o odvolání žalobců proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 30 C 261/2018-265,

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně výrokem I. zamítl žalobu o zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. Výrokem II. uložil žalobcům zaplatit žalované společně a nerozdílně do 3 dnů od právní moci rozsudku na náhradu nákladů řízení [částka]. Výrokem III. žalobcům doměřil soudní poplatek [částka] v souvislosti s tím, že v průběhu řízení rozšířili žalobu.

2. Stalo se tak v řízení, v němž žalobci tvrdili vznik škody a nemajetkové újmy, které dávali do souvislosti s dílčími pochybeními žalované, dále s jejím rozhodnutím ze dne [datum] o zániku služebnosti odpovídající jejich právu jízdy a chůze v šíři 2 metrů přes pozemek [příjmení] parc. [číslo] v k. ú. [část obce], jakož i s tím, že žalovaná sice v roce [rok] opravou chyby v operátu služebnost znovu zapsala, nicméně následně ji opět vymazala, s tím, že nebýt těchto pochybení a zejména výmazu věcného břemene (rozhodnutí o zániku služebnosti), nedošlo by k tomu, že paní [příjmení] stavbou betonového plotu na samé hranici svého pozemku znemožnila žalobcům užívat koridor v odpovídající šíři 2 metrů. V důsledku toho žalobci nemohli řádně užívat rekonstruovat a opravovat svůj dům, nemohli užívat zahradu, nemohli využít podklady pro rekonstrukci domu, neboť žalobcům zbyla pro průchod k jejich nemovitostem jen 0,5 metru široká ulička přes pozemek parc. [číslo]. Žalobci nemohli pronajmout svůj dosavadní byt a byli nuceni vést různá řízení – o určení existence služebnosti, o odstranění stavby plotu a jiné. Žalobci proto uplatnili nárok na [částka] jako škodu za zmařené výdaje na stavební úpravy, [částka] jako ušlý zisk za neuskutečněný pronájem bytu ve Slezské ulici za období 6/ [rok] – 3/ [rok] a xanon [číslo] za nemajetkovou újmu za útrapy spojené se soudními a jinými spory a nemožnost užívání nemovitostí.

3. Žalovaná nesporovala výmaz služebnosti, připustila, že katastrální úřad pochybil, pokud vymazal služebnost převzatou z pozemkové knihy s odůvodněním, že se jednalo o osobní služebnost vázanou na pana [jméno] [příjmení]. Žalovaná však přesto trvala na tom, že případná škoda žalobcům nevznikla v příčinné souvislosti s postupem katastrálního úřadu, nýbrž v důsledku chování paní [příjmení], která vybudovala bez příslušných povolení plot jako černou stavbu, ohledně které je stavebním úřadem i soudem vedeno řízení o odstranění stavby. [příjmení] [příjmení] nerespektovala služebnost zatěžující pozemek parc. [číslo] uspěla sice s návrhem na výmaz služebnosti, nicméně plot zbudovala v době, kdy vzápětí po výmazu služebnosti bylo zahájeno soudní řízení o určení existence služebnosti, a v katastru nemovitostí byla vyznačena poznámka spornosti. Žalovaná zpochybňovala i některé nároky žalobců jako takové, když žalobci nikdy nepožádali o stavební povolení a je otázkou, zda by jeho vydání nebránily jiné důvody. Pokud žalobci tvrdili různá pochybení, k nimž došlo před rokem 1993, žalovaná uvedla, že za ně neodpovídá, neboť katastrální úřady vznikly až k [datum] a nejsou právními nástupci původních středisek geodézie.

4. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že žalobci jsou od [datum] vlastníky pozemku parc. [číslo] zahrada o výměře 1 335 m² a pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha o výměře 120 m², na kterém se nachází budova [adresa], v katastrálním území Troja, zapsaných na [list vlastnictví], které zakoupili od prodávající [jméno] [příjmení]. V době uzavření smlouvy budoucí kupní a kupní smlouvy ve vztahu k těmto nemovitostem bylo v katastru nemovitostí řádně zapsáno věcné břemeno zatěžující pozemek parc. [číslo] paní [příjmení], jemuž odpovídá právo jízdy a chůze v šíři 2 metry přes tento pozemek ve prospěch pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] to na obou listech vlastnictví dotčených pozemků. V roce [rok] žalobci získali smluvně bezprostředně navazující služebnost chůze a jízdy v šíři 0,5 metru přes pozemek parc. [číslo] v k. ú. [část obce]. Dohromady tak měli mezi zahradami k dispozici koridor široký 2,5 metru, který je jedinou přístupovou cestou k nemovitostem žalobců.

5. K historii zřízení služebnosti soud prvního stupně zjistil, že v pozemkové knize jsou na základě trhových smluv č. d. [číslo] a č. d. [číslo] zapsáni pan [jméno] [příjmení] jako vlastník pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] a pan [jméno] [příjmení] jako vlastník pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce]. Ve prospěch obou pozemků vzniklých oddělením od pozemku parc. [číslo] byla zřízena práva chůze a jízdy přes pozemek parc. [číslo] služebnosti byly vyznačeny v knihovních vložkách [číslo] (parcela [číslo]), [číslo] (parcela [číslo]) a [číslo] (parcela [číslo]). Při komplexním zakládání evidence nemovitostí v roce 1970 byla do evidence nemovitostí zapsána parcela [číslo] v k. ú. [část obce] ve prospěch pana [jméno] [příjmení] ([list vlastnictví]), do části D listu vlastnictví nebylo převzato žádné právo z věcného břemene. Na [list vlastnictví] byla v roce 1972 zapsána parcela [číslo] ve vlastnictví pana [příjmení], paní [příjmení] a paní [příjmení], do části C listu vlastnictví byla zapsána služebnost chůze a jízdy přes parcelu [číslo] pro pozemky parc. [číslo] [číslo] s odkazem na obě trhové smlouvy. Na [list vlastnictví] pro k. ú. [část obce] bylo právo odpovídající věcnému břemeni chůze a jízdy přes pozemek parc. [číslo] zapsáno až v roce 1997, a to bez listiny s odkazem na zápis v pozemkové knize č. d. [číslo] namísto č. d. [číslo]. Současně bylo na [list vlastnictví] paní [příjmení] zapsáno věcné břemeno chůze a jízdy přes pozemek parc. [číslo] pro pozemky parc. [číslo] [číslo] s odkazem na smlouvu trhovou č. d. [číslo].

6. Když žalobci nemovitosti kupovali, měla paní [příjmení] na jižní straně pozemku parc. [číslo] postavený drátěný plot, který zhruba respektoval šíři věcného břemene 2 metrů. V roce 2014 paní [příjmení] postavila bez stavebního povolení černou stavbu betonového oplocení (s ohledem na výšku plotu vyšší než 2 metry a lokalitu bylo stavebního povolení třeba), které ještě v zásadě respektovalo věcné břemeno žalobců, když zasahovalo do jejich koridoru pouze na [číslo] cm. Na tuto skutečnost byl upozorněn stavební úřad, a to prostřednictvím geodeta žalobců [příjmení].

