o odvolání žalovaného proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalovanému povinnost předložit žalobcům vyúčtování nákladů a záloh za poskytnuté služby související s užíváním bytu [číslo] ve 2. nadzemním podlaží domu [ulice a číslo], [obec a číslo], za dodávku elektřiny pro společné prostory v domě, úklid společných prostor v domě, odvoz komunálního odpadu, vodné a stočné, provoz výtahu, dodávku tepla a teplé vody za období od [datum] do [datum], a to do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok I.). Dále soud prvního stupně uložil žalovanému zaplatit žalobci a) do tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení [částka] a žalobkyni b) náhradu nákladů řízení [částka] (výrok II. a III.) a rozhodl o vrácení zaplacené zálohy na znalecký posudek v částce [částka] žalobcům (výrok IV.).

2. Rozhodl tak o žalobě podané k soudu [datum], kterou se žalobci domáhali předložení vyúčtování nákladů a záloh za poskytnuté služby (dále jen„ vyúčtování“) související s užíváním bytu [číslo] v 2. nadzemním podlaží domu [ulice a číslo], [obec a číslo] (dále jen„ předmětný byt“) za období od [datum] do [datum]. Žalobci tvrdili, že obdrželi vyúčtování za rok [rok] nesouladné se zákonem. Pokud jde o rozúčtování služeb za teplo a teplou užitkovou vodu a studenou vodu, nebyla zohledněna přítomnost pronajímaných nebytových prostorů v suterénu budovy, které spotřebovávaly teplo pro vytápění. Vyúčtování služeb neobsahovalo údaje o hodnotě odběru resp. existenci odběrů/odběrných míst studené vody, které musejí být zohledněny v rozúčtování a promítnuty do vyúčtování služeb: spotřeba vody k použití pro zalévání zeleně před domem, spotřeba vody pro napouštění rozsáhlého teplovodního topného systému domu. Náklady na služby čerpané nebytovými prostory v suterénu nesměly být rozúčtovány nájemcům bytů a ostatních nebytových prostorů. Pro účely vyúčtování služeb za rok [rok] neexistoval právní předpis ani rozhodnutí žalovaného, které by bránilo evidovat v bytě 0 osob. Ve vyúčtování za rok [rok] u bytu žalobců figurovala vadná hodnota u počtu osoboměsíců (18). Správná hodnota je 12 osoboměsíců. Ve vyúčtování nebylo uvedeno celkové množství vody spotřebované na poskytnutí teplé užitkové vody, nebyla uvedena jednotková cena vody spotřebované na poskytování teplé užitkové vody, a nebyla uvedena výše a součet zaplacených záloh konečným spotřebitelem a vyčíslením rozdílu mezi zaplacenými zálohami a náklady připadajícími na konečného spotřebitele, ve vyúčtování nebyl uveden koeficient či součinitel podle [ustanovení pr. předpisu]

3. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby, neboť žalobci reklamovali vyúčtování opožděně a vyúčtování bylo bez vad.

4. Soud prvního stupně v napadeném rozsudku zjistil, že žalovaný je vlastníkem domu [adresa] v katastrálním území Holešovice, obec Praha. Žalobci jsou nájemci bytu [číslo] v předmětném domě. Po vyúčtování služeb byl žalobcům za rok [rok] vyúčtován nedoplatek [částka] [anonymizováno] ze dne [datum] žalobci reklamovali vyúčtování služeb za rok [rok]. Z odborného vyjádření [jméno] [příjmení] ze dne [datum] bylo zjištěno, že vyúčtování služeb bylo provedeno v souladu s příslušnými předpisy zejména s [ustanovení pr. předpisu], ve vyúčtování bylo možné konstatovat drobné nedostatky. Sklepní prostory byly pronajaty členům družstva, kteří bydlí přímo v objektu, dle pokynu představenstva bytového družstva správce nemovitosti nestanovil pro tyto nebytové prostory zálohy na služby, služby nájemcům nebytových prostor nebyly účtovány.

