o nahrazení projevu vůle

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně nahradil projev vůle žalované k podpisu předávacího protokolu ke smlouvě o dílo č. [číslo] ze dne 27.4. 2002 ve znění dodatku č. 1 ze dne 14. 7. 2022, dodatku č. 2 ze dne 16. 12. 2022 a dodatku č. 3 ze dne 31. 5. 2023 (výrok I.) a žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení 47.314,50 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (výrok II.).

2. Rozhodl tak o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala nahrazení projevu vůle žalované s podpisem předávacího protokolu ve znění uvedeném ve výroku I. napadeného rozsudku. Žalobkyně tvrdila, že dne 27. 4. 2022 uzavřela se žalovanou smlouvu o dílo ve znění dodatků, na základě které se pro žalovanou zavázala provést dodávku a montáž blíže specifikovaných dveří s příslušenstvím. Cena díla byla finálně sjednána na částku 16.674.727,11 Kč bez DPH. Přestože dílo bylo řádně a včas provedeno, žalovaná podepsala předávací protokol pouze ohledně části díla, ve zbytku toto odmítla a současně odmítla uhradit zádržné. Předmětný rezidenční projekt byl přitom již zkolaudován a příslušné bytové jednotky v projektu zcela vyprodány a převedeny do vlastnictví třetích osob. Žalobkyně žalovanou ke splnění její povinnosti převzít zbytek díla opakovaně vyzývala, avšak bezúspěšně.

3. Žalovaná v řízení navrhovala zamítnutí žaloby, neboť žalobkyně v rozporu se smlouvou o dílo dodávala dveře s dolním výřezem, na což byla žalovanou opakovaně upozorňována a vyzývána k nápravě. Vzhledem k tomu, že žalobkyně adekvátně nereagovala, odstoupila žalovaná z opatrnosti dne 1. 6. 2023 částečně od smlouvy. Žalované pak nezbylo, než si zajistit odstranění dveří z objektu bez součinnosti žalobkyně a následně je uskladnit.

4. Soud prvního stupně vyšel zejména ze zjištění, že dne 27. 4. 2022 byla mezi žalovanou jako objednatelem a žalobkyní jako zhotovitelem uzavřena smlouva o dílo, kterou se žalobkyně pro žalovanou zavázala zhotovit dílo – dodávku a montáž vnitřních dveří na akci [jméno FO] obytný soubor [adresa] - 1. etapa - budova [Označení]-[Označení], realizace bude provedena dle cenových nabídek, v případě rozporů má vždy přednost cenová nabídka. Dle čl. VIII odst. 5 smlouvy zhotovitel vyzve objednatele zápisem do stavebního deníku a emailem na odpovědné zástupce k převzetí řádně dokončeného díla, a to minimálně 3 dny předem. Objednatel převezme od zhotovitele dílo po jeho úplném dokončení, a to i s vadami, které nebrání užívání díla. O předání a převzetí sepíší obě smluvní strany zápis, ve kterém objednatel uvede, že dílo přejímá nebo uvede případné vady a nedodělky. Cena díla byla sjednána na částku 16.674.727,11 Kč bez DPH. U některých dveří byly sjednány podřezy. Žalovaná část díla převzala bez výhrad dne 29. 3. 2023 a dále dne 13. 7. 2023. Žalovaná žalobkyni opakovaně vytýkala, že dodané dveře mají podřezy. Dne 1. 6. 2023 odstoupila žalobkyně částečně od smlouvy o dílo z důvodu, že dodaná dveřní křídla jsou vadná, neboť v rozporu se zadávací dokumentací a technickými normami obsahují větrací podřezy. Žalobkyně s částečným odstoupením od smlouvy nesouhlasila, neboť specifikaci dveřních křídel včetně ventilačních podřezů žalovaná i investor znali předem a odsouhlasili, nedošlo k vadnému zhotovení díla ani jinému porušení smlouvy. Nákres podřezu byl žalované k rukám paní [jméno FO] zaslán e-mailem ze dne 13. 12. 2021. Žalobkyně žalovanou k převzetí díla opakovaně vyzývala. Dílo [název] – obytný soubor [adresa] bylo ze strany žalované předáno investorovi – [právnická osoba], poslední část díla dne 4. 1. 2024. Nová dveřní křídla bez podřezů si u žalobkyně objednal investor [právnická osoba], byla mu vyúčtována jejich cena, jemu byla tato dveřní křídla předána.

