o odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zastavil řízení ohledně zaplacení 8,25 % úroku z prodlení ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] (výrok I.); zamítl žalobu o zaplacení [částka] s 8,25 % úrokem z prodlení ročně od [datum] do zaplacení (výrok II.); žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni 8,25 % úrok z prodlení ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III.) a žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované (výrok IV.).

2. Rozhodl tak o žalobě, kterou se žalobkyně původně domáhala zaplacení [částka] s příslušenstvím z titulu vyplacení pozastávek (zádržného) dle smlouvy o dílo uzavřené mezi účastníky dne [datum]. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud prvního stupně řízení zastavil řízení v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení [částka] s 8,25 % úrokem z prodlení ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, neboť dne [datum] žalovaná zaplatila žalobkyni [částka].

3. Žalovaná v řízení navrhovala zamítnutí žaloby s tím, že pozastávka měla sloužit ke kompenzaci nákladů žalované na odstranění reklamačních závad z nedořešených reklamací. Reklamačním protokolem ze dne [datum] uplatnilo [anonymizována dvě slova] jednotek pro dům [ulice a číslo] (dále jen„ [anonymizováno]“) u žalobkyně několik vad díla, které byly vyřešeny pouze částečně. Dopisem ze dne [datum] proto žalovaná vyzvala žalobkyni, aby zahájila jednání o řešení reklamací (hluk topné soustavy, koroze pozinkovaného zábradlí, nerovnosti fasády, trhliny v podlahové stěrce v garážích, náhrada škody na ztrátě vody způsobené havárií na vodovodní přípojce), když vady z části odstraněny nebyly a nedošlo k protokolárnímu ukončení reklamačního řízení podle čl. 11 smlouvy o dílo. Dne [datum] uzavřela žalovaná se [anonymizováno] dohodu o narovnání, v níž se zavázala uhradit vlastníkům jednotek k rukám [anonymizováno] částku [částka]. Dopisem žalované ze dne [datum] o tom byla informována žalobkyně a došlo k oznámení o jednostranném zápočtu [částka] na odstranění výše uvedených vad proti nároku žalobkyně na uvolnění pozastávky ve výši [částka]. Zbývající vady tak byly odstraněny až dne [datum] formou narovnání uzavřeného mezi žalovanou a [anonymizováno], následující den došlo k zápočtu na pozastávku.

4. V napadeném rozsudku soud prvního stupně shledal, že existoval smluvní vztah mezi žalobkyní a žalovanou ze smlouvy o dílo uzavřené dne [datum] a smluvní vztah mezi žalovanou a [anonymizováno]. Účastníci si ve smlouvě o dílo sjednali měsíční fakturaci s 7% pozastávkou z fakturované částky a konečnou fakturu s 5 % pozastávkou z ceny díla bez DPH a s 2 % pozastávkou z ceny díla bez DPH, ta byla sjednána na dobu 54 měsíců od předání díla s tím, že žalovaná je oprávněna 2 % pozastávku použít na odstranění nedořešených reklamačních vad a to po písemné výzvě. Dílo žalobkyně žalované předala [datum], lhůta 54 měsíců od předání díla uplynula [datum]. Dne [datum] reklamovalo [anonymizováno] vady dle zápisu z technické prohlídky z [datum], ty žalovaná považovala za neodstraněné, naopak žalobkyně sdělila žalované dne [datum], že poslední uznanou reklamovanou vadu (praskliny na fasádě) odstranila. Dne [datum] žalovaná a [anonymizováno] uzavřeli dohodu o narovnání, ve které vyřešili otázku náhrady škody za únik vody vyčíslený částkou [částka] a neodstraněné vady podle reklamace z [datum] tak, že žalovaná se zavázala zaplatit [anonymizováno] částku [částka]. Dne [datum] žalovaná sdělila žalobkyni, že částku [částka], kterou zaplatila [anonymizováno], započítává na požadavek žalobkyně na zaplacení částky [částka]. Vzhledem k uplynutí lhůty 54 měsíců od předání díla dne [datum], dospěl soud prvního stupně k závěru, že žalovaná byla povinna obě zadržené částky (z konečné faktury [číslo] ve výši [částka] a [číslo] ve výši [částka]) zaplatit žalobkyni [datum], neboť žalovaná do [datum] u žalobkyně neučinila písemnou výzvu, že zadržené částky použije na odstranění případných nedořešených reklamací a dále při posouzení toho, že žalovaná v řízení nenamítala vady zjištěné při převzetí díla. Podle obvodního soudu se žalovaná žalobě ubránila námitkou započtení, když částku [částka] zaplatila [anonymizováno] na základě dohody z [datum], kterou žalovaná se [anonymizováno] uzavřela v souvislosti s vadami reklamovanými [datum] a v souvislosti se škodou na úniku vody, ke které došlo v důsledku vadně provedené práce žalobkyní. Pohledávku žalované považoval nalézací soud za splatnou s ohledem na dopis z [datum] ve spojení s čl. V bod [číslo] smlouvy o dílo.

