o odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Napadeným rozsudkem, vydaným formou rozsudku pro uznání, soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni [částka] a [částka] s příslušenstvím (výrok I.), žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení [částka] (výrok II.), a dále žalované uložil povinnost zaplatit [země] na soudním poplatku [částka] na účet Obvodního soudu pro Prahu 1 (výrok III.), to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

2. Žalobkyně (jako insolvenční správce dlužníka [právnická osoba]) se v řízení domáhala po žalované shora specifikované částky na základě tvrzení, že částky představují cenu za ubytování poskytnuté dlužníkem na základě objednávky žalované pro její klienty v ubytovacích zařízeních dlužníka a příslušenství je tvořeno zákonným úrokem z prodlení a též náklady spojenými s uplatněním pohledávky. Cenu za ubytování dlužník vyúčtoval žalované fakturou [číslo] se splatností [datum] v částce [částka], která nebyla uhrazena, fakturou [číslo] se splatností [datum] v částce [částka], která nebyla uhrazena co do [částka], fakturou [číslo] se splatností [datum] v částce [částka], která nebyla uhrazena co do [částka], fakturou [číslo] se splatností [datum] v částce 5. [částka], která nebyla uhrazena, fakturou [číslo] se splatností [datum] v částce [částka], která nebyla uhrazena, fakturou [číslo] se splatností [datum] v částce [částka], která nebyla uhrazena, fakturou [číslo] se splatností [datum] v částce [částka], která nebyla uhrazena, fakturou [číslo] se splatností [datum] v částce [částka], která nebyla uhrazena, fakturou [číslo] se splatností [datum] v částce [částka], která nebyla uhrazena, fakturou [číslo] se splatností [datum] v částce [částka], která nebyla uhrazena, fakturou [číslo] se splatností [datum] v částce [částka], která nebyla uhrazena co do [částka], fakturou č. [anonymizováno] se splatností [datum] v částce [částka], která nebyla uhrazena, fakturou [číslo] se splatností [datum] v částce [částka], která nebyla uhrazena co do [částka], fakturou [číslo] se splatností [datum] v částce [částka], která nebyla uhrazena, fakturou [číslo] se splatností [datum] v částce [částka], která nebyla uhrazena, fakturou [číslo] se splatností [datum] v částce [částka], která nebyla uhrazena co do [částka], fakturou [číslo] se splatností [datum] v částce [částka], která nebyla uhrazena, fakturou [číslo] se splatností [datum] v částce [částka], která nebyla uhrazena, fakturou [číslo] se splatností [datum] v částce [částka], která nebyla uhrazena co do [částka], fakturou [číslo] se splatností [datum] v částce [částka], která nebyla uhrazena, fakturou [číslo] se splatností [datum] v částce [částka], která nebyla uhrazena, fakturou [číslo] se splatností [datum] v částce [částka], která nebyla uhrazena, fakturou [číslo] se splatností [datum] v částce [částka], která nebyla uhrazena, fakturou [číslo] se splatností [datum] v částce [částka], která nebyla uhrazena, fakturou [číslo] se splatností [datum] v částce [částka], která nebyla uhrazena co do [částka], fakturou [číslo] se splatností [datum] v částce [částka], která nebyla uhrazena co do [částka], fakturou [číslo] se splatností [datum] v částce [částka], která nebyla uhrazena, fakturou [číslo] se splatností [datum] v částce [částka], která nebyla uhrazena, fakturou [číslo] se splatností [datum] v částce [částka], která nebyla uhrazena, fakturou [číslo] se splatností [datum] v částce [částka], která nebyla uhrazena co do [částka], fakturou [číslo] se splatností [datum] v částce [částka], která nebyla uhrazena co do [částka], fakturou [číslo] se splatností [datum] v částce [částka] nebyla uhrazena a fakturou [číslo] se splatností [datum] v částce [částka], která nebyla uhrazena.

3. Soud prvního stupně vydal ve věci dne [datum rozhodnutí] platební rozkaz č. j. [číslo jednací], kterým žalobě vyhověl a současně žalované uložil, aby se pro případ podání odporu ve věci ve lhůtě 30 dnů od uplynutí lhůty k podání odporu písemně vyjádřila s tím, že pokud se nevyjádří, bude mít soud za to, že nárok, který je proti ní žalobou uplatňován, uznává a soud ve věci samé rozhodne rozsudkem pro uznání. Žalovaná podala proti platebnímu rozkazu odpor, v něm přislíbila, že jej následně ve stanovené lhůtě řádně odůvodní, což neučinila.

