o splnění informační povinnosti

1. Žalobce se svou žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 10. září 2019 domáhal vydání rozhodnutí, jímž soud žalovanému uloží ve smyslu §40 odst. 1 písm. c) autorského zákona povinnost do 30 dnů zaslat žalobci informace o tom, zda disponuje oprávněním umístit na internet autorská díla [jméno] [příjmení] a umělecké výkony [jméno] [příjmení], které byly žalovaným zaznamenány na zvukovo-obrazový záznam jako součást divadelních představení tzv. [příjmení] [příjmení] [příjmení], které vznikly ztvárněním tzv. her [příjmení] [příjmení] spoluautorů textů [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], které režíroval [jméno] [příjmení] a v nichž [jméno] [příjmení] také vystupoval jako herec; dále povinnost zaslat žalobci kopii smlouvy, případně jiného dokumentu, na základě kterého žalovaný odvozuje oprávnění umístit na internet výše uvedené, dále poskytnout žalobci informace, zda žalovaný poskytl podlicenci či jiné oprávnění třetím osobám k umístění výše uvedeného na internet a zaslat žalobci kopie i těchto smluv. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný pořídil v letech 1995 - 2010 záznamy představení tzv. her [příjmení] [příjmení], a tyto záznamy jsou volně přístupné na internetu na platformě Youtube. Žalobce se domnívá, že žádná smlouva, kterou by [jméno] [příjmení] poskytl předmětnou licenci, neexistuje, a má tak za to, že ve vztahu k předmětům ochrany dochází k neoprávněnému zásahu do jeho práv, jakožto syna a dědice [jméno] [příjmení]. Protože žalovaný odmítá poskytnout žalobci rozhodné informace dobrovolně, domáhá se žalobce poskytnutí rozhodných informací cestou této žaloby, aby mohl jako nositel práv k předmětům ochrany zasáhnout vůči tomu, kdo dle jeho názoru neoprávněně sděluje předměty ochrany prostřednictvím platformy Youtube na internetu. Pro úspěšné podání žaloby je třeba, dle názoru žalobce, prokázat toliko zásah do autorských práv, nikoliv však, že do nich zasáhl žalovaný, a to tím spíše, že jsou po žalovaném vyžadovány informace a nikoli peněžité plnění.

2. Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že podmínkou přiznání nároku dle § 40 odst. 1 písm. c) autorského zákona je, aby žalobce tvrdil a prokázal, že do jeho práva bylo žalovaným zasaženo nebo takový zásah bezprostředně hrozí. Žalobce tak musí uvést, do jakého práva, k jakému dílu (či jinému předmětu ochrany), kdy a jak, mělo či má být žalovanou zasaženo. Žalovaný také uvedl, že informační nárok dle § 40 autorského zákona se vztahuje na údaje o způsobu a rozsahu neoprávněného užití apod., nikoli na informace o tom, zda žalovaná disponuje licencí či nikoli, ani na informace o tom, zda žalovaná poskytla podlicenci či ne. Vzhledem k tomu, že žalobce ve své žalobě neprokázal zásah do svých práv žalovaným, navrhl žalovaný, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

