o odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované zaplatit žalobkyni [částka] s příslušenstvím (výrok I.), zamítl žalobu o zaplacení [částka] s příslušenstvím (výrok II.). Dále soud prvního stupně uložil žalované zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení [částka] k rukám advokátky (výrok III.) a rozhodl, že [jméno] [příjmení] jako vedlejší účastnice a žalovaná vůči sobě nemají právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV.).

2. Rozhodl tak o žalobě podané k soudu [datum], kterou se žalobkyně domáhala zaplacení [částka] s příslušenstvím z titulu pojistného plnění ze zákonného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a to za škodu, která žalobkyni vznikla na jejím vozidle při dopravní nehodě. Žalobkyně tvrdila, že dne [datum] došlo v [obec] - [anonymizováno] k dopravní nehodě. [příjmení] zavinila řidička vozidla [anonymizováno] [registrační značka] [jméno] [příjmení], která při změně jízdního pruhu zkřížila cestu vozidlu [anonymizováno] registrační značky 1 [anonymizováno] [číslo], které řídil [jméno] [jméno] [příjmení]. Ten byl donucen prudce strhnout řízení, aby nedošlo ke střetu s vozidlem [anonymizováno], přičemž se dostal do kolize se svodidly, v jejímž důsledku vznikla na vozidle [anonymizováno] škoda. [příjmení] vozidla [anonymizováno] je žalobkyně. [příjmení] vozidla [anonymizováno] je [jméno] [příjmení]. Vozidlo [anonymizováno] bylo v době nehody pojištěno u žalované pojištěním odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně oznámila žalované vznik škodní události a následně u ní uplatnila nárok. Žalovaná dne [datum] ukončila šetření škodní události a sdělila žalobkyni, že nepovažuje odpovědnost pojistníka za prokázanou. Žalobkyně se proto proti žalované domáhala zaplacení [částka] se zákonným úrokem z prodlení jako náhrady škody na vozidle [anonymizováno], a to za poškození blatníku dveří, disků a zadního kola.

3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, neboť řidička vozidla [anonymizováno] neodpovídá za vzniklou škodu. Podle žalované za škodu odpovídá vozidlo, které se napojovalo z pravého pruhu, na něž řidička vozidla [anonymizováno] reagovala.

4. Soud prvního stupně v napadeném rozsudku shledal, že dne [datum] došlo k dopravní nehodě, kdy řidička [příjmení] při změně jízdního pruhu zkřížila cestu vozidlu [anonymizováno] ve vlastnictví žalobkyně, které řídil [jméno] [příjmení]. [příjmení], jenž strhnul řízení ke svodidlům, v důsledku čehož došlo k poškození vozidla [anonymizováno]. Vozidlo [anonymizováno] bylo v době nehody pojištěno u žalované pojištěním odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, škodní událost byla nahlášena žalované a žalovaná neposkytla žalobkyni pojistné plnění s odůvodněním, že její pojištěný neodpovídá za způsobení škody. Z provedeného dokazování vyplynulo, že důvodem vybočení vozidla [anonymizováno] do levého pruhu byl úlek řidičky vozidla [anonymizováno]. Nebylo prokázáno, že by se neznámé vozidlo (přijíždějící zprava) pokusilo zkřížit dráhu vozidla [anonymizováno] nebo ji skutečně zkřížilo. Příčinou nehody tak nebyla jízda neznámého vozidla, ale úleková reakce řidičky pojištěného vozidla [anonymizováno]. [právnická osoba] vyúčtovala žalobkyni opravu vozidla [anonymizováno] fakturou [číslo] na částku [částka], podle přílohy faktury cena materiálu a cena práce dohromady činily [částka] + DPH, dále byl účtován pronájem vozidla ve výši [částka] + DPH.