4. Žalovaná tak na výzvu dle § 114b odst. 1 o. s. ř. nereagovala, soud prvního stupně měl proto za to, že nárok, který byl proti ní žalobou uplatňován, uznala (§ 153a odst. 3 o. s. ř.), proto žalobě vyhověl a přiznal žalobkyni jako procesně úspěšnému účastníkovi i náhradu nákladů řízení dle § 142 odst. 1 o. s. ř. O povinnosti žalované zaplatit státu soudní poplatek bylo rozhodnuto podle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.

5. Proti rozsudku podala žalovaná včasné odvolání, v němž namítala nedostatky podané žaloby a nemožnost aplikovat kvalifikovanou výzvu v posuzované věci, v této souvislosti odkazovala na četnou judikaturu. Žalovaná uvedla, že kvalifikovaná výzva podle § 114b o. s. ř. je procesním institutem, který má být aplikován výjimečně, nikoliv jako pravidlo. Z tohoto důvodu je nutné vykládat podmínky aplikace vydání usnesení podle § 114b o. s. ř. restriktivně, nelze ji připustit ve sporech, které jsou po skutkové i právní stránce jednoduché. Žalované navíc nebyly společně s platebním rozkazem a kvalifikovanou výzvou zaslány přílohy představující důkazy, kterých se žalobkyně dovolává v žalobě. Žalovaná tak ani neměla reálnou možnost vyjádřit se ve věci samé k žalobě, neboť v ní se nacházejí jen obecná a nepodložená tvrzení žalobkyně. Žalovaná zdůraznila, že předmětná věc není skutkově ani právně složitá, proto v jejím případě nešlo vydat kvalifikovanou výzvu. Soud mohl učinit prostou výzvu podle § 114a odst. 2 písm. a) o. s. ř. V jednoduchých věcech rozhodovací praxe Nejvyššího soudu vylučuje vydání usnesení podle § 114b o. s. ř. Žalovaná poukázala na nedostatečné poučení nacházející se v platebním rozkazu o následku dle § 114b odst. 5 o. s. ř. ve spojení s § 153a odst. 3 o. s. ř. Žalovaná navíc podáním odporu proti platebnímu rozkazu jasně deklarovala, že žalobkyní uplatněný nárok neuznává a hodná se soudního řízení aktivně účastnit, proto nemohl být učiněn závěr o její pasivitě a nutnosti aplikace kvalifikované výzvy. Žalovaná proto navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

6. Žalobkyně ve svém vyjádření k odvolání navrhla potvrzení napadeného rozsudku.

7. Odvolací soud z podnětu podaného odvolání přezkoumal napadený rozsudek, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1, 4 a 5 o. s. ř. za použití § 205b o. s. ř.), aniž by nařizoval jednání (§ 214 odst. 3 o. s. ř.) a shledal, že odvolání žalované není důvodné.

8. Podle § 205b o. s. ř. jsou u odvolání proti rozsudku pro uznání nebo proti rozsudku pro zmeškání odvolacím důvodem jen vady uvedené v § 205 odst. 2 písm. a) o. s. ř. a skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro jejich vydání (§ 153a, § 153b o. s. ř.).

9. Podle § 205 odst. 2 písm. a) o. s. ř. odvolání proti rozsudku nebo usnesení, jímž bylo rozhodnuto ve věci samé, lze odůvodnit jen tím, že nebyly splněny podmínky řízení, rozhodoval věcně nepříslušný soud prvního stupně, rozhodnutí soudu prvního stupně vydal vyloučený soudce (přísedící) nebo soud prvního stupně byl nesprávně obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát.

10. Podle § 114b odst. 1 o. s. ř. vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, jakož i tehdy, bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, může předseda senátu místo výzvy podle § 114a odst. 2 písm. a) nebo nebylo-li takové výzvě řádně a včas vyhověno, žalovanému usnesením uložit, aby se ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení; to neplatí ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2).

11. Podle § 114b odst. 2 o. s. ř. k podání vyjádření podle odstavce 1 předseda senátu určí lhůtu, která nesmí být kratší než 30 dnů od doručení usnesení. Bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, určí tuto lhůtu až ode dne uplynutí lhůty k podání odporu proti platebnímu rozkazu, elektronickému platebnímu rozkazu nebo evropskému platebnímu rozkazu.

