o odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím (výrok I.) a současně uložil žalobci povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jejího právního zástupce (výrok II.).

2. Rozhodl tak o žalobě, kterou se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu náhrady škody a újmy. Uvedl, že žalovaná (matka nezletilého) podala šikanózní návrh na výkon rozhodnutí proti žalobci (otec nezletilého) na uložení pokuty ve výši [částka] za to, že zmařil úřední rozhodnutí, když jí znemožnil styk s nezletilým v době od [datum] od [anonymizováno] hod do [datum] do [údaj o čase] hod – v důsledku tohoto protiprávního jednání žalované žalobci vznikla škoda ve výši [částka] za úkon právní služby ze dne [datum] spočívající ve vyjádření se k tomuto šikanóznímu návrhu a dále újma ve výši [částka] spočívající v tom, že byl nucen tento šikanózní výkon práva strpět. Dále žalobce požadoval náhradu škody ve výši [částka], která mu měla vzniknout dne [datum] v souvislosti s marnou cestou pro nezletilého za účelem realizace styku ve dnech [datum] až [datum] – náklady za užití vozidla a současně žádal náhradu újmy ve výši [částka] za obavy o zdraví a život nezletilého ve dnech [datum] až [datum], kdy žalovaná nijak nereagovala na zprávy žalobce ohledně stavu nezletilého (obavy žalobce byly umocněny tím, že nezletilý v uvedené době pobýval s žalovanou v lesní chatce a dne [datum] byla v celé ČR kalamita a zuřil orkán [anonymizováno]).

3. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhovala její zamítnutí. Ke škodě za právní úkon ([částka]) uvedla, že přiznání škody jako náhrady nákladů jiného již skončeného řízení, ve kterém bylo o náhradě nákladů řízení rozhodnuto, je v rozporu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu a o právě takový případ se v dané věci jedná. K újmě za nutnost strpět šikanózní výkon práva ([částka]) žalovaná poukázala na to, že žalobce označuje podání návrhu na výkon rozhodnutí za šikanózní, ale současně je to sám žalobce, který o rok později ohledně stejné situace (víkend připojený na podzimní prázdniny) rovněž podal návrh na výkon rozhodnutí vůči žalované – z toho je zřejmé, že výklad dané části opatrovnického rozsudku, který tuto situaci upravoval, nebyl tak jednoznačný a podaný návrh na výkon práva tak rozhodně nelze považovat za šikanózní. Ohledně škody za marnou cestu dne [datum] ([částka]) žalovaná uvedla, že tuto jí nelze dávat za vinu, když žalobce v daný den a čas neměl nárok si nezletilého převzít. K újmě za obavy o nezletilého ([částka]) sdělila, že nemá žádnou zákonnou povinnost v době, kdy má nezletilého v péči, sdělovat žalobci každé místo, které s nezletilým navštíví, současně akcentovala, že žalovaný v uvedeném období komunikaci zahltil natolik, že jí nelze přičítat k tíži, že několik týdnů před porodem dalšího potomka byla na klidném místě v přírodě a v době, kdy měla nezletilého v péči, na neustálé dotazy žalobce již dále nereagovala.

4. Soud prvního stupně v napadeném rozsudku zjistil následující skutkový stav: Nezletilý syn účastníků ([obec]) byl svěřen do péče matky (žalovaná), přičemž byl upraven i styk otce (žalovaný) s nezletilým – žalobce je oprávněn se s nezletilým stýkat každý lichý týden v roce vždy od pátku od [údaj o čase] hod. do neděle do [údaj o čase] hod., a každý sudý rok o podzimních prázdninách od prvého dne podzimních prázdnin od [údaj o čase] hod. do posledního dne podzimních hodin do [údaj o čase] hod, úprava prázdnin má přednost před běžnou úpravou. Žalovaná podala dne [datum] návrh na výkon rozhodnutí ve vztahu ke dnům [datum] až [datum], k němuž žalobce učinil vyjádření podáním ze dne [datum]; o tomto návrhu bylo pravomocně rozhodnuto, přičemž o nákladech řízení bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení – proti výroku o náhradě nákladů řízení se žalobce neodvolal. Dne [datum] bylo rozhodnuto i o návrhu otce (žalobce) na výkon rozhodnutí, kdy ohledně styku v období od [datum] až [datum] byl tento návrh zamítnut – to bylo odůvodněno tím, že podzimní prázdniny v roce [rok] byly od [datum] do [datum], a soud shrnul, že nelze přisvědčit argumentaci otce, neboť dny, které nasedají k podzimním prázdninám, tyto přiléhají ke styku daného oprávněného rodiče. Soud prvního stupně měl po provedeném dokazování za prokázané, že žalobci dne [datum] nenáleželo oprávnění stýkat se s nezletilým synem – v době podzimních prázdnin v roce [rok] a i v přiléhajících dnech po podzimních prázdninách o nezletilého oprávněně pečovala žalovaná (matka). Dále vzal za prokázané, že vztahy mezi účastníky jako rodiči nezletilého [jméno] jsou vypjaté.