5. Po právní stránce soud prvního stupně odkázal na ustanovení § 536 odst. 1 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (s ohledem na datum uzavření smlouvy o dílo dne [datum]) a na ustanovení § 1982 zákona č. 89/2012, občanský zákoník (o. z.) a doplnil, že vzhledem k závěru, že žalovaná se žalobě ubránila námitkou započtení a vzhledem k tomu, že bylo k dispozici odborné posouzení vad, upustil obvodní soud od nařízení znaleckého zkoumání vad. Z uvedených důvodů žalobu o zaplacení [částka] s příslušenstvím zamítl a úspěšné žalované přiznal právo na náhradu nákladů řízení s odkazem na § 142 odst. 1 o. s. ř.

6. Proti výrokům I., II. a IV. rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání. Napadený rozsudek je založen na nesprávném zjištění údajné existující pohledávky žalované vůči žalobkyni, dále pak na chybném hodnocení způsobilosti takové pohledávky k započtení bez ohledu na to, že tato pohledávka (jakkoli neexistující) nemohla být splatná, když soud prvního stupně chybně vyhodnotil splatnost sporné pohledávky žalované vůči žalobkyni nesprávným zjištěním učiněným z dopisu ze dne [datum] a [datum] a chybným právním hodnocením a nezabýval se způsobilostí pohledávky k započtení ve smyslu § 1987 odst. 2 o. z. Výrok I. napadeného rozsudku považovala žalobkyně za zcela vadný a nelogický. V části, ve které obvodní soud řízení výrokem I. zastavil, zároveň požadovanou část úroku z prodlení žalobkyni přiznal výrokem III. rozsudku. K výroku II. žalobkyně v odvolání uvedla, že žalovaná nikdy v řízení nespecifikovala, na jakém titulu by se údajná pohledávka žalované za žalobkyní ve výši [částka] měla zakládat. Žalovaná v řízení netvrdila a neprokázala nejen důvod, ale ani samotnou existenci a oprávněnost údajné pohledávky, kterou měla v úmyslu započíst. Žalovaná svou údajnou pohledávku odůvodnila jen tím, že dobrovolně uzavřela dohodu o narovnání se [anonymizováno], kterou se dobrovolně zavázala uhradit [anonymizována dvě slova] částku [částka] jako kompenzaci za náklady na odstranění údajných vad a za údajnou škodu ve výši [částka], která měla vzniknout [anonymizována dvě slova]. Skutečnost, že si žalovaná uzavřela s jinou osobou dohodu, kterou se zavázala uhradit takové osobě částku [částka], samozřejmě neznamená, že by takovou částku mohla důvodně žádat následně od žalobkyně, a že by vůči žalobkyni mohla vznášet jakékoliv nároky z takové dohody a o to méně, že by taková pohledávka, jejíž existence i výše je sporná, byla způsobilá k započtení. Dohoda sama o sobě nezakládá žalované vůči žalobkyni nárok na zaplacení jakékoliv částky a pouze taková dohoda není způsobilá prokázat ani výši a ani existenci pohledávky vůči žalobkyni, a to méně pak pohledávky natolik jisté, aby byla způsobilá k započtení. Soud prvního stupně tak chybně zhodnotil, že existovala pohledávka žalované vůči žalobkyni způsobilá započtení. Bez ohledu na chybějící právní důvod údajné pohledávky žalované v částce [částka], nebyly naplněny podmínky pro provedení zápočtu žalovanou, jelikož částka [částka] započítávaná žalovanou nebyla v okamžiku pokusu o zápočet splatná a tedy způsobilá k započtení (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Podmínkou pro úspěšně provedený zápočet ze strany žalované bylo, aby její aktivně započítávaná pohledávka byla splatná, jinak by nebyla způsobilá k započtení. Žalovaná by musela v řízení prokázat, že pohledávku vůči žalobkyni uplatnila a vyzvala žalobkyni k zaplacení před okamžikem, kdy provedla úkon započtení. Závěr soudu prvního stupně shrnutý v napadeném rozsudku větou, že„ pohledávku žalované považoval za splatnou s ohledem na dopis z [datum], a to ve spojení s čl. V bod [číslo] smlouvy“ je vadný, neboť v dopise z [datum] žalovaná pouze konstatuje, že ze strany [anonymizováno] byla vyčíslena škoda ve výši [částka], ale dopisem neuplatňuje žádnou pohledávku vůči žalobkyni a žalobkyni nevyzývá k zaplacení jakékoliv specifikované pohledávky. Splatnost údajné pohledávky žalované nebyla sjednána, není ani upravena právními předpisy a ke splatnosti údajné pohledávky by tedy byla třeba výzva k plnění, takovou výzvu žalovaná žalobkyni nikdy nedoručila. Žalobkyně považovala za nesprávný rovněž nákladový výrok IV. rozsudku. Zde obvodní soud nezohlednil, že žaloba nebyla původně podána pro částku [částka] s příslušenstvím, nýbrž pro částku [částka] s příslušenstvím, což by případně mělo vliv na otázku procesního úspěchu žalobkyně v řízení. Žalobkyně proto navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil tak, že žalobě vyhoví i v částce [částka] s 8,25 % úrokem z prodlení ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a žalobkyni přizná náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

