o odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal určení, že předkupní právo vyznačené ve prospěch [anonymizována dvě slova] dle článku V. Smlouvy označené ve sbírce listin jako [anonymizována dvě slova] [rok] ze dne [datum] ve vztahu k pozemkům parc. [číslo] jejichž součástí jsou stavby budova [adresa], která je součástí pozemku parc. [číslo] stavba bez čísla popisného a evidenčního, která je součástí pozemku parc. [číslo] to vše v katastrálním území Vinohrady, obec hl. m. [obec], přičemž toto předkupní právo je zapsáno v části [anonymizováno] na listu vlastnictví č. [rok], neexistuje (výrok I.) a současně uložil žalobci zaplatit žalované do tří dnů od právní moci rozsudku na náhradě nákladů řízení [částka] (výrok II).

2. V odůvodnění žaloby žalobce uvedl, že je právnickou osobou - veřejnoprávní korporací založenou podle § 1 odst. 1 zákona č. 484/1991 Sb. o [anonymizována dvě slova]. Jeho majetkovým základem se měl podle téhož ustanovení zákona stát majetek převedený na něj z [anonymizována dvě slova]. [příjmení] existovaly záruky, že majetek, kterým disponoval původně [anonymizována dvě slova], zůstane majetkem v rámci tohoto trastu ([anonymizována dvě slova] a dva národní republikové rozhlasy), bylo do převodních delimitačních smluv vkládáno předkupní právo ve prospěch [anonymizována dvě slova] jako převodce a současně ve prospěch žalobce. Předkupní právo mělo sloužit k ochraně veřejnoprávního [anonymizováno] jako celku. Z tohoto důvodu také vzniklo předkupní právo ve prospěch [anonymizována dvě slova] na nemovitostech, ve kterých má žalobce své sídlo - pozemky parc. [číslo] jejichž součástí jsou stavby budova [adresa], která je součástí pozemku parc. [číslo] stavba bez čísla popisného a evidenčního, která je součástí pozemku parc. [číslo] to vše v katastrálním území Vinohrady, obec hlavní město Praha (dále jen„ předkupní právo“,„ předmětné nemovitosti“). Jedná se o nemovitosti, které převedl na žalobce [příjmení] [anonymizováno] smlouvou ze dne [datum]. Po rozpadu [anonymizováno] došlo [datum] k zásadní změně okolností, za kterých byla delimitace [anonymizována dvě slova] provedena. Zákonem [číslo] [rok] Sb. byl zrušen [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] přešla na [anonymizována dvě slova]. V případě nemovitostí, na kterých vázlo předkupní právo ve prospěch [anonymizována dvě slova] k tíži původního vlastníka - [anonymizována dvě slova], toto předkupní právo zaniklo v důsledku splynutí [anonymizováno] oprávněné a vlastníka, protože vlastnictví těchto nemovitostí převedl [ustanovení pr. předpisu] o některých opatřeních v oblasti rozhlasového a televizního vysílání a usnesení [anonymizováno] [země] ze dne [datum] [číslo] na žalobce. Předkupní právo, které na některých nemovitostech ve vlastnictví [anonymizována dvě slova], včetně těch shora jmenovaných, vzniklo v roce [rok] ve prospěch [anonymizována dvě slova], je však stále zapsáno v katastru nemovitostí jako právo ve prospěch subjektu, který je označen [anonymizována dvě slova], adresa neznámá. Žalobce spatřuje naléhavý právní zájem na určení neexistence předmětného předkupního [anonymizováno] v tom, že zapsané předkupní právo ve vztahu k subjektu, který neexistuje, byť existuje jeho nástupnický subjekt, představuje zásadní omezení žalobcova vlastnického [anonymizováno] buď ve prospěch neexistující [anonymizováno], nebo ve prospěch jiné [anonymizováno]. Podle žalobce předkupní právo zřízené ve prospěch [anonymizována dvě slova] na právního nástupce – žalovanou – nepřešlo a ke dni [datum] bez dalšího zaniklo, neboť v době, kdy předkupní právo vzniklo, a v době, kdy mělo přejít na žalovanou, existovala zákonná překážka přechodu předkupního [anonymizováno] na jinou osobu, včetně dědického následnictví. Dalším důvodem nutného [anonymizováno] předkupního [anonymizováno] a nemožnosti jeho převodu na stát shledává žalobce skutečnost, že další existence předkupního [anonymizováno] po [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] by byla v rozporu se [ustanovení pr. předpisu] o [anonymizována dvě slova], který je vystavěn na myšlence plné majetkové emancipace žalobce garantující úplnou faktickou nezávislost a i majetkové oddělení od [anonymizováno].

3. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhovala její zamítnutí. Namítala, že ke dni [datum] na ni přešlo předkupní právo z [anonymizována dvě slova], a to na základě zákona č. 597/1992 Sb. Žalobcem namítané ustanovení [ustanovení pr. předpisu]“) zakazující převod předkupního [anonymizováno] a jeho přechod na dědice, na daný případ dle žalované nedopadá, neboť se jedná o přechod [anonymizováno] na základě zákona, nikoli o převod [anonymizováno] nebo nabytí [anonymizováno] děděním. Pokud jde o žalobcem namítaný zákon č. 484/1991 Sb., pak žalovaná uvedla, že tento žádnou výjimku ohledně přechodu předkupního [anonymizováno] nestanovil. Závěrem žalovaná uvedla, že v případě, že by na ni předkupní právo nepřešlo, jak namítá žalobce, pak by bylo nutné žalobu zamítnout z důvodu nedostatku její pasivní legitimace.

4. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že [anonymizována dvě slova], jako předávající, převedl bezplatně na základě smlouvy ze dne [datum] žalobkyni, jako nabyvateli, provozní budovu v obci hl. m. [obec], k. ú. [část obce], [adresa] se stavební parc. [číslo] s tím, že se smluvní strany současně dohodly, že předávající má předkupní právo k převáděným nemovitostem. Předkupní právo bylo sjednáno jako věcné právo, které působí i vůči nástupcům nabyvatele. Z listiny ze dne [datum] měl nalézací soud za zjištěné, že [anonymizována dvě slova] uzavřel s [anonymizována dvě slova], jako přejímajícím, [anonymizováno] o rozdělení a převodu majetku a vypořádání jiných právních poměrů majetkové povahy ([anonymizováno] smlouva), kdy právním základem [anonymizováno] smlouvy bylo ust. § 4 zákona č. 136/1991 Sb. a § 1 odst. 2 zákona č. 484/1991 Sb. Touto [anonymizováno] smlouvou a v tam vymezeném rozsahu byl bezplatně převeden majetek ve vlastnictví [obec] a [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] (dále jen„ [anonymizováno]“) s právem hospodaření [anonymizována dvě slova] do vlastnictví [anonymizována dvě slova] ke dni [datum]. Dále soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že ke dni [datum] byla v katastru nemovitostí jako vlastník předmětných nemovitostí zapsána žalovaná a současně zde bylo zapsáno předkupní právo k těmto nemovitostem ve prospěch [anonymizována dvě slova] dle čl. V. Smlouvy.

5. Následně se prvostupňový soud podrobně zabýval otázkou, zda je v projednávaném případě dán naléhavý právní zájem žalobce na požadovaném určení ve smyslu § 80 o. s. ř., který je nezbytným předpokladem úspěchu určovací žaloby. Dospěl k závěru, že žalobce má naléhavý právní zájem na určení toho, zda existuje smluvené předkupní právo k předmětným nemovitostem, a to z důvodu ohrožení jeho právního postavení v právních vztazích, které by mohlo být předkupním právem dotčeno; žalobce nemá možnost podat žalobu na plnění.

6. Po právní stránce soud prvního stupně zjištěný skutkový stav posoudil podle § 5 zákona č. 17/1964 Sb., o [anonymizována dvě slova] a podle [ustanovení pr. předpisu], o zrušení [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Uzavřel, že k okamžiku sepsání Smlouvy ze dne [datum] byly předmětné nemovitosti ve vlastnictví [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] měl k těmto věcem toliko právo hospodaření. [anonymizována dvě slova] byl oprávněn za [anonymizováno] stát podepsat a sjednat [anonymizováno] o převodu nemovitostí v majetku [anonymizováno] a zřídit ve prospěch [anonymizováno] také věcné právo v podobě předkupního [anonymizována dvě slova] případ, že bude [anonymizována dvě slova] předmětné nemovitosti prodávat. Vzhledem k tomu, že v době podpisu Smlouvy o převodu předmětných nemovitostí ze dne [datum] byl vlastníkem těchto nemovitostí stát, je to dle soudu prvního stupně právě stát, kterému svědčí předkupní právo k předmětným nemovitostem sjednané v rámci této Smlouvy. Nalézací soud se nezabýval tím, jestli po [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] přešlo toto předkupní právo na [anonymizováno] stát či nikoliv, neboť [anonymizováno] stát toto předkupní právo vždy měl, předmětné předkupní právo proto nemohlo být předmětem přechodu práv a povinností ze zaniklého [anonymizována dvě slova].