5. Po právní stránce soud prvního stupně hodnotil zjištěný skutkový stav podle příslušných ustanovení [ustanovení pr. předpisu], občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), zejm. § [číslo], § [číslo], § [číslo], § [číslo], § 888 a § 890, přičemž dospěl k závěru, že žalobci nelze přiznat náhradu za žalovanou újmu a škodu, když ze strany žalobce nebylo prokázáno – že by došlo ke vzniku škody a újmy, že by žalovaná porušila konkrétní zákonnou povinnost, že by mezi vznikem škody a porušením zákonné povinnosti ze strany žalované existovala příčinná souvislost; žalobci se nedostalo poučení podle dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., neboť ač byl k ústnímu jednání konanému dne [datum] řádně předvolán, k tomuto se nedostavil, ani se včas neomluvil (blíže bod 3. napadeného rozsudku). Ke škodě ve výši [částka] za učiněný právní úkon soud prvního stupně uvedl, že tento není důvodný, neboť o nákladech v řízení o návrhu žalované na výkon rozhodnutí ze dne [datum] bylo již pravomocně rozhodnuto a to včetně nákladů řízení, o nichž bylo rozhodnuto tak, že na ně nemá právo žádný z účastníků – k tomu odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], z něhož vyplývá, že pokud bylo řízení pravomocně skončeno a bylo i pravomocně rozhodnuto o nákladech řízení, nelze tak účastníkům přiznat další vzniklé náklady za pravomocně skončené řízení. Nárok na újmu ve výši [částka] za šikanózní návrh žalované na výkon rozhodnutí o styku prvostupňový soud také neshledal důvodným, kdy poukázal na to, že návrh na výkon rozhodnutí a udělení pokuty druhému z rodičů za zmařený styk o podzimních prázdninách podali oba rodiče (žalobce o rok později), kdy ani jednomu nebylo vyhověno a současně žalobce nespecifikoval žádné konkrétní, jemu způsobené [anonymizována dvě slova], za tento návrh matky. V případě požadované škody ve výši [částka] za marnou cestu [datum] nalézací soud konstatoval, že tento nárok není oprávněný, neboť žalobce dne [datum], v době podzimních prázdnin v lichém roce, nebyl oprávněn ke styku s nezletilým. K požadované újmě [částka] za obavy o zdraví nezletilého v období od [datum] až [datum] soud prvního stupně akcentoval, že v tomto období žalobci nenáleželo oprávnění stýkat se s nezletilým a z žádného rozhodnutí opatrovnického soudu nevyplývá, že by žalovaná byla povinna žalobce informovat o všech jeho požadavcích, zejména o místě pobytu nezletilého v době, kdy má povinnost o něj pečovat ona; žalobce dle nalézacího soudu mohl nezletilého kontaktovat sám prostřednictvím mobilního telefonu; navíc žalobce nespecifikoval žádné konkrétní, jemu způsobené [anonymizována dvě slova], které by u něj vyvolaly obavy o zdraví nezletilého. S ohledem na uvedené skutečnosti soud prvního stupně žalobu zamítl a o nákladech řízení rozhodl tak, že je přiznal úspěšné žalované s odkazem na § 142 odst. 1 o. s. ř.

