o odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zastavil řízení co do zaplacení částky [částka] (výrok I.), žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok II.), zamítl žalobu o zaplacení [částka] s příslušenstvím (výrok III.) a žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok IV.).

2. Rozhodl tak o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala na základě zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem („ OdpŠk“), náhrady škody, jakož i zadostiučinění za nemajetkovou újmu, způsobenou nezákonným rozhodnutím soudního exekutora.

3. Soud prvního stupně v napadeném rozsudku zjistil, že žalobkyně dne [datum] uplatnila nárok na poskytnutí náhrady škody a nemajetkové újmy u žalované z důvodu nezákonného rozhodnutí vydaného soudním exekutorem JUDr. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Přerov, v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] a z titulu nezákonného rozhodnutí vydaného soudní exekutorkou JUDr. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Třebíč, v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka]. Žalovaná požadavku žalobkyně na náhradu nákladů právního zastoupení v exekučních řízeních vyhověla v plné výši, tedy co do částky [částka], a dále vyhověla, co se týče strhnutého poplatku z účtu žalobkyně za poskytnutí informace soudnímu exekutorovi ve výši [částka], ve zbylém konstatovala vydání nezákonného rozhodnutí, za tuto skutečnost se omluvila. Jinak byla žádost žalobkyně zamítnuta, což žalovaná sdělila žalobkyni stanoviskem ze dne [datum].

4. Dále soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že v případě soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Přerov, sp. zn. [spisová značka], byla usnesením Okresního soudu [obec] – venkov ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], nařízena exekuce na majetek povinného [příjmení] [jméno] [příjmení] podle vykonatelného směnečného platebního rozkazu Krajského soudu v Brně, č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. Exekučním příkazem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] bylo rozhodnuto o provedení exekuce přikázáním pohledávky z účtu č. [bankovní účet] manželky povinného [příjmení] [jméno] [příjmení], vedeného u peněžního ústavu [právnická osoba] Usnesením Okresního soudu [obec] – venkov ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo rozhodnuto o návrhu manželky povinného a povinného na částečné zastavení exekuce tak, že výrokem I. byla odložena vykonatelnost exekučního příkazu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] do právní moci rozhodnutí o návrhu manželky povinného a povinného na částečné zastavení exekuce ze dne [datum]. Výrokem II. usnesení okresní soud exekuci nařízenou usnesením Okresního soudu [obec] – venkov ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] v části, v níž je prováděna na základě exekučního příkazu, ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [spisová značka] přikázáním pohledávky z účtu manželky povinného, č. [bankovní účet] vedeného u [právnická osoba], zastavil. Výrokem III. nepřiznal soud manželce povinného právo na náhradu nákladů tohoto řízení. Usnesení č. j. [číslo jednací] nabylo právní moci dne [datum]. V případě soudní exekutorky JUDr. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Třebíč, sp. zn. [spisová značka], byla usnesením Okresního soudu [obec] – venkov ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], nařízena exekuce na základě exekučního titulu - notářského zápisu [číslo jednací], [spisová značka] sepsaného notářkou JUDr. [jméno] [příjmení] dne [datum] proti [právnická osoba] jako povinnému [číslo] MVDr. [jméno] [příjmení] jako povinnému [číslo]. Usnesením soudní exekutorky JUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byla exekuce proti povinnému [číslo] zastavena. Exekučním příkazem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] bylo rozhodnuto o provedení exekuce přikázáním pohledávky z účtu č. [bankovní účet] manželky povinného [příjmení] [jméno] [příjmení], tedy žalobkyně, vedeného u peněžního ústavu [právnická osoba] Usnesením Okresního soudu Brno-venkov ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] byla výrokem I. exekuce nařízena usnesením Okresního soudu Brno-venkov ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] v části, v níž byla prováděna na základě exekučního příkazu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] přikázání pohledávky z účtu manželky povinného, č. [bankovní účet] vedeného u [právnická osoba] zastavena. Výrokem II. usnesení nebylo manželce přiznáno právo na náhradu nákladů řízení. Usnesení nabylo právní moci dne [datum].

5. Zjištěný skutkový stav soud prvního stupně po právní stránce posoudil zejména podle § 5, § 8 odst. 1 a § 32 odst. 3 OdpŠk. Obvodní soud konstatoval, že ve věci došlo k vydání nezákonných rozhodnutí ve smyslu § 8 odst. 1 OdpŠk, za která lze považovat exekuční příkaz soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Přerov ze dne [datum], č. j. [číslo jednací] a exekuční příkaz soudní exekutorky JUDr. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Třebíč ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací]. Tato rozhodnutí byla pro nezákonnost zrušena, a to usnesením okresního soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka] – 154 a usnesením ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], jimiž byla exekuce v části, v níž je prováděna na základě exekučního příkazu přikázáním pohledávky z účtu manželky povinného, č. účtu [bankovní účet] vedeného u [právnická osoba], zastavena. Odpovědnostní titul podle OdpŠk je tak ve věci dán, proto se dále nalézací soud zabýval jednotlivými nároky, které v řízení uplatnila žalobkyně.

