o odvolání žalobkyně a žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], doplněnému usnesením téhož soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni [částka] s úrokem z prodlení 8,05 % z této částky od [datum] do zaplacení (výrok I.), žalobu o zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení 8,05 % z této částky od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení 8,05 % z částky [částka] od [datum] do [datum] zamítl (výrok II.), rozhodl o povinnosti žalované zaplatit na nákladech státu [částka] (výrok III.) a dále rozhodl o povinnosti žalované zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku [částka] (výrok IV.). Doplňujícím usnesením bylo rozhodnuto o povinnosti žalobkyně zaplatit na nákladech státu [částka] (výrok V.).

2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení žalované částky jako náhrady škody ve formě ušlého zisku. Žalobkyně tvrdila, že označenými nezákonnými rozhodnutími celních úřadů (celkem 11 rozhodnutí) byly zatíženy clem ve výši 5 % žalobkyní nakupované komponenty pro její výrobu LCD monitorů (dále LCD), hard disků (dále HDD) a počítačů (dále PC), v důsledku tohoto zatížení clem nebyly realizovány obchody žalobkyně a z nich žalobkyni ušel zisk. Konkrétně tvrdila ušlý zisk v důsledku nerealizovaných obchodů se [právnická osoba] (dále [právnická osoba]) v období [rok] až [rok], se [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] (dále [právnická osoba]) v období [rok] až [rok] a se [právnická osoba] [právnická osoba] (dále [právnická osoba]) v období [rok] až [rok].

3. Soud prvního stupně ve věci rozhodoval již podruhé, když jeho první zamítavý rozsudek ze dne [datum] byl usnesením odvolacího soudu ze dne [datum] zrušen a věc vrácena k dalšímu řízení. Odvolací soud v kasačním rozhodnutí vyslovil závěr, že nárok žalobkyně lze posoudit výlučně jako nárok z nezákonného rozhodnutí, nikoliv z nesprávného úředního postupu podle zák. č. 82/1998 Sb. (dále OdpŠk). Za nezákonná rozhodnutí pak lze považovat označených 11 rozhodnutí (dodatečné platební výměry [anonymizována dvě slova] v [obec] a [anonymizována dvě slova] v [obec]), jimiž bylo na dovážené komponenty vyměřeno clo 5 %, neboť tato rozhodnutí byla následně zrušena a řízení zastavena s tím, že dovážené komponenty neměly být clem zatíženy. Soudu prvního stupně bylo uloženo, aby v dalším řízení posuzoval další předpoklady odpovědnosti žalované za škodu podle OdpŠk, tedy existenci škody a příčinné souvislosti mezi škodou a nezákonnými rozhodnutími, když důkazní břemeno je na žalobkyni. Soud prvního stupně doplnil dokazování, rozhodl o částečném zastavení řízení v důsledku zpětvzetí žaloby ohledně částky [částka] a o vstupu [právnická osoba] [právnická osoba] do řízení na místo dosavadní [právnická osoba] [právnická osoba] Poté rozhodl napadeným rozsudkem.

4. Soud prvního stupně vyšel z těchto skutkových zjištění:

5. [ulice] úřad [obec] svým rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], a [ulice] úřad [obec] rozhodnutími ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], [číslo jednací], [číslo jednací], [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací], [číslo jednací], [číslo jednací] a [číslo jednací] vydal dodatečné platební výměry (dále„ 11 platebních výměrů“), kterými žalobkyni vyměřil clo ve výši 5 % na žalobkyní dovážené zboží – komponenty pro LCD monitory. Žalobkyně podala proti těmto 11 platebním výměrům odvolání, která [ulice] [anonymizováno] [obec] zamítlo rozhodnutími ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací], [číslo jednací], [číslo jednací], [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], [číslo jednací], [číslo jednací], [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací], [číslo jednací]. Žalobkyně podala proti výše uvedeným rozhodnutím [anonymizována dvě slova] [obec] žalobu ke správnímu soudu, který svým rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], rozhodnutí odvolacího orgánu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení (tedy do stádia odvolacího řízení). Žalovaný správní orgán (dříve [příjmení] [anonymizována dvě slova], poté [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]) podal proti zrušujícímu rozsudku kasační stížnost, která byla rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], zamítnuta. [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] znovu o odvolání žalobkyně rozhodlo rozhodnutími ze dne [anonymizováno] až [datum], kterými opětovně odvolání žalobkyně zamítl a rozhodnutí celních úřadů, jimiž bylo vyměřeno clo, potvrdil. Tato rozhodnutí odvolacího orgánu žalobkyně opětovně napadla správní žalobou, o níž rozhodl Krajský soudu v Ostravě pod sp. zn. [spisová značka] dne [datum rozhodnutí] tak, že rozhodnutí [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] opět zrušil. [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] podalo proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě kasační stížnost, o níž rozhodl Nejvyšší správní soud dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], tak, že zrušil rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne [datum] a rozhodnutí [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] a věc mu vrátil k dalšímu řízení. [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] svými rozhodnutími ze dne [datum] až [datum] zrušilo 11 platebních výměrů a řízení zastavilo s tím, že tato rozhodnutí byla vydána celními úřady nedůvodně, neboť sazební zařazení předmětného zboží uvedeného v celních prohlášeních bylo shledáno ve spojení se všemi podklady založenými ve spisu správným. Žalobkyně si nechala vypracovat znalecký posudek od [právnická osoba], [příjmení] & [právnická osoba] (dále jen [anonymizováno] [číslo]), který stanovil výši škody, která žalobkyni vznikla v důsledku vydání 11 platebních výměrů částkou [částka], přičemž podle zadání byla škoda stanovena jako rozdíl hodnoty žalobkyně těsně před vyměřením cla a hodnoty v době vrácení vyměřeného cla žalobkyni zpět. Ze znaleckého posudku znaleckého ústavu [právnická osoba] (dále [anonymizována dvě slova]) soud prvního stupně zjistil, že„ ušlý zisk žalobkyně po zdanění v období od roku [rok] do roku [rok] představuje částku [částka] a [částka] (ke dni [datum] v přepočtu činí celkový ušlý zisk částku [částka], počítáno s kurzem [spisová značka], [částka])“. Konkrétně ve vztahu ke [právnická osoba] činí ušlý zisk [částka] a ve vztahu ke [právnická osoba] činí ušlý zisk [částka], tj. v přepočtu shora uvedeným kurzem [částka]. Společnost TS s žalobkyní obchodovala od roku [rok] do roku [rok], [rok] a spolupráce skončila, protože žalobkyně„ neměla dobrou cenu“. Žalobkyně a [právnická osoba] dne [datum] uzavřely 2 smlouvy, podle nichž žalobkyně měla prodávat [právnická osoba] výrobky za pevné ceny se ziskovou přirážkou 5 %, dále byla rezervována výrobní kapacita žalobkyně pro minimální množství [číslo] ks HDD za měsíc, celkem 100 000 ks ročně, [číslo] ks LCD za měsíc, celkem [číslo] ks ročně, [číslo] ks PC za měsíc, celkem [číslo] ks ročně. Na základě uvedených smluv žalobkyně začala dodávat výrobky [právnická osoba], avšak spolupráce byla ukončena v roce [rok] z důvodu, že se žalobkyně stala pro [právnická osoba] nedůvěryhodnou společností kvůli vedení sporu s celní správou. Dne [datum] byla uzavřena smlouva mezi žalobkyní a [právnická osoba], podle níž si [právnická osoba] u žalobkyně rezervovala výrobní kapacity pro LCD v rozsahu minimálně [číslo] ks LCD monitorů za měsíc, celkem [číslo] ks ročně. Dopisem ze dne [datum] informovala [právnická osoba] žalobkyni, že vzhledem k 5% dovoznímu clu obě společnosti přišly o dvouletý kontrakt na montáž a prodej monitorů se ziskem žalobkyně [částka] ks při minimálním množství [číslo] ks za měsíc. Dopisem ze dne [datum] [právnická osoba] potvrdila, že koncem roku [rok] na základě její poptávky obdržela od žalobkyně nabídku na LCD, [právnická osoba] poslala objednávku na [číslo] Ks, avšak vzhledem k oznámení žalobkyně o navýšení ceny [právnická osoba] objednávku zrušila.