6. Proti tomuto rozsudku podal žalobce včasné odvolání s odkazem na § 205 odst. 2 písm. a) až g) o. s. ř. V tomto mimořádně obsáhlém odvolání namítal, že mu byla odňata možnost jednat před soudem, když soud dne [datum] jednal v jeho nepřítomnosti, přestože se žalobce z jednání řádně a včas omluvil (žalobce uvízl v koloně). Dále soudu prvního stupně vytkl, že se zcela nekriticky nechal vléct klamavou argumentací žalované, což je zcela nepřípustné. Podle žalobce navíc tohoto přístupu soudu zneužila žalovaná, která v případě zjevných chyb a nesprávností na tyto soud při jednání neupozornila – v tomto směru poukázal na to, že žalovaná, která byla na rozdíl od žalobce přítomna na jednání soudu, nechala soudkyni v omylu o věku nezletilého v době žalovaného skutku, tj. v roce [rok] (nezletilému bylo 9 let, nikoli 14, jak nesprávně nalézací soud zjistil). Žalobce dále sporoval skutkové zjištění soudu prvního stupně ohledně rozhodnutí soudu o jeho návrhu na výkon rozhodnutí, kdy v tomto směru namítal, že návrh na výkon rozhodnutí za [datum] až [datum] nikdy nepodal (a to ačkoli o něm bylo rozhodováno), akcentoval, že podáním ze dne [datum] v souvislosti s postupem soudu upřesnil, že podává návrh na výkon rozhodnutí za zmařený styk dne [datum] – s ohledem na to není správný závěr soudu, že oba rodiče podali shodné návrhy na výkon rozhodnutí ohledně víkendu připojeného na podzimní prázdniny (žalovaná za rok [rok], žalobce za rok [rok]). Dále sporoval zjištění, že proti výroku o nákladech řízení ve věci výkonu rozhodnutí k návrhu matky (žalované) nepodal odvolání – žalobce proti výroku o nákladech odvolání podal řádně a včas (i o tomto žalovaná věděla a soud na tuto skutečnost neupozornila); současně soudu prvního stupně vytkl, že rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], na projednávanou věc (ohledně nároku na náhradu škody za právní úkon) nelze aplikovat. Ohledně nároku na náhradu újmy za obavy o zdraví nezletilého syna žalobce zdůraznil, že se nejednalo o povinnost matky sdělit místo výskytu nezletilého, jednalo se o sdělení informací o zdraví a bezpečí nezletilého pobývajícího v lesní chatce za zcela mimořádné kalamitní situace – dle žalobce soud prvního stupně tuto mimořádnou kalamitní situaci bagatelizuje. Závěrem žalobce poukázal na šikanózní charakter návrhu žalované (matky) na výkon rozhodnutí o styku, kdy poukázal na to, že uvedený návrh žalovaná podala v rozporu s § 4 odst. 2 vyhlášky č. 16/2005 Sb., ve spojení s organizačním předpisem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy s názvem„ Organizace školního roku“ pro školní rok [rok], v rozporu s rozsudkem o úpravě styku a zejména v rozporu s dvojnásobným osobním poučením žalované soudem o výkladu podzimních prázdnin pro rok [rok]. Žalobce navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a ve věci sám rozhodl.

7. Žalovaná v písemném vyjádření k odvolání navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek jako věcně správný potvrdil.

8. Na jednání odvolacího soudu dne [datum] žalobce upřesnil svůj žalobní nárok ohledně požadovaného příslušenství, kdy uvedl, že požaduje zákonný úrok z prodlení toliko z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

9. Odvolací soud přezkoumal ve smyslu ustanovení § 212 a § 212a o. s. ř. napadený rozsudek i řízení, které předcházelo jeho vydání. Vzhledem k tomu, že žalobci byla odňata možnost jednat před soudem prvního stupně, když prvostupňový soud věc projednal v rozporu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalobce – žalobce se k jednání dne [datum] ve [anonymizováno] hod nedostavil z objektivních důvodů, kdy při cestě na uvedené soudní jednání uvízl na dálnici, kde došlo k dopravní nehodě, přičemž tuto skutečnost soudu prvního stupně před začátkem jednání prostřednictvím své obecné zmocněnkyně telefonicky sdělil, tedy se z jednání řádně a včas omluvil – přistoupil odvolací soud k nápravě tohoto pochybení soudu prvního stupně tím, že žalobci umožnil uplatnit svá procesní práva, jež nemohl uplatnit při jednání soudu prvního stupně dne [datum] (právo účastnit se jednání, přednést návrhy na doplnění dokazování, shrnout své návrhy či vyjádřit se k dokazování i k právní stránce věci); srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. z. [spisová značka] Odvolací soud s ohledem na uvedené postupoval v souladu s § 213 odst. 2 a 4 o. s. ř. a zopakoval některé důkazy, jež provedl soud prvního stupně na jednání dne [datum] a dále provedl některé důkazy, které byly účastníky navrženy již v rámci řízení před soudem prvního stupně a které dosud nebyly provedeny.

10. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], odvolací soud zjistil, že nezletilý syn účastníků [příjmení] ([datum narození]) byl svěřen do péče matky (žalované) a současně byl upraven styk nezletilého s otcem (žalobce), kdy ten je oprávněn se s nezletilým stýkat každý lichý týden v roce vždy od pátku od [údaj o čase] hod do neděle [údaj o čase] hod, a každý sudý rok o podzimních prázdninách od 1. dne podzimních prázdnin od [údaj o čase] hod do posledního dne podzimních prázdnin do [údaj o čase] hod, přičemž pro prázdninovou úpravu otce s nezletilým platí uvedená speciální úprava.

