepodstatnou odlišnost, jež nemohla žalobci založit právo na odstoupení od smlouvy či nepřevzetí vozidla. Tato odlišnost nemůže být právně hodnocena jako vada plnění, neboť užitné a klíčové funkční vlastnosti byly nedotčeny a nezměněny. Dle žalované si tak žalobce zcela účelově vytvářel půdu pro odmítnutí koupě vozidla, a tomuto postupu nelze přiznat právní ochranu, neboť se jedná o zneužití práva žalobcem. Soud I. stupně nepřihlédl k tomu, že k zpoždění dodávky vozidla došlo v důsledku pandemie covid a přerušením výroby, což jsou okolnosti související s vyšší mocí, které se ocitají mimo sféru vlivu na straně žalované nebo importéra, kdy tyto skutečnosti byly v řízení prokázány výpovědí svědka (celé jméno svědka), avšak soud I. stupně z nich nevyvodil žádné závěry. Žalovaná nesouhlasí se závěrem, že výpadky či změna smluvní strategie výrobce nemění ničeho na závazku žalované vůči žalobci. Nesprávné právní posouzení spočívá v tom, že k zániku závazku z důvodu následné nemožnosti plnění dochází automaticky ke dni, kdy se dluh stává nesplnitelným, tj. kdy se vozidlo přestalo vyrábět. Předmětné vozidlo se již v roce (rok) nevyrábělo, tudíž žalovaná nemohla být v roce (rok) v prodlení s plněním své povinnosti dodat žalobci vozidlo.
8. Ve vzájemných vyjádřeních k odvolání druhé strany se účastníci řízení přidrželi své shora uvedené argumentace. Žalobce tedy ve vztahu k odvolání žalované navrhl potvrzení výroku I. napadeného rozsudku jako věcně správného. Námitku žalované týkající se zneužití práva ze strany žalobce považoval žalobce za absurdní s tím, že žalobce považuje za logické, že v okamžiku, kdy nedošlo k dodání objednaného vozidla, využil možnost pronajmout si na přechodné období vozidlo především za co nejvýhodnějších finančních podmínek, aby eliminoval celkovou škodu.
9. Žalovaná ve vztahu k odvolání žalobce zdůraznila, že rozhodně nemohlo dojít k modifikaci původní kupní smlouvy, neboť dne (datum) byla uzavřena jiná kupní smlouva na jiné vozidlo, která odkazovala na specifikaci – kalkulaci jiného čísla ( (číslo)). Od původní objednávky se tak lišil předmět plnění, termín dodání, cena vozidla, datum uzavření a číselné označení objednávky. Žalobce tak byl zcela srozuměn s tím, že k dodání jiného vozidla dojde až ke dni (datum). Žalovaná tedy ve vztahu k odvolání žalobce navrhla potvrzení výroku II napadeného rozsudku jako věcně správného.
10. Odvolací soud přezkoumal z podnětu včasných a přípustných odvolání účastníků řízení napadený rozsudek včetně předcházejícího řízení podle § 212 a § 212a odst. 1, 5 o. s. ř., v souladu s § 213 odst. 2 o. s. ř. zopakoval část důkazů a poté dospěl k závěru, že odvolání žalobce je částečně důvodné a naopak odvolání žalované není důvodné.
11. Odvolací soud částečně zopakoval dokazování a shledal důvodnou námitku žalobce týkající se nesprávnosti skutkových zjištění soudem I. stupně ve směrech uvedených v odvolání žalobce. (příjmení) fakturou (číslo) má odvolací soud za prokázané, že žalovaná vystavila žalobci dne (datum) zálohovou fakturu k objednávce (číslo) zálohu na osobní vůz (anonymizováno 11 slov), ve výši 30 000 Kč. Fakturou – opravný daňový doklad (číslo) má odvolací soud za prokázané, že žalovaná vystavila dne (datum) opravný daňový doklad k (číslo), na základě něhož má se splatností dne (datum) dojít k vrácení zálohy ve výši 30 000 Kč žalobci. Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že námitka žalobce týkající se nesprávného skutkového zjištění učiněného soudem I. stupně ve vztahu ke složené záloze je důvodná, neboť výše uvedenými listinnými důkazy byl prokázán opak, tj. záloha původně složená k objednávce (číslo) zůstala u této objednávky účetně evidována až k okamžiku vystavení opravného daňového dokladu (tj. k (datum)), když z obsahu tohoto opravného dokladu je zřejmé, že se váže k původní zálohové faktuře a k objednávce (číslo). Tvrzení žalované, že pokud byla vystavena opravná faktura, znamená to, že došlo k převodu na předchozí obchodní případ, je nepravdivé a nelogické, neboť k vystavení opravného daňového dokladu došlo až dne (datum), tedy v době, kdy již byl ukončen jakýkoli smluvní vztah mezi účastníky řízení. Pokud jde o výtku žalobce proti skutkovému zjištění soudu I. stupně, že důvodem prodlení žalované s dodáním vozidla dle další objednávky byly výrobní komplikace spojené s koronavirovou epidemií, pak odvolací soud s ohledem na obsah spisu souhlasí s výtkou žalobce, že svědek (příjmení) ve své výpovědi ze dne (datum) pouze uvedl, že koronakrize se mohla dotknout pozdější objednávky žalobce, ale že žalovaná tyto informace ze závodu nedostává. Nadto odvolací soud podotýká, že je obecně známou skutečností, že pandemie covid v (anonymizováno) probíhala až od února (rok), tj. v době, kdy již vozidlo i na základě další objednávky mělo být dodáno žalobci.