7. Dne [datum] podala paní [příjmení] návrh na výmaz služebnosti jízdy a chůze zapsané ve prospěch pozemků parc. [číslo]. Vzhledem k tomu, že zápis v katastru odkazoval na zápis služebnosti dle trhové smlouvy č. d. [číslo] ve prospěch pana [jméno] [příjmení] a jako vkladová listina bylo předloženo potvrzení o zániku práva odpovídajícího věcnému břemeni pro osobu z důvodu úmrtí pana [jméno] [příjmení], byla služebnost posouzena jako oprávnění ve prospěch osoby, nikoliv pozemku, a vklad byl povolen pod sp. zn. V [číslo] [rok] [číslo], v důsledku čehož došlo ke dni [datum] k výmazu služebnosti dosud zapsané na [list vlastnictví] pro k. ú. [část obce]. Žalobci nebyli účastníky tohoto řízení a o provedení vkladu nebyli ani vyrozuměni. Dne [datum] byla v katastru nemovitostí na základě návrhu žalobců ze dne [datum] zapsána poznámka spornosti (ve vztahu k zániku služebnosti) a dne [datum] žalobci podali žalobu o určení existence služebnosti; zahájení tohoto řízení doložili katastrálnímu úřadu. V roce [rok] paní [příjmení] posunula betonový plot až na hranici svého pozemku parc. [číslo] tím přehradila žalobcům přístupovou cestu k jejich nemovitostem, když žalobcům zůstala na průchod pouze ulička široká 0,5 metru.

8. Dne [datum] žalobci zahájili proti paní [příjmení] občanskoprávní řízení o odstranění staveb (hlavní kabelové skříně, stavby oplocení z betonových sloupků a tvárnic) z pozemku parc. [číslo]. Věc je vedena u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 24 C 235/2016. Soud prvního stupně v daném řízení vyhověl návrhu na nařízení předběžného opatření, kterým bylo žalované uloženo zdržet se jednání bránícího žalobcům jako vlastníkům pozemků parc. [číslo] ve výkonu práva ze služebnosti chůze a jízdy váznoucí na pozemku žalované parc. [číslo]. Odvolací soud však změnou rozhodnutí návrh na nařízení předběžného opatření zamítl, když měl za významné, že u pozemku parc. [číslo] není v katastru nemovitostí zapsáno žádné omezení vlastnického práva (v řízení žalované) paní [příjmení]. Dne [datum] bylo řízení o odstranění stavby přerušeno do pravomocného skončení řízení o určení existence služebnosti, stejně jako bylo přerušeno stavební řízení vedené před příslušným stavebním úřadem o odstranění stavby.

9. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 23 C 292/2015, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum], sp. zn. 18 Co 123, 124, [číslo], bylo určeno, že na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] vázne pozemková služebnost chůze a jízdy ve prospěch každého vlastníka pozemků parc. [číslo] v k. ú. [část obce] v rozsahu šíře 2 metry od jižní hranice pozemku a délky celé jižní hranice pozemku; tento rozsudek nabyl právní moci [datum].

10. [ulice] řízení o odstranění stavby bylo rozhodnuto dne [datum] o pokračování v přerušeném řízení. Následně, s ohledem na převod ideální poloviny paní [příjmení] na jejího syna, soud připustil, aby do řízení na straně žalované jako další účastník přistoupil Ing. [příjmení] [příjmení]. Řízení není skončeno.