5. Po právní stránce soud prvního stupně posoudil věc podle § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) a § 2628 o. z. V řízení bylo prokázáno zejména cenovou nabídkou a e-mailem zaslaným dne 13. 12. 2021 přípravářce žalované [jméno FO] včetně nákresu podřezu, že předmětem díla měly být též dveře s podřezem. Žalovaná tuto skutečnost popírala, svědek [jméno FO] si nevzpomínal, že by byl podřez sjednán, naopak svědkyně [jméno FO] podřezy potvrdila, avšak měla za to, že měly být menší. Podle názoru nalézacího soudu se nákres zaslaný paní [jméno FO] shoduje s podřezem u dveřního křídla, které bylo žalovanou přineseno na ukázku k jednání soudu dne 9. 9. 2025. Soud prvního stupně měl dále za významné, že nové dveře bez podřezů si u žalobkyně objednal sám generální investor, na jeho vrub byly žalobkyní vystaveny faktury, úkolem žalované bylo výlučně poskytnout součinnost s demontáží původních dveří a s montáží nových.

6. Pokud žalovaná dne 1. 6. 2023 odstoupila částečně od smlouvy o dílo z důvodu, že dodaná dveřní křídla jsou vadná, neboť v rozporu se zadávací dokumentací a technickými normami obsahují větrací podřezy, neučinila tak podle soudu prvního stupně po právu, neboť podřezy byly sjednány a specifikovány v cenové nabídce včetně nákresu.

7. Podle závěrů obvodního soudu žalobkyně pro žalovanou provedla řádně dílo – dodávku a montáž dveří, dle specifikace uvedené v cenové nabídce, která, jak bylo sjednáno ve smlouvě o dílo, má přednost před smluvními ustanoveními, takto byla sjednána i dodávka některých dveří s podřezy. Část dodaných dveří byla žalobkyní na základě požadavku generálního investora, k jeho objednávce a na jeho účet, nahrazena dveřmi bez podřezu, žalovaná s tímto neměla žádné náklady. Celý projekt [název], tedy včetně dveří, byl žalovanou řádně předán generálnímu investorovi, poslední část dne 4. 1. 2024, nejpozději k tomuto datu tak muselo dojít i k předání díla žalobkyní žalované. Nejpozději k srpnu 2024 pak byly veškeré byty z projektu prodané třetím osobám. Žalobkyně žalovanou opakovaně k podpisu předávacího protokolu vyzývala. Jedinou vadou díla, kterou žalovaná v řízení tvrdila, je právě dodání dveří s podřezem, což je námitka neopodstatněná, jiné vady, kterými by dílo mělo trpět, tvrzeny nebyly.

8. Požadavek žalobkyně na nahrazení projevu vůle žalované s podpisem předávacího protokolu považoval obvodní soud za opodstatněný, byť dílo bylo nejpozději v lednu 2024 fakticky předáno, neboť žalovaná odmítá vyplatit žalobkyni zádržné, tedy doplatek ceny díla, což odůvodňuje právě absencí předávacího protokolu. Žalobkyně řádně provedla dílo tak, jak bylo sjednáno, a má proto oprávněný zájem na podpisu předávacího protokolu tak, jak bylo ve smlouvě o dílo smluveno, proto soud prvního stupně žalobě vyhověl. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., právo na náhradu nákladů řízení bylo přiznáno úspěšné žalobkyni.

