o odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka] (31,

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala určení neplatnosti výpovědi z nájemní smlouvy č. [spisová značka] [číslo] uzavřené dne [datum rozhodnutí], učiněné žalovanou vůči žalobkyni (výrok I.) a současně uložil žalobkyni zaplatit žalované do tří dnů od právní moci rozsudku na náhradě nákladů řízení [částka] k rukám právního zástupce žalované (výrok II).

2. Rozhodl tak o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala určení neplatnosti výpovědi z nájemní smlouvy č. [spisová značka] [číslo], která byla mezi účastníky uzavřena dne [datum] (dále jen„ nájemní smlouva“) a jejímž předmětem bylo přenechání pozemku parc. [číslo] v katastrálním území Staré Město, o výměře [výměra], ve vlastnictví žalované (dále jen„ pozemek“), k užívání žalobkyni za účelem provozování její podnikatelské činnosti. Nájemní smlouva byla vypovězena v souladu s čl. V odst. 1 nájemní smlouvy a právním titulem k podané výpovědi bylo usnesení Rady hl. m. [obec] [číslo] ze dne [datum]. Výpověď obdržela žalovaná dne [datum], a protože s ní nesouhlasila, vznesla proti ní dne [datum] námitky, žalovaná však výpověď zpět nevzala. Žalobkyně má za to, že výpověď je neplatná a to hned z několika důvodů: 1) usnesení [číslo] ze dne [datum], na které bylo ve výpovědi odkazováno, je neplatné, neboť [jméno] hl. m. [obec] nebyla kompetentní k vydání rozhodnutí o schválení právních jednání zahrnujících výpovědi, 2) výpověď nebyla v souladu s § 36 odst. 1 zákona o hl. m. [obec] před jejím schválením zveřejněna, 3) podání výpovědi bylo diskriminační, když žalovaná v rozporu se závěry učiněnými v usnesení [číslo] nevyzvala žalobkyni k uzavření dodatku či k obnovení jednání o změně nájemní smlouvy a 4) podáním výpovědi bylo s ohledem na situaci po pandemii [anonymizováno] porušeno legitimní očekávání žalobkyně, když v době podání výpovědi panovala celospolečenská snaha přijímat kroky směřující k obnovení činností v oblasti gastronomie, podání výpovědi bylo krokem přesně opačným. Závěrem žalobkyně uvedla, že v kontextu uvedených skutečností lze jednání žalované považovat za rozporné s dobrými mravy.

3. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhovala její zamítnutí. Námitky žalobkyně ohledně neplatnosti výpovědi považovala za zcela liché. [jméno] hl. m. [obec] byla orgánem způsobilým k rozhodování ve věci výpovědi z nájemní smlouvy podle § 16 zákona o hl. m. [obec]. Povinnost zveřejnění podle § 36 zákona o hl. m. [obec] na případy vypovězení nájemního vztahu nedopadá. Současně také výpověď nájemní smlouvy nikterak nesouvisela s pandemií [anonymizováno], kdy věc týkající se předzahrádek ve vybraných lokalitách byla plánována a připravována ještě před začátkem samotné pandemie. Závěrem žalovaná zdůraznila, že výpověď smlouvy v souladu s jejími dohodnutými ustanoveními, tj. výpověď bez uvedení důvodů, nemůže být považována za výkon práva v rozporu s dobrými mravy.

