o zaplacení 155 000 Kč s příslušenstvím

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované zaplatit žalobkyni 155.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 155.000 Kč od 25. 6. 2022 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.). Výrokem II. žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení 105.000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně. Dále žalované uložil zaplatit žalobkyni 1.200 Kč jako náklady spojené s uplatněním pohledávky (§ 3 vl. nař. č. 351/2013 Sb.) do tří dnů od právní moci rozsudku. Výrokem I. přiznané plnění posoudil jako slevu z ceny díla, když dospěl k závěru, že pro uplatnění slevy (ve výši nepřiznané dotace) byly splněny smlouvou sjednané podmínky (§ 2586 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník – dále jen o. z.). O nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Výši náhrady určil podle advokátního tarifu (vyhl. č. 177/1996 Sb. – dále jen AT).

2. Rozsudek byl napaden včasným odvolání žalované, která soudu prvního stupně vytýkala nesprávný skutkový závěr o tom, že to byla žalovaná, kdo byl povinen učinit právní jednání spočívající v podání žádosti o státní dotaci z dotačního programu „[název]“ (dále jen dotační program) za stavebníka [tituly před jménem] [jméno FO]. Takový závěr podle odvolatelky z provedených důkazů (svědeckých výpovědí [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO]) učinit nelze, nehledě na to, že z účastnických výpovědí jednatele žalobkyně [jméno FO] a jednatele žalované [jméno FO] plyne opak odpovídající reálné praxi podřízené zmíněnému dotačnímu programu. V daném případě jsou žalobkyně i žalovaná podnikatelky. Zhotovují díla, pro která mohou případ od případu požádat o státní dotaci jejich objednatelé/stavebníci. Žalobkyně podniká v oblasti [Anonymizováno], žalovaná v oblasti [Anonymizováno]. Podle výpovědi jednatele žalobkyně v jejich obchodních případech podává žádosti externí auditor a on sám za žalobkyni nikdy žádnou žádost o dotaci nepodepsal. Navíc dohodu o tom, že žalovaná jako zhotovitel díla mimo jiné zprostředkuje podání žádosti o dotaci (čl. I. bod 5. písm. b. smlouvy o dílo), žalovaná splnila, když byly naplněny podmínky pro poskytnutí státní dotace, dílem doklady opatřenými žalovanou, dílem licencovaným energetickým auditorem [tituly před jménem] [jméno FO]. Ten také podal v intencích svého zmocnění, které mu již v březnu 2019 udělil k získání dotace oprávněný stavebník [tituly před jménem] [jméno FO], žádost o dotaci. Učinil tak však po uplynutí dotačním orgánem stanovené lhůty. K neposkytnutí dotace tak došlo z důvodů ležících mimo žalovanou. Odvolatelka pak poukazovala na výpověď jednatele žalobkyně, který své neporozumění věcem týkajícím se státní dotace a podmínek pro její přidělení, resp. čerpání, odůvodňoval odkazy na svoji komunikaci s tehdejším pracovníkem žalované, panem [jméno FO]; jeho výpověď jako svědka však žalobkyně nenavrhla. Dále je z výpovědi jednatele žalobkyně zřejmé, že si vůbec neuvědomovala zmocnění auditora [jméno FO] k podání žádosti. Ve věcech, kdy zhotovitelkou díla byla žalobkyně sama, pak měla žalobkyně zkušenost, že tak polovina zákazníků si najde svého auditora sama a polovina zákazníků žádá o zajištění auditora žalobkyni. S tímto obvyklým postupem byl soud prvního stupně seznámen, přesto dospěl v neprospěch žalované k závěru opačnému. Odvolatelka pak měla za podstatné průtahy žalobkyně se zaplacením konečné faktury. Podle provozního oznámení [právnická osoba]., ze dne 31. 7. 2020 bylo žalovanou provedené dílo poprvé paralelně připojeno a žalovaná tak byla od uvedeného dne oprávněna vystavit poslední fakturu, což učinila dne 10. 8. 2020. Žalobkyně ji však uhradila až 1. 7. 