O odstranění stavby

1. Žalobce podal dne 2. října 2019 u zdejšího soudu žalobu, jíž se domáhal odstranění stavby rodinného domu stojícího na pozemcích parc. [číslo] v [katastrální uzemí], obec Praha na náklady žalovaného, a to do 90 dnů od právní moci rozsudku. Žalobce tvrdil, že vytvořil architektonické dílo s názvem [anonymizována dvě slova] [část obce] [anonymizováno]. Žalobce zjistil, že jej žalovaný provádí stavbou, a to konkrétně výstavbou rodinného domu v ulici nad [příjmení], [obec a číslo] na výše zmíněných parcelních číslech. Žalobce tvrdil, že žalovaný nedisponuje žádnou licencí, která by ho opravňovala k rozmnožování předmětného díla stavbou. Navíc dle názoru žalobce žalovaný dílo bez jeho souhlasu změnil. Žalobce zde žádá soud, aby nechal zpracovat znalecký posudek, který by určil, zda se jedná o pozměněné dílo. S ohledem na výše uvedené se tedy žalobce domáhá dle § 40 odst. 1 písm. d) bodu 3. autorského zákona odstranění následků zásahu do práva zničením neoprávněně zhotovené rozmnoženiny díla. Žalobce dále navrhl, aby žalovaný nahradil žalobci náklady řízení do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s tím, že žalobce osobně jako jednatel společnosti [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], v rámci níž se tato společnost zavázala zpracovat dokumentaci dle pokynů žalovaného a provést další úkony a žalovaný se zavázal uhradit [právnická osoba] sjednanou cenu. Dle čl. VIII. odst. 2 smlouvy o dílo žalobce jednající za [právnická osoba] udělil žalovanému licenci spočívající ve výhradním neomezeném oprávnění k výkonu práva autorské dílo spočívající ve zpracování dokumentace v rámci jednotlivých fází užít v rozsahu stanoveném touto smlouvu, a to na dobu neurčitou. Odměna za poskytnutí licence pak byla sjednána jako 10 % z celkové ceny díla. Dle čl. VIII. odst. 3 smlouvy je žalovaný oprávněn upravit či měnit shora popsané autorské dílo nebo jeho část, a to zejména kdykoli po předání díla (v tom je zahrnuto zpracování projektové dokumentace k provedení díla, územní řízení, stavební řízení, provedení stavby samé atd.), s čímž [právnická osoba] výslovně souhlasil. Žalobce jakožto osoba jednající za [právnická osoba] si je těchto ujednání dobře vědom. Podání žaloby v této věci je tak dle názoru žalovaného nemravné. Činnost [právnická osoba] byla rozdělena do sedmi dílčích plnění, žalovanému tak vznikla licence vždy ke každému dokončenému a předanému dílčímu plnění. Dne 9. listopadu 2017 žalovaný [právnická osoba] informoval, že zvažuje ukončení spolupráce z důvodu neschopnosti [právnická osoba] plnit pokyny žalovaného. V tomto okamžiku již byla plněna dílčí plnění 1 – 4 a bylo za ně žalovaným [právnická osoba] uhrazeno 1 678 875 Kč, což odpovídá sjednané ceně. Na toto sdělení ze dne 9. listopadu 2017 společnost reagovala sdělením ze dne 23. listopadu 2017, kde vyzvala žalovaného k plnění ve výši 6 922 725,35 Kč s tím, že pokud žalovaný do 30 dnů nezaplatí, je [právnická osoba] připravena smlouvu vypovědět, čímž žalovaný ztratí všechna práva k užití díla. Žalovaný toto sdělení vyhodnotil jako pokus o vydírání a od smlouvy dne 21. prosince 2017 odstoupil. Toto odstoupení mělo dle žalovaného následky dle § 2004 odst. 2 občanského zákoníku, tedy že došlo k odstoupení pouze ohledně dosud nesplněné zbytku plnění. Licence k již provedeným a předaným plněním tak zůstala žalovanému zachována. Žalovaný dále uvádí, že odstranění stavby je krajní řešení zásahu do práva autora architektonického díla a lze k němu přistupovat jen ve výjimečných případech. Zásah do práv vlastníka stavby a dalších osob by zde byl v hrubém nepoměru proti zásahu do práv autora stavby

3. Z předložené předžalobní výzvy ze dne 31. května 2019 a přiloženého poštovního archu bylo prokázáno, že žalobce poslal žalovaným řádnou předžalobní výzvu dle ustanovení §142a odst. 1 o.s.ř., ve kterých kvalifikovaně vyzval žalovaného k plnění žalovaného nároku ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním žaloby.