4. Soud prvního stupně v napadeném rozsudku zjistil následující skutkový stav: Dne [datum] uzavřeli účastníci nájemní smlouvu, na jejímž základě pronajala žalovaná žalobkyni předmětný pozemek, a to za výhradním účelem umístění předzahrádky. Nájem byl sjednán na dobu neurčitou. V čl. V odst. 1 si strany sjednaly, že pronajímatel i nájemce jsou oprávněni smlouvu vypovědět v tříměsíční výpovědní lhůtě i bez udání důvodu; výpovědní lhůta počíná běžet od 1. dne měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně. Dne [datum] [jméno] hl. m. [obec] vydala usnesení [číslo] kterým mimo jiné schválila výpovědi z nájemních smluv uvedených v příloze [číslo] to včetně nájemní smlouvy uzavřené s žalobkyní. Dle důvodové zprávy usnesení [číslo] navazuje na usnesení Rady hl. m. [obec] [číslo] z [datum], kterým byl schválen dokument„ Prostupnost a kultivace veřejného prostoru na [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova]“, jehož cílem je kultivovat a zkvalitnit formu a intenzitu využití dvou významných os chráněného území [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] – [anonymizována dvě slova] a [ulice] korzo tak, aby byla zajištěna jejich dobrá prostupnost; uvedené se pak mimo jiné týká smluv o nájmu veřejného prostranství v této oblasti, kdy žalovaná se má napříště tímto dokumentem řídit a připravit návrhy na schválení úprav stávajících nájemních smluv nebo jejich vypovězení a neuzavírat nájemní smlouvy nové. Žalovaná přípisem ze dne [datum] předmětnou nájemní smlouvu vypověděla v souladu s jejím čl. V. odst. 1. bez udání důvodu a po předchozím schválení tohoto právního jednání [jméno] hl. m. [obec] (usnesení [číslo]). Výpověď byla žalobkyni doručena dne [datum]. Dne [datum] žalobkyně podala proti výpovědi námitky.

5. Po právní stránce soud prvního stupně hodnotil zjištěný skutkový stav podle příslušných ustanovení [ustanovení pr. předpisu], o hlavním městě [obec] a zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“). S odkazem na § 16 a § 68 odst. 3 zákona o hl. m. [obec] nalézací soud konstatoval, že rozhodování o nakládání s vlastním majetkem, včetně podání výpovědi z vlastní nemovitosti, patří do samostatné působnosti hl. m. [obec], a rozhodování v této oblasti je tak primárně svěřeno [jméno] hl. m. [obec]; námitku žalobkyně stran nekompetentnosti Rady hl. m. [obec] ke schválení předmětné výpovědi z nájmu vlastní nemovitosti tedy shledal nedůvodnou. Pokud jde o námitku nezveřejnění záměru žalované vypovědět nájemní smlouvu podle § 36 zákona o hl. m. [obec], pak ani této námitce prvostupňový soud nepřisvědčil. Uvedl, že uvedené ustanovení stanoví povinnost předchozího zveřejnění záměru pouze pro případ vzniku popsaných smluvních vztahů, nikoli pak pro případy jejich zániku, neboť smyslem a účelem tohoto ustanovení je při vzniku těchto smluvních vztahů umožnit veřejnosti stát se jejich účastníkem. Soud prvního stupně dále zdůraznil, že v případě, kdy si smluvní strany v nájemní smlouvě samy dohodly možnost výpovědi z nájmu bez udání důvodu, tento důvod nemusí obsahovat ani samotná výpověď a ani právní akt, kterým je záměr podat výpověď schvalován (usnesení [číslo]). Z obecných hledisek platnosti právních jednání v případě usnesení [číslo] neshledal prvostupňový soud žádné nesrovnalosti. Jednání žalované pak nalézací soud neshledal ani rozporným s dobrými mravy v souvislosti s pandemií [anonymizováno], kdy akcentoval, že dokument„ Prostupnost a kultivace veřejného prostoru na [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova]“ byl připravován ještě před (a bez ohledu na) zahájením první vlny pandemie [anonymizováno]. K samotné výpovědi obvodní soud uvedl, že tato svým obsahem splňuje veškeré zákonem vyžadované náležitosti a to včetně jejího podpisu; výpověď byla řádně podepsána ředitelem odboru hospodaření s majetkem hl. m. [obec] prostřednictvím kvalifikovaného elektronického podpisu ve smyslu [ustanovení pr. předpisu]

6. Prvostupňový soud žalobu zamítl, neboť dospěl k závěru, že výpověď byla podána v souladu s čl. V. odst. 1 nájemní smlouvy i zvláštními požadavky stanovenými zákonem o hl. m. [obec] a je tedy platná. O nákladech řízení soud prvního stupně rozhodl tak, že je přiznal úspěšné žalované podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s vyhláškou č. 177/1996 Sb., advokátní tarif.

7. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání s odkazem na § 205 odst. 2 písm. b), c) a d) o. s. ř. Namítala, že přestože byla mezi stranami ujednána možnost vypovědět nájemní smlouvu bez udání důvodů, ze znění předmětné výpovědi jasně vyplývá, že důvodem pro vypovězení nájemní smlouvy bylo právě přijetí usnesení Rady hl. m. [obec] [číslo] ze dne [datum]. Tím, že žalovaná výpověď odůvodnila, ač nemusela, musí být dle žalobkyně uvedený důvod výpovědi podroben přezkumu soudem. S ohledem na uvedené je pak dle žalobkyně zcela zásadní zjištění skutečností souvisejících s přijetím uvedeného usnesení [číslo] nalézací soud pochybil, když v tomto směru neprovedl důkazy navrhované žalobkyní s odůvodněním, že jsou tyto nadbytečné, neboť v projednávaném případě je významné pouze to, že bylo mezi účastníky sjednáno oprávnění vypovědět nájemní smlouvu i bez udání důvodu. Žalobkyně dále soudu prvního stupně vytýkala, že se nevypořádal s její argumentací stran neplatnosti usnesení [číslo] z důvodu, že je založeno na nedostatečných podkladech a nedostatečně zjištěných dopadech, které jsou přímým důsledkem jeho naplnění; poukazovala na možnou svévoli orgánů žalované při rozhodování o nájemních smlouvách spadajících do oblasti„ [anonymizováno] cesty“. Závěrem žalobkyně namítala nedostatečné odůvodnění napadeného rozsudku ve vztahu k tvrzenému jednání proti dobrým mravům v souvislosti s dozvuky opatření nařízených v souvislosti s pandemií [anonymizováno]. S ohledem na uvedené žalobkyně navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

8. V písemném vyjádření k odvolání se žalovaná s napadeným rozsudkem zcela ztotožnila a odvolacímu soudu navrhla, aby jej jako věcně správný potvrdil. Výpověď byla podána bez uvedení důvodu, kdy žalovaná ve výpovědi jasně odkázala na příslušný článek nájemní smlouvy, který tento způsob výpovědi upravoval. Dále bylo ve výpovědi konstatováno, že výpověď byla schválena [jméno] hl. m. [obec] (usnesením [číslo]). Uvedené konstatování však neznamená, že by výpověď byla podána s důvodem, který má být podroben přezkumu, znamená to pouze to, že výpověď podléhá formálnímu schválení Rady hl. m. [obec], jelikož se jedná o dispozici s vlastním majetkem, o kterém rozhoduje právě tento orgán žalované. Žalobkyní namítané důvody neplatnosti usnesení [číslo] nemohou mít dle žalované na platnost výpovědi žádný vliv. Žalobkyně uzavřela nájemní smlouvu s podnikatelským rizikem, že tato může být kdykoli vypovězena. Postup žalované nebyl v rozporu s dobrými mravy, když nájemní smlouvu mohly obě strany vypovědět za stejných podmínek, tedy i bez uvedení důvodu, a to i v „ covidovém“ období. V projednávaném případě v zásadě není možné provádět přezkum oprávněnosti výpovědi, neboť se jedná o výpověď bez udání důvodu.

9. Odvolací soud přezkoumal ve smyslu ustanovení § 212 a § 212a o. s. ř. napadený rozsudek i řízení, které předcházelo jeho vydání, a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