2021. Žalobkyně u soudu tvrdila, že fakturu neplatila vědomě, když měla za to, že je to jediný bič na žalovanou, aby splnila svůj závazek podat žádost o dotaci. Podle odvolatelky to odpovídá tomu, že jednatel žalobkyně nebyl s problematikou dotací řádně seznámen. Akcentovala, že teprve po zaplacení faktury a celého díla mohla žalovaná vystavit svoje potvrzení o splnění této povinnosti stavebníkem žádajícím o poskytnutí státní dotace, jakož i to, že lhůta k podání žádosti o dotaci podle třetí výzvy končila 11. 10. 2021. V důsledku pozdního zaplacení konečné faktury se lhůta pro podání žádosti zkrátila ze 14 měsíců na maximálně 3 měsíce, a navíc v rozhodné době licencovaný energetický auditor [jméno FO] měl pracovní povinnosti v [místo], což zásadně omezovalo jeho možnosti a časový rámec plnění závazků podle plné moci shora. Není tedy pravdou, že by žalovaná zavinila, že dotace nebyla poskytnuta. Důvodem bylo prodlení s podáním žádosti, k němuž došlo z důvodů na straně žalobkyně. Rovněž není pravdou, že žalovaná žádné důvody na straně žalující, které by zjištěné prodlení jakkoli ovlivnily, netvrdila ani neprokazovala, jak je nesprávně uvedeno v odůvodnění rozsudku v bodě 44. Dále odvolatelka soudu prvního stupně vytýkala, že nepřihlédl k jejímu tvrzení, že dotace nebyla integrální součástí předmětu plnění realizovaného díla, že stavebník - potenciální příjemce dotace, nebyl v žádném právním vztahu se žalovanou a že žalovaná byla podle ujednání se žalobkyní pouze v pozici zprostředkovatele zavázaného k obstarání poskytnutí služby kompetentní a kvalifikovanou třetí osobou. Zpochybňovala závěr vyslovený soudem prvního stupně v bodu 20. odůvodnění, že se žalovaná zavázala, že jako zhotovitel podá žádost o dotaci a že podpisem smlouvy o dílo žalovaná potvrdila, že má do dne podpisu všechny podklady i pro žádost o dotaci z programu „[název]“. Taková interpretace smlouvy o dílo je nesprávná, již z toho důvodu, že v době vzniku smlouvy v říjnu 2019 ze všech dokladů existovala pouze plná moc udělená stavebníkem [jméno FO] prostřednictvím žalobkyně [jméno FO]. Všechny další doklady mohly vzniknout až v souvislosti s realizací subdodávky střešní solární elektrárny žalobkyní, což nastalo v I. pololetí roku 2020. V roce 2019 nic takového nemohlo být ani známo. Opakovaně pak žalovaná uváděla, že k uzavření smlouvy se žalobkyní využila formulář, který jinak užívá pro smlouvy o dílo, které uzavírá napřímo se stavebníky, proto se nezobrazil reálný časový režim subdodávky závislé na okolnostech vyvolaných na straně objednatele, ani skutečnost, že zprostředkování, resp. administrace dotace je určena někomu jinému než objednateli díla. Navíc soud také nevzal do úvahy i to, že autorem žádosti, jejím zpracovatelem, je odborná osoba – specialista. Jiný subjekt, např. ten, který ho vyhledal k podání žádosti, mu naopak poskytuje či pro něho kompletuje potřebné doklady, které nejsou ve výlučné odborné působnosti specialisty. Žalovaná by se nikdy o postavení osoby povinné k podání žádosti neucházela, neboť si byla vědoma toho, že k tomu nemá odborné předpoklady, proto využívala vyhledaného energetického specialistu, jmenovitě [tituly před jménem] [jméno FO]. Žalovaná ho nemohla zastoupit. Jednala tedy jako zprostředkovatel možnosti poskytnutí odborného plnění energetickým specialistou a nikdy jinak. V závěru pak namítala, že závěr soudu prvního stupně o tom, že žalobkyně je oprávněna požadovat zaplacení částky 155.000 Kč na základě aplikace ust. čl. IV. bodu 6. smlouvy o dílo není správný, když toto ujednání není aplikovatelné, neboť jde o smlouvu neupravenou pro účely subdodávky, byť se na tomto stavu podílela žalovaná poskytnutím textu smlouvy. Žalobkyně není a nebyla tím, komu má být dotace vyplacena, proto jejím neposkytnutím žalobkyni žádná újma nevznikla a nevznikl jí ani nárok na slevu z ceny díla. Z uvedených důvodů žalovaná navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně v rozsahu napadeném odvoláním změnil tak, že žalobu zcela zamítne.