7. O nákladech řízení rozhodl prvostupňový soud s odkazem na § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že právo na jejich náhradu přiznal úspěšné žalované.

8. Proti tomuto rozsudku podal žalobce včasné odvolání, ve kterém namítal nesprávnost závěru nalézacího soudu o tom, že předmětné nemovitosti byly majetkem [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] s nimi pouze hospodařil. Podle žalobce je z § 5 zákona č. 17/1964 Sb. zjevné, že [anonymizována dvě slova] byl samostatným subjektem [anonymizováno] s vlastní právní subjektivitou a majetek, kterým disponoval, byl majetek jeho jako subjektu odlišného od [anonymizováno]. V platném právu není dle žalobce opora [anonymizováno] úvahu soudu, že se jednalo o majetek [anonymizováno]. Naopak ze všech právních předpisů (zákon č. 484/1991 Sb., zákon č. 136/1991 Sb.) plyne, že se jednalo o majetek [anonymizována dvě slova]. Tuto skutečnost nemůže vyvrátit ani provedený výpis z listu vlastnictví, který uvádí jako vlastníka po nějakou blíže neurčenou dobu [anonymizováno] stát – [anonymizována dvě slova], neboť tehdejší evidenční význam katastru nezakládal právní fikci ani presumpci správnosti. Žalobce dále zdůraznil, že i kdyby se jednalo o majetek, který nepatřil v okamžiku převodu [anonymizována dvě slova], tak mohlo dojít k tomu, že [anonymizována dvě slova] převedl majetek ve vlastnictví [anonymizováno], ke kterému vykonával právo hospodaření, na [anonymizována dvě slova] a současně si zjednal předkupní právo ve svůj vlastní prospěch a nikoliv ve prospěch [anonymizováno]. Závěrem uvedl, že úvaha soudu prvního stupně nemůže obstát jako důvod zamítnutí žaloby i proto, že pokud by tato úvaha platila, tak by tehdy vzniklo předkupní právo [anonymizováno] ([obec] a [anonymizována dvě slova] republice a nikoliv jejímu členu České republice. Toto právo pak nemohlo přejít ze zanikající federace na [anonymizována dvě slova], neboť v případě předkupního [anonymizováno] se jedná o právo nepřevoditelné. S ohledem na uvedené žalobce navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

9. V písemném vyjádření k odvolání žalovaná navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek jako věcně správný potvrdil. Uvedla, že trvá na své argumentaci, podle které na ni přešlo předkupní právo z [anonymizována dvě slova] na základě zákona č. 597/1992 Sb. s tím, že se na tento druh přechodu nevztahuje zákaz podle ustanovení § 604 obč. zák. Žalovaná dále poukázala na to, že zákon č. 597/1992 Sb. je ve vztahu k občanskému zákoníku zákonem speciálním, a pokud tento zákon stanovil přechod veškerých majetkových práv, nelze na základě obecného předpisu z tohoto přechodu vyloučit přechod [anonymizováno] předkupního. Navíc dle žalované ustanovení § 604 obč. zák. přechod práva na základě zákona nezapovídá.

10. V doplnění odvolání žalobce reagoval na vyjádření žalované a uvedl, že její argument ohledně vztahu speciality zákona č. 597/1992 Sb. k občanskému zákoníku není správný. S odkazem na judikaturu Ústavního soudu žalobce poukázal na povahu zákona č. 597/1992 Sb. a uzavřel, že tento právní předpis v materiálním slova smyslu zákonem není, protože nestanoví obecnou normu chování, ale pouze způsob vypořádání majetkové podstaty právnické [anonymizováno], kterou tento zákon současně zrušuje. Nejde tedy o obecnou normu, kterou by bylo možné posuzovat jako normu, která vstupuje do vztahů obecnosti a speciality. Pokud takový akt byl přijat, tak jeho důsledky, které mají povahu individuálního aktu a individuální majetkové dispozice, je nutné dle žalobce posuzovat ve světle obecných předpisů občanského [anonymizováno]. Zákon [číslo] [rok] Sb. tedy není speciální normou v právním slova smyslu. Občanský zákoník přechod předkupního [anonymizováno] na právního nástupce zakazoval (§ 604 obč. zák.), a proto předkupní právo nepřešlo.