5. Po právní stránce posoudil obvodní soud věc podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), a podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Řidič, který zavinil nehodu má jako pojištěný podle § 6 odst. 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb. právo, aby žalovaná jakožto pojistitelka za něho uhradila v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku žalobkyni coby poškozené způsobenou škodu na vozidle. Žalobkyně má podle § 9 odst. 1 tohoto zákona právo uplatnit svůj nárok na plnění podle § 6 u žalované. Bezprostřední příčinou vzniku škody na vozidle [anonymizováno] byl způsob jízdy řidičky vozidla [anonymizováno], protože řidič vozidla [anonymizováno] odřel toto vozidlo o svodidla proto, že vozidlo [anonymizováno] mu nečekaně zkřížilo cestu. Ke škodě na vozidle [anonymizováno] došlo následkem jízdy řidičky vozidla [anonymizováno]. Vypořádání následků škodní událostí ve vztahu mezi žalobkyní na straně jedné a provozovatelem vozidla [anonymizováno] na straně druhé se řídí ustanovením § 2932 občanského zákoníku. Řidička vozidla [anonymizováno] měla na vzniku škody plnou účast. Právní úprava vylučuje, aby byla v rámci vzájemného vypořádání mezi žalobkyní a provozovatelem vozidla [anonymizováno] stanovena míra účasti třetí osoby, která se střetu provozu vozidla [anonymizováno] a vozidla [anonymizováno] nezúčastnila, tedy neznámého vozidla, které přijelo zprava, a aby byla o podíl této třetí osoby snížena míra účasti provozovatelů, které se účastnili střetu vozidel. Nadto podle soudu prvního stupně nebylo prokázáno, že by neznámé vozidlo, které přijíždělo zprava, bylo odpovědné za střet vozidel [anonymizováno] a [anonymizováno]. V řízení nebylo prokázáno, že by neznámé vozidlo zkřížilo cestu vozidlu [anonymizováno]. Manévr řidičky vozidla [anonymizováno] byl zapříčiněn řízením ve stresu z provozu a jejím úlekem z nečekaně se přiblíživšího vozidla zprava. Námitka žalované, že pojištěný za škodu neodpovídá, proto není opodstatněná. Žalobkyně v řízení prokázala vznik škody na vozidle ve výši [částka], proto v tomto rozsahu bylo žalobě vyhověno. V zbývající části ohledně [částka] za pronájem náhradního vozidla, byla žaloba zamítnuta, neboť žalobkyně v řízení neuplatnila nárok na pojistné plnění za náhradu za pronájem náhradního vozidla. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř.

6. Proti výrokům I. a III. rozsudku podala žalovaná včasné odvolání a namítala, že viníkem dopravní nehody dle pojištěné [příjmení] i svědka [příjmení] (spolujezdce pojištěné) je vozidlo, které se napojovalo z připojovacího pruhu a ohrozilo pojištěné vozidlo, úhybný manévr pojištěné svědkyně [příjmení] oba svědci považovali za adekvátní. Svědkyně pojištěná [příjmení] soudu sdělila, že vyjela mimo svůj jízdní pruh, ale neví jak moc, svědek [příjmení] nepotvrdil vyjetí řidičky z jízdního pruhu. S ohledem na to, že nebylo jednoznačně prokázáno, že pojištěné vozidlo vybočilo do levého pruhu, nebylo soudem řešeno, zda poškozený reagoval správně a zda to nebyl on, kdo reagoval neadekvátně a zbytečně v úleku strhl řízení do svodidel. Pokud by bylo pojištěné vozidlo již v půli vozidla poškozeného, tak by s největší pravděpodobností došlo ke střetu mezi vozidly, kdyby pojištěné vozidlo vybočilo do levého pruhu – udělalo myšku, proto lze předpokládat, že k vybočení pojištěného vozidla do levého pruhu nemuselo ani dojít. Zavinění nelze primárně prokazovat uznáním viny pojištěné, řidička zavinění dopravní nehody nemůže věrohodně potvrdit, protože ani nevěděla, že nehodu způsobila, pokud by jí to nesdělil svědek [příjmení]. Zavinění dopravní nehody by bylo možné prokázat pouze znaleckým posudkem na analýzu nehodového děje. Ten měla ale navrhovat žalobkyně a nikoliv žalovaná. [ulice] řízení před soudem prvního stupně nebylo prokázáno jednoznačné zavinění vzniku dopravní nehody pojištěnou. Věc tak byla nesprávně právně posouzena a toho i z důvodu neprovedení důkazu znaleckým posudkem k analýze nehodového děje, když povinnost tento důkaz navrhnout ale tíží žalobkyni, o čemž měla být soudem prvního stupně dle § 118a o. s. ř. poučena. Žalovaná proto navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k novému projednání.

7. Žalobkyně u jednání odvolacího soudu navrhla potvrzení napadeného rozsudku.

8. Odvolací soud přezkoumal ve smyslu § 212 a § 212a o. s. ř. napadený rozsudek i řízení, které předcházelo jeho vydání, a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

9. Soud prvního stupně správně zjistil skutkový stav poté, co provedl všechny pro rozhodnutí potřebné důkazy, které v souladu s § 132 o. s. ř. vyhodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti. Zjištěný skutkový stav pak soud prvního stupně správně posoudil též po právní stránce.