5. Ze znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] a z výslechu znalkyně nalézací soud zjistil, že byla stanovena kritéria, jednotkové ceny a další hodnoty, které byly použity pro rozúčtování. Jednalo se o rozhodnutí o neúčtování nákladů na služby u vybraných nájemců a poskytnutá sleva u nefunkčního topení. Chybné rozúčtování nákladů na služby na konečné spotřebitele bylo u nákladů na elektrickou energii, spotřebovanou na osvětlení společných prostor v domě. Do spotřeby elektrické energie použité na osvětlení byla neoprávněně zahrnuta i část nákladů na energii spotřebovanou nájemcem střechy pro instalaci parabolických antén. Lze konstatovat, že rozúčtování nákladů na spotřebu elektrické energie nebylo v roce [rok] provedeno v souladu s předpisy. V příloze k vyúčtování služeb – položka [anonymizováno] a [anonymizováno] zjistila znalkyně formální nedostatky ve vykázaných hodnotách, týkající se způsobu rozúčtování nákladů na služby, avšak tyto neměly žádný vliv na provedené výpočty. Podle znalkyně nebylo vyúčtování provedeno řádně. V domě nebyly měřiče na teplou a studenou vodu a na teplo. Družstvo dávalo pokyny správci ve formě vyjádření představitelů družstva. Do rozměrů bytu byly zahrnuty i nebytové prostory a vyúčtování v tomto směru nebylo srozumitelné. Na základě pokynů družstva v případě, že člen družstva, který měl byt, měl pronajatý i nebytový prostor, se pak neúčtovaly náklady na služby spojené s tímto nebytovým prostorem. Existoval pouze pokyn podepsaný předsedou a místopředsedou družstva. Neexistovalo však rozhodnutí členů družstva. U nebytových prostor se nepočítalo se spotřebou tepla a teplé vody. Ve vyúčtování tepla chyběl údaj o rozúčtování na spotřební a základní složku. Číselné hodnoty nebyly uvedeny správně a vyúčtování nebylo provedeno řádně.

6. Po právní stránce posoudil obvodní soud věc podle občanského zákoníku [účinnost] (§ 3074 odst. 1 o. z.), zejména podle § 696 odst. 2 obč. zák. a dále podle vyhlášky č. 372/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele. Soud prvního stupně měl za prokázané, že žalovaný předložil žalobcům věcně nesprávné vyúčtování za rok [rok] a členskou schůzí žalovaného nebyl schválen jiný způsob rozúčtování nákladů. Není-li vyúčtování věcně správné, nesplnil pronajímatel (poskytovatel služeb) svoji povinnost vyúčtovat nájemci (příjemci služeb) skutečnou výši nákladů a záloh na jednotlivé služby, tato povinnost tak nadále trvá (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]). Soud prvního stupně proto žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost předložit žalobcům vyúčtování nákladů a záloh za poskytnuté služby související s užíváním předmětného bytu za rok [rok] O nákladech řízení bylo rozhodnuto s odkazem na § 142 odst. 1 o. s. ř.

7. Rozsudek napadl včasným odvoláním žalovaný a namítal, že soud prvního stupně blíže neodůvodnil, jak dospěl ke svým závěrům, z čeho vycházel a jakými úvahami se při rozhodování řídil. Rovněž se nevypořádal s tvrzeními žalovaného a jím označenými důkazy. Soud prvního stupně založil své rozhodnutí na tom, že znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] uvedla, že předmětné vyúčtování není věcně správné, takový závěr však z jejího znaleckého posudku neplyne. Znalecký posudek sice konstatuje některé formální nedostatky týkající se vyúčtování, neuvádí však, že vyúčtování není věcně správné. Ze znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení] pak plyne, že v zásadě jediným nedostatkem vyúčtování je chybný postup při účtování elektrické energie za nebytový prostor (antény), který je však rovněž formálním pochybením a na správnost vyúčtování má zanedbatelný dopad. Věcnou správnost vyúčtování potvrdilo odborné vyjádření [jméno] [příjmení], s jeho závěry se soud prvního stupně nijak nevypořádal. Závěr soudu prvního stupně, založený na tom, že i drobná formální vada, která v podstatě nemá vliv na správnost výsledků vyúčtování, znamená nesprávnost vyúčtování, považuje žalovaný za přepjatý formalismus. Soud prvního stupně dále uvedl, že o způsobu vyúčtování měla rozhodnout členská schůze jako nejvyšší orgán družstva, nikoliv jen představenstvo. Neuvedl však, z čeho tuto skutečnost dovozuje. Měl zřejmě na mysli způsob vyúčtování ohledně nebytových prostor užívaných členy družstva. V tomto případě šlo o zaběhnutý systém, všem členům družstva známý a dlouhodobě přijímaný bez jakýchkoliv námitek. Ze stanov žalovaného navíc neplyne, že by právě o tomto měla rozhodovat členská schůze. Soud prvního stupně se nevypořádal s námitkou žalovaného, že žalobci neuplatnili své námitky vůči vyúčtování v poskytnuté reklamační lhůtě. Žalobci se na žalovaného obrátili s reklamací předmětného vyúčtování až po uplynutí reklamační lhůty. Soud prvního stupně se s touto skutečností nijak nevypořádal. Žalovaný považoval výrok I. rozsudku za materiálně nevykonatelný, neboť s ohledem na skutečnosti, které vyšly najevo během řízení, je zjevné, že některé z formálních pochybení zmíněných ve znaleckém posudku nelze zcela napravit. Není rovněž zřejmé, jak by v takovém případě byla posuzována řádnost nového vyúčtování, když ani v petitu žaloby nebyla požadována náprava konkrétních tvrzených vad. Žalovaný proto navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil tak, že žalobu zamítne a žalovanému přizná náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