3. Žalobkyně navrhla potvrdit rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný. Trvala na tom, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o dílo, jejímž předmětem byl závazek žalované provést na svůj náklad a nebezpečí pro žalobkyni dílo, kterým byla dodávka a montáž tam uvedeného střešního fotovoltaického systému na klíč a „zajištění“ administrace dotace ze shora uvedeného dotačního programu včetně odborného posudku, vypracování kompletní projektové dokumentace a revizní zprávy k fotovoltaické elektrárně (dále jen FVE), nikoliv pouze zprostředkování administrace dotace. Poukazovala na to, že v rámci předsmluvního jednání byla žalobkyně výslovně ujištěna [jméno FO], [právnická osoba] žalované, mimo jiné e-mailem v listopadu 2018, a zejména poté, co žalobkyně zaslala vyplněný formulář s parametry pro vytvoření nabídky, že žalovaná realizuje zakázky FVE i s obdržením dotace od [název]. Dále na to, že nabídku zahrnující vyřízení dotace z programu [název] žalovaná rovněž prezentovala na svých webových stránkách. Zajištění administrace dotace včetně podání žádosti o dotaci vyplývá rovněž z textu smlouvy o dílo, když podle čl. I. odst. 4 smlouvy je zhotovitel oprávněn provést dílo prostřednictvím svého subdodavatele nebo třetích osob, které k plnění díla zmocní (zejména ke zprostředkování uzavření smlouvy o připojením s provozovatelem distribuční soustavy nebo jejího dodatku či podání žádosti o dotaci z programu [název] na provedení díla). Podle čl. I. odst. 5 smlouvy se uvedené žalovaná jako zhotovitel zavázala provést bez zbytečného prodlení, nejpozději do 10 dnů od uzavření smlouvy a informace o podání žádosti zaslat v kopii objednateli. Podle čl. I. odst. 8 smlouvy zhotovitel do dne podpisu smlouvy o dílo obdržel všechny potřebné podklady pro jednání s provozovatelem distribuční soustavy a pro žádost o dotaci z dotačního programu shora. Předmět díla byl blíže specifikován v příloze č. 2, která je nedílnou součástí smlouvy. V této příloze žalovaná výslovně prohlašuje, že v rámci technického řešení jejich produktu garantuje získání státní dotace 155.000 Kč po ověření podmínek [název]. Dále příloha specifikuje, co mimo jiné obsahuje cenová nabídka – zpracování a podání žádosti o připojení k distribuční síti, - zajištění administrace dotace z programu [název], včetně odborného posudku. Žalobkyně konstatovala, že žalovaná si byla tohoto závazku vědoma a až do okamžiku uplatnění slevy z ceny díla jej nezpochybňovala; o tom svědčí rozsáhlá e-mailová komunikace mezi účastníky řízení a konečným zákazníkem žalobkyně, zápisy z jednání a rovněž výpovědi svědků i výpověď jednatele žalované. Tento svůj závazek pak žalovaná ještě utvrdila v potvrzení z 29. 6. 2021, kde uvedla: „Potvrzujeme, že ihned po obdržení více (myšleno výše) uvedených dokumentů předložíme žádost se všemi potřebnými dokumenty na fond k udělení dotace, kde předpokládáme vyplacení podpory do 2 měsíců na účet majitele nemovitosti“. Z uvedeného je tedy zřejmé, že žalovaná nyní jen účelově popírá, že [jméno FO] byl jejím subdodavatelem. Přitom bylo prokázáno, že odměnu [jméno FO] hradila žalovaná, veškerá komunikace probíhala mezi ním a žalovanou a žádost o dotaci byla podávána [jméno FO] pro žalovanou. K argumentaci žalované plnou mocí stavebníka [jméno FO] udělenou [jméno FO] pak žalobkyně zdůraznila, že plná moc byla připravována žalovanou v rámci předsmluvního jednání pro účely uzavření smlouvy o dílo mezi žalovanou a žalobkyní. Zároveň ze smlouvy o dílo a z obchodních podmínek žalované, které tvořily nedílnou součást