6. Takto zjištěný skutkový stav soud prvního stupně posoudil podle příslušných ustanovení OdpŠk a uzavřel, že ze strany žalované došlo k vydání nezákonných rozhodnutí, a to 11 platebních výměrů, jimiž bylo na dovážené komponenty nesprávně vyměřeno clo 5 %. V důsledku těchto nezákonných rozhodnutí vznikla žalobkyni škoda spočívající v ušlém zisku z obchodu se [právnická osoba] ve výši stanovené ZN [anonymizováno] [částka], neboť pokud by nebyly vydány nezákonné platební výměry, žalobkyně by v období [rok] až [rok] generovala zisk v uvedené výši. Před vydáním nezákonných rozhodnutí měla žalobkyně také uzavřený kontrakt se [právnická osoba] na dodávku [číslo] kusů LCD na rok [rok], nicméně smlouvy se uzavírají na dlouhou dobu (podle výpovědi statutárního zástupce [právnická osoba]), minimálně 2 roky. Protože bylo oznámeno zvýšení ceny v důsledku zatížení komponentů clem, nebyla nákupní cena pro [právnická osoba] výhodná a kontrakt byl zrušen. V důsledku toho vznikla žalobkyni škoda na ušlém zisku v období [rok] až [rok] ve výši stanovené [anonymizována dvě slova] částkou [částka], tj. [částka]. Soud prvního stupně proto shledal naplněné všechny předpoklady odpovědnosti žalované za škodu vzniklou vydáním nezákonných rozhodnutí v celkové výši [částka] a tuto částku žalobkyni přiznal. U [právnická osoba] soud prvního stupně dovodil, že z uvedeného kontraktu nevznikl žalobkyni ušlý zisk, neboť tento kontrakt byl sjednán v roce [rok], tedy v době po vydání 11 platebních výměrů, proto zrušení kontraktu nebylo v příčinné souvislosti s uvedenými výměry vydanými v roce [rok]. Žaloba [anonymizováno] do zbývající částky byla proto zamítnuta. O nákladech řízení a nákladech státu bylo rozhodnuto podle poměrného úspěchu účastníků v řízení (§ 142 a 148 o. s. ř.).

7. Proti tomuto rozsudku podaly odvolání žalobkyně i žalovaná.

8. Žalobkyně podle obsahu odvolání napadla zamítavý výrok o věci samé a výroky nákladech řízení. Vytýká soudu prvního stupně, že jeho závěr o neúspěchu žalobkyně [anonymizováno] do částky [částka] je v rozporu se„ znaleckým zjištěním“ uvedeným v [anonymizována dvě slova], podle něhož činí ušlý zisk žalobkyně [částka], přičemž žalovaná při jednání dne [datum] uvedla, že k obsahu znaleckého posudku nemá žádné výhrady a na přítomného znalce nemá žádné otázky. V řízení tak nebyl proveden žádný důkaz, který by výši ušlého zisku zpochybnil. Ve vztahu k obchodní spolupráci se [právnická osoba] a [právnická osoba] byla situace stejná jako u [právnická osoba] [ulice] jednání se [právnická osoba] bylo reakcí žalobkyně na pravomocné rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě ze dne [datum]. Ke zrušení kontraktu se [právnická osoba] došlo až na základě„ recidivy“ celních orgánů, které se neřídily závazným právním názorem vysloveným v rozsudku Krajského soudu v Ostravě, č. j. [spisová značka], a následně Nejvyšším správním soudem č. j. [spisová značka]. Škoda ve výši [číslo] tak vznikla v příčinné souvislosti s vydanými platebními výměry. Podle žalobkyně důvodem této škody je„ úmyslná recidiva celních orgánů“ v podobě opakovaného vydání nezákonných rozhodnutí v roce [rok] [ulice] se [právnická osoba] by byla realizována, kdyby celní orgány žalované v roce [rok] vydaly zákonná rozhodnutí o odvolání žalobkyně proti platebním výměrům. Dále žalobkyně poukazovala na způsob sjednávání cenové kalkulace, jak byl tento uveden ve [anonymizováno] [číslo] [ulice] se [právnická osoba] byla ukončena přípisem ze dne [datum]. V případě kontraktu se [právnická osoba] je nezákonným rozhodnutím závazná informace o sazebním zařazení zboží ze dne [datum]. Žalobkyně dále nesouhlasila s rozhodnutím o nákladech řízení. Navrhla, aby změnou napadeného rozsudku byla žalobkyni přisouzena částka [částka].