4. Po zhodnocení všech důkazů samostatně i ve vzájemné souvislosti má soud za prokázaný tento skutkový stav: Žalobce je podnikající fyzická osoba z předmětem podnikání projektová činnost ve výstavbě a zároveň byl jednatele [právnická osoba] od dne jejího založení nejméně ke dni 22. srpna 2014 (prokázáno z provedených důkazů: výpis žalobce z Živnostenského rejstříku platný je dni 4. září 2019, výpis z obchodního rejstříku na [právnická osoba] ke dni 22. srpna 2014). Dne 8. srpna 2014 spolu žalovaný a [právnická osoba] (jejímž jednatele byl žalobce) uzavřeli smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo vyhotovení projektové dokumentace k projektu„ [anonymizována dvě slova] [část obce a číslo]“ Investorem tohoto projektu byli [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], generální projektant architekt [právnická osoba], projektant, designer [právnická osoba] Součástí dokumentace je i dokumentace pro společné územní rozhodnutí a stavební povolení. Celá tato dokumentace byla předána do dispozice žalovaného (prokázáno z provedeného důkazu: Smlouva o dílo mezi [právnická osoba] a žalovaným ze dne 8. srpna 2014 včetně nabídky projektových prací, pojistného certifikátu a výpisu z obchodního rejstříku na [právnická osoba] ke dni 22. srpna 2014. Tato skutečnost byla dále prohlášena za nespornou při jednání dne 16. prosince 2020). Předmětné dílo se dle čl. II odst. 2 smlouvy o dílo skládalo ze sedmi fází, za které mělo být dohromady [právnická osoba] dle čl. IV. odst. 1 a 2 smlouvy o dílo žalovaným uhrazeno 2 364 000 Kč s tím, že za fáze 1. – 4. mělo být žalovaným uhrazeno 1 070 000 Kč. Součástí této částky (v rozsahu 10% této částky) je je dle čl. VII. odst. 3 smlouvy o dílo i poskytnutá licence [právnická osoba] žalovanému k užití díla zejména, avšak nikoliv výlučně, ke zpracování a provedení předmětného díla, a to v celku nebo v části (prokázáno z provedeného důkazu: Smlouva o dílo mezi [právnická osoba] a žalovaným ze dne 8. srpna 2014). Dne 9. listopadu 2017 žalovaný [právnická osoba] informoval, že zvažuje ukončení spolupráce z důvodu neschopnosti [právnická osoba] plnit pokyny žalovaného. V tomto okamžiku již byly plněny fáze 1. – 4. předmětného díla a fáze 5. – 7. dosud nikoliv (prokázáno z provedeného důkazu: Návrh na vypořádání vzájemných nároku žalovaného [právnická osoba] ze dne 9. listopadu 2017, včetně poštovního archu). [právnická osoba] požadovala po žalovaném dopisem ze dne 23. listopadu 2017 na vypořádání všech vzájemných vztahů uhrazení pohledávky ve výši 6 922 725,35 Kč (prokázáno z provedeného důkazu: Dopis [právnická osoba] žalovanému ze dne 23. listopadu 2017 včetně přiložené tabulky – návrhu konečného vyúčtování). Žalovaný dne 21. prosince 2017 od smlouvy odstoupil (prokázáno z provedených důkazů: Dokumentace pro společné územní rozhodnutí a stavební řízení„ [anonymizováno] [část obce a číslo]“ část A – Průvodní zpráva z ledna 2015, situační výkres, půdorysy, pohledy a vizualizace domu, odstoupení od smlouvy o dílo žalovaným ze dne 21. prosince 2017). [právnická osoba] byla žalovaným uhrazena částka 1 678 875 Kč (jak bylo prohlášeno za nesporné při jednání dne 16. prosince 2020). Pozemky p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] v [katastrální uzemí], obec Praha, specifikované v žalobním petitu jsou pak ve vlastnictví dvou společných jmění manželů, konkrétně žalovaného a [jméno] [příjmení], a [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] (prokázáno z provedených důkazů: Informace o pozemku p. [číslo] Informace o pozemku p. [číslo] Informace o pozemku p. [číslo] Informace o pozemku p. [číslo] vše z Katastru nemovitostí, kam soud nahlédl).

