o odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal po žalované zaplacení [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení (výrok I.) a žalované nepřiznal náhradu nákladů řízení (výrok II.).

2. Rozhodl tak o žalobě, kterou se žalobce domáhal zaplacení uvedené částky jako náhrady škody vzniklé v důsledku pochybení na straně orgánu veřejné moci, kdy bývalý zaměstnanec [stát. instituce]. [jméno] [příjmení] (který byl rozsudkem Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou pod sp. zn. [spisová značka] shledán vinným ze spáchání [anonymizována dvě slova] pravomoci úřední osoby), rozhodnutím Městského úřadu Dobruška, odboru dopravy a silničního hospodářství o schválení technické způsobilosti [anonymizováno], [číslo jednací] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], protiprávně schválil technickou způsobilost z [země] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [VIN kód] (dále jen„ předmětné vozidlo“). Žalobce nabyl vlastnické právo k předmětnému vozidlu dne [datum]. V důsledku vydání rozhodnutí ze dne [datum], které bylo dosaženo [anonymizována dvě slova], když [jméno] [příjmení] schválil technickou způsobilost [anonymizováno], aniž k tomu měl příslušné listiny, proto byla následně nařízena obnova řízení, vznikla žalobci škoda spočívající v obvyklé ceně [anonymizováno]. Ta byla znaleckým posudkem k [datum] stanovena na [částka]. V obnoveném řízení se správní orgán snažil odstranit nedostatky původního řízení tak, že potřebné podklady vyžadoval po žalobci. Ten je však neměl a správní orgán je [anonymizována dvě slova] nezískal. Obnovené řízení bylo následně zastaveno. Následně žalobce tvrdil, že mu škoda vznikla v důsledku nesprávného úředního postupu, ten žalobce spatřoval v porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti. Konkrétně šlo o vady kontroly ve veřejné správě ve vztazích nadřízenosti a podřízenosti. [jméno] [příjmení] porušil ustanovení § 301 zákoníku práce a § 16 odst. 1 zákona o úřednících územních samosprávných celků a § 77 odst. 1 písm. b), c), d, f) a t. zákona č. 234/2014 Sb. Nesprávným úředním postupem jsou též vady v nesprávnosti shromažďování podkladů pro vydání rozhodnutí. Nesprávné je, pokud správní orgán přenáší břemeno důkazní na účastníka. Nesprávným úředním postupem je dle žalobce i správním orgánem v účastnících vyvolaný pocit právní jistoty, že jejich věc bude posouzena obdobně jako již rozhodnutý případ.

3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Argumentovala, že v případě žalobce nikdy nedošlo ke zrušení rozhodnutí, jímž byla schválena technická způsobilost předmětného [anonymizováno], neboť jeho účinky byly pouze fakticky odklizeny na základě vedené obnovy řízení. V případě žalobce tak nelze dovodit existenci odpovědnostního titulu, tj. nezákonného rozhodnutí ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ OdpŠk“). Žalobce se stal vlastníkem [anonymizováno] na základě kupní smlouvy ze dne [datum], avšak žádost o schválení technické způsobilosti podala [jméno] [příjmení], která byla následně v důsledku podané žádosti účastníkem řízení, přičemž podle § 7 odst. 1 OdpŠk mají právo na náhradu škody jen účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Navíc k zastavení obnoveného řízení došlo proto, že žalobce ani v dodatečně stanovené lhůtě nedoložil listiny nezbytné k prokázání technické způsobilosti [anonymizováno], v důsledku čehož byl zrušen zápis [anonymizováno] v registru vozidel. Teprve až tímto nedoložením se vozidlo stalo neprovozuschopné.

