o odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 7 C 133/2018-196,

1. Rozsudkem ze dne [datum] soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala, aby byla žalovaná uznána povinnou zaplatit jí částku [částka] s příslušenstvím (výrok I.), uložil žalobkyni zaplatit žalované na nákladech řízení [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.) a dále žalobkyni uložil povinnost zaplati České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 8 na náhradě nákladů řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.

2. Prvostupňový soud napadeným rozsudkem rozhodl o žalobě ze dne [datum], kterou se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení pojistného plnění ve výši [částka] s příslušenstvím z titulu havarijního pojištění. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] došlo k dopravní nehodě, při níž bylo poškozeno vozidlo v jejím vlastnictví – Dodge Viper, [registrační značka], neboť řidič tohoto vozidla nedobrzdil a narazil přední částí do vozidla Opel Movano, [registrační značka]. Vozidlo žalobkyně bylo pro tyto případy pojištěno u žalované (pojistná smlouva o havarijním pojištění [číslo]). Vzhledem k tomu, že se jednalo o tzv. totální škodu na vozidle, žalobkyně uplatnila u žalované pojistné plnění ve výši [částka] (obecná cena vozidla [částka], cena využitelných zbytků [částka]). Žalovaná však dne [datum] žalobkyni oznámila, že jí pojistné plnění neposkytne, a to s ohledem na závěry znaleckého posudku Ing. [příjmení] [číslo]. Se závěry tohoto znaleckého posudku však žalobkyně nesouhlasí a spatřuje v něm řadu nedostatků.

3. Žalovaná s žalobu nesouhlasila a navrhovala její zamítnutí. Uvedla, že skutečně eviduje pojistnou událost, ke které mělo dojít dne [datum] a mělo při ní být poškozeno vozidlo žalobkyně – Dodge Viper, [registrační značka]. Nicméně po provedeném šetření žalovaná shledala, že k poškození vozidla nemohlo dojít tak, jak uvádí žalobkyně, tento její závěr následně potvrdil i znalec [příjmení] [příjmení], kterého si k posouzení žalovaná přibrala. Žalovaná proto v souladu s čl. 18 odst. 3 písm. b) i) Všeobecných pojistných podmínek pro havarijní pojištění vozidel odmítla žalobkyni pojistné plnění poskytnout pro uvedení vědomě nepravdivých informací týkajících se rozsahu pojistné události. Žalovaná navíc nesouhlasila ani s uplatňovanou výší plnění, neboť v průběhu šetření bylo zjištěno, že na poškozeném vozidle žalobkyně byl stáčen tachometr.

4. Nalézací soud v napadeném rozsudku předně zjistil, že vozidlo žalobkyně bylo předmětem havarijního pojištění u žalované pojišťovny. Dne [datum] došlo k dopravní nehodě, při níž došlo k poškození vozidla žalobce – Dodge Viper, [registrační značka]. Žalobkyně uplatnila u žalované pojistné plnění z havarijního pojištění dne [datum]. Žalovaná však po ukončení šetření škodné události sdělením ze dne [datum] odmítla pojistné plnění s odkazem na blíže nespecifikovaný znalecký posudek. Ze Všeobecných pojistných podmínek H [číslo], čl. 18 bod 3 písm. b) bod i) soud prvního stupně zjistil, že se smluvní strany dohodly, že pojistitel neposkytne pojistné plnění, jestliže pojištěný nebo jiná osoba, která uplatňuje právo na pojistné plnění, uvedla vědomě nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje týkající se rozsahu pojistné události nebo podstatné údaje týkající se této události zamlčela. Znalec [příjmení] [příjmení] ve znaleckém posudku stanovil obvyklou cenu vozidla na [částka], v případě stavu blízkého dokumentovaným poškozením na [částka].

5. Mezi stranami byl spor zejména o tom, zda k dopravní nehodě došlo tak, jak popsala žalobkyně a zda veškerá poškození vozidla žalobkyně vznikla v důsledku předmětné nehody dne [datum]. Soud prvního stupně se proto podrobně zabýval otázkou, zda mohlo dojít k pojistné události tak, jak bylo žalobkyní tvrzeno. V tomto směru dospěl k závěru, že nikoliv. Vyšel přitom především z posudku znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], podle nějž není technicky přijatelné, aby se nehodový děj stal tak, jak jej popsala žalobkyně. Zejména si odporuje výška částí obou vozidel, která se měla při nárazu střetnout, rovněž poškození zadní části předního vozidla neodpovídá tvaru přední části vozidla žalobkyně, které do prvního vozidla zezadu narazilo, některá poškození nemohla být v důsledku dopravní nehody způsobena vůbec. Tento závěr odpovídá i znaleckému posudku Ing. [příjmení], který si v rámci šetření pojistné události nechala vypracovat žalovaná. Na uvedeném závěru nic nezměnily ani výslechy svědků [příjmení] a [příjmení], kteří byli účastníky nehody. Prvostupňový soud tak nevzal za prokázané, že by k poškození vozidla žalobkyně došlo při dopravní nehodě dne [datum], resp. že poškození vozidla vedoucí k tzv. totální škodě vznikla v důsledku předmětné dopravní nehody.