8. Žalobci v písemném vyjádření k odvolání vyvraceli odvolací námitky žalovaného, považovali napadený rozsudkem za věcně správný a navrhli jeho potvrzení.

9. Odvolací soud přezkoumal ve smyslu § 212 a § 212a o. s. ř. napadený rozsudek i řízení, které předcházelo jeho vydání, a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

10. Soud prvního stupně správně zjistil skutkový stav poté, co provedl všechny pro rozhodnutí potřebné důkazy, které v souladu s § 132 o. s. ř. vyhodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti. Zjištěný skutkový stav pak soud prvního stupně správně posoudil též po právní stránce.

11. Projednávanou věc je třeba posuzovat – s ohledem na § 3074 odst. 1 věta první za středníkem zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník – podle dosavadních právních předpisů, jak správně uvedl soud prvního stupně. Vyhláška č. 372/2001 Sb. pak stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele v zúčtovací jednotce za zúčtovací období (§ 1).

12. K jednotlivým uplatněným odvolacím námitkám odvolací soud uvádí následující. Odvolací soud předně neshledal důvodnou námitku nepřezkoumatelnosti napadeného rozsudku. V jeho odůvodnění soud prvního stupně vyložil (byť poněkud stroze) důvody, které jej k rozhodnutí vedly. Jak připomněl Ústavní soud v nálezu z [datum], sp. zn. [ústavní nález], smyslem odůvodnění soudního rozhodnutí je„ především seznámení účastníků řízení s úvahami, na nichž soud založil své rozhodnutí, přičemž odůvodnění soudního rozhodnutí musí účastníkům řízení umožnit seznat ty úvahy soudu, jež byly relevantní pro výsledek řízení, a tím přezkoumatelnost soudního rozhodnutí z hlediska zákonnosti i věcné správnosti.“ Stručně řečeno, z hlediska přezkoumatelnosti rozhodnutí je klíčové, aby soud v jeho odůvodnění vyložil, jaké úvahy ho vedly k jeho rozhodnutí, a tedy, proč rozhodl tak, jak rozhodl. Těmto nárokům na odůvodnění rozsudku soud prvního stupně dostál. Nutno dodat, že podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu měřítkem toho, zda rozhodnutí soudu prvního stupně je či není přezkoumatelné, nejsou požadavky odvolacího soudu na náležitosti odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně, ale především zájem účastníků řízení na tom, aby mohli náležitě použít v odvolání proti tomuto rozhodnutí odvolací důvody. I pokud rozhodnutí soudu prvního stupně nevyhovuje všem požadavkům na jeho odůvodnění, není zpravidla nepřezkoumatelné, jestliže případné nedostatky odůvodnění nebyly – podle obsahu odvolání – na újmu uplatnění práv odvolatele (viz např. rozsudky Nejvyššího soudu z [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], či z [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Z podaného odvolání je přitom bez pochybností zřejmé, že žalovanému nečinilo nejmenších potíží formulovat důvody, v nichž spatřuje nesprávnost napadeného rozsudku, což svědčí o přezkoumatelnosti tohoto rozsudku.