4. Soud prvního stupně v rozsudku popsal svá skutková zjištění a dospěl k závěru o skutkovém stavu, že žalobce zakoupil dne [datum] od společnosti [právnická osoba], předmětné vozidlo za [částka] se všemi doklady potřebnými pro provoz automobilu na pozemních komunikacích, v důsledku [anonymizována dvě slova] Ing. [příjmení], který rozhodl o schválení technické způsobilosti tohoto [anonymizováno] (a to usnesením Městského úřadu v Dobrušce ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [spisová značka]), bylo zjištěno, že ke schválení technické způsobilosti nebyly žadatelkou [jméno] [příjmení] přiloženy zákonem předpokládané doklady (zahraniční doklady k vozidlu – osvědčení o registraci a technický průkaz). V důsledku tohoto zjištění bylo řízení o technické způsobilosti [anonymizováno] obnoveno (rozhodnutím Městského úřadu Dobruška ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [spisová značka]) a následně bylo řízení zastaveno (usnesením Městského úřadu Dobruška ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [spisová značka]). Toto usnesení bylo zrušeno rozhodnutím o odvolání Krajského úřadu Královéhradeckého kraje ze dne [datum]. Usnesením Městského úřadu Dobruška ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [spisová značka], bylo zastaveno řízení o schválení technické způsobilosti jednotlivě [anonymizována dvě slova]. Bylo konstatováno, že v souladu s pokynem odvolacího správního orgánu prvostupňový správní orgán vyzval opakovaně žalobce k předložení požadovaných dokladů a stanovil mu k tomu lhůtu dvou měsíců, žalobce ničeho nedoplnil. Toto usnesení bylo potvrzeno rozhodnutím Krajského úřadu Královéhradeckého kraje ze dne [datum]. To bylo následně pro nepřezkoumatelnost zrušeno rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], neboť dle správního soudu nebylo zřejmé, z jakého důvodu bylo řízení zastaveno. Poté došlo odvolacím správním orgánem opětovně k potvrzení usnesení Městského úřadu Dobruška ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] [spisová značka], a to rozhodnutím Krajského úřadu Královéhradeckého kraje ze dne [datum], č. j. [anonymizováno] [číslo] [spisová značka], které nabylo právní moci dne [datum], kde odvolací správní orgán vyložil, že v původně obnoveném řízení, které bylo obnoveno proto, že prvně vydané rozhodnutí o schválení technické způsobilosti bylo dosaženo [anonymizována dvě slova], nebylo možné meritorně rozhodnout, neboť v mezidobí došlo ke změně právní úpravy, v důsledku které nemá správní orgán pravomoc nově v obnoveném řízení rozhodnout. Žádost se proto ve smyslu § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu stala bezpředmětnou. Usnesením Městského úřadu Dobruška ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [spisová značka], byl zrušen zápis předmětného silničního [anonymizováno] do registru silničních vozidel. Rozhodnutím Krajského úřadu Královéhradeckého kraje ze dne [datum], č. j. [anonymizováno] [číslo] [spisová značka], které nabylo právní moci dne [datum], bylo toto usnesení potvrzeno a odvolání žalobce zamítnuto.

5. Po právní stránce posoudil soud prvního stupně věc podle § 1 odst. 1, § 7, § 8 odst. 1 a § 13 OdpŠk a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Vyšel z toho, že v dané věci došlo k vydání nezákonného rozhodnutí, když existovalo pravomocné rozhodnutí ze dne [datum] o přiznání technické způsobilosti vozidlu, které bylo pro nezákonnost zrušeno, ačkoli ne zcela zjevným způsobem. Za rozhodné považoval, že nezákonné pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost tzv. odklizeno, tedy že pozbylo účinků. K tomu došlo usnesením Městského úřadu Dobruška ze dne [datum], kterým byl zrušen zápis předmětného silničního [anonymizováno] do registru silničních vozidel, které bylo k podanému odvolání potvrzeno rozhodnutím Krajského úřadu Královéhradeckého kraje ze dne [datum], to nabylo právní moci dne [datum]. Jak správní orgán prvního stupně, tak i odvolací správní orgán ve svých rozhodnutích odůvodnily, proč zvolily takový postup, který byl zapříčiněn změnou právní úpravy v rozmezí od prvně vydaného rozhodnutí z roku [rok], kterým byla schválena technická způsobilost jednotlivě [anonymizováno] silničního [anonymizováno] do doby, kdy došlo k obnově řízení (v důsledku čehož nebylo možné v obnoveném řízení meritorně rozhodnout). Účinkem těchto rozhodnutí totiž je, že předmětné vozidlo (kterému byla v r. [rok] v důsledku [anonymizována dvě slova] předmětného úředníka neoprávněně schválena technická způsobilost) v důsledku ochrany veřejného zájmu (když k němu neexistují relevantní podklady), nelze na pozemních komunikacích provozovat. Soud prvního stupně měl však za to, že v důsledku shora uvedeného nezákonného rozhodnutí, tedy usnesení Městského úřadu v Dobrušce ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [spisová značka] o přiznání technické způsobilosti vozidlu, žalobci škoda nevznikla, neboť na základě takového nezákonného rozhodnutí mohl několik let provozovat vozidlo, u kterého nebyly splněny zákonné podmínky pro jeho provoz na pozemních komunikacích. Nejvyšší soud ve věci vedené pod sp. zn. [spisová značka] dovodil, že stát odpovídá za škodu, jež vznikla následkem nezákonného rozhodnutí, a nikoliv následkem jeho zrušení. Škoda, kterou žalobce tvrdí v posuzovaném případě, vznikla právě následkem zrušení, resp. pozbytím účinků neboli odklizením nezákonného rozhodnutí, které bylo de facto žalobci na prospěch. Taková situace však nezakládá [anonymizováno] státu za škodu.

