Rozhodnutí 30 CO 227/2022-37

1. Napadeným usnesením soud prvního stupně zastavil [anonymizováno] (výrok I.), rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů [anonymizováno] (výrok II.) a žalobkyni vrátil poměrnou část soudního poplatku ve výši [částka] (výrok III.).

2. Obvodní soud rekapituloval, že žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne [datum] domáhá nahrazení projevu vůle - souhlasu žalované s vydáním předmětu úschovy na základě tvrzení, že dne [datum] uzavřela žalobkyně spolu žalovanou a advokátkou JUDr. [jméno] [příjmení] [příjmení] smlouvu o advokátní úschově, dle které byla žalobkyně povinna složit do advokátní úschovy částku v celkové výši [částka] představující kupní cenu za nemovitost. Žalobkyně složila na uvedený účet dne [datum] a [datum] částku ve výši [částka]. Vzhledem k tomu, že nedošlo k realizaci koupě nemovitosti, měla uvedená advokátka po [datum], do pěti pracovních dnů, vyplatit celou složenou deponovanou částku zpět na bankovní účet žalobkyně. Advokátka však zemřela a její nástupce JUDr. [příjmení] informoval žalobkyni o tom, že částka [částka] byla zaslána na jiný bankovní účet a částka [částka] byla dána do soudní úschovy. Ohledně částky [částka] bylo u Obvodního soudu pro Prahu 6 vedeno [anonymizováno] pod sp. zn. [spisová značka], v kterém bylo rozhodnuto dne [datum], že tato částka složená JUDr. [příjmení] do soudní úschovy, náleží žalobkyni. Ohledně částky [částka] bylo vedeno [anonymizována dvě slova] a po jeho skončení byla i tato částka uložena do soudní úschovy u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. [spisová značka] a nebyla dosud žalobkyni vydána vzhledem k tomu, že žalovaná (určená jakožto jedna z možných příjemkyň předmětných prostředků) ani po výzvě soudu nedala souhlas s vydáním této úschovy. Návrh žalobkyně na vydání předmětu úschovy byl usnesením Obvodního soudu pro Prahu 6 č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] zamítnut, žalobkyně byla odkázána na občanskoprávní [anonymizováno], proto podala žalobu.

3. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala svým podáním ze dne [datum] žalobu v plném rozsahu zpět, soud prvního stupně podle § 96 odst. 2 o. s. ř. [anonymizováno] zastavil. O náhradě nákladů [anonymizováno] rozhodl podle § 146 odst. 2 věta druhá ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř. za situace, kdy žalovaná strana náklady [anonymizováno] nepožadovala a žalobkyně netvrdila ani neprokazovala to, že by před podáním návrhu na zahájení [anonymizováno] zaslala žalované výzvu k plnění. Žalovaná se fakticky dozvěděla o [anonymizováno] vedeném pod sp. zn. [spisová značka] nejpozději ke dni [datum rozhodnutí] a o výsledku tohoto [anonymizováno] až dne [datum]. V době podání žaloby dne [datum] nemohla tedy mít vědomost o výsledku [anonymizováno] [spisová značka]. Proto, ač žalovaná zavinila zastavení [anonymizováno] tím, že dala požadovaný souhlas s vydáním úschovy po rozhodnutí o zastavení [anonymizováno] [spisová značka], soud neshledal důvody hodné zvláštního zřetele dle § 142a odst. 2 o. s. ř., pro které by výjimečně náhradu nákladů [anonymizováno] žalobkyni přiznal.