13. Žalovaný své další odvolací námitky směřuje vůči zásadnímu skutkovému zjištění soudu prvního stupně o tom, že vyúčtování za rok [rok] je věcně nesprávné. Nesprávnost vyúčtování dovodil nalézací soud ze závěrů znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení] a z jejího výslechu před soudem. Výslech znalkyně byl proveden u jednání dne [datum] v souladu s § 127 odst. 1 o. s. ř. a zjištění z něj učiněná jsou integrální součástí znaleckého zkoumání a jeho závěrů. Žalovaný v podaném odvolání výslech znalkyně nesprávně přehlíží, byť právě v jeho rámci znalkyně mj. konstatovala, že vyúčtování služeb nebylo provedeno řádně, číselné hodnoty nebyly uvedeny správně a vyúčtování tak nebylo provedeno řádně. Závěry znalkyně [příjmení] pak nekolidují se zprávou [jméno] [příjmení], neboť ta se již podle svého označení zabývala pouze posouzením správnosti metodiky prováděného vyúčtování služeb a navíc i tato zpráva konstatuje drobné nedostatky ve vyúčtování. V samotném znaleckém posudku (bez ohledu na další výhrady prezentované znalkyní v rámci jejího výslechu u jednání, které jsou uvedené pod bodem 4 napadeného rozsudku) bylo mj. uvedeno, že do spotřeby elektrické energie byla nesprávně zahrnuta i část nákladů na energii spotřebovanou nájemcem střechy, což již samo bez dalšího způsobuje nesprávnost žalobcům předloženého vyúčtování.

14. Soudní praxe se již v minulosti ustálila v názoru, že podmínkou splatnosti nedoplatku za služby je skutečnost, že vyúčtování bylo řádně (tj. v souladu s předpisy jej regulujícími) provedeno a nájemce s ním byl seznámen. O vyúčtování úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu lze hovořit a vyúčtování může přivodit splatnost nedoplatku plynoucího z tohoto vyúčtování jen tehdy, obsahuje-li všechny předepsané náležitosti a je-li v něm uvedena cena provedené služby ve správné výši. Vyúčtování postrádající některou z předepsaných náležitostí nebo znějící na cenu v nesprávné výši není řádným vyúčtováním a není způsobilé vyvolat splatnost nedoplatku plynoucího z vyúčtování. [příjmení] se tak mohlo stát, musel by pronajímatel vystavit nové úplné vyúčtování znějící na cenu ve správné výši. V soudní praxi (viz např. odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu z [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]) není žádných pochyb ani o tom, že povinnost poskytovatele vyúčtovat příjemci zálohy na poskytnuté služby představuje soudně vymahatelnou právní povinnost. V rozhodnutí z [datum rozhodnutí] pod sp. zn. [spisová značka] Nejvyšší soud rovněž dovodil, že není-li vyúčtování věcně správné (řádné), nesplnil pronajímatel (poskytovatel služeb) svoji povinnost vyúčtovat nájemci (příjemci služeb) skutečnou výši nákladů a záloh na jednotlivé služby, že tato povinnost tak nadále trvá a žalobu na její uložení pronajímateli – logicky vzato – nelze zamítnout s odůvodněním, že byla již splněna (zanikla splněním), a že v řízení o stanovení povinnosti provést vyúčtování služeb poskytovaných s nájmem (proto) soud zkoumá (je povinen zkoumat) i otázku, zda vyúčtování služeb, s nímž žalovaný (pronajímatel) seznámil žalobce (nájemce) před zahájením řízení či v jeho průběhu, bylo řádné (tj. v souladu s nájemní smlouvou a s právními předpisy jej regulujícími).