9. Žalovaná napadla vyhovující výroku I. a související výroky o nákladech řízení. Žalovaná nezpochybňuje existenci nezákonných rozhodnutí, ale vznik škody a příčinnou souvislost mezi škodou a nezákonnými rozhodnutími. Namítla, že podle smlouvy se [právnická osoba] měla komponenty pro výrobu LCD dodávat výhradně tato společnost, jak o tom svědčí 5. a 6. řádek preambule a věta první čl. 1 a čl. 2. Navíc [právnická osoba] byla povinna komponenty dodávat již proclené. S tvrzením, že si měla žalobkyně komponenty zajišťovat sama, přišla žalobkyně až v okamžiku, kdy žalovaná na uvedená ustanovení smlouvy poukázala. Nelogické je tvrzení žalobkyně, že komponenty nakupovala od jiného dodavatele levněji než od [právnická osoba], neboť v takovém případě by si žalobkyně snižovala zisk, který měl být vypočítáván z výrobních nákladů. Je tak otázkou, proč vůbec žalobkyně hledala jiného dodavatele, navíc toto své tvrzení ani nedoložila (např. faktury od dodavatelů komponentů). Pokud žalobkyně postupovala jinak, než je stanoveno ve smlouvě, pak na sebe dobrovolně vzala riziko„ proclívání“ komponentů a případný ušlý zisk není v příčinné souvislosti platebními výměry. Dále podle smlouvy měla být cena tvořena součtem výrobních nákladů a ziskové přirážky, přičemž výrobní náklady by měly zahrnovat i clo. Z uvedených důvodů tak nebyl dán důvod k ukončení smlouvy, resp. tento důvod neležel na straně žalované z důvodu nezákonně vyměřeného cla. Pokud žalobkyně nepostupovala podle smlouvy, tedy neodebírala komponenty od [právnická osoba], sama zajišťovala jejich proclení a nepromítla clo do kupní ceny výrobku, pak došlo k přerušení příčinné souvislosti mezi nezákonnými rozhodnutími a ušlým ziskem. Není důvodné požadovat ušlý zisk z HDD a PC, neboť platební výměry se týkaly výlučně LCD. I kdyby došlo k výpadku výroby LCD, pak tento výpadek byl kompenzován výrobou HDD. Navíc k ukončení smlouvy se [právnická osoba] žalobkyně nepředložila žádný důkaz (písemnou výpověď). Ušlý zisk z obchodu se [právnická osoba] žalovaná zpochybňuje, neboť jediným důkazem o tomto obchodu je dopis účelově vytvořený uvedenou společností až v roce [rok]. Není znám ani obsah smlouvy a není najisto postaveno, že by k uvedenému kontraktu došlo a že by takový kontrakt trval 5 let, když jednatel společnosti [příjmení] vypovídal o obvyklém trvání kontraktu 2 roky. Neprodejnost LCD při navýšení prodejní ceny o 5 % je účelové, neboť při ceně [částka] se jedná o částku [částka], což by určitě nevedlo k tomu, že by takové výrobky byly neprodejné. Z výpovědi jednatele společnosti [příjmení] je zřejmá snaha žalobkyni pomoci. O účelovosti výpovědi jednatele společnosti [příjmení] svědčí i to, že není v obchodních vztazích obvyklé, aby při objemu v desítkách milionů Kč (zakázka by dosáhla téměř [částka]) byly uzavírány smlouvy pouze ústní formou či na základě jednostránkové objednávky či dopisu. Ke smlouvě se [právnická osoba] žalovaná uvedla, že souhlasí se závěry soudu prvního stupně o nedostatku příčinné souvislosti s ohledem na uzavření údajné smlouvy v roce [rok] a nezákonnými rozhodnutími z roku [rok]. Navíc s touto společností se jednalo pouze o rezervační smlouvu, a není tak zřejmé, že by uvedená společnost k výrobě u žalované vůbec přistoupila. Ze smluv pak ani nevyplývá výroba s údajným ziskem [částka] na výrobek, když toto ve smlouvě není uvedeno a je to uvedeno pouze v dopisu ze dne [datum]. Žalovaná proto navrhla, aby v napadených výrocích byl rozsudek zrušen a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

10. Odvolací soud z podnětu odvolání obou účastnic přezkoumal ve smyslu ustanovení § 212 a § 212a o. s. ř. napadený rozsudek v celém rozsahu, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání. Odvolání žalované je důvodné, odvolání žalobkyně důvodné není.

11. Odvolací soud vedl žalobkyni k upřesnění žaloby, která se po částečném zpětvzetí stala nejasnou [anonymizováno] do vymezení ušlého zisku žalovaného samostatně ve vztahu k neuskutečněnému obchodu se [právnická osoba], [právnická osoba] a [právnická osoba]. Žalobkyně upřesnila, že nadále požaduje ušlý zisk z obchodu se [právnická osoba] ve výši [částka], se [právnická osoba] ve výši [částka] a se [právnická osoba] ve výši [částka].