7. Žalovaná v reakci na podané odvolání navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek s výjimkou jeho nesprávného výroku I. potvrdil. Žalovaná zdůraznila, že v daném případě měly smluvní strany ve smlouvě o dílo zvláštní smluvní úpravu vypořádání zádržného (pozastávky) v čl. 5 [číslo], podle něhož v případě prodlení zhotovitele s odstraněním vad díla po dobu delší než 30 dnů může po předchozí výzvě objednatel použít zadržovanou část kupní ceny na úhradu nákladů spojených s odstraněním vad. Podmínka prodlení delšího než 30 dnů i předchozí výzvy byla splněna, neboť před započtením právní zástupce žalované žalobkyni vyzýval k odstranění zbývajících vad a k úhradě [částka] na škodě z uniklé vody dopisem ze dne [datum]. Žalovaná následně použila zadrženou část kupní ceny v rozsahu [částka] na úhradu nákladů na odstranění vad, takže předmětný„ zápočet“ je materiálně oznámením o postupu žalované podle čl. 5.4.2 smlouvy o dílo, jejíž úprava má přednost před dispozitivní úpravou občanského zákoníku. Zákonná kritéria pro zápočet jsou pro účely posouzení nároku irelevantní a formalistická argumentace žalobkyně opomíjí smluvní volnost účastníků právního vztahu. Nárok žalobkyně, který byl uplatněn a k jehož úhradě byla použita část pozastávky, představuje náklady žalované na odstranění vad, které žalobkyně neodstranila, ač to byla její povinnost, jak předpokládá čl. 5 [číslo] smlouvy o dílo. Tyto náklady mohly být v zásadě vynaloženy dvojím způsobem: buď mohla žalovaná najmout stavební firmy a závady nechat odstranit, což by představovalo neúměrné časové a finanční zatížení nebo se mohla domluvit na odstranění vad formou finančního narovnání s koncovým uživatelem, tedy majiteli bytových jednotek zastupovaných [anonymizováno]. Byl zvolen druhý způsob, kterým byly vady způsobené žalobkyní odstraněny formou paušalizované finanční kompenzace ve prospěch majitelů jednotek. Žalovaná nesouhlasila s názorem žalobkyně, že okamžikem uplynutí záruční doby bylo povinností žalované bez dalšího uvolnit celou pozastávku, a to bez ohledu na to, zda v tomto okamžiku jsou v běhu reklamace vad, řádně notifikovaných před uplynutím záruční doby. Účelem ustanovení čl. 5 [číslo] smlouvy o dílo bylo, aby mohla být pozastávka užita ke kompenzaci nákladů z nedořešených reklamací. Pokud může objednatel reklamovat vady kdykoliv v záruční době, pak je třeba toto ustanovení vykládat tak, že se ujednání týká všech vad reklamovaných v záruční době, tedy například i těch, které byly reklamovány na konci reklamační doby a jejich odstranění by připadalo na dobu jejím uplynutí. Nároky z vad žalobkyně nevyřešila způsobem sjednaným ve smlouvě o dílo, když nikdy nevyzvala žalovanou ani [anonymizováno] k převzetí odstraněných vad formu podpisu protokolu podle čl. 11 smlouvy o dílo. Proto vady nelze po formální stránce považovat za odstraněné, což opravňovalo žalovanou být v dobré víře, že vady odstraněny dosud nebyly. Fakticky k odstranění značné části z vad došlo, zbývající vady mohou být považovány za odstraněné až dnem [datum], když je za odstraněné prohlásila žalovaná jako objednatel v důsledku paušální finanční kompenzace v rámci narovnání s vlastníky jednotek. Proto také došlo následující den k úhradě/započtení těchto vad z pozastávky.

