Přeskočit na obsah
Městský soud v Praze 30 CO 77/2022-156 ECLI:CZ:MSPH:2022:30.CO.77.2022.1 Rozsudek

o odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve znění doplňujícího usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

JUDr. Jana Knotková · Rozhodnutí ze dne 12. 4. 2022

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Jany Knotkové a soudců Mgr. Zdeňka Váni a JUDr. Kateřiny Kodetové ve věci

žalobce: [osobní údaje žalobce]

bytem [adresa]

zastoupený advokátem Mgr. [jméno] [příjmení]

sídlem [adresa]

proti

žalované: [osobní údaje žalované]

sídlem [adresa]

o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru

o odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve znění doplňujícího usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],


I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů odvolacího řízení [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Rozsudkem ze dne [datum] soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru s žalovanou, ke kterému ze strany žalované došlo jeho výpovědí ze dne [datum] (výrok I.) a uložil žalobci povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.). Dále rozhodl o povinnosti žalobce zaplatit náklady České republice (výrok III.), samostatným usnesením ze dne [datum] pak soud prvního stupně určil výši těchto nákladů řízení na částku [částka].

2. Rozhodl tak o žalobě, kterou se žalobce domáhal určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru, která mu byla doručena dne [datum]. Žalobce byl u žalované zaměstnán jako řidič tramvaje na základě pracovní smlouvy ze dne [datum]. Dne [datum] se žalobce dle pokynu svého přímého nadřízeného dostavil na mimořádné lékařské preventivní vyšetření, kde mu byla vyšetřujícím lékařem MUDr. [jméno] [příjmení] vystavena neschopenka. Dopisem ze dne [datum] - překážka na straně zaměstnavatele, oznámila žalovaná žalobci, že dle vyjádření MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] [anonymizováno 24 slov] do [datum] překážka na straně zaměstnavatele dle § 208 zákoníku práce s tím, že po tuto dobu má žalobce právo na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku. Překážky na straně zaměstnavatele byly žalobci žalovanou opakovaně prodlužovány až do [datum]. Dne [datum] převzal žalobce od žalované dopis – překážka na straně zaměstnavatele s tím, že dle [anonymizováno] posudku MUDr. [anonymizováno] č. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] [anonymizováno 9 slov]. Dne [datum] převzal žalobce od žalované nabídku volných pracovních míst s tím, že žalobce má předat žalované jeho písemné vyjádření k předložené nabídce nejpozději do [datum]. Dne [datum] převzal žalobce od žalované výpověď z pracovního poměru podle § 52 písm. e) zákoníku práce. Důvodem podání výpovědi ze strany zaměstnavatele bylo to, že na základě lékařského posudku vydaného poskytovatelem [anonymizováno] pod evidenčním číslem [spisová značka] dne [datum rozhodnutí] (potvrzeného rozhodnutím [anonymizováno] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]) žalobce [anonymizováno 9 slov]. Podle žalobce nebylo ze strany žalované vůbec zahájeno jakékoliv řízení, ve kterém by byl žalobce upozorněn na nedostatky v jeho práci, příp. pochybení, která by mohla vést k zadání a následnému vydání lékařského posudku se závěrem, že žalobce je psychicky nezpůsobilý k předmětné činnosti; dle žalobce bylo mimořádné vyšetření nařízeno bez právního důvodu. Žalobce měl za to, že pravým důvodem ukončení pracovního poměru ze strany žalované byla skutečnost, že byl pro žalovanou„ obtížným zaměstnancem“, který vyžadoval, aby pokyny byly v souladu s právními předpisy, a upozorňoval na jejich nedodržování. Tento postup je však dle žalobce protiprávní, neboť zaměstnavatel se nemůže„ zbavit zaměstnance“ jen z toho důvodu, že tento zaměstnanec dbá na dodržování právních předpisu. Dopisem ze dne [datum] sdělil žalobce žalované, že nesouhlasí s důvodem výpovědi z pracovního poměru dle ustanovení § 52 písm. e) zákoníku práce a trvá na tom, aby ho zaměstnavatel dále zaměstnával. Dále uvedl, že trvá na tom, že nepozbyl zdravotní způsobilosti k výkonu práce řidiče tramvaje a rozporuje správnost lékařského posudku ze dne [datum] i rozhodnutí [anonymizováno] ze dne [datum], a to včetně postupů, za kterých byly vydány. Žalobce se důrazně ohradil zejména proti závěrům, které sloužily pro vydání lékařského posudku ze dne [datum] s tím, že závěry lékařské zprávy vydané [datum] lékařem MUDr. [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] vyšetření ze dne [datum] zpracovaného klinickým [anonymizováno] PhDr. [jméno] [příjmení], byly dle žalobce zcela subjektivní bez doložení objektivních nálezů.

3. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhovala její zamítnutí, což odůvodnila tím, že výpověď z pracovního poměru byla žalobci dána oprávněně na základě § 52 písm. e) zákoníku práce, [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizováno 9 slov]. Mimořádná lékařská prohlídka byla žalobci nařízena postupem podle § 12 odst. 1 a 3 písm. a) vyhlášky o provedení některých ustanovení zákona [číslo] Sb., o specifických zdravotních službách. Cestující veřejnost podala několik vyjádření a stížností na žalobce, což dle žalované prokazuje, že mimořádná lékařská prohlídka nebyla nařízena svévolně, ale z důvodného podezření na nevyhovující zdravotní stav žalobce. Celkem bylo v období [rok][rok] na žalobce podáno 9 stížností cestujících, což je dle žalované mimořádně vysoké číslo. Stížnosti cestujících směřovaly nejen ke způsobu řízení žalobce, ale i k jeho chování vůči cestujícím. Žalovaná je jako zaměstnavatel vázána pracovně lékařským posudkem, který byl také zákonem stanoveným způsobem přezkoumán správním orgánem a jehož správnost byla potvrzena. K podání výpovědi došlo až po přezkoumání tohoto posudku.

4. Soud prvního stupně zjistil následující skutkový stav: Žalobce byl na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] zaměstnán u žalované na pozici řidič tramvaje. Již od roku [rok] se na žalobce začaly hromadit stížnosti na jeho chování a styl jízdy, kdy z těchto stížností měl soud prvního stupně za prokázané vulgární, agresivní a nemístné chování žalobce, které oprávněně vyvolalo v žalované potřebu odeslat žalobce na mimořádnou prohlídku za účelem zjištění jeho zdravotní způsobilosti pro výkon povolání. Z lékařského posudku o zdravotní způsobilosti a [anonymizováno] vyšetření ze dne [datum rozhodnutí], ev. č. [spisová značka] prvostupňový soud zjistil, že [role v řízení] [anonymizováno 27 slov]. K návrhu žalobce na přezkum tohoto posudku byl následně předmětný posudek potvrzen rozhodnutím [stát. instituce], odboru správních činností ve [anonymizováno] a sociální péči ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], kdy za účelem objektivnosti a úplnosti byl ve věci ustanoven soudní znalec k podání odborného stanoviska. Dopisem ze dne [datum] žalovaná předala žalobci nabídku volných pracovních míst. Dopisem ze dne [datum] se žalovaná obrátila na odborovou organizaci s žádostí o projednání výpovědi z pracovního poměru žalobce. Odborová organizace skutečnosti vzala na vědomí, ale s výpovědí žalobci nesouhlasila. Dne [datum] rozvázala žalovaná s žalobcem pracovní poměr s tím, že dvouměsíční výpovědní doba uplynula dnem [datum]. Žalobce následně dopisem ze dne [datum] oznámil žalované, že s výpovědí nesouhlasí.

5. Nalézací soud uzavřel, že má ze znaleckého posudku [anonymizována tři slova] ve [anonymizováno] ze dne [datum], dle kterého žalobce ke dni [datum] pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost k výkonu zaměstnání řidiče tramvaje, dále pak z výslechu znalce [příjmení] [příjmení] z [anonymizována tři slova] ve [anonymizováno], z odborného stanoviska ze dne [datum] zpracovaného znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení], CSC. a z rozhodnutí [stát. instituce], odboru správních činností ve [anonymizováno] a sociální péči ze dne [datum] za jednoznačně prokázané, že závěry jak MUDr. [příjmení], tak PhDr. [příjmení], které sloužily pro vydání lékařského posudku ze dne [datum], dle kterého byl [role v řízení] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno], [anonymizována tři slova], [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno]. Ke znaleckému posudku MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] soud prvního stupně uvedl, že tento je pro řízení irelevantní, neboť mapuje toliko zdravotní stav žalobce ke dni [datum] a nikoliv k předmětnému období (tj. ke dni [datum], kdy byl s žalobcem rozvázán pracovní poměr).