9. Žalovaná podala proti rozsudku včasné odvolání a k objednávce dveří se sporným ventilačním podřezem žalovaná namítala, že cenová nabídka a e-mail ze dne 13. 12. 2021 byl založen žalobkyní do spisu až po koncentraci řízení. Z tohoto důvodu k němu nemělo být přihlíženo. V tomto případě nešlo o zpochybnění věrohodnosti provedených důkazních prostředků a nešlo ani o důkaz, který nemohla žalobkyně bez své viny včas uvést. Konečně nešlo ani o důkaz předložený na základě předchozí výzvy soudu podle ustanovení § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř. K předmětné cenové nabídce se žalovaná vyjádřila tak, že tato cenová nabídka nemohla být součástí smlouvy o dílo. Smlouva o dílo, včetně všech jejích závazných příloh, je založena ve spise s tím, že předmětná cenová nabídka (která je dle čl. II. odst. 4 smlouvy o dílo relevantní) je rozdílná oproti cenové nabídce předložené po koncentraci řízení žalobkyní. Spor mezi žalobkyní a žalovanou není o tom, zda měly být dveře dodány s ventilačním podřezem, či nikoli. Spor je o tom, jak měl tento ventilační podřez vypadat. Žalobkyně se účelově snažila v řízení tvrdit, že podoba ventilačního podřezu měla být uvedena v příloze smlouvy o dílo, v její finální verzi žádná skica podřezu obsažena není.

10. Žalovaná, respektive odpovědné a relevantní osoby, které schvalovaly finální znění smlouvy o dílo, tj. ředitel [adresa] a vedoucí projektu [jméno FO], tak byly prokazatelně seznámeny s cenovou nabídkou bez jakékoli skici podřezu. Legitimně tak očekávali, že objednané ventilační podřezy budou odpovídat standardům českého trhu. Jiná by situace byla, pokud by cenové nabídky nebyly ke smlouvě o dílo fyzicky připojeny – pak by se muselo výkladem zjišťovat jejich znění z doprovodných skutečností. S ohledem na to, že ale připojeny byly, a s ohledem na to, že teprve až toto jejich finální znění viděly a schvalovaly odpovědné osoby za žalovanou, je situace jednoduchá. I sám jednatel žalované, pan [jméno FO], během svého výslechu výslovně potvrdil, že před podpisem smlouvy o dílo kontroval její celé znění, včetně všech jejích příloh a všiml si, že na poslední stránce cenové nabídky chybí skica ventilačního podřezu. Přesto situaci nijak neřešil, nežádal o nový tisk a celou věc přešel, byť mu bylo nepochybně známo, že osoba podepisující za žalovanou, tj. pan [jméno FO], tuto skicu nikdy neviděl a neschválil.

11. Žalovaná nepopírá, že u některých dveří byl sjednán ventilační podřez. Toto bylo v řízení jednoznačně prokázáno. Pokud však nebylo ve finálních a ke smlouvě o dílo přiloženým cenovým nabídkám jakkoli blíže specifikováno, jak mají ventilační podřezy vypadat, mělo jít o standardní (obvyklé) podřezy, viz ustanovení § 2095 o. z. Jediné, o co se žalobkyně opírá, má být již několikrát zmíněná údajná skica. Skica podřezu, již žalobkyně ex post předložila v „nových“ verzích cenových nabídek, neobsahuje kótování ani měřítko a není označena jako závazný podklad ke schválení; navíc nebyla součástí finální smluvní dokumentace připojené při podpisu. Sama o sobě proto neumožňuje kvalifikované rozhodnutí žalované, zda je taková podoba akceptovatelná, ani neprokazuje, že by žalovaná parametr ve smyslu několika centimetrů odsouhlasila. Dveře měly být dodány v obvyklém provedení pro bytové domy, tj. s malým ventilačním podřezem. Řešení žalobkyně – řádově větší otvor v dolní hraně křídla – je nestandardní, s negativními funkčními dopady (těsnost/průvan, akustika, návaznost na kování/uzamykání). Takové provedení nelze pokládat za obvyklé ani za sjednané. Z uvedeného plyne, že žalobkyně porušila smlouvu podstatným způsobem (§ 2002 o. z.) tím, že dodala parametricky odlišné řešení, aniž by je řádně projednala a nechala schválit; žalovaná proto oprávněně uplatnila částečné odstoupení a odmítla převzetí v dotčeném rozsahu (§ 2605 o. z.). I kdyby šlo uvažovat o tom, že „skica“ vyjadřuje určité estetické očekávání, bez kót a měřítka nelze dovodit dohodu na několikacentimetrovém otvoru; při pochybnostech se má za to, že plnění má být v obvyklém provedení.