12. Podle § 114b odst. 5 o. s. ř. jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu podle odstavce 1 včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává; o tomto následku (§ 153a odst. 3) musí být poučen. To neplatí, jsou-li splněny předpoklady pro zastavení řízení nebo odmítnutí žaloby.

13. Podle § 153a odst. 3 o. s. ř. rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (§ 114b odst. 5 a § 114c odst. 6). Podle § 153a odst. 4 o. s. ř. jen pro vydání rozsudku pro uznání nemusí být nařízeno jednání.

14. K námitkám žalované odvolací soud předně uvádí, že z výše uvedeného mimo jiné vyplývá, že soud může vydat v souladu se zákonem usnesení podle § 114b odst. 1 o. s. ř. jen jestliže byly splněny podmínky řízení a jestliže žaloba netrpí takovými vadami, které by bránily pokračování v řízení. Jen v takovém případě je totiž možné na jeho základě řádně připravit jednání a jen za těchto okolností mohou být též splněny podmínky, za nichž se má za to, že žalovaný uznal nárok, který je proti němu uplatňován žalobou.„ Fikce" uznání nároku podle ustanovení § 114b odst. 5 o. s. ř. se nemůže uplatnit, jsou-li důvody k zastavení řízení podle ustanovení § 104 o. s. ř., nebo byl-li proti žalovanému uplatněn nárok žalobou, která vykazuje takové vady, jež brání dalšímu pokračování v řízení (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]). Odvolací soud konstatuje, že podmínky řízení byly splněny a žaloba obsahovala vylíčení rozhodujících skutečností (§ 79 odst. 1 o. s. ř.), tj. údaje nezbytné k tomu, aby bylo jasné, o čem má soud rozhodnout.

15. Žalobu nelze považovat za vnitřně rozpornou a nesrozumitelnou, jak se v podaném odvolání snaží argumentovat žalovaná. Žalobkyně zřetelně tvrdila, že dlužník provozoval čtyři hotely, žalovaná zajišťovala pro své zahraniční klienty ubytování při jejich pobytech v [země]. Žalovaná objednala u dlužníka pro své klienty ubytování, které měla následně uhradit. Dlužník vyúčtoval cenu svých poskytnutých služeb daňovými doklady, které byly v žalobě specifikovány. Takto vystavěná žalobní tvrzení odvolací soud za nesrozumitelná nepovažuje. Žaloba obsahovala všechna právně významná skutková tvrzení, z nichž se odvíjí uplatněný nárok. Pokud žaloba byla projednatelná i bez spojitosti s přílohami (daňové doklady vystavené v [anonymizováno] a v [anonymizováno]), je bez významu pro vydání tzv. kvalifikované výzvy to, že žalované tyto přílohy nebyly zaslány. Judikatura takovou podmínku stanovila pouze v případě, pokud by žaloba byla projednatelná pouze ve spojitosti se svými přílohami (usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

16. Je nutno zdůraznit, že za splnění zákonných předpokladů může soud usnesení podle § 114b odst. 1 o. s. ř. vydat rovněž ve věci, ve které rozhodl platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem, popřípadě evropským platebním rozkazem. Předpoklad, aby to vyžadovala povaha věci nebo okolnosti případu, v tomto případě neplatí, jak vyplývá z ustanovení § 114b odst. 1 o. s. ř. i z komentářové literatury (srovnej i [příjmení], L., [příjmení], J. a kol. Občanský soudní řád I. Komentář, C. H. Beck, 2009, str. 792). Odvolací argumentace žalované ohledně povahy věci je zde proto lichá. Z obsahu spisu vyplývá, že žalovaná podala dne [datum] odpor proti platebnímu rozkazu, který obsahoval i výzvu k vyjádření k žalobě. Žalovaná přislíbila, že odpor ve stanovené lhůtě odůvodní a k žalobě se řádně vyjádří. Ve lhůtě 30 dnů ode dne uplynutí lhůty k podání odporu však žalovaná nevyužila možnosti vyjádřit se k žalobě, která jí byla současně doručena a uvést skutečnosti na svou obranu, případně v uvedené lhůtě nesdělila, jaké okolnosti jí v uvedeném brání.