smlouvy, vyplývá povinnost žalobkyně zajistit zmocnění pro žalovanou, potažmo jejího subdodavatele. Podle žalobkyně je tak na základě výše uvedeného a z předsmluvního a následného jednání smluvních stran v rámci plnění smlouvy o dílo zcela nezpochybnitelná vůle smluvních stran týkající se obsahu smluvního závazku žalované vůči žalobkyni, jímž se mimo jiné zavázala zajistit administraci dotace, včetně podání žádosti o dotaci, a to jménem a na účet stavebníka [jméno FO]. Podle webových stránek žalovaná takovou činnost prezentuje i současné době. Žalobkyně tedy shrnula, že administrace dotace a podání žádosti o dotaci taky byly prokazatelně integrální součástí předmětu díla. Další argumentaci odvolatelky o prodlení žalobkyně se zaplacením poslední faktury pak měla žalobkyně za nevýznamnou, účelovou, když faktura byla uhrazena 1. 7. 2021 a žalovaná měla dostatek času podat žádost do 11. 10. 2021. navíc bylo prokázáno, že k pozdržení platby došlo proto, že žalovaná nepředala dokumentaci, ač se tak ve smlouvě zavázala. Navíc se žalovaná opakovaně zavázala podat žádost neprodleně po doplacení ceny díla. A4 na to měla více než 3 měsíce, žádost podána nebyla. Není významné, že subdodavatel žalované [jméno FO] byl v zahraničí, krom jiného, [jméno FO] byl v [místo] od září 2021 a nic nebránilo, aby závazek žalované byl jeho prostřednictvím splněn ještě v červenci či srpnu 2021. Žalobkyni s ohledem na uvedené shora tedy vznikl nárok na dodatečnou slevu z ceny díla ve výši dotace 155.000 Kč, když dotace nebyla vyplacena prokazatelně zaviněním žalované, která byla v prodlení s podáním žádosti ve lhůtě k tomu v programu určené.

4. Odvolací soud přezkoumal ve smyslu ustanovení § 212 a § 212a o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání, a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

5. Odvolací soud shledal, že soud prvního stupně provedl dokazování v dostatečném rozsahu ke všem právně významným skutečnostem. Dílčí skutková zjištění rozebral v úvodních bodech napadeného rozsudku. Provedené důkazy hodnotil v souladu s § 132 o. s. ř. každý zvlášť a ve vzájemných souvislostech. Jeho hodnocení provedených důkazů je založeno na logických úvahách a skutkové a právní závěry soudu prvního stupně zcela odpovídají provedenému dokazování. Odvolací soud se se skutkovými a právními závěry soudu prvního stupně zcela ztotožňuje, a proto na ně pro stručnost odkazuje. Odvolací soud pak neshledává opodstatněnou odvolací námitku žalované, že soud prvního stupně vyvodil z provedených důkazů nesprávné skutkové závěry, když mimo jiné soud prvního stupně nepřihlédl ke zvyklostem a také k některým tvrzením žalované. Sama žalovaná uvádí, že tato jediná smlouva je smlouvou mezi zhotovitelem a subdodavatelem, nikoli přímo s koncovým zákazníkem, když jinak stovky jí uzavřených kontraktů měla jen s koncovými zákazníky (stavebníky). Je tak zřejmé, že na tento i pro žalovanou ojedinělý právní vztah těžko mohou dopadat zvyklosti ohledně žádostí o dotace u zakázek zhotovovaných žalobkyní, jichž se žalovaná dovolávala. Podstatný je tak výklad uzavřené smlouvy, k němuž soud prvního stupně přistoupil, a to s přihlédnutím k obsahu smlouvy včetně její přílohy, jakož i s přihlédnutím k výsledkům dalšího dokazování ohledně předsmluvních jednání účastnic, případně praxe žalované v obdobných případech. Své závěry soud prvního stupně opřel o výpověď svědků – zaměstnanců žalované [jméno FO] a [jméno FO], výpověď svědka [tituly před jménem] [jméno FO], svědka [tituly před jménem] [jméno FO] a e-mailovou korespondenci mezi nimi. Soud