12. K objednání nových dveří investorem žalovaná uvedla, že jako klíčovou skutečnost, o kterou soud prvního stupně opřel své rozhodnutí, se jeví, že měl investor celého projektu objednat nové dveře a sám je zaplatit. Takže měly být nakonec osazeny všechny dveře tak, jak si investor přál, aniž měla vzniknout žalované újma. Žalovaná považuje tento myšlenkový postup za právně pochybný. Žalobkyně se domáhá nahrazení projevu vůle tak, že žalované dodala řádně veškeré dveře tak, jak si žalovaná objednala. Za to i žalovaná zaplatila. To, že jsou dnes v bytech „správné“ dveře na základě investorské objednávky, neřeší splnění smlouvy o dílo vůči žalované ani nevyvrací účinky částečného odstoupení. Pokud by se pominulo částečné odstoupení od smlouvy o dílo, byla by žalobkyně i nadále v prodlení vůči žalované, pokud jde o dodání sporných dveří, ohledně kterých bylo částečné odstoupení učiněno. Žalobkyně nemohla tuto svou povinnost vůči žalované nahradit splněním závazku vůči investorovi. To je zcela mimoběžný smluvní vztah. K náhradě původního závazku by byla nutná novace (§ 1902 o. z.) či třístranná dohoda (převod smlouvy), což se nestalo. Rovněž nelze přijmout, že by žalované nevznikla žádná újma. Ač to byl investor, kdo si objednal nové dveře, fakticky to bylo na úkor žalované, která musela investorovi toto jednání kompenzovat. Rovněž značně utrpěla reputace žalované. Konečně právě skutečnost, že investor dveře odmítl převzít a objednal si nové, je sama o sobě znatelným důkazem k tomu, že původně dodané dveře od žalobkyně byly vadné. Jinak by se nic měnit nemuselo.

13. Soud prvního stupně se v napadeném rozsudku nedůvodně opřel do žalované, že její „modus operandi“ má být odmítání převzetí díla za účelem nehradit zádržné v nemalé výši, což má být nalézacímu soudu známo z jeho úřední činnosti. Žalovaná toto zcela odmítla, neboť vede spory jen s naprostým minimem svých smluvních partnerů. Jedná se maximálně o desetiny procenta všech případů. Žalovaná proto navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, alternativně aby ve věci sám rozhodl tak, že se žaloba v plném rozsahu zamítá a přiznal žalované náhradu nákladů řízení.

14. Žalobkyně v písemné reakci na podané odvolání žalované navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil.

15. Odvolací soud ve smyslu ustanovení § 212 a § 212a o. s. ř. přezkoumal napadený rozsudek, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání, a shledal, že odvolání žalované není důvodné.

16. Soud prvního stupně si pro své rozhodnutí opatřil dostatek podkladů a učinil z nich správná skutková zjištění, která detailně popsal v napadenému rozsudku. Rozsudek nalézacího soudu tak mohl být dostatečným podkladem i pro rozhodnutí odvolacího soudu ve věci.

17. Podle § 2586 odst. 1 o. z. se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

18. Podle § 2587 o. z. se dílem rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části.

19. Podle § 2604 o. z. je dílo provedeno, je-li dokončeno a předáno.

20. Podle § 2610 o. z. právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla.

21. Podle § 555 odst. 1 o. z. se právní jednání se posuzuje podle svého obsahu. Podle § 556 odst. 1 o. z. co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen. Při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají (odst. 2).