12. Nejvyšší soud svou rozhodovací praxi týkající se ušlého zisku v podstatných bodech již shrnul např. v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], když konstatoval:„ 1) Ušlý zisk je definován jako ušlý majetkový prospěch spočívající v nenastalém zvětšení (rozmnožení) majetku poškozeného, které bylo možno důvodně očekávat s ohledem na pravidelný běh věcí, pokud by nebylo došlo ke škodné události. 2) Škoda v podobě ušlého zisku musí být vymezena nejen výší, nýbrž (v případech, kdy nejde o jednorázově ušlý zisk) i obdobím, za které vznikla. 3) Pro výši ušlého zisku je určující, jakému majetkovému prospěchu, k němuž mělo reálně dojít, zabránilo jednání škůdce. Přitom je nutné vycházet z částky, kterou by poškozený získal za obvyklých podmínek s přihlédnutím k nákladům potřebným k dosažení tohoto zisku. 4) Rozhodující je to, o jaký reálně dosažitelný (nikoli hypotetický) prospěch poškozený přišel. 5) Přitom musí být dána taková skladba okolností (pravidelný běh věcí) svědčící o tom, že jednání vedoucí k zisku se již začalo nebo alespoň nepochybně mělo začít naplňovat, a že – nebýt škodlivého zásahu – výsledek by se dostavil. 6) Nepostačuje pouhá pravděpodobnost zvýšení majetkového stavu v budoucnu, neboť musí být najisto postaveno – a v tomto směru je důkazní břemeno na poškozeném – že nebýt protiprávního jednání škůdce (či škodní události u objektivní odpovědnosti) by se majetkový stav poškozeného zvýšil. 7) Ušlý zisk nemůže představovat jen zmaření zamýšleného výdělečného záměru či příslibu možného výdělku, není-li takový majetkový přínos podložený již existujícími či reálně dosažitelnými okolnostmi, z nichž lze usuzovat, že nebýt škodné události, k zamýšlenému zisku by skutečně došlo. 8) Důkazní břemeno k prokázání tvrzení, že při pravidelném běhu okolností by získal určitý prospěch, tíží žalobce, který je povinen nepochybně prokázat splnění všech podmínek odpovědnosti za škodu; neunesl-li břemeno v tomto směru, nemůže být ve sporu úspěšný.“ Následně Nejvyšší soud konstatoval, že:„ má-li být žalobce s nárokem na náhradu ušlého zisku úspěšný, musí soud na základě tvrzení žalobce (resp. provedeného dokazování a všeho, [anonymizováno] vyšlo za řízení najevo) nabýt„ vnitřního přesvědčení odpovídajícího praktické jistotě“ (srov. [příjmení], J. Postmodernismus a zjišťování skutkového stavu v civilním soudním řízení. 1. vyd. [obec]: [ulice] univerzita, [rok], s. 171), že nebýt protiprávního jednání škůdce, žalobce by s ohledem na pravidelný běh věcí získal majetkový prospěch (ušlý zisk).“ V rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] bylo dále vysloveno: Jedná-li se o náhradu ušlého zisku, vždy se vychází z určité představy průběhu událostí, které měly vést ke vzniku zisku, ale k naplnění které (vlivem škodné události) nedošlo. Události, jež měly hypoteticky nastat, samozřejmě nelze prokázat s naprostou jistotou; lze však prokázat, že tyto události vedoucí k zisku bylo možno důvodně očekávat s ohledem na pravidelný běh věcí.

13. Odvolací souhlasí se závěrem soudu prvního stupně, že ve vztahu k tvrzenému ušlému zisku z obchodu se [právnická osoba] není dána příčinná souvislost mezi 11 platebními výměry jako nezákonnými rozhodnutími a tvrzeným ušlým ziskem z obchodu s touto společností. Žalobkyně především ušlý zisk z obchodu se [právnická osoba] tvrdila střídavě (proměnlivě) tak, že důvodem ušlého zisku jsou a) nezákonné platební výměry (tj. rozhodnutí z roku [rok]), nebo b)„ recidiva nezákonného jednání žalované“ spočívající v tom, že po zrušení rozhodnutí odvolacího orgánu rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne [datum] (dále rozsudek z [datum]) vydala žalovaná nová nezákonná rozhodnutí až v roce [rok], nebo c) závazná informace o sazebním zařazení zboží (dále ZISZ) z [datum]. V kasačním rozhodnutí odvolacího soudu bylo již vysvětleno, že v tomto případě lze za důvod ušlého zisku dle uplatněných tvrzení považovat výlučně nezákonná rozhodnutí spočívající ve vydání 11 platebních výměrů, nikoliv další rozhodnutí a zejména nikoliv ZISZ. Na tomto závěru nemá odvolací soud [anonymizováno] měnit. Ušlý zisk totiž dle tvrzení žalobkyně vznikl tím, že dovážené zboží bylo zatíženo (nesprávně) clem ve výši 5 %, a právě toto nesprávně zatížení clem způsobilo podle žalobkyně to, že nebyl realizován sjednaný obchod. Takové zatížení však bylo vyvoláno výlučně 11 platebními výměry, nikoliv dalšími rozhodnutími či jiným postupem žalované. Je třeba proto posuzovat výlučně to, zda důvodem ušlého zisku z obchodu se [právnická osoba] bylo vydání 11 platebních výměrů v roce [rok]. Na tuto otázku je třeba odpovědět negativně. Žalobkyně ušlý zisk z obchodu se [právnická osoba] tvrdila a dokládala v zásadě dvěma skutečnostmi, totiž že dne [datum] uzavřela se [právnická osoba] smlouvu o rezervování výrobní kapacity a že v roce [rok] bylo konstatováno, že smlouvu nelze fakticky naplnit z důvodu„ 5 % dovozní daně a celních poplatků“ s tím, že žalobkyni ušel zisk [částka] za kus v počtu nejméně [číslo] ks měsíčně (viz smlouva z [datum] a dopis z [datum]). Odhlédnuto od toho, že smlouva z [datum] neobsahuje ujednání o tom, že [právnická osoba] zakoupí od žalobkyně [číslo] kusů LCD v období [rok] - [rok], jak je tvrzeno v žalobě (smlouva je pouze o rezervaci výrobní kapacity), a že tvrzený ušlý zisk ve výši [částka] z každého takového výrobku zůstal pouze v rovině tvrzení (viz dále závěry ke [anonymizována dvě slova]), nemohl být předpokládaný (očekávaný) zisk z obchodu v době od [datum] zmařen pro žalobkyni neočekávaným zatížením clem, neboť k takovému zatížení došlo již v roce [rok]. Tedy v době, kdy žalobkyně uzavírá smlouvu se [právnická osoba], žalobkyně ví, že dovoz komponent pro výrobu LCD byl v roce [rok] zatížen 5% clem. Argumentuje-li žalobkyně tím, že smlouvu se [právnická osoba] uzavírala v době po vydání rozsudku ze dne [datum], kdy očekávala zrušení nezákonných rozhodnutí, pak taková argumentace je nepřípadná. V rozsudku ze dne [datum] nebylo jakkoliv vysloveno, že zatížení 5% clem není správné, a napadená rozhodnutí odvolacího [anonymizováno] orgánu byla zrušena pro nepřezkoumatelnost s tím, že pro správné celní zařazení zboží je třeba vymezit pojem„ zvukový (audio) obvod“ a„ vestavěné zařízení pro reprodukci zvuku“ a tyto závěry pak aplikovat na posuzované případy. Žalobkyně tak při uzavírání smlouvy dne [datum] nemohla očekávat a reálně předpokládat faktické naplnění smlouvy, neboť mezi stranami bylo zřejmé, že při zatížení 5% clem obchod nebude realizován, jak lze dovodit z dopisu ze dne [datum]. Navíc nezákonná rozhodnutí neměla žádný přímý vztah k uvažovanému kontraktu se [právnická osoba], neboť se netýkala dovozu komponent pro dodávku LCD [právnická osoba] (nebylo tvrzeno, že by komponenty zatížené clem 11 platebními výměry měly být využity pro výrobku LCD pro [právnická osoba]). Ušlý zisk je definován v soudní praxi jako ušlý majetkový prospěch spočívající v nenastalém zvětšení (rozmnožení) majetku poškozeného, které bylo možno důvodně očekávat s ohledem na pravidelný běh věcí, pokud by nebylo došlo ke škodné události. V listopadu [rok] (při uzavírání smlouvy se [právnická osoba]) nebylo možno důvodně očekávat, že by komponenty dovážené žalobkyní nebyly zatíženy 5% clem a že by žalobkyně z každého vyrobeného LCD získala marži [částka] Odvolací soud tak uzavírá, že mezi nezákonnými 11 platebními výměry a tvrzeným ušlým ziskem z obchodu se [právnická osoba] není vztah příčinné souvislosti. Z tohoto důvodu (jakkoliv nebyl ani prokázán ušlý zisk [částka] z každého LCD, ani nebylo prokázáno, že by došlo v letech [rok] až [rok] k prodeji [číslo] LCD [právnická osoba]), nelze ušlý zisk požadovaný žalobkyní z nerealizovaného obchodu se [právnická osoba] ve výši [částka] včetně příslušenství z této částky žalobkyni přiznat.