11. Spolu s doplněním odvolání žalobce navrhl změnu žaloby ve znění„ Určuje se, že předkupní právo vyznačené ve prospěch [země], [spisová značka]: [číslo], které vykonává: [anonymizována čtyři slova] ve věcech majetkových, [ulice a číslo], [část obce], [číslo] [obec a číslo], [spisová značka]: [číslo], dle čl. V. smlouvy označené ve sbírce listin jako [anonymizována dvě slova] [rok] ze dne [datum] a dle [anonymizováno] o [anonymizována dvě slova] při [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] z [anonymizováno] oprávněné č. j. [anonymizováno] [spisová značka] [číslo] ze dne [datum rozhodnutí] ve vztahu k pozemkům parcelních čísel 488 a 490, jejichž součástí jsou stavby budova číslo popisné [číslo], která je součástí pozemku parcelního čísla 490, a stavba bez čísla popisného a evidenčního, která je součástí pozemku parcelního čísla 488, to vše v katastrálním území Vinohrady obec hlavní město Praha, přičemž toto předkupní právo je zapsáno v části [anonymizováno] na listu vlastnictví číslo [rok], neexistuje“. Uvedl, že v době podání žaloby i v době, kdy rozhodoval soud prvního stupně, byl v katastru nemovitostí zápis sporného předkupního [anonymizováno] ve prospěch [anonymizována dvě slova], avšak po vydání napadeného rozsudku podala žalovaná návrh na zápis předkupního [anonymizováno] ve svůj vlastní prospěch, přičemž katastr sporné právo ve prospěch žalované zapsal s právními účinky zápisu k okamžiku vkladu, tedy k [datum]. Žalobce se zápisem nesouhlasil, tento svůj názor katastru sdělil, ale zápis byl přesto dne [datum] proveden. Vzhledem k tomu, že došlo ke změně okolností, navrhuje žalobce, aby soud povolil změnu návrhu ve věci samé.

12. Odvolací soud předně rozhodl o návrhu žalobce na změnu žaloby ze dne [datum], kdy tuto v souladu s ustanovením § 95 odst. 1 a § 211 o. s. ř. připustil. K tomu provedl v souladu s ustanovením § 205a písm. f) o. s. ř. důkaz výpisem z katastru nemovitostí k [datum], ze kterého plyne, že ve prospěch [země] je dle čl. V smlouvy zapsáno předkupní právo k parcelám [číslo] [číslo] v kat. území [část obce], na [anonymizováno] č. [rok], a to na základě listin: Smlouva [anonymizována dvě slova] [rok] a dále [anonymizováno] o [anonymizována dvě slova] při [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] z [anonymizováno] oprávněné ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [anonymizováno] [spisová značka] [číslo] (HMSO, s právními účinky zápisu k [datum], zápis proveden [datum].

13. Odvolací soud přezkoumal ve smyslu ustanovení § 212 a § 212a o. s. ř. napadený rozsudek i řízení, které předcházelo jeho vydání, a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

14. Odvolací soud v souladu s § 213 odst. 2 o. s. ř. zopakoval důkaz Delimitační smlouvou z [datum], ze které vyplývá, že se jedná o [anonymizováno] o rozdělení a převodu majetku a vypořádání jiných právních poměrů majetkové povahy mezi [anonymizována dvě slova] (předávající) a [anonymizována dvě slova] (přejímající); právním základem této smlouvy je § 4 zákona č. 136/1991 Sb., § 1 odst. 2 zákona č. 484/1991 Sb. a usnesení [anonymizována dvě slova] [číslo] podle kterých se převádí majetek ve vlastnictví [anonymizováno] s právem hospodaření [anonymizována dvě slova] do vlastnictví [anonymizována dvě slova]; jedná se o bezúplatný převod; termín delimitace je [datum]; předmětem delimitace jsou mimo jiné nemovitosti uvedené v příloze [číslo] smlouvy (zde pod bodem 1. uvedeny nemovitosti [obec a číslo], [ulice a číslo]); smluvní strany se v rámci [anonymizováno] smlouvy zavazují, že příslušné smlouvy o bezúplatném převodu nemovitostí podepíší zástupci stran nejpozději do [datum]. Dále důkaz Smlouvou o převodu nemovitostí ze dne [datum], ze které plyne, že byla uzavřena mezi [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova]; na základě této smlouvy je bezúplatně převeden nemovitý majetek (budova [adresa], ev. [číslo] se stavební parcelou [číslo] [číslo] v katastrálním území Vinohrady (na [anonymizována dvě slova]; důvodem převodu je dohoda smluvních stran dle § 4 zákona č. 136/91 Sb., která je vyjádřena v Delimitační smlouvě ze dne [datum]; smluvní strany se zároveň dohodly, že předávající má předkupní právo k převáděným nemovitostem. A také důkaz zprávou [anonymizována dvě slova] ze dne [datum], ze které se podává, že vlastníkem pozemků parc. [číslo] [číslo] včetně stavby [adresa], v kat. území [část obce], [anonymizováno] č. [rok], byl ke dni [datum] [anonymizováno] stát - [anonymizována dvě slova].