11. Z kopie návrhu matky na výkon rozhodnutí ze dne [datum] odvolací soud zjistil, že žalovaná podala dne [datum] návrh na výkon rozhodnutí uložením pokuty žalobci ve výši [částka] za znemožnění styku s nezletilým v době od [datum] od [údaj o čase] hod do [datum] do [údaj o čase] hod.

12. Z vyjádření otce k návrhu matky na výkon rozhodnutí ze dne [datum] (podzimní prázdniny [rok]) odvolací soud zjistil, že žalobce prostřednictvím právní zástupkyně učinil dne [datum] vyjádření k návrhu žalované na výkon rozhodnutí ze dne [datum].

13. Z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], odvolací soud zjistil, že výrokem I. byl zamítnut návrh matky (žalované) na udělení pokuty otci (žalobci) za nedodržení rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve spojení s usnesením Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], za nepředání nezletilého matce otcem v [údaj o čase] hod dne [datum] a předání nezletilého otcem matce [datum]; výrokem III. bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

14. Z usnesení Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], odvolací soud zjistil, že jím byl potvrzen výrok II. usnesení soudu I. stupně (usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]).

15. Z usnesení Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], odvolací soud zjistil, že jím bylo doplněno usnesení Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], tak, že„ usnesení soudu I. stupně (usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]) se ve výroku o nákladech řízení III. potvrzuje; odvolání otce proti výroku I. se odmítá“.

16. Ze sdělení otce ve věci úpravy styku s nezl. synem na podzimní prázdniny [rok] a [rok] ze dne [datum] odvolací soud zjistil, že otec podáním ze dne [datum] se alternativně dle výstupu od soudu v dané věci (styk nezletilého s rodiči o podzimních prázdninách [rok] a [rok] a návrhu matky) domáhá přehodnocení podání nikoli jako sdělení otce, ale jako návrh otce na výkon rozhodnutí za zmařený víkendový styk [datum] – [datum] s postihem stejným, jako navrhuje matka pro otce ve svém návrhu na výkon rozhodnutí ze dne [datum] (pokuta ve výši [částka]).

17. Z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], odvolací soud zjistil, že výrokem II. byl zamítnut návrh otce (žalobce) na výkon rozhodnutí rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve spojení s usnesením Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], uložením pokuty matce (žalované) za neuskutečněné styky nezletilého s otcem (žalobce) a nepředání nezletilého otci mimo jiné ve dnech [datum] – [datum].

18. Z návrhu otce ze dne [datum] na výkon rozhodnutí ze dne [datum] – doplnění odvolací soud zjistil, že v podání ze dne [datum] žalobce úvodem uvádí, že o jeho návrhu na výkon rozhodnutí ve dnech [datum] [datum] (podzimní prázdniny [rok]) nebylo prozatím rozhodnuto a v další části podání pak sděluje, že své stanovisko přehodnotil a nyní se domáhá pouze výkonu rozhodnutí v menší modifikaci dle zákona – navrhuje, aby byla matce uložena pokuta za zmařený styk pouze za den [datum]. Uvedené podání žalobce, kterým byl zúžen jeho původní návrh na výkon rozhodnutí ze dne [datum], bylo do opatrovnického spisu [spisová značka] doručeno až v okamžiku, kdy již o původním návrhu otce ze dne [datum] na výkon rozhodnutí za dny [datum] [datum] bylo rozhodnuto.

19. Z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], odvolací soud zjistil, že tímto bylo doplněno odůvodnění usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], tak, že za odstavec 23. bylo přidáno odůvodnění, které se týkalo víkendového styku nezletilého s otcem ve dnech [datum] až [datum], přičemž bylo uvedeno, že podzimní prázdniny v roce [rok] byly vyhlášeny od [datum] (čtvrtek) do [datum] (pátek), pak následovala sobota [datum] a neděle [datum], načež soud konstatoval, že nelze přisvědčit argumentaci otce, neboť dny volna, sobota, neděle či dny pracovního volna, které nasedají k podzimním prázdninám, tyto přiléhají a styk se uskutečňuje i o těchto volných dnech (míněno styk prázdninový) – s ohledem na uvedené byl návrh otce na výkon rozhodnutí za nepředání nezletilého v lichém víkendu [datum] – [datum] udělením pokuty matce jako nedůvodný zamítnut.

20. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], odvolací soud zjistil, že výrokem III. je změněn rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve spojení s usnesením Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] tak, že otec (žalobce) je oprávněn a povinen se s nezletilým stýkat každý sudý rok o podzimních prázdninách od 1. dne podzimních prázdnin [údaj o čase] hod do posledního dne podzimních prázdnin [údaj o čase] hod, předchází-li podzimním prázdninám dny pracovního volna, státní svátky či ředitelské volno, pak od prvního dne pracovního volna, státního svátku či ředitelského volna od [údaj o čase] hod do posledního dne podzimních prázdnin [údaj o čase] hod, navazují-li na podzimní prázdniny dny pracovního volna, státní svátky či ředitelské volno, pak od 1. dne podzimních prázdnin od [údaj o čase] hod do posledního dne pracovního volna, státního svátku či ředitelského volna [údaj o čase] hod (upřesnění styku otce s nezletilým o podzimních prázdninách a ve dnech k podzimním prázdninám přiléhajících).

21. Dále odvolací soud provedl rozsudek Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kterým byl částečně potvrzen a částečně změněn rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve spojení s opravným usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Tento důkaz však odvolací soud následně nehodnotil a nepřihlížel k němu, neboť k námitce žalobce z úřední činnosti zjistil, že uvedený rozsudek Městského soudu byl zrušen usnesením Městského soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], v rámci řízení o žalobě pro zmatečnost (s ohledem na uvedené rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve spojení s opravným usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], dosud není v právní moci).

22. Z ročního pracovního kalendáře [rok] a termínů prázdnin pro školní rok [rok] [číslo] odvolací soud zjistil, že podzimní prázdniny byly v roce [rok] vyhlášeny na čtvrtek [datum] a pátek [datum]; rok [rok] byl rokem lichým, v týdnu od [datum] do [datum] se jednalo o 43. týden, tedy týden lichý.

23. Z takto provedených důkazů má odvolací soud za prokázané, že účastníci jsou rodiči nezletilého syna [jméno] narozeného dne [datum], který byl na základě pravomocného rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], svěřen do péče matky (žalované) s tím, že byl současně upraven styk nezletilého s otcem (žalobcem), a to tak, že žalobce je oprávněn se s nezletilým stýkat každý lichý týden v roce vždy od pátku [údaj o čase] hod do neděle [údaj o čase] hod, a každý sudý rok o podzimních prázdninách od prvního dne podzimních prázdnin od [údaj o čase] hod do posledního dne podzimních hodin do [údaj o čase] hod, přičemž úprava prázdnin má přednost před běžnou úpravou. Dne [datum] podala žalovaná návrh na výkon rozhodnutí uložením pokuty žalobci ve výši [částka] za znemožnění styku s nezletilým v době od [datum] od [údaj o čase] hod do [datum] do [údaj o čase] hod; podáním ze dne [datum] se žalobce prostřednictvím své právní zástupkyně k tomuto návrhu žalované ze dne [datum] vyjádřil; návrh matky ze dne [datum] byl pravomocně zamítnut, kdy o nákladech účastníků v tomto řízení bylo rozhodnuto tak, že žádný z nich nemá právo na náhradu nákladů – výrok o nákladech byl k odvolání žalobce odvolacím soudem potvrzen (viz usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve znění usnesení Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], doplněném usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]). Dne [datum rozhodnutí] podal žalobce návrh na výkon rozhodnutí za žalovanou zmařený víkendový styk s nezletilým ve dnech [datum] [datum]; usnesením Obvodního soudu pro prahu 9 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], jehož odůvodnění bylo doplněno usnesením Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byl tento návrh otce na výkon rozhodnutí uložením pokuty žalované zamítnut; podáním ze dne [datum], tj. až poté, co již bylo o původním návrhu žalobce na výkon rozhodnutí za dny [datum] – [datum] rozhodnuto, žalobce modifikuje svůj návrh na výkon rozhodnutí ze dne [datum], kdy nově požaduje, aby bylo rozhodováno pouze o zmařeném styku dne [datum]. Podzimní prázdniny v roce [rok] připadly na čtvrtek [datum] a pátek [datum]; rok [rok] byl rokem lichým, v týdnu od [datum] do [datum] se jednalo o 43. týden, tedy týden lichý. Dne [datum] žalobci nenáleželo oprávnění stýkat se s nezletilým, v době podzimních prázdnin [rok] a i v přiléhajících dnech po podzimních prázdninách [rok] byla oprávněna o nezletilého pečovat žalovaná. [příjmení] výklad na styk žalobce s nezletilým v období podzimních prázdnin, který byl v letech [rok] a [rok] jedním z důvodů sporů mezi účastníky, byl vyjasněn a jednoznačně specifikován až v roce [rok], kdy výrokem III. rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byl upřesněn stávající styk žalobce s nezletilým v období podzimních prázdnin a k nim přiléhajících dní (uvedený rozsudek není v právní moci, výrok III. je však předběžně vykonatelný).