14. Odvolací soud proto podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil rozsudek v zamítavém výroku II. v rozsahu částky [částka] s příslušenstvím z této částky. Jako správný byl také potvrzen zamítavý výrok ohledně požadovaného úroku z prodlení ze zbývající žalované částky [částka] za dobu od [datum] do [datum], neboť v tomto období nebyla žalovaná v prodlení. Žalobkyně totiž u žalované svůj nárok předběžně uplatnila dne [datum], žalovaná měla plnit (byl-li by nárok dán) do 6 měsíců (§ 15 OdpŠk), tedy do [datum]. Proto se žalovaná mohla ocitnout v prodlení nejdříve od [datum] a tedy nejdříve od tohoto dne by měla žalobkyně právo na úrok z prodlení. Požadovaný úrok z prodlení za dobu od [datum] do [datum] proto nemůže být žalobkyni přiznán.

15. Dále se odvolací soud zabýval částí nároku týkajícího se ušlého zisku z nerealizovaného obchodu se [právnická osoba] ve výši [částka] a [právnická osoba] ve výši [částka]. V tomto směru lze vycházet z prokázané skutečnosti, že jak ve vztahu ke [právnická osoba], tak ve vztahu ke [právnická osoba] bylo koncem roku [rok], resp. začátkem roku [rok] jednáno o obchodní spolupráci spočívající v tom, že žalobkyně bude dodávat uvedeným společnostem své výrobky (LCD, HDD a PC). Dále bylo prokázáno, že dodávky výrobků [právnická osoba] byly realizovány v určitém rozsahu v roce [rok], [rok] a [rok] na základě dvou smluv z [datum]; dodávky výrobků [právnická osoba] realizovány nebyly z důvodu zvýšení nabídkové ceny ze strany žalobkyně (viz výpověď jednatele společnosti [příjmení]).

16. Na tomto místě odvolací soud uvádí, že provedl znovu výslech jednatele žalobkyně. Jeho výpověď odvolací soud přitom nepovažuje za věrohodnou s ohledem na způsob jeho vystupování, formulaci odpovědí na položené dotazy, které byly značně nejasné, neurčité, vyhýbavé a celkově nepřesvědčivé. Odvolací soud také provedl znovu výslech svědka [jméno] [příjmení], tuto výpověď hodnotí odvolací soud jako věrohodnou.

17. V poměrech této věci s ohledem na žalovaný ušlý zisk musí žalobkyně tvrdit a prokázat, že z očekávaných obchodů se společnostmi Q a TS bylo možné důvodně očekávat„ s ohledem na pravidelný běh věci“ generování (vytvoření) zisku ve výši žalované částky a dále že k vytvoření zisku nedošlo, neboť obchod se uvedenými společnostmi se neuskutečnil z právě z důvodu vydaných nezákonných 11 platebních výměrů, tj. z důvodu zatížení dovážených komponentů clem ve výši 5 %.