10. Odvolací soud přitom jednal v souladu s § 101 odst. 3 ve spojení s § 211 o. s. ř. v nepřítomnosti právní zástupkyně žalobkyně poté, co nevyhověl její žádosti o odročení jednání. Tuto žádost právní zástupkyně žalobkyně odůvodnila zahraniční cestou do [anonymizováno] za účelem mezinárodní spolupráce v kauze dlouholetého zahraničního klienta, kdy současně k žádosti přiložila letenky na 13. a [datum] ([obec] ([příjmení] a zpět) a e-mailovou komunikaci s tímto zahraničním klientem. V nepřítomnosti účastníka řízení může soud věc projednat a rozhodnout (jak vyplývá z ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. (jen tehdy, byl-li účastník, který se nedostavil, řádně předvolán a nepožádal-li včas z důležitého důvodu o odročení jednání. Po účastníku, který se hodlá k jednání soudu včas dostavit, totiž nelze spravedlivě požadovat, aby musel strpět projednání a rozhodnutí věci ve své nepřítomnosti, jestliže nastane překážka nebo jiná okolnost, která mu brání se jednání zúčastnit. Tato překážka nebo jiná okolnost současně musí představovat„ důležitý důvod“; příčina toho, proč se účastník nemůže zúčastnit jednání a žádá o jeho odročení, se tedy musí s ohledem na její povahu vyznačovat nepředvídatelností, závažností, rozsahem nebo z jiných důvodů aspektem ospravedlnitelnosti (viz např. usnesení Nejvyššího soudu z [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] či z [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Dle odvolacího soudu schůzka právní zástupkyně s jiným klientem, byť v zahraničí a předem naplánovaná, není důvodem vedoucím k závěru o odročení jednání. Jak opakovaně vyslovil i Nejvyšší soud, důležitost důvodu, pro který účastník řízení žádá o odročení jednání, nelze posuzovat bez přihlédnutí ke všem okolnostem konkrétního případu. V daném případě ze žádosti právní zástupkyně žalobkyně o odročení vyplývá, že se o schůzce se zahraničním klientem dozvěděla již [datum] (viz e-mail ze dne [datum] ohledně zakoupených letenek), téhož dne jí bylo doručeno předvolání k jednání odvolacího soudu na [datum] (viz doručenka založená ve spise). Omluva a žádost o odročení byla soudu doručena až dne [datum], tj. více než měsíc poté, co se právní zástupkyně žalobkyně dozvěděla o kolizi jednání odvolacího soudu ve věci žalobkyně se schůzkou s jejím jiným zahraničním klientem a zároveň pouhých pět dnů před nařízeným soudním jednáním (takovou omluvu odvolací soud nemůže považovat za včasnou. Omluva právní zástupkyně žalobkyně není dle odvolacího soudu ani důvodná (soukromá schůzka s jiným klientem nezakládá důvod, pro který by se právní zástupkyně neměla dostavit k soudu na nařízené jednání ve věci jejího jiného klienta. Navíc pokud se právní zástupkyně žalobkyně rozhodla dát přednost jednání s jiným klientem v [anonymizováno], měla dostatek času (od [datum]), aby si pro nařízené jednání odvolacího soudu ve věci žalobkyně zajistila substituci. K jednání odvolacího soudu se pak dostavil jednatel žalobkyně.

11. Na jednání odvolacího soudu žalobkyně navrhla, aby soud řízení přerušil dle § 109 odst. 1 písm. b) o. s. ř. do doby vydání protokolu o kontrole Ministerstvem vnitra v rámci kontrolní činnosti vedené pod sp. zn. MV [číslo] [číslo]. Svůj návrh odůvodnila tím, že na základě jejího podnětu je v současné době Ministerstvem vnitra, odborem veřejné správy, dozoru a kontroly vedena dozorová a kontrolní činnost výkonu samostatné působnosti žalované za účelem zrušení některých usnesení Rady hl. m. [obec], mimo jiné i usnesení [číslo] ze dne [datum], které bylo podkladovým rozhodnutím, jímž byla schválena v tomto řízení přezkoumávaná výpověď. Dle žalobkyně je v rámci označené kontrolní činnosti řešena otázka (soulad podkladového usnesení Rady hl. m. [obec] [číslo] se zákony a jinými právními předpisy), která má zásadní význam pro rozhodnutí soudu v občanskoprávním řízení vedeném u nadepsaného soud - posouzení platnosti výpovědi schválené usnesením Rady hl. m. [obec] [číslo] kdy žalobkyně v tomto řízení neplatnost usnesení [číslo] opakovaně namítala (a tuto otázku není samotný příslušný soud oprávněn posoudit. K tomuto návrhu žalobkyně přiložila podnět k provedení kontroly ze dne [datum], ze kterého vyplývá, že žalobkyně podala podnět za účelem zrušení usnesení [číslo] (a dalších) z důvodu jeho neplatnosti, kdy v tomto směru namítá, že [jméno] hl. m. [obec] porušila povinnost zveřejnění podle § 36 zákona o hl. m. [obec], že bylo porušeno legitimní očekávání nájemců předzahrádek, že výběr nájemců, se kterými bude nájemní smlouva rozvázána a se kterými nikoli, byl netransparentní a diskriminační a také, že byla namítaná usnesení založena na nedostatečných podkladech a nedostatečně zjištěných dopadech; a dále výzvu Ministerstva vnitra k doplnění podnětu ze dne [datum]. Žalovaná s navrhovaným přerušením řízení nesouhlasila a soudu předložila sdělení Ministerstva vnitra ze dne [datum] k podnětu z [datum] k dozoru usnesení Rady hl. m. [obec] [číslo] ze kterého vyplývá, že Ministerstvo vnitra z dřívějšího podnětu neshledalo v postupu hl. m. [obec] ohledně tohoto usnesení [číslo] kterým bylo rozhodnuto o návrhu na schválení uzavření dodatků k nájemním smlouvám a výpovědí z nájemních smluv, jakékoli porušení zákona o hl. m. [obec].