15. Po takto částečně zopakovaném dokazování má odvolací soud, v zásadě v souladu se soudem prvního stupně, za prokázané: [anonymizováno] jako předávající a [anonymizována dvě slova] jako přejímající uzavřely dne [datum] [anonymizována dvě slova], kterou byl ke dni [datum] bezplatně převeden majetek ve vlastnictví [anonymizováno] do vlastnictví [anonymizována dvě slova]; tuto [anonymizováno] uzavřel za [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], který měl k převáděnému majetku právo hospodaření. V návaznosti na [anonymizována dvě slova] byla dne [datum] mezi [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] uzavřena Smlouva o převodu nemovitostí, na základě které bylo převedeno z [anonymizováno] na [anonymizována dvě slova] bezúplatně vlastnické právo k nemovitostem (budova [adresa], ev. [číslo] se stavební parcelou [číslo] [číslo] v katastrálním území Vinohrady (a současně bylo mezi smluvními stranami dohodnuto, že [anonymizováno] jako předávající má k převáděným nemovitostem předkupní právo; tuto [anonymizováno] uzavřel za [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], který měl k převáděnému majetku právo hospodaření. Předkupní právo k předmětným nemovitostem bylo tedy na základě Smlouvy o převodu nemovitostí ze dne [datum] sjednáno ve prospěch [anonymizována dvě slova].

16. Odvolací soud neshledal důvodnou námitku žalobce, podle které není správný závěr soudu prvního stupně ohledně vlastnictví předmětných nemovitostí v době jejich převodu na [anonymizována dvě slova]. Odvolací soud má z provedených důkazů (zejm. Delimitační smlouva ze dne [datum], zpráva [anonymizována dvě slova] ze dne [datum]) za dostatečně prokázané, že vlastníkem předmětných nemovitostí a tedy„ předávajícím“ a„ oprávněným z předkupního [anonymizováno]“ byl v době jejich převodu na základě Smlouvy ze dne [datum] právě stát ([anonymizováno]; [anonymizována dvě slova] ve vztahu k těmto nemovitým věcem náleželo pouze právo hospodaření. Skutečnost, že [anonymizována dvě slova] byl podle § 5 zákona č. 17/1964 Sb., o [anonymizováno] rozhlase, samostatnou ústřední organizací s celostátní působností, která může svým jménem nabývat práv a zavazovat se, bez dalšího neprokazuje, že by vlastníkem předmětných nemovitostí byl v době převodu [anonymizována dvě slova]. Správným není ani tvrzení žalobce, podle kterého ze všech právních předpisů (zákon č. 484/1991 Sb., zákon č. 136/1991 Sb.) plyne, že se jednalo o majetek ve vlastnictví [anonymizováno] rozhlasu. Odvolací soud uzavírá, že ze všech v řízení provedených důkazů jasně vyplývá, že vlastníkem předmětných nemovitostí byla [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] k těmto nemovitostem příslušelo pouze právo hospodaření; při uzavírání Delimitační smlouvy ze dne [datum] a Smlouvy o převodu nemovitostí ze dne [datum] [anonymizována dvě slova] jednal za stát ([anonymizováno].