18. Neuskutečnění smluvně připraveného obchodu se [právnická osoba] z důvodu nezákonného zatížení clem, které našlo svůj odraz ve zvýšení prodejní ceny ze strany žalobkyně, lze považovat za prokázané provedenými důkazy (výslech svědka [příjmení], nabídka obchodu [datum], zvýšení ceny z [datum], dopis [právnická osoba] ze dne [datum]). Z uvedených důkazů lze vzít za prokázané, že nebyl realizován obchod spočívající v dodávce [číslo] ks LCD pro rok [rok] za prodejní cenu [částka] za monitor Q 22“, resp. za prodejní cenu [částka] za monitor Q 24“, přičemž žalobkyně v prodejní ceně kalkulovala (předpokládala) provizi 5 %. Nebylo již prokázáno, jak je v žalobě tvrzeno, že byl sjednán stejný obchod, tj. obchod za stejných finančních podmínek včetně kalkulované marže i pro roky [rok], [rok], [rok], [rok]. V tomto smyslu se svědek [příjmení] při své výpovědi vyjádřil zcela jednoznačně, že konkrétní cenové podmínky se ujednávají maximálně na rok a tak tomu bylo i v tomto případě. Nebyla-li pro další roky sjednána obchodní spolupráce natolik konkrétně, aby bylo možno usuzovat s výraznou mírou pravděpodobnosti dosažení předpokládaného zisku, nelze mít ušlý zisk za prokázaný. V tomto případě nebyla pro další roky smluvně připravena (předjednána) dodávka LCD [právnická osoba] za objektivně určitelných podmínek (tj. zejména alespoň řádově stanovený počet konkrétních výrobků a jejich prodejní cena), není tak možné učinit závěr, že by vůbec k uzavření smlouvy o dodávce konkrétních výrobků pro další období (roky [rok] až [rok]) došlo. Jak totiž vyplývá z připravovaného obchodu pro rok [rok], je pro konkrétní obchod naprosto rozhodující konkrétní cena výrobku, kdy pro rok [rok] nebyl sjednaný obchod realizován„ pouze“ z důvodu zvýšení prodejní ceny o necelých 5 % (viz nabídková cena a zvýšená cena). Není-li tedy známa nabízená prodejní cena výrobků žalobkyně pro [právnická osoba] pro roky [rok] až [rok], není možno uvažovat o tom, že by s výraznou mírou pravděpodobnosti na takovou cenu [právnická osoba] přistoupila a že by tedy byl takový obchod vůbec realizován. Ve vztahu ke [právnická osoba] tak lze považovat za prokázané, že mezi nerealizováním obchodu spočívajícím v dodávce [číslo] ks LCD a nezákonnými rozhodnutími je příčinná souvislost. Dosud však nebylo prokázáno, zda a jaký ušlý zisk z tohoto nerealizovaného obchodu žalobkyni vznikl, neboť zásadní důkaz, z něhož soud prvního stupně v tomto směru vycházel, tj. [anonymizována dvě slova] je nedostatečný (viz dále uvedené závěry ke [anonymizována dvě slova]).

19. Ve vztahu ke [právnická osoba] nelze vzít dosud za prokázané, zda a jaký konkrétní obchod nebyl realizován právě z důvodu nezákonných rozhodnutí.

20. [anonymizováno] do důvodu nerealizování obchodu je v žalobě tvrzeno, že důvodem bylo zatížení komponentů clem v důsledku nezákonných platebních výměrů. Na opakované dotazy směřující k důvodům ukončení spolupráce se [právnická osoba] jednatel žalobkyně vypovídal výrazně rozporně a neurčitě, když tvrdil, že spolupráci ukončil on, neboť nebyl schopen výrobky z důvodu ceny (zboží bylo drahé) dodávat, pak tvrdil, že spolupráci ukončila Q, neboť z důvodu sporu s celními úřady byl pro [právnická osoba] nespolehlivým (rizikovým) partnerem. Z výpovědi jednatele nelze činit v tomto směru žádná zjištění. Podle mailů založených ve spise lze uvažovat, že ze strany Q bylo žalobkyni sděleno, že nemá zájem o výrobky„ vyrobené z komponentů, které jsou neoprávněně zatíženy clem, nejsou pro nás obchodovatelné“. V mailech dále [právnická osoba] navrhuje žalobkyni, aby žalobkyně [právnická osoba] postoupila pohledávky, které má vůči celnímu [anonymizováno] s tím, že tyto pohledávky bude vymáhat sama [právnická osoba]. Z uvedeného tak lze mít za pravděpodobné, že k postupnému omezování obchodní spolupráce se žalobkyní došlo alespoň částečně (ve vztahu k výrobkům, při jejichž výrobě byly použity komponenty zatížené clem) na základě navýšení prodejních cen z důvodu zatížení clem. Je třeba zdůraznit, že takový důvod je významný pouze ve vztahu k dodávkám LCD a PC (jejichž součástí je také LCD), nikoliv k dodávkám HDD, neboť komponenty zatížené clem nebyly určeny pro výrobu HDD. Tvrzení jednatele o ukončení spolupráce v roce [rok] z důvodu, že žalobkyně přestala být důvěryhodným partnerem z důvodu vedení sporu s celními úřady, se jeví nelogické a nepravděpodobné. Je totiž zřejmé, že [právnická osoba] nevadilo samo o sobě vedení sporu s celními úřady, že neuvažovala tak, že vedení sporu s celními úřady činí společnost nedůvěryhodnou či rizikovou, neboť sama [právnická osoba] navrhovala žalobkyni, že ona sama bude nadále (jako postupník) vést spor s celními úřady a uplatňovat proti nim pohledávky z uvedeného zatížení clem. Pokud by vedení sporu s celními úřady [právnická osoba] považovala za snižující důvěryhodnost, pak by se sama do takového postavení nechtěla jistě dostat.

21. Na tomto místě odvolací soud musí jako neopodstatněnou odmítnout námitku žalované, že obchod se [právnická osoba] nemusel být z důvodu zatížení clem ukončován, neboť žalobkyně mohla komponenty pro své výrobky nakupovat od [právnická osoba], kdy by náklady na clo dodávaných komponentů nesla [právnická osoba]. Je skutečností, že smlouva o spolupráci ve spojení se smlouvou rezervační takovou možnost upravovala, na druhou stranu však ze smluv nelze dovodit povinnost žalobkyně nakupovat komponenty pro své výrobky určené k prodeji [právnická osoba] výlučně od [právnická osoba]. Pokud tedy žalobkyně volila možnost nákupu komponentů od jiného dodavatele (z [anonymizováno]), a komponenty byly následně zatíženy clem 5 % nezákonnými rozhodnutím, pak taková skutečnosti nemění nic na odpovědnosti žalované za případný ušlý zisk žalobkyně.