12. Odvolací soud na jednání dne [datum] návrh žalobkyně na přerušení řízení zamítl, neboť dospěl k závěru, že žalobkyní uváděné důvody pro přerušení řízení (namítané důvody neplatnosti usnesení Rady hl. m. [obec] [číslo]) nejsou ve vztahu k posouzení oprávněnosti/neplatnosti výpovědi dané žalovanou žalobkyni bez udání důvodu relevantní (viz níže).

13. Soud prvního stupně správně zjistil skutkový stav poté, co provedl všechny potřebné důkazy a tyto důkazy také správně zhodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti v souladu s § 132 o. s. ř. Zjištěný skutkový stav pak soud prvního stupně též správně posoudil po právní stránce.

14. Úvodem odvolací soud připomíná, že celá úprava nájmu prostoru sloužícího podnikání je úpravou dispozitivní (smysl ani účel těchto ustanovení nevyžaduje, aby šlo o úpravu kogentní), strany se tedy mohou při úpravě svých práv a povinností plynoucích z tohoto vztahu odchýlit od úpravy tohoto institutu obsažené v ustanoveních § 2302 a násl. o. z. V případě výpovědi nájmu prostor sloužících podnikání Nejvyšší soud opakovaně judikoval, že:„ Sjednaly-li si strany možnost vypovědět nájemní smlouvu i bez uvedení důvodu, nemusela výpověď obsahovat žádný výpovědní důvod, úprava skončení nájmu prostoru sloužícího k podnikání nestanoví pro výpověď z nájmu sjednaného na dobu neurčitou, kterou lze dát i bez uvedení důvodu, žádné zvláštní náležitosti. Pokud je z výpovědi zřejmé, který nájemní vztah je vypovídán a jaká je výpovědní doba (kdy má nájem skončit), je výpověď platná a není ani zdánlivá. Mohl-li být nájem vypovězen bez udání důvodu (a důvod výpovědi nemá ani vliv na délku výpovědní doby), je vyloučeno zvažovat naplněnost výpovědního důvodu“ (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], dále srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] či ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

15. V projednávaném případě, kdy je žalovanou stranou hl. m. [obec], je vedle obecné úpravy nájmu prostor sloužících k podnikání dle občanského zákoníku třeba vzít do úvahy i zvláštní úpravu obsaženou v zákoně č. 131/2000 Sb., o hlavním městě [obec], která stanoví zvláštní specifika pro případy spravování záležitostí tohoto subjektu. Ohledně rozhodování hl. m. [obec] v případech pronájmu nemovitých věcí je Nejvyšším soudem konstantně judikováno, že rozhodování v oblasti pronájmu nemovitých věcí představuje záležitost, která náleží do samostatné působnosti hl. m. [obec] (§ 16 zákona o hl. m. [obec]) a k podání výpovědi z takové nájemní smlouvy je třeba předchozího schválení [jméno] hl. m. [obec] (§ 68 odst. 3 zákona o hl. m. [obec]) (bez předchozího schválení v [jméno], jde o absolutní neplatnost výpovědi jako právního jednání podle § 580 odst. 1 o. z. (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] či ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