6. Po právní stránce soud prvního stupně zjištěný skutkový stav posoudil podle příslušných ustanovení zákoníku práce, především § 52 písm. e). Zdůraznil, že práce řidiče tramvaje je zařazena do třetí kategorie prací s psychickou zátěží (zákon č. 258/2000 Sb., a příloha [číslo] odst. 10 vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 423/2003 Sb.), přičemž u této kategorie prací platí, že prognosticky závažné duševní poruchy a poruchy chování vylučují zdravotní způsobilost k práci (zákon č. 373/2011 Sb. a příloha 2, část I., oddíl 5.2 písm. A/ odst. 1 vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 79/2013 Sb.). Dále pak připomněl, že pro platnost výpovědi je rozhodný stav v době výpovědi, tedy ke dni, v němž byla výpověď řádně doručena zaměstnanci do vlastních rukou. S ohledem na uvedené, kdy měl prvostupňový soud ze znaleckého posudku [anonymizována tři slova] ve [anonymizováno] ze dne [datum] za jednoznačně prokázané, že žalobce ke dni [datum] pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost k výkonu zaměstnání řidiče tramvaje a současně že jde o nezpůsobilost dlouhodobou, pro stanovenou zdravotní poruchu trvající déle než jeden rok, navíc za situace kdy si žalobce nevybral jinou pracovní pozici, která mu byla žalovanou prokazatelně nabídnuta, dospěl nalézací soud k závěru, že žalovaná rozvázala pracovní poměr s žalobcem podle § 52 písm. e) zákoníku práce zcela oprávněně a žaloba je tedy nedůvodná.

7. O nákladech řízení prvostupňový soud rozhodl s odkazem na § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že právo na jejich náhradu přiznal úspěšné žalované; o nákladech státu bylo rozhodnuto podle § 148 odst. 1 o. s. ř.

8. Proti tomuto rozsudku i proti usnesení, kterým soud prvního stupně určil výši nákladů státu, podal žalobce včasné odvolání s odkazem na § 205 odst. 2 písm. b), d), e) a g) o. s. ř. Namítal, že soud prvního stupně se řádně nevypořádal se stížnostmi, ze kterých bylo dle nalézacího soudu prokázáno vulgární, agresivní a nemístné chování žalobce, které oprávněně v žalované vyvolalo potřebu odeslat žalobce na mimořádnou prohlídku, resp. se nevypořádal s tím, že tyto stížnosti byly žalovanou vyhodnoceny jako neoprávněné a sama žalovaná neshledala jednání žalobce v rozporu s pracovněprávními předpisy. Žalobce sporoval závěry soudu prvního stupně, že jeho jednání bylo velmi agresivní a nebezpečné, že ohrožoval zdraví cestujících či jiných osob, že způsobil vyděšení a strach i to, že stížnosti tvořily pouze malý vzorek nepřípustného chování žalobce. Dle žalobce nebyl důvod pro nařízení mimořádné lékařské prohlídky, neboť sama žalovaná hodnotila žalobce jako bezproblémového pracovníka. Žalobce dále namítal, že se prvostupňový soud řádně nevypořádal se znaleckým posudkem [anonymizována tři slova] ve [anonymizováno] ze dne [datum], kdy dle žalobce znalecký ústav neučinil žádné vlastní posouzení či přezkoumání a v rámci znaleckého posudku dochází pouze k nepřezkoumávajícímu tvrzení o správnosti závěru původně učiněného MUDr. [příjmení], že se u žalobce jedná o smíšenou poruchu osobnosti. Žalobce v odvolání akcentoval, že závěry znaleckého posudku [anonymizována tři slova] ve [anonymizováno] ze dne [datum] byly vyvráceny znaleckým posudkem MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], dle kterého u žalobce [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova], [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova], [anonymizováno] [anonymizována tři slova] [anonymizováno]. Pokud by žalobce [anonymizována tři slova] v roce [rok], musel by touto [anonymizováno] trpět i v roce [rok], kdy byl vyšetřen jak soudním znalcem [příjmení] [příjmení], tak [anonymizováno] PhDr. [příjmení], Ph.D. S touto skutečností se však obvodní soud nijak nevypořádal. Prvostupňový soud dále pochybil, když neprovedl důkaz výslechem znalce [příjmení] [příjmení] a PhDr. [příjmení], Ph.D. a neúplně tak zjistil skutkový stav věci. Žalobce navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek včetně napadeného usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení nebo aby rozsudek změnil tak, že žalobě plně vyhoví.