6. K požadované náhradě nemajetkové újmy ve výši [částka] za blokaci podnikatelského účtu obvodní soud uvedl, že v případě řízení u Okresního soudu Brno-venkov pod sp. zn. [spisová značka], exekuce prováděná soudním exekutorem JUDr. [jméno] [příjmení] byla v části, v níž byla prováděna na základě exekučního příkazu ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [spisová značka] přikázáním pohledávky z účtu žalobkyně, zastavena dne [datum] usnesením Okresního soudu Brno - venkov, č. j. [číslo jednací], toto usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Ode dne [datum] počala běžet šestiměsíční promlčecí lhůta dle § 32 odst. 3 Odpšk. Žalobkyně uplatnila nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění u žalované dne [datum]. Tohoto data došlo ke stavění promlčecí lhůty dle ustanovení § 35 odst. 1 OdpŠk, podle něhož promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců. Dne [datum] tak pokračoval běh promlčecí lhůty, nejzazší termín pro uplatnění nároku bylo [datum]. Předmětné řízení bylo však zahájeno až dne [datum]. Dále, co se týče řízení u Okresního soudu Brno-venkov pod sp. zn. [číslo jednací] byla exekuce částečně zastavena v části, v níž byla prováděna soudní exekutorkou JUDr. [jméno] [příjmení] na základě exekučního příkazu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], přikázáním pohledávky z účtu žalobkyně usnesením Okresního soudu Brno - venkov ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum]. Ode dne [datum] počala běžet šestiměsíční promlčecí lhůta dle § 32 odst. 3 OdpŠk. Žalobkyně uplatnila nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění dne [datum]. Tohoto data došlo ke stavění promlčecí lhůty dle § 35 odst. 1 Odpšk. Dne [datum] tak pokračoval běh promlčecí lhůty, nejzazším termínem pro uplatnění nároku u soudu bylo [datum]. Předmětné řízení však bylo zahájeno až dne [datum]. Nárok žalobkyně na náhradu nemajetkové újmy měl obvodní soud za promlčený a v této části proto žalobu zamítl pro důvodně uplatněnou námitku promlčení žalovanou. V případě nároku na náhradu nákladů spojených s uplatněním žádosti u žalované v podobě mimosmluvní odměny dle advokátního tarifu ve výši [částka] odkázal soud prvního stupně na ustanovení § 31 odst. 4 OdpŠk, podle něhož žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáním jejího uplatněného nároku u příslušného úřadu. Soud prvního stupně proto žalobu i v této části jako nedůvodnou zamítl. A konečně v případě požadovaného úrok z prodlení, který žalobkyně odvíjela od skutečnosti, že po dobu 380 dní nemohla disponovat s částkou [částka], kterou měla uloženou na svém podnikatelském účtu, dospěl soud prvního stupně rovněž k závěru o nedůvodnosti tohoto nároku. Žalobkyni se totiž nezmenšil majetek o požadovaný úrok z prodlení, ani by se nezvětšil o tento požadovaný úrok z prodlení. Nejedná se tak o skutečnou škodu, ani ušlý zisk. O nákladech řízení pak obvodní soud rozhodl s odkazem na § 142 odst. 3 o. s. ř. a § 146 odst. 2 o. s. ř.

7. Proti zamítavému výroku III. a výroku o nákladech řízení IV. rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání. Žalobkyně namítala, že ve smyslu § 35 odst. 1 OdpŠk bylo předběžné projednání nároku u žalované skončeno až vydáním stanoviska č. j. [jednací číslo MSP] ze dne [datum rozhodnutí], tedy až poté, co žalobkyně uplatnila své právo u soudu. Účelem § 35 je zabránit promlčení nároku na náhradu újmy proti státu po dobu, kterou má stát k dispozici pro předběžné projednání tohoto nároku a jeho dobrovolné uspokojení, a dále zabránit promlčení regresního nároku proti soudci nebo státnímu zástupci v době, kdy jej stát (zatím) nemohl uplatnit, neboť nebyla splněna podmínka § 17 odst. 2. Judikatura výrazně zmírnila přísnou dikci § 15 odst. 2 a umožnila uplatnění nároku u soudu i v průběhu předběžného projednání, a to právě v situaci, kdy poškozenému hrozí promlčení nároku ([spisová značka]), na což žalobkyně žalovanou upozornila předžalobní výzvou ze dne [datum]. S ohledem na stanovisko žalované ze dne [datum] lze shledat nárok žalobkyně na nemajetkovou újmu za oprávněný, byť jen v minimální míře. Stanovisko žalované tak mělo za následek běh nové promlčecí doby ohledně daného nároku i za použití § 639 o. z. Pokud by tomu tak nebylo, bylo by žalobkyni odepřeno právo na ústavně zaručená právo na kontradiktornost soudního řízení. V doplnění odvolání pak v této souvislosti odkázala na nález Ústavního soudu sp. zn. [ústavní nález] ze dne [datum]. Ve vztahu k požadované náhradě škody ve výši [částka] žalobkyně odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] a na komentářovou literaturu k § 2952 o. z. Žalobkyně proto navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek ve výrocích III. a IV. zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

8. Žalovaná se k odvolání nevyjádřila.