11. Zjištěný skutkový stav soud prvního stupně posoudil podle příslušných ustanovení zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen OdpŠk). Soud prvního stupně měl s odkazem na nález Ústavního soudu České republiky sp. zn. III. ÚS 2204/15 za významné, že výmazem služebnosti z katastru nemovitostí nedošlo k zániku služebnosti, pouze nebyla evidována. Tato služebnost a právo žalobců jí odpovídající nadále existovaly bez ohledu na stav zápisů v katastru nemovitostí, jak také bylo zjištěno v řízení o určení existence služebnosti. Pokud tedy stav zápisů neodpovídal skutečnosti, bylo na žalobcích, aby se domáhali nápravy, což také činili, když navrhli zapsat poznámku spornosti, opravu zjevné nesprávnosti a zahájili soudní řízení o odstranění stavby a o určení existence služebnosti. Podle soudu prvního stupně samotný výmaz služebnosti žalobcům nebránil pokračovat v jejich aktivitách vůči stavebnímu úřadu, ani v péči o jejich nemovitosti způsobem, jak činili do roku 2015 včetně. Skutečnou příčinou problémů žalobců bylo a je vybudování plotu vlastnicí služebného pozemku paní [příjmení], v důsledku čehož došlo k přehrazení jediné přístupové cesty žalobců k jejich nemovitostem. Plot byl vybudován bez stavebního povolení a navíc v době, kdy ve vztahu k výmazu služebnosti byla zapsána poznámka spornosti a kdy bylo ([datum]) zahájeno řízení o určení existence služebnosti. [příjmení] [příjmení] tak nemohla být při budování plotu v dobré víře a v jejím postupu lze shledat úmyslné porušení právní povinnosti. Odstraněním uvedeného plotu se zabývá stavební úřad i soud. Soud prvního stupně proto uzavřel, že žaloba není důvodná, když není dána příčinná souvislost mezi tvrzenou škodou a pochybeními katastrálního úřadu, a to bez ohledu na to, v čem žalobci spatřují odpovědnostní titul. Navíc, pokud by byl nárok žalobců odvíjen od nezákonného rozhodnutí (rozhodnutí o výmazu služebnosti), pak podle soudu prvního stupně chybí základní předpoklad vzniku odpovědnosti státu za škodu, a to zrušení rozhodnutí pro nezákonnost. Dále soud prvního stupně dovodil, že i kdyby byla dána příčinná souvislost mezi popsaným postupem katastrálního úřadu a tvrzenou škodou, pak by byla žaloba vůči státu předčasná, nebo nárok vůči státu na náhradu škody připadá v úvahu teprve v okamžiku, kdy jsou vyčerpány všechny soukromoprávní prostředky, zde nárok žalobců na náhradu škody vůči paní [příjmení]. V další části rozhodnutí pak soud poukazoval na to, že žalobci nedoložili nevyužitelnost stavební dokumentace a zmaření dalších výdajů na rekonstrukci nemovitostí. Nedoložili též, že nebýt událostí shora, byli by schopni dokončit rekonstrukci domu a tento by skutečně od června 2016 obývali. Žalobcům do roku 2016 v přístupu na pozemky nic nebránilo, přesto žádost o stavební povolení nepodali a neučinili tak ani poté, co bylo řízení o určení existence služebnosti pravomocně skončeno ([datum]). Tvrzení o tom, že by žalobci od června [rok] pronajímali byt ve Slezské ulici, tak měl soud prvního stupně za spekulativní, stejně jako nárok na ušlý zisk s tím spojený. Za neopodstatněný měl z výše uvedených důvodů i nárok na nemateriální újmu. Žalobu proto jako nedůvodnou zamítl a o nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s vyhl. č. 254/2015 Sb. a § 151 odst. 3 o. s. ř.