22. Podle § 2001 o. z. od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.

23. Žalobkyně svoji žalobu opírala o tvrzení, že žalovaná v rozporu s uzavřenou smlouvou o dílo odmítá převzít dílo, kdy ve smlouvě bylo ujednáno protokolární předání díla. Z ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu přitom plyne, že v obdobných případech se lze po objednateli domáhat splnění povinnosti dílo převzít, čehož se v posuzované věci žalobkyně domáhala žalobou o nahrazení projevu vůle žalované k podpisu předávacího protokolu. Nejvyšší soud ve své konstantní judikatuře, která je použitelná i v poměrech nové právní úpravy účinné od 1. 1. 2014, opakovaně uvádí, že sjednají-li si smluvní strany způsob a postup pro předání díla, má to ten důsledek, že k provedení předmětného díla, na něž zákon č. č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v ustanovení § 548 odst. 1 váže vznik práva na zaplacení ceny díla, může dojít pouze způsobem a postupem dohodnutým účastníky ve smlouvě, nikoli postupem a způsobem jiným, tedy ani fakticky (srov. např. rozsudek ze dne 22. 9. 2009 sp. zn. 32 Cdo 2592/2008). V rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 22. 4. 2009 sp. zn. 23 Cdo 799/2009, potom dovolací soud dospěl k závěru, podle něhož byl-li podmínkou předání a převzetí díla podpis protokolu o předání a převzetí díla v písemné formě, tvoří existence takového protokolu hmotněprávní podmínku předání a převzetí díla. Pokud předávací protokol nebyl podepsán žalovanou, není možné považovat dílo za předané a převzaté a žalobkyně by se mohla po žalované domáhat pouze převzetí díla, nikoliv však doplacení ceny díla, neboť nenastala splatnost ceny díla ve smyslu § 548 odst. 1 obch. zák.

24. V poměrech souzené věci vyšel soud prvního stupně ze správného zjištění o uzavření smlouvy o dílo podle § 2586 o. z., k němuž došlo mezi účastnicemi dne 27. 4. 2022, a následně svou pozornost koncentroval na otázku řádného provedení díla a převzetí díla postupem, jak bylo ujednáno v čl. VIII. odst. 5 smlouvy o dílo, tj. protokolárního předání díla formou předávacího protokolu, k němuž dosud nedošlo.

25. Předmětem plnění díla podle uzavřené smlouvy byl závazek žalobkyně jako zhotovitele provést pro žalovanou jako objednatele dodávku a montáž vnitřních dveří na výstavbě obytného souboru v [adresa]. Žalovaná v řízení argumentovala tím, že předmětné dveře byly dodány v jiných než domluvených parametrech, proto nedošlo k řádnému provedení díla. Podle čl. II. odst. 4 smlouvy o dílo provede zhotovitel realizaci díla podle cenových nabídek [číslo] ze dne 3. 12. 2021 pro vstupní dveře a [číslo] ze dne 13. 12. 2021 a projektové dokumentace, jejíž detailní seznam tvoří přílohu č. 2 smlouvy o dílo. V případě rozporů má vždy přednost cenová nabídka. Dodatkem č. 2 ke smlouvě o dílo č. [číslo] ze dne 16. 12. 2022 bylo účastnicemi ujednáno, že zhotovitel provede realizaci díla dle cenové nabídky č. [číslo] ze dne 13. 6. 2022 pro dodávku dveří do společných prostor a dle cenové nabídky č. [číslo] ze dne 8. 8. 2022 pro interiérové dveře v bytech, vstupní dveře do bytů a podle projektové dokumentace s tím, že v případě rozporů má vždy přednost cenová nabídka. Objednatel zároveň schválil technické a estetické provedení výrobků a příslušenství z uvedených cenových nabídek, které tvoří přílohu č. 1 (cenová nabídka č. [číslo] ze dne 8. 8. 2022).

