o odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu o zaplacení [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení (výrok I.) a žalobkyni uložil zaplatit žalované náhradu nákladů [anonymizováno] ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.).

2. Rozhodl tak o žalobě podané k soudu dne [datum], kterou se žalobkyně domáhala po žalované zadostiučinění v penězích za vzniklou nemajetkovou újmu z důvodu nepřiměřené délky soudního [anonymizováno] vedeného u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. [spisová značka] (dále jen„ posuzované [anonymizováno]“).

3. Soud prvního stupně vyšel zejména ze zjištění, že proti žalobkyni bylo zahájeno [anonymizována dvě slova] usnesením ze dne [datum], jímž byla stíhána (po změně právní kvalifikace) pro [anonymizována dvě slova] úvěrového podvodu dle § 250 odst. 1, odst. 4 písm. b) trestního zákona (dílem ve stadiu pokusu) a poškozování cizích práv dle § 209 odst. 1 písm. a) trestního zákona spáchaný formou pomoci dle § 10 odst. 1 písm. c) trestního zákona. Dne [datum] byla podána obžaloba, rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne [datum] byla žalobkyně uznána vinou. Proti rozsudku bylo podáno odvolání, usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne [datum] bylo zamítnuto odvolání státního zástupce, naopak z podnětu odvolání obžalovaných byl napadený rozsudek částečně zrušen, ohledně žalobkyně v plném rozsahu a věc byla vrácena soudu prvního stupně. Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo [anonymizována dvě slova] žalobkyně zastaveno dle § 223 odst. 1 trestního řádu z důvodu uvedeného v § 11 odst. 1 písm. m) trestního řádu. Usnesení nabylo právní moci dne [datum].

4. Dne [datum] žalobkyně uplatnila u žalované nárok na finanční zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou nepřiměřenou délkou [anonymizována dvě slova]. Žalovaná ve stanovisku ze dne [datum] hodnotila celkovou délku posuzovaného [anonymizováno] jako nepřiměřenou, ale již samotné zastavení [anonymizována dvě slova] považovala za dostatečný kompenzační prostředek, nad rámec této kompenzace žalovaná konstatovala, že v posuzovaném [anonymizováno] došlo k nesprávnému úřednímu postupu, za což se žalobkyni omluvila.

5. Soud prvního stupně pak věc po právní stránce posoudil podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ OdpŠk“). Celková délka [anonymizováno] ve vztahu k žalobkyni činila více jak 14 let, ve věci rozhodoval soud prvního stupně dvakrát a odvolací soud jednou. Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne [datum] byla délka předmětného [anonymizována dvě slova] vyhodnocena jako nepřiměřená a [anonymizována dvě slova] žalobkyně bylo zastaveno. I žalovaná vyhodnotila celkovou délku [anonymizováno] jako nepřiměřenou ve vztahu ke konkrétním okolnostem projednávané věci. Soud prvního stupně měl rovněž za to, že vzhledem k celkové délce [anonymizována dvě slova] došlo v posuzovaném [anonymizováno] ve vztahu k žalobkyni k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 věta druhá a třetí OdpŠk. Podle judikatury (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]) je zastavení [anonymizována dvě slova] z důvodu jeho nepřiměřené délky způsobilým, účinným a rovněž zásadně dostatečným kompenzačním prostředkem odškodnění nemajetkové újmy vzniklé obviněnému nepřiměřenou délkou [anonymizována dvě slova]. Přiznání odškodnění v některé z dalších forem předvídaných § 31a odst. 2 OdpŠk by bylo na místě až tehdy, pokud by se s ohledem na individuální okolnosti věci nejevil být způsob kompenzace zastavením [anonymizována dvě slova] dostatečným odškodněním. Soud prvního stupně považoval zastavení [anonymizována dvě slova] za dostatečný kompenzační prostředek, neboť v [anonymizováno] nebyly prokázány žádné skutečnosti odůvodňující poskytnutí finančního zadostiučinění. Soud prvního stupně proto žalobu jako nedůvodnou zamítl. O nákladech [anonymizováno] bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb.