12. Proti tomuto rozsudku podali žalobci včasné odvolání, kterým napadli výrok I. o věci samé a výrok II. o nákladech řízení. Namítali, že soud prvního stupně měl především posoudit jednotlivá jednání žalované, která postupně vedla k faktickému„ uzavření“ přístupu a příjezdu na pozemek žalobců, a to bez ohledu na to, zda tato jednání bude považovat za nesprávný úřední postup či nezákonné rozhodnutí. Žalovaná nezakrývá, že v roce 1970 do [list vlastnictví] nepřevzala žádné právo z věcného břemene, v roce 1997 do [list vlastnictví] zapsala nesprávný odkaz na číslo v pozemkové knize, v roce [rok] nesprávně vymazala pozemkovou služebnost z [list vlastnictví], žalobce o výmazu neinformovala, následně opravou chyby pozemkovou služebnost opět zapsala, aby ji poté opět vymazala. Podle žalobců jde o sérii nesprávných úředních postupů a jedno nezákonné rozhodnutí, a to rozhodnutí katastrálního pracoviště Praha ze dne [datum], kterým byla předmětná služebnost vymazána. Trvali na tom, že pokud by se katastrální úřad nedopustil řady chyb, na nichž také založil své rozhodnutí o výmazu služebnosti, pak by se vlastnici služebného pozemku neotevřel prostor pro stavbu betonového plotu způsobem vedoucím k přehrazení koridoru služebnosti. Vlastnice služebného pozemku postavila betonový plot v roce 2014 tak, že koridor služebnosti respektovala. Koridor přehradila až v roce 2016, když katastrální úřad služebnost vymazal. Podle odvolatelů tak katastrální úřad nese odpovědnost za negativní důsledky způsobené nesprávným zápisem v katastru nemovitostí a tuto odpovědnost nelze přenášet na stavební úřad s tím, že ten je kompetentní rozhodnout o odstranění nepovolené stavby. Soud prvního stupně nesprávně bagatelizuje význam zápisu, když přehlíží, že bez zapsané služebnosti byla obrana žalobců daleko slabší. Žalobci neuspěli s předběžným opatřením a byli nuceni po dobu 5 let se soudit o určení služebnosti. Výsledek tohoto řízení pak byl významný i pro řízení o odstranění plotu, stejně tak vyčkávala i Policie ČR přivolaná ke kontrole dělníků provádějících stavbu plotu dne [datum] a věc odložila s tím, že jde o občanskoprávní spor – přitom vycházela z toho, že služebnost není zapsána. K dalším důvodům, pro které měl soud prvního stupně nároky žalobců za nedoložené, uvedli, že je logické, že žalobci nebudou provádět další investice do svého majetku, dokud nebude rozhodnutí o určení existence služebnosti skutečně nezměnitelné (tedy bude rozhodnuto o podaném dovolání) a dokud nebude zajištěn fyzický přístup na jejich pozemky. Bylo by neekonomické investovat do nové projektové dokumentace a stavebního povolení, když k místu předpokládané stavby nelze zajet ani se stavebním kolečkem. Soudu prvního stupně vytýkali, že se zaměřil jen na nemožnost provést rekonstrukci domu, ovšem podstatou věci je faktická nemožnost se do domu dostat. Uvedli, že výmaz služebnosti chůze a jízdy převrátil žalobcům život naruby, neboť zakoupené pozemky s domem se staly po výmazu služebnosti nehodnotné a nevyužitelné, takže došlo ke zmaření jejich investice, osobního úsilí a očekávání, že budou své pozemky a dům využívat pro rodinné účely. Dům měl sloužit zejména malým dětem žalobců, ovšem ty v mezidobí vyrostly a dnes již studují na gymnáziu. Navrhli proto, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně v napadených výrocích I. a II. zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení s tím, že nároky žalobců co do základu jsou dány.

13. Žalovaná považovala rozsudek soudu prvního stupně za věcně správný, když není dána příčinná souvislost mezi výmazem předmětné služebnosti a žalobci tvrzenou škodou. Byla to paní [příjmení], kdo svým postupem žalobcům zabránil a stále brání v přístupu na jejich pozemek. Žalovaná měla též za významné, že žalobci nikdy nepožádali o stavební povolení, přesto do přípravy rekonstrukce investovali, a to i přesto, že podle platného územního plánu se nejedná o území určené k zastavení.

14. Odvolací soud přezkoumal ve smyslu § 212 a § 212a o. s. ř. napadený rozsudek i řízení, které předcházelo jeho vydání, a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

15. Soud prvního stupně zjistil dostatečně a úplně skutkový stav potřebný pro rozhodnutí o věci. Takto zjištěný skutkový stav pak správně posoudil podle příslušných ustanovení OdpŠk a správně vyšel z toho, že pro odpovědnost státu za škodu musí být splněny tři předpoklady: nesprávný úřední postup nebo nezákonné rozhodnutí, vznik škody a příčinná souvislost, a to současně.