12. Dále odvolací soud zopakoval část listinných důkazů, neboť soud I. stupně níže uvedené důkazy sice provedl k důkazu, avšak neučinil z nich úplná skutková zjištění. Závaznou objednávkou vozu (číslo) ze dne (datum) a závaznou objednávkou vozu (číslo) ze dne (datum) má odvolací soud za prokázané, že dne (datum) došlo k uzavření objednávky na vozidlo (anonymizováno 11 slov), za kupní cenu vč. DPH 588 114 Kč s termínem dodání (datum), dodavatelem je žalovaná a žalobce objednatelem. V obou objednávkách je shodně popsána základní výbava vozidla a výbava na přání, jež obsahuje mimo jiné„ (anonymizována tři slova)“ odpovídající částce 6 655 Kč vč. DPH. Závazná objednávka ze dne (datum) i ze dne (datum) obsahuje následující ujednání /Závěrečné ustanovení, bod 1) /:„ Objednatel a Dodavatel (dále jen„ Smluvní strany“) berou na vědomí, že podpisem této objednávky oběma Smluvními stranami je uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem je dodání Vozidla Objednateli dle uvedených podmínek.“ Závazná objednávka ze dne (datum) je pak podepsána oběma smluvníma stranami, kdy za žalovanou objednávku podepsal (celé jméno svědka). Závazná objednávka ze dne (datum) není podepsána ani jednou smluvní stranou, avšak obsahuje ručně psané ujednání ze dne (datum) podepsané žalovanou a žalobcem následujícího znění:„ Dodaný vyrobený vůz nemá (anonymizováno). Objednán nový se změnou rádia, platné (anonymizováno) kalkulace (číslo)“ Závaznou objednávkou vozu (číslo) ze dne (datum) má soud za prokázané, že tato se týká předmětu prodeje vozidla (anonymizováno 11 slov), za kupní cenu vč. DPH 605 484 Kč s termínem dodání (datum), dodavatelem je žalovaná a žalobce objednatelem. Základní výbava vozidla je popsána shodně jako v objednávce ze dne (datum), výbava na přání se od objednávky ze dne (datum) liší v položce rádia (zde (anonymizována tři slova)) a dále neobsahuje položku (anonymizováno). I tato závazná objednávka obsahuje shodné závěrečné ujednání pod bodem 1 jako závazná objednávka ze dne (datum). Závazná objednávka ze dne (datum) není podepsána ani jednou ze smluvních stran.
13. Emailem žalobce ze dne (datum) má odvolací soud za prokázané, že žalobce sdělil žalované, že ohledně vozidla má jiný, zásadní problém týkající se paket elektro, když dle nabídky (číslo) ze dne (datum) má být ve voze paket elektro (el. zrcátka s vyhříváním) s tím, že ve voze jsou manuální a nevyhřívaná a vyzval žalovanou k dodání paketu elektro. Emailem žalobce ze dne (datum) má soud za prokázané, že žalobce zaslal žalované v příloze nabídku (číslo) dále zopakoval, jakou výbavu (specifikaci) mělo vozidlo mít. Dále žalobce k záležitosti s vozidlem, jenž označil za„ smutnou záležitost“ uvedl, že čekání na tento druhý pokus jej stálo 24 000 Kč za nájem vozu, co s ním jezdí, s tím, že nevidí jiné řešení, než se zase objedná už třetí auto, to bude zase trvat 3 měsíce a žalobce to bude stát zase dalších 24 000 Kč současně se dotázal, kdo mu to zaplatí, neboť není úplně v pořádku, že si objedná auto (datum), zaplatí zálohu a stále po několika měsících nemá to, co chce. Požádal tedy (celé jméno svědka), aby se po skončení dovolené postaral o urychlené objednání auta dle dohody a objednávky (číslo) s tím, že když provede změnu v rádiu a objedná dotykové s navigací, pokusí se žalobce zapomenout na těch 48 000 Kč, co jej bude tato sranda při třetím pokusu stát, rozdíl v rádiích samozřejmě uhradí.