8. Poté, co v souladu s § 213 odst. 2 o. s. ř. odvolací soud dílčím způsobem zopakoval dokazování (smlouvou o dílo ze dne [datum], dohodou o narovnání ze dne [datum], dopisem ze dne [datum] a dopisem ze dne [datum]), přezkoumal ve smyslu ustanovení § 212 a § 212a o. s. ř. napadený rozsudek, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání, a shledal, že odvolání žalobkyně je důvodné.

9. Ze smlouvy o dílo uzavřené dne [datum] bylo zjištěno, že v čl. 5 [číslo] smlouvy o dílo bylo ujednáno, že objednatel (žalovaná) je oprávněn pozastavit část úhrady konečné faktury celého díla ve výši pozastávky 2 % z ceny díla bez DPH po dobu 54 měsíců od předání díla. Tuto pozastávku může objednatel použít na odstranění případných nedořešených reklamací a to po písemné výzvě zhotoviteli (žalobkyně), pokud zhotovitel neplní závazek odstranění reklamačních závad a je v prodlení s odstraněním závad delší než 30 dní po dohodnutém termínu odstranění reklamačních závad. Podle čl. 11 smlouvy o dílo je zhotovitel povinen neprodleně po obdržení reklamace sdělit objednateli písemně své stanovisko. V případě oprávněnosti reklamace je zhotovitel povinen v požadované lhůtě nebo ve lhůtě písemně sjednané s objednatelem odstranit reklamované vady na svůj náklad. V případě, že zhotovitel závady v požadované lhůtě neodstraní, může objednatel nechat závady odstranit na náklady zhotovitele a částku započíst oproti následné platbě. Podle čl. 11 smlouvy o dílo o odstranění reklamované vady sepíše zhotovitel protokol, který po převzetí opravené části díla podepíše objednatel. Z dohody o narovnání ze dne [datum] bylo zjištěno, že toho dne byla mezi vlastníky jednotek zastoupenými [anonymizováno] a žalovanou uzavřena dohoda o narovnání podle § 1903 a násl. o. z. Vlastníci jednotek reklamovali vady nemovitosti, které dosud nebyly odstraněny nebo kompenzovány: hluk topné soustavy, koroze pozinkovaného zábradlí, nerovnosti a další vady fasády, trhliny v podlahové stěrky v garážích, náhrady škody na ztrátě vody způsobené havárií na vodovodní přípojce. Strany si dohodou ujednaly, že nároky včetně veškerých práv a povinností z nich vyplývajících nebo s nimi souvisejících dohodou ruší a nahrazují je novým závazkem tak, že žalovaná se zavázala uhradit vlastníkům jednotek částku [částka] jako vypořádání do pěti pracovních dnů od podpisu dohody a tím se považují veškeré vady nemovitosti za odstraněné nebo kompenzované. Vzhledem k tomu, že vypořádání bude hrazeno ze zádržného, o které je veden soudní spor, zavázali se vlastníci jednotek vrátit společnosti vypořádání nebo jeho příslušnou část v případě, že ve sporu bude pravomocně rozhodnuto tak, že žalovaná neměla právo na uplatnění zádržného. Dopisem ze dne [datum] zástupce žalované sdělil žalobkyni, že mezi žalovanou a vlastníky jednotek došlo k dohodě na finanční kompenzaci, která byla sjednána na částku [částka]. [příjmení] [částka] byla uhrazena předmětnému [anonymizováno] a zbývající suma na účet určený v předžalobní výzvě žalobkyně. Zároveň žalovaná započetla částku [částka] proti nároku žalobkyně na doplatek ceny za dílo dle smlouvy o dílo ze dne [datum]. Dopisem ze dne [datum] zástupce žalobkyně sdělil žalované, že žalobkyně trvá na zaplacení dlužné částky na jistině [částka], pokusem o započtení v rámci dopisu došlo k uznání dluhu v rozsahu [částka]. Žalobkyně si není vědoma nároku žalované, který by byl způsobilý k započtení proti dlužné a žalované částce, proto neuznala zánik dluhu zápočtem.