3. Zdejší soud ve věci rozhodl rozsudkem ze dne 8. července 2020, č. j. 32 C 31/2019-76, kdy žalobě zcela vyhověl, neboť došel k závěru, že žalobce jakožto osoba, jíž svědčí majetková autorská práva k předmětným záznamům, může požadovat po žalovaném předmětné informace, pakliže žalovaná je výrobcem předmětných záznamů a tyto záznamy se objevily bez vědomí žalobce na platformě Youtube. Tento rozsudek byl následně zrušen usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 28. června 2021, č. j. 3 Co 88/2020-93, kdy Vrchní soud v Praze došel k závěru, že příslušná právní úprava autorského zákona připouští, aby byl předmětný informační nárok vznesen toliko proti domnělému narušiteli autorských práv, a pouze pakliže je prokázáno, že k narušení autorských práv došlo či bezprostředně hrozí, že dojde. Samotný zásah do práv je ve věci nesporný, ve věci však zůstalo sporné, zdali se zásahu dopustil žalovaný. Dále, dle názoru odvolacího soudu si vyložil soud prvního stupně chybně výraz„ zejména“ v § 40 odst. 1 autorského zákona, neboť se týká způsobů, jakými se postižený autor může domáhat, ochrany, nikoliv výčtu informací, které je oprávněn žádat. Každopádně mohou být podle názoru odvolacího soudu žádány jen informace, týkající se neoprávněného užití díla, nikoliv (jako v projednávaném případě) jeho užití oprávněného (licence). Na soudu I. stupně tak nyní bude, aby se s ohledem na právní názor odvolacího soudu, který je pro něj závazný (§ 226 odst. 1 o. s. ř.), v dalším řízení zaměřil na zjištění, zda bylo do žalobcových autorských práv zasaženo nebo zásah hrozí, zda je žalovaný osobou, od níž je možné dle § 40 odst. 1 písm. c) autorského zákona žádat informace, a zda žádané informace jsou těmi, které žádat lze. Pokud soud prvního stupně po doplnění řízení podle výše uvedených instrukcí zjistí, že žalovaný je ve sporu pasivně legitimován, měl by se zabývat i otázkou, zda žalovaný informace, které žádat podle § 40 odst. 1 písm. c) autorského zákona může (ale i některé, které žalobou žádá, ačkoliv na jejich poskytnutí právo nemá), už žalobci neposkytl (např. v emailu paní [jméno] [příjmení] žalobci ze dne 3. prosince 2017) a zda tedy je či není žaloba důvodná i z tohoto pohledu.

4. Zdejší soud následně při jednání ze dne 6. října 2021 poučil žalobce dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., v souladu se závazným právním názorem Vrchního soudu v Praze, že je v řízení povinen tvrdit a prokázat, že bylo zasaženo do žalobcových autorských práv, či že zásah hrozí, dále musí prokázat, že žalovaný je osobou, která do práva žalobce neoprávněně zasáhla, nebo je neoprávněně ohrozila, a od níž je tedy možné dle § 40 odst. 1 písm. c) autorského zákona žádat předmětné informace, event., že žalovaný je osobou, která je osobou s neoprávněným užitím díla spjatá, některým způsobem uvedeným v § 40 odst. 1 písm. c) pod bodem 1 až 5 autorského zákona. V neposlední řadě musí žalobce tvrdit a prokázat, že jím požadované informace jsou informacemi, o jejichž poskytnutí lze v souladu s ustanovením § 40 odst. 1 písm. c) autorského zákona žádat.

5. Z předložené předžalobní výzvy ze dne 1. srpna 2019 a k ní přiloženého podacího archu bylo prokázáno, že žalobce poslal žalovaným řádné předžalobní výzvy dle ustanovení §142a odst. 1 o.s.ř., ve kterých kvalifikovaně vyzval žalovaného k uhrazení žalovaného nároku ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním žaloby.