9. Odvolací soud ve smyslu ustanovení § 212 a § 212a o. s. ř. přezkoumal napadený rozsudek, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání, a to v rozsahu podaného odvolání, přičemž v souladu s § 214 odst. 3 o. s. ř. rozhodoval bez nařízení jednání, neboť odvolání bylo podáno pouze z důvodu nesprávného právního posouzení věci a účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili. Odvolací soud pak shledal, že odvolání žalobkyně není důvodné.

10. Soud prvního stupně zjistil skutkový stav věci v rozsahu potřebném pro rozhodnutí, kdy takto zjištěný skutkový stav věci je spolehlivým podkladem i pro rozhodnutí odvolacího soudu. Co se týče právní stránky, i zde obvodní soud postupoval zcela správně, na věc aplikoval odpovídající právní úpravu a nepochybil, když žalobu ohledně částky [částka] s příslušenstvím jako nedůvodnou zamítl, což náležitě odůvodnil způsobem předpokládaným v ustanovení § 157 odst. 2 o. s. ř.

11. Podle § 5 OdpŠk Stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení [anonymizováno], b) nesprávným úředním postupem.

12. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

13. Podle § 32 odst. 3 věta první OdpŠk nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen.

14. Podle § 35 odst. 1 OdpŠk neběží promlčecí doba ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců.

15. Předně lze souhlasit se závěrem soudu prvního stupně ohledně existence nezákonných rozhodnutí ve smyslu § 8 odst. 1 OdpŠk, za která lze považovat uvedené exekuční příkazy, které byly odklizeny usneseními o částečném zastavení exekuce (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

16. Pokud jde o žalobkyní uplatňovaný nárok na náhradu nemajetkové újmy ve výši [částka], tak odvolací soud souhlasí se závěrem soudu prvního stupně, že tento nárok žalobkyně je promlčen s ohledem na ustanovení § 32 odst. 3 věta první a § 35 odst. 1 OdpŠk. Šestiměsíční promlčecí lhůta začala běžet den poté, co nabylo právní moci usnesení o částečném zastavení exekuce ([datum], resp. [datum]). Dne [datum] byla žalované doručena žádost žalobkyně podle § 14 OdpŠk, došlo tak ke stavení běhu promlčecí lhůty, a to maximálně na dobu šesti měsíců. Dne [datum] pak pokračoval běh promlčecí lhůty. Poslední den lhůty k uplatnění nároku u soudu byl [datum], resp. [datum]. Žaloba podaná žalobkyní dne [datum] byla nepochybně podána po uplynutí promlčecí lhůty, jak správně posoudil soud prvního stupně. Nárok žalobkyně na náhradu nemateriální újmy proto z důvodu promlčení nelze přiznat. Na tomto závěru nemůže ničeho změnit stanovisko žalované ze dne [datum], neboť v něm žalovaná odmítla nárok žalobkyně na finanční zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu, v žádném případě nedošlo ve vztahu k tomuto nároku k jeho uznání, jak nesprávně dovozuje žalobkyně v podaném odvolání. Žalobkyní odkazovaný nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález], pak řešil zcela odlišnou skutkovou situaci a na posuzovanou věc se nevztahuje.

17. Soud prvního stupně nepochybil ani v případě požadované náhrady za zastoupení advokátem v souvislosti s uplatněním nároku u příslušného úřadu, neboť takovou náhradu výslovně zapovídá ustanovení § 31 odst. 4 OdpŠk. Nepochybil pak ani v případě zamítnutí požadovaného nároku na zaplacení částky [částka] představující úrok z prodlení za nemožnost disponovat s určitou částkou na podnikatelském účtu, neboť tato nemožnost sama bez tvrzení a prokázání dalších skutečností (např. investování těchto prostředků konkrétním způsobem apod.) nepředstavuje skutečnou škodu, jak správně uvedl soud prvního stupně.

18. Odvolací soud proto postupoval podle § 219 o. s. ř. a napadený rozsudek v zamítavém výroku III. jako věcně správný potvrdil, a to včetně výroku IV. o náhradě nákladů řízení, který odpovídá § 142 odst. 1 o. s. ř.

19. O nákladech odvolacího řízení odvolací soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř., když procesně úspěšné žalované žádné náklady nevznikly.

20. Odvoláním nedotčené výroky I. a II. rozsudku nabyly samostatně právní moci podle § 206 odst. 2 o. s. ř.