10. Podle § 1982 odst. 1 o. z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení (odst. 2). Podle § 1987 odst. 1 o. z. jsou k započtení způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem.

11. Žalovaná v řízení uplatnila svou pohledávku k započtení, soud prvního stupně proto věnoval svou pozornost i této obraně žalované proti návrhu v rozsahu [částka] (§ 98 o. s. ř.). Dospěl přitom k nesprávnému závěru, že„ žalovaná se žalobě ubránila námitkou započtení“, neboť chybně posoudil otázku splatnosti aktivně započítávané pohledávky.

12. V souladu s konstantní judikaturou (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]) lze obecně uvést, že započtení je způsob současného zániku alespoň dvou vzájemných pohledávek zúčtováním (odpočtem), při němž dochází k oboustrannému uspokojení účastníků závazkového vztahu. Ve vztahu k pohledávce, proti které je započtení uplatněno (pasivně započítávaná pohledávka), jde o náhradní způsob uspokojení věřitele, který se obejde bez reálného poskytnutí předmětu plnění; namísto něj je poskytnuta hodnota spočívající ve zproštění vzájemného dluhu. Ve vztahu k pohledávce, která je k započtení použita (aktivně započítávaná pohledávka), představuje započtení faktické vymožení této pohledávky, a to bez souhlasu protistrany, případně i proti její vůli.

13. Na rozdíl od pasivně započítávané pohledávky, která v době mezi okamžikem, k němuž má nastat účinek započtení a okamžikem, kdy je započtení realizováno, musí být splnitelná, je jedním z předpokladů započtení na straně aktivně započítávané pohledávky, jejíž věřitel provádí kompenzační úkon (prohlášení započtení), její vymahatelnost (§ 1987 odst. 1 o. z.). Součástí vymahatelnosti je mimo jiné splatnost pohledávky (nesplatné pohledávky nelze uplatnit před soudem). Zánik pohledávek nastává se zpětnou účinností (ex tunc) k okamžiku, kdy jsou všechny předpoklady kompenzability splněny u pohledávky, u které nastaly později. Účinky započtení je třeba vyvolat právním jednáním, tj. prohlášením o započtení vůči druhé straně (§ 1982 odst. 1 o. z.). Okamžiku, kdy věřitel aktivně započítávané pohledávky učiní prohlášení o započtení (kompenzační úkon), musí předcházet rozhodný okamžik způsobilosti pohledávek k započtení (aktivně započítávaná pohledávka musí být splatná před kompenzačním úkonem).

14. Mezi účastníky byla sporná i samotná existence pohledávky k započtení, neboť uzavření dohody o narovnání mezi žalovanou a [anonymizováno] automaticky neznamená, že by částku [částka] mohla žalovaná žádat od žalobkyně, pokud to nebylo ujednáno ve smlouvě o dílo. Bez ohledu na tuto spornou skutečnost je pro posouzení věci klíčové to, zda pohledávka uplatněná žalovanou k započtení byla či nebyla splatná před kompenzačním úkonem. Z dopisu žalované ze dne [datum] splatnost pohledávky v žádném případě dovodit nelze, jak nesprávně argumentoval soud prvního stupně. V tomto dopise z [datum] žalovaná pouze uvedla, že ze strany [anonymizováno] byla vyčíslena škoda ve výši [částka], ale dopisem neuplatnila vůči žalobkyni žádnou pohledávku a žalobkyni nevyzvala k zaplacení jakékoliv specifikované pohledávky. Splatnost pohledávky nelze dovodit ani z čl. 5 [číslo] smlouvy o dílo řešící pozastávku části úhrady konečné faktury celého díla.