24. K dalším důkazům navrhovaným jak v řízení před soudem prvního stupně, tak v řízení odvolacím, odvolací soud konstatuje, že jejich provedení shledal nadbytečným, když z dosud provedených důkazů má výše popsaný skutkový stav za dostatečně prokázaný (srov. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález], nález ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález] či nález ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález]).

25. Žalobce k takto provedeným listinným důkazům na jednání namítal, že tyto listiny, resp. provedená rozhodnutí soudů jsou vadná, nekvalitní, nepravdivá a nelze z nich vycházet; pravost uvedených listin žalobce nenamítal. K tomu odvolací soud uvádí následující:„ Podle § 134 OSŘ listiny vydané soudy České republiky nebo jinými státními orgány v mezích jejich pravomoci, jakož i listiny, které jsou zvláštními předpisy prohlášeny za veřejné, potvrzují, že jde o nařízení nebo prohlášení orgánu, který listinu vydal, a není-li dokázán opak, i pravdivost toho, co je v nich osvědčeno nebo potvrzeno. U každé veřejné listiny je soud oprávněn zkoumat její pravost, tedy zda byla skutečně vystavena oprávněným subjektem nebo zda jde o podvrh. Pokud jde o obsah veřejných listin, u těch, jež mají charakter osvědčení či potvrzení, lze hodnotit i pravdivost obsahu (tj. je připuštěn důkaz o tom, že obsah listiny neodpovídá skutečnosti); u veřejných listin, které obsahují nařízení nebo prohlášení orgánu, soud správnost obsahu nehodnotí“ (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Navíc podle § 159a odst. 3 o. s. ř. v rozsahu, v jakém je výrok pravomocného rozsudku závazný pro účastníky řízení a popřípadě jiné osoby, je závazný též pro všechny orgány (přiměřeně i v případě meritorních rozhodnutí, jež mají formu usnesení – typicky nesporná řízení a řízení o výkon rozhodnutí, viz § 167 odst. 2 o. s. ř.). K tomuto ustanovení komentářová literatura uvádí:„ Jako v řadě dalších ustanovení není ovšem občanský soudní řád ze systémového hlediska bohužel příliš formulačně konzistentní, takže porovnáme-li v komentovaném ustanovení první odstavec se třetím, zjišťujeme, že ve stejném rozsahu, v jakém je výrok pravomocného rozsudku závazný pro účastníky řízení a popřípadě jiné osoby, je závazný též pro všechny orgány. Bez ohledu na to, co zákonodárce vedlo k tomuto způsobu vyjádření, je podstatou komentovaného ustanovení jednoduchý závěr, že žádný orgán (zde se má na mysli orgán veřejné moci, tedy soudy, správní úřady a další orgány) nesmí nerespektovat tento individuální soudní akt, leda by v zákonem stanoveném rámci přezkoumával pravomocné rozhodnutí. Tato vlastnost výroku pravomocného rozhodnutí je projevem jeho absolutní závaznosti. (viz [příjmení] in [příjmení], J. a kol. Občanské soudní řízení, 2. část. Soudcovský komentář. [obec]: [anonymizována dvě slova], [rok], komentář k § 159a, dále srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). V projednávaném případě žalobce namítal nesprávnost provedených listinných důkazů (výše uvedená rozhodnutí soudů), které jsou veřejnými listinami a zároveň pravomocnými meritorními rozhodnutími soudů (vyjma dosud nepravomocného rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]) – jak vyplývá z výše uvedeného, odvolací soud v daném řízení je těmito pravomocnými rozhodnutími soudů vázán a není oprávněn je jakkoli přezkoumávat, k tomu slouží jiné procesní prostředky. Dále žalobce namítl k prováděnému rozsudku Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], že tento byl nepravomocně zrušen v řízení o žalobě pro zmatečnost dne [datum] – odvolací soud k tomuto z informačního systému soudu zjistil, že uvedený rozsudek byl skutečně v rámci řízení o žalobě pro zmatečnost usnesením Městského soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], zrušen, a proto k tomuto důkazu při následném hodnocení důkazů nepřihlížel.