10. Žalovaný své odvolací námitky směřuje výhradně vůči zásadnímu skutkovému zjištění soudu prvního stupně o tom, že důvodem vybočení vozidla [anonymizováno] do levého pruhu byl úlek řidičky vozidla [anonymizováno]. Příčinou nehody tak nebyla jízda neznámého vozidla, ale úleková reakce řidičky pojištěného vozidla [anonymizováno]. Toto klíčové zjištění obvodního soudu bylo reakcí na obranu žalované, kterou uplatnila v řízení. Ta totiž byla vystavěna na argumentu, že za škodu odpovídá vozidlo, které se napojovalo z pravého pruhu, na něž řidička pojištěného vozidla [anonymizováno] reagovala.

11. V podaném odvolání však žalovaná uvedla zcela nové tvrzení o tom, že to byl řidič poškozeného vozidla [anonymizováno], kdo reagoval neadekvátně a zbytečně v úleku strhl řízení do svodidel, neboť podle žalované k vybočení pojištěného vozidla do levého pruhu nemuselo dojít. Navrhuje-li žalovaná v podaném odvolání nově provést znalecký posudek k analýze nehodového děje a to na základě zcela nového tvrzení, jedná se v odvolacím řízení o tzv. nepřípustné novoty. Uvedený nový důkazní návrh a nové tvrzení žalované nemohou podle § 205a o. s. ř. představovat odvolací důvod, a odvolací soud k nim z tohoto důvodu nemohl přihlédnout. O této skutečnosti byli účastníci na jednání soudu prvního stupně [datum] řádně poučeni v souladu s § 119a odst. 1 o. s. ř.

12. Právní závěr soudu prvního stupně o povinnosti žalované jakožto pojistitelky uhradit škodu za pojištěného, který způsobil dopravní nehodu, odvolatelka zpochybňuje toliko prostřednictvím kritiky procesního postupu soudu prvního stupně při hodnocení důkazů a prostřednictvím polemiky se skutkovými zjištěními. Odvolací soud se s takovou kritikou neztotožňuje, neboť soud prvního stupně srozumitelně popsal svá skutková zjištění vyplývající z provedených svědeckých výpovědí a logicky vysvětlil své úvahy z nich vyplývající. Lze proto jen zopakovat, že řidička pojištěného vozidla [anonymizováno] jednoznačně vypověděla, že se lekla vozidla přijíždějícího z pravého pruhu a proto vybočila ze svého pruhu. Řidič poškozeného vozidla [anonymizováno] vypověděl, že se na něj pojištěné vozidlo tlačilo, přejelo přes čáru, proto musel uhnout doleva a narazil do svodidel. Soud prvního stupně proto postupoval zcela správně, pokud s odkazem na § 6 odst. 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidel, žalobě z valné části (co do prokázané škody vzniklé na vozidle) vyhověl.

13. Odvolací soud proto z uvedených důvodů postupoval podle § 219 o. s. ř. a napadený rozsudek ve vyhovujícím výroku I. o věci samé jako věcně správný potvrdil.

14. Při výpočtu náhrady nákladů řízení se obvodní soud dopustil aritmetické chyby, když jejich správná výše činí [částka], nikoliv [částka], jak bylo mylně uvedeno. Ohledně způsobu výpočtu náhrady nákladů lze pro stručnost odkázat na body 32 - 34 napadeného rozsudku. Celková výše nákladů řízení před soudem prvního stupně dosáhla částky [částka], kterou změnou výroku III. napadeného rozsudku (§ 220 odst. 1 písm. a/ o. s. ř.) odvolací soud žalobkyni přiznal, když naopak v základu, ve lhůtě k plnění a v určení platebního místa odvoláním dotčený výrok rozsudku soudu prvního stupně potvrdil (§ 219 o. s. ř.).

15. O nákladech odvolacího řízení odvolací soud rozhodl podle § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že právo na jejich náhradu přiznal žalobkyni, která byla v odvolacím řízení plně úspěšná. Náklady žalobkyně činí celkem [částka] a sestávají z odměny advokátky ve výši [částka] podle § 7, § 8 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za jeden úkon právní služby po [částka] (účast na jednání odvolacího soudu), paušální náhrady hotových výdajů ve výši [částka] podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu a 21% DPH z částky [částka] ve výši [částka]. Třídenní lhůtu k plnění odvolací soud stanovil podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

16. Odvoláním nedotčené výroky II. a IV. rozsudku nabyly samostatně právní moci podle § 206 odst. 2 o. s. ř.