6. [jméno] [příjmení] byl spoluautorem scénáře, režisérem a výkonným umělcem u předmětných divadelních z inscenací (prokázáno z provedených důkazů: print-screeny z webových stránek [příjmení] divadla [příjmení] [příjmení], kde je [jméno] [příjmení] jako scénárista a režisér výslovně uveden; části knihy (strany 20, 54, 86, 118, 152, 186, 216, 250, 290, 324, 368, 402, 442, 484 a 526)„ [anonymizováno] a [anonymizována tři slova]“ kde je [jméno] [příjmení] uveden také jako herec; print-screeny předmětného Youtube kanálu, kde je na některých videích [jméno] [příjmení] zřetelně vidět). Žalobce je jedním z dědiců majetkových práv autorských po [jméno] [příjmení] (prokázáno z provedeného důkazu: usnesení [název soudu], které nabylo právní moci dne 13. října 2010 (č.j. [číslo jednací])). Žalovaný je výrobcem zvukově-obrazového záznamu představení tzv. her [příjmení] [jméno] (prokázáno z provedeného důkazu: záznam e-mailové komunikace mezi žalobcem a tehdejší jednatelkou žalovaného Ing. [jméno] [příjmení], kde to ve své zprávě ze dne 12. března 2017 Ing. [příjmení] explicitně přiznává). Záznamy zveřejněné prostřednictvím platformy Youtube jsou tytéž záznamy, jejichž výrobcem je žalovaný (prokázáno z provedených důkazu: 13 ks DVD záznamů tzv. her [příjmení] [příjmení] (konkrétně [příjmení] [anonymizována dvě slova], [příjmení] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova], [anonymizováno], [anonymizována tři slova] [anonymizováno], [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizována tři slova], [příjmení], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována tři slova] [anonymizováno] a [anonymizováno]) a videa nahraná na platformě Youtube (konkrétně [příjmení] [anonymizována dvě slova], [příjmení] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova], [anonymizována tři slova] a [anonymizována tři slova] v [anonymizováno] [anonymizována tři slova], [příjmení], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova], [anonymizováno] z [anonymizováno] a [obec] [anonymizováno]), kdy je to jednak patrno ze srovnání úvodních a závěrečných titulků na obou médiích, a jednak žalovaný u drtivé většiny předmětných videí potvrdil při jednání zdejšího soudu dne [datum], že je jejich výrobcem). Tyto předmětné záznamy byly na internetu zveřejněny již dříve, v letech 2012 a 2013, v rámci projektů„ [anonymizováno]“ a„ [příjmení]“ (prokázáno z provedených důkazů: zápis z jednání o projektu [příjmení] ze dne [datum], vyúčtování podílu na zisku z projektu [anonymizováno] ve prospěch žalovaného ze dne [datum]).

7. V řízení bylo klíčové posouzení, zdali žalovaný zveřejnil předmětné záznamy na platformu Youtube či se na tomto zveřejnění jakkoli podílel.

8. K této skutečnosti byl v řízení proveden nejprve důkaz emailová zpráva od [jméno] [příjmení] ze dne 3. listopadu 2016, ze kterého bylo zjištěno tvrzení [jméno] [příjmení], že si k předmětným záznamům„ Google prý vyžádal souhlas výrobce.“ Není však jasné, o jaké záznamy se jedná a kdo má být výrobcem. Nadto, i kdyby se jednalo o předmětné záznamy, jejichž výrobcem je žalovaný, nikterak by to nezakládalo odpovědnost žalovaného za jednání [právnická osoba], pokud by [právnická osoba] předmětné záznamy zveřejnila bez souhlasu autorů či výkonných umělců. Soud tak konstatuje, že se jedná pouze o tvrzení osoby, která nebyla účastna jednání o udělení souhlasu, o němž hovoří – pouze vyjádření určité hypotézy. Soud tedy hodnotí tento důkazní prostředek jako zcela nedostatečný ve vztahu ke skutečnosti, která jím měla být prokázána.