9. Žalovaná v písemném vyjádření k odvolání uvedla, že odvolání není důvodné a odvolací soud by proto měl napadený rozsudek potvrdit. K námitkám žalobce ohledně vyhodnocení stížností žalovaná uvedla, že skutečnost, že byly stížnosti vyhodnoceny jako neoprávněné, neznamená, že se v nich uvedené skutečnosti nestaly, ale to, že není jisté, jestli se staly nebo nestaly. Pokud proti tvrzení stěžovatele stálo pouze tvrzení žalobce, nebylo možné vyhodnotit stížnost jako oprávněnou. Ke znaleckému posudku MUDr. [příjmení] žalovaná uvedla, že tento neprokazuje skutečnost, že v červnu [rok] byl žalobce dlouhodobě zdravotně způsobilý k výkonu práce řidiče tramvaje, znalecký posudek nevypovídá o zdravotním stavu žalobce v okamžiku obdržení výpovědi. Žalovaná dále uvedla, že z výslechu znalce [příjmení] [příjmení] vyplývá, že pochybnosti o zdravotním stavu žalobce byly již od roku [rok] a trvalá [anonymizováno] dlouhodobého charakteru se může během věku měnit, např. [anonymizováno] se může [anonymizováno]. Je tedy možné, že od června [rok] do října [rok] se zdravotní stav žalobce změnil.

10. Odvolací soud přezkoumal ve smyslu ustanovení § 212 a § 212a o. s. ř. napadený rozsudek i řízení, které předcházelo jeho vydání, a dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné.

11. Soud prvního stupně správně zjistil skutkový stav poté, co provedl všechny potřebné důkazy a tyto důkazy také správně zhodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti v souladu s § 132 o. s. ř. Zjištěný skutkový stav pak soud prvního stupně též správně posoudil po právní stránce.

12. Dle § 52 písm. e) zákoníku práce zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď, pokud zaměstnanec pozbyl, vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovně lékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě zdravotní způsobilost.

13. Při zkoumání, zda byl naplněn výpovědní důvod podle § 52 písm. e) zákoníku práce, může soud v řízení o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru výpovědí vycházet (jen) z lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovně- lékařských služeb (z rozhodnutí příslušného správního orgánu, které lékařský posudek přezkoumává) pouze tehdy, má-li všechny stanovené náležitosti a jestliže za řízení nevznikly žádné pochybnosti o jejich správnosti. V případě, že lékařský posudek (rozhodnutí příslušného orgánu, který lékařský posudek přezkoumává) nebude obsahovat všechny náležitosti nebo bude neurčitý či nesrozumitelný anebo že z postojů zaměstnance nebo zaměstnavatele nebo z jiných důvodů se objeví potřeba (znovu a náležitě) objasnit zaměstnancův zdravotní stav a příčiny jeho poškození, je třeba v příslušném soudním řízení otázku, zda zaměstnanec pozbyl vzhledem ke svému zdravotnímu stavu dlouhodobě zdravotní způsobilost, vyřešit (postavit najisto) dokazováním, provedeným zejména prostřednictvím znaleckých posudků (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