22. [anonymizováno] do podmínek sjednaného obchodu je významné, že mezi žalobkyní a [právnická osoba] byly uzavřeny dne [datum] dvě smlouvy, tj. smlouva„ o rezervované výrobní kapacitě a zajištění kvality“ (dále„ rezervační smlouva“) a smlouva upravující podmínky dodávek zboží mezi společnostmi (dále„ smlouva o spolupráci“). V rezervační smlouvě byla pro [právnická osoba] žalobkyní rezervována výrobní kapacita na minimální množství 1/ HDD„ [číslo] ks měsíčně, celkem [číslo] ks ročně“, 2/ LCD„ [číslo] ks měsíčně, celkem [číslo] ks ročně“ a 3/ PC a NB„ [číslo] ks měsíčně, celkem [číslo] ks ročně“. V rezervační smlouvě je ujednání, že [právnická osoba] dodá díly a výrobky objednané žalobkyní s dodáním„ clo placeno“. Ve smlouvě o spolupráci je ujednáno, že [právnická osoba] bude žalobkyni dodávat počítačové díly a hotové výrobky podle požadavků žalobkyně, které žalobkyně stanoví v 3měsíční předpovědi s tím, že žalobkyně se zavazuje koupit alespoň 50 % předpovídaných objemů. Společnost Q bude výhradním distributorem výrobků žalobkyně v Rakousku, přičemž [právnická osoba] stanoví průběžnou 2měsíční předpověď výrobků, které bude mít v úmyslu od žalobkyně zakoupit a zaváže se zakoupit alespoň 50 % z předpovídaných objemů. Žalobkyně bude prodávat výrobky [právnická osoba] za pevné ceny se ziskovou přirážkou takto:„ kupní cena = výrobní náklady žalobkyně x 1,05 (odpovídá ziskové přirážce ve výši 5 %)“. Z uvedených smluv je nepochybné, že v nich nebyla stanovena (garantovaná) ani konkrétní prodejní cena výrobků dodávaných [právnická osoba], ani konkrétní množství výrobků kupovaných [právnická osoba]. Tvrdí-li proto žalobkyně v žalobě cenu LCD [částka], HDD [částka] a PC [částka], a z této ceny dovozuje„ garantovaný zisk ve výši 5 %“, pak takové tvrzení ze smluv ani z jiných důkazů nevyplývá (viz dále poznámky ke [anonymizována dvě slova]). [příjmení] závěr je třeba učinit k množství výrobků, neboť smlouva o rezervaci ve spojení se smlouvou o spolupráci neobsahuje žádné ujednání o konkrétním (garantovaném) množství výrobků, které [právnická osoba] od žalobkyně bude nakupovat. Obě smlouvy se [právnická osoba] mají povahu rámcových smluv, v nichž však konkrétní podmínky prodeje výrobků [právnická osoba] nejsou uvedeny, když se výslovně odkazuje na pravidelné 2měsíční či 3měsíční„ předpovědi“ dílů požadovaných žalobkyní od [právnická osoba] a výrobků požadovaných [právnická osoba] od žalobkyně s tím, že z těchto předpovědí se předpovídající osoba zavazuje zakoupit 50 %. Je třeba zdůraznit obecnou notorietu, že v obchodních vztazích je pro dosažení úspěchu (zisku) při prodeji zboží významné nejen to, zda je prodávající schopen zboží vyrobit (zajistit), ale také to, zda je schopen vyrobené zboží za dobrou cenu prodat, tedy zda pro své výrobky najde vhodného odběratele. Není proto určující, v jakém rozsahu byla žalobkyní pro [právnická osoba] rezervována výrobní kapacita, významné je, v jakém množství a za jakou prodejní cenu byla [právnická osoba] ochotna výrobky od žalobkyně nakupovat. Teprve v průběhu odvolacího jednání žalobkyně na výzvu odvolacího soudu k dotazu, jak byla sjednána konkrétní kupní cena a počet výrobků pro [právnická osoba], upřesnila, že byl garantován způsob stanovení ceny (tj. kupní cena = výrobní náklady + zisková marže 5 %) a že konkrétní výše prodejní ceny byla uvedena„ v každé konkrétní objednávce“ [právnická osoba]. Žalobkyně při vyčíslení ušlého zisku vycházela z ceny, kterou stanovila ve výši mediánu kupních cen ze skutečně realizovaného prodeje výrobků v období [rok] – [rok].

23. Odvolací soud uzavírá, že [anonymizováno] do konkrétní obsahu sjednaného (přepokládaného) obchodu se [právnická osoba] tak zatím nebylo prokázáno, že byl sjednán, resp. plánován prodej LCD za cenu [částka] v počtu [číslo] ks ročně, prodej HDD za cenu [částka] v počtu [číslo] ks ročně a prodej PC za cenu [částka], neboť taková skutečnost ze smluv se [právnická osoba] nevyplývá a taková skutečnost nevyplývá ani ze [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] [číslo], neboť oba znalecké posudky [anonymizováno] do těchto údajů vycházely z pouhého tvrzení žalobkyně. Obdobné závěry je třeba učinit i k tvrzené době trvání obchodu se [právnická osoba], když z žádného důkazu nevyplývá, že by obchod žalobkyně realizovaný na základě uvedených smluv trval (byl realizován) po dobu 5 let (k tomu dále závěry ke [anonymizována dvě slova]).

24. Odvolací soud shledává nesprávným skutkový závěr soudu prvního stupně o existenci ušlého zisku stanoveného [anonymizována dvě slova] ve výši [částka]. K tomuto [anonymizována dvě slova] a jím stanovenému ušlému zisku činí odvolací soud tyto závěry:

25. Kvantifikace ušlého zisku u [právnická osoba] je přímo (matematicky) závislá na zadaných údajích, kterými jsou ve vztahu ke [právnická osoba] jednotková cena výrobku, plánovaný objem produkce, nerealizovaný objem produkce a doba pěti let trvání závazku. Jak bylo shora vysvětleno a jak vyplývá ze [anonymizována dvě slova], tyto vstupní údaje jsou údaje pouze žalobkyní tvrzené, znalcem neověřené, a v řízení dosud neprokázané (viz bod 22 shora). Znalecký ústav výslovně na straně 18 a 42 svého posudku vyjádřil, že jím vypočtený ušlý zisk je dán mimo jiné za současného splnění podmínky, že by odběratelé odebírali roční plánované objemy po celé sledované období (tj. po dobu 5 let) a že kalkulované jednotkové ceny by byly reálné a stabilní v celém sledovaném období. Znalecký ústav zároveň uvedl, že odběratelé považovali kontrakt minimálně v období roku [rok] za výhodný a perspektivní a že nelze vyloučit i s ohledem na obsah rámcových smluv, které jsou bez sankcí, odklon odběratelů k jiným dodavatelům, což může být i subjektivním manažerským rozhodnutím bez ohledu na to, že stávající dodavatel neztratil konkurenceschopnost. Odvolací soud tak činí závěr, že pokud jde o [právnická osoba], nelze považovat kvantifikaci ušlého zisku [anonymizována dvě slova] za správnou, neboť tato vychází z tvrzení žalobkyně, která nebyla dosud v řízení prokázaná. Jedná se 1/ o plánovaný obchod v tvrzeném objemu výrobků, 2/ o tvrzenou garantovanou prodejní cenu výrobků, 3/ o dobu trvání dodávek po dobu 5 let, 4/ o důvod ukončení obchodu k určitému okamžiku, 5/ o výši kalkulovaného zisku 5 % z výrobních nákladů. O bodech 1/ a 4/ bylo již pojednáno shora pod bodem 22.