9. Dále byl v řízení proveden dopis [jméno] [příjmení], tehdejší jednatelky žalovaného, adresovaný žalobci, ze dne [datum]. Jedná se o přílohu emailu jako odpověď na neznámý email žalobce. V tomto dopise [jméno] [příjmení] explicitně uvádí, že„ záznamy her divadla [příjmení] [příjmení] byly na platformě Youtube umístěny na základě smlouvy.“ Dále se [jméno] [příjmení] vyjadřuje v tom smyslu, že na žalobcovy nároky je stran zveřejnění těchto záznamů pamatováno, nicméně že nebyly vypořádány, neboť dosud chybou v komunikaci nebyly vypořádány nároky ničí. Žalovaný se k tomuto dopisu vyjádřil tak, že předmětný dopis není podepsán, není z něho zjevné, o jaké záznamy se jedná, jestli se jedná o záznamy, které jsou předmětem tohoto řízení. Proto žalovaný namítl pravost a správnost veškeré emailové korespondence. Soud s ohledem na vznesené námitky i formu, kterou byl dopis k důkazu předložen (příloha e-mailu, dopis sám není podepsán) tedy vyzval obě strany, aby doplnily důkazy týkající se právě sporných skutečností předmětného dopisu, jakož i okolností za kterých byl jeho originál napsán a odeslán, či v reakci na jaký e mail žalobce byla znovu zaslána jeho kopie. Žalovaný se vyjádřil, že s ohledem na nedávné úmrtí [jméno] [příjmení] nemá přístup k její e-mailové korespondenci, aby ověřil, zda skutečně dopis napsala a odeslala ze svého mailu, stejně tak se jí na rozhodné skutečnosti nemůže dotázat. Dalších důkazů žalobce ani žalovaný v souvislosti s tímto dopisem nedoplnil. Z tohoto důkazu tak soud nemá za prokázanou rozhodnou skutečnost, že to byl žalovaný, kdo zveřejnil předmětné záznamy na platformě Youtoube. Z dopisu není zjevné, o jaké zveřejnění se jedná, kdy k tomu mělo dojít a po jakou dobu a zejména kdo tak učinil. Nadto, jak již soud jednou konstatoval, ani případná existence ujednání, kdy žalovaný poskytuje souhlas s užitím předmětných záznamů na platformě Youtube, by nemohla založit odpovědnost žalovaného za zveřejnění těchto her 3 osobou. V řízení však žádné další důkazy, které by potvrdily věrohodnost a pravdivost uvedených skutečností, navrženy a provedeny nebyly. Soud tedy tento důkaz nepovažuje za dostatečný k prokázání skutečnosti, že žalovaný předmětné záznamy na internetu zveřejnil, či se na jejich zveřejnění podílel. Soud se při jednání dne 20. prosince 2021 výslovně dotázal žalobce, zda některá z jím k výslechu navržených osob je schopna prokázat, že to byl žalovaný, kdo publikoval předmětné záznamy. Žalobce uvedl, že nikoliv, pouze trval na dotazu [právnická osoba] na uživatele, který zveřejnil předmětné záznamy na platformě Youtoube, Soud vyhověl žalobci a dotázal se [právnická osoba]. Ta mu však na dotaz odpověděla dne 27. října 2021, že jí tyto skutečnosti nejsou známy. Soud tak uzavírá, že za těchto podmínek nezjistil z tohoto důkazu žádné relevantní skutečnosti ve věci.

10. Konečně byla v řízení provedena také emailová korespondence ze dne 23. září 2019 obsahující zprávy [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], zaměstnankyně Google. z této korespondence je zřejmé, že [jméno] [příjmení] v létě 2011 nabízela možnost uvedení předmětných záznamů na platformu Youtube. Soud k tomu dodává, že z tohoto důkazu není zřejmé, zda došlo k dohodě, zda se to týkalo předmětných záznamů vyrobených žalovaným, a za jakých okolností či zdali vůbec bylo na základě těchto dohod něco zveřejněno na platformě Youtube. Ani z tohoto důkazu tak soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti ve věci.