6. Žalobkyně napadla rozsudek včasným odvoláním. Ztotožnila se v něm se závěrem soudu prvního stupně, že délka posuzovaného [anonymizováno] byla nepřiměřená, čímž bylo porušeno právo žalobkyně na projednání věci v přiměřené lhůtě. Odmítla však závěr obvodního soudu o tom, že dostatečným zadostiučiněním za vzniklou nemajetkovou újmu bylo samotné zastavení [anonymizována dvě slova] žalobkyně. V posuzované věci nešlo o dobrovolné zastavení [anonymizována dvě slova] z vůle soudu, ale o rozhodnutí, které soud učinil v podstatě z donucení, jelikož musel respektovat mezinárodní smlouvy. Na rozhodnutí tak nelze nahlížet jako na kompenzaci nemajetkové újmy vzniklé žalobkyni nepřiměřenou délkou [anonymizována dvě slova]. Ke kompenzaci žalobkyně tak dosud ze strany státu nedošlo a žalobkyně má nárok na finanční odškodnění, zejména v situaci, kdy míra stresu a nejistoty spojená s [anonymizována dvě slova] se fatálně podepsala na zdraví žalobkyně. Ukázkovější případ vzniku nároku na odškodné osobě, které doba [anonymizována dvě slova] zcela zničila život, lze nalézt jen stěží. Žalobkyně proto navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil tak, že žalobě vyhoví a žalobkyni přizná náhradu nákladů [anonymizováno] před soudy obou stupňů.

7. Žalovaná v rámci omluvy neúčasti na jednání před odvolacím soudem navrhla potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného.

8. Odvolací soud z podnětu včas podaného odvolání žalobkyně podle § 212 a § 212a o. s. ř. přezkoumal při nařízeném jednání zamítavý výrok o věci samé a v důsledku toho i akcesorický výrok o nákladech [anonymizováno] a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně je částečně důvodné.

9. Odvolací soud předně seznal, že soud prvního stupně správně a v rozsahu, který lze považovat za dostatečný pro rozhodnutí věci, zjistil skutkový stav, přičemž provedené důkazy v souladu s ustanovením § 132 o. s. ř. hodnotil jak jednotlivě, tak i v jejich vzájemné souvislosti, a na tomto základě pak dospěl ke správným skutkovým zjištěním, věc však následně nesprávně právně posoudil.

10. Žalobkyně se žalobou domáhala náhrady nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce [anonymizováno] vedeného u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. [spisová značka]. Jde tedy o odpovědnost státu za škodu způsobenou žalobkyni nesprávným úředním postupem soudu - porušením povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě podle § 13 odst. 1 věta druhá OdpŠk. Předpoklady odpovědnosti státu za škodu jsou v takovém případě následující: 1) nesprávný úřední postup v podobě porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě, 2) vznik škody či jiné újmy na straně poškozeného žalobce, 3) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem (porušením uvedené povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě) a vznikem škody. V obecné rovině platí, že existence nemajetkové újmy se na straně poškozeného v případě porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě presumuje.

11. Soud prvního stupně v napadeném rozsudku detailně popsal průběh posuzovaného [anonymizováno] podle obsahu soudního spisu, na jeho zjištění lze odkázat. Celková délka [anonymizováno] ve vztahu k žalobkyni činila 14 let a 6 měsíců. Takovou délku trvání [anonymizováno] lze vzhledem k jeho charakteru hodnotit jako nepřiměřenou, tedy jako nesprávný úřední postup v podobě porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Proto byly splněny předpoklady pro odškodnění tvrzeného nesprávného úředního postupu, jak správně uzavřel i soud prvního stupně. S tímto závěrem logicky nepolemizuje v podaném odvolání ani samotná žalobkyně.

12. Skutkový stav nebyl v tomto případě mezi účastníky [anonymizováno] sporný, spor spočíval především v otázce satisfakce odpovídající nemajetkové újmě ve smyslu § 31a odst. 2 OdpŠk.