5. Soud došel k závěru, že provedené důkazy Výpis žalobce z Živnostenského rejstříku platný je dni 4. září 2019, Smlouva o dílo mezi [právnická osoba] a žalovaným ze dne 8. srpna 2014 včetně nabídky projektových prací, pojistného certifikátu a výpisu z obchodního rejstříku na [právnická osoba] ke dni 22. srpna 2014, Dokumentace pro společné územní rozhodnutí a stavební řízení„ [anonymizováno] [část obce a číslo]“ část A – Průvodní zpráva z ledna 2015, situační výkres, půdorysy, pohledy a vizualizace domu, Návrh na vypořádání vzájemných nároku žalovaného [právnická osoba] ze dne 9. listopadu 2017, včetně poštovního archu, Dopis [právnická osoba] žalovanému ze dne 23. listopadu 2017 včetně přiložené tabulky – návrhu konečného vyúčtování, odstoupení od smlouvy o dílo žalovaným ze dne 21. prosince 2017, Informace o pozemku p. [číslo] Informace o pozemku p. [číslo] Informace o pozemku p. [číslo] Informace o pozemku p. [číslo] jsou klíčové pro posouzení věci. Ostatní provedené důkazy, jmenovitě Výzva ke zdržení se a odstranění zásahů do práva autorského ze dne 4. února 2019 a přiložený poštovní arch, včetně poštovního archu, Dopis [právnická osoba] žalovanému ze dne 5. ledna 2018 (dále obálka s tímto dopisem adresovaná žalovanému do Ruské federace, avšak nedoručena a vrácena), Účetní závěrka [právnická osoba] ke dni 31. března 2015 a článek o žalobci z webových stránek cs.wikipedia.org upravený 11. září 2019 jsou pak pro posouzení věci nadbytečné, neboť neposkytují žádné relevantní informace potřebné pro rozhodnutí soudu. Ze stejného důvodu soud rozhodl nepřipustit důkazy: Historie verzí stránky„ [jméno] [příjmení]“ z webových stránek cs.wikipedia.org ke dni 19. listopadu 2019, svědecká výpověď [jméno] [příjmení], svědecká výpověď jednatele společnosti [právnická osoba] [jméno] [jméno], znalecký posudek, který byl navržen ze strany žalobce, spis stavebního úřadu, a to [anonymizováno] [číslo] event. [anonymizováno] [číslo] [rok], Účetní závěrka [právnická osoba] ke dni 31. března 2013 a Rozvaha [právnická osoba] ke dni 31. března 2020

6. Dle § 11 odst. 3 autorského zákona má Autor právo na nedotknutelnost svého díla, zejména právo udělit svolení k jakékoli změně nebo jinému zásahu do svého díla, nestanoví-li tento zákon jinak. Je-li dílo užíváno jinou osobou, nesmí se tak dít způsobem snižujícím hodnotu díla. Autor má právo na dohled nad plněním této povinnosti jinou osobou (autorský dohled), nevyplývá-li z povahy díla nebo jeho užití jinak, anebo nelze-li po uživateli spravedlivě požadovat, aby autorovi výkon práva na autorský dohled umožnil.

7. Dle § 13 autorského zákona se rozmnožováním díla rozumí zhotovování dočasných nebo trvalých, přímých nebo nepřímých rozmnoženin díla nebo jeho části, a to jakýmikoli prostředky a v jakékoli formě. Dílo se rozmnožuje zejména ve formě rozmnoženiny tiskové, fotografické, zvukové, obrazové nebo zvukově obrazové, stavbou architektonického díla nebo ve formě jiné trojrozměrné rozmnoženiny anebo ve formě elektronické zahrnující vyjádření analogové i digitální

8. Dle § 40 odst. 1 písm. d) bodu 3 se autor, do jehož práva bylo neoprávněně zasaženo nebo jehož právu hrozí neoprávněný zásah, může domáhat zejména odstranění následků zásahu do práva, zejména zničením neoprávněně zhotovené rozmnoženiny či napodobeniny díla nebo zařízení, výrobku nebo součástky podle § 43 odst. 2,

9. Dle § 41 autorského zákona, Domáhat se nároků podle § 40 odst. 1 písm. b) až d) a f) a § 40 odst. 3 a 4 je oprávněna namísto autora osoba, která smluvně nabyla výhradní oprávnění k výkonu práva dílo užít, nebo které je výkon tohoto oprávnění svěřen zákonem; nároku na přiměřené zadostiučinění k odčinění nemajetkové újmy se tato osoba může domáhat pouze za zásah do majetkových práv autorských. Právo autora domáhat se nároku na přiměřené zadostiučinění k odčinění nemajetkové újmy způsobené zásahem do osobnostních práv autorských, jakož i nároku podle § 40 odst. 3 zůstává nedotčeno.