16. V projednávané věci bylo prokázáno a účastníci tuto skutečnost nijak nesporovali, že mezi stranami byla ujednána možnost vypovědět nájemní smlouvu bez uvedení důvodu. Žalovaná tedy nemusela ve výpovědi uvést výpovědní důvod a této možnosti také využila; pouze odkázala na rozhodnutí Rady hl. m. [obec] [číslo] kterým byla uvedená výpověď z nájmu v souladu se zákonem o hl. m. [obec] předem schválena (viz výše). Pokud tedy žalovaná mohla nájemní smlouvu vypovědět bez udání výpovědního důvodu (jinými slovy z jakéhokoli důvodu), pak ať už ve výpovědi použila jakýkoli důvod, není to významné potud, že taková výpověď je řádná a oprávněná. Úprava skončení nájmu prostoru sloužícího k podnikání (ani obecná ustanovení o nájmu, která se podle § 2302 odst. 1 věta druhá o. z. použijí, není-li ve zvláštních ustanoveních o nájmu prostoru sloužícího podnikání stanoveno jinak) nestanoví pro výpověď z nájmu sjednaného na dobu neurčitou, kterou lze dát bez uvedení důvodu, žádné zvláštní náležitosti. V řízení bylo jednoznačně prokázáno, že o dání výpovědi předem rozhodla [jméno] žalované, je z ní zřejmé, který nájemní vztah je vypovídán a jaká je výpovědní doba (kdy má nájem skončit), výpověď je tak platná a není ani zdánlivá.

Mohl-li být nájem vypovězen bez udání důvodu (a důvod výpovědi nemá ani vliv na délku výpovědní doby, což v daném případě nemá), je vyloučeno zvažovat naplněnost výpovědního důvodu, kterým je dle žalobkyně usnesení Rady hl. m. [obec] [číslo].

17. S ohledem na povahu žalované, kdy jsou na ni v souladu se zákonem o hl. m. [obec] kladeny zvláštní požadavky, jež musí být v případě jejího právního jednání splněny, je zvláštní podmínkou platnosti předmětné výpovědi její předchozí schválení [jméno] hl. m. [obec] (v případě nesplnění této podmínky by byla výpověď absolutně neplatná. Z usnesení Rady [číslo] jednoznačně vyplývá, že [jméno] hl. m. [obec] předmětnou výpověď předem schválila a tedy i tato náležitost byla ze strany žalované splněna a výpovědi tedy ani v tomto směru nelze stran její platnosti ničeho vytknout. Pro posouzení platnosti výpovědi bez udání důvodu jsou zcela irelevantní žalobkyní namítané skutečnosti související s přijetím usnesení Rady [číslo] (nedostatečné zpracování podkladů pro jeho přijetí spočívající v protichůdně zpracovaných studií zaměstnanci IPR a vlastních nákresů, bez odborně zpracované studie průchodnosti, bez projednání materiálů veřejností), zásadní je, že [jméno] hl. m. [obec] zcela jednoznačně v uvedeném usnesení vyslovila s výpovědí nájemní smlouvy souhlas; další okolnosti týkající se odůvodnění uvedeného usnesení [číslo] nemohou mít na (ne) platnost výpovědi vliv. Prvostupňový soud tedy v tomto směru nepochybil, když žalobkyní navrhované důkazy k prokázání skutečností souvisejících s přijetím uvedeného usnesení (stran jeho odůvodnění) pro jejich nadbytečnost neprovedl a současně konstatoval, že z obecných hledisek platnosti právních jednání v případě usnesení [číslo] neshledal žádné nesrovnalosti.