17. Dle odvolacího soudu není případná ani argumentace žalobce, podle které nemuselo předkupní právo nutně vzniknout [anonymizováno], neboť [anonymizována dvě slova] mohl převést majetek ve vlastnictví [anonymizováno], ke kterému vykonával právo hospodaření, na [anonymizována dvě slova] a současně si ujednat předkupní právo ve svůj vlastní prospěch. Zákonná úprava sjednání předkupního [anonymizováno] ve prospěch třetí [anonymizováno] nevylučuje (srov. komentářovou literaturu k § 602 obč. zák.), v projednávaném případě však ze Smlouvy o převodu nemovitostí ze dne [datum] jednoznačně plyne, že předkupní právo bylo sjednáno ve prospěch předávajícího, kterým byl, jak již bylo odůvodněno výše, stát ([anonymizováno].

18. Podle § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Naléhavý právní zájem na určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce nebo kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým. Naléhavý právní zájem na určení však může být dán i v případě, kdy by bylo možno žalovat na plnění, jestliže se určovací žalobou vytváří pevný právní základ [anonymizováno] právní vztahy účastníků a předejde-li se tak případně dalším sporům o plnění, nebo jestliže žalobou na plnění nelze řešit celý obsah a dosah sporného právního vztahu nebo práva. Tyto funkce určovací žaloby korespondují právě s podmínkou naléhavého právního zájmu; nelze-li v konkrétním případě očekávat, že je určovací žaloba bude plnit, nebude ani naléhavý právní zájem na takovém určení. Přitom příslušné závěry se vážou nejen k žalobě na určení jako takové, ale také k tomu, jakého konkrétního určení se žalobce domáhá. (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] či ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Negativní určovací žaloby slouží především tam, kde žalobci hrozí uplatnění povinnosti, jejíž existenci popírá. Právní postavení žalobce se tím stává nejistým; praktické to bude např. v případě určení neexistence zástavního [anonymizováno] (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]) nebo při určení neexistence [anonymizováno] odpovídajícího věcnému břemeni (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Výše uvedenou argumentaci lze vztáhnout i na nyní projednávaný případ, kdy rozhodnutím o předmětné žalobě bude postavena najisto existence předkupního [anonymizováno] zatěžujícího předmětné nemovitosti ve vlastnictví žalobce. Soud prvního stupně tedy správně uzavřel, že je v projednávané věci dán naléhavý právní zájem žalobce na požadovaném určení.

19. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 597/1992 Sb., o zrušení [anonymizována čtyři slova] a [anonymizována tři slova], uplynutím dne [datum] se zrušuje [anonymizována dvě slova]. Podle § 2 odst. 1 tohoto zákona nemovité a movité věci ve vlastnictví [obec] a [anonymizována tři slova], k nimž přísluší právo hospodaření [anonymizována dvě slova], [anonymizováno] televizi a [anonymizována dvě slova] kanceláři, majetková a jiná [anonymizováno] [obec] a [anonymizována tři slova], k nimž přísluší právo hospodaření [anonymizována dvě slova], [anonymizováno] televizi a [anonymizována dvě slova] kanceláři, dále [anonymizováno] a povinnosti z pracovněprávních vztahů, majetková [anonymizováno] s výjimkou majetkových práv nehmotné povahy a jiná [anonymizováno] a závazky [anonymizována čtyři slova] a [anonymizována tři slova] na území [země] přecházejí dnem uvedeným v § 1 na Českou republiku, pokud zákon [obec] národní rady nestanoví jinak.

20. Podle § 604 obč. zák. předkupní právo nepřechází na dědice oprávněné [anonymizováno] a nelze je převést na jinou osobu.

21. Předkupní právo k předmětným nemovitostem svědčilo na základě Smlouvy o převodu nemovitostí ze dne [datum] [anonymizována dvě slova]. Uplynutím dne [datum] však došlo k přechodu tohoto předkupního [anonymizováno] na žalovanou ([příjmení] [anonymizováno], a to na základě § 2 odst. 1 zákona č. 597/1992 Sb.