15. Splatnost údajné pohledávky žalované nebyla sjednána, není ani upravena právními předpisy a ke splatnosti údajné pohledávky by byla třeba výzva k plnění, takovou výzvu žalovaná žalobkyni nikdy neadresovala. Tvrzená pohledávka žalované má představovat pohledávku z titulu náhrady škody, jejíž splatnost ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. nastává na základě výzvy věřitele. Splatnost závazku z náhrady škody totiž není stanovena právním předpisem a mezi účastníky nebyla ani dohodnuta (srovnej usnesení Nejvyššího soudu z [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Žalobkyně by byla povinna plnit bez zbytečného odkladu po té, co byla o splnění dluhu žalovanou požádána. Existence takové výzvy k plnění prokázána nebyla a bez výzvy k plnění není aktivně započítávaná pohledávka žalované splatná, a tudíž způsobilá započtení. Závěr soudu prvního stupně, že se„ žalovaná žalobě ubránila námitkou započtení“, proto nemůže obstát, neboť tvrzená pohledávka žalované namítaná v řízení k započtení dosud není splatná. Z tohoto důvodu tedy nebyly splněny podmínky započtení této pohledávky proti pohledávce žalobkyně ve smyslu shora odkazovaného ustanovení § 1982 odst. 1 věty poslední o. z.

16. Pro úplnost odvolací soud dodává, že pro způsobilost pohledávek ze smluv k započtení je podle § 3028 odst. 3 věty první o. z. rozhodná právní úprava, kterou se řídí smlouvou založený závazkový poměr, z něhož pohledávka vznikla (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). V poměrech projednávané věci takový poměr představovala dohoda o narovnání ze dne [datum], způsobilost aktivně započítávané pohledávky se proto posoudí podle nové právní úpravy.

17. S ohledem na výše uvedené dospěl odvolací soud k závěru, že žaloba je důvodná i co do zbývající požadované částky [částka] s příslušenstvím, a postupoval proto podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. a napadený rozsudek soudu prvního stupně ve výroku II. změnil tak, že žalobě vyhověl a uložil žalované zaplatit žalobkyni žalovanou částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení.

18. Odvoláním napadený výrok I. rozsudku pak postupem podle § 220 o. s. ř. změnil odvolací soud tak, že se řízení o zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,25 % z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum] nezastavuje, neboť v části, ve které soud prvního stupně řízení výrokem I. zastavil, zároveň požadovanou část úroku z prodlení žalobkyni přiznal (pravomocným) výrokem III. rozsudku. Ohledně nesprávnosti výroku I. rozsudku panovala mezi účastníky shoda.

19. S ohledem na změnu napadeného rozsudku odvolací soud dále podle § 224 odst. 2 o. s. ř. znovu rozhodl též o nákladech řízení před soudem prvního stupně, přičemž současně podle § 224 odst. 1 o. s. ř. rozhodoval o nákladech odvolacího řízení. V řízení včetně řízení odvolacího byla plně úspěšná žalobkyně, která má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení. Náklady žalobkyně činí celkem [částka] a sestávají ze zaplaceného soudního poplatku za žalobu ve výši [částka], zaplaceného soudního poplatku za odvolání ve výši [částka], odměny advokáta ve výši [částka] podle § 7, § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za 4 úkony podle § 11 odst. 1 advokátního tarifu po [částka] (tarifní hodnota [částka]; úkony příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby, částečné zpětzpetí žaloby), za 5 úkonů podle § 11 odst. 1 advokátního tarifu po [částka] (tarifní hodnota [částka]; úkony vyjádření k výzvě soudu, účast na jednání [datum], účast na jednání [datum], sepis odvolání, účast na jednání odvolacího soudu [datum]) a paušální náhrady hotových výdajů ve výši [částka] podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu za 9 úkonů po [částka], a náhrady za 21% DPH z částky [částka] ve výši [částka]. Třídenní lhůtu k plnění odvolací soud určil v souladu s § 160 o. s. ř.

20. Odvoláním nedotčený výrok III. rozsudku nabyl samostatně právní moci podle § 206 odst. 2 o. s. ř.