16. Pokud jde o odpovědnostní titul, soud prvního stupně jej ne zcela přesně vymezil. Byť lze souhlasit se soudem prvého stupně, že žalobci tvrdili rozhodné skutečnosti různě a ne zcela přehledně, odvolací soud se i tak zaměřil na přezkoumání toho, zda v daném případě přichází v úvahu nesprávný úřední postup nebo nezákonné rozhodnutí. Žalobci namítali různá pochybení a určité postupy v evidenci nemovitostí v sedmdesátých letech, následně výmaz služebnosti, její zápis opravou a opětovný výmaz služebnosti. Uvedená pochybení tak, jak byla tvrzena, byla též zjištěna (viz bod 3 napadeného rozsudku). Ve vztahu k chybným úkonům učiněným před datem [datum], je třeba uvést, že tyto jako samostatný nesprávný úřední postup neobstojí, když jde o úkony, které se projevily a odrazily v přijatém rozhodnutí o výmazu služebnosti. Podle ustálené judikatury je proto potřeba posuzovat samotné rozhodnutí o výmazu služebnosti. Přitom je významné, zda jde o rozhodnutí nezákonné či nikoli a zda bylo pro nezákonnost zrušeno. Odvolací soud nesdílí názor soudu prvního stupně o tom, že chybí základní předpoklad spočívající v tom, že uvedené rozhodnutí zrušeno nebylo. Rozhodnutí ze dne [datum], na základě kterého byla služebnost vymazána, je rozhodnutím o povolení vkladu podle § 11 odst. 1 písm. c/a § 12 zákona č. 256/2013 Sb., katastrální zákon. Podle § 18 odst. 4 citovaného zákona proti rozhodnutí, kterým se vklad povoluje, není přípustný žádný opravný prostředek, přezkumné řízení, obnova řízení ani žaloba podle ustanovení občanského soudního řádu o řízení ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto jiným orgánem. Rozhodnutí o výmazu tak formálně právně zrušeno nebylo. Odvolací soud dospívá k závěru, že uvedené rozhodnutí je třeba mít za nezákonné, když za„ zrušení“ lze považovat následné rozhodnutí o určení existence služebnosti v občanském soudním řízení a znovuzapsání služebnosti do katastru nemovitostí. V kontextu těchto dvou úkonů (výmaz a následné vyhovění žalobě o určení existence služebnosti spolu se zápisem) je třeba dovodit, že zde existuje odpovědnostní titul, a to nezákonné rozhodnutí o výmazu služebnosti. Pokud jde o opravu vedoucí ke znovuzapsání služebnosti a následný výmaz služebnosti, tato rozhodnutí nebyla nezákonná. Chybnou naopak byla oprava, kterou katastrální úřad učinil v rozporu se zákonem, neboť opravou chyby není možné měnit pravomocné rozhodnutí přijaté ve vkladovém řízení, jež vyústilo [datum] ve výmaz služebnosti.