14. Platnost právních úkonů (včetně právních úkonů učiněných podle pracovněprávních předpisů) je podle ustálené judikatury soudů (srov. například odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], který byl uveřejněn pod [číslo] ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 1998) třeba posuzovat k okamžiku a se zřetelem na okolnosti, kdy byl právní úkon učiněn. Soud tuto zásadu uplatňuje i při posuzování platnosti výpovědi z pracovního poměru a dalších právních úkonů směřujících k rozvázání pracovního poměru. Zkoumání podmínek pro podání výpovědi z pracovního poměru se proto děje podle stavu v době výpovědi, neboť její právní účinky nastávají okamžikem, kdy výpověď byla doručena druhému účastníku; k tomuto okamžiku (tj. ke dni, k němuž byla písemná výpověď z pracovního poměru zaměstnanci doručena, popř. se považuje za doručenou) musí být též zjišťováno, zda byly splněny všechny podmínky pro podání výpovědi, včetně té, zda zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Pro platnost výpovědi z pracovního poměru, podané podle § 52 písm. e) zákoníku práce, je rozhodný stav v době výpovědi, tedy ke dni, v němž byla výpověď řádně doručena zaměstnanci do vlastních rukou. K případným změnám [anonymizováno] stavu a dalších rozhodných okolností, k nimž došlo dodatečně (až poté, co se výpověď řádným doručením stala perfektní), se při posuzování platnosti výpovědi nepřihlíží (viz [jméno], M., [příjmení], L. a kol.: Zákoník práce. Komentář. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019 s. 314 -315.)

15. Dle závěrů konstantní judikatury v případě, kdy rozhodnutí závisí na zjištění, zda žalobce pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost k výkonu dosavadní práce, a tedy na posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí, má soud ustanovit ve věci znalce v oboru [anonymizováno]. Povaha otázky, zda žalobce vzhledem ke svému zdravotnímu stavu v době doručení výpovědi z pracovního poměru pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost k výkonu dosavadní práce, vyžaduje, aby k jejímu posouzení bylo nařízeno vypracování znaleckého posudku odborníkem z oboru (a příslušného odvětví a náležité specializace), do něhož spadá posuzování zdravotní způsobilosti k práci, aby nevznikaly pochybnosti o správnosti znaleckého posudku (srov. zprávu o úrovni znaleckého dokazování u soudů a státních notářství, Cpj [číslo] občanskoprávního kolegia bývalého Nejvyššího soudu ČSR, schválenou usnesením pléna Nejvyššího soudu ČSR ze dne [datum], [anonymizováno] [číslo], uveřejněnou pod [číslo] ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1981). Dle ustálené judikatury je takovým znaleckým oborem [anonymizováno], odvětví zdravotnická odvětví různá a specializace posudkové lékařství (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka]).

16. Prvostupňový soud při zjišťování skutkového stavu postupoval správně a zcela v souladu s výše uvedenými judikaturními závěry, když nechal z důvodu zpochybnění závěrů lékařského posudku ze dne [datum], resp. rozhodnutí [stát. instituce], odboru správních činností ve [anonymizováno] a sociální péči ze dne [datum] žalobcem, vypracovat znalecký posudek znaleckým ústavem - Institutem [anonymizována dvě slova] ve [anonymizováno] a z tohoto následně vycházel. Tento soudem zadaný znalecký posudek byl vypracován znaleckým ústavem z oboru [anonymizováno], který má mimo jiné specializaci posudkového lékařství. Znalecký posudek se zcela správně vyjadřuje ke zdravotnímu stavu žalobce k okamžiku doručení výpovědi, tj. k [datum] a závěr, že žalobce ke dni [datum] pozbyl [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], je ve znaleckém posudku přesvědčivě odůvodněn. Soud prvního stupně postupoval správně, když vycházel z tohoto soudem zadaného znaleckého posudku a nikoli z posudku MUDr. [příjmení], který výše uvedené kvality kladené na znalecký posudek, jenž má odpovědět na otázku, zda žalobce vzhledem ke svému zdravotnímu stavu v době doručení výpovědi z pracovního poměru pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost k výkonu dosavadní práce, nesplňuje. Znalecký posudek MUDr. [příjmení] je pro dané řízení irelevantní, neboť je vypracován znalcem z oboru [anonymizováno] se specializací psychiatrie a vyjadřuje se pouze k aktuálnímu zdravotnímu stavu žalobce, nikoli ke stavu žalobce k okamžiku doručení výpovědi. Z výslechu MUDr. [příjmení] vyplývá, že trvalá [anonymizováno] dlouhodobého charakteru se může během věku měnit, není tedy vyloučeno, že aktuální stav žalobce je jiný, než byl jeho zdravotní stav v rozhodné době, tj. v červnu [rok] Odvolací soud uzavírá, že pro dané řízení je významné, k jakým závěrům ohledně [anonymizováno] stavu žalobce k okamžiku doručení výpovědi dospěl znalec, který má odbornost posudkového lékařství, v daném případě tedy závěry znaleckého ústavu, který byl k vypracování znaleckého posudku ustaven soudem prvního stupně. Veškeré námitky žalobce, v rámci kterých argumentuje závěry znaleckého posudku MUDr. [příjmení], jsou s ohledem na výše uvedené neopodstatněné, stejně pak námitka, že soud prvního stupně neprovedl důkaz výslechem znalce [příjmení] [příjmení] a PhDr. [příjmení], Ph.D.

17. Nedůvodná je i námitka žalobce, dle které žalovaná neměla důvod posílat žalobce na lékařskou prohlídku. Zaměstnanec je povinen podrobit se pracovně- lékařským službám u poskytovatele pracovně- lékařských služeb v případech stanovených zákonem a tehdy, vyslal-li ho zaměstnavatel na mimořádnou pracovně- lékařskou prohlídku, protože má pochybnosti o zdravotní způsobilosti zaměstnance k práci (srov. zejména § 56 zákona o specifických zdravotních službách). Zaměstnavateli se v ustanovení § 55 odst. 1 písm. b) zákona o specifických zdravotních službách ukládá, aby "při zařazování zaměstnanců k práci postupoval podle závěrů lékařských posudků o jejich zdravotní způsobilosti"; dále má zejména právo vyslat zaměstnance na pracovně- lékařskou prohlídku vždy, má-li pochybnosti o zdravotní způsobilosti zaměstnance k práci, a je povinen odeslat zaměstnance na mimořádnou pracovně- lékařskou prohlídku, jestliže o to zaměstnanec požádal (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Odvolací soud uzavírá, že je právem zaměstnavatele (zde žalované) poslat zaměstnance (zde žalobce) na mimořádnou zdravotní prohlídku, kdy navíc z výslechu MUDr. [příjmení] z [anonymizována tři slova] ve [anonymizováno] vyplynulo, že o stavu žalobce byly pochybnosti již od roku [rok].

18. Odvolací soud se neztotožnil ani s námitkou žalobce ohledně nesprávného posouzení stížností cestujících na osobu žalobce. Pro dané řízení není dle odvolacího soudu významné, jak byly uvedené stížnosti žalovanou vyhodnoceny. Zásadní je, že tyto stížnosti byly cestujícími podány a že se v těchto stížnostech opakují výtky ohledně nevhodného chování žalobce, stejně tak skutečnost, že právě i tyto stížnosti vzal v úvahu znalecký ústav, když posuzoval, zda na straně žalobce (ne) byla v okamžiku doručení výpovědi dána způsobilost ze [anonymizováno 7 slov].

19. Ze všech výše uvedených důvodů odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně uzavírá, že v projednávaném případě byl naplněn výpovědní důvod podle § 52 písm. e) zákoníku práce, když bylo v řízení znaleckým posudkem [anonymizována tři slova] ve [anonymizováno] ze dne [datum] jednoznačně prokázáno, že žalobce ke dni doručení výpovědi, tj. k [datum], [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno]. Nalézací soud tedy postupoval správně, pokud žalobu v plném rozsahu zamítl.

20. S ohledem na výše uvedené odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný dle § 219 o. s. ř potvrdil, včetně věcně správných nákladových výroků, které jsou v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř a § 148 odst. 1 o. s. ř.

21. O nákladech odvolacího řízení odvolací soud rozhodl podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. tak, že právo na jejich náhradu přiznal žalované, která byla v odvolacím řízení plně úspěšná. Náklady odvolacího řízení tvoří paušální náhrada nákladů za 3 úkony po [částka] dle § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 1 odst. 3 písm. a), b) a c) a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., a to za vyjádření k odvolání, za přípravu účasti na jednání a za účast na jednání odvolacího soudu, celkem [částka]. Třídenní lhůtu k plnění odvolací soud stanovil podle § 160 o. s. ř.

Proti tomuto rozsudku lze za podmínek uvedených v § 237 o. s. ř. podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců od jeho doručení. Dovolání se podává k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím soudu prvního stupně. Přípustnost dovolání zkoumá dovolací soud (§ 239 o. s. ř.).