4. Proti nákladovému výroku II. usnesení podala žalobkyně včasné a přípustné odvolání. Namítala v něm, že soud prvního stupně pochybil, když při úvaze o náhradě nákladů [anonymizováno] aplikoval ustanovení § 142a o. s. ř. [anonymizováno] o nahrazení projevu vůle, jehož předmětem je určení, že žalovaný je povinen souhlasit s vydáním předmětu soudní úschovy, není řízením o splnění povinnosti, ale řízením specifickým. V takovém [anonymizováno] není možné z hmotněprávního hlediska rozlišovat osobu věřitele a osobu dlužníka na rozdíl od žalob na plnění, jejichž předmětem je právě povinnost dlužníka splnit dluh věřiteli. Smysl a účel ustanovení vůbec nemůže být naplněn, když se v daném [anonymizováno] vůbec nejednalo o dluh žalované, který by žalovaná měla vůči žalobkyni. V projednávané věci šlo naopak o splnění dluhu složitele, který měl vůči žalobkyni, jakožto příjemkyni soudní úschovy. Žalovaná nebyla dlužníkem žalobkyně, ale osobou, jejíž souhlas je třeba k vydání předmětu soudní úschovy. Ustanovení § 142a o. s. ř. se tak na projednávané [anonymizováno] nemá aplikovat. Žalobkyni nelze sankcionovat za podání žaloby na nahrazení projevu vůle, aniž by žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu, když žalobkyně postupovala podle výslovného pokynu obvodního soudu, jak jí byl udělen v usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. V předmětném [anonymizováno] byla žalobkyně odkázána pro účely vydání předmětu soudní úschovy na podání žaloby ve věcech občanskoprávních. Podala-li žalobkyně v souladu s uvedeným usnesením žalobu a zahájila tak [anonymizováno] o nahrazení projevu vůle, pak jí tento postup nelze klást k tíži požadavkem na zaslání předžalobní výzvy. Žalobkyně proto navrhla, aby odvolací soud napadené usnesení ve výroku II. změnil tak, že žalobkyni přizná náhradu nákladů [anonymizováno] před soudem prvního stupně, rovněž tak náklady odvolacího [anonymizováno].

5. Žalovaná se k odvolání nevyjádřila.

6. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení v mezích vytknutých odvoláním, jakož i [anonymizováno], které jeho vydání předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř.), aniž nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. e/ o. s. ř.). Poté dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně je důvodné.

7. Podle § 142a odst. 1 o. s. ř. žalobce, který měl úspěch v [anonymizováno] o splnění povinnosti, má právo na náhradu nákladů [anonymizováno] proti žalovanému, jen jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení [anonymizováno] zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu výzvu k plnění.

8. Podle ustanovení § 146 odst. 2 o. s. ř. jestliže některý z účastníků zavinil, že [anonymizováno] muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného (jiného účastníka [anonymizováno]) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady [anonymizováno] žalovaný (jiný účastník [anonymizováno]).

9. Z obsahu spisu vyplývá, že žalobou podanou k soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala nahrazení projevu vůle – souhlasu žalované s vydáním předmětu úschovy. Ve vedlejším [anonymizováno] o úschově sp. zn. [spisová značka] Obvodního soudu pro Prahu 6 byl návrh žalobkyně na vydání soudní úschovy zamítnut, a to usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], neboť žalovaná se přes výzvu soudu k vydání předmětu úschovy nevyjádřila. Žalobkyně byla zároveň odkázána na [anonymizováno] ve věcech občanskoprávních podle § 299 z. ř. s . Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo rozhodnuto o vydání úschovy (částky [částka]) žalobkyni, neboť žalovaná dodatečně dne [datum] udělila souhlas s vydáním předmětu úschovy.

10. Soud prvního stupně založil svůj nákladový výrok na absenci předžalobní výzvy ve smyslu § 142a odst. 1 o. s. ř. Ve shodě s odvolací argumentací žalobkyně lze tento závěr označit za nesprávný. Obecně lze konstatovat, že věřitel má dlužníka před podáním žaloby kvalifikovaně písemně vyzvat, tedy sdělit mu přesně, co po něm žádá, z jakého titulu a v jaké výši. Zcela logicky tato výzva připadá v úvahu u žalob na plnění. Stěží však může mít své místo v [anonymizováno] o nahrazení projevu vůle, jehož předmětem je určení, že žalovaná je povinna souhlasit s vydáním předmětu soudní úschovy. Takové [anonymizováno] není řízením o splnění povinnosti, ale jedná se o specifické [anonymizováno], vycházející z úpravy obsažené v § 299 odst. 1 z. ř. s . V takovém [anonymizováno] není možné z hmotněprávního hlediska rozlišovat osobu věřitele a osobu dlužníka na rozdíl od žalob na plnění, jejichž předmětem je povinnost dlužníka splnit dluh věřiteli. O tom svědčí i to, že žalobkyně byla usnesením Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], odkázána ve věci uplatnění nároku na vydání předmětu úschovy na [anonymizováno] ve věcech občanskoprávních.

11. Zastavuje-li soud [anonymizováno], zabývá se při rozhodování o nákladech [anonymizováno] nejdříve tím, zda některý z účastníků zavinil, že [anonymizováno] muselo být zastaveno (§ 146 odst. 2 věta prvá o. s. ř.). V případě zpětvzetí žaloby posuzuje ještě, zda nebyl vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, pro chování žalovaného (§ 146 odst. 2 věta druhá o. s. ř.). Teprve není-li dán důvod postupovat podle ustanovení § 146 odst. 2 o. s. ř., rozhoduje se podle ustanovení § 146 odst. 1 písm. b) o. s. ř.