13. Podle § 31a odst. 1, 2 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

14. Jak správně připomněl soud prvního stupně, Nejvyšší soud opakovaně vyslovil (např. v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]), že zastavení [anonymizována dvě slova] z důvodu jeho nepřiměřené délky je způsobilým, účinným a rovněž zásadně dostatečným kompenzačním prostředkem odškodnění nemajetkové újmy vzniklé obviněnému (obžalovanému) nepřiměřenou délkou [anonymizována dvě slova].

15. Nejvyšší soud ve Stanovisku občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [stanovisko NS], uveřejněném pod [spisová značka] (dále jen„ Stanovisko“) ve vztahu k možným způsobům odškodnění uvedl, že jiná forma náhrady ve smyslu § 31a odst. 2 OdpŠk může být přiznána zejména v [anonymizována dvě slova], a to v podobě zmírnění ukládaného trestu. To je však možné jen za podmínky, že takové zmírnění je navázáno právě na porušení práva na přiměřenou délku [anonymizováno]. V rozsudku [anonymizováno] soudu musí být výslovně uvedeno, že uložený trest je mírnější právě proto, že soud přihlédl k okolnosti nepřiměřeně dlouhého [anonymizováno], nebo to z něj musí alespoň nezpochybnitelně vyplývat (srov. též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Uvedené závěry se plně uplatní i v případě, že je [anonymizována dvě slova] z důvodu nepřiměřené délky [anonymizováno] dokonce zastaveno s poukazem na [číslo] odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). V rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod [číslo] Nejvyšší soud dále uvedl, že zmírnění ukládaného trestu má přednost před finanční kompenzací, kterou lze uložit v [anonymizováno] o náhradě škody (újmy). O další formě náhrady podle OdpŠk by proto bylo možno uvažovat pouze v případě, že by se odškodnění, kterého se poškozenému dostalo v [anonymizována dvě slova], nejevilo jako dostačující (srov. § 31a odst. 2 OdpŠk).

16. V odůvodnění usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo mj. uvedeno, že podle judikatury může rozhodnutí o zastavení [anonymizována dvě slova] z důvodu extrémně nepřiměřené délky [anonymizováno] v plné míře naplnit kompenzační efekt a rozhodnutí o zastavení [anonymizována dvě slova] zde lze považovat za kompenzační nad limit případné finanční satisfakce. Toto rozhodnutí krajského soudu, zastavující [anonymizována dvě slova] žalobkyně, tak evidentně představuje kompenzační prostředek odškodnění nemajetkové újmy vzniklé žalobkyni nepřiměřenou délkou [anonymizována dvě slova], odlišná argumentace žalobkyně uplatněná v podaném odvolání je nesprávná.

17. Odvolací soud se dále zabýval tím, zda tato poskytnutá satisfakce se vzhledem k okolnostem věci jeví jako dostačující, neboť o další formě náhrady podle OdpŠk by bylo možno uvažovat pouze v případě, že by se odškodnění, kterého se žalobkyni dostalo v [anonymizována dvě slova], nejevilo jako uspokojivé. Extrémní délka posuzovaného [anonymizováno] 14 let a 6 měsíců podle názoru odvolacího soudu znemožňuje pohlížet na tuto formu satisfakce jako na dostačující, proto nemůže obstát opačná úvaha obvodního soudu.

18. Je nutno uvést, že [anonymizováno] zákoník ani OdpŠk výslovně nestanoví, jaký je vzájemný vztah nároku na odškodnění újmy za nepřiměřenou délku [anonymizována dvě slova], o němž rozhodují soudy v občanském soudním [anonymizováno], a nároku na zmírnění uloženého trestu či zastavení [anonymizována dvě slova] v důsledku nepřiměřené délky [anonymizována dvě slova] uplatněného v [anonymizováno] řízení. Nejvyšší soud (rozsudek ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]) zastává názor, že se jedná o jeden nárok, který vznikl na základě jedné škodné události (nepřiměřená délka [anonymizováno]), jež se projevuje stejnou újmou poškozeného (nejistota ohledně výsledku [anonymizováno]), a který lze odškodnit více v úvahu přicházejícími formami zadostiučinění jak v rámci civilního soudního [anonymizováno], tak v rámci [anonymizována dvě slova], jejichž vzájemný vztah je dán zněním § 31a odst. 2 OdpŠk. Odvolací soud proto postupoval tak, že nejprve stanovil základní částku pro posouzení výše finančního zadostiučinění, tuto poté modifikoval s přihlédnutím ke kritériím uvedeným v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk, a následně ji revidoval s přihlédnutím ke kompenzaci poskytnuté žalobkyni ve formě zastavení [anonymizována dvě slova].