11. Soud došel k závěru, že provedené důkazy print-screeny z webových stránek [příjmení] divadla [příjmení] [příjmení], části knihy (strany 20, 54, 86, 118, 152, 186, 216, 250, 290, 324, 368, 402, 442, 484 a 526)„ [anonymizováno 5 slov]“ print-screeny předmětného Youtube kanálu, usnesení [název soudu], které nabylo právní moci dne 13. října 2010 (č.j. [číslo jednací] a záznam e-mailové komunikace mezi žalobcem a jednatelkou žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení], 13 ks DVD záznamů tzv. her [příjmení] [příjmení] (konkrétně [příjmení] [anonymizována dvě slova], [příjmení] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova], [anonymizována tři slova] a [anonymizována tři slova] v [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova], [příjmení], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] a [anonymizováno]) a videa nahraná na platformě Youtube (konkrétně [příjmení] [anonymizována dvě slova], [příjmení] v [anonymizována dvě slova], [anonymizována tři slova] a [anonymizována tři slova] v [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova], [příjmení], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována tři slova], [anonymizováno] z [anonymizováno] a [obec] [anonymizováno]) jsou stěžejní pro posouzení věci. Další provedené důkazy, jmenovitě emailová komunikace mezi žalobcem a [jméno] [příjmení] jsou pak v dané věci irelevantní, neboť neposkytují žádné nové informace důležité pro posouzení věci, emailová korespondence [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], žalobce a [jméno] [příjmení] z 9. až 25. července 2012, email [jméno] [příjmení] žalobci ze dne 22. července 2019, dodatek [číslo] ke smlouvě o zastupování výkonného umělce ze dne 12. května 1997 mezi [anonymizováno] [právnická osoba] a [jméno] [příjmení], email od pana [příjmení] ze dne 22. června 2012 a email ze dne 9. června 2012 od [jméno] [příjmení]. Print-screen neexistujícího kanálu a neexistujícího videa k neznámému datu a flash-disk z patnácti záznamy tzv. her [příjmení] [příjmení] se soud rozhodl neprovádět, neboť se vztahovaly k situaci, kdy byla předmětná videa stažena z platformy Youtube. Tato situace však v průběhu řízení následně pominula a předmětné záznamy se na platformě Youtube objevily znovu. Soud se dále z důvodu irelevance rozhodl neprovádět důkazy SMS zprávy týkající se portálu DRAMOX.

12. Po posouzení všech důkazů samostatně i ve vzájemné souvislosti došel soud k následující závěru o skutkovém stavu: Žalobce je dědicem autorských práv po zesnulém [jméno] [příjmení], který byl autorem scénáře, režisérem a i výkonným umělcem uměleckých inscenací uvedených ve výroku I. Žalovaný byl výrobcem záznamů těchto her, s tím, že tyto záznamy jsou v současné době volně přístupné na internetu na platformě Youtoube. V řízení však nebylo prokázáno, že by předmětné záznamy na platformě Youtube zveřejnil žalovaný, či se na zveřejnění jakkoli podílel.

13. Při jednání dne 20. prosince 2021 zamítl návrh znaleckým posudkem ve vztahu k prokázání, zda email skutečně odešel od paní [příjmení] a komu byl adresován. Při témže jednání soud dále zamítl návrh na výslech svědků: [jméno] [jméno], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a účastnický výslech žalobce, a to s ohledem na skutečnost, že s ohledem na předmět tohoto řízení a zjištěný skutkový vztah má soud za to, že výslechy shora uvedených osob, jakož i provedení znaleckého posudku, jsou v řízení nadbytečné.

14. Při jednání dne 20. prosince 2021 obě strany shodně uvedly, že nemají dalších důkazních návrhů.

15. A po právní stránce zhodnotil soud věc takto:

16. Dle § 8 odst. 4, věty třetí autorského zákona se domáhat ochrany práva autorského k dílu spoluautorů před ohrožením nebo porušením může i jednotlivý spoluautor samostatně.

17. Dle § 26 odst. 2, věty první a druhé autorského zákona jsou majetková práva předmětem dědictví. Zdědí-li majetková práva k dílu více dědiců, použije se na jejich vzájemné vztahy k dílu ustanovení § 8 odst. 3 a 4 obdobně. Dle § 26 odst. 4 autorského zákona platí ustanovení tohoto zákona o autorovi, pokud nevyplývá z jejich povahy jinak, i pro jeho dědice, popřípadě pro stát, připadne-li mu dědictví podle odstavců 2 a 3.