14. I s ohledem na shora uvedená skutková zjištění považuje odvolací soud za důvodnou námitku žalobce týkající se nesprávného právního posouzení soudem I. stupně, a to ve vztahu k otázce, zda mezi účastníky řízení byla uzavřena jedna kupní smlouva, jež byla následně dohodou stran změněna, nebo došlo k ukončení první kupní smlouvy dohodou stran a následně byla uzavřena druhá kupní smlouva. V daném případě je třeba sporný obsah právního jednání posoudit dle výkladových pravidel obsažených v § 555 a násl. o. z.
15. Dle § 555 odst. 1 o. z. se právní jednání posuzuje podle svého obsahu. Dle § 555 odst. 2 o. z. má-li být určitým právním jednáním zastřeno jiné právní jednání, posoudí se podle jeho pravé povahy. Dle § 556 odst. 1 o. z. co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen. Dle § 556 odst. 2 o. z. se při výkladu projevu vůle přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají. Dle § 557 o. z. připouští-li použitý výraz různý výklad, vyloží se v pochybnostech k tíži toho, kdo výrazu použil jako první. Dle § 558 odst. 1 o. z. v právním styku s podnikatelem se výrazu připouštějícímu různý výklad přisoudí význam, jaký má v takovém styku pravidelně. Není-li však druhá strana podnikatelem, musí ten, kdo se toho dovolává, prokázat, že druhé straně musel být takový význam znám. Dle § 558 odst. 2 o. z. v právním styku podnikatelů se přihlíží k obchodním zvyklostem zachovávaným obecně, anebo v daném odvětví, ledaže to vyloučí ujednání stran nebo zákon. Není-li jiné ujednání, platí, že obchodní zvyklost má přednost před ustanovením zákona, jež nemá donucující účinky, jinak se může podnikatel zvyklosti dovolat, prokáže-li, že druhá strana určitou zvyklost musela znát a s postupem podle ní byla srozuměna.
16. S ohledem na shora uvedené se tak odvolací soud zabýval vůlí účastníků řízení a i s ohledem na shora uvedená skutková zjištění učiněná odvolacím soudem po zopakování části důkazů dospěl odvolací soud k právnímu závěru, že mezi účastníky řízení byla platně dle § 2079 o. z. uzavřena pouze jedna kupní smlouva, a to dne (datum). Jelikož předmětem kupní smlouvy byla movitá věc, jednalo se o koupi movité věci dle § 2085 o. z., když dle § 2085 odst. 1 věta druhá o. z. se za kupní smlouvu vždy považuje smlouva o dodání spotřebního zboží, které je nutné sestavit nebo vytvořit. Tato kupní smlouva byla následně dohodou stran dne (datum) změněna, a to jednak v částečné specifikaci výbavy vozidla a jednak ohledně termínu dodání. Tomu odpovídá i fakt, že původní záloha nebyla převedena. Právní závěr soudu I. stupně o uzavření dvou kupních smluv považuje tedy odvolací soud za nesprávný, neboť je v rozporu s úmyslem stran. Úmyslem žalobce bylo zakoupení vozidla se sjednanou výbavou obsahující elektricky ovládaná/vyhřívaná zrcátka (tzv. paket elektro). Žalobce na tomto požadavku setrval i poté, co žalovaná chtěla žalobci předat vozidlo, jež tuto výbavu neobsahovalo. Tato skutečnost jednoznačně vyplývá z emailu žalobce ze dne (datum), jímž žalobce tuto vadu vozidla žalované vytkl a výslovně požádal žalovanou o odstranění této vady, resp. zajištění nápravy. Úmysl žalobce koupit vozidlo s výbavou paket elektro trval i poté, co bylo zřejmé, že tato vada nepůjde odstranit namontováním příslušných zrcátek z jiného vozidla, což prokazuje písemné ujednání účastníků ze dne (datum), tak email žalobce ze dne (datum). Z tohoto emailu je rovněž jednoznačná vůle (zájem) žalobce na splnění původní kupní smlouvy s tím, že„ objednání“ dalšího vozidla žalovanou u výrobce, chápe žalobce pouze