17. Se soudem prvního stupně však je třeba souhlasit potud, pokud uzavřel, že zde není dána příčinná souvislost mezi tvrzenou škodou a výše popsaným nezákonným rozhodnutím o výmazu služebnosti. Uvedený závěr soudu prvního stupně zcela odpovídá tomu, jak byly zjištěny okolnosti týkající se přístupu žalobců k jejich nemovitosti, respektive důvody, pro které žalobci tento přístup nemají, nebo jej mají jen velmi ztížený. Je správný závěr soudu prvního stupně, že výmaz služebnosti neměl žádný vliv na existenci služebnosti a práva žalobců s ní spojená. Potud soud prvního stupně přiléhavě poukázal na rozhodnutí Ústavního soudu III. ÚS 2204/15. Překážkou v přístupu žalobců k jejich nemovitostem nebyl sám o sobě výmaz služebnosti, ale jednání paní [příjmení] spočívající ve vybudování plotu na hranici jejího pozemku. Zbývá tak posoudit, zda paní [příjmení] přistoupila ke stavbě plotu v důsledku výmazu služebnosti z katastru nemovitostí, tedy zda i jednání paní [příjmení] bylo umožněno výmazem služebnosti z katastru nemovitosti. Taktomu však v daném případě nebylo. O tom svědčí časová prodleva mezi výmazem služebnosti v srpnu [rok] a zbudováním plotu na samé hranici pozemků v červenci [rok]. Stavba plotu na samé hranici pozemku paní [příjmení] byla jakousi odvetou za to, že žalobci netolerovali plot, který paní [příjmení] vybudovala, rovněž nelegálně, bez stavebního povolení v roce [rok], přičemž při této původní stavbě respektovala koridor v šíři 2 metry, který odpovídal služebnosti žalobců. Z podnětu žalobců bylo ve vztahu ke stavbě plotu v roce [rok] zahájeno stavební řízení o odstranění této stavby a paní [příjmení] se rozhodla řešit situaci, tak jak následně prováděla. Byla to paní [příjmení], kdo již v roce 2014 postupoval v rozporu s právními předpisy, když plot vybudovala bez řádného stavebního řízení, bez povolení. Byla to paní [příjmení], kdo žádost o výmaz služebnosti dokládal úmrtím osoby, o které sama věděla, že zemřela před více než 30 lety. Ve vztahu k této skutečnosti je třeba dodat, že i kdyby nedošlo k pochybení katastrálního úřadu, který zaměnil čísla trhových smluv s věcnými břemeny k témuž služebnému pozemku, jež byla zřízena ve prospěch vlastníků pozemků pana [příjmení] a pana [příjmení], lze předpokládat, že by paní [příjmení] i tak za situace popsané shora usilovala o výmaz služebnosti, byť s odůvodněním, že zanikla úmrtím pana [příjmení], který rovněž zemřel před dávnou dobou. Byla to paní [příjmení], kdo tvrdil a trvá na tom, že služebnost byla osobnostní a že zanikla před dávnou dobou smrtí oprávněné osoby. Pokud takto činila, je zřejmé, že jejím úmyslem bylo pouze uvést faktický stav (trvající již více než třicet let) do souladu se stavem zápisu v katastru nemovitostí. Není bez významu, jak správně zdůraznil soud prvního stupně, že paní [příjmení] postavila plot v roce [rok], ačkoliv k výmazu služebnosti byla připojena poznámka spornosti a bylo již předtím zahájeno soudní řízení o určení existence takové služebnosti. [příjmení] [příjmení] tak rozhodně nebyla v dobré víře. Ačkoli již od stavby plotu v roce [rok] věděla, že ke stavbě je třeba stavebního povolení, v roce 2016 znovu zahájila stavbu plotu bez takového povolení a navíc na samé hranici pozemků. Přestože v březnu [rok] byla služebnost zapsána zpět do katastru nemovitostí, tato skutečnost nevedla k tomu, že by paní [příjmení] tento plot odstranila. Lze proto uzavřít, že pro paní [příjmení] není a nebylo významné, co je v katastru nemovitostí zapsáno, ale to, že podle jejího názoru šlo o služebnost osobnostní, která zanikla již před mnoha lety úmrtím oprávněné osoby, a proto trvá na tom, že její pozemek služebností ve prospěch žalobců zatížen není. Tomu nasvědčuje skutečnost, že paní [příjmení] ani po odstranění výmazu služebnosti se nepodřídila záznamu služebnosti do katastru nemovitostí. [příjmení] plot pak paní [příjmení] ani poté neodstranila, aby tím umožnila přístup žalobcům k jejich nemovitosti. Na straně žalobců se po znovuzapsání služebnosti do katastru nic nezměnilo, žalobci stále nemají dostatečný přístup ke svým nemovitostem, nemohou na pozemek projít s taškami, nemohou tam odstěhovat žádný nábytek, nemohou tam donést věci, nemohou dům opravovat a nemohou v něm řádně bydlet. Nedošlo ani k žádné změně ve vztahu k jimi tvrzeným problémům se získáním stavebního povolení. Ze sdělení žalobců pak vyšlo najevo, že ani v lednu 2021, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o určení existence služebnosti, případně v březnu 2021, kdy byla tato služebnost zapsána opětovně do katastru nemovitostí, nepodali žádost o stavební povolení. Neučinili tak ani dosud s tím, že očekávají, jak bude rozhodnuto o dovolání ve věci určení existence služebnosti. Žalobci sami tvrdili, že překážkou, která jim bránila požádat o stavební povolení, je vystavěný betonový plot v kombinaci s neskončeným řízením o odstranění stavby a neskončeným stavebním řízením o dodatečné povolení stavby paní [příjmení].

