o odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím (výrok I.) a současně žalobkyni uložil zaplatit žalované do tří dnů od právní moci rozsudku na náhradě nákladů řízení [částka] k rukám právního zástupce žalované (výrok II).

2. Rozhodl tak o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím s tím, že se jedná o bezdůvodné obohacení vzniklé žalované poskytnutím peněžitého plnění ze strany žalobkyně bez právního důvodu. Žalovaná jako provozovatel telekomunikačních služeb zajišťovala pro žalobkyni přenos obsahové služby v digitálním satelitním multiplexu a další související služby elektronických komunikací, přičemž vztah žalobkyně a žalované byl upraven v žalobě vyjmenovanými smlouvami. Dne [datum] podepsaly žalobkyně a žalovaná dokument Uznání dluhu a dohoda o plnění dluhu ve splátkách (dále také jen„ Dohoda“), jímž žalobkyně uznala svůj dluh vůči žalované v celkové výši [částka] a [částka] vzniklý z titulu smluv vymezených v žalobě, a to nezaplacením ceny služeb fakturami vyjmenovanými v žalobě. Žalobkyně se v rámci Dohody zavázala splatit svůj dluh ve splátkách tam blíže specifikovaných, přičemž bylo smluvními stranami dohodnuto, že dluh se stane splatným v celé výši tehdy, bude-li žalobkyně v prodlení s úhradou některé z dohodnutých splátek dluhu. Dne [datum] bylo u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. [insolvenční spisová značka] zahájeno insolvenční řízení vedené proti žalobkyni, kam žalovaná přihlásila svou pohledávku za žalobkyní v celkové výši [částka]. Uvedená pohledávka je tvořena zákonným úrokem z prodlení, smluvním úrokem z prodlení a smluvní pokutou, přičemž tato pohledávka měla dle tvrzení žalované vzniknout z titulu prodlení žalobkyně s úhradou ceny za poskytnuté služby vyúčtované v žalobě vyjmenovanými fakturami, jež byly přihlášeny do insolvenčního řízení. Má se přitom jednat o prodlení s plněním dluhu, který byl žalobkyní uznán dne [datum], a k jehož úhradě ve splátkách se žalobkyně v Dohodě zavázala. Dne [datum] uhradila žalobkyně na účet žalované částku [částka] odpovídající výši přihlášené pohledávky do insolvenčního řízení. Dle žalobkyně však z obsahu Dohody a ze zjevné vůle stran při jejím uzavření plyne, že původní lhůty splatnosti jednotlivých částí dluhu odpovídající lhůtám splatnosti jednotlivých faktur byly nahrazeny lhůtami splatnosti jednotlivých splátek dohodnutých v čl. 2 Dohody. Dle žalobkyně touto Dohodou došlo k novaci, k dohodě smluvních stran o nových lhůtách splatnosti dluhu. Žalobkyně řádně uhradila veškeré dosud splatné splátky dluhu sjednané v Dohodě, z toho důvodu není žalovaná oprávněna požadovat úhradu jakéhokoliv plnění z titulu prodlení s úhradou původně fakturovaných částek v termínech splatnosti jednotlivých faktur, a to ať již úroky z prodlení či smluvní pokutu. S ohledem na uvedené tak žalobkyně předžalobní výzvou ze dne [datum] vyzvala žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení ve výši [částka].

3. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhovala její zamítnutí. Potvrdila, že s žalobkyní uzavřela předmětnou Dohodu a doplnila, že spolu s Dohodou dne [datum] uzavřely i Dohodu se svolením k vykonatelnosti ve formě notářského zápisu pro případ, že by žalobkyně nesplnila řádně a včas svůj závazek odpovídající pohledávce žalované. Výzvou ze dne [datum] uplatnila žalovaná vůči žalobkyni svou pohledávku z titulu smluvních pokut a úroku z prodlení v celkové výši [částka], výzva byla žalobkyni doručena dne [datum], žalobkyně ve lhůtě splatnosti stanovené výzvou ničeho neuhradila. Žalovaná konkretizovala, že pohledávka ve výši [částka] je tvořena částkou ve výši [částka], kdy se jedná o pohledávku z titulu smluvního úroku z prodlení ze Smlouvy satelitní multiplex v částce [částka] ke dni [datum], dále částkou ve výši [částka], kdy jde o pohledávku z titulu smluvních pokut ke dni [datum] a konečně částkou ve výši [částka], kdy jde o pohledávku z titulu zákonného úroku z prodlení ke dni [datum]. Žalovaná tyto své pohledávky za žalobkyní přihlásila do insolvenčního řízení vedeného na žalobkyni u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. [insolvenční spisová značka]. Dne [datum] uhradila žalobkyně na účet žalované částku ve výši [částka] s poznámkou, že se jedná o platbu zpochybněné přihlášené pohledávky žalované. Dle žalované byly peněžní prostředky zaslané žalobkyní dne [datum] zaplaceny na úhradu dluhu žalobkyně u žalované, jež je samostatným, zákonným a řádně uplatněným nárokem z titulu smluvních úroků z prodlení, smluvních pokut a zákonných úroků z prodlení, vycházejících ze smluvních ujednání mezi žalovanou a žalobkyní, a potvrzených žalobkyní v rámci Dohody a Dohody se svolením k vykonatelnosti, tedy právních titulech, které a priori vylučují jakékoliv bezdůvodné obohacení, kterého se žalobkyně žalobou domáhá.

4. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že žalobkyně je podnikatelem provozujícím vysílání programu [příjmení] [příjmení] a že hlavním předmětem činnosti žalované je poskytování služeb v oblasti informačních technologií, zejména elektronických komunikací. Právní vztahy mezi žalobkyní a žalovanou jsou upraveny smlouvami, které jsou v napadeném rozsudku blíže specifikovány. Dne [datum] podepsaly žalobkyně a žalovaná dokument Uznání dluhu a dohoda o plnění dluhu ve splátkách, následně uzavřenou rovněž ve formě notářského zápisu se svolením k jeho vykonatelnosti, jímž žalobkyně uznala svůj dluh vůči žalované v celkové výši [částka] a [částka], vzniklý z titulu smluv vymezených v žalobě, a to nezaplacením ceny služeb vyúčtovaných v napadeném rozsudku specifikovanými fakturami. Žalobkyně se zavázala splatit svůj dluh ve splátkách specifikovaných v napadeném rozsudku, přičemž bylo smluvními stranami dohodnuto, že dluh se stane splatným v celé výši tehdy, bude-li žalobkyně v prodlení s úhradou některé z dohodnutých splátek dluhu. Žalobkyně řádně a včas uhradila veškeré dosud splatné splátky dluhu vyplývající z Dohody ze dne [datum]. Žalovaná dne [datum] žalobkyni vyzvala k zaplacení smluvních úroků z prodlení, zákonných úroků z prodlení a smluvních pokut v celkové výši [částka]. Dne [datum] bylo zahájeno insolvenční řízení vedené proti žalobkyni, do kterého žalovaná přihlásila svou pohledávku ve výši [částka] (zákonný úrok z prodlení ve výši [částka], smluvní úrok z prodlení ve výši [částka] a smluvní pokuta ve výši [částka]). Dne [datum] uhradila žalobkyně žalované [částka]. Žalobkyně dne [datum] žalovanou vyzvala k vydání bezdůvodného obohacení ve výši [částka].

5. Soud prvního stupně konstatoval, že žalobkyně prostřednictvím podané žaloby rozporuje existenci nároku žalované požadovat po žalobkyni smluvní úrok z prodlení, zákonný úrok z prodlení a smluvní pokutu, avšak již dále nenamítá dobu trvání prodlení a z toho vyplývající kapitalizovanou výši těchto nároků a rovněž nerozporuje výši smluvní pokuty (žalovanou vyčísleno celkem na [částka]). S ohledem na uvedené se tak prvostupňový soud zabýval toliko otázkou existence nároku žalobkyně požadovat po žalované bezdůvodné obohacení, ve smyslu § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), aniž by se zabýval samotnou výší požadovaného plnění, když ta nebyla namítána.

6. Po právní stránce prvostupňový soud zjištěný skutkový stav posoudil s odkazem na § 2053, § 1901, § 1902, § 513, § 1970, § 2048 a § 2049 o. z., a dospěl k závěru, že z Dohody ze dne [datum] jednoznačně plyne, že žalobkyně uznala co do důvodu a výše toliko dlužné jistiny ([částka] a [částka]), aniž by výslovně s těmito jistinami došlo k uznání jejich příslušenství či smluvní pokuty. V případě nároku žalované na smluvní pokutu ve výši [částka] zdůraznil, že se nejedná o příslušenství pohledávky, ale jde o samostatný majetkový nárok. Smluvní pokuta v uvedené výši dospěla dle soudu prvního stupně nikoli jednostranným právním jednáním žalobkyně – uznáním dlužných jistin, ale spolu s dohodou žalobkyně a žalované o nových lhůtách splatnosti těchto jistin, k jejichž prodlení se smluvní pokuta akcesoricky vázala. Takto v důsledku prodlení žalobkyně vzniklá smluvní pokuta ve výši [částka] dle nalézacího soudu jednoznačně nebyla učiněna předmětem dohody o nových lhůtách splatnosti. S ohledem na uvedené tak soud prvního stupně uzavřel, že nárok žalované na zaplacení smluvní pokuty od okamžiku prodlení žalobkyně s úhradou jistin až do okamžiku uzavření dohody o nových lhůtách splatnosti jistin, je legitimním nárokem žalované. K nárokům žalované na zákonné a smluvní úroky z prodlení, které jsou příslušenstvím jistiny, soud prvního stupně uvedl, že příslušenství pohledávky není automaticky součástí uznání jistiny, stejně jako uznání příslušenství není automaticky uznáním jistiny, k čemuž odkázal na přiléhavou judikaturu Nejvyššího soudu. Podle prvostupňového soudu tedy uznala-li žalobkyně dlužné jistiny, neuznala automaticky spolu s nimi i příslušenství, což má za důsledek to, že žalované vznikl nárok na jejich zaplacení, a to od okamžiku prodlení s úhradou jistin až do okamžiku uzavření dohody o nových lhůtách splatnosti jistin dne [datum].

7. Soud prvního stupně neshledal důvodnou námitku žalobkyně, že Dohodou došlo k novaci spočívající v dohodě smluvních stran o nových lhůtách splatnosti dluhu. K tomu uvedl, že účastníci v rámci Dohody nikterak neřešily otázku již vzniklých nároků na příslušenství pohledávek žalované a smluvní pokutu, jak by jistě učinily, kdyby měly v úmyslu novaci. Prvostupňový soud neshledal důvodnými ani další námitky žalobkyně spočívající v tvrzení, že s žalovanou bylo dohodnuto, že dluh se stane splatným v celé výši (tedy včetně příslušenství a smluvní pokuty) až v okamžiku, bude-li žalobkyně v prodlení s úhradou některé z dohodnutých splátek podle Dohody a dále, že mezi stranami nebylo dohodnuto, že žalobkyně bude žalované hradit jakékoliv příslušenství a smluvní pokutu z důvodu, že k úhradě dluhu dojde ve lhůtách splatnosti dohodnutých splátek podle Dohody. Dle soudu prvního stupně je třeba rozlišovat mezi příslušenstvím a smluvní pokutou, které dospěly do dne uzavření Dohody, tj. do dne [datum] a příslušenstvím a smluvní pokutou, které teprve vzniknou za situace, že žalobkyně nebude plnit dlužné jistiny v nových lhůtách splatnosti dle Dohody ze dne [datum]. Uzavřel, že žalobou uplatněné nároky žalované na zaplacení příslušenství a smluvní pokuty k okamžiku uzavření Dohody již dospěly (k [datum]) a byly žalobkyní řádně uhrazeny, aniž by se žalovaná na úkor žalobkyně jakkoli bezdůvodně obohatila. V případě, že žalobkyně nebude plnit dle dohodnutých splátek v Dohodě, vznikne žalované nový, další nárok na plnění dlužného příslušenství a smluvní pokuty.

8. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že žalobkyně plnila žalované nikoli bez právního důvodu, ale naopak byl dán právní titul pro plnění spočívající v prodlení žalobkyně. Nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 o. z. tedy není dán a žaloba je proto nedůvodná. O nákladech řízení rozhodl prvostupňový soud s odkazem na § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) tak, že právo na jejich náhradu přiznal úspěšné žalované.

9. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání s odkazem na § 205 odst. 2 písm. d), e) a g) o. s. ř. Namítala, že soud prvního stupně nevzal v úvahu tvrzení, že uplatnění nároku na zaplacení úroků z prodlení a smluvních pokut za dobu prodlení žalobkyně se splacením dluhu v době do [datum] odporuje výslovné dohodě stran při uzavření Dohody ze dne [datum], přičemž odmítl provést žalobkyní navržené důkazy k tomuto tvrzení (svědci Peterka, [příjmení] a [příjmení]). Žalobkyně trvá na tom, že Dohoda ze dne [datum] je zjevným projevem vůle smluvních stran, že původní lhůty splatnosti jednotlivých částí dluhu odpovídající lhůtám splatnosti jednotlivých faktur se nahrazují lhůtami splatnosti jednotlivých splátek dluhu dohodnutých v čl. 2 Dohody. Žalobkyně namítala, že soud prvního stupně postupoval nesprávně, když aniž by to řádně odůvodnil, neprovedl důkaz výslechem svědků [příjmení], [příjmení] a [příjmení], které žalobkyně navrhovala k prokázání shodné vůle obou stran při uzavření Dohody ze dne [datum] – tedy, že úhradou dohodnutých splátek bude uznaný dluh žalobkyně zcela vypořádán, tedy že žalovaná nad rámec dohodnutých splátek dluhu nepožaduje žádné úroky z prodlení ani smluvní pokuty z titulu prodlení žalobkyně s placením dluhu v době do dne [datum]. Dle žalované tuto interpretaci Dohody podporuje i skutečnost, že žalovaná tuto svou pohledávku ve výši [částka] uplatnila teprve [datum], kdy ji přihlásila do insolvenčního řízení na majetek žalobkyně. Žalobkyně dále namítala, že se prvostupňový soud řádně nevypořádal s jejím tvrzením, že podle Dohody neměla žalovaná nárok na zaplacení úroků z prodlení ani smluvní pokuty z titulu prodlení žalobkyně s placením dluhu v době do [datum], resp. že náležitě neodůvodnil, proč toto tvrzení nevzal za prokázané. S ohledem na uvedené žalobkyně navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

10. Žalovaná v písemném vyjádření k odvolání uvedla, že odvolání žalované považuje za nedůvodné a navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek jako věcně správný potvrdil. Uvedla, že žalobou uplatněný nárok na zaplacení úroků z prodlení a smluvních pokut za dobu prodlení žalobkyně se splacením dluhu v době do [datum] v žádném případě neodporuje výslovné dohodě stran při uzavření Dohody ze dne [datum]. Žalobkyně v rámci Dohody uznala konkrétně specifikovaný dluh, což však žádným způsobem neovlivňuje dispozici a uplatnitelnost příslušenství dluhu, které je samostatným hmotněprávním nárokem, samostatně uplatnitelným a disponovatelným; stejně pak v případě samostatného nároku na smluvní pokutu. K žalobkyní namítanému neprovedení důkazů žalobkyně uvedla, že tyto by nepřinesly žádná nová zjištění relevantní pro objasnění skutkového stavu věci, neboť záměr stran ohledně uznání dluhu žalobkyně vůči žalované a dohody o splátkovém kalendáři zcela jednoznačně plyne ze samotné textace Dohody, a není proto nezbytné provádět v této souvislosti další dokazování výslechem svědků. Dále žalovaná uvedla, že soud prvního stupně se řádně a zcela dostatečně vypořádal se všemi tvrzeními žalobkyně, když v odůvodnění napadeného rozsudku jednoznačně uvedl, že žalobkyně v Dohodě uznala co do důvodu a výše pouze dlužné jistiny, bez dalších závazků a měla-li žalobkyně zájem na uznání dalších závazků (příslušenství, smluvní pokuty), bylo na místě takové ujednání explicitně uvést.

11. Usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka], byl zjištěn úpadek původní žalobkyně a současně byl na majetek původní žalobkyně prohlášen konkurs. Insolvenční správkyní původní žalobkyně jako dlužnice byla ustanovena společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa]. V souladu s § 263 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen„ insolvenční zákon“) bylo nadepsané řízení přerušeno okamžikem prohlášení konkursu na majetek původní žalobkyně. Insolvenční správkyně původní žalobkyně však přípisem ze dne [datum] v souladu s § 264 odst. 1 insolvenčního zákona navrhla, aby bylo v řízení pokračováno. Podle § 264 odst. 1 insolvenčního zákona se tak ode dne [datum] účastníkem řízení místo původní žalobkyně stala její insolvenční správkyně.

12. Odvolací soud přezkoumal ve smyslu ustanovení § 212 a § 212a o. s. ř. napadený rozsudek i řízení, které předcházelo jeho vydání, a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

13. Soud prvního stupně správně zjistil skutkový stav poté, co provedl všechny potřebné důkazy a tyto důkazy také správně zhodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti v souladu s § 132 o. s. ř. Zjištěný skutkový stav pak soud prvního stupně též správně posoudil po právní stránce.

14. Odvolací soud úvodem připomíná konstantní judikaturu Nejvyššího soudu, dle které se právní jednání posuzuje podle svého obsahu (§ 555 odst. 1 o. z.). Ustanovení § 555 odst. 1 o. z. formuluje východisko výkladu jakéhokoliv právního jednání; podstatný je jeho obsah, nikoliv např. jeho označení či pojmenování (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka]). Každý projev vůle (výslovný nebo konkludentní) se vykládá podle úmyslu (záměru) jednajícího, jestliže druhá strana takový úmysl (záměr) poznala nebo o něm musela vědět; není-li možné zjistit úmysl (záměr) jednajícího, přisuzuje se jednajícímu v projevu vůle takový úmysl (záměr), jaký by mu zpravidla přikládala (rozumí se v dobré víře a v souladu s dobrými mravy) osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen (srov. § 556 odst. 1 o. z.). Kromě úmyslu (záměru) jednajícího (ve zjištěné nebo přisouzené podobě) se při výkladu projevu vůle přihlíží také k „ praxi zavedené mezi stranami v právním styku“, k tomu, co projevu vůle předcházelo, a k tomu, jak strany daly následně najevo, jaký obsah a význam projevu vůle přikládají (srov. § 556 odst. 2 o. z.). Výklad projevu vůle však může směřovat jen k objasnění jeho obsahu, tedy ke zjištění toho, co bylo skutečně projeveno. Pomocí výkladu projevu vůle nelze„ nahrazovat“ nebo„ doplňovat“ vůli, kterou zaměstnanec nebo zaměstnavatel (popřípadě jiný subjekt pracovněprávních vztahů) neměl nebo kterou sice měl, ale neprojevil ji. Výkladem projevu vůle není dovoleno ani měnit smysl jinak jasného pracovněprávního jednání (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka], rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka], rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [anonymizováno] [číslo] nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

15. Soud prvního stupně postupoval správně, když se rozhodl neprovést důkazy výslechem svědků [příjmení], [příjmení] a [příjmení] s tím, že tyto shledal nadbytečnými. Žalobkyně tyto důkazy navrhovala k prokázání toho, kam směřovala vůle účastníků při uzavření Dohody ze dne [datum] Odvolací soud se však zcela ztotožňuje s názorem soudu prvního stupně, dle kterého je obsah tohoto právního jednání účastníků (uzavření Dohody) zcela jasný, výstižný a není potřeba cokoli vykládat, tak jak navrhuje žalobkyně. Z dohody zcela jednoznačně vyplývá, že žalobkyně uznala co do důvodu a výše toliko dlužné jistiny ([částka] a [částka]), aniž by výslovně s těmito jistinami uznala i jejich příslušenství či smluvní pokuty. Žalobkyně se fakticky domáhá toho, aby výkladem projevu vůle účastníků byla do Dohody doplněna část, dle které by se žalobkyní učiněné uznání dluhu (jistin) vztahovalo též na příslušenství (zákonné a smluvní úroky z prodlení) a smluvní pokuty, které dospěly do dne uzavření Dohody, tj. do dne [datum]. To je však zcela nepřípustné, neboť jak bylo uvedeno výše, dle judikatury Nejvyššího soudu pomocí výkladu projevu vůle nelze„ nahrazovat“ nebo„ doplňovat“ vůli, kterou jednající neměl nebo kterou sice měl, ale neprojevil ji.

16. Soud prvního stupně tedy učinil správný závěr, dle kterého se uznání dluhu žalobkyně v rámci Dohody ze dne [datum] vztahovalo pouze na dlužné jistiny a nedopadalo na příslušenství ani na smluvní pokuty. Měla-li žalobkyně zájem na uznání dlužných jistin společně s dalšími závazky, bylo na místě toto ujednání do písemného uznání dluhu a dohody o nových lhůtách splatnosti explicitně uvést (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). V daném případě však takové ujednání, že se uznání dluhu vztahuje i na příslušenství a smluvní pokuty, vyjádřeno nebylo. V případě, kdy projev vůle absentuje, tak jako je tomu v projednávaném případě, není dle konstantní judikatury možné tento nahrazovat výkladem.

17. Odvolací soud uzavírá, že je správný závěr soudu prvního stupně o nedůvodnosti žaloby, když bylo v řízení jednoznačně prokázáno, že Dohoda ze dne [datum] nedopadala na již dospělé samostatně uplatnitelné příslušenství žalobkyní uznaných jistin, ani na smluvní pokutu, která vznikla jako samostatný nárok do dne uzavření Dohody. Pokud tedy žalobkyně žalované příslušenství a smluvní pokutu v celkové výši [částka] uhradila, činila tak po právu a bezdůvodné obohacení na straně žalované ve smyslu § 2991 o. z. vzniknout nemohlo.

18. S ohledem na uvedené, kdy odvolací soud konstatoval, že obsah právního jednání účastníků (uzavření Dohody) je zcela jasný, výstižný a není potřeba cokoli vykládat, je námitka žalobkyně, dle které interpretaci Dohody, tak jak ji uvádí ona, podporuje skutečnost, že žalovaná tuto svou pohledávku ve výši [částka] uplatnila teprve [datum], zcela irelevantní. K tomu odvolací soud poznamenává, že je zcela v dispozici věřitele (zde žalované) kdy a jakým způsobem své nároky vůči dlužníkovi (zde žalobkyně) uplatní, či zda vůbec.

19. Odvolací soud se neztotožnil ani s námitkou žalobkyně, dle které se soud prvního stupně dostatečně nevypořádal s jejím tvrzením, že žalovaná neměla nárok na zaplacení úroků z prodlení ani smluvní pokuty za dobu prodlení žalobkyně se splacením dluhu v době do [datum]. Prvostupňový soud se s tímto tvrzením žalobkyně vypořádal zcela dostatečně, když uzavřel, že z Dohody ze dne [datum] jednoznačně vyplývá, že žalobkyně uznala dluh co do důvodu a výše, přičemž je zřejmé, že se jedná toliko o dlužné jistiny, vyplývající z neuhrazených faktur. V případě příslušenství pak zcela správně uvedl, že neplatí, že jistina nemůže být žalována bez svého příslušenství, stejně jako neplatí, že příslušenství nemůže být žalováno bez jistiny a takto je třeba přistupovat i k uznání dluhu. Příslušenství pohledávky není automaticky součástí uznání jistiny, stejně jako uznání příslušenství není automaticky uznáním jistiny. Odvolací soud uzavírá, že soud prvního stupně se v napadeném rozsudku náležitě vypořádal se všemi tvrzeními žalobkyně a nelze mu v tomto směru ničeho vytknout.

20. S ohledem na shora uvedené tak odvolací soud podle § 219 o. s. ř. napadený rozsudek jako věcně správný potvrdil, a to včetně výroku o náhradě nákladů řízení, který odpovídá § 142 odst. 1 o. s. ř.

21. O nákladech odvolacího řízení odvolací soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. tak, že právo na jejich náhradu přiznal žalované, která byla v odvolacím řízení plně úspěšná. Náklady žalované činí celkem [částka] a sestávají z odměny advokáta za 2 úkony právní služby po [částka] podle ustanovení § 7, § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (vyjádření k odvolání a účast na jednání odvolacího soudu), paušální náhrady hotových výdajů ve výši [částka] za 2 úkony právní služby po [částka] podle ustanovení § 13 odst. 4 advokátního tarifu a 21% DPH z částky [částka] ve výši [částka] Lhůta k plnění je určena podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.