19. Při výpočtu základní částky pro posouzení výše zadostiučinění postupoval odvolací soud v souladu se Stanoviskem Nejvyššího soudu, ve kterém vymezil, jaká kritéria je nutno vzít v úvahu při posouzení přiměřenosti celkové doby [anonymizováno] a jak postupovat při stanovení formy a výše přiměřeného zadostiučinění ve smyslu § 31a odst. 3 OdpŠk. Při stanovení konkrétní výše odškodnění žalobkyně pak odvolací soud postupoval v souladu s názorem vyjádřeným v rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], podle kterého při stanovení výše zadostiučinění podle § 31a odst. 3 OdpŠk je třeba vyjít z určité částky za jeden rok trvání [anonymizováno], ve kterém došlo k porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě, jež znásobena celkovou dobou trvání [anonymizováno] umožní stanovit základní výši odškodnění. [jméno] je následně třeba upravit s přihlédnutím ke kritériím uvedeným v § 31a odst. 3 písm. b) až e) zák. č. 82/1998 Sb., tj. s přihlédnutím ke složitosti [anonymizováno], jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v [anonymizováno], k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v [anonymizováno], postupu orgánů veřejné moci během [anonymizováno] a významu předmětu [anonymizováno] pro poškozeného.

20. Důvody pro navýšení základní částky [částka] byly odvolacím soudem shledány (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]), neboť posuzované [anonymizováno] bylo celkově extrémně dlouhé (jeho délka byla násobně delší, než by bylo možno vzhledem k okolnostem případu očekávat), proto se přiznaná částka za příslušný časový úsek blíží horní hranici intervalů uvedených ve Stanovisku; za adekvátní považoval odvolací soud částku [částka] za jeden rok [anonymizováno] (první dva roky [anonymizováno] byly ohodnoceny částkou o polovinu nižší). Podle mechanismu popsaného v citovaném Stanovisku by při délce [anonymizováno] 14 let a 6 měsíců náleželo žalobkyni zadostiučinění ve výši [částka].

21. Odvolací soud se dále zabýval jednotlivými hledisky v souladu s § 31a odst. 3 OdpŠk, neboť považuje otázku významu výše zmíněných jednotlivých kritérií za stěžejní při utváření závěru o výši imateriální újmy žalobkyně. V této souvislosti lze upozornit na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], podle něhož na závěru o nepřiměřenosti délky [anonymizováno] a v návaznosti na něm i o případné výši zadostiučinění, se projeví kritéria uvedená v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk ve stejném poměru, v jakém se podílela na celkové délce [anonymizováno]. Z tohoto úhlu pohledu se odvolací soud zabýval jednotlivými kritérii.

22. Složitost [anonymizováno] je významným činitelem, neboť úměrně se zvyšující se složitostí projednávané věci se prodlužuje doba, v níž by měla být rozhodnuta. Toto kritérium lze chápat jak z pohledu složitosti samotného případu, kterou může charakterizovat skutková obsáhlost a náročnost při zjišťování skutkového [anonymizováno] věci, tak z pohledu složitosti vedeného [anonymizováno]. V posuzovaném se jednalo o mimořádně obtížnou věc po skutkové stránce, žalobkyně byla stíhána pro rozsáhlou majetkovou [anonymizována dvě slova], která si vyžádala více než 40 hlavních líčení, během nichž bylo prováděno mimořádně objemné dokazování. Řízená probíhalo na více stupních soudní soustavy. Vzhledem k uvedeným okolnostem považuje odvolací soud za adekvátní snížení základní částky z důvodu složitosti [anonymizováno] o 60 %. Lze doplnit, že takovou výraznou procentuální míru snížení základní částky v zásadě nevylučuje ani Nejvyšší soud (viz jeho rozsudek ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