26. Odvolací soud dospěl k závěru, že podané odvolání není důvodné. Soud prvního stupně rozhodl správně, když žalobu v plném rozsahu zamítl. Odvolací soud pouze dodává, že žalobu je nutno zamítnout nikoli z důvodu, že by žalobce nárok na náhradu škody a újmy neprokázal, ale z důvodu, že v řízení bylo jednoznačně prokázáno, že nárok žalobce na náhradu škody a újmy v celkové výši [částka] není dán a žaloba tak není důvodná.

27. Pokud jde o nárok žalobce na náhradu škody ve výši [částka] za učiněný právní úkon spočívající ve vyjádření otce k návrhu matky na výkon rozhodnutí ze dne [datum], pak odvolací soud souhlasí se závěrem soudu prvního stupně, že uvedený nárok žalobci nelze přiznat, neboť o těchto nákladech právního zastoupení žalobce v předmětném řízení mělo být a také bylo rozhodováno v předmětném řízení o výkon rozhodnutí (pravidlem je, že k vypořádání nákladů řízení zásadně slouží samo řízení, v němž vznikly) – žalobci požadované náklady, které vynaložil v souvislosti s tímto řízením, přiznány nebyly (bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, viz usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve znění usnesení Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], doplněného usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]). Odvolací soud poznamenává, že je zcela irelevantní, zda se žalobce ohledně rozhodnutí o nákladech v daném řízení o výkon rozhodnutí odvolal či nikoli. Z ustálené judikatury vyplývá, že„ Nárok na náhradu nákladů řízení má základ v procesním právu a vzniká teprve na základě pravomocného rozhodnutí soudu, které má v tomto směru konstitutivní povahu; výrok o náhradě nákladů řízení je zpravidla závislý na rozhodnutí ve věci samé a je výrazem procesního vypořádání vztahu účastníků řízení ohledně jimi vynaložených nákladů. Povinnost hradit náklady řízení vzniká pouze rozhodnutím soudu, aniž by bylo možno se vedle toho náhrady domáhat z titulu odpovědnosti za škodu.“ (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] či přiměřeně rozhodnutí Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález]).

28. Podle § 2909 o. z. škůdce, který poškozenému způsobí škodu úmyslným porušením dobrých mravů, je povinen ji nahradit; vykonával-li však své právo, je škůdce povinen škodu nahradit, jen sledoval-li jako hlavní účel poškození jiného. V případě sporu je na poškozeném, aby prokázal všechny nutné předpoklady vedoucí ke vzniku povinnosti nahradit újmu – jednání v rozporu s dobrými mravy, vznik újmy, příčinnou souvislost a zavinění ve formě úmyslu (viz [příjmení], P. in [příjmení], M. a kol.: Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055 [číslo]). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. [číslo] [číslo]).

29. Ohledně nároku žalobce na náhradu újmy ve výši [částka] za to, že byl nucen strpět šikanózní výkon práva ze strany žalované (návrh na výkon rozhodnutí ze dne [datum]) odvolací soud uvádí, že ani v tomto případě není nárok žalobce dán. Z provedených důkazů má odvolací soud za prokázané, že mezi účastníky byl minimálně v letech [rok] a [rok] výklad ohledně styku žalobce s nezletilým v období podzimních prázdnin sporný – jak žalovaná (návrh ze dne [datum] ohledně dnů [datum] od [údaj o čase] hod do [datum] do [údaj o čase]), tak žalobce (návrh ze dne [datum] ohledně dnů [datum] – [datum]) podali návrh na výkon rozhodnutí a udělení pokuty druhému z rodičů za zmařený styk s nezletilým o podzimních prázdninách, v obou případech byl návrh zamítnut (viz usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve znění usnesení Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], doplněné usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], jehož odůvodnění bylo doplněno usnesením Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]) – k jednoznačnému vyjasnění tohoto sporného výkladu, který byl příčinou uvedených návrhů obou rodičů na výkon rozhodnutí, došlo až v rámci rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který však dosud nenabyl právní moci, výrok III. ohledně styku nezletilého s žalobcem je však předběžně vykonatelný a pro účastníky závazný. Odvolací soud uzavírá, že s ohledem na uvedené skutečnosti, zejm. spornost výkladu styku žalobce s nezletilým v době podzimních prázdnin a přiléhajících dní, kdy je patrné, že ani žalobce, ani žalovaná si nebyli jistí, jak má být tento styk vykládán, nelze považovat návrh matky na výkon rozhodnutí ze dne [datum] za šikanózní (nemravný), navíc za situace, kdy stejný návrh v opačném gardu podal následující rok proti matce žalobce. Odpovědnost žalované v tomto případě tedy není dána, neboť bylo prokázáno, že v případě podání návrhu na výkon rozhodnutí dne [datum] žalovaná nepostupovala vůči žalobci šikanózně (nemravně).