15. Nejvyšší soud v řadě svých rozhodnutí dovodil, že podmínkou splatnosti nedoplatku za služby je, že vyúčtování bylo řádně (tj. v souladu s předpisy jej regulujícími) provedeno a nájemce s ním byl seznámen; nesplňovalo-li vyúčtování např. náležitosti předepsané [ustanovení pr. předpisu], nestala se vyúčtovaná částka splatnou (srovnej např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). V posuzovaném případě se žalobci jako příjemci služeb domáhali, aby mu žalovaný (jejich poskytovatel) předložil„ řádné“ vyúčtování. S přihlédnutím ke shora citované judikatuře je evidentní, že zmíněným žalobním návrhem (petitem) usilovali o to, aby žalovaný splnil svou povinnost vyúčtovat spotřebované služby, na něž mu průběžně poskytovali zálohové platby. Nebylo-li vyúčtování služeb provedeno řádně, hledí se na něj (co do jeho účinků), jako by nebylo provedeno vůbec. Námitka žalovaného o materiální nevykonatelnosti žalobního požadavku a rozsudečného výroku nemůže obstát. A to již se zřetelem k tomu, že žalobci v žalobě a v jejím doplnění ze dne [datum] přesně, určitě a srozumitelně označili povinnost, která má být žalovanému v tomto směru uložena, neboť náležitě specifikovali jak služby, které jim má žalovaný vyúčtovat, tak příslušné období, na něž se má toto vyúčtování vztahovat. Pokud soud prvního stupně danému žalobnímu žádání vyhověl, pak lze jeho rozhodnutí považovat za materiálně vykonatelné, a to vzhledem k charakteru povinnosti, která má být žalovanému uložena, v režimu ustanovení § 351 o. s. ř.

16. Odvolací polemiku o včasnosti uplatněné reklamace nepovažuje odvolací soud za právně významnou, neboť i pozdě uplatněná reklamace v situaci, kdy vyúčtování obsahovalo větu„ reklamace uplatněte do 21 dnů od obdržení“ by neznamenala zánik práva žalobců dovolat se předložení vyúčtování, pokud takový zánik práva výslovně nestanoví právní předpis.

17. V napadeném rozsudku obvodní soud uvedl, že o způsobu vyúčtování měla rozhodnout členská schůze jako nejvyšší orgán družstva, nikoliv jen představenstvo. Z obsahu spisu je zřejmé, že měl na mysli způsob vyúčtování ohledně nebytových prostor užívaných členy družstva. Se žalovaným lze souhlasit potud, že v tomto případě šlo o zaběhnutý systém a všem členům družstva známý. Nešlo však v žádném případě o dlouhodobě přijímaný systém bez jakýchkoliv námitek, o tom svědčí nejenom nesouhlas žalobců s tímto mechanismem, ale i zpráva kontrolní komise žalovaného ze dne [datum]. I z tohoto důvodu nelze na vyúčtování nahlížet jako na korektní, neboť žalobcům evidentně předepisuje část nákladů na služby, které čerpali jiní příjemci služeb.

18. Lze proto uzavřít, že soud prvního stupně postupoval správně, pokud žalovanému uložil předložit žalobcům vyúčtování nákladů a záloh za plnění spojená s užíváním předmětného bytu za období roku [rok].

19. S ohledem na výše uvedené odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný podle § 219 o. s. ř potvrdil, včetně věcně správného nákladového výroku, který je v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř.

20. O nákladech odvolacího řízení odvolací soud rozhodl podle § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že právo na jejich náhradu přiznal žalobcům, kteří byli v odvolacím řízení plně úspěšní. Náklady žalobců v odvolacím řízení činí celkem [částka] Tyto náklady sestávají jednak z odměny advokáta za 2 x 2 úkony právní služby po [částka] podle ustanovení § 7, 9 odst. 1, § 11 odst. 1, § 12 odst. 4 (snížení odměny o 20 % za společné úkony při zastupování dvou osob) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (vyjádření k odvolání a účast na jednání odvolacího soudu); paušální náhrady hotových výdajů ve výši [částka] za 2 úkony právní služby po [částka] podle ustanovení § 13 odst. 4 advokátního tarifu a 21% DPH z částky [částka] ve výši [částka]; další náklady představuje ušlý výdělek každého ze žalobců ve výši [částka] a dále cestovné do sídla soudu za jízdu autobusem ve výši [částka] pro každého ze žalobců (§ 137 odst. 1 o. s. ř.). Třídenní lhůtu k plnění odvolací soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř., platební místo podle § 149 odst. 1 o. s. ř.