10. Dle § 58 odst. 1 autorského zákona, není-li sjednáno jinak, zaměstnavatel vykonává svým jménem a na svůj účet autorova majetková práva k dílu, které autor vytvořil ke splnění svých povinností vyplývajících z pracovněprávního nebo služebního vztahu. Takové dílo je zaměstnaneckým dílem. Zaměstnavatel může právo výkonu podle věty první postoupit třetí osobě pouze se svolením autora, ledaže se tak děje v případě převodu obchodního závodu. Má se za to, že takové svolení je neodvolatelné a vztahuje se i ke všem případným dalším postoupením. Třetí osoba, které bylo právo výkonu postoupeno, se pak pro účely tohoto zákona považuje za zaměstnavatele.

11. Dle § 58 odst. 4 věty druhé autorského zákona, vykonává-li zaměstnavatel majetková práva k zaměstnaneckému dílu, má se za to, že autor svolil ke zveřejnění, úpravám, zpracování včetně překladu, spojení s jiným dílem, zařazení do díla souborného, jakož i k tomu, aby uváděl zaměstnanecké dílo na veřejnost pod svým jménem, ledaže je sjednáno jinak.

12. Dle § 58 odst. 10 autorského zákona se odstavce 1 až 6 a 8 se použijí obdobně pro díla vytvořená ke splnění povinností vyplývajících ze vztahu mezi právnickou osobou a autorem, který je členem jejího statutárního nebo jiného voleného nebo jmenovaného orgánu; tato právnická osoba se v takovém případě považuje za zaměstnavatele. Ustanovení § 61 se na takto vzniklá díla nepoužije.

13. Dle § 506 odst. 1 občanského zákoníku je součástí pozemku prostor nad povrchem i pod povrchem, stavby zřízené na pozemku a jiná zařízení (dále jen„ stavba“) s výjimkou staveb dočasných, včetně toho, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech.

14. Dle § 2004 odst. 2 občanského zákoníku, plnil-li dlužník zčásti, může věřitel od smlouvy odstoupit jen ohledně nesplněného zbytku plnění. Nemá-li však částečné plnění pro věřitele význam, může věřitel od smlouvy odstoupit ohledně celého plnění.

15. Dle § 91 odst. 2 o.s.ř., jestliže jde o taková společná práva nebo povinnosti, že se rozsudek musí vztahovat na všechny účastníky, kteří vystupují na jedné straně, platí úkony jednoho z nich i pro ostatní. Ke změně návrhu, k jeho vzetí zpět, k uznání nároku a k uzavření smíru je však třeba souhlasu všech účastníků, kteří vystupují na jedné straně.

16. Soud se nejprve zabýval otázkou aktivní legitimace žalobce. Žalobce opřel svůj žalobní nárok jednak o to, že žalovaný měl neoprávněně vytvořit rozmnoženinu díla dle § 13 autorského zákona (což je majetkové autorské právo), jednak o to, že žalovaný měl dílo bez souhlasu autora změnit dle § 11 odst. 3 autorského zákona (což je osobnostní autorské právo). Soud zde došel k závěru, že předmětné dílo je dílo zaměstnanecké dle § 58 autorského zákona a tedy že aktivně legitimovaným k ochraně majetkových autorských práv k předmětnému dílu není žalobce, prof. [jméno] [příjmení], nýbrž dle § 41 autorského zákona [právnická osoba], jíž je žalobce většinovým společníkem a jednatele § 58 dost. 10 autorského zákona upravuje, že odstavce 1 až 6 a 8 § 58 autorského zákona se použijí obdobně pro díla vytvořená ke splnění povinností vyplývajících ze vztahu mezi právnickou osobou a autorem, který je členem jejího statutárního nebo jiného voleného nebo jmenovaného orgánu; tato právnická osoba se v takovém případě považuje za zaměstnavatele. Tento závěr vychází jednak ze Smlouvy o dílo, jenž byla uzavřena mezi [právnická osoba] a žalovaným, dále z předmětného díla, kde je [právnická osoba] uvedena jako generální projektant a dále z komunikace [právnická osoba] s žalovaným z listopadu 2017, kdy společnost vyzývala žalovaného k plnění a navrhovala vypořádání vzájemných nároků ze Smlouvy o dílo. Žalobce tedy nevytvořil dílo pro žalovaného jako samostatný autor, ale jako zaměstnanec - jednatel společnosti [právnická osoba] Zákonná úprava § 58 Autorského zákona je sice dispozitivní v tom smyslu, že je možné takové ujednání mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem upravit tak, že zaměstnanec-autor může vykonávat majetková autorská práva k dílu, přičemž takové ujednání je možné pouze do okamžiku vytvoření díla. V tomto případě však zaměstnavatel prokazatelně vykonával práva k dílu i po jeho vytvoření. Lze tedy uzavřít, že k ujednání odchylujícímu se od zákonného režimu nedošlo a žalobce není nositelem majetkových práv k předmětnému dílu. Aktivně legitimovaným ve věci je tedy co do majetkových autorských práv k předmětnému dílu [právnická osoba], nikoliv žalobce.