6. Pokud se žalobce (na základě změny žalobních tvrzení) domáhal náhrady škody způsobené nesprávným úředním postupem, pomíjí podle obvodního soudu subsidiaritu nároků dle OdpŠk. V případě, kdy existuje pravomocné nezákonné rozhodnutí, které bylo pro nezákonnost zrušeno, nelze se domáhat náhrady škody způsobené nesprávným úředním postupem. Za nesprávný postup je třeba mít všechna ta deliktní jednání způsobená orgány a osobami uvedenými v § 3 OdpŠk, která jsou v jejich obvyklé rozhodovací činnosti nesprávná (a tudíž ve svém výsledku nezákonná), která se přímo nepromítla do obsahu rozhodnutí. Veškerá pochybení Ing. [příjmení], který vydal nezákonné rozhodnutí, které bylo posléze pro nezákonnost„ odklizeno“, se však do takového rozhodnutí promítla a není tedy možné věc posuzovat z hlediska nesprávného úředního postupu. Z uvedených důvodů soud prvního stupně žalobu zamítl a o nákladech řízení rozhodl s odkazem na § 150 o. s. ř.

7. Proti tomuto rozsudku podal žalobce včasné a přípustné odvolání. Nesouhlasil se závěrem obvodního soudu, že v předmětné věci došlo k vydání nezákonného rozhodnutí a poukázal na skutečnost, že původně vydané rozhodnutí ze dne [datum] nebylo nikdy zrušeno, neboť v obnoveném řízení se Městský úřad Dobruška snažil odstranit nedostatky, které byly spojeny s původním řízením o schválení technické způsobilosti dovozeného [anonymizováno] a které zapříčinily nezákonnost původního rozhodnutí. Tyto nedostatky se nepodařilo z úřední povinnosti odstranit a Městský úřad Dobruška vydal nové rozhodnutí dne [datum], jímž řízení o schválení technické způsobilosti předmětného [anonymizováno] zastavil, nikoliv zrušil nebo změnil. Zákonný předpoklad existence pravomocného rozhodnutí, které bylo příslušným orgánem pro nezákonnost zrušeno nebo změněno, tak není naplněn. Pokud nalézací soud přichází s tezí, že rozhodnutí o zastavení řízení mělo účinky zrušujícího rozhodnutí, pak v zásadě dotváří úmysl zákonodárce. Zrušení původního rozhodnutí v řízení o povolení obnovy není považováno za zrušení pro nezákonnost, neboť důvody obnovy řízení spočívající v existenci novot nepředstavují vady původního řízení, a tudíž se nejedná eo ipso o nezákonné rozhodnutí. Rozhodnutí soudu prvního stupně považoval žalobce za vyprázdnění svého ústavního práva svědčící o formalistickém přístupu, což je v rozporu s judikaturou Ústavního soudu (I. ÚS 529/09). Na rozdíl od nároku na náhradu škody za nezákonné rozhodnutí není [anonymizováno] státu za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem vázána na účastníky původního řízení a nesprávný úřední postup ani není definován. Uvádí se pouze příkladem, že takovým postupem je porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Rozhodovací praxe však podřazuje pod nesprávný úřední postup více situací, jež mohou konáním nebo nečinností orgánů veřejné moci nastat. Soud prvního stupně nezohlednil skutečnost, že škoda, která žalobci vznikla, přímo souvisela s postupem správního orgánu. Pokud by byl postup zákonný, žalobci by žádná škoda nevznikla. Žalobce proto navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

8. Žalovaná v písemném vyjádření k odvolání navrhla potvrzení rozsudku jako věcně správného a odkázala zejména na svou argumentaci uplatněnou již v průběhu řízení.

9. Odvolací soud z podnětu včas podaného odvolání a v mezích jím vytčených podle § 212 a § 212a o. s. ř. přezkoumal při nařízeném jednání zamítavý výrok o věci samé a v důsledku toho i akcesorický výrok o nákladech řízení, odvolání žalobce však opodstatněným neshledal.

10. Odvolací soud předně seznal, že soud prvního stupně správně a v rozsahu, který lze považovat za dostatečný pro rozhodnutí věci, zjistil skutkový stav, přičemž provedené důkazy v souladu s ustanovením § 132 o. s. ř. hodnotil jak jednotlivě, tak i v jejich vzájemné souvislosti, a na tomto základě pak dospěl ke správným skutkovým zjištěním.