18. S ohledem na shora uvedené je odvolací soud se soudem prvního stupně ve shodě, že rozhodující a hlavní příčinou vzniku negativních důsledků na straně žalobců, kteří nemohou dosáhnout na stavební povolení, nemohou užívat nemovitosti v [část obce], nemohou pronajímat svůj byt ve Slezské, není výmaz služebnosti, ale nikoli s právem souladné jednání paní [příjmení]. Je to právě a jedině stavba plotu a jeho existence, co brání žalobcům v tom, dostat se na jejich pozemky, provádět na nemovitostech nějaké větší opravy. Tato situace stále trvá, přestože už výše zmíněné nezákonné rozhodnutí bylo odstraněno. Nezákonné rozhodnutí o výmazu služebnosti tak nemělo žádný vliv na právní a faktickou možnost žalobců užívat dům, neboť výmazem se žádná práva nezakládají, jak správně dovodil i soud prvního stupně.

19. Soud prvého stupně tedy správně vystihl absenci příčinné souvislosti a již tato samotná skutečnost postačí k tomu, aby žaloba byla jako nedůvodná zamítnuta. Rozsudek soudu prvního stupně je proto věcně správný, bez ohledu na výši a povahu nároků žalobci v daném řízení uplatněných. Věcné správnosti rozsudku soudu prvního stupně pak nebrání ani chybný závěr soudu prvního stupně o tom, že odpovědnosti žalované brání tzv. pravidlo posledního dlužníka, podle něhož by uplatnění nároku vůči státu mělo předcházet vyčerpání všech dostupných prostředků vůči primárnímu dlužníku. Takové pravidlo se podle judikatury vyšších soudů (např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 4067/2014, 25 Cdo 668/2019) uplatní jen tehdy, pokud by odpovědnost státu byla subsidiární, nikoli solidární. V dané věci je však již ze samotných žalobních tvrzení patrné, že podle žalobců by stát byl za tvrzenou škodu spoluzodpovědný, když žalobci mají za to, že nebýt výše popsaného pochybení státu jako jednoho ze škůdců, škoda by vůbec nevznikla, neboť by nebyl otevřen prostor pro protiprávní jednání paní [příjmení], spočívající ve vybudování plotu na samé hranici pozemku.

20. Z uvedených důvodů byl rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný postupem podle § 219 o. s. ř. potvrzen, a to jak ve výroku o věci samé tak ve správném výroku o nákladech řízení.

21. O nákladech odvolacího řízení odvolací soud rozhodl podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal právo na jejich náhradu žalované, která byla v odvolacím řízení plně úspěšná. Náklady žalované činí celkem [částka] a sestávají z paušální náhrady hotových výdajů za tři úkony žalované podle § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. Třídenní lhůtu k plnění odvolací soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.

22. Jen pro úplnost odvolací soud dodává, že je na soudu prvního stupně doměřit žalobcům a vybrat soudní poplatek z návrhu i odvolání, když žalobci sice vystupují společně a nerozdílně, nicméně nejsou v procesním postavení nerozlučných společníků, a proto každého z nich stíhá samostatná poplatková povinnost. Platil-li soudní poplatek jen jeden z nich, nebyla tato povinnost splněna zcela.