17. Ohledně nároku žalobce vycházejícího z osobnostních práv, resp. práva udělit souhlas ke změně díla dle § 11 odst. 3 autorského zákona, pak soud došel k závěru, že se zde aplikuje § 58 odst. 4 o.s.ř., dle kterého se má za to, že autor svolil k omezení svých osobnostních práv ve prospěch zaměstnavatele v rozsahu, v jakém výkon osobnostní práv souvisí s výkonem práv majetkových. Tato úprava je v zákoně výslovně dispozitivní, tedy připouští, aby si autor se svým zaměstnavatelem výkon osobnostních práv v tomto rozsahu ujednaly odlišně. Z žádného předloženého důkazu však takové ujednání nevyplývá. Naopak, ze smlouvy o dílo mezi [právnická osoba] a žalovaným ze dne 8. srpna 2014 vyplývá, že předmětem plnění byla taktéž licence k jednotlivým stádiím díla včetně práva dílo zpracovávat a provádět. Soud tedy došel k závěru, že v daném případě platí zákonný režim zaměstnaneckého díla (srov. TELEC, TŮMA: Autorský zákon, 2. vydání, 2019, str. 656). Soud došel k závěru, že právo udělit souhlas se změnou díla v tomto případě (kdy je dílem stavební dokumentace k rodinnému domu v atraktivní lokalitě) úzce souvisí s ochranou majetkových zájmů zaměstnavatele spočívajících zejména v ochraně a zhodnocení investice do vytvoření zaměstnaneckého díla, tedy rozhodně spadá pod § 58 odst. 4 autorského zákona. I zde tedy došel soud k závěru, že žalobce není jakožto autor předmětného díla aktivně legitimován k podání žaloby.

18. Soud se dále zabýval otázkou pasivní legitimace žalovaného. Soud zdůrazňuje, že dle § 506 odst. 1 občanského zákoníku je součástí pozemku prostor nad povrchem i pod povrchem, stavby zřízené na pozemku a jiná zařízení. V dané věci provedl soud nahlížení do katastru nemovitostí, konkrétně parcelních čísel zmíněných žalobcem v žalobě, a zjistil, že kromě žalovaného jsou spoluvlastníky předmětných pozemků další tři osoby, konkrétně [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Má-li být tedy odstraněna stavba dle žalobního petitu, museli by být žalováni všichni spoluvlastníci předmětných pozemků, neboť se jedná o situaci, kdy by případný rozsudek zasahoval do práv a povinností všech spoluvlastníků ve smyslu § 91 odst. 2 o.s.ř. Soud tedy konstatuje, že žalovaný samostatně není ve věci pasivně legitimován.

19. Soud se tedy dále nezabýval otázkou obsahu uzavřené smlouvy mezi [právnická osoba] a žalovaným v návaznosti na to, zdali žalovaný neoprávněně vytvořil rozmnoženinu předmětného díla či zdali došlo neoprávněné změně předmětného díla. Stejně tak se soud nezabýval ani otázkou přiměřenosti odstranění stavby žalovaného vůči tvrzenému zásahu do práv žalobce. Vzhledem k tomu, že v této věci neshledal soud aktivní legitimaci žalobce a s ohledem na žalobou uplatněný nárok v žalobním petitu ani pasivní legitimaci žalovaného, žalobu zcela zamítl.

20. Výrok o náhradě nákladů řízení mezi účastníky navzájem je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. Soud přiznal žalovanému právo na náhradu nákladů řízení zcela, neboť byl ve věci zcela úspěšný Náklady sestávají ze tří úkonů dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) advokátního tarifu (jmenovitě převzetí a příprava právního zastoupení vyjádření k žalobě ze dne 19. listopadu 2019 a účast na jednání před soudem dne 16. prosince 2020, které trvalo dvě hodiny a třicet dva minut), za které mu dle § 7 odst. 5 ve spojení s § 9 odst. 3 náleží částka ve výši 10 000 Kč. Právnímu zástupci žalovaného dále náleží náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve výši 1 200 Kč. Jelikož je právní zástupce žalovaného plátce DPH, zvyšuje se jeho celková odměna o 21 %. Žalovanému byla tedy celkově přiznána náhrada nákladů ve výši 13 552 Kč.