18. Dle § 40 odst. 1 písm. c) autorského zákona, se může autor, do jehož práva bylo neoprávněně zasaženo nebo jehož právu hrozí neoprávněný zásah, domáhat zejména sdělení údajů o způsobu a rozsahu neoprávněného užití, o původu neoprávněně zhotovené rozmnoženiny či napodobeniny díla, o způsobu a rozsahu jejího neoprávněného užití, o její ceně, o ceně služby, která s neoprávněným užitím díla souvisí, a o osobách, které se neoprávněného užití díla účastní, včetně osob, kterým byly předmětné rozmnoženiny či napodobeniny díla určeny za účelem jejich poskytnutí třetí osobě, a rovněž informací o skutečnostech rozhodných pro výši odměny podle § 24 a 25. Práva na informace podle tohoto ustanovení se autor může domáhat vůči osobě, která do jeho práva neoprávněně zasáhla nebo je neoprávněně ohrozila, a dále zejména vůči osobě, která má nebo měla v držení neoprávněně zhotovenou rozmnoženinu či napodobeninu díla za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu, využívá nebo využívala za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu službu, která neoprávněně zasahuje nebo zasahovala do práva autora nebo je neoprávněně ohrožuje nebo ohrožovala, poskytuje nebo poskytovala za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu službu užívanou při činnostech, které neoprávněně zasahují do práva autora nebo je neoprávněně ohrožují.

19. Žalobce je tedy dle § 26 odst. 2 a 4 ve spojení s § 8 odst. 4, věty třetí autorského zákona aktivně legitimován k žalobě na ochranu autorských práv [jméno] [příjmení].

20. Jsa vázán právním názorem Vrchního soudu v Praze, zabýval se soud dále pasivní legitimací žalovaného v kontextu znění § 40 odst. 1 písm. c) autorského zákona. Dle názoru Vrchního soudu v Praze lze informační nárok dle uvedeného ustanovení vztáhnout toliko vůči osobě, která neoprávněně zasáhla do autorského díla žalobce či jej neoprávněně ohrozila, a toliko na informace týkající se tohoto neoprávněného zásahu.

21. V řízení tak bylo pro posouzení pasivní legitimace žalovaného klíčové prokázat, zdali žalovaný neoprávněně zasáhl do autorských práv žalobce. K tomuto byl žalobce taktéž poučen dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. zdejším soudem při jednání dne 6. října 2021.

22. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný je výrobcem předmětných záznamů jednotlivých her divadla [příjmení] [příjmení], které byly publikovány na platformě Youtube. V řízení však nebylo prokázáno, že by to byl žalovaný, který předmětné záznamy na platformě Youtoube zveřejnil, či se na zveřejnění aktivně podílel. Ve vztahu žalovanému tak nebylo prokázáno jednání, ve kterém žalobce spatřuje neoprávněný zásah do svých autorských práv. Z těchto skutečností vyplývá, že žalovaný není v řízení pasivně legitimován, neboť nebylo prokázáno, že z jeho strany bylo zasaženo do autorských práv žalobce žalobou definovaným způsobem, či se na tomto zásahu jakkoli podílel. Soud tak konstatuje, že v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný konkrétním jednáním do autorských práv žalobce neoprávněně zasáhl nebo je neoprávněně ohrozil, nebo že je osobou s neoprávněným užitím díla spjatou některým ze způsobů uvedených v § 40 odst. 1 písm. c) bodě 1 – 5 autorského zákona. Naopak bylo v řízení učiněno prokázáno, že žalovaný je výrobcem předmětných záznamů a svědčí mu tak práva s tím spojená.