17. Ve vztahu k napadenému rozsudku je pole přezkumu odvolacího soudu limitováno výhradně kritérii § 205b o. s. ř. Za situace, kdy ve vztahu k předmětu řízení nastala fikce uznání nároku, a soudem prvního stupně bylo přikročeno k vydání rozsudku pro uznání, věcný přezkum správnosti vydaného rozhodnutí odvolacím soudem je zákonem vyloučen. Rozsudek pro uznání nebyl vydán po provedeném dokazování, ale za splnění zákonných předpokladů. Proto se odvolací soud může zabývat jedině splněním předpokladů pro jeho vydání (§ 153a o. s. ř.) Odvolací soud tak není vázán odvolacími důvody a přezkoumává napadený rozsudek jen z hlediska ustanovení § 205b o. s. ř., bez ohledu na to, jaký odvolací důvod odvolatel sám uplatnil. Vzhledem k tomu, že veškeré podmínky z hlediska fikce uznání nastaly, když žalovaná nevylíčila (poté, co ve věci bylo rozhodnuto platebním rozkazem) ve vztahu k uplatněnému nároku na zaplacení žalobou požadovaného plnění žádné skutečnosti, na nichž staví svoji obranu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]), je třeba uzavřít, že zákonné podmínky pro vydání rozsudku pro uznání byly splněny. Žalovaná byla o takovém následku řádně poučena ve vydaném platebním rozkazu, i tato podmínka fikce uznání byla v posuzované věci splněna.

18. Odvolací soud s ohledem na výše uvedené uzavírá, že vzhledem k tomu, že žalovaná se přes výzvu dle § 114b odst. 1, 2 o. s. ř. ve věci samé v určené lhůtě kvalifikovaně nevyjádřila (poté, co ve věci bylo rozhodnuto platebním rozkazem), ač byla o následcích nesplnění této povinnosti soudem prvního stupně ve výzvě řádně poučena (§ 114b odst. 5 o. s. ř.), ani nesdělila, jaký vážný důvod jí v podání vyjádření bránil, nastala fikce uznání nároku ze strany žalované ze zákona a soud prvního stupně byl povinen vydat ve věci rozsudek pro uznání dle § 153a odst. 3 o. s. ř.

19. Při konstatování tohoto závěru si je odvolací soud vědom judikatury Ústavního soudu, který opakovaně artikuloval názor (viz např. usnesení ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 4114/16 nebo nález z [datum], sp. zn. II. ÚS 1298/17), že použití fikce uznání je významným zásahem do procesního postavení účastníka řízení, jehož důsledkem je nezvratné odepření meritorního přezkumu věci. Obecný soud je povinen citlivě zacházet s fikcí uznání nároku a "kontumačním rozsudkem pro uznání", musí zejména pečlivě vážit, zda je přes splnění formálních procesních podmínek vydání rozsudku pro uznání namístě, a zda ostatní okolnosti nenasvědčují tomu, že se o procesní obstrukce ani celkovou pasivitu žalovaného nejedná. V případech, kdy je z chování žalovaného zřejmé, že s žalobou nesouhlasí a hodlá se jí bránit, stává se mechanická aplikace § 153a odst. 3 o. s. ř. neslučitelná se zásadami, na nichž občanský soudní řád stojí, a tím i právem na spravedlivý proces (nález sp. zn. IV. ÚS 842/16 ze dne [datum], bod 8). V posuzovaném případě byl vydán rozsudek pro uznání za situace, kdy z chování žalované nebylo zřejmé, že s žalobou nesouhlasí a hodlá se jí bránit, o čemž svědčí i skutečnost, že vyjádření k žalobě nebylo žalovanou podáno ani po vydání napadeného rozsudku. Za této situace lze dospět k závěru o opodstatněnosti fikce uznání.

20. Na základě uvedených důvodů odvolací soud potvrdil napadený rozsudek dle § 219 o. s. ř. jako věcně správný, včetně správného výroku o náhradě nákladů řízení, který je v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř.

21. O náhradě nákladů odvolacího řízení mezi účastníky rozhodl soud podle § 224

odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy plně úspěšné žalobkyni vznikly náklady za jeden úkon po [částka] (vyjádření k odvolání) dle § 1 odst. 3 a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. O lhůtě splnění povinnosti žalované zaplatit tuto náhradu nákladů bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř.