o odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně určil, že rozvázání pracovního poměru žalobce [anonymizováno] žalované jeho okamžitým zrušením žalovanou ze dne [datum] je neplatné (výrok I.) [anonymizováno] uložil žalované zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku na náhradě nákladů řízení [částka] k rukám zástupce žalobce (výrok II).

2. Rozhodl tak o žalobě, kterou se žalobce, který byl u žalované zaměstnán jako ředitel prodeje, domáhal určení neplatnosti uvedeného okamžitého zrušení pracovního poměru, které mu žalovaná dala dne [datum] s tím, že údajně ve dvou případech (neoprávněný převod telefonního čísla na zaměstnance [anonymizováno] předčasné ukončení smlouvy se společností [právnická osoba]) porušil svoji povinnost vyplývající z pracovněprávních předpisů zvlášť hrubým způsobem.

3. Žalovaná v řízení navrhovala zamítnutí žaloby, neboť okamžité zrušení pracovního poměru se žalobcem bylo učiněno po právu.

4. Soud prvního stupně po provedeném dokazování, které velmi detailně popsal v napadeném rozsudku, dospěl ke skutkovému závěru, že žalobce byl na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] zaměstnán u žalované na pozici ředitele prodeje, dne [datum] mu žalovaná doručila listinu nazvanou jako okamžité zrušení pracovního poměru podle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, podle které měl žalobce porušit povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem. Konkrétně tím, že 1) dne [datum] schválil žalobce převod firemního mobilního čísla na zaměstnance [jméno] [příjmení], který byl hlavním obchodníkem společnosti, žalobce tím ohrozil možnost komunikace s významnými klienty žalované, což mohlo vést k odlivu stávajících zákazníků [anonymizováno] ztrátě příjmů; 2) žalobce podepsal předčasné ukončení smlouvy se společností [právnická osoba], která byla vedena jako dlužník, čímž snížil možnost vymožení dlužných částek po splatnosti, neboť podepsal novou smlouvu s jiným subjektem na stejné služby.

5. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud prvního stupně uzavřel, že ani jeden z žalovanou vymezených důvodů nepostačuje k tomu, aby bylo možné pracovní poměr se žalobcem rozvázat jeho okamžitým zrušením podle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce.

6. Ve vztahu k prvnímu vytýkanému skutku měl za prokázané, že žalobce toliko na požádání odcházející zaměstnance [jméno] [příjmení] udělil souhlas s převodem telefonního čísla na jeho osobu, když si před tím zároveň ověřil, že to bylo běžnou praxí žalované. Žalobce se navíc dále na samotném převodu telefonního čísla aktivně nepodílel, veškeré další záležitosti řešil [jméno] [příjmení] s [jméno] [příjmení]. Z žalobcem předložených e-mailů vyplynulo, že zaměstnanci na obdobných pracovních pozicích si často při ukončení pracovního poměru převáděli telefonní čísla na novou pozici, souhlas s převodem telefonního čísla nešlo považovat za výjimečný [anonymizováno] ojedinělý krok na této pracovní pozici zaměstnance. Z výpovědi svědka [příjmení] bylo zjištěno, že převod telefonního čísla musel schválit rovněž jednatel žalované [příjmení] [příjmení], ten nakonec takový souhlas neudělil.

7. Ohledně uzavření dohody o ukončení vzájemného smluvního vztahu ze dne [datum] bylo podle závěrů obvodního soudu prokázáno, že v rámci fungování žalované bylo běžnou praxí ukončovat smluvní závazky obdobnou formou, jako tomu bylo v případě společnosti [právnická osoba], což vyplynulo z žalobcem předložených obdobných smluv, které se obsahem fakticky shodují s předmětnou dohodou ze dne [datum]. Pokud žalovaná tvrdila, že takto ukončeným smluvním vztahem došlo ke ztížení možnosti uplatnit pohledávky oproti společnosti [právnická osoba], považoval to obvodní soud za pouhou spekulaci. Žalovaná neprokázala, že by vypnutím dodávky služeb došlo ze strany dlužníka [právnická osoba] k zaplacení předmětné pohledávky žalované. Předmětná pohledávka je navíc dle tvrzení žalované předmětem nalézacího řízení před [anonymizována tři slova], jeho výsledek nelze předjímat, ba ani to, zda bude či nebude předmětná pohledávka vymožena. Ani znemožnění vymožení takové pohledávky by ale nenaplňovalo intenzitu § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, na jejímž základě by mohlo dojít k okamžitému zrušení pracovního poměru se žalobcem.

8. S ohledem na uvedené závěry, kdy nebyly zjištěny důvody pro okamžité zrušení pracovního poměru, soud prvního stupně žalobě jako důvodné vyhověl. O nákladech řízení rozhodl s odkazem na § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že právo na jejich náhradu přiznal úspěšnému žalobci.

9. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná včasné odvolání s odkazem na § 205 odst. 2 písm. b), e) a g) o. s. ř. Namítala, že v případě převodu telefonního čísla dospěl soud prvního stupně k nesprávným skutkovým zjištěním, kdy ignoroval některé pasáže výpovědi svědků [příjmení] [anonymizováno] [příjmení]. Chybně tak konstatoval, že převod telefonního čísla ze společnosti na zaměstnance v obchodním oddělení byl běžnou praxí. Telefonní číslo jako hlavní kontaktní kanál mezi klientem [anonymizováno] společností je z hlediska obchodního pro společnost strategicky důležité [anonymizováno] jeho převod může společnost i fatálně poškodit. Pokud byly konstatovány emaily prokazující převody čísel pracovníků na jiných pozicích, tak šlo buď o vyšší manažerské pozice, kde nebyl telefon používán na kontakt s běžnými zákazníky, [anonymizováno] hlavně nebyl uveden jako kontaktní číslo ve smlouvách se zákazníky, jako tomu bylo u telefonu pana [příjmení], nebo se jednalo o pracovníky jiných oddělení, kde telefonní číslo nepředstavovalo strategicky významný kontakt. Tento zásadní rozdíl obvodní soud ve svém rozhodnutí relativizoval. Minimálně ze skutečnosti, že převod čísla u obchodníků podléhá přísnějšímu režimu schvalování, měl žalobce vědět, že převodem čísla na obchodníka mu dává k dispozici komoditu nevyčíslitelné hodnoty, díky které se následně může uplatnit v rámci konkurence. Ohledně dohody o ukončení vzájemného smluvního vztahu pak podle žalované soud prvního stupně rovněž dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním. Soud správně konstatoval, že k ukončení smluvního vztahu dohodou sice docházelo i v jiných případech, ale nikoliv za situace, kdy měl klient u žalované dluh. Žalobce sice předložil několik dohod o ukončení smlouvy, které se však týkaly jiné situace, než jaká byla u společnosti [právnická osoba] Obvodní soud tvrzení žalované, že skončením smlouvy s [právnická osoba] [anonymizováno] uzavřením nové smlouvy se spřízněnou společností došlo k významnému ztížení vymahatelnosti pohledávky žalované, označil nesprávně za spekulaci. Pokud by smlouva zůstala na původním klientovi [právnická osoba] [anonymizováno] došlo by k vypnutí služby jeho koncovým zákazníkům, tak by k rychlému obnovení dodávky služby, na které by jeho zákazníci samozřejmě tlačili, nepostačovalo poslat SMS zprávu, ale musel by nejdříve vyrovnat dluhy. Argument soudu prvního stupně, že žalovaná uplatnila své pohledávky u [anonymizována tři slova], ještě neznamená, že dluh bude skutečně vymožen. Jediným reálným prostředkem, který motivuje dlužníka k umoření dluhů, je přerušení dodávky služeb, které jediné má faktický dopad do jeho zájmové sféry. S ohledem na uvedené žalovaná navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil tak, že se žaloba zamítá, anebo aby napadený rozsudek zrušil [anonymizováno] věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

10. Žalobce ve svém vyjádření k odvolání považoval napadený rozsudek za věcně i právně správný, proto navrhl jeho potvrzení.

11. Odvolací soud přezkoumal ve smyslu ustanovení § 212 a § 212a o. s. ř. napadený rozsudek i řízení, které předcházelo jeho vydání, [anonymizováno] dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

12. Odvolací soud předně seznal, že soud prvního stupně správně [anonymizováno] v rozsahu, který lze považovat za dostatečný pro rozhodnutí věci, zjistil skutkový stav, přičemž provedené důkazy v souladu s ustanovením § 132 o. s. ř. hodnotil jak jednotlivě, tak i v jejich vzájemné souvislosti, [anonymizováno] na tomto základě pak dospěl ke správným skutkovým zjištěním. Ta pak následně relevantně právně posoudil, zejména podle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce. Soud své závěry přesvědčivě vyjádřil v odůvodnění napadeného rozsudku, rozsudek soudu prvního tak mohl být dostatečným podkladem i pro rozhodnutí odvolacího soudu ve věci.

13. Dle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce zaměstnavatel může výjimečně pracovní poměr okamžitě zrušit jen tehdy, porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.

14. Dle § 60 zákoníku práce v okamžitém zrušení pracovního poměru musí zaměstnavatel i zaměstnanec skutkově vymezit jeho důvod tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným. Uvedený důvod nesmí být dodatečně měněn. Okamžité zrušení pracovního poměru musí být písemné, jinak se k němu nepřihlíží.

15. Dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu důvod okamžitého zrušení pracovního poměru musí být uveden nejen tak, aby bylo zřejmé, který z důvodů uvedených v ustanovení § 55 odst. 1 zákoníku práce byl uplatněn, ale současně takovým způsobem, aby bylo nepochybné, v jakém konkrétním jednání zaměstnance je spatřován; jen taková konkretizace použitého důvodu po skutkové stránce zajišťuje, že nevzniknou pochybnosti o tom, z jakého důvodu byl pracovní poměr okamžitě zrušen, [anonymizováno] že důvod nebude možné dodatečně měnit. Skutečnosti, které byly důvodem pro okamžité zrušení pracovního poměru, přitom není potřebné rozvádět do všech podrobností, neboť pro neurčitost [anonymizováno] nesrozumitelnost projevu vůle je okamžité zrušení pracovního poměru neplatné jen tehdy, kdyby se nedalo ani výkladem projevu vůle zjistit, proč byl pracovní poměr okamžitě zrušen (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). U důvodu podle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce je třeba věnovat přesnému popisu vytýkaného skutku zvýšenou pozornost, aby byla možná jeho přesná individualizace, je třeba uvést konkrétní údaje o tom, kdy, kde, jakým jednáním [anonymizováno] která konkrétní povinnost měla být porušena (srov. dále například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Výklad projevu vůle může směřovat jen k objasnění jeho obsahu, tedy ke zjištění toho, co bylo skutečně projeveno. Pomocí výkladu projevu vůle nelze nahrazovat nebo doplňovat vůli, kterou účastník v rozhodné době neměl nebo kterou sice měl, ale neprojevil ji (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

16. V řízení před soudem prvního stupně bylo prokázáno, že v okamžitém zrušení pracovního poměru ze dne [datum] žalovaná uvedla, že zvlášť hrubé porušení povinností žalobcem, pro které mu dává okamžité zrušení pracovního poměru, spočívá ve schválení převodu firemního mobilního čísla na zaměstnance [anonymizováno] v podepsání předčasného ukončení smlouvy se společností [právnická osoba] bez požadavku na doplacení dlužných částek, čímž se ztížila možnost vymožení dlužných částek po splatnosti. Odvolací soud zde souhlasí se závěrem soudu prvního stupně, že toto okamžité zrušení pracovního poměru splňuje kvality předpokládané zákonem (§ 60 zákoníku práce).

17. Správný je pak i závěr prvostupňového soudu o nenaplnění důvodu pro okamžité zrušení pracovního poměru dle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce.

18. Dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci patří k základním povinnostem zaměstnance vyplývajícím z pracovního poměru [anonymizováno] spočívá v plnění povinností, které jsou stanoveny právními předpisy (zejména ustanoveními § 301 a § 302–304 zákoníku práce), pracovním řádem nebo jiným vnitřním předpisem zaměstnavatele, pracovní nebo jinou smlouvou nebo pokynem nadřízeného vedoucího zaměstnance. Má-li být porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci právně postižitelné jako důvod k rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele, musí být porušení pracovní povinnosti zaměstnancem zaviněno (alespoň z nedbalosti) [anonymizováno] musí dosahovat určitý stupeň intenzity.

19. Ustanovení § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce patří k právním normám s relativně neurčitou (abstraktní) hypotézou, tj. k takovým právním normám, jejichž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem [anonymizováno] které tak přenechávají soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. Pro posouzení, zda zaměstnanec porušil povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci méně závažně, závažně nebo zvlášť hrubým způsobem, zákon nestanoví, z jakých hledisek má soud vycházet. V zákoníku [anonymizováno] ani v ostatních pracovněprávních předpisech nejsou pojmy„ méně závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci“,„ závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci“ [anonymizováno]„ porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem“ definovány, přičemž na jejich vymezení závisí možnost [anonymizováno] rozsah postihu zaměstnance za porušení takové povinnosti. Vymezení hypotézy právní normy tedy závisí v každém konkrétním případě na úvaze soudu; soud může přihlédnout při zkoumání intenzity porušení pracovní povinnosti zaměstnance k jeho osobě, k funkci, kterou zastává, k jeho dosavadnímu postoji k plnění pracovních úkolů, k době [anonymizováno] situaci, v níž došlo k porušení pracovní povinnosti, k míře zavinění zaměstnance, ke způsobu [anonymizováno] intenzitě porušení konkrétních povinností zaměstnance, k důsledkům porušení uvedených povinností pro zaměstnavatele, k tomu, zda svým jednáním zaměstnanec způsobil zaměstnavateli škodu, apod. Zákon zde ponechává soudu širokou možnost uvážení, aby rozhodnutí o platnosti rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením nebo výpovědí odpovídalo tomu, zda po zaměstnavateli lze spravedlivě požadovat, aby pracovní poměr zaměstnance u něj nadále pokračoval (srov. ve vztahu k obsahově shodné dřívější právní úpravě rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka], uveřejněný v časopise [anonymizována tři slova] [číslo], roč. [rok], nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka], uveřejněný pod [číslo] ve Sbírce soudních rozhodnutí [anonymizováno] stanovisek, roč. [rok]).

20. Okamžité zrušení pracovního poměru podle ustanovení § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce je výjimečným opatřením. K okamžitému zrušení pracovního poměru podle tohoto ustanovení proto může zaměstnavatel přistoupit jen tehdy, jestliže okolnosti případu odůvodňují závěr, že po zaměstnavateli nelze spravedlivě požadovat, aby zaměstnance zaměstnával až do uplynutí výpovědní doby (srov. například odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka], uveřejněného pod [číslo] ve Sbírce soudních rozhodnutí [anonymizováno] stanovisek, roč. 2007, nebo rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka]).

21. Soud prvního stupně vzal v posuzované věci shora uvedená kritéria v úvahu [anonymizováno] jeho závěry lze označit za zcela správné. V případě portace telefonního čísla bylo prokázáno, že toto řešil odlišný zaměstnanec [jméno] [příjmení], který kontaktoval jednatele žalované i žalobce, aby s převedením telefonního čísla udělili souhlas [anonymizováno] právě svědek [příjmení] vyplnil formulář se žádostí o převod telefonního čísla [anonymizováno] zaslal jej operátorovi. Jednatel žalované [příjmení] s převodem čísla nesouhlasil, proto svědek [příjmení] formulář se žádostí o převod stornoval [anonymizováno] k žádnému převodu čísla nedošlo. Žalobce tak nebyl iniciátorem převodu telefonního čísla [anonymizováno] ani tuto záležitost fakticky nevyřizoval. Udělení souhlasu s převodem telefonního čísla nelze označit ani za výjimečný krok, neboť z žalobcem předložených emailů bylo v řízení prokázáno, že k takovým převodům telefonních čísel běžně docházelo. Jednání žalobce u tohoto namítaného skutku nelze považovat za porušení jakékoliv pracovní povinnosti, jak správně uzavřel soud prvního stupně.

22. V případě ukončení smlouvy se společností [právnická osoba] se žalobci podařilo prokázat, že v rámci své pracovní kompetence běžně uzavíral dohody o předčasném ukončení smluv [anonymizováno] bylo mu tak vlastní, aby racionálně posoudil vzniklou situaci [anonymizováno] učinil rozhodnutí v zájmu žalované. V daném případě z rozhodnutí žalobce došlo k nahrazení nesolventní společnosti [právnická osoba] za jinou společnost [anonymizováno] [právnická osoba], která se zavázala k pravidelnému odběru služeb od žalované. Přes procesní poučení učiněné u jednání dne [datum] se žalované nepodařilo prokázat, že by vypnutím dodávky služeb došlo ze strany [právnická osoba] k zaplacení dluhu. Jak správně připomněl nalézací soud, vzniklý dluh je předmětem standardního řízení před [anonymizována čtyři slova] není vyloučeno, že předmětná pohledávka bude vymožena. Jednání žalobce tak zde v žádném případě nenaplnilo potřebnou intenzitu, na jejímž základě by mohlo dojít k okamžitému zrušení pracovního poměru. I tento závěr soudu prvního stupně lze aprobovat jako správný.

23. S ohledem na shora uvedené tak odvolací soud podle § 219 o. s. ř. napadený rozsudek jako věcně správný potvrdil, [anonymizováno] to včetně výroku o náhradě nákladů řízení, který odpovídá § 142 odst. 1 o. s. ř.

24. O nákladech odvolacího řízení odvolací soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. tak, že právo na jejich náhradu přiznal žalobci, který byl v odvolacím řízení plně úspěšný. Náklady žalobce v odvolacím řízení činí celkem [částka] [anonymizováno] sestávají z odměny advokáta ve výši [částka] podle § 7, § 9 odst. 3 písm. [anonymizována dvě slova] § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (tarifní hodnota [částka]), za 2 úkony právní služby (vyjádření k odvolání žalované [anonymizováno] účast na jednání odvolacího soudu), z paušální náhrady hotových výdajů ve výši [částka] podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu za 2 úkony po [částka] [anonymizováno] z náhrady za 21% DPH z částky [částka] ve výši [částka]. Třídenní lhůtu k plnění odvolací soud určil podle § 160 o. s. ř.