23. Odvolací soud se dále zabýval kritériem postupu orgánů veřejné moci během [anonymizováno]. Podle judikatury Nejvyššího soudu ve sporu o náhradu imateriální újmy způsobené nepřiměřenou délkou [anonymizováno] je třeba zohlednit i okolnost, že došlo ke zrušení rozhodnutí z důvodu jeho závažné vady, spočívající především v nepřezkoumatelnosti rozhodnutí nebo nerespektování závazného právního názoru, a to zejména tehdy, dojde-li v důsledku takového pochybení orgánu veřejné moci ke zjevnému prodloužení [anonymizováno] oproti tomu, postupoval-li by orgán veřejné moci z procesního hlediska bezvadně (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). V tomto směru bylo v [anonymizováno] prokázáno, že odsuzující rozsudek ze dne [datum] byl zrušen odvolacím soudem z důvodu jeho nepřezkoumatelnosti, [anonymizována dvě slova] bylo navíc zatíženo zcela bezdůvodnými průtahy ze strany krajského soudu. S ohledem na uvedený postup orgánů veřejné moci během [anonymizováno], který vedl k prodloužení [anonymizováno], shledává odvolací soud za adekvátní zvýšení základní částky o 20 %.

24. Ohledně kritéria významu předmětu [anonymizováno] pro účastníka, tedy to, co je pro něj tzv. v sázce, lze obecně uvést, že odškodnění za nepřiměřenou délku [anonymizováno] se poskytuje za nejistotu spojenou s právním postavením poškozeného, která je tím větší, čím větší je význam předmětu [anonymizováno] pro poškozeného (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Podle judikatury Nejvyššího soudu (např. rozsudek ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]) je možné určitým zobecňujícím postupem kvalifikovat jako zvýšeně významné jednotlivé skupiny (druhy) případů, a to podle předmětu [anonymizováno], čili podle práva či oprávněného zájmu, jichž se [anonymizováno] dotýká. Typicky se jedná o [anonymizována dvě slova] (zejména je-li omezena osobní svoboda účastníka), dále [anonymizováno], jejichž předmětem je právo na ochranu osobnosti, rodinně-právní vztahy (zde zejména [anonymizováno] ve věcech péče o nezletilé a věci výživného), [anonymizováno] ve věcech osobního [anonymizováno], pracovně právní spory či [anonymizováno] o poskytnutí různých plnění ze strany státu (sociální dávky, dávky důchodového pojištění, dávky zdravotního pojištění, podpora v nezaměstnanosti atd.). Do těchto kategorií posuzovaný spor patřil. Z této povahy [anonymizována dvě slova] nepochybně vyplýval i zvýšený stres žalobkyně, který se mohl projevit nepříznivými následky na [anonymizována dvě slova] žalobkyně. Z důvodu zvýšeného významu [anonymizováno] pro žalobkyni zde byl dán důvod pro navýšení základní částky o 10 %. V rámci kritéria významu předmětu [anonymizováno] pro poškozeného pak nebylo nutno zohledňovat věk žalobkyně, neboť podle judikatury jsou osobami v pokročilejším věku myšleny osoby starší minimálně 75 let (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Uvedené věkové hranice žalobkyně v době ukončení posuzovaného [anonymizováno] nedosáhla.

25. Důvody pro další modifikaci základní částky odvolací soud neshledal. Shrnuto, při této celkové redukci základní částky o 30 % (- 60 % složitost, + 20 % postup orgánů veřejné moci, + 10 % význam [anonymizováno]) dospěl odvolací soud k výši přiměřeného zadostiučinění [částka].