26. Žalovaná v řízení před soudem prvního stupně svou procesní obranu měnila a upravovala, neboť nejprve argumentovala tím, že v rozporu s uzavřenou smlouvou o dílo žalobkyně dodávala dveře s dolním výřezem, později sporovala jen podobu (velikost) ventilačního podřezu dodávaných dveří. Soud prvního stupně se proto správně zabýval tím, zda cenová nabídka, na kterou odkazuje uzavřená smlouva o dílo, a která má v případě rozporů vždy přednost, obsahuje nákres podřezu dveří a zda z něj lze případně dovodit, jak měl tento ventilační podřez vypadat.

27. Svědkyně [jméno FO], která pro žalovanou pracovala jako přípravářka, po předestření e-mailem zaslaných nabídek v rámci svého výslechu před prvostupňovým soudem jednoznačně potvrdila, že cenové nabídky od žalobkyně obdržela i s vyobrazením ventilačních podřezů založenými emailovými zprávami ve dnech 13. 12. 2021 a 8. 8. 2022. Zároveň tato svědkyně potvrdila, že napsala e-mail ze dne 19. 9. 2022, kterým potvrdila správnost elektronické cenové nabídky ze dne 8. 8. 2022, včetně podřezů. V elektronické podobě cenových nabídek tak obrázek podřezu nepochybně uváděn byl.

28. Svědkyně [jméno FO] byla zmocněna žalovanou k přípravám smluv. Podle ustanovení § 166 o. z. ve spojení s § 431 o. z. je při posuzování zástupčích oprávnění zaměstnance nutné vycházet z objektivního hlediska pro možnost zastupovat žalovanou jako právnickou osobu. Svědkyně [jméno FO] své pověření a participaci na přípravě smluv sama v rámci svého výslechu potvrdila, v podpisech e-mailových zpráv uváděla logo žalované společnosti [právnická osoba]. Žalobkyně proto neměla důvod pochybovat o tom, že komunikace se svědkyní probíhá v zastoupení žalované a že její úkony jsou pro žalovanou závazné. Svědkyně [jméno FO] při svém výslechu rovněž potvrdila, že veškeré přijaté podklady dále předávala a měl je k dispozici i [jméno FO], osoba podepisující smlouvu o dílo za žalovanou jako ředitel divize pozemních staveb.

29. Uvedené závěry korespondují i s výkladem uzavřené smlouvy o dílo ve vztahu k předmětu plnění díla, kterou měl zhotovitel provést podle shora specifikovaných cenových nabídek. Odvolací soud zde vycházel z pravidel pro výklad právních jednání upravených v ustanovení § 555 a násl. o. z. Smlouvy jsou založeny na konsenzu smluvních stran, pro určení významu každého smluvního ujednání je proto rozhodující, jaký význam tomuto ujednání zamýšlely dát samotné smluvní strany. Význam smluvních ujednání se proto posuzuje podle společného úmyslu smluvních stran. Při zjišťování, zda strany společně sdílely určitý úmysl a chtěly dát smluvním ujednáním určitý význam, je třeba zohlednit všechny okolnosti rozhodné pro výklad právních jednání. Některá z kritérií výkladu jsou uvedena v § 556 odst. 2 o. z., nejedná se však o výčet uzavřený, naopak je třeba zohlednit i další okolnosti, ze kterých lze zjistit společný úmysl jednajících stran. Zvýšený význam mají výkladová kritéria, která se vztahují přímo k dané smlouvě a okolnostem jejího sjednání (zejména povaha a účel smlouvy, jednání před uzavřením smlouvy a následné chování stran). Podle odvolacího soudu úmysl jednajících stran evidentně směřoval k realizaci díla podle cenových nabídek obsahující dodávku dveří s podřezy, a to v podobě zachycené náčrtem podřezu, proto nemůže být opodstatněný argument žalované, že ve finální verzi smlouvy dílo, resp. v jejích přílohách, žádná skica podřezu obsažena není.

30. V této souvislosti nelze pominout zjištění soudu prvního stupně, které učinil u jednání dne 9. 9. 2025, kdy ohledáním předloženého vzorku dveří zjistil, že podřez těchto dveří se shoduje s nákresem dveří, který byl svědkyni [jméno FO] zaslán v rámci cenové nabídky.