11. Dle čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod má každý právo na náhradu škody způsobené mu nezákonným rozhodnutím soudu, jiného státního orgánu či orgánu veřejné správy nebo nesprávným úředním postupem. Dle odst. 4 uvedeného článku podmínky a podrobnosti upravuje zákon.

12. Dle § 1 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

13. Podle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

14. Dle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Dle odst. 2 tohoto ustanovení právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

15. Odvolací soud se ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že rozhodnutí o schválení technické způsobilosti předmětného [anonymizováno] ze dne [datum] je třeba považovat za nezákonné rozhodnutí, protože toto (pravomocné) rozhodnutí bylo fakticky zrušeno rozhodnutím novým v obnoveném řízení, konkrétně usnesením Městského úřadu Dobruška ze dne [datum] o zrušení zápisu předmětného [anonymizováno] do registru silničních vozidel. Obnovené řízení probíhalo z důvodu, že vydání původního rozhodnutí bylo dosaženo [anonymizována dvě slova] zaměstnance úřadu Ing. [jméno] [příjmení] (tedy z důvodu uvedeného v § 100 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, účinného od 1. 1. 2006). V takovém případě však není žalobce věcně aktivně legitimován k podání žaloby, neboť k vydání nezákonného rozhodnutí (které bylo později popsaným způsobem zrušeno) došlo ještě v době, kdy žalobce vlastníkem [anonymizováno] nebyl a ani nebyl účastníkem původního řízení o schválení technické způsobilosti [anonymizováno], neboť tímto účastníkem byla [jméno] [příjmení] (§ 7 odst. 1 OdpŠk).

16. Pokud tedy došlo k vydání nezákonného rozhodnutí, lze [anonymizováno] státu podle zákona zvažovat pouze z hlediska naplnění podmínek § 7 a § 8 tohoto zákona, a nikoli jako [anonymizováno] za nesprávný úřední postup. Pro vzájemný vztah odpovědnosti státu za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem a nezákonným rozhodnutím podle judikatury platí, že„ ačkoliv není vyloučeno, aby škoda … byla způsobena i nesprávným úředním postupem prováděným v rámci činnosti rozhodovací, je pro tuto formu odpovědnosti určující, že úkony tzv. úředního postupu samy o sobě k vydání rozhodnutí nevedou, a je-li rozhodnutí vydáno, bezprostředně se v jeho obsahu neodrazí. Pokud orgán státu zjišťuje či posuzuje předpoklady pro rozhodnutí, shromažďuje podklady (důkazy) pro rozhodnutí, hodnotí zjištěné skutečnosti, právně je posuzuje apod., jde o činnosti přímo směřující k vydání rozhodnutí; případné nesprávnosti či vady tohoto postupu se pak projeví právě v obsahu rozhodnutí a mohou být zvažovány jedině z hlediska odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím“ ([příjmení], P., [anonymizováno] za škodu při výkonu veřejné moci. [anonymizováno] [nakladatelství], 2012, str. 147; k tomu dále srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). [anonymizováno] za škodu z nesprávného úředního postupu orgánů státu tedy nezakládá úřední postup, který se následně projeví v obsahu rozhodnutí (srovnej též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

17. Předpokladem objektivní odpovědnosti státu je zároveň současné splnění tří předpokladů, a to zrušení rozhodnutí pro nezákonnost, vznik škody a příčinná souvislost mezi nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Nelze přitom přisvědčit argumentaci, že podmínkou pro vznik odpovědnosti státu je příčinná souvislost mezi porušením právní povinnosti na straně státního orgánu a škodou vzniklou poškozenému. Pro založení takové odpovědnosti způsobené nezákonným rozhodnutím není předpokladem porušení nějaké právní povinnosti orgánu státu, nýbrž fakt zrušení pro nezákonnost. Stejně tak není správná úvaha, že škoda musí být vyvolána okolnostmi, jež způsobily, že rozhodnutí bylo příslušným orgánem shledáno nezákonným. Příčinná souvislost musí totiž být dána mezi majetkovou újmu poškozeného, jakožto následkem, a rozhodnutím, jež bylo pro nezákonnost zrušeno, a nikoliv mezi újmou a skutečností, která byla důvodem, pro nějž bylo rozhodnutí zrušeno. Za nezákonné se totiž považuje to rozhodnutí, které bylo zrušeno, a z tohoto rozhodnutí se dovozuje újma, a nikoliv z jiných skutečností či rozhodnutí, kterým bylo zrušeno. Předpokladem objektivní odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím není otázka charakteru pochybení orgánu, který takové (později zrušené) rozhodnutí vydal, ani otázka případného zavinění (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka] nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], publikované pod [spisová značka]).