26. Podle shora citované judikatury je zastavení [anonymizována dvě slova] prioritní formou satisfakce. Pokud se žalobkyni již dostalo tohoto prioritního zadostiučinění, které se ale ukázalo nedostatečným, je to nutno zohlednit při přiznání další formy náhrady. Odvolací soud tak učinil pomocí úvahy a poměrně krátil výši stanoveného finančního zadostiučinění o 3/4, tj. na částku [částka], která představuje další formu náhrady náležející žalobkyni a vedle prioritního zastavení [anonymizována dvě slova] plně saturuje vzniklou nemajetkovou újmu žalobkyně. Žalobkyni vznikl také nárok na zákonné úroky z prodlení z této částky (bod 10 Stanoviska) ve smyslu § 1970 o. z., ve výši stanovené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne [datum] do zaplacení.

27. Odvolací soud proto postupem podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil výrok I. napadeného rozsudku tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni [částka] s 8,5 % úrokem z prodlení ročně z této částky od [datum] do zaplacení, a ve zbývající části výrok I. napadeného rozsudku postupem podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

28. S ohledem na změnu napadeného rozsudku odvolací soud podle § 224 odst. 2 o. s. ř. znovu rozhodl o nákladech [anonymizováno] před soudem prvního stupně, přičemž současně podle § 224 odst. 1 o. s. ř. rozhodoval o nákladech odvolacího [anonymizováno]; v obou případech pak postupoval ve smyslu ustanovení § 142 odst. 3 o. s. ř.

29. Náklady žalobkyně za [anonymizováno] před soudem prvního stupně činí celkem [částka] a sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ze žaloby [částka] a odměny advokáta ve výši [částka] za 4 úkony právní služby po [částka] podle § 7 a § 9 odst. 4 písm. a) a § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava, žaloba, účast na jednání dne [datum] a [datum]), paušální náhrady hotových výdajů ve výši [částka] za 4 úkony po [částka] podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, náhrady za promeškaný čas ve výši [částka] podle § 14 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, a to za celkem 2 x 10 půlhodin času strávených na cestě k jednání soudu dne [datum] a [datum] na trase [obec] - [obec] a zpět, cestovného ve výši [částka] podle § 13 odst. 1 a odst. 5 advokátního tarifu a § 156 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, za cestu k jednání soudu dne [datum] na trase [obec] – [obec] a zpět, vlastním vozidlem [příjmení] na trase o délce 2 x 200 km, při průměrné spotřebě nafty 5 l [číslo] km při základní sazbě 4,70 [spisová značka] dle § 1 písm. b/ vyhlášky č. 511/2021 Sb. a průměrné ceně nafty [částka] dle § 4 písm. c/ této vyhlášky, cestovného ve výši [částka] podle § 13 odst. 1 a odst. 5 advokátního tarifu a § 156 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, za cestu k jednání soudu dne [datum] na trase [obec] – [obec] a zpět, vlastním vozidlem [příjmení] na trase o délce 2 x 200 km, při průměrné spotřebě nafty 5 l [číslo] km při základní sazbě 4,70 [spisová značka] dle § 1 písm. b/ vyhlášky č. 511/2021 Sb. a prokázané ceny nafty [částka] a dále pak příslušná 21 % DPH ve výši [částka].

30. Náklady žalobkyně za [anonymizováno] před odvolacím soudem činí celkem [částka] a sestávají z odměny advokáta ve výši [částka] za 2 úkony právní služby po [částka] podle § 7 a § 9 odst. 4 písm. a) a § 11 odst. 1 advokátního tarifu (odvolání, účast na jednání odvolacího soudu dne [datum]), paušální náhrady hotových výdajů ve výši [částka] za 2 úkonů po [částka] podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, dále pak příslušná 21 % DPH ve výši [částka].

31. O povinnosti žalované zaplatit náhradu nákladů [anonymizováno] před soudy obou stupňů ve výši [částka] ([částka] + [částka]) k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř., pariční lhůta byla prodloužena na 15 dnů v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť se jedná o plnění z prostředků státního rozpočtu, což je spojeno s potřebou delší doby pro administrativní zajištění platby.