26. K tvrzenému zisku 5 % odvolací soud dodává, že se jedná o zisk žalobkyní kalkulovaný, jinými slovy předpokládaný, z něhož právě takto znalecký ústav vychází. Zda skutečně byla žalobkyně schopna reálně takého zisku (marže) z prodeje svých výrobků dosáhnout, však zůstalo zcela v rovině tvrzení. [anonymizována dvě slova] se otázkou skutečně dosažené marže (reálné marže) z realizovaných obchodů žalobkyně nezabýval (nebylo mu to soudem uloženo). Zde nelze nechat nepovšimnuto, že ve [anonymizováno] [číslo] (z něhož však soud prvního stupně nečinil žádná zjištění, neboť byl metodologicky postaven na rozdílu hodnoty žalobkyně jako obchodního subjektu před a po nezákonném zatížení clem), je uvedeno, že žalobkyně v minulosti dosahovala marže v rozmezí minus 3,7 % až plus 7,1 %. S ohledem na takovou volatilitu marže znalecký ústav v posudku [číslo] uvažuje o čisté provozní marži v letech [rok] až [rok] v rozsahu 2,9 % až 2,7 %. Významné je také vysvětlení znaleckého ústavu [anonymizováno] k cenotvorným položkám prodejní ceny (viz čl. 235), kdy znalec vycházeje z předložených faktur činí závěr o tom, že prodejní cena LCD byla v konkrétním případě stanovena součtem částek [částka] za pracovní náklady, [částka] za LCD panel a [částka] za základovou desku a šasi, což je [částka]. Z takto vysvětleného způsobu stanovení prodejní ceny je pak pochybné, zda vůbec je v prodejní ceně uvažovaná marže pro žalobkyni, tedy zda v případě prodeje uvedeného výrobku za uvedenou prodejní cenu žalobkyně reálně nějaké marže (zisku) dosáhla.

27. V tomto případě lze přitom stanovit (prokázat) skutečnou marži dosahovanou žalobkyní z obchodů, neboť obchod se [právnická osoba] byl v podstatné části v období [rok] až [rok] skutečně realizován. Z účetních dokladů (objednávky, faktury apod.) tak lze učinit závěr o případné skutečně dosažené marži, a to ve variantě, kdy se bude uvažovat, že dodávané komponenty nebyly zatíženy clem (nesprávně vyměřené a žalobkyně zaplaceno clo se nepromítne do výrobních nákladů). Takto skutečně dosahovanou marži lze pak použít nejen ve vztahu k obchodu se [právnická osoba], ale též ve vztahu k tvrzené marži z obchodu se [právnická osoba].

28. Ke [anonymizována dvě slova] odvolací soud dodává, že ušlý zisk u [právnická osoba] je nesprávně stanoven ve výši 5 % z„ jednotkové ceny“. Správně však podle žalobních tvrzení a zejména podle smluv uzavřených se [právnická osoba] má být zisk stanoven ve výši 5 % z výrobních nákladů, nikoliv z prodejní ceny. U [právnická osoba] byl zisk stanoven také formálně (výslovně) z„ jednotkové ceny“, avšak správně do uvedeného sloupce byly dosaženy výrobní náklady, nikoliv jednotková cena, takže čistě matematicky je zisk stanoven správně z výrobních nákladů.

29. Dále [anonymizována dvě slova] provedl nesprávně přepočet ušlého zisku stanoveného v Eurech na Kč. Protože výše škody se stanoví zásadně k okamžiku vzniku škody, bylo třeba pro přepočet Eur na Kč použít kurz platný v době vzniku škody, tj. v tomto případě v době tvrzeného ušlého zisku, tj. v roce [rok], případě v letech následujících.

30. Z důvodu nesprávných skutkových zjištění k výši ušlého zisku odvolací soud v rozsahu částky [částka] napadený rozsudek ve výrocích o věci samé zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Jako akcesorické byly též zrušeny výroky o nákladech řízení, a to včetně výroku V. o nákladech státu. Protože při vyhlašování rozsudku byl zjevnou chybou vynechán výrok V. napadeného rozsudku a dvakrát bylo použito nesprávně sousloví„ rozsudek soudu prvního stupně“ budiž písemné vyhotovení rozsudku považováno za opravné usnesení (§ 211 a § 164 o. s. ř.).

31. Na soudu prvního stupně, aby žalobkyni vyzval ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. k doplnění tvrzení a označení důkazů k těmto skutečnostem: 1/ jaká byla skutečně dosahovaná marže (zisk) z obchodu se [právnická osoba], vycházeje přitom z varianty, že by komponenty nebyly zatíženy clem 5 %; protože marže je rozdílem mezi úplnými výrobními náklady a prodejní cenou, bude na žalobkyni doložit konkrétní údaje o úplných výrobních nákladech a prodejní ceně ve vztahu ke konkrétním realizovaným dodávkám výrobků; 2/ zda byl smluvně či jinak dojednán konkrétní obchod se [právnická osoba] v období [rok] až [rok], tj. jaké nabídky (objednávky) na jaké výrobky a v jaké době (pro jaké období) byly učiněny, zda byly druhou stranou akceptovány a realizovány; 3/ že z důvodu zatížení clem 5 % nebyl realizován připravovaný, resp. předpokládaný obchod, tj. dodávka výrobků za sjednanou cenu s předpokládanou marží 5 %. Na základě případně doplněných tvrzení a provedení důkazů znovu posoudí, zda žalobkyně prokázala s dostatečnou mírou pravděpodobnosti, že nebýt nezákonných platebních výměrů dosáhla by z obchodu s konkrétními výrobky se [právnická osoba] a TS zisku v žalované výši

32. V novém rozhodnutí bude též rozhodnuto o nákladech řízení včetně nákladů státu vzniklých v souvislosti s přiznaným znalečným odvolacím soudem (viz usnesení na čl. 723).