22. Žalobce namítá nepřevoditelnost daného předkupního [anonymizováno] s odkazem na § 604 obč. zák. S tímto právním názorem se však odvolací soud neztotožňuje. Ohledně výkladu § 604 obč. zák. sdílí odvolací soud názor [jméno] [jméno], který uvádí:„ Co do vyloučení přechodu cestou univerzální sukcese kryje dikce § 604 jen všeobecné právní nástupnictví po fyzické osobě (arg.:„ nepřechází na dědice“). Ustanovení se vůbec netýká právnických osob a vzhledem k tomu, že v § 604 jde o zásah veřejné moci do autonomie vůle, není namístě jeho dosah rozšiřovat poukazem na analogii. Je samozřejmé, že zánikem právnické [anonymizováno] bez právního nástupce zaniká i její předkupní právo. Zaniká-li však právnická osoba s právním nástupcem, předkupní právo přechází na tohoto právního nástupce.“ (viz [jméno] [jméno]. Předkupní právo jako obligace I. Ad [anonymizováno], [rok], [číslo] s. 3 (7). Ze stejných důvodů, které uvádí [jméno] ve vztahu k (ne) aplikaci uvedeného ustanovení na právnické [anonymizováno], pak odvolací soud konstatuje, že ustanovení § 604 obč. zák. nedopadá ani na specifický přechod předkupního práva na základě zákona. S ohledem na uvedený výklad § 604 obč. zák. musí odvolací soud uzavřít, že uvedené ustanovení upravující nepřevoditelnost předkupního [anonymizováno] na projednávaný případ nedopadá, a to hned ze dvou možných důvodů: 1) v daném případě nedošlo k převodu, ale k přechodu předkupního [anonymizováno] na žalovanou na základě zákona č. 597/1992 Sb., o zrušení [anonymizována čtyři slova] a [anonymizována tři slova] a 2) jde o případ, kdy k přechodu předkupního [anonymizováno] došlo v souvislosti se zánikem [anonymizováno], na kterou je třeba ve smyslu § 21 obč. zák. hledět jako na právnickou osobu, přičemž tato právnická osoba nezanikla bez dalšího (v této situaci by k [anonymizováno] předkupního [anonymizováno] došlo), ale zanikla s právním nástupcem ([příjmení] republikou (čl. 1 ústavního zákona č. 542/1992 Sb., o [anonymizováno] [obec] a [anonymizována tři slova]) (na kterého předkupní právo ze zanikající právnické [anonymizováno] přechází.

23. Pokud jde o odkaz žalobce na rozhodnutí Nejvyššího soudu z [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ve kterém bylo konstatováno ve vztahu k věcnému břemeni zřízenému ve prospěch určité [anonymizováno], že toto právo zaniká se zánikem [anonymizováno] z věcného břemene oprávněné a to bez ohledu na existenci právního nástupce, pak odvolací soud uvádí, že toto rozhodnutí není [anonymizováno] projednávané řízení přiléhavé. Ustanovení § 151p odst. 4 obč. zák. upravující zánik věcných břemen je totiž oproti § 604 obč. zák. koncipováno zcela odlišně, když výslovně uvádí, že„ patří-li právo odpovídající věcnému břemeni určité osobě, věcné břemeno zanikne nejpozději její smrtí nebo zánikem“, z čehož je jednoznačně zřejmé, že se toto ustanovení, na rozdíl od § 604 obč. zák. (viz výše), vztahuje i na právnické [anonymizováno].

24. S ohledem na závěr odvolacího soudu o tom, že § 604 obč. zák. na projednávanou věc nedopadá, nezabýval se jíž odvolací soud argumentací účastníků stran vztahu speciality zákona č. 597/1992 Sb. ve vztahu k občanskému zákoníku.

25. V řízení bylo jednoznačně prokázáno, že předkupní právo k předmětným nemovitostem vzniklé na základě Smlouvy o převodu nemovitostí ze dne [datum] přešlo k [datum] v souladu s § 2 odst. 1 zákona č. 597/1992 Sb. na [anonymizována dvě slova]. Žaloba je tedy s ohledem na prokázanou existenci předkupního [anonymizováno] žalované nedůvodná.

26. S ohledem na shora uvedené tak odvolací soud podle § 219 o. s. ř. napadený rozsudek jako věcně správný potvrdil (pouze pozměnil znění výroku I. tak, aby odpovídalo připuštěné změně žaloby), a to včetně výroku o náhradě nákladů řízení, který odpovídá § 142 odst. 1 o. s. ř.

27. O nákladech odvolacího řízení odvolací soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. tak, že právo na jejich náhradu přiznal žalované, která byla v odvolacím řízení plně úspěšná. Náklady žalované činí celkem [částka] a sestávají z paušální náhrady nákladů za 2 úkony po [částka] dle § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 1 odst. 3 písm. a), [anonymizováno]) a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., a to za sepis vyjádření k odvolání a účast na jednání odvolacího soudu. Třídenní lhůtu k plnění odvolací soud stanovil podle § 160 o. s. ř.