18. Dále odvolací soud dospívá k závěru, že i tak by příčinná souvislost byla přerušena dvěma skutečnostmi, a to jednak převodem předmětného [anonymizováno] na žalobce, ke kterému došlo až po vydání nezákonného rozhodnutí, a dále tím, že žalobce nebyl v obnoveném řízení, ve kterém s ním již bylo z titulu vlastnického práva k vozidlu jednáno jako s účastníkem, schopen předložit požadované doklady (ať již z jakéhokoliv důvodu a bez ohledu na své zavinění) a tyto doklady nebyl schopen obstarat ani správní orgán. Samotné nezákonné rozhodnutí ze dne [datum] ještě žalobci žádnou škodu nezpůsobilo. Žalobce předmětné vozidlo zakoupil dne [datum]. V roce 2016 byl informován o obnoveném správním řízení o schválení technické způsobilosti. Žalobce dostal možnost chybějící doklady vyžadované ke kladnému rozhodnutí v rámci obnoveného správního řízení předložit, to však neučinil. Zde opět není rozhodné, že žalobce vozidlo do České republiky nedovezl, jen je zakoupil od společnosti [právnická osoba], zjevně tedy nebyl schopen tento doklad reálně obstarat, když s problémem s registrací [anonymizováno] nepočítal, neboť při zakoupení již předmětné vozidlo registrováno bylo (na základě nezákonného rozhodnutí ze dne [datum]).

19. Pokud jde o poukaz odvolatele na nedostatky v organizaci a činnosti„ výkonné moci“, lze v této souvislosti odkázat např. na závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí] pod sp. zn. [spisová značka], podle kterých povinnost nadřízených orgánů vykonávat činnost kontrolní povahy nad orgány jim podřízenými je pravidlo, které vyplývá ze základních zásad výkonu veřejné správy. Účelem tohoto konání je ovšem primárně udržování dobré správy, nikoli zasahování do sféry práv a povinností individuálně určených subjektů; z povinnosti správního orgánu vést vnitřní kontrolou (resp. činnost obdobného charakteru) není možné vyvodit subjektivní právo subjektů stojících vně veřejné správy a hodnotit kontrolní nečinnost správních orgánů jako nesprávný úřední postup podle zákona č. 82/1998 Sb.

20. S ohledem na shora uvedené proto není podstatné, že žalobce v průběhu řízení začal odvozovat uplatněný nárok (skutkově stále shodně vymezený) z titulu nesprávného úředního postupu, nikoliv z titulu nezákonného rozhodnutí. O nesprávný úřední postup podle § 13 odst. 1 OdpŠk by se s ohledem na konstantní judikaturu jednat nemohlo, neboť pokud by měly žalobcem tvrzené vady řízení při shromažďování podkladů pro rozhodnutí za následek vydání nesprávného rozhodnutí, samy o sobě nezakládají [anonymizováno] státu za škodu z nesprávného úředního postupu. Opatřování podkladů potřebných pro rozhodnutí orgánu státu ve správním řízení, příp. jejich hodnocení a právní posouzení je činností přímo směřující k vydání rozhodnutí, a případné nesprávnosti či vady tohoto postupu se projeví právě v obsahu rozhodnutí a mohou být zvažovány jedině z hlediska odpovědnosti státu za nezákonné rozhodnutí (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

21. Z uvedených důvodů odvolací soud postupoval podle § 219 o. s. ř. a napadený rozsudek jako věcně správný potvrdil.

22. Ustanovení § 13 o. z. zakotvilo do občanského zákoníku [účinnost] postulát legitimního očekávání, podle kterého ten, kdo se dovolává ochrany svého oprávnění založeného právem hmotným, má legitimní právní důvod očekávat, že jeho právní případ bude posouzen obdobně jako jiné typově shodné a již rozhodnuté právní případy, jelikož má právní důvod spoléhat na to, že ustanovení hmotného práva (zde občanského zákoníku) budou vyložena shodně s dosavadní ustálenou rozhodovací praxí. Lze proto odkázat na dvě rozhodnutí zdejšího odvolacího soudu (rozsudek ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] a rozsudek ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]), v nichž v obdobných případech nebyla dovozena [anonymizováno] státu podle OdpŠk.

23. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle procesního úspěchu žalované v této fázi řízení (§ 142 odst. 1 a § 224 odst. 1 o. s. ř.), když náklady žalované jako nezastoupeného účastníka (§ 151 odst. 3 o. s. ř.) představují tři paušální náhrady výdajů po [částka] podle vyhlášky č. 254/2015 Sb. (vyjádření k odvolání, příprava na jednání a účast u jednání).