za způsob, jakým může žalovaná vůči žalobci splnit svůj závazek z uzavřené kupní smlouvy ze dne (datum). Je zcela zřejmé, že žalobce vůbec nechtěl uzavírat žádnou další smlouvu na koupi vozidla, pouze požadoval splnění původní kupní smlouvy, na níž v emailu výslovně odkazuje. Jelikož žalobce email ze dne (datum) zaslal žalované, pak je zřejmé, že žalované byla vůle žalobce jednoznačně známa. Písemné ujednání obsažené na závazné objednávce ze dne (datum) lze tak s ohledem na projevenou vůli účastníků řízení i s ohledem na samotný obsah tohoto ujednání chápat pouze jako dohodou o změně kupní smlouvy. Pokud je v textu ujednání ze dne (datum), jež je podepsáno oběma stranami, uvedeno„ objednán nový vůz se změnou rádia“, pak toto v kontextu předcházejícího emailu žalobce ze dne (datum) vyjadřuje pouze způsob splnění původního závazku žalované. Písemné ujednání ze dne (datum) pak rozhodně nelze považovat za novou kupní smlouvu, neboť toto ujednání by ani nesplňovalo základní náležitosti kupní smlouvy dle § 2079 o. z., naopak s ohledem na skutečnost, že je sepsáno přímo na závazné objednávce (číslo) je zřejmé, že se týká změny této kupní smlouvy. Z obsahu ujednání ze dne (datum) pak ani nevyplývá vůle účastníků předmětnou kupní smlouvu ukončit. Za vznik nové kupní smlouvy nelze považovat ani závaznou objednávku ze dne (datum), neboť ta nebyla smluvními stranami podepsána, tudíž kupní smlouva na základě ní nemohla vzniknout, neboť s ohledem na bod 1 závěrečného ustanovení této závazné objednávky smlouva vzniká až podpisem stran. Ostatně pokud žalobce tuto závaznou objednávku ze dne (datum) odmítl podepsat, svědčí to dle právního názoru odvolacího soudu o jeho vůli, resp. nevůli uzavírat jakoukoli další novou kupní smlouvu.
17. Odvolací soud však nesouhlasí s námitkou žalobce, že dohodou o změně kupní smlouvy ze dne (datum) nedošlo ke změně termínu dodání. Byť dohoda ze dne (datum) neobsahuje výslovnou změnu termínu dodání, pak s ohledem na skutečnost, že žalobce akceptoval způsob splnění původního závazku vyrobením nového vozidla výrobcem a zároveň upravil výbavu vozidla, je zřejmé, že dohodou o změně kupní smlouvy zároveň muselo dojít ke změně v termínu dodání nově specifikovaného předmětu koupě, jenž měl být vyroben. Odvolací soud tak nesouhlasí s tvrzením žalobce, že žalovaný bral termín do (datum) jako pouhou informaci, kdy lze očekávat dodání vozidla.
18. S ohledem na shora uvedené, dospěl odvolací soud k závěru, že žalovaná se v době od (datum) do (datum) ocitla v prodlení s plněním svého závazku dodat žalobci vozidlo v souladu s platně uzavřenou kupní smlouvou ze dne (datum). Jak již konstatoval soud I. stupně, pokud si žalobce v kupní smlouvě vymínil vozidlo včetně paket elektro, pak dodání vozidla bez této výbavy nelze považovat za řádné splnění závazku vyplývajícího pro žalovanou z uzavřené kupní smlouvy. Žalobci pak v příčinné souvislosti s porušením povinnosti žalované dodat žalobci vozidlo v souladu s kupní smlouvou do dne (datum), vznikl nárok na náhradu škody dle § 2913 odst. 1 o. z. spočívající v nákladech vynaložených žalobcem za nájem náhradního vozidla, a to za dobu od (datum) do (datum rozhodnutí) ve 8 000 Kč/měsíc, tj. v celkové výši 24 267 Kč ( (3 x 8 000) + (8 000:30)). Jelikož je žalovaná v prodlení s plněním peněžitého závazku, vznikl žalobci dle § 1970 o. z. i nárok na úrok z prodlení z této částky ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. s tím, že prvním dnem prodlení je den (datum) O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.