30. Podle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

31. V případě nároku žalobce na náhradu škody ve výši [částka], která mu měla vzniknout dne [datum] v souvislosti s marnou cestou pro nezletilého za účelem realizace styku, odvolací soud také plně souhlasí se závěrem soudu prvního stupně, že v tomto případě nelze nároku žalobce vyhovět, neboť ze strany žalované nedošlo k porušení zákonné povinnosti, což je jednou z podmínek odpovědnosti za škodu. Žalovaná tím, že žalobci dne [datum] neumožnila styk s nezletilým, neporušila žádnou svou povinnost – dne [datum], v době podzimních prázdnin v lichém roce, nebyl žalobce ke styku s nezletilým oprávněn (viz usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], jehož odůvodnění bylo doplněno usnesením Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]).

32. Stejně pak odvolací soud neshledává důvodným nárok žalobce na náhradu újmy ve výši [částka] za obavy o zdraví a život nezletilého ve dnech [datum] až [datum], kdy žalovaná nijak nereagovala na zprávy žalobce ohledně stavu nezletilého. Podle § 890 o. z. jsou rodiče povinni si vzájemně sdělit vše podstatné, co se týká dítěte a jeho zájmů. Z uvedeného ustanovení však nelze dovozovat povinnost matky (žalované), která byla navíc v rozhodné době v pokročilém stádiu těhotenství, poskytovat otci (žalobci) veškeré informace ohledně nezletilého, které po ní žalobce vyžadoval. Nezletilý (v rozhodné době 9 let a 11 měsíců, nikoli 14 let, jak nesprávně uvedl soud prvního stupně) byl v rozhodné době v souladu s rozhodnutím opatrovnického soudu v péči matky (žalované), která byla povinna o něj pečovat, starat se o jeho bezpečí a zdraví, a v souladu s informační povinností podle § 890 o. z. pak byla také povinna žalobce informovat o podstatných informacích o nezletilém, např. pokud by byl zraněn, převezen do nemocnice, pokud by mu hrozilo bezprostřední nebezpečí na životě atp. – k takovým podstatným skutečnostem však v rozhodné době nedošlo a žalovaná tak zákonnou informační povinnost v tomto směru neporušila, když žalobce neinformovala, tak jak on požadoval.

33. Z uvedených důvodů odvolací soud postupoval podle § 219 o. s. ř. a napadený rozsudek jako věcně správný potvrdil, a to včetně výroku o náhradě nákladů řízení, který odpovídá § 142 odst. 1 o. s. ř. Ve výroku o náhradě nákladů řízení odvolací soud napadený rozsudek podle § 220 o. s. ř. změnil pouze, pokud jde o místo plnění nákladů – žalovaná již není právně zastoupena, proto odvolací soud uložil povinnost uhradit náklady žalované přímo k jejím rukám; a dále ve výši nákladů žalované, neboť soud prvního stupně při výpočtu nákladů nesprávně žalované přiznal nárok na náhradu za vyjádření k mediaci ze dne [datum] – uvedený úkon dle odvolacího soudu nelze považovat za podání ve věci samé podle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu Náklady žalované v řízení před soudem prvního stupně činí celkem [částka] a sestávají z odměny advokáta ve výši [částka] podle § 7 a § 11 odst. 1 advokátního tarifu za 4 úkony právní služby po [částka] (převzetí a příprava, vyjádření k žalobě, nahlížení do spisu dne [datum] a účast na jednání dne [datum]), z paušální náhrady hotových výdajů ve výši [částka] podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu za 4 úkony a z 21% DPH z částky [částka] ve výši [částka].

34. O nákladech odvolacího řízení odvolací soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. tak, že právo na jejich náhradu přiznal žalované, která byla v odvolacím řízení plně úspěšná. Náklady žalobkyně v odvolacím řízení činí celkem [částka] a sestávají z odměny advokáta ve výši [částka] podle § 7 a § 11 odst. 1 advokátního tarifu za 1 úkon právní služby (vyjádření k odvolání), z paušální náhrady hotových výdajů ve výši [částka] podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu za 1 úkon a z 21% DPH z částky [částka] ve výši [částka]. Třídenní lhůtu k plnění odvolací soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. Žalobce je povinen náklady odvolacího řízení zaplatit přímo žalované, neboť ta již není právně zastoupena.