31. Dále je nutno odmítnout námitku žalované, že cenová nabídka ze dne 13. 12. 2021 byla žalobkyní předložena až po koncentraci řízení ve smyslu § 118b odst. 1 o. s. ř. Pokud žalobkyně v průběhu řízení předložila ke svému podání ze dne 18. 10. 2024, které předcházelo prvnímu jednání ve věci dne 22. 1. 2025, cenovou nabídku, jednalo se stále o totožnou nabídku, kterou označila v předmětném podání, byť ji později předložila v elektronicky úplné a nedeformované podobě.

32. Soud prvního stupně dále zjistil, že žalovaná dílo opakovaně přebírala při částečném protokolárním přebírání díla ve dnech 29. 3. 2023 a 13. 7. 2023, které zahrnovalo i dveře s podřezem, jak bylo žalovanou uvedeno i při jednání odvolacího soudu. Podle odvolacího soudu lze takové jednání pojímat jako konkludentní uznání domluvené podoby díla. Navíc podle uzavřené smlouvy o dílo (čl. VI. odst. 4) byla přinejmenším část ceny díla fakturována na základě dílčích měsíčních faktur dle skutečně provedených prací, jako podklad pro fakturaci byl vyhotoven soupis provedených prací, které objednatel odsouhlasil. Žalovaná tak hradila část ceny díla, ačkoliv tvrdí, že jí byly dodávány dveře s neodpovídajícím podřezem.

33. V situaci, kdy bylo v řízení prokázáno, že žalovaná schválila podobu podřezů dveří a části díla následně opakovaně přebírala ve dnech 29. 3. 2023 a 13. 7. 2023, pak lze ve shodě se soudem prvního stupně uzavřít, že žalovaná nemohla platně částečně odstoupit od smlouvy o dílo svým přípisem ze dne 1. 6. 2023, neboť žalobkyně žádným způsobem uzavřenou smlouvu o dílo neporušila.

34. Ve shodě se soudem prvního stupně lze proto uzavřít, že předmětné dílo bylo řádně dokončeno a žalovaná jako objednatel jej nedůvodně odmítá převzít formou předávacího protokolu, jak bylo ujednáno v čl. VIII. odst. 5 smlouvy o dílo, proto soud prvního stupně správně nahradil projev vůle žalované k podpisu takového předávacího protokolu.

35. Odvolací soud pouze doplňuje, že uzavřená smlouva o dílo ve smyslu § 1759 o. z. zavazuje její smluvní strany, nikoliv však generálního investora výstavby obytných budov [právnická osoba] Úvahy soudu prvního stupně ohledně objednání nových dveří investorem proto odvolací soud za správné nepovažuje, tento následný postup není významný pro posouzení smluvního vztahu účastnic, nicméně z důvodu nadbytečnosti se k nim odvolací soud blíže nevyjadřuje, rovněž tak k úvaze o tzv. modus operandi, který soud prvního stupně začlenil do odůvodnění napadeného rozsudku.

36. Odvolací soud proto postupem podle § 219 o. s. ř. potvrdil napadený rozsudek, včetně správného nákladového výroku, který je v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř.

37. O nákladech odvolacího řízení odvolací soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. tak, že právo na jejich náhradu přiznal žalobkyni, která byla v odvolacím řízení plně úspěšná. Náklady žalobkyně činí celkem 10.043 Kč a sestávají z odměny advokáta ve výši 7.400 Kč podle § 7, § 9 odst. 3 písm. b) a § 11 odst. 1 advokátního tarifu za 2 úkony právní služby po 3.700 Kč (vyjádření k odvolání, účast u jednání odvolacího soudu), z paušální náhrady hotových výdajů ve výši 900 Kč podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu za 2 úkony po 450 Kč, a z náhrady za 21 % DPH z částky 8.300 Kč ve výši 1.743 Kč. Třídenní lhůtu k plnění odvolací soud stanovil podle § 160 o. s. ř.