18. Prvostupňový soud postupoval správně i potud, pokud shledal nedůvodnou námitku žalobkyně ohledně neplatnosti výpovědi z důvodu, že nebyla v souladu s § 36 odst. 1 zákona o hl. m. [obec] před jejím schválením zveřejněna. Zveřejnění záměru podle § 36 odst. 1 zákona č. 131/2000 Sb., o hl. m. [obec] je zákonem stanovenou podmínkou platnosti právního úkonu (condicio legis). Smyslem této právní úpravy (mimo jiné pronajmout nemovitý majetek) je poskytnout zvýšenou ochranu obecnímu majetku, podrobit kontrole právní úkony, jimiž jsou hlavní město Praha či jeho městské části zavazovány a kterými může dojít k neodčinitelným zásahům do jejich majetkové podstaty. V těchto případech se totiž dotčený majetek dostává trvale anebo dočasně z dispozice hlavního města Prahy nebo městské části (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Soud prvního stupně správně uvedl, že zmiňovaný § 36 odst. 1 stanoví povinnost předchozího zveřejnění záměru pouze pro případ vzniku nájemního vztahu, nikoli pro případ jeho výpovědi/zániku, neboť smysl a účel tohoto ustanovení spočívá v možnosti veřejnosti stát se účastníkem vznikajícího smluvního vztahu, v případě zániku smluvního vztahu se uvedený smysl a účel ustanovení ztrácí.

19. Odvolací soud uzavírá, že žalovaná napadenou výpovědí využila mezi účastníky sjednané právo vypovědět nájemní smlouvu bez udání důvodu, kdy k tomuto právnímu jednání měla v souladu se zákonem o hl. m. [obec] předem udělený souhlas Rady hl. m. [obec]. Výpověď byla řádně podepsána ředitelem odboru hospodaření s majetkem hl. m. [obec], [jméno] [příjmení], a to prostřednictvím kvalifikovaného elektronického podpisu ve smyslu [ustanovení pr. předpisu], o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce a současně byla žalobkyni dne [datum] řádně doručena do její datové schránky. Odvolací soud neshledal žádné důvody, které by přezkoumávanou výpověď činily neplatnou; současně neshledal ve věci důvody pro závěr, že by tak žalovaná učinila v rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 580 odst. 1 o. z., nebo že by se jednalo dokonce o zjevné zneužití práva ve smyslu § 8 o. z. Rozpor výpovědi s dobrými mravy nemůže být založen pouhou skutečností, že žalovaná přistoupila k podání výpovědi v období pandemie [anonymizováno]; žádné další skutečnosti, z nichž by bylo možno dovozovat rozpor výpovědi s dobrými mravy pak v řízení nebyly tvrzeny ani prokázány.

20. Soud prvního stupně tedy dospěl ke správnému závěru, že výpověď z nájemní smlouvy je platným právním jednáním.

21. Ze všech uvedených důvodů odvolací soud postupoval podle § 219 o. s. ř. a napadený rozsudek ve výroku I. o věci samé jako věcně správný potvrdil.

22. Odvolací soud potvrdil též výrok o náhradě nákladů řízení, kterým soud prvního stupně v souladu s § 142 odst. 1 o. s ř. přiznal právo na náhradu nákladů řízení úspěšné žalované. V tomto výroku však odvolací soud postupem podle § 220 o. s. ř. změnil napadený rozsudek, pokud jde o výši přiznané náhrady, neboť soud prvního stupně opomněl zohlednit skutečnost, že u žalované jakožto hlavního města lze presumovat existenci dostatečného materiálního a personálního vybavení a zabezpečení k tomu, aby byla schopna kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy, aniž by musela využívat právní pomoci advokátů (srov. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 2310/13, či ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 2984/09), a v projednávané věci nejde o složitý ani neobvyklý spor, který by výjimečně zastoupení advokátem vyžadoval. Z tohoto důvodu žalovaná nemá právo na náhradu nákladů na právní zastoupení, ale pouze na náhradu hotových výdajů. Náklady žalované v řízení před soudem prvního stupně proto činí [částka] a sestávají z paušální náhrady hotových výdajů za 3 úkony žalované (vyjádření ze dne [datum], účast na jednání dne [datum] a příprava účasti na jednání) po [částka] podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.

23. O nákladech odvolacího řízení odvolací soud rozhodl podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal právo na jejich náhradu žalované, která byla v odvolacím řízení plně úspěšná. Odvolací soud přitom s ohledem na shora uvedené důvody nepřiznal žalované náhradu za náklady vynaložené za zastoupení advokátem. Náklady žalované proto činí celkem [částka] a sestávají z paušální náhrady hotových výdajů za 3 úkony žalované (vyjádření k odvolání, účast na jednání odvolacího soudu a příprava na jednání) podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Třídenní lhůtu k plnění odvolací soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.