12. Zavinění zastavení [anonymizováno], stejně jako důvodnost podané žaloby ve shora uvedeném smyslu se zkoumá ryze z procesního hlediska. Protože v tomto případě bylo [anonymizováno] zastaveno v důsledku zpětvzetí žaloby, je třeba posoudit, zda byla žaloba podána důvodně a zda k jejímu zpětvzetí došlo pro chování žalované.

13. Důvodnost podané žaloby se posuzuje výlučně podle vztahu chování žalovaného k požadavkům žalobce. Splní-li žalovaný po podání žaloby požadavek žalobce uplatněný žalobou, je třeba žalobu ve shora uvedeném smyslu považovat za důvodně podanou a o nákladech [anonymizováno] rozhodnout podle věty druhé citovaného ustanovení. Není proto podstatné, zda žalobou uplatněný požadavek byl podán po právu, tj. zda má nárok oporu v platném právu. Ve stadiu zastavení [anonymizováno] před prvním jednáním zpravidla ani není možné pro nedostatek skutkových zjištění posoudit důvodnost uplatněného nároku jinak, než výlučně procesně.

14. V parametrech projednávané věci je zřejmé, že žalobkyně se uplatněného nároku domohla, neboť žalovaná ve vedlejším [anonymizováno] o úschově sp. zn. [spisová značka] dodatečně souhlasila s vydáním předmětu úschovy, a proto bylo usnesením ze dne [datum] rozhodnuto o vydání úschovy žalobkyni. Tento závěr obstojí i v situaci, kdy žalovaná svůj dodatečný souhlas udělila dne [datum] a žaloba v posuzované věci byla podána dne [datum]. Žalobkyni totiž až do okamžiku doručení usnesení o vydání úschovy, což se stalo dne [datum], nebylo známo, že žalovaná takový dodatečný souhlas udělila a žalobkyni byla úschova vydána.

15. Lze proto uzavřít, že jednáním žalované ve vedlejším [anonymizováno] o úschově byl splněn požadavek žalobkyně uplatněný žalobou, žaloba proto byla podána důvodně. Žalovaná je tak povinna hradit náklady [anonymizováno].

16. Žalobkyni, která byla v [anonymizováno] právně zastoupena, vznikly v [anonymizováno] náklady v celkové výši [částka] tvořené soudním poplatkem [částka], dále odměnou právního zástupce za tři úkony právní služby po [částka] (převzetí zastoupení ve věci, sepis žaloby, zpětvzetí žaloby), tj. celkem [částka] (dle § 7, § 9 odst. 3, § 11 odst. 1 advokátního tarifu). Paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobkyně za tři úkony právní služby činí dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu [částka], tj. celkem [částka], náhrada daně z přidané hodnoty ve výši 21 % dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. činí [částka]. Celková výše nákladů [anonymizováno] před soudem prvního stupně tak dosáhla částky [částka], kterou změnou výroku II. napadeného usnesení (§ 220 odst. 1 písm. a/ o. s. ř.) odvolací soud žalobkyni přiznal.

17. Žalobkyně byla zcela úspěšná v odvolacím [anonymizováno], má proto právo na plnou náhradu nákladů v jeho průběhu vzniklých (§ 142 odst. 1 za použití § 224 odst. 1 o. s. ř.). Náklady [anonymizováno] sestávají z poloviční výše odměny za podané odvolání, kdy je třeba vycházet z punkta [částka], kdy výše odměny po snížení dle § 7, § 8 odst. 1 a § 11 odst. 2 písm. c) advokátního tarifu činí [částka], dále je tvoří režijní paušál podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve výši [částka] a příslušná DPH ve výši [částka]. Náhrada nákladů tohoto odvolacího [anonymizováno] žalobkyně tak představuje částku [částka], která jí byla odvolacím soudem přiznána výrokem II. tohoto usnesení a je splatná k rukám advokáta žalobkyně v obecné pariční lhůtě (§ 149 odst. 1 o. s. ř. za použití § 224 odst. 1 o. s. ř.).

18. Výroky o zastavení [anonymizováno] a o vrácení alikvótní části zaplaceného soudního poplatku nebyly odvoláním napadeny, a zůstaly proto nedotčené (§ 206 odst. 3 o. s. ř.).