19. S ohledem na výše uvedené je pak správný právní názor soudu I. stupně, že žalovaná nemohla být v prodlení s plněním závazku v době od (datum) do (datum), a to v důsledku změny kupní smlouvy dne (datum), v důsledku níž došlo k dohodě o změně termínu dodání vozidla až na den (datum).
20. Dále je rovněž správný právní názor soudu I. stupně, že žalovaná se ocitla v prodlení dnem (datum), přičemž toto trvalo až do samotného zániku kupní smlouvy dne (datum). V tomto směru jsou námitky žalované zcela nedůvodné. Především odvolací soud nesouhlasí s právním názorem žalované, že by odlišná výbava vozidla spočívající v lavici namísto samostatného sedadla spolujezdce nebyla vada plnění. Dle § 1916 odst. 1 písm. a) o. z. plní dlužník vadně, zejména poskytne-li předmět plnění, který nemá stanovené nebo ujednané vlastnosti. Pokud tedy sama žalovaná uznává, že vozidlo dodané od výrobce v září 2020 nemělo všechny sjednané vlastnosti, jedná se ze strany žalované o vadné plnění. Rovněž tak odvolací soud neshledal důvodnou námitku žalované, že ze strany žalobce se jednalo o zneužití práva, jemuž nelze přiznat právní ochranu. V daném případě se žalobce domáhal pouze řádného splnění uzavřené kupní smlouvy, přičemž pokud žalovaná umožňuje ve smlouvě zákazníkům stanovit si podrobnou specifikaci vozidla včetně výbavy, nelze za jednání v rozporu s dobrými mravy či za zneužití práva považovat bez dalších skutečností trvání na řádném splnění kupní smlouvy. Nadto obsahem kupní smlouvy bylo prokázáno, že za jednotlivé položky tzv. nadstandardní výbavy je účtována finanční částka, jež navyšuje základní cenu vozidla. Za této situace se tak nelze žalobci divit, že na řádném splnění smlouvy trval.
21. Odvolací soud neshledal ani důvodnou námitku žalované, že žalovaná nemohla být v roce (rok) v prodlení z důvodu vyšší moci v podobě přerušení výroby v podobě koronakrize či z důvodu zániku závazku způsobeného následnou nemožností plnění. Dle § 2913 odst. 2 o. z. se povinnosti k náhradě škůdce zprostí, prokáže-li, že mu ve splnění povinnosti ze smlouvy dočasně nebo trvale zabránila mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na jeho vůli. Překážka vzniklá ze škůdcových osobních poměrů nebo vzniklá až v době, kdy byl škůdce s plněním smluvené povinnosti v prodlení, ani překážka, kterou byl škůdce podle smlouvy povinen překonat, ho však povinnosti k náhradě nezprostí. Jak již odvolací soud uvedl výše, pandemie covid zasáhla (anonymizováno) až v únoru (rok), přičemž žalovaná byla v prodlení s plněním závazku již od (datum), tudíž překážky vzniklé v souvislosti s pandemií covid tak nemohou žalovanou zprostit povinnosti k náhradě škody. Nadto odvolací soud podotýká, že žalovaná v řízení ani ve vztahu k pandemii covid a dodání předmětného vozidla ničeho konkrétně netvrdila (např. kdy a jak dlouho měla být výroba vozidel (značka automobilu) zastavena) a z obsahu spisu je zřejmé, že ani konkrétní důsledky pandemie covid na předmětný smluvní vztah nebyly prokázány. Ničeho konkrétně nepotvrdil ani svědek (příjmení), ani svědek (celé jméno svědka), který naopak ve své výpovědi uvedl:„ Pokud jsem dotazován, zda skutečnost, že vozidlo ve výbavě 1,5 motor a samostatná sedačka pro spolujezdce přestalo být dodáváno z důvodu Covidu, tak připouštím, že to mohlo být i obchodní strategie od výrobce.“
22. Pokud jde o argument žalované týkající se zániku závazku v důsledku následné nemožnosti plnění, pak odvolací soud souhlasí s právním názorem, že závazek zaniká okamžikem následné nemožnosti plnění, když tato následná nemožnost plnění musí být trvalého charakteru. Podle § 2008 o. z. neoznámí-li dlužník věřiteli, že se splnění dluhu stalo nemožným, bez zbytečného odkladu poté, co se o tom dozvěděl nebo dozvědět musel, nahradí věřiteli škodu vzniklou tím, že věřitel nebyl o nemožnosti plnění včas vyrozuměn. V daném případě oznámila žalovaná žalobci následnou nemožnost plnění až dne (datum). Pokud tedy žalovaná v řízení tvrdí, že k zániku závazku mělo dojít již na počátku roku (rok), neboť již tehdy dle jejích tvrzení měla nastat následná nemožnost plnění, pak by za škodu v podobě vynaložených nákladů na náhradní vozidlo stejně žalovaná odpovídala, a to z titulu § 2008 o. z. Žalovaná se s ohledem na skutečnost, že jí nebylo dodáno vozidlo v řádném termínu a nemohla tak splnit svůj závazek, se měla dotázat dovozce či výrobce vozidel, zda a kdy bude vozidlo dodáno. Jinými slovy žalovaná by se při vynaložení náležité odborné péče, jíž po ní jako profesionálovi lze zcela jistě vyžadovat, musela dozvědět již na počátku roku (rok), že již nebude moci splnit svůj závazek, přesto o tomto informovala žalobce až dne (datum). Z tohoto důvodu tak nebylo nutné se zabývat tím, zda došlo k zániku kupní smlouvy z důvodu následné nemožnosti již před datem (datum).