23. Soud dále v souladu s názorem Vrchního soudu v Praze posoudil, zdali informace, jejichž sdělení se žalobce domáhá, odpovídají taxativně stanovenému výčtu v ustanovení § 40 odst. 1 písm. c) autorského zákona, a došel k závěru, že nikoliv. Žalobce totiž požaduje informace týkající se oprávnění žalovaného disponovat s předmětnými záznamy, potažmo informace o tom, jak s těmito záznamy žalovaný disponoval. Zákonná úprava výše však umožňuje nárok na informace týkající se neoprávněného užití osobou neoprávněnou. V řízení ale bylo prokázáno, že žalovaný jakožto výrobce předmětných záznamů není neoprávněnou osobou ve smyslu citovaných ustanovení a tudíž se po něm těchto informací není možné domáhat. Soud upozorňuje, že informační nárok dle § 40 odst. 1 písm. c) autorského zákona neslouží k tomu, aby se autor mohl ptát jakýchkoliv osob, zdali neoprávněně nezasahují do jeho práv, ale toliko k tomu, aby mohl autor zjistit rozsah zásahu u osob, u nichž je schopen prokázat, že do jeho práv neoprávněně zasáhly. Soud tak uzavírá, že se žalobce předmětnou žalobou domáhá plnění, kterého se ze zákona domáhat nemůže.

24. Soud tak nad rámec rozhodnutí konstatuje, že žalovaný je jako autor předmětných záznamů ve vztahu k neoprávněnému zveřejňování předmětných záznamů ve stejném postavení jako žalobce. Dále, pokud by byl žalobce ve věci úspěšný co do základu (tedy mu svědčili nároky z titulu neoprávněného zásahu žalovaným do jeho autorských práv), byl by jím navrhovaný petit nevykonatelný a v logickém rozporu s žalobou, neboť by směřoval pouze vůči oprávněnému užití (tj. licencím). Neboť za předpokladu, že by žalovaný jednal v rozporu s autorským právem, tedy neoprávněně, zajisté nebude již z logiky věci disponovat listinami, které jej k užití díla opravňují.

25. S ohledem na výše uvedené se soud rozhodl zamítnout žalobu v celém rozsahu z důvodu nedostatku pasivní legitimace žalovaného, dále z důvodu nezákonnosti žalovaného nároku.

26. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 ods.1 o. s. ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Při výpočtu mimosmluvní odměny zástupce žalovaného vycházel soud z vyhlášky č. 177/1996 o advokátním tarifu (dále jen„ Vyhláška“). Zástupce žalovaného učinil ve věci 9 úkonů dle § 11 odst. 1 pís. a), d), g) a k ) Vyhlášky. Konkrétně se jednalo o tyto úkony před soudem první instance: převzetí a příprava právního zastoupení, vyjádření ve věci samé ze dne 6. listopadu 2019 a účast na jednání dne 8. června 2020, 8. července 2020. Následně se jednalo o podání odvolání dne 13. srpna 2020 a následně o tyto úkony před soudem první instance účast na jednání dne 6. října 2021, 13. října 2021 a 20. prosince 2021 a vyjádření ve věci samé ze dne 28. října 2021. Soud nepřiznal žalovaného odměnu za podání, jenž žalovaný učinil vůči soudu dne 10. června 2020, neboť se nejednalo o žádný úkon dle § 11 Vyhlášky, ale o pouhé sdělení, že se předmětné záznamy na platformě Youtube již nenachází (následně se tam však opět objevily). Za každý z těchto úkonů náleží právnímu zástupci žalovaného dle § 9 odst. 3 ve spojení s § 7 odst. 5 Vyhlášky odměna ve výši 2 500 Kč, celkově tedy 22 500 Kč. Právnímu zástupci žalovaného náleží též náhrada režijních nákladů dle § 13 odst. 4 Vyhlášky ve výši 300 Kč, celkově tedy 2 700 Kč. Jelikož je právní zástupce žalovaného plátce DPH, zvyšuje se jeho odměna o 21 %. Žalovaný v řízení dále dne 25. srpna 2020 zaplatil soudní poplatek za odvolání ve výši 2 000 Kč. Celkové náklady řízení žalovaného tedy činí 32 492 Kč.