6. Nalézací soud tak uzavřel, že žalobkyně žalované uvedla nepravdivé údaje, pokud tvrdila, že k totální škodě vozidla došlo právě při dopravní nehodě dne [datum]. Tímto žalobkyně porušila povinnost uvést pravdivé skutečnosti o vzniku a rozsahu následků dopravní nehody vyplývající z ujednání stran i ustanovení § 2796 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Žalovaná proto postupovala zcela v souladu s ujednáním stran, které bylo obsahem všeobecných pojistných podmínek, když odmítla pojistné plnění žalobkyni vyplatit. Z těchto důvodů soud prvního stupně uzavřel, že žalobou uplatněný nárok žalobkyně není dán, a žalobu proto v plném rozsahu zamítl.

7. O nákladech řízení účastníků soud prvního stupně rozhodl s odkazem na § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) tak, že právo na jejich náhradu přiznal úspěšné žalované. O nákladech řízení státu, které vznikly na znalečném, pak obvodní soud rozhodl s odkazem na § 148 odst. 1 o. s. ř. tak, že jejich náhradu uložil žalobkyni, která byla v řízení neúspěšná.

8. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání, ve kterém namítá zejména nesprávně zjištěný skutkový stav, když prvostupňový soud nesprávně vyhodnotil důkazy, které byly v řízení provedeny. Dle žalobkyně je zcela nesporné, že se dopravní nehoda stala, a to tak, jak ona uvádí. Žalovaná vypracovala posudek, který stanovil průběh nehodového děje jinak, než byla skutečnost. Určená data byla prezentována účelově, nikterak nebrala v potaz například zatížení vozidel atd. Z těchto nesprávných dat vycházel i revizní posudek, ze kterého tedy není možné vycházet, neboť obsahuje zjevné nesprávnosti. Soud připustil, že se nehoda stala, ale měla skrýt jiné poškození. To však dle žalobkyně nebylo nikterak prokázáno. Závěrem uvedla, že cena poškození, jakož i cena automobilu před nehodou, tak i zbytková cena vraku byla stanovena kmenovými partnery žalované. Považuje tak za nehorázné tvrzení o jiné ceně vozu, než byla cena stanovená žalovanou pro výměru výše pojistky. S ohledem na uvedené žalobkyně navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a vrátil věc soudu prvního stupně, nebo aby jej změnil tak, že podané žalobě v plném rozsahu vyhoví.

9. Žalovaná v písemném vyjádření k odvolání uvedla, že se s napadeným rozsudkem zcela ztotožňuje a považuje jej za věcně i právně správný. Úvodem zpochybnila tvrzení žalobkyně, že by průběh nehody byl mezi účastníky nesporným, naopak uvedla, že spornost průběhu dopravní nehody tvoří základ celého sporu. K tvrzení žalobkyně, že revizní znalecký posudek nebere v potaz zatížení vozidel, uvedla, že toto tvrzení není pravdivé, neboť revizní posudek zatížení vozidel rozebírá na straně 27. Zdůraznila, že v řízení bylo prokázáno, že k dopravní nehodě nemohlo dojít tak, jak ji popisuje žalobkyně v žalobě. Není podstatné, zda bylo, nebo nebylo v řízení prokázáno, že nehoda měla zakrýt jiné poškození. V posuzované věci je podstatné to, že bylo prokázáno, že dopravní nehoda neproběhla tak, jak ji popsala žalobkyně. K obvyklé ceně vozidla žalovaná uvedla, že cena vozidla pro výměru pojistného plnění vycházela z jiných vstupních hodnot, a proto je odlišná od ceny stanovené znalcem ve znaleckém posudku. Z uvedených důvodů žalovaná navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek v plném rozsahu potvrdil.

10. Odvolací soud přezkoumal ve smyslu ustanovení § 212 a § 212a o. s. ř. napadený rozsudek i řízení, které předcházelo jeho vydání, a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není opodstatněné.

11. Soud prvního stupně správně zjistil skutkový stav poté, co provedl všechny potřebné důkazy a tyto důkazy zhodnotil v souladu s § 132 o. s. ř. Zjištěný skutkový stav pak prvostupňový soud správně zhodnotil též po právní stránce.

12. Prvostupňový soud se v napadeném rozsudku správně zaměřil především na otázku, zda poškození vozidla žalobkyně mohlo být způsobeno v důsledku žalobkyní popsaného nehodového děje, tj. že řidič vozidla žalobkyně nedobrzdil a narazil čelní částí do vozidla Opel Movano, [registrační značka]. Je to žalobkyně, kdo v řízení nesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní, a bylo tedy právě na ní, aby vylíčila rozhodující skutečnosti a ke svým tvrzením pak navrhla důkazy.

13. Žalobkyně takto tvrdila, že dne [datum] došlo k dopravní nehodě, kdy řidič vozidla Dodge Viper, [registrační značka], které je ve vlastnictví žalobkyně, nedobrzdil a narazil přední částí do vozidla Opel Movano, [registrační značka], v důsledku čehož mělo dojít k tzv. totální škodě na vozidle žalobkyně. Odvolací soud však považuje za zcela správný závěr soudu prvního stupně o tom, že žalobkyní tvrzený nehodový děj nemohl způsobit poškození vozidla DodgeViper, [registrační značka] vedoucí k tzv. totální škodě.