23. Odvolací soud zároveň nesouhlasí s tvrzením žalobce, že by žalovaná v řízení neprokázala, že by ke dni (datum) nebylo možné objednané vozidlo žalobci dodat. V tomto směru odvolací soud souhlasí s tvrzením žalované, že tato skutečnost byla v řízení prokázána potvrzením importéra vozidel (anonymizováno) do České republiky, dle něhož v roce (rok) již nebylo možno zadat do výroby, objednat či vyrobit vozidlo s parametry vyplývajícími ze změny kupní smlouvy ze dne (datum). Je tedy evidentní, že jelikož se vozidlo ve sjednané specifikaci přestalo vyrábět, nemohla žalovaná žalobci vozidlo, jež mělo být dle specifikace žalobce vyrobeno, v roce (rok) dodat. Dle právního názoru odvolacího soudu je výše uvedené prohlášení dostatečným důkazním prostředkem k prokázání následné nemožnosti plnění žalované v roce (rok). Ostatně ani žalobce v řízení neprokázal opak, tedy že žalovaná měla reálnou možnost vozidlo s přesnou výbavou dle požadavků žalobce pro žalobce skutečně zajistit.
24. Z výše uvedených důvodů odvolací soud rozsudek soudu I. stupně ve vyhovujícím výroku o věci I samé postupem podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil a v zamítavém výroku o věci samé II postupem dle § 220 odst. 1 o. s. ř. částečně změnil tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 24 267 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z této částky od (datum) do zaplacení a ve zbývajícím rozsahu (ohledně částky 60 800 Kč s příslušenstvím) zamítavý výroku II postupem podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil.
25. O nákladech řízení před soudy obou stupňů bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 a § 224 odst. 1, 2 o. s. ř., a to podle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci, když v řízení byl převážně úspěšný žalobce, a to v rozsahu 63,8%, tudíž má právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 27,6% (63,8 – 36,2). Náklady řízení žalobce před soudy obou stupňů činí celkem 134 481 Kč a sestávají ze zaplaceného soudního poplatku za žalobu ve výši 8 400 Kč, ze zaplaceného soudního poplatku za odvolání ve výši 4 281 Kč, z odměny advokáta dle § 6, § 7 bod 5 a. t. z tarifní hodnoty 168 000 za 15 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění ze dne (datum) se základním skutkovým a právním rozborem, žaloba, písemné vyjádření ve věci samé ze dne (datum), účast u ústního jednání dne (datum) v trvání od 9 hod. do 12.35 hod., tj. za 2 úkony, písemné vyjádření ze dne (datum), účast u ústního jednání dne (datum) v trvání od 14.30 hod. do 16.45 hod., tj. za 2 úkony, písemné vyjádření žalobce ze dne (datum), účast u ústního jednání dne (datum), účast u ústního jednání dne (datum), odvolání žalobce, vyjádření žalobce k odvolání žalované, účast u ústního jednání odvolacího soudu dne (datum)) ve výši 7 820 Kč/úkon a z paušální náhrady hotových výdajů za 15 úkonů ve výši 300 Kč/úkon dle § 13 odst. 4 a. t. Žalobce tak má právo na náhradu nákladů řízení ve výši 37 116,76 Kč O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 211 a § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.
Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání za podmínek uvedených v § 237 o. s. ř., a to do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 9.