prvního stupně uzavřel, že bylo ujednáno, že veškeré záležitosti týkající se zpracování podkladů potřebných pro podání žádosti o dotaci, včetně podání žádosti, zajistí žalovaná; závazek zprostředkování se týká pouze výběru odborné osoby, mající kompetenci k vytvoření podkladů vyžadujících odborné znalosti. Tento výklad měl soud prvního stupně za souladný s textem smlouvy, jehož autorem je sama žalovaná. Měl za nedůvodnou irelevantní obranu žalované, že k podání žádosti je třeba příslušných odborných pověření konkrétní osoby, když žalovaná se nemůže svého závazku zprostit. Že šlo o závazek mimo jiné i podat žádost o dotaci, je pak zřejmé i ze zápisu z jednání ze dne 5. 6. 2020, kde se k tomu žalovaná výslovně zavázala. Následně tento závazek potvrdila v mailu ze dne 29. 6. 2021, kde slíbila tak učinit ihned po obdržení doplatku ceny. Obdobně pak vyznívala předsmluvní korespondence účastnic, ke které soud prvního stupně rovněž správně přihlédl. Soud prvního stupně proto nepochybil, pokud vzal za zjištěné, že strany sporu uzavřely smlouvu o dílo ve smyslu ustanovení § 2586 o. z. a že součástí této smlouvy byla i vedlejší ujednání zejména o tom, že vytvořené dílo bude splňovat dispozice třetí výzvy[Anonymizováno][název] a dále garanci, že na základě takto provedeného díla bude dosažena dotace ve výši 155.000 Kč. Žalovaná se zavázala k administraci dokladů potřebných pro podání žádosti a také k tomu, že žádost o dotaci podá. Zavázala se také zprostředkovat k tomu potřebného specialistu. Soud prvního stupně zjistil, že žádost o dotaci byla podána, avšak až 22. 10. 2021. To bylo v době, když nabídka třetí výzvy byla ukončena – tento dotační program skončil k 11. 10. 2021. Z tohoto důvodu nebylo žádosti vyhověno a nastoupil tak režim sjednané slevy ceny díla, tak jak bylo dohodnuto ve smlouvě o dílo (uvedené je pak též v souladu s § 2615 ve spojení s § 2100 a § 2106 odst. 1 písm. c/ o. z.). Odvolací soud shledává naprosto správný závěr soudu prvního stupně o tom, že žalobkyni náleží sjednaná sleva z ceny díla, a stejně jako soud prvního stupně nemá za významné, že žalobkyně nebyla postupem žalované poškozena. Pokud žalovaná mimo jiné namítala, že ke včasnému podání žádosti nedošlo z důvodů na straně žalobkyně spočívajících v pozdní úhradě koncové faktury, není tomu tak. I tak žalované zbývala doba více než tří měsíců, a to je i podle odvolacího soud doba dostatečná k tomu, aby žalovaná dostála svým smluvním závazkům. Soud prvního stupně proto nepochybil, pokud hodnotil žalobu jako opodstatněnou a zcela jí vyhověl, a to včetně požadovaných nákladů na vymáhání pohledávky. To vše učinil s odkazem na správná výše uvedená konkrétní ustanovení občanského zákoníku a zmíněného vládního nařízení.

6. Ze všech uvedených důvodů proto odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrdil, včetně správného výroku o nákladech řízení, které soud prvního stupně správně kvantifikoval v souladu s advokátním tarifem.

7. Poté bylo rozhodnuto o nákladech odvolacího řízení podle § 221 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla i v odvolacím řízení plně procesně úspěšná. Náklady odvolacího řízení žalobkyně tvoří náklady právního zastoupení, a to 2× odměna 7.300 Kč podle § 7 a § 11 AT za vyjádření k odvolání a účast na odvolacím jednání. Dále 2× 300 Kč režijní paušál k náhradě hotových výdajů podle § 13 odst. 4 AT. Celkem tak jde o částku 15.200 Kč, které je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni v zákonné lhůtě tří dnů podle § 160 o. s. ř. na zákonné platební místo ve smyslu § 149 o. s. ř.