14. Uvedený závěr nalézací soud opřel především o závěry znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], dle kterých není technicky přijatelné, aby se nehodový děj stal tak, jak jej popisuje žalobkyně. Odvolací soud připomíná, že podle ustálené rozhodovací praxe soudů pro hodnocení znaleckých posudků platí, že soud hodnotí přesvědčivost posudku co do jeho úplnosti ve vztahu k zadání, logické odůvodnění jeho závěrů a soulad s ostatními provedenými důkazy. Hodnocení důkazu znaleckým posudkem tedy spočívá v posouzení, zda závěry posudku jsou náležitě odůvodněny, zda jsou podloženy obsahem nálezu, zda bylo přihlédnuto ke všem skutečnostem, s nimiž se bylo třeba vypořádat, zda závěry posudku nejsou v rozporu s výsledky ostatních důkazů a zda odůvodnění znaleckého posudku odpovídá pravidlům logického myšlení. Z toho vyplývá, že důkaz znaleckým posudkem soud hodnotí jako každý jiný důkaz, nemůže však přezkoumávat věcnou správnost odborných závěrů (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu z [datum rozhodnutí], sp. zn. 22 Cdo 4445/2018, a tam citovaná rozhodnutí). Znalecký posudek Ing. [příjmení] a jeho závěry jsou dle odvolacího soudu zcela přesvědčivé, jasné, úplné a není důvod pochybovat o jejich věcné správnosti. Znalecký posudek obsahuje komplexní posouzení sporné otázky týkající se skutečnosti, zda škoda na vozidle žalobkyně mohla být způsobena důsledkem žalobkyní popsaného nehodového děje. Znalec své závěry přesvědčivě a logicky odůvodňuje, vypořádává se se všemi v úvahu připadajícími variantami, jeho názory a závěry jsou podložené a dostatečně vyargumentované. Se závěrem znalce [příjmení] [příjmení], že se nehodový děj nemohl odehrát tak, jak jej popisuje žalobkyně, navíc korespondují i závěry znaleckého posudku Ing. [příjmení]. Žalobkyně soudu nepředložila jediný důkaz, kterým by závěry uvedených znaleckých posudků vyvrátila či zpochybnila. Nalézací soud proto správně uzavřel, že žalobkyně tvrzený nehodový děj neprokázala, což je pro předmětný spor zcela zásadní.

15. Žalobkyně v odvolání namítala, že soud nesprávně zhodnotil provedené důkazy, tato skutečnost však nebyla ničím doložena. Dle odvolacího soudu je naopak zřejmé, že soud prvního stupně řádně provedl veškeré pro věc významné důkazy a tyto správně zhodnotil. Jeho hodnocení a závěry zhodnocení potom zcela odpovídají tomu, co z důkazů vyplynulo; tedy to, že nehodový děj se nemohl stát tak, jak tvrdí žalobkyně.

16. Dle § 2578 odst. 1 o. z. pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.

17. Dle § 2796 odst. 1 o. z. nastane-li událost, se kterou ten, kdo se pokládá za oprávněnou osobu, spojuje požadavek na pojistné plnění, oznámí to pojistiteli bez zbytečného odkladu, podá mu pravdivé vysvětlení o vzniku a rozsahu následků takové události, o právech třetích osob a o jakémkoliv vícenásobném pojištění; současně předloží pojistiteli potřebné doklady a postupuje způsobem ujednaným ve smlouvě. Není-li současně pojistníkem nebo pojištěným, mají tyto povinnosti i pojistník a pojištěný.

18. Odvolací soud se plně ztotožňuje i s právním posouzením věci provedeným soudem prvního stupně, dle kterého žalobkyně porušila povinnost uvést žalované pravdivé skutečnosti o vzniku a rozsahu následků dopravní nehody vyplývající z ujednání stran i ustanovení § 2796 odst. 1 o. z., a proto nemůže mít právo na výplatu pojistného plnění z havarijního pojištění.

19. S ohledem na uvedené tak odvolací soud podle § 219 o. s. ř. napadený rozsudek jako věcně správný potvrdil, včetně věcně správných výroků o nákladech řízení, které odpovídají § 142 odst. 1 a § 148 odst. 1 o. s. ř.

20. O nákladech odvolacího řízení odvolací soud rozhodl podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. tak, že právo na jejich náhradu přiznal žalované, která byla v odvolacím řízení plně úspěšná. Náklady žalované činí celkem [částka] a sestávají z odměny advokáta ve výši [částka] podle § 7, § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 advokátního tarifu za 2 úkony právní služby po [částka] (vyjádření k odvolání, účast u jednání odvolacího soudu), z paušální náhrady hotových výdajů ve výši [částka] podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu za 2 úkony po [částka] a 21% DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši [částka]. Třídenní lhůtu k plnění odvolací soud stanovil podle § 160 o. s. ř.